ozhovorKarel Vysloužil▪▪Narodil se v lednu 1927 v Čelčicích v tehdejšímokrese Kojetín.▪▪Absolvoval obecnou a měšťanskou školu.Oženil se ve Vsetíně, kde také <strong>do</strong>dnes žije.▪▪V říjnu 1949 byl zatčen a v červnu 1950 bylse skupinou katolické mládeže ve vykonstruovanémprocesu odsouzen na dvacet let odnětísvobody.▪▪V samizdatu vydal řadu básnických sbírek,oficiálně publikuje až po roce 1989.▪▪V roce 1991 založil a <strong>do</strong>dnes vydává časopisHlas z pasínku.▪▪Je autorem několika desítek básnických sbíreki drobných prozaických publikací.▪▪Zatím poslední jeho knížka vychází v těchtodnech a má název Famo–o.Básník a spisovatel Karel Vysloužil. Foto: Ivo HercikKarel Vysloužil: Kladu odpor úpadku hodnotVáš život v ob<strong>do</strong>bí jeho nejkrásnějšího rozpuku,sotva jste se oženil, poznamenalozatčení a téměř devítileté věznění. Čím jstena sebe upozornil tehdejší mocné?Tehdy jsme se scházeli s dalšími mladými lidmina faře v Kojetíně a já s nimi natiskl textyna cyklostylu. Nebyla to žádná organizovanáskupina. Před volbami v roce 1948 jsme rozšířilipár letáků s výzvou, aby lidé použili k volbámbílé lístky. V květnu 1949 se mi <strong>do</strong>stal<strong>do</strong> rukou protestní leták k devátému sjezduKSČ - rozdal jsem jich všeho všudy pět. Z celépoúnorové akce mladých li<strong>do</strong>vců, která trvalatři měsíce, byl po roce a půl vykonstruovánmonstrproces s patnácti lidmi před státnímsoudem. Soud nám udělil tresty těžkého žaláře25, 20 roků a méně.Famo-o je i název vaší poslední knížky. Coto je Famo-o?Je to značka podpisů pod letákem a vzešlaz těchto slov: fara Morava – odpor. Ale nebylato žádná organizovaná skupina. Byl tookresní výbor mládeže li<strong>do</strong>vé strany. Knihavychází z <strong>do</strong>kumentů uložených v Archivu tajnýchspisů. Je určena historikům a veřejnostiinzerce k poznání tvorby spisů pro státní soudy. Budemít náklad 1500 výtisků. V první kapitole píšu,jak to bylo ve skutečnosti. Druhá kapitola zachycuje,jak to bylo podle Státní bezpečnosti.A třetí kapitola je o andělech – sděluji v ní některévěci, které jsem dříve spíše tajil.Zdůrazňujete slovo odpor oproti slovu odboj.Proč?Odpor se má dít vždy, když vás nebo národněk<strong>do</strong> olupuje o čest a svobodu. Je to vzplanutíducha a srdce. Odboj je organizování akcíke zničení protivníka. To první vám dělá provždyčest, to druhé vede ke krvavým střetům– i po vítězi zůstává rovněž navždy hořkostv dějinách.Jak hodnotíte vývoj u nás za posledníchdvacet let a stav, k němuž jsme <strong>do</strong>spěli?Dnes už se ví, jak zhoubný je slogan o trhu,který vše vyřeší. Místo <strong>do</strong>brých nebo špatnýchhospodářů zplodil skupinu vlků, která vytlačila<strong>do</strong>bré hospodáře. Zůstali vlci a špatní hospodáři.Žel, i ti špatní pod sociální korouhví sev průběhu dvaceti let naučili umění vlků a zevšeho vychází garnitura boháčů, která budestále více rozevírat sociální nůžky. Co chcete sdělit čtenářům svých prací?Největší skupinou ve společnosti jsou lidé hledající– zcela určitě ve všech vrstvách, pokudmáme na mysli profese a postavení. Co hledají,nenaj<strong>do</strong>u u moře na pláži, naj<strong>do</strong>u na cestě,jež míří k duchovnu, přesněji ve víře. Oslněnítechnikou kulminuje, jako vždy v dějinách sekyvadlo vrací k produchovnění světa.Je o vás známo, že <strong>do</strong> tiskárny nesete už vypracovanouknihu – příčinou je notebookna vašem stole?Knížky takto tvořím od roku 2005. Už jsemsi na počítači připravil pro tisk 23 knížek. Aleinternet si nezavádím. Ukradl by mi všechentvůrčí čas.Vychází vám několik titulů za rok. Je to provás finančně zajímavé?Je tvrdá praxe, že tiskárnu musí něk<strong>do</strong> v krátké<strong>do</strong>bě zaplatit. Buď je to finančně silný nakladatel,nebo musí značnou částkou přispětautor. O nějakém zisku nemůže být řeč. Odměnouautorovi je ohlas a občas i dar vděčnýchčtenářů. Na knížku Neminout cestuk pravdě jsem nyní získal <strong>do</strong>taci 20 tisíc korunod <strong>Zlínského</strong> <strong>kraje</strong>.Vojtěch Cekota <strong>Okno</strong> <strong>do</strong> <strong>kraje</strong> / <strong>červenec</strong> <strong>2010</strong> strana 11
kulturaUmění ve veřejném prostoruZlín – Letošní přehlídka umění ve veřejnémprostoru Prostor Z(i)lin(a) s takřka desetiletýmodstupem navazuje na úspěšná trienáleProstor Zlín. Ta si ve čtyřech ročnícíchod roku 1991 kladla za cíl vstupovat zejménasochařskými realizacemi <strong>do</strong> prostředí Zlína.Úvodní ročník znamenal pro město Zlínkrátce po sametové revoluci první výraznésetkání s aktuálním uměním. To navíc nebyloschované v galerii, ale každý se s ním mohlsetkat přímo ve městě.Z nejrůznějších důvodů se projekt v dalšíchletech nepodařilo uskutečnit. Až letos konečně<strong>do</strong>šlo na další pokračování. Důležitézůstává především přímé oslovení veřejnostimimo tradiční výstavní síně. Právě umění,které aktivně oslovuje diváka mimo pevněvymezené hranice institucionálního provozu,má schopnost přiblížit mnohdy obtížněsrozumitelné současné umění široké veřejnosti.Po<strong>do</strong>bně jako Nový zlínský salon, Zlínskýsalon mladých a další významné výstavníprojekty Krajské galerie výtvarného uměníZ cyklu „To poznáš, až budeš starší“. foto: Daniela Baráčkováve Zlíně snaží se i tento projekt přesáhnouthranice zlínského regionu. Letošní ročníkdíky spolupráci s Povážskou galérií umeniav Žilině představí vedle výrazných osobnostíčeské výtvarné scény také autory ze Slovenska.Nejen přímo pro zájemce o současnévýtvarné umění bude zajímavé srovnání přístupůumělců z obou států.Monumentální sochařské realizace tak vystřídajíspíše performance, projekce videía na první pohled spíše nenápadné zásahy<strong>do</strong> městského prostředí. Mnohem více je kladendůraz na sepjetí uměleckého díla či uměleckéčinnosti s místem. Desítka autorů z Českérepubliky a Slovenska připraví nová díla přímopro prostředí města Zlína. Vedle realizací v exteriéruměsta, které bu<strong>do</strong>u k zhlédnutí v úterý13. července, bude v prostorách zámku týž denzahájena výstava, která podrobněji představítvorbu jednotlivých účastníku přehlídky ProstorZ(i)lin(a). Paralelně s výstavou ve Zlíně proběhnei výstava v Žilině a bohatý <strong>do</strong>provodnýprogram v obou městech.(kgvu)Krajina a lidéBuchlovice – Výstava fotografií Dana KadeřábkaKrajina a lidé je otevřena od konce květnaaž <strong>do</strong> 30. září ve výstavních prostorách zámkuv Buchlovicích. Dan Kadeřábek se narodil v Prazev roce 1971. Fotografováním se začal vážnězabývat na vysoké škole po setkání s LadislavemKamarádem (jediným držitelem oceněníMaster of QEP v České republice). K jeho dalšímučitelům patřili např. Sergej Maximishin,Gunar Binde, Eduard Tevosov, Garik Avanesiana Jan Anděl. Na svých cestách po Africe, Asiia Jižní Americe fotografuje krajiny a momentky.V poslední <strong>do</strong>bě se více věnuje abstraktnía aranžované fotografii. Jeho práce byly vystavenyna několika výstavách v Evropě a v Austrálii(např. Heidenheimgalerie v Německu,roční putovní výstava v Portugalsku, výstavyv Maitlandu a v Sydney v Austrálii) a jsou též zastoupenyve sbírkách muzeí v České republicea na Slovensku. (dš)Valašské kumštováníValašské Klobouky – Řezbáři, sochaři, malíři,keramici a další výtvarníci bu<strong>do</strong>u v prvních čtyřechčervencových dnech na spodním náměstíve Valašských Kloboukách tvořit svá díla propotěšení návštěvníků Valašského kumštování.Součástí programu bude vystoupení folklorníchsouborů, cimbálových muzik, rockovýchkapel, folkových skupin, divadelních souborů.Chybět nebu<strong>do</strong>u ani stánky s občerstvením.Bu<strong>do</strong>u se podávat krajové a valašské speciality.Na programu jsou výtvarné a hudební dílnypro děti a <strong>do</strong>spělé. Uskuteční se malý jarmárekprvovýrobců, kteří bu<strong>do</strong>u prodávat své li<strong>do</strong>vévýrobky. Během Valašského kumštování budemožno vidět několik výstav výtvarného umění.Například v Městském muzeu bude vystavovatsvé práce u příležitosti svého životního jubileakeramik Josef Jeřábek. V Červeném <strong>do</strong>mě bu<strong>do</strong>uvystavovat umělci ze švédského Högenäsgrafiky, malby, kresby a fotografie. (vc)▪▪Kraj podpořil vydávání knížekZlínský kraj – Zlínský kraj podporuje realizacinekomerčních knižních publikací nadčasovéhocharakteru, které propojují kulturu,historii a místopis zdejšího regionu. Celkováfinanční podpora ve výši 300 tisíc korunbude rozdělena mezi 13 organizací, sdruženía institucí na vydání literárního díla místníchautorů neregionálního významu nebona vydání audiovizuálního díla. „Hejtmanstvíposkytne finanční prostředky z Fondu kultury<strong>Zlínského</strong> <strong>kraje</strong> na vydavatelskou činnostvůbec poprvé. Z celkového počtu 26 žadatelůuspěla se svými záměry polovina uchazečů,“uvedl náměstek hejtmana <strong>Zlínského</strong><strong>kraje</strong> Jindřich Ondruš.▪▪Meditativní cesta na VelehradStaré Město, Velehrad – Meditativní poutnícesta byla po několikaletém úsilí <strong>do</strong>končenamezi Starým Městem a Velehradem. Poutnícesta, jejíž vybu<strong>do</strong>vání iniciovala Maticevelehradská, povede částečně po trase cestypůvodní, zrušené v <strong>do</strong>bě totality. Začínáza železniční tratí u Starého Města a pokračujedále ú<strong>do</strong>lní nivou potoka Salašky. Jerytmizována dvaceti zastaveními růžencovémodlitby. Každé zastavení symbolizujejedno tajemství a je podle návrhů MilivojeHusáka sochařsky zpracováno kameníkemJosefem Kozlem z božanovského pískovce.▪▪Muzejní publikace rokuKroměříž, Zlín – Muzeum Kroměřížska převzalov květnu v Pantheonu Národníhomuzea z rukou ministra kultury VáclavaRiedelbacha 1. cenu v celostátní soutěžiGloria musaealis v kategorii Muzejní publikaceroku. Oceněna byla kniha archeoložkymuzea Heleny Chybové – Kroměříž zmizeláa znovuobjevená aneb Historie ukrytá poddlažbou města. Sličnou grafickou úpravuknihy provedla Šárka Hromková a fotografiemise podíleli Josef Ščotka a Roman Bašta.Publikaci podpořil grant z Islandu, Lichtenštejnskaa Norska a Zlínský kraj. Třetí cenuv soutěži Gloria musaealis putovala <strong>do</strong> Zlína.Získala ji Krajská galerie výtvarného uměníza knížku Fenomén Baťa - zlínská architektura1910–1960, kolektivu autorů pod vedenímLadislavy Horňákové.▪▪Vila pod lipami je po rekonstrukciLuhačovice – Návštěvníkům Luhačovic a lázeňskýmhostům začala opět sloužit věhlasnáVila pod lipami. Přes půl století sloužilajako sídlo místního muzea, po rozsáhlé rekonstrukcijí Lázně Luhačovice vrátily původnípo<strong>do</strong>bu i ubytovací účel. Obnova vilysi vyžádala investici cca 15 milionů korun.strana 12 <strong>Okno</strong> <strong>do</strong> <strong>kraje</strong> / <strong>červenec</strong> <strong>2010</strong>