výroční <strong>zpráva</strong> <strong>2010</strong> XII. Sbírkové odbory < 9 >3.Knihovna<strong><strong>Národní</strong>ho</strong> <strong>muzea</strong>Pro Knihovnu <strong><strong>Národní</strong>ho</strong> <strong>muzea</strong> (dále jen „KNM“) byl <strong>rok</strong> <strong>2010</strong>mimořádně náročný. Její aktivity byly <strong>za</strong>měřeny čtyřmi základnímisměry. V prvním plnila své pravidelné úkoly vyplývající z funkcíveřejné knihovny, současně však také z funkcí správce knižníchsbírek, dále z povinností koordinátora převážné části knižníakvizice pro odborné složky NM, mezinárodní výměny publikacíNM se <strong>za</strong>hraničními institucemi a evidence ISBN publikací NM.Ve druhém směru KNM přestěhovala část svých fondů v rámcisvého depozitáře v Terezíně a z HB NM do Terezína a NB NM,ve třetím <strong>za</strong>jistila několik významných výstavních projektů,ve čtvrté oblasti aktivit se její pracovníci <strong>za</strong>bývali naplňovánímvědeckých a populari<strong>za</strong>čních cílů. Souběžnost těchto směrůse podařilo koordinovat často jen <strong>za</strong> cenu extrémního vypětívedoucích oddělení a dalších pracovníků knihovny pověřenýchspeciálními dílčími úkoly. Konkrétní akce a aktivity jsou vesměspodrobně popsány a vyčísleny v dalších kapitolách výročnízprávy. Na místě shrnujícího komentáře <strong>za</strong> <strong>rok</strong> <strong>2010</strong> je nutné uvéstalespoň nejvýznamnější anebo ty, které dále uvedeny nejsou, aleilustrují problematiku KNM v nějakém důležitém aspektu.Bez pozitivního výsledku pro KNM proběhlo v <strong>Národní</strong>knihovně setkání zástupců knihoven ČR odebírajícíchpovinný výtisk periodik. Oddělení časopisů KNM již několiklet řeší problém prostorových a finančních kapacit spojenýchs velkým přírůstkem svého fondu. Ředitel KNM vypracovalnávrh na změnu systému v distribuci povinného výtisku meziknihovnami, která by jeho existenci racionálně usměrnilaa snížila finanční náklady pro většinu knihoven získávajícíchperiodika touto cestou. Vedlo by to však ke změně tiskovéhozákona, což bylo zvláště centrálními knihovnami shledáno jakopříliš velké riziko znamenající nebezpečí, že institut povinnéhovýtisku bude při noveli<strong>za</strong>ci zákona zcela zrušen. Specifickáa obtížná situace největší muzejní knihovny oproti jinýmknihovnám, majícím pro správu povinného výtisku více peněz,tedy přetrvává.Historická studovna KNM byla na konci června pro badateleu<strong>za</strong>vřena, protože <strong>za</strong>čala již plně sloužit jako meziskladmateriálu stěhovaného z Historické budovy NM. S jejímopětovným otevřením pro veřejnost se počítá na podzim <strong>rok</strong>u2011 v NB NM.Přes vytížení pravidelnou knihovní agendou a stěhovánímse jednotlivci KNM podíleli nemalou měrou na výstavnímprogramu NM. Mgr. Marta Vaculínová, Ph.D., odborně <strong>za</strong>jistilaexkluzívní výstavu rukopisů „Kníže Václav – světec a panovník“.Mgr. Martin Sekera, Ph.D., a Mgr. Pavel Muchka přispěli výstavou,dále propagační akcí a spoluautorstvím na scénáři filmovéhodokumentu k příspěvku NM v Roce Karla Hynka Máchy.PhDr. Petr Mašek jako hlavní autor a komisař <strong>za</strong>háji poslednívelký výstavní projekt NM v HB NM – „Staré pověsti české.“V roce <strong>2010</strong> si KNM vedla ve svém profesním životě úspěšněa její pracovníci zvládli řadu velmi obtížných situací.4.Náprstkovo <strong>muzeum</strong>asijských, africkýcha amerických kulturČinnost Náprstkova <strong>muzea</strong> asijských, afrických a americkýchkultur (dále jen „NpM“) v roce <strong>2010</strong> ovlivnila dočasná personálnísituace, řízením <strong>muzea</strong> byla do 31. července <strong>2010</strong> pověřenaPhDr. Dagmar Šefčíková. Dne 1. srpna <strong>2010</strong> do čela <strong>muzea</strong>nastoupila PhDr. Eva Dittertová, která přev<strong>za</strong>la plnění úkolůnaplánovaných předcházejícím vedením. Personální výměnaovlivnila především koncepční úkoly, které byly přesunutydo <strong>rok</strong>u 2011. Ředitelka PhDr. Eva Dittertová se seznamovalas činností jednotlivých oddělení a provozem objektůa depozitářů NpM. Další důležitou personální skutečností, kteráovlivnila činnost <strong>muzea</strong>, byla personální výměna na pozicivedoucí provozu. Tato funkce nebyla od září do prosinceplnohodnotně pokryta.Hlavní prezentační akcí <strong>rok</strong>u byla výstava „Gejša a samuraj“,která byla veřejnosti zpřístupněna 21. října <strong>2010</strong>. K výstavěbyly připraveny doprovodné akce – přednášky, komentovanéprohlídky a výtvarné dílny, včetně pracovních sešitů pro I. a II.stupeň základních škol. Proto byla výstava mimořádně ceněnaškolními skupinami. Dalším z větších výstavních počinů bylavýstava „Ve stínu jaguára“, která přesahovala z předcházejícího<strong>rok</strong>u. Také tato výstava doznala značného úspěchuu návštěvníků. Právě v duchu této výstavy byla koncipovánai Pražská muzejní noc a byl připraven bohatý doprovodnýprogram hlavně pro děti. Stejně jako jiné objekty NM, i NpMbylo vyhledávaným muzeem pro velké množství dychtivýchnávštěvníků po nočních akcích v muzeu.Prestižní mezinárodní událostí pro NpM bylo pořádánílaboratoře – semináře v rámci mezinárodního projektuRIME, na kterém se podílí 10 evropských etnografickýchmuzeí a jehož hlavním řešitelem je Museé Royal de I´ Afriquecentrale de Tervuren z Belgie. Jednání se konalo tři dnyv přednáškovém sále NpM. První dva dny byly věnoványproblematice soukromých a veřejných sbírek v jednotlivýchstátech a třetí den byl <strong>za</strong>svěcen přípravě putovní výstavy.Jednotlivé příspěvky, jež byly prezentovány v rámci laboratoře,se soustředily na následující tematické okruhy:– Vztah soukromí sběratelé versus <strong>muzea</strong>– Motivace sběratelů– Rozdíl mezi výběrem předmětů– Společenské postavení soukromých sběratelů– Rozdíl mezi vytvářením sbírek v zemích s koloniální minulostía v zemích bez níJednání se zúčastnili zástupci všech institucí, jež jsou členyprojektu RIME.
výroční <strong>zpráva</strong> <strong>2010</strong> XII. Sbírkové odbory < 10 >Technický stav objektů NpM na Betlémském náměstí nenídlouhodobě uspokojivý.V polovině <strong>rok</strong>u bylo <strong>za</strong>počato s rekonstrukcí fasády,která <strong>za</strong>čala opravou vnějšího pláště budovy, zdí a oken.Tato dlouhodobá oprava (červen–říjen) z části omezovalanávštěvnický provoz a kladla také zvýšené požadavky a ná<strong>rok</strong>yna pracovníky <strong>muzea</strong>.V první polovině <strong>rok</strong>u byla pozornost soustředěna na úkliddepozitářů v Liběchově v prostorách sladovny a pivovaru.V závěru <strong>rok</strong>u byl kompletně přestěhován knižní fondz depozitáře v Kostomlatech do depozitáře v Liběchově.Bohužel stále trvají nevyjasněné majetkoprávní vztahy proobjekty pivovaru a sladovny v Liběchově, proto není možnépokračovat ve vybavování těchto depozitářů.Akviziční činnost se opírala především o dary, též knihovnífondy se opětovně rozšiřovaly zejména dary a výměnouliteratury mezi oborově příbuznými institucemi.Zdárně pokračovala péče o sbírkový fond, a to jak prostřednictvímvlastní restaurátorské dílny, tak externě, díky příspěvku z fondu ISOMK ČR. Díky vstřícnosti sponzorů byl taktéž restaurován vzácnýsbírkový předmět z japonské sbírky restaurátory z Japonska.Ve spolupráci s oddělením marketingu NM byla vydánapropagační skládačka pro NpM v češtině a angličtině.5.České <strong>muzeum</strong> hudby(ČMH)Hlavní úkoly Českého <strong>muzea</strong> hudby (dále jen „ČMH“) v roce<strong>2010</strong> se týkaly čtyř zásadních oblastí, které byly definoványdlouhodobými i krátkodobými plány a snahou o maximálněefektivní činnost <strong>za</strong> daných ekonomických podmínek a zlepšenípříjmové stránky <strong>muzea</strong>.Součástí základní koncepční činnosti bylo zlepšení péče o sbírky.Prioritou bylo nalezení nového objektu, který by sloužil jak pronaléhavý přesun sbírek z provizorních depozitářů, tak i prodlouhodobou perspektivu odpovídajícího uložení hudebníchsbírek s důrazem na sbírku hudebních nástrojů. Cílem je nejen<strong>za</strong>jistit klimaticky, provozně a bezpečnostně vhodné úložiště,ale především uvolnit část prostor objektu Karmelitská prorozšíření výstavní činnosti a rozvíjení dalších akcí, jež by mohlyoslovit tu část veřejnosti, která dosud do ČMH nenašla cestu.Získání objektu v kasárnách Pod Radobýlem v Litoměřicíchotevírá nové možnosti rozvoje <strong>muzea</strong>.Nové formy a rozšíření práce s veřejností byly stěžejnímúkolem, který probíhal především v rámci výstavníhoprojektu „Beatlemánie!“. Při přípravě výstavy se podařilo získatke spolupráci nejen interní mladý kolektiv, ale i širší obecčeských příznivců skupiny Beatles a navá<strong>za</strong>t i cenné <strong>za</strong>hraničníkontakty, které výstavu obohatily o <strong>za</strong>jímavé exponátyi originální doprovodné programy. Výstavu samu i doprovodnéakce navštívilo mnoho návštěvníků, především z řad mládeže.Další výstavy byly <strong>za</strong>měřeny na moderní hudbu mimo tzv.vážnou hudbu. Jazzu se věnovala výstava „Traditional JazzStudio – 50 let živé tradice“, <strong>za</strong>hájená koncem <strong>rok</strong>u 2009.Ve spolupráci s Goethe Institutem proběhla výstava „Musik+X“,<strong>za</strong>měřená na nejmodernější směry populární hudby v německymluvící oblasti. Zdařilé byly nové instalace starších úspěšnýchprojektů „Muzika Etnika“ a „Fenomén Martinů.“ Stálou expozicihudebních nástrojů doplňují průběžně vitríny „Osobnosti– výročí – <strong>za</strong>jímavosti.“ Vedle výstav si ČMH předsev<strong>za</strong>lovýznamné rozšíření speciálních pedagogických programůnavá<strong>za</strong>ných na rámcové vzdělávací programy, a to ve všechpražských objektech. Programy věnované muzikoterapii,interaktivní vzdělávací programy, jako „Malujeme Vltavu“a další, otevřely <strong>muzeum</strong> nejmladším návštěvníkům.Práce se sbírkami plnila dva základní úkoly. Jednak udržetnastavené tempo inventari<strong>za</strong>ce a katalogi<strong>za</strong>ce sbírek a takévyužít této práce, především zásadních revizí v MuzeuAntonína Dvořáka a sbírce hudebních nástrojů, k zásadnínápravě historických nedostatků ve správě a evidenci částisbírek. S tím souvisí snaha o zlepšení fyzické péče o sbírky jakv restaurátorských dílnách, tak ukládání sbírkových předmětůdo nových, vhodných obalů.Vědecká činnost byla <strong>za</strong>měřena na pokračování dvou dílčíchúkolů vědeckovýzkumného záměru Osobnosti české vědya kultury, na přípravnou etapu projektu „Kritické edicedíla Bedřicha Smetany“, vydání dalšího ročníku časopisuMusicalia a na přípravu čtyř projektů pro program <strong>Národní</strong>kulturní identity.