10.07.2015 Views

Povodně 2010 Magazín Zlínského kraje červenec ... - Okno do kraje

Povodně 2010 Magazín Zlínského kraje červenec ... - Okno do kraje

Povodně 2010 Magazín Zlínského kraje červenec ... - Okno do kraje

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

výška hladiny v cm700650600550500450400350300250Stav hladiny řeky Moravy ve Spytihněvikulminace 666cm19. 5. <strong>2010</strong>kulminace 668cm2. 6. <strong>2010</strong>15. 5. 17. 5. 19. 5. 21. 5. 23. 5. 25. 5. 27. 5. 29. 5. 31. 5. 2. 6. 4. 6. 6. 6.Graf zobrazuje průběh stavu hladiny řeky Moravy ve Spytihněvi. U obou fází povodní je <strong>do</strong>břepatrný velmi rychlý vzestup hladiny i její následný poměrně strmý pokles. V obou fázích si situacevyžádala vyhlášení třetího stupně povodňové aktivity - ohrožení. Hladina totiž překročilašestimetrovou hranici (červená linka). Žlutá linka označuje hranici pro druhý stupeň (pohotovost)a zelená první stupeň, tedy bdělost. Podklady: PMO, s.p., Repro: ODKpovodně <strong>2010</strong>ROZHOVOR <strong>Okno</strong> <strong>do</strong> kraj<strong>Magazín</strong> <strong>Zlínského</strong> <strong>kraje</strong>V květnu a červnu Zlínský kraj čelilpovodním, které způsobily rozsáhléškody na majetku. V některých lokalitáchbyla situace velmi po<strong>do</strong>bnáté, která nastala v roce 1997. Škodypo povodních, které kraj sužovalyv ob<strong>do</strong>bí od 16. <strong>do</strong> 19. května, bylynapříklad vyčísleny na více než 870milionů korun. Rozsáhlý je i soupisškod po povodních ze začátku června.Například počet vytopenýchsklepů činil 1 822, tedy zhruba třikrátvíce než při květnové pohromě.Kraj zasáhly nejhorší povodně od roku 1997<strong>Povodně</strong> udeřily dvakrátVliv vydatných srážek a zvýšené hladiny spodníchvod se ve Zlínském kraji začal projevovatv odpoledních hodinách 16. května. Nejhoršíbyla situace ve správních obvodech obcís rozšířenou působností Valašské Meziříčía Rožnov pod Radhoštěm, dále pak v Chropyni,Zářičí a dalších obcích na Kroměřížsku.„Květnová povodeň ve Zlínském kraji bylahorší než ta v roce 2006, na některých místechjsme zaznamenali <strong>do</strong>konce tak rozsáhlé rozlivyjako v tragickém roce 1997. Šlo napříkla<strong>do</strong> Pravčice, Z<strong>do</strong>unky či Kunovice,“ uvedl tajemníkKrizového štábu <strong>Zlínského</strong> <strong>kraje</strong> KarelMalinovský.K dispozici je již také součet škod z první fázepovodní – na území <strong>Zlínského</strong> <strong>kraje</strong> jde o částkuve výši 872 milionů korun. Nejvíce utrpělobecní majetek, například v obvodu obces rozšířenou působností Valašské Meziříčí vyčíslilistarostové škody na více než 97 milionůkorun (samotné Valašské Meziříčí přes 58 milionůkorun), v obvodu Vsetína pak na asi 91milionů korun. Rozvodněné toky a následnésesuvy se podepsaly také na stavu silnic II. a III.třídy, které spravuje hejtmanství. Zde škodyčiní bezmála 100 milionů korun. Povodí Moravyeviduje škody ve výši 220 milionů korun.Podruhé musel region čelit povodním na začátkučervna. Tentokrát byla situace horší spíšev jižní části <strong>Zlínského</strong> <strong>kraje</strong>, a to předevšímv okolí toků Olšava, Morava a Dřevnice. Naplnose ovšem velká voda vrátila <strong>do</strong> některýchčástí Kroměřížska – povodním znovu čelili napříkla<strong>do</strong>byvatelé Chropyně či Zářičí. Pro <strong>do</strong>kreslenísituace stačí několik čísel: červnovépovodně způsobily na území <strong>Zlínského</strong> <strong>kraje</strong>jedno úmrtí, musely být nařízeny dvě demolice,bylo poškozeno 74 <strong>do</strong>mů, zaplaveno 1 822sklepů a 75 bytových jednotek. „Při záchrannýchpracích bylo nasazeno 234 jednotekpožární ochrany sborů <strong>do</strong>brovolných hasičůa hasičského záchranného sboru, kteří při zásazíchv terénu použili na 300 kusů techniky.Hasiči byli nuceni vzhledem k velké vodě takéevakuovat 25 osob,“ <strong>do</strong>plnil bilanci mluvčí<strong>Zlínského</strong> <strong>kraje</strong> Milan Plesar.Stav nebezpečíKvůli povodním byl v květnu i červnu hejtmanem<strong>Zlínského</strong> <strong>kraje</strong> vyhlášen stav nebezpečí.Toto opatření umožňuje složkám integrovanéhozáchranného systému a obcím efektivnějšípostup při zvládání záchranných a následnělikvidačních prací vyžádaných mimořádnouudálostí. „V podstatě jde o okamžité zvýšenípravomoci starostů v oblasti evakuace osob,organizování prací a po<strong>do</strong>bně. Je také možnév neodkladných případech zadávat zakázkybez výběrového řízení tak, aby nebyly působenydalší škody,“ vysvětlil Malinovský.Poprvé byl stav nebezpečí vyhlášen na <strong>do</strong>buod 18. <strong>do</strong> 24. května a následně prodloužen až<strong>do</strong> 31. května. Platil pro správní obvody obcís rozšířenou působností Vsetín, Rožnov podRadhoštěm, Valašské Meziříčí, Kroměříž, Otrokovicea Uherské Hradiště. Prodloužení pakzahrnovalo i rozšíření o obec Kelníky. Podruhéstav nebezpečí hejtman vyhlásil na <strong>do</strong>buod 2. <strong>do</strong> 13. června. Tentokrát již pro celé území<strong>Zlínského</strong> <strong>kraje</strong>.Stav nebezpečí, který může vyhlašovat pouzehejtman, se často zaměňuje se stupni povodňovéaktivity (SPA). V tomto případě alejde pouze o číselné a slovní vyjádření situacena konkrétním toku. První stupeň, zvaný stavbdělosti, se nevyhlašuje, nastává automatickypři překročení stanovené výšky hladiny.Pokud nastane, zahajuje se hlídková služba.Při druhém stupni (stav pohotovosti) jsou jižaktivovány povodňové orgány, například povodňovékomise samosprávných orgánů. Přitřetím stupni, tedy stavu ohrožení, pak zahajuječinnost krizový štáb <strong>kraje</strong>. Třetí stupeň bylv květnu a červnu vyhlášen například na Moravě,Dřevnici, Olšavě či Rožnovské Bečvě.Krizové řízení se zlepšilo„Proti předešlým povodním se výrazně zlepšilačinnost hlásné a předpovědní služby. Protiroku 1997 je to skokový posun. Daleko lépepracovaly taky povodňové komise obcí s rozšířenoupůsobností, na nichž leží obrovskáodpovědnost. Skvělou práci odvedli napříkladv Rožnově pod Radhoštěm, Valašském Meziříčí,Otrokovicích, Vizovicích, Uherském Hradištia v dalších městech,“ řekl Malinovský. I nadáleale platí, že kvalifikaci pracovníků povodňovýchorgánů je potřeba zvyšovat.Hlavní tíha leží na hasičíchPřestože v případě mimořádných událostí zasahujívšechny složky integrovaného záchrannéhosystému a je aktivována řada povodňovýchorgánů, největší tíhu při záchrannýcha likvidačních pracích nesou pochopitelněhasiči – profesionální a především <strong>do</strong>brovolní.„Dobrovolní hasiči při takovýchto událostechrozhodují o všem. Jejich pomoc, zejména přilikvidaci následků povodní, je naprosto nezastupitelná.Chtěl bych proto na tomto místěpoděkovat všem starostům, členům povodňovýchkomisí a krizových štábů, <strong>do</strong>brovolnými profesionálním hasičům, všem <strong>do</strong>brovolníkůma všem občanům, kteří se na likvidaci následkůpovodní podíleli a ještě dlouho bu<strong>do</strong>unásledky povodní odstraňovat,“ poznamenalMalinovský.Důsledky povodníOpadnutím či odčerpáním vody ale povodněnekončí. Teprve v tomto okamžiku se naopakodhalí skutečný rozsah škod, a to předevšímna majetku obyvatel. Hasiče po povodníchtradičně zaměstnávají výjezdy k sesuvům.K lokalitám postiženým povodněmi pak patřítaké zvýšený výskyt komárů. Zlínský kraj protozajistil 50 výjezdů speciální techniky aplikujícíekologický prostředek k hubení komárů.Za aplikaci zaplatí kraj milion korun.Jaroslav Janečkastrana 6 <strong>Okno</strong> <strong>do</strong> <strong>kraje</strong> / <strong>červenec</strong> <strong>2010</strong>

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!