Březen - Slezská univerzita v Opavě

Březen 2010 Ročník 15/2QUIDQUID DISCIS, TIBI DISCIS (PETRONIUS)Slezští studenti a absolventi Institutuoslovují kulturní veřejnost KatovicNahoře zleva Arkadiusz Gola - z cyklu Ženy šachet, Maria Śliwa - z cyklu Panoptikum; uprostřed zleva Maciej Niesłony - z cyklu portrétů Přízrak paměti,Agatka Kubień - z cyklu Dvojice, Adam Palenta - z cyklu Portréty horníků; dole zleva Rondo Sztuki v Katovicích, dějiště výstavy, a rektor Slezské univerzityv Opavě doc. PhDr. Rudolf Žáček, Dr. (vlevo) a prof. Mgr. Jindřich Štreit při jejím zahájení. Více o výstavě čtěte uvnitř listu Repro archiv, foto ian

strana 2 Noviny Slezské univerzity březen 2010Jaký je zájem o studium na Slezské univerzitěPravidelně vždy v jarnímčísle univerzitních novin seznamujemečtenáře se základnímiúdaji, které vypovídají o zájmuuchazečů o studium v následujícímakademické roce. Nejinaktomu je i letos. V následujícímtextu najdete dále podrobnějšíúdaje vždy za příslušnoufakultu, případně ústav. Protožejde o uchazeče o studium (tedypředevším absolventy středníchškol), tabulky zohledňují pouzezájem o studijní obory bakalářskéhotypu.Filozoficko-přírodovědeckáfakulta v Opavě využilav tomto roce opět možnostizrušit přijímací zkoušky proněkteré studijní obory z oblastifyziky a informatiky, v ostatníchpak ověřuje podmínky propřijetí formou vlastních přijímacíchzkoušek, případně probíhápřijímací zkouška formoutestu obecných studijníchpředpokladů (SCIO). Vlastnípřijímací zkoušky zohledňujízpravidla specifické požadavkyvyplývající z charakteru studia(znalosti jazykové, případnětalent uchazeče nutný prostudium uměleckého oboru).S ohledem na širokou nabídkustudijních oborů je dále uvedenpřehled o počtu přihlášených najednotlivé studijní programy,v nichž jsou příslušné studijníobory zahrnuty.Nejvíce zájemců v prezenčníformě studia je o studijníobor Lázeňství a turismus(studijní program Gastronomie,hotelnictví a turismus), vícenež dvě stovky uchazečů majístudijní obory v rámci studijníhoprogramu Historické vědy.O něco méně přihlášek je zaevidovánove studijním programuHumanitní studia, následujístudijní programy Informatikaa Filologie. V kombinovanéformě je již tradičně největšízájem o obor Tvůrčí fotografii,o něco méně studentů by sechtělo věnovat studiu filologickýchoborů.Se strukturou zájmuo studium na studijní oboryuskutečňované Obchodněpodnikatelskou fakultou (OPF)v Karviné podle jednotlivýchstudijních programů seznamujetabulka. OPF měla k datu přípravytohoto článku evidovánov bakalářských studijních oborechcelkem 2 197 přihlášek.Studijní program Ekonomikaa management takév tomto roce eviduje největšípočet přihlášených - v jehorámci se jedná na prvním místěo obor Marketing a management(421 uchazečů), následujíEkonomika cestovního ruchu(213) a Ekonomika podnikánív obchodě a službách (188).V rámci studijního programuHospodářská politika a správaje nejvíce přihlášek na oborVeřejná ekonomika a správa(139), obor Bankovnictví jichmá 71, Sociální managementpak 68. Studijní program Gastronomiehotelnictví a turismus,tedy studijní obor Hotelnictví,má evidováno 328 přihlášených.OPF již nyní avizujemožnost druhého kola přijímacíchzkoušek, které se budekonat 8. září 2010.Fakulta veřejných politik(FVP) v Opavě bude v tomtoroce organizovat přijímacízkoušky teprve podruhé. Probíhajís ohledem na stále vysokýzájem uchazečů výhradněformou testu obecných studijníchpředpokladů společnostiSCIO. Počet přihlášek na studijníobory této fakulty ilustrujetabulka.FVP má zaevidováno 2 127přihlášek, největší zájem v počtu499 jsme opět zaznamenaliu oboru Veřejná správa a regionálnípolitika v prezenčníformě, studijní obor Sociálnípatologie a prevence (Specializacev pedagogice) následujes 351 přihláškami, hranici 300překročil rovněž studijní programMezinárodní teritoriálnístudia. Ošetřovatelství (oborVšeobecná sestra) by se chtělodále věnovat 188 studentů.V podstatě podobné pořadízájmu je i v rámci kombinovanéformy studia - první je studijníprogram Sociální politikaa sociální práce (393), druhýv pořadí studijní program Specializacev pedagogice (244),uzavírá Ošetřovatelství (139).Matematický ústav (MÚ)jako jediný využil možnosti jižFilozoficko-přírodovědecká fakulta v OpavěNázev studijního programuPočet uchazečův prezenční formě studiaAplikovaná fyzika 87Dramatická umění 68Filologie 164Fyzika 19Gastronomie, hotelnictví a turismus 438Historické vědy 236Humanitní studia 193Informační studia a knihovnictví 103Informatika 168Celkem prezenční studium 1 476Název studijního programuPočet uchazečův kombinované formě studiaFilologie 210Informační studia a knihovnictví 70Informatika 84Filmové, televizní a fotografickéumění a nová média279Celkem kombinované studium 643Celkem bakalářské studium 2 119Obchodně podnikatelská fakulta v KarvinéNázev studijního programuPočet uchazečův prezenční formě studiaEkonomika a management 981Gastronomie, hotelnictví a turismus 328Hospodářská politika a správa 380Systémové inženýrství a informatika 87Celkem prezenční studium 1 776Název studijního programuPočet uchazečův kombinované formě studiaEkonomika a management 305Hospodářská politika a správa 93Systémové inženýrství a informatika 23Celkem kombinované studium 421Celkem bakalářské studium 2 197Fakulta veřejných politik v OpavěNázev studijního programuPočet uchazečův prezenční formě studiaOšetřovatelství 188Mezinárodní teritoriální studia 313Sociální politika a sociální práce 499Specializace v pedagogice 351Celkem prezenční studium 1 351Název studijního programuPočet uchazečův kombinované formě studiaOšetřovatelství 139Sociální politika a sociální práce 393Specializace v pedagogice 244Celkem kombinované studium 776Celkem bakalářské studium 2 127Matematický ústav v OpavěNázev studijního programuPočet uchazečův prezenční formě studiaMatematika 120Celkem bakalář. prezenční studium 120

řezen 2010 Noviny Slezské univerzity strana 5RokSrovnání financovaného počtu studentů, skutečného počtu studentůa příspěvku na vzdělávací činnost v letech 2005 - 2010Financovaný početstudentů (přepočt. počty)Prostředky na vzdělávací činnost v tis. Kč (bez podílu na provoz rektorátu)Univerzitní součást Rok 2009 Rok 2010Rozdíl2010-2009Filozof.-přírodověd. fakulta 107 825 104 793 -3 033Obchodně podnikatel. fakulta 135 804 127 352 -8 452Fakulta veřejných politik 49 976 53 726 +3 750Matematický ústav 8 896 10 653 +1 757Celkem 302 501 296 524 -5 977ukazatele - výsledky ve vědě a výzkumu,počty profesorů a docentů, výše vlastníchpříjmů a počty výjezdů a příjezdů v rámcimobility studentů) - ukazatel B3. Znamenáto, že celková částka na vzdělávací činnosti(cca 296 mil. Kč) je tvořena cca 267 mil. Kčukazatelem A+B1, 14,6 mil. Kč ukazatelemB2 a 14,5 mil. Kč ukazatelem B3. Podlepřijatých „Pravidel rozpisu finančníchprostředků na součásti Slezské univerzityv Opavě pro rok 2010“ byly tyto prostředkyrozepsány na jednotlivé součásti univerzity.Aplikací přijatých pravidel, která kopírujípravidla MŠMT, došlo u dvou součástík propadu proti roku 2009. Na propadecha zvýšení příspěvku se u jednotlivých součástíplně projevily veškeré skutečnostirozpočtu 2010. Jednak krácení o cca dvěprocenta proti roku 2009 a dále změnapravidel pro rok 2010 proti pravidlům roku2009. Při porovnávání již však nemůžemepoužívat pojem „normativ na studenta“,jelikož zavedením dalšího ukazatele seSkutečný počet studentů(přepočtené počty)Příspěvek na vzdělávacíčinnost v tis. Kč2005 4 050 3 914,5 173 070,0 Kč2006 4 914,5 4 692,5 210 040,0 Kč2007 5 371 5 447,5 243 194,0 Kč2008 6 088 6 189 265 610,0 Kč2009 6 791 7 804 302 502,0 Kč2010 7 313 8 750 296 524,0 Kč(v letech 2005 a 2006 nebyly naplněny povolené počty financovaných studentů)Příspěvek na vzdělávací činnost v tis. Kčmusí hovořit o „průměrném normativu najednoho studenta“ a k porovnání pomocítohoto pojmu může dojít až v roce následujícím.Pokud však nebude zaveden další,nyní pro nás neznámý ukazatel.Zatím jsme mluvili o prostředcíchna vzdělávací činnost. Co byte uvedl naadresu prostředků na podporu vědy a výzkumua pro další oblasti?Oblast vědy a výzkumu zaznamenalarovněž změnu pravidel. Prostředky napodporu specifického výzkumu se musív roce 2010 čerpat podle schválených pravidelpro „Studentskou grantovou soutěž“.Jejich výše je srovnatelná s rokem 2009(7088 tis. Kč); pro letošní rok je přidělenačástka ve výši 7003 tis. Kč. Ve srovnatelnévýši roku 2009 budou financovány rovněžvýzkumné záměry a další aktivity ve věděa výzkumu.A ostatní prostředky?Na stravování obdržíme v letošnímroce částku 8 590 tis. Kč, což je o 277tis. Kč více než v roce 2009. Přirozeněbudeme rozdělovat nadále i finance nasociální a ubytovací stipendia a vedemejednání o přidělení investičních prostředkůzejména na zahájení rekonstrukce budovyna Bezručově náměstí 13 v Opavě, dokončenírekonstrukce karvinského areálu NaVyhlídce a vyřešení havarijní situace nafasádě hlavní budovy Obchodně podnikatelskéfakulty. To je však v krizovém obdobívíce než obtížné.Stranou jsme zatím nechali rozpočetrektorátu. Jaký vlastně letos bude?Nejprve bych v této souvislosti rádpřipomenul některé skutečnosti, na něžse často zapomíná. Rektorát, a nejen on,ale i ostatní obslužné útvary součástíse ocitají pod stále větším tlakem, kterýovšem není „zvenku“, tím myslím z pedagogicko-vědeckésféry příliš vnímán. V posledníchletech enormně narostla státemvyžadovaná administrativa. Připomeňmejen z hlediska studijních oddělení velmináročnou obsluhu ubytovacích a sociálníchstipendií, samotný fyzický počet studentůstoupl jen za poslední tři roky o 2 687,byl realizován přechod na ECTS systém,jsou vydávány dodatky k diplomům apod.Ekonomická pracoviště a oddělení rozvojemusí zase zajišťovat sledování množstvíúčetních operací souvisejících s řešenímřady projektů, kde každá i nejmenší chybahrozí vznikem tzv. neuznatelných nákladů,které by se musely hradit z prostředkůškoly. Univerzita si nemůže dovolit aninedostatky v dokumentaci a archivaci, cožjsou oblasti dnes obzvlášť pečlivě sledovanév souvislosti s tzv. plzeňskou aférou.Je nutné rovněž připomenout, že třetinarozpočtové částky pro rektorát tvoří výdaje,které hradí rektorát za celou univerzitu,tudíž je sám nespotřebovává. Pokud nedojdek dohodě o posílení celouniverzitníhorozvojového fondu, bude Akademickémusenátu Slezské univerzity v Opavě předloženrozpočet rektorátu a celouniverzitníchaktivit ve výši 36 459 tis. Kč. V roce 2009to byla částka 37 367 tis. Kč, dochází tedyke snížení o 908 tis. Kč. Určité možnostiúspor bych ovšem do budoucna spatřovalv účinné racionalizaci některých poněkudse překrývajících činností.Kdy bude rozpis prostředků provedena kdy bude rozpočet Slezské univerzityv Opavě na letošní rok sestaven?Vše je dáno závaznými termíny. Rozpisprostředků na jednotlivé součásti byl Akademickýmsenátem Slezské univerzity projednán23. března. Na tomto zasedání bylrovněž projednáván a schvalován rozpočetrektorátu. Následně bude postupováno tak,aby byl rozpočet univerzity sestaven a projednán19. dubna na zasedání Správní radySlezské univerzity v Opavě.Děkujeme Vám za rozhovor. (re)

strana 6 Noviny Slezské univerzity březen 2010Na univerzitě skončila další jmenovací řízeníTěžištěm programu zasedáníVědecké rady Slezské univerzity(SU) v Opavě, které v úterý 23. únorazahájil rektor doc. PhDr. RudolfŽáček, Dr., bylo projednání návrhůna jmenování profesorem a návrhůna udělení Zlaté medaile SU.Oba návrhy na jmenováníprofesorem v oboru Historie sezaměřením na české a československédějiny a týkající sedoc. PhDr. Ireny Korbelářové, Dr.,z Ústavu historických věd Filozo c-ko-přírodovědecké fakulty (FPF) SUa doc. PaedDr. et Mgr. MiroslavaVaňka, Ph.D., z Ústavu soudobýchdějin Akademie věd ČR, v.v.i., předložilVědecké radě SU děkan FPFprof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc.Řízení ke jmenování doc. I.Korbelářové profesorkou proběhlopřed Vědeckou radou FPF 11. listopadu2009. Na něm uchazečkapřednesla inaugurační přednášku„Mezi tradicí a realitou: ženy veslezské měšťanské společnostiraného novověku“, odpovědělana dotazy přítomných, shrnulasvé další vědecké a pedagogickévýsledky a aktivity a informovalao svých badatelských záměrech propříští období. Tím byla veřejná částzasedání ukončena. V uzavřenéčásti poté komise pro hodnoceníinaugurační přednášky seznámilačleny Vědecké rady FPF se svýmstanoviskem, aby tato přednáškabyla přiřazena k dalším pozitivnímaktům v rámci inauguračního řízenídoc. Korbelářové. Souhlas s tímtostanoviskem vyslovilo všech 15přítomných členů Vědecké radyFPF, kteří posléze v tajném hlasování odevzdali 15 hlasů pro jmenovánídoc. Korbelářové profesorkou.Již dříve hodnotící komise, které předsedal prof. Z. Jirásek a jejímižčleny byli prof. dr hab. Antoni Barciak ze Slezské univerzity v Katovicích,prof. PhDr. Jaroslav Pánek, DrSc, prof. PhDr. Svatava Raková, CSc.,a prof. Eva Semotanová, DrSc. (všichni z Akademie věd ČR), konstatovala,že doc. Korbelářová je erudovanou historičkou, jejíž vědecká prácese soustřeďuje na výzkum dějin městských celků v novověku, na dějinySlezska a oblast pomocných věd historických. „Výrazných výsledkůdosáhla především ve sféře sociálních dějin 16, - 18. století,“ uvádí se vestanovisku hodnotící komise, která ve svém jednomyslně přijatém usneseníze 17. září 2009 jmenování doc. Korbelářové profesorkou Vědeckéradě FPF navrhla.Doc. Korbelářová působí na SU od roku 1993 a od roku 2000vykonává funkci proděkanky FPF pro studijní záležitosti a organizaci.Habilitační řízení absolvovala v roce 2005 na Pedagogické fakultě UniverzityHradec Králové. Zprvu se zabývala problematikou průmyslovýchoblastí, od počátku devadesátých let se věnuje především dějinám ranéhonovověku v českých zemích s akcentem na Slezsko, v posledním obdobípak tematice postavení žen ve slezské měšťanské společnosti 17. a 18.století. V návaznosti na pedagogické působení v oblasti pomocnýchProfesorská řízení na Slezské univerzitě v OpavěDoc. RNDr. Štefan Schwabik, DrSc., červen 2000Doc. RNDr. Miroslav Engliš, DrSc., září 2005Doc. RNDr. Vladimír Müller, DrSc., září 2005Doc. RNDr. Ľubomír Snoha, DSc., září 2007Dr hab. Zygfryd Kominek, duben 2008Doc. RNDr. Miroslav Krbec, CSc., DSc., duben 2008Doc. PhDr. Mečislav Borák, CSc., duben 2009Doc. PhDr. Ivan Šedivý, CSc., duben 2009Doc. PhDr. Irena Korbelářová, Dr., únor 2010Doc. PaedDr. et Mgr. Miroslav Vaněk, Ph.D., únor 2010Zlaté medaile Slezské univerzity v OpavěDr. Peter Niesner, říjen 1998Prof. RNDr. Martin Černohorský, CSc., říjen 1998Ing. Jiří Hanzelka, únor 1999Ing. Miroslav Zikmund, únor 1999Prof. Dr. Theodor Berchem, květen 1999papež Jan Pavel II., červen 1999Masarykova univerzita Brno, únor 2001Prof. PhDr. Milan Jelínek, CSc., únor 2001Prof. dr hab. Wiesław Tomasz Lesiuk, únor 2001Prof. Arnošt Parsch, únor 2001Prof. Ing. Rudolf Zahradník, DrSc., únor 2001Akad. sochař Zdeněk Kolářský, říjen 2001Prof. JUDr. František Vencovský, listopad 2001Prof. dr hab. Stanisław Sławomir Nicieja, červen 2002Prof. dr hab. Jan Wojtyła, červen 2002Prof. RNDr. Jaroslav Koutecký, DrSc., duben 2003Prof. RNDr. Jaroslav Smítal, DrSc., duben 2003Prof. Ing. Vítězslav Balhar, CSc., listopad 2005Prof. dr hab. Stanisław Senft, listopad 2005JUDr. Ing. Josef Byrtus, dr.h.c., říjen 2006Prof. dr hab. Janusz Janeczek, Polsko, říjen 2006Prof. dr hab. Florian Kuźnik, Polsko, říjen 2006Prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc., březen 2007Prof. dr hab Michał Lis (dosud nepředáno)Doc. PhDr. Jiří Urbanec, CSc. (dosud nepředáno)Prof. PhDr. Vladimír Podborský, DrSc. (dosud nepředáno)věd historických věnuje pozornostvýzkumu raně novověkých pramenůa jejich edičnímu zpracování.Je autorkou tří monogra í, na 11dalších se autorsky podílela, publikovalařadu příspěvků a studií,připravila výstavy, desítky popularizačníchčlánků a zapojuje se dořešení grantových a výzkumnýchprojektů. Vědecká rada SU se poseznámení s výsledky její vědecképráce s návrhem na jmenovánídoc. Korbelářové profesorkou jednomyslněztotožnila.Řízení ke jmenování doc. M.Vaňka proběhlo před Vědeckouradou FPF 18. června 2009.Uchazeč přednesl inauguračnípřednášku „Výzkum společnostiv období tzv. normalizace nazákladě realizovaných projektůorální historie“. Členové Vědeckérady FPF byli seznámeni se stanoviskemhodnotící komise, která seza předsednictví prof. Z. Jiráska 21.května 2009 jednohlasně usneslajmenování doc. Vaňka profesoremnavrhnout. Členy hodnotící komisebyli prof. PhDr. Zdeněk Beneš,CSc., z Univerzity Karlovy (UK),prof. PhDr. Vladimíra Dvořáková,CSc., z Vysoké školy ekonomickév Praze, prof. PhDr. Miloš Havelka,CSc., z UK a prof. J. Pánek z Akademievěd ČR, v.v.i. Hodnotícíkomise ocenila uchazečův přínosvýzkumu problematiky vývoje druhépoloviny 20. století v naší zemia orální historii, jakožto speci ckésubdisciplíně historické vědy.Vědecká rada FPF návrh hodnotícíkomise jednomyslně podpořila.Vedle působení na Akademii věd ČR, v.v.i., kde zastává post vedoucíhoCentra orální historie Ústavu pro soudobé dějiny, je doc. Vaněkvedoucím katedry orální historie na Fakultě humanitních studií UK.Odborná veřejnost ho zná jako erudovaného historika, významného badatelea univerzitního pedagoga. Je autorem četných monogra í, původníchprací v odborných časopisech a učebních textů, řešitelem výzkumnýcha publikačních grantů, členem několika odborných společností a vědeckýchrad a laureátem ceny časopisu Dějiny a současnost za knihu roku2005 s titulem „Vítězové? Poražení? Politické elity a disent v období tzv.normalizace. Životopisná interview.“ Vědecká rada SU vyslechla prezentacivýsledků práce doc. Vaňka během jeho působení v Akademii vědČR a hostování v USA a s výjimkou jediného neplatného hlasu návrh nauchazečovo jmenování profesorem schválila.Jednoznačně se v závěru zasedání vyslovila i k návrhům na uděleníZlaté medaile SU doc. PhDr. Jiřímu Urbancovi, CSc., z Ústavu bohemistikya knihovnictví FPF SU a prof. PhDr. Vladimíru Podborskému, DrSc.,z Ústavu archeologie a muzeologie Filozo cké fakulty Masarykovy univerzityv Brně. U prvního ocenění zhodnotí jak samotné zásluhy o vznik SU,tak jeho působení na postu prorektora pro rozvoj po dobu dvou funkčníchobdobí (1995-2001), u druhého pak mimořádný podíl na konstituováníarcheologických studií v Opavě.(re)

řezen 2010 Noviny Slezské univerzity strana 7Naše rozvojové projekty podané na rok 2010V rámci vyhlášení rozvojovýchprogramů Ministerstvaškolství, mládeže a tělovýchovy(MŠMT) České republikypro rok 2010 podala Slezskáuniverzita (SU) v Opavě sedmdecentralizovaných rozvojovýchprojektů s požadovanoudatací 12 865 tis. Kč. Z těchtopodaných rozvojových projektůbylo šest schváleno a zestrany MŠMT snížena přidělenádotace na částku 11 837tis. Kč.Pro vaši informaci přinášímeplný výčet těchto schválenýchdecentralizovanýchprojektů:Rozvoj přístrojovéhovybavení a informačníchkomunikačních technologiív oblastech budování učebnypro výuku laboratorníchtechnik, laboratoře multimediálníchtechnik, vytvořenísystému centrální správylogů, konsolidace telefonies posílením Vo IP, posílenífirewalového řešení, upgradepáteřní sítě na 10 Gbps a zajištěnímultilicencí produktůMicrosoft.Řešitel Ing. Jaroslav Kania,kvestor SU.Působení významnýchzahraničních odborníků vevýuce na Obchodně podnikatelskéfakultě (OPF) Slezskéuniverzity.Řešitelka Mgr. Irena Orszulik,Ph.D., proděkanka OPF prozahraniční styky.Mobilita studentů nazákladě bilaterálních smluvo přímé spolupráci mezivysokými školami.Řešitelka Mgr. Irena Orszulik,Ph.D., proděkanka OPF prozahraniční styky.Poradenská centra naSlezské univerzitě v Opavějako nástroj podpory znevýhodněnýchstudentů.Řešitelka doc. PhDr. HelenaKolibová, CSc., Fakulta veřejnýchpolitik (FVP).Rozvoj univerzity třetíhověku na Slezské univerzitěv Opavě.Řešitel prof. RNDr. JaroslavRamík, CSc., prorektor SU prostudijní a sociální záležitosti.Zmírnění dopadu slabýchstránek Slezské univerzitya posílení silných stránekv oblasti organizační strukturySlezské univerzitya tvůrčí činnosti pracovníků.Řešitel RNDr. Jindřich Vaněk,Ph.D., katedra informatikyOPF.Dále bylo SU podáno šestcentralizovaných rozvojovýchprojektů s požadavkem ve výši4 950 tis. Kč. Z těchto projektůbylo přijato pět, ovšem dotacebyla ze strany MŠMT rovněžkrácena a činí 4 047 tis. Kč.Schváleny byly tyto centralizovanéprojekty:MERLINGO – tvorbapublikace multimediálníchvzdělávacích objektů s podporouvícedruhových médií.Řešitel Mgr. Jan Nosek, Centruminformačních technologiíSU.Ekonomicko-správnímanažerský informačnísystém vysoké školy.Řešitel Ing. Josef Jurák, Centruminformačních technologiíSU.Rozvoj infrastruktur provyužívání hledání podobnostímezi studentskými pracemia zdroji na internetu.Řešitelka Ing. MagdalenaChmelařová, Ph.D., proděkankaFVP pro zahraničnístyky a informace.Rozvoj vzdělávání seniorův rámci univerzit třetího věkuna českých vysokých školách.Řešitel prof. RNDr. JaroslavRamík, CSc., prorektor SU prostudijní a sociální záležitosti.Příprava bakalářskéhostudia programu Aplikovanáinformatika, obor Informatikapro správu a službyv kombinované formě.Řešitelka doc. RNDr. AliceKelemenová, CSc., Ústavinformatiky Filozoficko-přírodovědeckéfakulty.Celkem tedy bylo na financovánírozvojových projektůpožadováno 17 815 tis. Kč.Krácením ze strany MŠMTbylo SU přiděleno 15 884 tis.Kč. Oproti roku 2009 došlok poklesu přidělených finančníchprostředků na realizacischválených rozvojovýchprojektů o 423 tis. Kč. Srovnánís rokem 2009 najdetev grafech.Vladislava Schmidová

strana 8 Noviny Slezské univerzity březen 2010Aleš Svoboda by se byl v dubnu dožil 69 letAčkoliv se prof. PhDr. AlešSvoboda, DrSc., narodil veZlíně (2. dubna 1941), považovalse za Kyjovana a jímvpravdě tělem i duší byl. Totoniterné spojení s MoravskýmSlováckem se promítlo jakv jeho povaze a chování,tak ve zvycích a v životnímstylu. Maturitu složil nakyjovském gymnázium, potévšak na počátku šedesátýchlet vystudoval také Konzervatořv Brně, a to hru naklarinet. A klarinet nebyl jenpředmětem studia, ale taképrostředkem k vytvořeníúzkého vztahu k prostředí,ve kterém vyrůstal, a k lidem.Při příležitostech radostnýchi smutných totiž hrával s dechovkou.Zásadní obrat v jehoživotě znamenalo studiumna Filozofické fakultě Masarykovyuniverzity v Brněv oboru angličtina a němčina,které následně rozšířil o studium češtiny. Jako student mělvpravdě štěstí, protože na něho působili vynikající lingvistésvé doby. Při anglistických studiích připomeňme zejménaJosefa Vachka a Jana Firbase, na germanistice LeopoldaZatočila a Zdeňka Masaříka, na bohemistice pak MiroslavaGrepla nebo Arnošta Lamprechta. Rozhodující vliv však namladého lingvistu měl jak z hlediska odborného, tak z hlediskalidského Jan Firbas. Ten brzy mezi svými žáky dokázalvytušit dva zcela mimořádné lingvistické talenty, Aleše Svobodua Josefa Hladkého. Všichni tři jako kolegové vytvořiliprostředí velice plodné spolupráce, jejímž výsledkem bylanejen silná a úspěšná katedra anglistiky, ale samotný Svobodůvvědecký vývoj.Vědecká dráha Aleše Svobody vedla cestou od funkčníhostrukturalismu mathesiovského typu, který dosáhl maximálníhorozvoje v pracích Jana Firbase věnovaných teoriifunkční větné perspektivy. Bez nadsázky lze říci, že právěAleš Svoboda se stal jeho nejvýznamnějším pokračovatelem.Už první prací The hierarchyof communicative units andfields as illustrated by Englishattributive constructions,kterou předložil v rámcirigorózního řízení v roce1968, prokázal neobyčejnépředpoklady pro vědeckoupráci. V roce 1978 mu bylana základě významné studiePragmatics, the AttitudinalSpace, and Functional SentencePerspective udělenavědecká hodnost kandidátavěd. V roce 1980 ukončildůležitou etapu lingvistickýchvýzkumů, které vyústilyOficiální portrét lingvisty prof. PhDr. Aleše Svobody, DrSc., z doby, kdystál v čele opavského Ústavu cizích jazykůFoto archivProf. Svoboda (vlevo) při otevření Německé knihovny na Filozoficko-přírodovědeckéfakultě Slezské univerzity v září 1997 Foto archivv monografii Diatheme, pojejímž vydání byl jmenovándocentem v oboru anglickýjazyk. Neméně významnéjsou jeho další práce, a topředevším Kapitoly z funkčnísyntaxe a Od mezostrukturk mikrostrukturám ve funkčnísyntaxi z roku 1989. Pohledna celou publikační činnostA. Svobody však nabízíimpozantní řadu: čtyři monografie,sedm monografickýchstudií, 25 statí a článků, šeststudií ve spolupráci s dalšímiautory. V neposlední řadě jenutno uvést antologii Campodi tensione, vydanou v roce1991 v Itálii (spoluautorkaRosanna Sornicola, profesorkalingvistiky na Universitàdegli Studi di Napoli),a encyklopedická hesla(Firbas, Jan a Daneš, František)v The Encyclopedia ofLanguage and Linguistics,vydané v Oxfordu v roce1993. Svobodova vědecká kariéra vyvrcholila udělením tituluDrSc. všeobecné jazykovědy v roce 1989 a v roce 1992 jmenovánímprofesorem v oboru anglický jazyk.Prof. Svoboda však nebyl jenom vědcem. Jako prorektorSlezské univerzity (SU) v Opavě pro studijní a sociální záležitosti(jmenován v roce 1999) a jako vedoucí Ústavu cizíchjazyků Filozoficko-přírodovědecké fakulty SU v letech 1994-2003 prokázal též svoje schopnosti organizační. Přesto všakzůstal především vynikajícím učitelem. Jeho přístup strukturalistyse odrážel ve způsobu, jakým uměl podat přednášenoulátku, a to zejména v oblasti anglické gramatiky. Vždy hledalcestu, jak i náročné téma studentům předat co nejjednoduššíformou. Důkazem toho jsou učebnice, z nichž lze uvéstnapř. English Parts of Speech (vydala SU, 2003), Lectureson English Syntax (vydala Ostravská univerzita, 2004), TheDevelopment of English (vydala Prešovská univerzita, 2005),především však dílo poslední, a to An ABC of Theoretical andApplied Linguistics (vydala SU, 2006). Jako učitel byl sicevelmi náročný, ale stejně takdovedl být přátelský a lidský.Tytéž povahové rysy seprojevovaly v jeho vztahu kekolegům.Profesor Aleš Svoboda9. ledna 2010 podlehl dlouhodobévážné nemoci. Nejenopavský Ústav cizích jazyků,ale celá naše univerzita muvděčí za mnohé. Budeme naněho jednou provždy vzpomínatpředevším jako navynikajícího učitele, miléhokolegu a neobyčejně dobréhokamaráda.Pavel Kolář, Eva Klímová

řezen 2010 Noviny Slezské univerzity strana 9K životnímu jubileu prof. Vítězslava BalharaVýznamné životní jubileumsi v nedávných dnechpřipomněl prof. Ing. VítězslavBalhar, CSc. (narozen 25. ledna1930 v Kyjovicích ve Slezsku).Prof. Balhar se bezpochyby řadík nejvýraznějším osobnostemkarvinské Obchodně podnikatelskéfakulty (OPF) Slezskéuniverzity (SU) v Opavě. Patřírovněž k „otcům zakladatelůmSU“. V roce 1991 se stalvedoucím katedry ekonomieOPF a v letech 1994-99 vykonávalfunkci prorektora propedagogickou činnost, sociálnízáležitosti a legislativu. Bylrovněž členem Rady vysokýchškol ČR. Na SU působil na plnýúvazek v letech 1991-99, potése věnoval vědecké a pedagogicképráci na Ekonomickéuniverzitě v Bratislavě. Stykys OPF nicméně nepřerušil anipoté a v současné době (odroku 2008) je zde opět členemkatedry ekonomie a vedoucímÚstavu doktorských studií.V roce 2001 byly jeho zásluhyo rozvoj naší školy oceněnyStříbrnou medailí a v roce 2005Zlatou medailí SU.Prof. Balhar vystudovalVysokou školu ekonomickouRozhodujícím faktorem společensko--ekonomického rozvoje na každém úsekulidské činnosti je kvalita, zejména úsilío novou úroveň kvality, o její neustálé zvyšování.Dnes, kdy je úroveň kvality vzdělánínejvýznamnější podmínkou rozvoje každéspolečnosti, považuji za nutné ocenit častoaž úpornou snahu prvních aktivistů na čeles doc. Ing. Emanuelem Šustkem, CSc.,o vznik a kvalitativní rozvoj vysoké školyekonomického charakteru v centru poválečnéhosociálně-ekonomického rozvojeSlezska a severní Moravy.Slezská univerzita vznikla zajímavě vedvou místně dosti vzdálených městech a odsamého začátku usilovala o naplnění uvedenýchkvalitativních cílů svého poslání,zejména v kvalitě profilu a obsahu odbornéhovzdělávání svých studentů.Jedním z nejvýznamnějších cílů byloúsilí o získání správného označení absolventůObchodně podnikatelské fakultyv Karviné. Chtěli jsme pro ně získat vysokoškolskýtitul inženýr a tento úkol jsemsi vzal za vlastní a jeho naplnění jsempovažoval za prioritu působení na SlezskéZlatou medaili Slezské univerzity v Opavě převzal prof. Vítězslav Balharv listopadu 2005 z rukou rektora prof. Zdeňka Jiráska Foto archivv Praze, kde rovněž obhájilkandidátskou práci. Habilitovalse na Fakultě odvětvovýchekonomik Vysoké školy ekonomickév Bratislavě. Profesorembyl následně jmenován naObchodní fakultě téže univerzity.Balharův odborný zájemsahá od obecné ekonomie, přessvětovou ekonomiku, problematikumezinárodní integracea ekonomiku rozvojovýchzemí, až k praktičtějším disciplínám,jako jsou napříkladobchodní politika, obchodníoperace a společenský protokol.Na OPF učí v současnostiDějiny světové ekonomiky.Z bohatého vědeckéhoa pedagogického životaprof. Balhara lze připomenouti jeho působení na postu expertaregionální komise organizaceOSN pro průmyslový rozvojUNIDO (1983) a dále působenína univerzitách v Německu,Polsku, Rusku a Velké Británii.Pracoval ve vědeckých radáchSlezské univerzity v Opavě,Ekonomické fakulty Vysokéškoly báňské - Technické univerzityOstrava a Ekonomickéfakulty Univerzity Mateja Belav Banské Bystrici (jeho členstvíve Vědecké radě OPF dosudtrvá), je autorem řady učebnic,skript, monografií a článkův odborných časopisech.Vedle pomoci při vznikuOPF se zasloužil o založeníjiž zmíněné Obchodní fakultyVysoké školy ekonomickév Bratislavě. Prof. Balhar jeoblíben jak u studentů pro svůjšarm a humor, s nímž přednášísvou látku, tak u pedagogů,kteří obdivují jeho vitalitu, takta schopnost vyjednávání.Já osobně vděčímprof. Balharovi za nasměrovánív pedagogické a vědecképráci. Převzal jsem po něm jakvýuku ekonomie, tak předmětůzejména z oblasti světové ekonomikya obchodní politiky(resp. politiky vnějších ekonomickýchvztahů).Přeji prof. Balharovi, a tonejen svým jménem, aby sipodržel svůj nezdolný optimismusa činorodost a ještě velkouřadu pozorných studentů.Pavel NezvalVítězslav Balhar o počátcích Slezské univerzityProf. Ing. Vítězslav Balhar, CSc., jako prorektorSlezské univerzity v Opavě Foto archivuniverzitě v Opavě ve funkci prorektora propedagogickou práci. Po složitých jednáníse mi, ještě v dostatečném předstihu předprvními promocemi, podařilo schválenídokumentu o trvalém označování absolventůkarvinské fakulty akademickým titulemIng. dosáhnout.Své působení na Obchodně podnikatelskéfakultě řadím mezi ta nejkrásnější léta,která jsem jako vysokoškolský učitel a akademickýfunkcionář na vysokých školáchekonomického zaměření v Praze, Bratislavě,ale též v zahraničí, a to jak v Evropě,tak v Americe, Asii i Africe prožil. Vysocesi cením uznání, jehož se mi za působenív Karviné udělením Zlaté medaile Slezskéuniverzity v Opavě dostalo.Slezské univerzitě a hlavně jejíObchodně podnikatelské fakultě, jejímuvedení, všem učitelům studentům i pracovníkůmpřeji trvalý rozvoj, všestrannéúspěchy a mnohá vítězství v nové úrovnivzájemných soutěží vysokých škol nejenv rámci naší republiky, ale i v integrovanéEvropě i globalizovaném světě tohotonového století.

strana 10 Noviny Slezské univerzity březen 2010Centrum řízení projektů je otevřené každémuProjekty řešené Slezskou univerzitou v Opavě jako hlavním řešitelem v rámci operačních programůNázev Součást Doba řešení Operační programRozvoj e-learningu v oblasti vzdělávání pedagogů v MSK VCK/rektorát 3. 11. 2008 - 31. 1. 2011 Vzdělávání pro konkurenceschopnostSilesia Inline Crossborder rektorát 1. 4. 2009 - 30. 6. 2010 Přeshraniční spolupráce ČR - PLRozvoj kompetencí učitelů související s reformou FPF 3. 11. 2008 - 30. 9. 2011 Vzdělávání pro konkurenceschopnostDalší vzdělávání mladých výzkumných pracovníků FPF 1. 9. 2009 - 31. 8. 2012 Vzdělávání pro konkurenceschopnostPosílení konkurenceschopnosti výzkumu a vývoje informačních technologií v MSK FPF 1. 7. 2009 - 30. 6. 2012 Vzdělávání pro konkurenceschopnostPerspektivy rozvoje podnikání v gastronomii a turismu v MSK FPF 1. 1. 2010 - 31. 12. 2011 Program MSK na podporu vědyImplementace mezioborových vazeb účetnictví a daňových předmětů do bakalářskéhostudijního programu Ekonomika a management a navazujícího magisterského OPF 4. 5. 2009 - 30. 4. 2012 Vzdělávání pro konkurenceschopnoststudijního programu Ekonomika a managementSociálně patologické jevy v pregraduálním vzdělávání FVP 1. 5. 2009 - 30. 4. 2012 Vzdělávání pro konkurenceschopnost„Jakýsi základní kámenk dnešnímu pracovišti byl položenpři řešení projektu zaměřenéhona vznik centra řízenívědy a výzkumu na rektorátu,“říká na adresu vývoje směřujícíhov pozdější konstituováníCentra řízení projektů (CŘP)jako části oddělení rozvojeBc. Yvona Kaniová. Z pozicevedoucí CŘP i oddělení rozvojedodává, že k popsané transformacidošlo po přechodu prorektoradoc. RNDr. FrantiškaKoliby, CSc., z resortu vědya zahraničních styků do resorturozvoje. Stalo se tak po nástupusoučasného vedení Slezské univerzity(SU) v Opavě v březnu2007. „Na původním záměru seale prakticky nic nezměnilo,“dodává.Vzpomenutý záměr byl odpočátku zřejmý; SU muselareagovat na možnosti ziskudalších finančních prostředkůmimo státní rozpočet, konkrétněnejvíce na zdroje nabízejícíoperační programy. „Snahyo to, abychom si na ně mohlisáhnout, provázelo vědomí, žeje potřebné, aby byly z jednohomísta koordinovány. Současněbylo toto místo chápáno jakoporadenské pracoviště prořešitele ze všech univerzitníchsoučástí,“ objasňuje Kaniová.Od okamžiku svého vznikutak CŘP komunikuje nejenProjektový manažer Ing. Jan Podmol (vlevo) a finanční manažer Ing. MarekBumbálek při konzultaci v Centru řízení projektůFoto iannavenek, nejčastěji s resortnímMinisterstvem školství,mládeže a tělovýchovy ČRa Krajským úřadem Moravskoslezskéhokraje, ale takédovnitř. „Veškeré potřebnéinformace, od výzev počínaje,přináší nejen www.slu.cz/esf,ale jsou směrovány také na proděkanysoučástí. V případech,když se nám zdá, že vyhlášenátematika by mohla být blízkáněkterým z potenciálních řešitelů,se navíc obracíme ještěpřímo na ně,“ potvrzuje Kaniováa přibližuje proces, kterýse na SU už vžil. „Každý, kdoo projektu uvažuje, je předněveden k vyplnění tzv. listuprojektového záměru, k němužse vyjadřuje vedení univerzity.Je samozřejmé, že kdokoliv popředchozí domluvě může absolvovatindividuální konzultacipřímo v prvním patře budovyna Olbrichově ulici, kde sídlímea jsme k dispozici praktickynepřetržitě,“ konstatuje a představujesvé nejbližší kolegyz CŘP - projektového manažeraIng. Jana Podmola, finančníhomanažera Ing. Marka Bumbálkaa administrativní pracovniciMartinu Jaškovou.Kdo už se do těsnějšíhokontaktu s projekty někdydostal, dobře ví, jak problematickáje kolem nich právě taadministrativa. „Myslím-li nadokladování a kontroly, řeklaProjekty řešené Slezskou univerzitou v Opavě jako partnerem v rámci operačních programůbych tak náročná, že je prořešitele projektů až zatěžující,“nemá jiný názor ani Kaniováa pro ilustraci uvádí, že ji dálenavyšuje nutnost žádosti o projekty,všechny podstatné změnyv nich i monitorovací zprávypřipravovat k podpisu statutárnímuzástupci. „Administrativěspojené s monitorovánímprojektů se naše pracoviště přinejlepší vůli vyhnout nemůže.Veškerá agenda kolem projektůje ukládána na samostatný disk,který umožňuje přehlednějšía efektivnější správu dat k projektům,“netají Kaniová a upozorňujetéž na značné problémys proplácením, které má častozpoždění mnoha měsíců.„Ideální stav ovšem nepanujeani ve vztahu k dodržovánítermínů pro odevzdávánínezbytných podkladů ze stranyřešitelů,“ dokresluje Kaniovákaždodenní realitu pracoviště.To má zájem řešitelům maximálněpomáhat. „V březnu jsmepro možnost publikování aktuálníchinformací o řešenýchprojektech vydali první číslobulletinu. Všem, kdo do něj přispěli,děkuji, a těm, kteří třebapodání projektu zvažují, sděluji,že je vystaveno na našich wwwstránkách,“ uzavírá Kaniováinformace, jimiž je CŘP v univerzitníchnovinách prezentovánopoprvé.(ian)Název Součást Doba řešení Operační programAgent - podpora spolupráce univerzit s průmyslovou sférou a veřejnou správou rektorát 1. 1. 2010 - 31. 12. 2012 Vzdělávání pro konkurenceschopnostMinimalizace komunikační bariéry při vstupu neslyšících na trh práce rektorát 1. 9. 2009 - 31. 8. 2011 Lidské zdroje a zaměstnanostPříprava neslyšících žáků a absolventů středních škol ve Zlínském kraji pro lepšírektorátuplatnění na trhu práce1. 1. 2010 - 30. 6. 2012 Vzdělávání pro konkurenceschopnostModulový systém dalšího vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v MSK rektorát 1. 11. 2008 - 30. 10. 2011 Vzdělávání pro konkurenceschopnostPartnerská síť informačních profesionálů (PARTSIP) FPF 1. 10. 2009 - 30. 9. 2012 Vzdělávání pro konkurenceschopnostNárodní klastr informačního vzdělávání - podpora spolupráce a transfer znalostí FPF 1. 10. 2009 - 30. 9. 2012 Vzdělávání pro konkurenceschopnostStudium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu FPF 1. 3. 2009 - 31. 12. 2011 Vzdělávání pro konkurenceschopnostInovace - cesta ke zvyšování konkurenceschopnosti a rozvoji regionů OPF 1. 4. 2009 - 31. 3. 2012 Celostátní spolupráce ČR - SRSociální podnikání jako způsob myšlení a tvořivosti FVP 1. 5. 2009 - 30. 4. 2011 Vzdělávání pro konkurenceschopnost

řezen 2010 Noviny Slezské univerzity strana 11Udělení Ceny rektora Petra Slaného překvapilo„To byste se musel zeptatspíše mých rodičů, sám si naněco takového nepamatuji, aleoni vzpomínají, jak jsem už nazákladní škole tvrdil, že buduvědcem,“ reaguje RNDr. PetrSlaný, Ph.D., z Ústavu fyzikyFilozoficko-přírodovědeckéfakulty Slezské univerzityv Opavě na otázku, kdy se zrodilajeho touha být tím, čím senakonec stal. Tedy nejprve aplikovanýma později teoretickýmfyzikem a astrofyzikem. Aplikovanoufyziku, která mu dalataké dobrý teoretický základ,studoval na Přírodovědeckéfakultě Univerzity Palackéhov Olomouci, k astrofyzice se dostal po příchodu do opavskéhotýmu prof. RNDr. Zdeňka Stuchlíka, CSc., RAG (Relativistic AstrophysicsGroup). Jeho vědecké aktivity zabývající se výzkumemrelativistických disků kolem kompaktních objektů vydaly jak nadisertační, tak rigorózní práci, studie v impaktovaných mezinárodníchčasopisech o vlivu kosmologické konstanty na podobu diskovýchstruktur kolem černých děr k dnešku vzbudily ohlas v podobětéměř šesti desítek citací a spolu s vystoupeními na významnýchkonferencích doma i v zahraničí se staly základními argumentyk udělení Ceny rektora Slezské univerzity v Opavě za rok 2009.„Diskové struktury kolem černých děr zajímají badatele užod sedmdesátých let minulého století, ale zapojení kosmologickékonstanty do úvah o nich je novum z Opavy,“ říká Slaný a potvrzuje,že tyto úvahy berou v posledních letech zahraniční badatelév potaz stále vážněji. „Došli jsme ke shodě v tom, že něco takovéhojako kosmologická konstanta ve vesmíru vystupuje, ale odpověďna přímou otázku, odkud se bere a co ji vlastně představuje, zdaenergie vakua, nebo jiná forma temné energie ve smyslu pátéhoelementu, není za rohem. Příspěvek opavské školy k diskusi, kterána ni hledá odpověď, proto vidím ve zkoumání projevů kosmologickékonstanty v astrofyzikálních i kosmologických procesecha popisu diskových struktur kolem černých děr za její přítomnosti,“pokračuje Slaný. Práce, které publikoval se spoluautory,mezi nimiž povětšinou na prvním místě figuruje právě prof. Stuchlík(dalšími jsou RNDr. GabrielTörök, Ph.D., RNDr. Jiří Kovář,Ph.D., ale též prof. Marek ArturAbramowicz, Ph.D.), považujez hlediska zvolených modelů zatematicky uzavřené. „Modely seovšem zcela pochopitelně dajídále zpřesňovat, takže bádánív tomto směru za vyčerpanépokládat ani zdaleka nelzea rozhodně bude pokračovat,“objasňuje.Pokud se dr. Slaného ptáte,kam všude ho astrofyzikazavedla, spojuje odpověďs poznáním, že místo, kde seodborné konference konají, neníve srovnání s tím, kdo z vědcůna ně přijede, tak důležité. „Alepokud jde o ty destinace, mámasi dva nejhodnotnější zážitky,RNDr. Petr Slaný, Ph.D., ve své pracovně na Ústavu fyzikyDosavadní nositelé Ceny rektoraSlezské univerzity v OpavěFoto ian2000PhDr. Libor Pavera, Ústav bohemistiky a knihovnictví2002PhDr. Jiří Knapík, Ústav historie a muzeologieRNDr. Artur Sergyeyev, Ph.D., Matematický ústav2003Doc. RNDr. Tomáš Kopf, Ph.D., Matematický ústavPhDr. Pavel Šopák, Ústav historie a muzeologie2005Mgr. Gabriel Török, Ústav fyziky2006Mgr. Martin Čapský, Ph.D., Ústav historie a muzeologie2007RNDr. Eva Šrámková, Ústav fyzikyDoc. RNDr. Marta Štefánková, Ph.D., Matematický ústav2009RNDr. Petr Slaný, Ph.D., Ústav fyzikypřičemž žádný z nich neupřednostňuji.V roce 2006 jsem sezúčastnil konference v nepálskémetropoli Káthmándú a pojejím skončení absolvoval túruaž do základního tábora podMount Everest. Odtud je tedyi můj výškový rekord 5550metrů,“ usmívá se vyznavačvysokohorské turistiky, kterýuž v minulosti „ochutnal“ Alpyi Kavkaz, v posledním obdobíse však více věnující horskémukolu. „Ten druhý zážitek je o rokmladší. V Sydney se konala 18.konference o obecné relativitěa po ní jsem měl možnost projetstředem australského kontinentuod severu k jihu a vidět tedy také to, co běžný turista nepozná.“Jako člověk fascinovaný astronomií, jehož v dětství okouzliltelevizní pořad známého Jiřího Grygara Okna vesmíru dokořán(stejnojmenná kniha vyšla v roce 1989) a později práce slavnéhoStephena Hawkinga Stručná historie času (první dvě vydání u náspocházejí z let 1991 a 1997), by rád v budoucnu přispěl k tomu,aby i opavský Ústav fyziky otevřel okna vesmíru dokořán, a to téžširší veřejnosti. „Dalekohled dokonce máme, ale chápu, že s vybudovánímpotřebné pozorovatelny v půdních prostorách budovyna Bezručově náměstí 13 to tak snadné není. Za dojem, jak se říkánaživo, který je o stupínek jinde, však vynaložení námahy na realizaciuž existujících záměrů určitě stojí,“ přesvědčuje s osobní zkušenostídemonstrátora v roce 2000 zaniklé olomoucké hvězdárny,kde prožíval chvíle bezprostředního štěstí „s přidanou hodnotou“.Udělení Ceny rektora nečekal. „Překvapilo mě to a beru jijako ocenění práce, která, mohu-li tak vyvozovat, má význampro celou Slezskou univerzitu. Zároveň jsem si vědom, že mě téžzavazuje v započaté práci pokračovat třeba i ve směru, abych doní zapojil více studentů,“ přemítá čerstvý laureát, jemuž rektordoc. PhDr. Rudolf Žáček, Dr., udělené ocenění předá v programuříjnového Akademického dne Slezské univerzity. „Dívám se na nějrovněž jako na další krok v postupujícím procesu mé transformacev plnohodnotnějšího člena Ústavu fyziky, kam jsem přišel v létě2002,“ dodává se skromností mladý vědec pocházející z Frýdecko-Místecka,který chce alenejpozději v létě přesídlit sesvou rodinou do okolí Opavy.Na otázku, zda svou budoucnostse Slezskou univerzitou nadálespojuje, nemusí tedy ani odpovídat.„Přesto řeknu, že bychsi ani nedovedl představit dělatněco jiného, vždyť ani nic jinéhoneumím. Prostředí zdejšího pracovištěmi vyhovuje, zvykl jsemsi sám organizovat pracovníčas, jehož podstatnou část mi teďzabírá příprava grantu, jímž sechce ústav ucházet o prostředkyz Grantové agentury ČR,“ konstatujedr. Slaný v očekávánídalších výzev pro vědeckoupráci i hledání vlastního směru,kam své badatelské zájmynapřít. Ivan Augustin

strana 12 Noviny Slezské univerzity březen 2010Projekty Fondu rozvoje vysokých školV elektronickém systému ISAARF(informační systém agendy agentury Radyvysokých škol pro Fond rozvoje vysokýchškol) bylo Slezskou univerzitou (SU)v Opavě podáno 41 projektů - Filozoficko-přírodovědeckáfakulta (FPF) osm,Obchodně podnikatelská fakulta (OPF) 25,Fakulta veřejných politik (FVP) pět, Matematickýústav jeden a rektorát dva projekty- s požadovanou částkou 22 866 tis. Kč.Pokud srovnáme tyto údaje s předcházejícímrokem, došlo k nárůstu počtupodaných projektů (v roce 2009 SU podala38 projektů). Došlo rovněž k nárůstu požadovanéfinanční částky na řešení projektů,a to o 3 225 tis. Kč (v roce 2009 činilapožadovaná částka 19 641 tis. Kč).K financování bylo přijato 11 projektů(FPF tři, OPF pět, FVP jeden a rektorát dvaprojekty) s přidělenou celkovou částkou10 975 tis. Kč. Došlo tedy k poklesu počtupřijatých projektů a zároveň také k poklesupřidělené částky pro řešení těchto projektů,konkrétně o 3 088 tis. Kč.K přijatým projektům:Na Ústavu fyziky FPF byl přijat k financováníprojekt „Budování a rozvojlaboratoří Ústavu fyziky a Ústavu historickýchvěd“. Cílem tohoto projektu jevybudovat novou laboratoř pro práci sezvukem, laboratoř multimédií inovovatna videostudio, které umožní pořizovat vevysokém rozlišení záznam, zpracování,střih a mastering pořízených nahrávek. Obělaboratoře budou sloužit především nověakreditovanému studijnímu oboru „Multimediálnítechniky“. Na Ústavu historickýchvěd FPF bude inovována laboratořmuzejní konzervace pořízením moderníhovybavení na přípravu mikroskopickýchpreparátů. Studenti historie budou využívatvideo i audiostudio Ústavu fyziky při přípravěprezentací výsledků jejich práce.„Inovace a rozvoj počítačovýchučeben a laboratoří Ústavu fyzikya Ústavu informatiky“ je projekt, jehožcílem je pozvednout na Ústavu fyzikypočítačovou učebnu na kvalitativně vyššíúroveň, tedy zmodernizovat HW a SWvybavení učebny a současně rozšířitmožnost jejího využití o další předmětya činnosti. Na Ústavu informatiky je požadovánoHW vybavení počítačů pro potřebyzpracování grafických úloh, analýzy obrazunebo např. virtuální reality podle současnýchpožadavků, tedy zvýšení výkonnostipočítačových systémů a současně rozšířenímožnosti jejich využití o další předmětya činnosti.Projekt „Inovace výuky digitálníhozpracování fotografického obrazu“ buderealizován na Institutu tvůrčí fotografie(ITF). Realizace tohoto projektu umožníFilozoficko-přírodovědecká fakulta v OpavěJméno řešiteleNázev projektuRNDr. Hynek Sekanina, Ph.D.rozšířit i zkvalitnit nabídku tvůrčích dílena inovovat tak i program kombinovanéhostudia, kdy pedagogové z řad ITF i hostujícípřední odborníci v příslušných oborechpomáhají studentům rozšiřovat znalostia zintenzivňovat praktické zkušenostiv jednotlivých oblastech fotografie.Katedra cestovního ruchu OPF budeřešit projekt „Inovace studijních předmětůKvalita a bezpečnost potravin,Hygiena a výživa a Management hotelovéhoprovozu oboru Hotelnictví“, jehožcílem je inovace stávajících předmětů,vytvoření inovovaných sylabů citovanýchpředmětů, propojení tematického obsahupřednášek s novým obsahem a zaměřenímseminářů a praktických cvičení v těchtopředmětech s využitím budoucí a stávajícímateriální báze fakulty – specializovanélaboratoře pro výuku praktických cvičenípředmětů Kvalita a bezpečnost potravina Hygiena a výživa a počítačové učebny sespecializovaným softwarem – programemHORES pro řízení hotelového provozu.Dalším cílem je vytvoření ucelených studijníchmateriálů odpovídajících modernímpřístupům výuky v podobě studijních opora také pro e-learningovou formu studia.V upravené podobě budou studijní materiályvyužity rovněž pro posluchače univerzitytřetího věku.Budování a rozvoj laboratoří Ústavu fyziky a Ústavu historickýchvědRNDr. Stanislav Hledík, Ph.D.Inovace a rozvoj počítačových učeben a laboratoří Ústavu fyzikya Ústavu informatikyMgA. Pavel MáraInovace výuky digitálního zpracování fotografického obrazuObchodně podnikatelská fakulta v KarvinéJméno řešiteleNázev projektuIng. Miroslava Kostková, Ph.D.PhDr. Ljuba Mrověcová, Ph.D.RNDr. Jindřich Vaněk, Ph.D.Ing. Tomáš VernerDoc. Ing. Pavel Tuleja, Ph.D.Inovace studijních předmětů Kvalita a bezpečnost potravin, Hygienaa výživa a Management hotelového provozu oboru HotelnictvíTvorba e-learningové opory „Obchodní korespondence v ruštině” prokombinovanou distanční formu studiaKomplex učeben s řízenou výukouInovace výuky předmětu „Ekonomika České republiky”Multimediální podpora výuky předmětů „Makroekonomická analýza”,„Národní účetnictví” a „Komparativní ekonomie”Fakulta veřejných politik v OpavěJméno řešiteleNázev projektuDoc. PhDr. Alexandra Archalousová, Rozvoj laboratoře pro nácvik praktických dovedností u studentůPh.D.ošetřovatelstvíRektorátJméno řešiteleNázev projektuIng. Petr Korviny, Ph.D.Mgr. Jan NosekZvýšení dostupnosti bezdrátové univerzitní počítačové sítě pro studentya zaměstnance v prostorách budov Slezské univerzity v OpavěRozvoj počítačové sítě Slezské univerzity v Opavě v oblasti segmentacejejí infrastruktury na páteřní a přístupovou/distribuční vrstvu,zvýšení konektivity vnitřní sítě rektorátu na 1 Gbps a zvýšení propustnostia bezpečnosti síťové infrastrukturyNa Katedře cizích jazyků OPF buderealizován projekt „Tvorba e-learningovéopory Obchodní korespondence v ruštiněpro kombinovanou distanční formustudia“. Cílem projektu je vytvořit e-learningovouoporu „Obchodní korespondencev ruštině“ pro závěrečnou část čtyřsemestrálníhokurzu „Ruský jazyk ve sféřekomerce a podnikání“, určeného pro studentykombinované distanční formy studia.Spolu s již vytvořenou oporou pro část I.a zpracovávanými oporami pro části II.a III. kurzu tak vznikne kompendium obsahujícívšechna potřebná témata a jazykovýmateriál, důležitý ke zvládnutí bezproblémovéodborné ústní a písemné komunikaces ruskými obchodními partnery.Katedra informatiky OPF byla úspěšnás projektem „Komplex učeben s řízenouvýukou“, který je zaměřen na vybudováníjedné počítačové učebny s kapacitou 16pracovních míst pro studenty a s učitelskýmpracovištěm, umožňujícím komplexnímonitoring a správu učebny, včetně všechmoderních prezentačních technologií. Dálebude provedena modernizace dvou učeben,které byly vybudovány v roce 2004 sesystémem CSS NET a je potřeba inovovatjak technické vybavení, tak řídicí systém.Tento projekt je určen k modernizacivzdělávacího procesu a zkvalitnění výuky

řezen 2010 Noviny Slezské univerzity strana 13a jeho realizace umožní využití modernívyučovací metody ve výuce posluchačův bakalářském, navazujícím magisterskémi doktorském studiu. Řídicí systémy dovolíindividuální přístup učitelů ke studentům.„Inovace výuky předmětu EkonomikaČeské republiky“ je dalším úspěšnýmprojektem OPF, tentokrát Katedryekonomie. Jeho cílem je inovace obsahua metodiky předmětu Ekonomika ČR.Nově budou přepracovány přednáškya vytvořeny učební texty v e-learningovépodobě pro studenty daných oborů. Tytotexty budou moci využívat pro rozšířenísvých znalostí také studenti jiných oborů,celoživotního vzdělávání, kombinovanéformy studia a studenti a pedagogovéjiných vysokých škol s obdobným zaměřením,např. studenti Ekonomické fakultyVysoké školy báňské-Technické univerzityOstrava. E-learningové učební texty budoudoplněny o otázky a procvičovací testy.Studenti si tak mohou sami a hned ověřit,do jaké míry porozuměli dané problematice.Na seminářích bude zavedena prezentacevybraných témat samotnými studenty,kteří si budou hledat a sbírat potřebné informacek dané problematice. Prostřednictvímobhajoby a diskuse k danému tématu budeproblematika pro studenty mnohem přístupnějšía zajímavější. K tomu je potřebaposkytnout studentům dostatečné množstvíinformačních zdrojů v podobě kvalitnítuzemské i zahraniční literatury.Katedra ekonomie OPF byla úspěšnái s projektem „Multimediální podporavýuky předmětů Makroekonomickáanalýza, Národní účetnictví a Komparativníekonomie“. Hlavním cílem projektuje vytvořit plně interaktivní webovéstránky, jež by umožnily zkvalitnit výukupředmětů „Makroekonomická analýza“,„Národní účetnictví“ a „Komparativníekonomie“. V této oblasti spočívá úkolřešitele především v tvorbě ucelenéhosouboru studijních materiálů, které budoumít multimediální charakter a jež budounásledně publikovány na k tomu určenýchinternetových stránkách. Při vlastní tvorběmultimediálních studijních materiálů budeřešitel vycházet z požadavků, jež vyplynouz diskuse jak s pracovníky vybranýchčeských vysokých škol, tak s odborníkyz praxe. Výsledky řešení tohoto projektubudou neprodleně zavedeny do výukyvšech tří výše uvedených předmětů.Na FVP bude realizován projekt„Rozvoj laboratoře pro nácvik praktickýchdovedností u studentů ošetřovatelství“,jehož cílem je rozvoj stávajícíhosimulačního centra a vybavení odbornýchlaboratoří pro praktickou výuku programuošetřovatelství speciálními simulačnímimodely, které významně zefektivňujívýuku a umožňují nácvik a získání těchpraktických dovedností, jež je stále víceobtížné a mnohdy i neetické zkoušet a procvičovatpřímo u klientů na klinických pracovištích.Simulační modely bude možnévyužívat nejen pro nácvik praktickýchdovedností, ale i k testování a ověřovánízískaných znalostí a dovedností u jednotlivýchstudentů. Pedagogům umožňují např.nastavit abnormální nález nebo celkovýstav pacienta, který student posoudí a vyhodnotís hlediska potřeb ošetřovatelsképéče a naplánuje efektivní ošetřovatelskýpostup k zmírnění, odstranění nebo zlepšenícelkového stavu a pohodlí pacientapodáváním léků různými formami. Výukabude doprovázena dataprojekcí. Studentisi budou moci pod dohledem nacvičovata procvičovat předvedené postupyu jednotlivých výkonů a tím si dokonalejiosvojit dovednosti nezávisle na omezenémpočtu hodin výuky učitelem.Při výběrovém řízení Fondu rozvojevysokých škol pro rok 2010 uspěly i dvacelouniverzitní projekty. Hlavním záměremprojektu „Zvýšení dostupnosti bezdrátovéuniverzitní počítačové sítě prostudenty a zaměstnance v prostoráchbudov Slezské univerzity v Opavě“, jepořízení několika zařízení pro bezdrátovépřipojení k internetu (WiFi AccessPoint,antény, řídicí jednotky pro managementAP, notebooky pro administrátory). Vybaveníbude rozmístěno s ohledem na potřebyjednotlivých budov v rámci celé univerzity.Instalaci, nastavení a uvedení do provozuvšech zařízení bude zajištěno Centreminformačních technologií SU.Projekt „Rozvoj počítačové sítěSlezské univerzity v Opavě v oblasti segmentacejejí infrastruktury na páteřnía přístupovou/distribuční vrstvu, zvýšeníkonektivity vnitřní sítě rektorátu na1 Gbps a zvýšení propustnosti a bezpečnostisíťové infrastruktury“ je zaměřenna důsledné oddělení páteřní a distribuční/přístupové vrstvy na centrálním prvkusítě SU a tím nejen odlehčení centrálníhouzlu sítě, ale i povýšení konektivity v přístupovévrstvě, nasazení nových služebsítě a zvýšení bezpečnosti. Uvolnění nynívázaných prostředků na centrálním prvkuv budoucnu umožní implementaci novýchtechnologií, ať už se jedná o upgradepáteřních linek na přenosovou rychlost 10Gbit/s nebo nasazení modulů řešících problematikubezdrátových sítí, bezpečnosti,analýzy a detekce anomálií v síťovém provozuapod. Vladislava Schmidová

strana 14 Noviny Slezské univerzity březen 2010Artura Sommera nepřestáváme obdivovatPhDr. Artur Sommer, jeden ze zakladatelů Slezské univerzity v Opavě, pracoval dlouhá léta také jakopředseda Akademického senátu Filozoficko-přírodovědecké fakultyFoto ianKdyž před Vánocemi 1995 dostalPhDr. Artur Sommer jeden z posledníchdopisů od prof. PhDr. Karla Janáčka, DrSc.,svého učitele z Filozofické fakulty UniverzityPalackého v Olomouci (zemřel v únoru1996), definitivně věděl, že sen stát se pojeho vzoru klasickým filologem v klasickémslova smyslu zůstane jen snem. Latinusi opavský rodák (1. května 1930) oblíbilna klasickém gymnáziu v Prostějově, kdejeho rodiče nalezli po dobu okupace azylpo nutném odchodu z Hradce nad Moravicía Ostravy, hned v primě, řečtinu tam mělod kvarty. „U kvartánů už by bylo tehdypovažováno za neslušné, kdybychom učitelinedokázali zformulovat latinskou gratulaci,“usmívá se dr. Sommer a vzpomíná,že mu byl při studiu velkým vzorem takéotec, který dokázal zpaměti interpretovatdlouhé pasáže z Homéra.Do Slezska se Sommerovi vrátili poválce, v roce 1949 Artur maturoval a odjeldo Olomouce ucházet se o vysokoškolskéstudium. „Na rozhovor s doc. AntonínemVaškem, synovcem Petra Bezruče, v němžmě zrazoval od volby kombinace latina- angličtina, si dobře pamatuji. Na jehoslova došlo. Po prvním semestru jsemangličtinu vyměnil za historii a o rok pozdějisi přibral ještě třetí obor, němčinu,“vysvětluje peripetie univerzitní cesty zapoznáním, na níž se setkal též s pozdějivěhlasným archeologem prof. PhDr. JosefemPoulíkem, DrSc., a to při praxi přímov Dolních Věstonicích, ale především s jižvzpomenutým prof. Janáčkem.„Absolvoval jsem v polovině padesátýchlet a u klasické filologie chtěl stůj costůj zůstat. Myslím tím na příslušné katedřeFilozofické fakulty Univerzity Palackého,tedy u svého učitele, který ovšem takovéplány nepovažoval v době, kdy se všemuselo striktně podřizovat ideologii, zarozumné,“ přibližuje Sommer osudové,a jak se později ukázalo, nezvratné rozhodnutí.„Nakonec jsem na jeho naléhání svolilk tomu, že půjdu učit.“Začal na gymnáziu v Zábřehu naMoravě, v roce 1955 se oženil a manželka,učitelka, získala první uplatnění v Postřelmově.„Uvažovali jsme o ledačems, anijeden z nás to samozřejmě nepovažoval zakonečnou stanici, ale získat byt v Zábřehunebo dokonce v Olomouci by znamenaločekat nikoliv roky, ale desetiletí,“ odůvodňujeSommer návrat do domku rodičův Hradci nad Moravicí, kde se svou paníbydlí dodnes. „Kdybych měl v popisovánídalších zkušeností pokračovat, nepřišla byřeč na nic jiného,“ říká na adresu svéhoročního působení v archivu, praxe na gymnáziuve Vítkově a poté působení na opavskýchstředních školách. „Přesto ještě nazačátku šedesátých let svitla naděje získatmísto na Pedagogické fakultě v Ostravě,ale nakonec zůstalo jen u externí spolupráces ní, i když trvala plných dvanáctlet,“ ohlíží se Sommer s plným vědomím,že ovšem nemohla přinést kýžený kvalifikačnípostup.Není tedy divu, že nestál stranou nikdy,když se objevila možnost na vznik vysokéškoly přímo v Opavě. „V roce 1968 jsempracoval ve vysokoškolské komisi Maticeslezské, které šéfoval PhDr. Adolf Turek,“připomíná Sommer krátké období nadějezmařené příjezdem tanků „osvobozeneckých“vojsk států Varšavské smlouvy.„Když ale tuto politickou kulisu pominu,musím konstatovat, že na škodu prosazovánízáměru získat do Opavy vysoké učeníbyla nevyjasněnost, o jaké by se mělojednat. Postupně se mluvilo o právech,zemědělských oborech a pedagogickéfakultě, a přestože už tehdy tu bylo zázemív podobě budov, jimiž dnes univerzita disponuje,vynaložené úsilí nepřineslo výsledek,“hodnotí Sommer kriticky.Ani na sklonku let osmdesátýchv přípravném výboru pro vznik Slezskéuniverzity nechyběl. „Z osmdesáti procenttvořili jeho členy lidé, kteří do tohošli s nejčistějšími ideály,“ ilustruje i svůjnezištný přístup pramenící z poznání, žeklasické filologie jako oboru se v Opavěnedočká. „Ale byly tu od první chvíle plányve směru k lektorským jazykům, mezi jinýmitéž k němčině, a pro latinu se otevíralašance v souvislosti s akreditací historických,jazykových a knihovnických oborů,“potvrzuje s tím, že práce bylo tedy hned odpočátků víc, než nakolik mohl jeden latinářstačit. „Kontaktovali jsme proto postupněWilkena Engelbrechta (dnes doc. Dr. Drs.,cand. litt., vedoucí katedry nederlandistikyFilozofické fakulty Univerzity Palackéhoa proděkan fakulty pro vědu a výzkum),který latinu uváděl jako svůj druhý jazyk,později byl mým kolegou Lubor Kysučan(dnes doc. PhDr., Ph.D., tajemník katedryklasické filologie tamtéž), poté Mgr. MartinaLechová a nyní je to PhDr. KarlaVymětalová z Ústavu historických věd,“vypočítává Sommer. V letech 1992-94 sámvedl Ústav jazyků, literární vědy a knihovnictvíFilozoficko-přírodovědecké fakultya po osamostatnění Ústavu cizích jazykůbyl dlouholetým vedoucím jeho odděleníitalistiky a latiny (1994-2003).Po celý život provází vzácného jubilantatéž láska k hudbě. „Kdysi jsem nahudební škole absolvoval hru na houslea varhany, ve Vítkově vedl studentskýorchestr a před téměř dvěma desítkami letzaložil komorní sbor i na Slezské univerzitě,přesněji řečeno na Filozofické fakultěMasarykovy univerzity. První zkouškyzačaly na jaře 1991, k prvnímu vystoupenídošlo v červnu 1992,“ osvědčuje Sommersvou paměť a uvažuje, jak bude jeho profesníi pěvecká služba Slezské univerzitěpokračovat. „Uvidíme po prázdninách. Najedné straně se to, myslím, už ani nesluší,aby člověk sloužil ještě po osmdesátce, nadruhé klepu na dřevo, že zdraví zatím drží.Ale nebojte se, překlady dedikačních listin,které Slezská univerzita vydává pro oceňované,rád i v budoucnu pořídím,“ dodává.Nebyl by to „náš“ PhDr. Artur Sommer,kdyby se nerozloučil předem dokonale promyšlenousentencí. Tentokrát sáhl po Ovidiovi(Ars; Umění milovat, kapitola 3, verš25) a spolu s ním a jako vždy „k věci“ dávámoudrou radu: Utendum est aetate, citopede labitur aetas. Ivan Augustin

řezen 2010 Noviny Slezské univerzity strana 15Fotograf a pedagog Pavel Mára docentemKdyž jsme v univerzitních novináchzačínali s barevnými obálkami,byl jejich prostor jako jednomuz prvních k prezentaci uměleckétvorby nabídnut odbornému asistentoviInstitutu tvůrčí fotogra e (ITF)Filozo cko-přírodovědecké fakultySlezské univerzity v Opavě MgA.MgA. Pavlu Márovi (1951). Uplynulotéměř pět let a je tu nová příležitostk setkání se známým tvůrcem a pedagogem.Vždyť ukončil habilitačnířízení a byl jmenován docentem!„Habilitační práci jsem věnovalvelkoformátové fotogra i a jsemrád, že na Vysoké škole výtvarnýchumění v Bratislavě bylo tomutotématu vyhověno,“ říká Mára, jemužteoretická příprava umožnila téžuspořádat archiv a utřídit všechnypodstatné doklady o dosavadnítvůrčí cestě. Z habilitační přednášky(Velkoformátová fotogra e jako uměleckávýzva) má pak hned několikskvělých zážitků. „Konala se v průběhulistopadového Měsíce fotogra- e , z účastnil se jí i rektor prof. akad.arch. Karol Weisslechner a po níse habilitační komise vyslovila projmenování jednohlasně. A co pro měnení o nic méně podstatné, cítil jsem velkou podporu od přítomných kolegůz Institutu,“ ohlíží se Mára, dekorovaný přímo na místě doc. Mgr. AlešemKunešem z ITF docentskou berlou ve tvaru valašky. „Asi proto, abych sepři odchodu o ní mohl opírat,“ usmívá se čerstvý docent a naráží tím nadlouhé roky, které dosažení titulu věnoval. „Je to pro mě velká úleva,“přiznává a hojnou účast kolegů i studentů z opavského univerzitníhopracoviště vysvětluje tím, že v programu 19. ročníku Měsíce fotogra ev Bratislavě (2. - 30. 11. 2009) samostatně vystavoval prof. PhDr. VladimírBirgus, vedoucí ITF, a posluchači Barbora a Radim Žůrkovi.Kdo Pavla Máru blíže poznal, ví, že docentura ho nijak nezmění.„Jsem si vědom jejího významu pro Institut a snad i pro celou Slezskouuniverzitu, ale sám chci především dál fotografovat, vystavovat a učit.A pokračovat na Institutu samozřejmě budou také workshopy věnovanéaktu,“ potvrzuje věrnost profesi, pro niž se rozhodl už na základníškole, a výuce na ITF, která mu vespolečnosti mladých dává energiik nové umělecké práci. Jeho příkladnásledují jak dcera Markéta,tak syn Mikoláš. „Markétu, kteráje v závěrečném ročníku bakalářskéhostudia, dokonce na Institutuučím a jsem na ní přísnější než nadruhé. Když ji známkuji, pokaždé septám posluchačů, co by jí dali oni,“usmívá se Mára. „Mikoláš se věnujeužité fotogra i, a tak mám radost, žemohu svým dětem v oboru pomoci.Naše komunikace je tedy i o fotograi,“dodává.Pokud jde o jeho poslednívýstavní aktivity, vydaly by na nejedensamostatný text mnohem povolanějších.A proto jenom stručně.Memory I, barevná fotografie ze stejnojmenného cyklu (nahoře), která jesoučástí autorovy nynější pražské výstavy (dole) Foto Pavel MáraPavel Mára s dcerou Markétou při zatím poslední, ještě zcela zimní konzultaciInstitutu na Horní Bečvě v polovině březnaFoto ianV roce 2008 realizoval Mára v GaleriiTrafačka, alternativním kulturnímcentru v Praze-Vysočanech, projekt8 GEN, reprízovaný později v kulturnímklubu c. k. Solnice v ČeskýchBudějovicích. „Šlo o pozitivníkonfrontaci tvorby sedmi autoreka mých prací na téma zrození,“vysvětluje. Spolu s ním vystavovalynejen etablované výtvarnice VeronikaBromová, Nadia Rovderová,Dorota Sadovská, ale i posluchačkyITF Julie Štybnarová, Radka Doležalová-Pavlíková,Markéta Dlouhá--Márová a Jitka Teubalová.Svou tvorbu v toku 20 letv období 1989-2009 pak představilv rámci 44. Mezinárodníhol mového festivalu Karlovy Varyv prestižní Galerii umění. „Měljsem k dispozici dva výstavní trakty,takže umožnily vystavit jak klasickoufotogra i, tak digitální archivnítisky na plátně, a uvědomil jsemsi, stejně jako při shromažďovánípodkladů pro habilitační práci, žeuž mám cosi za sebou. Je tohomnohem víc, než mohl na 13 reprodukcíchpostihnout katalog výstavyNegativ etc.,“ popisuje karlovarskévystoupení a směřuje k zatím poslední, právě probíhající samostatnévýstavě v Kotelna Karlín Gallery (do 4. dubna) nazvané Memory. „Vezrenovovaném objektu bývalé průmyslové kotelny v pražském Karlíně,který disponuje až extrémně vysokými stěnami, jsou vystaveny i mé zatímnejvětší velkoformátové fotogra e (280 x 420 cm). Nejnovější cyklus představujedo negativu převrácené gurální studie nahých lidských těl a jejichvzájemných interakcí ve vymezeném abstraktním prostoru,“ přibližujeMára atmosféru i exponáty výstavy.Sérii samostatných prezentací v unikátních prostorách, počítáme-liji od instalace v synagoze v Kolíně (1998), v kostele sv. Bartolomějev Chebu (2006) s pokračováním v Kotelna Karlín Gallery, by rád v budoucnostirozšířil o vystoupení v bývalém kostele sv. Václava v areáluDomu umění v Opavě na Pekařské ulici. „Nezakrývám, že mě tento nádhernýprostor velmi přitahuje,“ přiznává Mára. Je tedy nač se těšit a o čemuž teď v souvislosti s ním přemýšlet.Přímo na Slezské univerzitě třebao tom, zda by se ho spoluorganizátorskynechopila a nezařadila homezi uvažované akce, jimiž chcev příštím roce připomenout svédvacetiletí.Na závěrečnou otázku, zda předrychle se blížícím životním jubileemnepomýšlí na vydání monogra e,reaguje opatrně. „Něco takovéhoje ve stadiu raných úvah. Naplnit jeznamená absolvovat retrospektivnícestu pro všech realizovaných cyklecha podívat se na ně z pohledujejich druhoplánové svázanosti. Tovyžaduje čas i trpělivé soustředění.Současně ale nezapírám, že je tovýzva,“ loučí se Mára. (ian)

řezen 2010 Noviny Slezské univerzity strana 17Dagmar Mastiliaková finalistkou „Sestry roku“Doc. Mastiliaková v jedné z poslucháren objektu na Bezručově nám. 14, kdestudenti oboru Všeobecná sestra absolvují praktickou výuku Foto archiv„Nepřikládám tomu žádnývelký význam a ptáte-li se nanejvětší zážitek, pak jsem poprvézblízka viděla Karla Gotta,“reaguje doc. PhDr. DagmarMastiliaková, Ph.D., z Ústavuošetřovatelství Fakulty veřejnýchpolitik Slezské univerzityv Opavě s úsměvem na svouúnorovou finálovou účast v jubilejním10. ročníku soutěžeSestra roku. Je si ovšem dostatečněvědoma, jak tato mediálněsledovaná akce pořádanáodborným časopisem Sestravydávaným ve vydavatelstvíMladá fronta přispívá ke zviditelněníprofese, jíž věnovalacelý dosavadní aktivní život.Stejně tak už samotnou nominacipokládá z tohoto pohleduza výrazné ocenění a nezpochybnitelnýúspěch.„Mé úvodní vyjádření bertespíše v tom smyslu, že jsemv soutěži nebyla nováčkem,“naráží na své první finále,v němž šlo o Sestru roku 2005.„To jsem ale ještě v Opavěnepůsobila,“ připomíná Mastiliaková,která je však většinouzvyklá dívat se stále dopředu.„Právě Slezská univerzita jev tom jistou výjimkou, protožese mi zdá někdy potřebnýmzopakovat to, čeho tu bylo v nedlouhémobdobí od roku 2006dosaženo,“ objasňuje a letmo seohlíží za necelými čtyřmi lety,během nichž se studium oboruVšeobecná sestra stalo v odbornýchkruzích plně respektovaným.Navíc se o něm vítaké v zahraničí; na Slovenskui na Hanze University v nizozemskémGroningenu nebo naNapier University ve skotskémEdinburghu. „Představy, s nimižjsem sem přišla, se podařilonaplnit, ale budování oboru,zvláště jeho personální posíleníPři prezentaci svých odborných aktivit v rámci programu finálového večerusoutěže Sestra roku 2009 v pražském paláci ŽofínFoto archivz řad vysokoškolsky vzdělanýchregistrovaných sester, jepotřeba dokončit,“ potvrzujenáročnost, s níž ovšem vždyzačíná u sebe.Jaké jsou její nejbližší pracovníplány? „Zdárně uzavřítMedailonek přednesený na finálovém večeruDoc. PhDr. Dagmar Mastiliaková, Ph.D., RNpedagogÚstav ošetřovatelství Fakulty veřejných politikSlezské univerzity v OpavěKlinické praxi v ošetřovatelství se doc. Mastiliaková věnovala27 let, jako vysokoškolský pedagog pracuje již 15 let.Působila na Lékařské fakultě v Hradci Králové, na Zdravotněsociální fakultě v Ostravě a před čtyřmi lety položila základníkámen vysokoškolského studia ošetřovatelství na Slezskéuniverzitě v Opavě, kde vybudovala jedno z nejmodernějšíchpracovišť s vizí evropské kvality ve vzdělávání sester. Díkynezdolnosti, nadšení a usilovné práci získala řadu grantů a projektů,které mimo jiné umožnily vybudování e-learningovéhozázemí pro rozšíření akreditace o kombinovanou formu studiav oboru Všeobecná sestra, v níž už zahájilo studium 166 sester.K volbě profese sestry a později vysokoškolské pedagožkydospěla doc. Mastiliaková vcelku přirozeně. Jako nejstarší z pětidětí získávala od útlého věku cenné zkušenosti v péči o mladšísourozence. Je jí blízká empatie, sounáležitost, vzájemnápomoc a nezištná spolupráce. Tyto lidské hodnoty doc. Mastiliakovápřenáší nejen do výuky, ale také do pracovní atmosféryna poměrně mladém ústavu. Od roku 1995 se v ČR začalapodílet na inovaci obsahu výuky sester a zavádět novou, do tédoby neznámou terminologii v ošetřovatelství (zejména holistickýpřístup, ošetřovatelský proces, ošetřovatelské diagnózy,standardy v ošetřovatelství apod.). Její publikace znají sestrynejen v ČR, ale i na Slovensku. Nedílnou součástí tvůrčíchaktivit doc. Mastiliakové je i spolupráce se zahraničními partnery,která významně ovlivňuje nejen rozvoj pracoviště Ústavuošetřovatelství na Slezské univerzitě v Opavě, ale umožňujetéž realizovat tolik potřebné mobility jak pedagogů, tak studentů.Svou práci doc. Mastiliaková vykonává srdcem a láskak lidem i profesi je její základní charakteristickou vlastností.dva evropské projekty z programuGrundtvig a Leonardoa věnovat se potřebné inovacistudijního programu Ošetřovatelství.Obojí vlastně úzcesouvisí, vždyť onu modernizacia strukturování studia podlemodulů umožní právě mobility,“říká Mastiliaková a myslídále na novou, pokud možnopřístrojově co nejmodernějivybavenou posluchárnu provýuku laboratorních tehnik. „Tose dotýká především biochemiea hematologie,“ konstatujea z dlouhodobých záměrů pracovištěnevymazala ani akreditacimagisterského studia.„Na ni však naše síly zatímnestačí,“ přiznává a dobře ví,že k tomuto cíli povede ještědlouhá cesta.Na druhé straně si je díkysvým mnohaletým zkušenostemvědoma i toho, jak lidé rostous úkoly. „Když se mám naposledyvrátit k 25. únoru, kdy sefinále Sestry roku v paláci Žofínv Praze konalo, uvědomila jsemsi, že je potřeba, aby takovoumetu před sebou měli. Byli tototiž právě mí kolegové, kdo mědo soutěže v kategorii Sestra vevýzkumu a vzdělávání navrhli,a proto jim chci i touto formoupoděkovat. A snad taky slíbit,že radost z účasti na vydařenémfinálovém večeru, jehož sezúčastnila i ministryně zdravotnictvíDana Jurásková nebylav souvislosti se společnouprací na Ústavu ošetřovatelstvíposlední,“ loučí se Mastiliaková.(ian)

řezen 2010 Noviny Slezské univerzity strana 19K prvnímu ročníku Studentské grantové soutěžeSoučástFPFFPFFPFReg. čísloSGS/1/2010SGS/2/2010SGS/3/2010FPF SGS/3.1/2010FPF SGS/3.2/2010FPF SGS/3.3/2010FPF SGS/3.4/2010FPFFPFFPFFPFFPFFPFFPFFPFFPFOPFOPFSGS/4/2010SGS/5/2010SGS/6/2010SGS/7/2010SGS/8/2010SGS/9/2010SGS/10/2010SGS/11/2010SGS/12/2010SGS/22/2010SGS/23/2010K řešení přijaté žádosti o studentský grant na rok 2010ŘešitelpracovištěRNDr. Gabriel Török, Ph.D.Ústav fyzikyProf. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc.Ústav fyzikyProf. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc.Ústav historických vědMgr. Aleš BinarÚstav historických vědMgr. Jakub MamulaÚstav historických vědMgr. David VáhalaÚstav historických vědIng. Jana StuchlíkováÚstav historických vědDoc. Ing. Petr Sosík, Dr.Ústav informatikyDoc. RNDr. Alice Kelemenová, CSc.Ústav informatikyDoc. Ing. Petr Čermák, Ph.D.Ústav informatikyMgA. Mgr. Tomáš PospěchInstitut tvůrčí fotografieMgr. Michaela Náhlíková, Ph.D.Ústav cizích jazykůDoc. PhDr. Vratislav Janák, CSc.Ústav archeologiePhDr. Zbyněk Holub, Ph.D.Ústav bohemistiky a knihovnictvíMgr. Iveta FürstováÚstav historických vědPhDr. Karla VymětalováÚstav historických vědIng. Werner Bernatíkkaredra managementu a podnikáníProf. Ing. Christiana Kliková, CSc.katedra ekonomieOPF SGS/24/2010Ing. Slaninová Kateřinakatedra informatikyOPF SGS/25/2010Doc. Ing. Daniel Stavárek, Ph.D.katedra financíFVP SGS/14/2010Doc. PhDr. Helena Kolibová, CSc.Ústav veřejné správy a reg. politikyMÚ SGS/15/2010 RNDr. Lenka ObadalováMÚ SGS/16/2010 Doc. RNDr. Marta Štefánková, Ph.D.MÚ SGS/17/2010 Prof. RNDr. Miroslav Engliš, DrSc.Název projektuČerné díry, galaktická jádra, neutronovéa podivné hvězdy: analýzaa modelování astrofyzikálníchobservacíVliv kosmologické konstanty v astrofyzikálníchprocesechBadatelská činnost studentů souvisejícís Výzkumným záměremMSM 478 130 059 05 Slezskov dějinách Českého státu a středníEvropy (zahrnuje 4 dílčí žádosti)Československo-polské vztahy odsklonku druhé světové války s přihlédnutímke slezské problematiceMocenské struktury v péčio zemský mír ve Slezsku v letech1439-1452Digitalizace pramenů k dějinámSlezskaVýzkum vývoje a stavu ubytovacíchzařízeních v česko-polskémpříhraničí po roce 1945 se zvláštnímpřihlédnutím k JeseníkůmVýzkum multiagentových systémůse zřetelem na oblasti biovýpočtůa bioinformatikySíla a forma spolupráce v generativníchsystémechUmělá inteligence v roboticea v medicínské informaticeProstředkyv tis. Kč(se spoluúč.součástí)575563713,5220050333130,52185190190Česká fotografie po roce 1989 217Formální aspekty k textové analýzea jejich aplikaceArcheologický výzkum OderskébránySoučasný úzus běžně mluvené řečina OpavskuStav a vývoj historické sbírkyNárodního muzea v 60. - 80. letech19. stoletíRecepce antiky v středoškolskýchučebnicích zemí socialist. blokuv 50. a 60. letech 20. stol.Strategická percepce a aplikaceCorporate Social Responsibilityv sektoru malého a středního podnikánív podmínkách MSKFiskální politika v kontextu světovékrize a její dopady na podnikatelskousféruVyužití systémů BI a BPM pro podporuefektivního řízeníFinanční integrace v EU a jejídopady na podnikový sektorPéče o zaměstnance jako součástvnitropodnik. sociál. politik. v MSKRůzné typy chaosu v diskrétníchdynamických systémechChaos a stabilita v diskrétníchdynamických systémechReprodukující jádra prostorů harmonickýcha homolog. funkcí304,714940127192468,12444552514264,33MÚ SGS/18/2010 Mgr. Petr VojčákSymetrie participálních diferenciálníchrovnic a příbuzné struktury190MÚ SGS/19/2010 Mgr. Barbora Kaličinská Nové modifikace IS -LM modelu 210MÚ SGS/20/2010 Bc. Ing. Josef Vícha Fuzzy přístup v teorii her 115MÚ SGS/21/2010 Doc. RNDr. Tomáš Kopf, Ph.D. Matematické modely evoluce 43220380228K 1. prosinci 2009 byla směrnicírektora č. 11/2009 vyhlášena na Slezskéuniverzitě (SU) Studentská grantová soutěž(SGS). Jejím cílem je podpora projektůspecifického vysokoškolského výzkumuprováděného studenty doktorských nebomagisterských studijních programů. K vyhlášenísoutěže vedla změna pravidel proposkytování účelové podpory na specifickývysokoškolský výzkum. Tato podpora jeod letošního roku poskytována pouze těmvýzkumným organizacím, které organizujísoutěž studentských vědeckovýzkumnýchprojektů.Do prvního ročníku soutěže bylok termínu 21. prosince minulého rokupřihlášeno ze všech součástí Slezské univerzity35 návrhů projektů. Z Filozoficko--přírodovědecké fakulty (FPF) jich bylopodáno 18, z Obchodně podnikatelskéfakulty (OPF) 13, z Fakulty veřejných politik(FVP) jeden a z Matematického ústavu(MÚ) sedm. Grantová komise SU, jížpředsedal prorektor pro vědu a zahraničnístyky prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc.,doporučila s přihlédnutím k hodnocenímgrantových komisí jednotlivých součástí28 návrhů v celkové finanční výši 7 074,673 tis. Kč. Rektor SU doc. PhDr. RudolfŽáček, Dr., toto doporučení 17. březnaakceptoval. Na pokrytí SGS jsou určenyprostředky z účelové podpory na specifickývysokoškolský výzkum a u dvou projektůje zajištěna finanční spoluúčast pracoviště.Hlavním řešitelem projektu, který seuchází o podporu v rámci SGS, mohou býtstudenti doktorských studijních programůnebo akademičtí pracovníci. V obou případechje však podmínkou, že počet studentůmagisterských či doktorských studijníchprogramů zapojených do řešení navrhovanéhoprojektu musí být alespoň roven počtuostatních členů řešitelského týmu.Složení grantových komisí:FPF - doc. PhDr. E. Klímová,Ph.D. (předsed.), prof. PhDr. V. Birgus,doc. PhDr. E. Höflerová, Ph.D.,doc. PhDr. V. Janák, CSc., doc. RNDr. A.Kelemenová, CSc., doc. PhDr. J. Knapík,Ph.D., prof. RNDr. Z. Stuchlík, CSc.;OPF - prof. Ing. Ch. Kliková, CSc.(předsed.), doc. Ing. H. Starzyczná, Ph.D.,doc. Ing. P. Tuleja, Ph.D.;FVP - doc. PhDr. A. Archalousová,Ph.D. (předsed.), prof. PhDr. M. Borák,CSc., doc. PhDr. H. Kolibová, CSc.;MÚ - prof. RNDr. M. Engliš, DrSc.(předseda), RNDr. Z. Kočan, Ph.D.,RNDr. J. Kopfová, Ph.D., doc. RNDr. M.Marvan, CSc.;SU - prof. Z. Stuchlík, (předseda),prof. M. Borák, prof. M. Engliš, prof. Ch.Kliková, doc. E. Klímová. Lucie Jandová

strana 22 Noviny Slezské univerzity březen 2010Ústav ošetřovatelství ošetřovatelské praxiPředáním osvědčení bylve středu 3. března ukončenakreditovaný studijní programcertifikovaného kurzu„Mentor/školitel klinické praxeošetřovatelství a porodní asistence“,který absolvovalo 84registrovaných všeobecnýchsester a registrovaných porodníchasistentek se schopnostípracovat a studovat v elektronickémprostředí. K akreditaciho připravila a garantovaladoc. PhDr. Alexandra Archalousováz Ústavu ošetřovatelstvíFakulty veřejných politik Slezskéuniverzity v Opavě, výukuv něm vedle ní zajišťovalijejí kolegové doc. PhDr. DagmarMastiliaková, Ph.D.,PhDr. Jana Haluzíková, Ph.D.,PhDr. Zdeňka Římovská,Mgr. et Bc. Roman Adamczyka Mgr. Jiřina Hosáková a Bc.Ivana Janků. Do práce s e--learningem posluchače kurzuzasvětil Ing. Petr Korviny,Ph.D., z Obchodně podnikatelskéfakulty v Karviné.„Ve výuce převažovalynekontaktní hodiny, šlo tedyo e-learningové studiumakreditované Ministerstvemzdravotnictví ČR,“ ohlíží se zaúspěšně realizovanou formouceloživotního vzdělávánídoc. Archalousová. Harmonogramvýuky obsahoval třitutoriály. „Na začátku záříloňského roku jme odpřednášeliprvní modul nazvaný Úvoddo ošetřovatelství. V prosincinásledoval modul Základydidaktiky ošetřovatelské praxea konečně letos v lednu modulOchrana kulturního dědictví, tak znínázev nového navazujícího magisterskéhostudijního oboru, který od příštího akademickéhoroku ve studijním programu Historickévědy realizuje Ústav historickýchvěd (ÚHV) Filozoficko-přírodovědeckéfakulty Slezské univerzity v Opavě. Přihláškuke studiu nově akreditovanéhooboru bude možné podat zhruba do koncečervna. Letos se předpokládá přijetí prvních25 studentů.„Hlavní motivací pro otevření oboruje rozvinutí nabídky studia muzeologiea památkové péče do navazujícího magisterskéhostupně. Dosud bylo památkovouZe závěrečného slavnostního setkání s absolventy certifikovaného kurzu„Mentor/školitel klinické praxe ošetřovatelství a porodní asistence“ veSněmovním sále minoritského kláštera v OpavěFoto ianna téma Úvod do behaviorálníchvěd,“ vypočítává Archalousová.K tomu ale „jednímdechem“ dodává, že součástíkurzu byla také odborná pedagogickápraxe, a to v objemu80 hodin. Studium ukončilaobhajoba závěrečné práce a poprověření, zda uchazeč splnilveškeré předepsané podmínky,též závěrečné zkoušky z jednotlivýchtematických celkůodborných modulů.„K akreditaci kurzu, kterývšichni vyučující přijali nadrámec svých standardníchpovinností, vedla potřebazískat především v těch zdravotnickýchzařízeních, v nichžstudenti Ústavu ošetřovatelstvívykonávají na základě uzavřenýchsmluv praxi, kvalifikovanémentory. Pro zúčastněnése navíc jednalo o evaluačnízáležitost, když získali 122kreditů. Na druhé straně nášÚstav ošetřovatelství získalodborné spolupracovníky,způsobilé k vedení praktickéhovyučování studentů na klinickýchpracovištích,“ objasňujeArchalousová. Vysoké procentofrekventantů kurzu tvořilysestry a porodní asistentky,které už několik let bezplatněpraxi studentů Ústavu ošetřovatelstvíve zdravotnickýchzařízeních (Slezská nemocnicev Opavě, Psychiatrická léčebnaOpava a Městská nemocniceOstrava) vedou, za což jimpatří, slovy doc. Archalousové,ze strany Ústavu ošetřovatelstvídík a úcta.„Jsme si vědomi toho,že zájem všeobecných sestera porodních asistentek o dalšívzdělávání nevzbudila pouzecenová dostupnost kurzu,”konstatuje Archalousolvá. Jejíslova potvrzuje skutečnost, žekurz vedle pracovníků jmenovanýchzařízení absolvovalitéž zájemci z pražské Fakultnínemocnice Na Homolce,Fakultní nemocnice KrálovskéVinohrady, Fakultní nemocniceOstrava, Krajské nemocniceTomáše Bati ve Zlíně neboPracoviště ošetřovatelské péčev Hradci Králové. Přesto neníodpověď na závěrečnou otázku,zda bude zorganizován opakovaně,jednoznačná. „Vytíženostkmenových pracovníků Ústavuošetřovatelství je enormní,”říká garantka kurzu. (ian)Ústav historických věd otevírá nový oborpéči možné studovat pouze v bakalářskémstupni, muzeologii v navazujícím studiupouze v tradiční kombinaci s historií,“řekl doc. PhDr. Jiří Knapík, Ph.D., vedoucíÚHV, který zároveň potvrdil, že dalšímdůvodem realizace takto koncipovanéhooboru byl dlouhodobý zájem ze stranystudentů.Obor Ochrana kulturního dědictvíse soustředí na oblasti muzeologie a památkovépéče. Důraz je kladen jednakna oborové dějiny (historiografie, dějinymuzejnictví a památkové péče, dějiny sběratelství),dále na teorii a metodiku prácekonzervace, na důvěrné poznání materiálovézákladny oboru (nemovité památky,architektura různých typů a forem, movitépamátky) a v neposlední řadě na právnía institucionální ukotvení péče o kulturnídědictví v ČR a v současně Evropě.Absolvent oboru je plně specializovánna sféru ochrany kulturního dědictví. Jehouplatnění je dostatečně široké. Nalezne hov muzeích, galeriích a institucích věnujícíchse památkové péči, dále v redakcíchkulturně společenských periodik, ale takév rámci své specializace v oblasti státnísprávy a samosprávy, v nestátních a nevládníchorganizacích, občanských iniciativáchatd.Michal Novotný

řezen 2010 Noviny Slezské univerzity strana 23Projekt Bez bariér, bez hranic partnerství fandíKarvinskou Obchodněpodnikatelskou fakultu (OPF)Slezské univerzity navštívila 9.února 2010 sedmičlenná skupinatureckých expertů z městMahmutlar a Alanya ležících vevyhledávané turistické lokalitěna pobřeží Středozemního moře.Vedl ji Ali Kalik, starosta městaMahmutlaru, a cílem pracovnínávštěvy bylo poznání možností,které nabízí partnerskáspolupráce v rámci pilotníhoprogramu Bez bariér, bez hranic.OPF je partnerem uvedenéhopilotního programu a zároveňspoluorganizátorem každoročněpořádaných mezinárodních konferencíBez bariér, bez hranic.Ve funkci předsedkyně mezinárodního vědeckého výboru konferencepůsobí doc. Ing. Eva Sikorová, CSc., z katedry účetnictví,která dále vede Regionální edukační centrum pro udržitelný rozvojkoordinující ekologickou výchovu, osvětu a poradenství v příhraničnímčesko-slovensko-polském regionu.Z pohledu těchto subjektů doc. Sikorová hosty seznámila hostys historií OPF a celé Slezské univerzity v Opavě, poskytla jiminformace o studijních programech, oborech a počtech posluchačův jednotlivých formách studia. Zároveň představila česko-slovensko-polskouspolupráci realizovanou v rámci pilotního programuBez bariér, bez hranic a mezinárodní spolupráci OPF včetně jejíchdalších aktivit ve prospěch cílových skupin projektu, tj. handicapovanýchosob, seniorů a studentů. Objasnila též principy sociálníchopatření v systému integrace osob se zdravotním postižením z pohledutrvale udržitelného rozvoje.Program jednání neopomenul ani diskusi o postavení OPFpří řešení projektů na podporu vzdělávání seniorů, jeho cyklicképodoby a rozvoje nových forem Univerzity třetího věku. Z pohleduřešitelky doc. Sikorovápřiblížila hostům cíle projektůzaměřené na tvorbu vzdělávacíchprogramů umožňujícíchstárnoucím osobám, zdravotněznevýhodněným a seniorůmvyrovnat se s novými poznatkya informačními technologiemi,které mohou vést k udrženía rozvíjení jejich schopností,přispět ke zvládání stále rostoucíchnároků a naplnění jejichzájmů a potřeb.Největší zájem vyvolalainformace o zapojení OPF dovýzkumu podmínek studiamladých lidí se zdravotnímpostižením na vysokých školáchpod názvem Škola bezbariér 2009, jehož zadavatelembyl Výbor dobré vůle - NadaceOlgy Havlové. Výzkum umožnilzpracování analýzy vybavenostivysokých škol pro studiummladých lidí se zdravotnímpostižením. Na jejím základěTurečtí hosté s představiteli národních sdružení Trianon po únorovém jednánína Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné Foto archivEva Sikorová poosmé v encyklopedii Who is ...?Dlouhodobě realizované mezinárodní odborné aktivityvynesly doc. Ing. Evě Sikorové, CSc., z katedry účetnictvíkarvinské Obchodně podnikatelské fakulty (OPF) Slezské univerzityopětovné zařazení do encyklopedie Who is ...? (v Českérepublice). Osvědčení o zařazení hesla s jejím jménem do 9.vydání díla ze 13. října 2009 prezentovala počátkem března nazasedání mezinárodního vědeckého výboru, který připravujepodzimní konferenci Bez bariér, bez hranic, jejíž 8. ročníkbudou hostit Lázně Darkov Karviná a OPF VŠ, foto archivdošlo k ocenění vysokých škols nejvstřícnějších přístupemk handicapovaným studentůmv rámci osvětové kampaněKroky k integraci, jejímž cílemje otevření společenské diskusena téma přístupu českých školke zdravotně postiženým studentům.Spolupráce s tureckýmipartnery z Alanye byla zahájenav závěru loňského roku,nedlouho poté, kdy z iniciativyobčanského sdružení Trianonse sídlem v Českém Těšínědošlo k ustavení Středoevropskéskupiny pro integraci (SSpI)sdružující národní organizaceTrianon z ČR, Slovenska a Polska.Turečtí hosté se při setkání s představiteli SSPI dotazovali namožnosti zavádění standardů Evropské unie do systému mobilit.Zajímala je dále problematika rozvoje cestovního ruchu osobs omezenou schopností pohybu a orientace, inkluze seniorů a potenciálustudentů v tomto procesu. Prodiskutována byla i otázkapřípravy a možnosti zapojení do 8. konference Bez bariér, bezhranic, která se uskuteční 30. září a 1. října 2010 v Lázních Darkova na OPF. Další významná témata spolupráce při realizaci většíchmezinárodních projektů byla dojednána u příležitosti návštěvypředstavitelů národních sdružení Trianon v turecké Alanyi vednech 17. - 21. března.V průběhu své únorové návštěvy v ČR stihli členové expertníturecké skupiny navštívit i Beskydy, byli přijati JUDr. BronislavemBujokem, náměstkem primátora statutárního města Havířova,a Ing. Vítem Slováčkem, starostou Českého Těšína. Seznámili sese sociálním programem obou těchto měst, bezbariérovým řešenímpřístupnosti budov a tras pro pěší. Jejich další návštěva vedlado Lázní Darkov Karviná, kde je předseda dozorčí rady JaroslavČánek osobně provedl zejménanově rekonstruovanými specializovanýmipracovišti propacienty po těžkých operacícha prezentoval nabízené možnostipreventivních a ozdravných programůpro obyvatele regionu.Stranou jejich zájmu po celoudobu pobytu v ČR nebyla aniúroveň služeb, obchodu a cestovníhoruchu.Při výjezdu do Slovenskérepubliky navštívili členovéexpertní skupiny z Turecka TurčianskéTeplice, kde je kromětradičního uvítání chlebema solí a prohlídky lázeňskýchzařízení čekala prezentace Združeniamiest a obcí Slovenska(ZMOS), které se ujal výkonnýmístopředseda ZMOS Ing. JozefTurčány. Přítomen byl i vedoucíprvního honorárního konzulátuTurecké republiky na Slovenskuse sídlem v Banské Bystrici VladimírSoták. Eva Sikorová

strana 24 Noviny Slezské univerzity březen 2010O vzniku insignií Fakulty veřejných politikAkademický sochař Jiří Španihel (1952) přišel do Kopřivnice po studiíchna Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (1971-77). „Dlouho jsemna otázku, odkud pocházím, odpovídal, že jsem Valach, který bydlí v Kopřivnici,“připomíná rodák z Hranic na Moravě, jenž vyrostl ve ValašskémMeziříčí, své kořeny. „V Kopřivnici jsem zdomácněl a mám k ní už většívztah než k Valašsku. Stejně obtížnou by pro mě byla aklimatizace na životve velkoměstě, protože svou práci kombinuji s kulturními prožitky, pobytemv přírodě, sportem a dalšími volnočasovými aktivitami,“ prozradil.Španihel k dnešku uspořádal řadu výstav nejen u nás (např. Národnítechnické muzeum, Obecní dům a Národní galerie v Praze, Technickémuzeum v Kopřivnici), ale též v Belgii, Německu, Polsku a na Slovensku.V Opavě jsme měli příležitost jeho tvorbu vidět v roce 1995 Foto ianCelých 15 let uplyne zanedlouho odchvíle, kdy byly nejprve v Opavě a potéi v Karviné představeny grafické návrhyinsignií Slezské univerzity a jejích fakult.Došlo k tomu ještě v době, kdy naše novinynevycházely, a tak se z těchto výstav zachovaljen drobný příležitostný tisk, který vedlenepříliš vydařené obrazové prezentace žezlaa řetězu děkana Filozoficko-přírodovědeckéa Obchodně podnikatelské fakulty a řetezuproděkanů obou uvedených součástí přinášívýčet fyzických a právnických osob, jež napořízení insignií přispěly. Není navíc opatřenani tiráží a v textové části se omezujepouze na základní údaje.Jak tedy naznačeno, vůči svým nejdůležitějšímvýtvarným symbolům má Slezskáuniverzita už od jejich prvního kontaktus povědomím nejen akademické obce, aletéž širší veřejnosti jistý dluh. A zatímcove vztahu k insigniím rektorským se hopřece jen podařilo částečně smazat, pokudjde o insignie fakult je dodnes pociťován.Vznik Fakulty veřejných politik, nejmladšísoučásti naší univerzity, proto přinesli v tomto směru novou motivaci. Vždyť sezpracování návrhů a jejich realizace chopilistejní tvůrci, kteří byli vybráni pro úkolvytvořit insignie prvních dvou univerzitníchsoučástí, jehož se zhostili v letech 1994-96.„Někdy zkraje devadesátých let, nechcese tomu věřit, ale už minulého století, jsemsi přečetl v novinách o záměru Slezskéuniverzity pořídit insignie, který provázelatéž výzva pro ty, kdo by se takového zadáníBohyně Vesta v grafické stylizaciMgA. Pavel Strakoš se vyučil pasířem a potom absolvoval Střední průmyslovouškolu sklářskou v Kamenickém Šenově v oboru konstrukcea tvorba svítidel a Institut sochařství v Cieszynie. Pracoval v konzervátorskédílně Slezského zemského muzea v Opavě a základům konzervacekovů učil též studenty muzeologie na Filozoficko-přírodovědecké fakultěSlezské univerzity. Nyní má svou pasířskou firmu a pracuje v dílněv Hradci nad Moravicí. „Práce je někdy více, jindy méně. Loni jsemdělal třeba na sarkofágu Lichnovských, jejichž hrobka je v Chuchelné,“potvrdil. Strakošovy realizace potkáte i na nejednom místě Opavy. Mezity významné považuje restaurování monumentální tepané skříně, v níž jeve Dvořákových sadech umístěno meteorologické zařízení, nebo rekonstrukcihodin na střeše hlavní budovy městského koupaliště Foto ianRepro archivchtěli chopit. Protože bydlím v Opavě naBezručově náměstí, kde tehdy sídlil i jejírektorát, zašel jsem tam a seznámil ses představou investora blíže. Bylo mi okamžitějasné, že se jedná o úkol určený rovněžsochaři, a protože jsme v té době a vlastněuž i mnohem dříve s Jiřím Španihelem něcospolečně dělali, slovo dalo slovo a nakonecse podařilo zakázku získat,“ vzpomíná pasířMgA. Pavel Strakoš na počátky spoluprácese Slezskou univerzitou, dnes už s vědomím,že v podobě insignií pro tři její fakulty přineslatrvalý vklad. Jak duchovní, tak materiální;vždyť insignie si lze i potěžkat, ačkolivdotýkat se jich by se mělo výhradně v čistěbílých rukavicích…„Když jsem vloni na podzim viděl výsledek(k oficiálnímu předání insignií Fakultyveřejných politik do rukou jejích představitelůdošlo v přítomnosti obou tvůrců naAkademickém dni Slezské univerzity, kterýse uskutečnil 1. října 2009 v bývalém kostelesv. Václava na Pekařské ulici v Opavě -pozn. autora), byl to příjemný pocit. Slavnostse mi velmi líbila,“ říká akademický sochařJiří Španihel a pochvaluje si, že výsledek serodil v procesu tvůrčí komunikace se zadavateli.„Nejprve jsme sice v přípravnýchkresbách sami hledali abstraktní symboliku,jenže náplň fakulty, jak vlastně naznačujeuž sám její název, je v takové rovině nepostižitelná.Proto jsme poté sáhli k inspiraciantikou a dospěli ke kontinuitě s předešlouřadou insignií,“ objasňuje ideové impulsyŠpanihel, jehož uměleckou doménou je sice

řezen 2010 Noviny Slezské univerzity strana 25Výsledná varianta kresby bohyně Vesty Repro archiv Kresebný návrh řetězu proděkana Fakulty veřejných politik Repro archivdesign, nicméně volnou sochařinu a její společenské uplatněnía naplnění třeba v sepětí s architekturou nikdy zcela nezavrhl.„Na Vysoké škole uměleckoprůmyslové jsem ale u prof. ZdeňkaKováře získal důkladnou průpravu. Ostatně modelovat mě bavilouž dříve na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti,kde se mým oborem stalo tvarování strojů a nástrojů. Postudiu přišla práce v kopřivnické Tatře.A automobilový průmysl, to je přece vyššíškola tvarování,“ potvrzuje Španihel a věří,že se k volné sochařině ve větší míře znovujednou dostane. „Je to ale složité, dnes, kdyjsou síly, chybí čas, až jednou bude čas,mohou zase chybět síly,“ rozjímá nahlasa jen dokládá, jak odpovědně k tvůrčímúkolům přistupuje. „Práci beru hodněvážně, opravdu do ní chodím, tedy rozumějteráno, a snažím se mít režim. Vím, coje kázeň, trpělivost i sebezapření, bohémskýpřístup je mi cizí a uvědomuji si, že rozhovorse mnou nemusí každého nadchnout. Řeklbych to asi tak, že přestože smysl pro humorurčitě mám, bulváru ve svých odpovědíchco nabídnout nemám,“ prokazuje Španihelsvou vždy přítomnou duchaplnost.Co mu dále z let působení v Tatře, kdese vypracoval až na post vedoucího oddělenídesignu, zůstalo (teď v Kopřivnici odroku 1991 vede vlastní designérské studioDescent a v roce 2007 spoluzaložil společnostTodus int. se zaměřením na designŽezlo v kresbě i v hmotěa výrobu zahradního nábytku), je přesvědčenío kouzlu týmové práce. Svědčí o tomi předchozí výpověď, v níž většinou, jaksi už pozorný čtenář jistě všiml, používáplurál. „Člověk sám ve světě nic nezmůže,a přestože bychom mohli dlouho mluvitna téma nenahraditelnosti osobnosti, sámegoismem netrpím. Proto rád přijímám oponentnínázory. Ale abych byl konkrétní - přitvorbě insignií Fakulty veřejných politik jekolegiálně vyslovoval Pavel Strakoš,“ oceňujeŠpanihel. „Nebylo jich mnoho, zdálose mi všechno trochu jednodušší a méněčasově náročné. V sochařově přístupu jsemcítil zkušenost z předchozí práce, i když odní uplynula už řada let. Projevila se i v tom,že detaily jsme řešili až v kovu,“ replikujeStrakoš, jemuž tentokrát vydatně pomáhaladcera Pavla, středoškolsky vzdělaná v oborušperkařství a absolventka učitelského studia výtvarné výchovy naUniverzitě Karlově v Praze.„Jakmile jsme se spolu s týmem, který vznik fakulty v Opavěpřipravoval, dostali do fáze úvah o motivu hlavy a posléze figurya ujasnili si jejich výklad, otevřeli jsme vlastně stejnou skříňkusymbolik, jako tomu bylo před časem u Obchodně podnikatelskéfakulty,“ vrací se Španihel k procesu vznikutřetích insignií pro Slezskou univerzitu.„Tento posun hodnotím pozitivně, a to tímvíc, že záhy došlo rovněž ke shodě na motivubohyně Vesty, která tak tedy nyní dělá společnostMerkurovi. Kulisu pro jejich dialogna dálku utváří antický chrám,“ připomínásochař hlavní výtvarné prvky objevující sena žezlech i řetězech.Pro ty, kdo si je potřebují oživit: Filozoficko-přírodovědeckáfakulta přijala motivsloupoví ve slohu hellénské architektury sešesti pilíři (hexastylos) ve tvaru dórskýchsloupů a heslo Scientiae sceptra permanent(Žezla vědění přetrvávají) z epitafu nanáhrobku Tycho Brahe v Týnském chrámuv Praze, Obchodně podnikatelská fakultamotiv okřídlené postavy římského bohaobchodu a zisku Merkura a heslo Nonprogredi est regredi (Nejít vpřed znamenájít zpět, H. Walther - Proverbia sententiaequemedii aevi I-VI, Göttingen 1963Repro a foto archiv- 1969) a konečně Fakulta veřejných politikvzpomenutý motiv postavy římské bohyněrodinného krbu Vesty, též ochránkyně obcea státu, v přeneseném smyslu chápané jakovelká rodina, a heslo Accedamus ad rempublicam (Věnujeme se věcem veřejným,věnujeme se politice). Symbolikou Slezskéunivertzity v Opavě je slezská orlice položenána knize a heslem myšlenka z PetroniovaSatirikonu Quidquid discis, tibi discis(Čemukoliv se učíš, učíš se pro sebe).„Ptáte se na příbuznost insignií Slezskéuniverzity a jejích fakult? Semínko napočátku devadesátých let opravdu zasadilakademický sochař Zdeněk Kolářský, autorinsignií rektorských. Jisté dědičnosti v porovnáníjeho žezla a řetězu rektora se žezlya řetězy fakult se nijak nebráníme, ale novéje pojetí jejich zpracování. Považujeme jeproto za suverénní a autentická díla,“ shodujíse Španihel se Strakošem. (ian)

strana 26 Noviny Slezské univerzity březen 2010Mladí adepti historie soutěžili již počtvrtéV pátek 22. ledna se napůdě Ústavu historických věd(ÚHV) Filozoficko-přírodovědeckéfakulty Slezské univerzityv Opavě uskutečnilo krajskékolo již IV. ročníku dějepisnésoutěže pro žáky čtyřletéhostudia gymnázií Moravskoslezskéhokraje.Tato akce se koná každoročněa při jejím vyhlašovánía organizačním zajištění spolupracujíobě opavská gymnázia- Mendelovo a Slezské. Neocenitelnoupomoc pak představujevklad pedagogů a studentůÚHV. Ti soutěž od počátku spoluorganizují,zabezpečují hladkýprůběh krajského kola a takéústní zkoušení, které je vyvrcholenímsoutěžního setkánímladých adeptů historie.Letošní ročník byl co dozvoleného tématu logickýmpokračováním předcházejícíchkol. Tentokrát probíhal podnázvem „Evropa tančila valčík“.Soutěžící plnili úkoly týkajícíse historických událostí v habsburskémonarchii v letech 1850- 1914, odpovídali na dotazytýkající se osobnosti T. G. Masarykaa většinou velmi dobřezvládali také úkoly monitorujícíjejich znalosti z umění a každodennosti tohoto období. Nedílnousoučástí celodenní akce byla také jako každý rok volnočasováaktivita. Letos ji představovala návštěva Slezského zemskéhomuzea v Opavě, jejíž vedení poskytlo našim hostům včetně jejichTématu disertační práce „VincencPrasek (1843-1912)“ se Mgr. Jiří Šíl,Ph.D., věnoval pro až neuvěřitelně rozsáhlémnožství archivních materiálů a literaturyod roku 2002. Výsledkem jeho úsilí jenejen úspěšná obhajoba 4. února 2010,ale i internetová podoba bibliografickédatabáze stovky písemných příspěvkůvýznamného slezského pedagoga, jazykovědce,spisovatele a národního buditele(http://uhm.fpf.slu.cz/prasek).Práce se skládá ze dvou částí - Praskůvživotopis má 299 stran, dalších téměř200 stran představuje soupis jeho díla.„Právě vytvoření bibliografické databázeautorova díla bylo asi nejnáročnější záležitostí,neboť Prasek je autorem stovkypísemných příspěvků - knih, článků, brožura encyklopedických hesel,“ vysvětlil úskalíúkolu Šíl, jehož školitelem byl nejprveprof. PhDr. Dan Gawrecki, CSc., pozdějidoc. PhDr. Marie Gawrecká, CSc.Setkání gymnazistů z Moravskoslezského kraje, kteří si přijeli ověřit svédějepisné znalosti, zahájil Mgr. Martin Čapský, Ph.D. Foto ianKmenový pracovník Centra výpočetnítechniky na Fakultě veřejných politik sev posledních měsících na plný úvazekvěnuje rodičovským povinnostem. „Ktématu dizertace mám připraveny tři dílčístudie, které chci v nejbližší době publikovat.Dizertace by měla letos vyjít na Slezskéuniverzitě jako knižní monografie. Vedletoho bych se rád zabýval historií svého rodnéhoPodkrkonoší, které jsem se věnoval jiždříve,“ uzavřel novopečený doktor.Odborný asistent katedry společenskýchvěd Obchodně podnikatelské fakulty(OPF) v Karviné Mgr. Lubomír Nenička,Ph.D., obhájil 4. února 2010 disertačnípráci „Druhá republika na Ostravsku1938-1939“, která je prvním zpracovánímdaného tématu na regionální úrovni. Prácepodrobně zkoumá všechny významnéaspekty vývoje daného období.„Znamenalo to získat komplexní přehledo všech sférách veřejného života - odpedagogického doprovodu vstupzdarma, za což mu touto cestouorganizátoři děkují.A kdo stál tentokrát „nastupních vítězů?“ Do finále sez 22 zúčastněných z 12 gymnáziíMoravskoslezského krajeprobojovalo osm žáků, jejichžpořadí bylo nakonec stanovenotakto: na 1. místě skončil TomášVachutka z gymnázia v Ostravě--Zábřehu, na 2. místě MichalPrzeczek z gymnázia v Třincia jako 3. se umístil Jakub Honěk,student Mendelova gymnáziav Opavě.Poděkování patří nejenvšem, kteří mají zájem o historiia nebojí se změřit své sílys ostatními, ale také těm, kteříkonání soutěže na půdě Slezskéuniverzity umožnili a přisamotné akci ji zastupovali- doc. PhDr. Jiřímu Knapíkovi,Ph.D., vedoucímu ÚHV,a Mgr. Martinu Čapskému,Ph.D., posluchačům závěrečnéhoročníku magisterskéhostudia historie Kláře Jehlářovéa Martinu Sosnovi a doktorandceoboru Historie se zaměřenímčeské a československé dějinyMgr. Veronice Markové.Hlavní vyhlašovatelé z obouopavských gymnázií věří, že se úspěšný průběh letošního soutěžea zájem zúčastněných pozitivně projeví i v příštím roce, v němžse počítá s konáním jubilejního 5. ročníku, a to opět pod záštitouSlezské univerzity v Opavě.Simona KrajcarováDvě úspěšné doktorské obhajoby historikůpolitického vývoje, ekonomiky a sociálníchpoměrů, přes národnostní vztahy kekultuře,“ řekl Nenička. Autor prozkoumalširokou pramennou základnu písemnostíz více než sedmi desítek archivních fondůa bohatý materiál z dobového tisku. „Materiálpomohl objasnit, jak za druhé republikymístní specifika Ostravska ovlivnila změnyčeské společnosti, které v řadě ohledůpředznamenaly její vývoj v následujícíchletech a desetiletích,“ doplnil novopečenýdoktor, kterého vedl doc. PhDr. RudolfŽáček, Dr.Působení na OPF ovlivňuje Neničkovosoučasné odborné směrování a pracovníplány. „V nejbližší budoucnosti bych seovšem rád dále věnoval také některýmotázkám spojeným s tématem mé disertace.Stejně tak bych chtěl pokračovat ve zkoumánívýznamných aspektů vývoje českéspolečnosti ve zlomových okamžicích 20.století,“ uzavřel. Michal Novotný

řezen 2010 Noviny Slezské univerzity strana 27z univerzitního dění... z univerzitního dění... Stříbrnou medaili Slezské univerzity(SU) v Opavě předal 4. března rektordoc. PhDr. Rudolf Žáček, Dr., řediteliArcheologického ústavu Akademie vědČR, Brno, v.v.i., doc. PhDr. Pavlu Kouřilovi,CSc. U příležitosti jeho únorovýchšedesátin tak ocenil jubilantův podíl nabudování archeologického pracovištěna Filozoficko-přírodovědecké fakultěSU, s nímž jmenovaný dosud úzce spolupracuje,uznávanou publikační činnosti vědeckou aktivitu orientovanou k problematiceSlezska.(re) Oficiální stránky na sociální síti Facebookmá od začátku února registrovanéFilozoficko-přírodovědecká fakulta. Běhemprvních několika dnů se na ně přihlásily vícenež čtyři stovky fanoušků. Na stránky se lzedostat buď přímo z hlavní stránky fakulty,nebo vyfiltrováním názvu Filozoficko--přírodovědecká fakulta v Opavě přímo nastránce www.facebook.com. (mno) Den otevřených dveří uspořádalaObchodně podnikatelská fakulta (OPF)v Karviné 6. ledna. V jeho úvodu vidělizájemci o studium krátký dokument o činnostiOPF a poté se jim dostalo informacío skladbě nabízených programů a oborůa o podmínkách přijímacího řízení pro akademickýrok 2010/11. Návštěvníci mohlivyužít také kontaktu se zástupci jednotlivýchkateder, prohlédli si některá pracovištěa získali propagační materiály. (dl) Studenti a pedagogové Obchodně podnikatelskéfakulty v Karviné se 12. březnasetkali s Ing. Mirkem Topolánkem, který jeoslovil výkladem o současné ekonomickésituaci a seznámil se svými pohledy namožnosti snížení státního deficitu a zvýšeníekonomického růstu. V diskusi se studentidotazovali na úsporná opatření, dobu přijetíeuroměny a zaměstnanecké benefity. (MB) Doplňovací volby do studentské komoryAkademického senátu Slezské univerzityv Opavě proběhly na Fakultě veřejnýchpolitik. Tečku za nimi udělalo až druhékolo, konané 9. a 10. března. Únorovéhoprvního kola se zúčastnil nedostačujícípočet voličů (5,33 proc.) a ve druhém kole,kde již neplatí podmínka desetiprocentníúčasti, byl zvolen jediný navržený kandidát,Bc. Jakub Čmiel, posluchač navazujícíhomagisterského oboru Středoevropskástudia.(sek) Den otevřených dveří na Filozoficko--přírodovědecké fakultě proběhl ve čtvrtek7. ledna. Všechny tři připravené prezentace,které se během dne konaly, sledovalavždy zaplněná aula Na Rybníčku v Opavě.O studium některého z oborů, které budouna fakultě vyučovány v akademickémroce 2010-11, projevily zájem zhruba čtyřistovky uchazečů.(mno) Nakladatelství Paseka vydalo v nedávnémobdobí dvě publikace odbornýchpracovníků Ústavu historickýchvěd Filozoficko-přírodovědecké fakultySlezské univerzity v Opavě. Ještě předVánocemi vyšel už dlouho očekávanýtitul prof. PhDr. Dušana Uhlíře, CSc.,Slezský šlechtic Felix Lichnovský s podtitulemPoslední láska kněžny Zaháňské.V polovině února se pak ke čtenářůmdostalo společné dílo PhDr. Karla Müllera,ředitele Zemského archivu v Opavě,a doc. PhDr. Pavla Šopáka, Ph.D., z řadyZmizelá Morava a Slezsko. Obě publikace,(druhá nese název Opava), představiliautoři záhy po vydání na veřejných prezentacích.Prof. Uhlíř se svou prací zájemceseznámil v Národním domě v Hradci nadMoravicí, doc. Šopák a dr. Müller v opavskémObecním domě.(re) Den otevřených dveří se na Fakultěveřejných politik konal 13. ledna a bylorganizován spolu s Matematickým ústavem.Ve čtyřech etapách jej navštíviloasi 420 zájemců, kteří si v aule rektorátuvyslechli informace o fakultě, možnostechstudia, studijních programech a oborech,knihovně, ubytování, stravování, sociálníchpodmínkách a možnostech trávení volnéhočasu v Opavě. Zástupkyně společnosti Sciopřítomné podrobně seznámila se způsobemabsolvování národních srovnávacích zkoušek,které jsou podmínkou přijetí. Pedagogovéz jednotlivých ústavů si poté převzaliskupiny zájemců o konkrétní obor a odvedlije na svá pracoviště, kde jim podalipodrobnější informace.(OB) Filmový klub, který již několikátýmrokem pořádá Asociace studentů a přátelSlezské univerzity, má dobrý ohlas. V letnímsemestru odstartoval na začátku březnasnímkem Strach a hnus v Las Vegas a pravidelněnabízí zajímavé snímky každé pondělív prostorách učebny H3 v areálu Slezskéuniverzity na Hradecké ulici v Opavě.Začátek je vždy ve 20 hodin a konkrétníprogram je vyvěšen jak na plakátech, tak naFacebooku.(ans) Třetí ročník Inline univerziády se v rámciprojektu Inline Crossborder, jehož hlavnímřešitelem je Slezská univerzita (SU),uskuteční v neděli 6. června v Městskýchsadech v Opavě. Sejdou se na něm špičkovíi začínající bruslaři, aby změřili své síly napřipravených tratích. Ti nejmladší se utkajív závodech na 1 100 m, 2 900 m a 4 360 m.Následovat bude závod na 10 km o pohárrektora SU. Závodní den uzavře Akademickémistrovství ČR na 21 km. Soutěžejsou zařazeny i do seriálu závodů Českomoravskéhopoháru. Lze tedy očekávatnejen polskou špičku, která má dorazit díkyspolupráci na projektu Inline Crossborder,ale také českou špičku, jež bude v Opavěsbírat cenné body do celkového hodnoceníseriálu. Podrobné informace i propozicebudou zveřejňovány na www.usk-opava.cza na www.slu.cz.(JK) Majálesové oslavy už pilně připravujeAsociace studentů a přátel Slezské univerzity(ASPSU). Vzhledem k tomu, žeFilozoficko-přírodovědecká fakulta slavídvacet let, i ASPSU by se ráda do těchtooslav zapojila. Konkrétní programy jsouve fázi příprav. Jisté však je, že se Opavskýmajáles 2010 uskuteční v termínu 3.- 6. května. Samozřejmě vyvrcholí Majálesovýmbigbítem a je pravděpodobné, žese bude konat opět v Městských sadech.Všechny novinky budou zveřejněny jakna webu asociace.math.slu.cz, tak na Facebookua stránkách fakult. Své nové webovéstránky připravuje také sama ASPSU. (ans)

strana 28 Noviny Slezské univerzity březen 2010Lužické Srby nosí Bohumil Horníček v srdciUniverzitu třetího věku navštěvujeznojemský rodák a absolventbrněnské Farmaceutické fakulty(tam byl jeho učitelem fyziky prvnírektor Slezské univerzity prof. M.Černohorský) RNDr. BohumilHorníček od roku 2003 a kroměpřednáškových cyklů absolvovalna Slezské univerzitě už také počítačovýkurz. Do Opavy přišel před52 lety na umístěnku, a přestožese dlouho nechtěl vzdát myšlenkyna návrat do Brna, nakonec tuzakotvil natrvalo. Známým se stalojeho působení v nemocniční lékárněa ve farmaceutické rmě Galena(později IVAX Corporation, dnesTeva Czech Industries), mnozí ses ním setkali jako s průvodcemzájezdů cestovní kanceláře Čedok,ale ještě větší počet je těch, kdovědí o jeho četných aktivitách pramenícíchz prakticky celoživotníhozájmu o Lužické Srby.„V hornolužické srbštině čtunejméně půl století,“ usmívá sedr. Horníček a hned vysvětlujejejí odlišnosti od té dolnolužické.„Nejsrozumitelnější bude, kdyžnapíšete, že rozdíly mezi nimijsou možná větší než ty mezi češtinou a slovenštinou. A stejně tak platív praxi ověřené tušení, že slezský dialekt je Lužickým Srbům bližší nežspisovná čeština,“ konstatuje a naznačuje nejen jazykovou příbuznostSlezanů s nejzápadnějšími Slovany. „Ano, myslím též na podobu osudu,pro Lužické Srby ovšem ještě mnohem nepříznivějšího. Vždyť jim kýženáautonomie nikdy dopřána nebyla. Nic na tom nezměnilo ani memorandumpředstavitelů Lužických Srbů požadující připojení k Československérepublice a adresované 1. června 1945 J. V. Stalinovi a E. Benešovi,“ říkáa velmi vzácný tisk dokumentu dává k nahlédnutí.V literatuře zájem o Slezsko ze strany Lužických Srbů dokládá dvěmapřeklady Bezručových Slezských písní, o něž se zasadil tamější vlasteneckýbásník, dramatik a překladatel Józef Nowak (1895-1978, druhévydání je z roku 1962). „Za nejvýznamnější osobnost moderního lužickosrbskéhopísemnictví však pokládám Jurije Brězana, autora díla, jehožprotagonistou je Krabat, polomytologickápostava, někdy označovanáza lužickosrbského Fausta. Brězanžil v letech 1916-2006 a jeho Krabat,jak se titul také nazývá, vyšel v roce1976. Do češtiny byl přeložen o šestlet později; nedostatkem tohotopřekladu ovšem zůstává, že bylpořízen nikoliv z lužickosrbského,ale z německého originálu, jak lzena textu snadno doložit,“ listujeHorníček knihou a srovnává úvodnípasáž lužickosrbského vydání s jejímčeským překladem.Čím bylo nadšení pro LužickéSrby u dr. Horníčka probuzeno? „Oprázdninách jsem jako školák a pozdějigymnazista jezdíval z Brnak dědečkovi na ČeskomoravskouMapa Lužice vydaná Lužickosrbským národním výborem v Budyšíně a vytištěnáZeměměřičským úřadem v Praze v roce 1945 Repro archivObálky lužickosrbských vydání Slezských písní. Vlevo meziválečné vydáníz poloviny třicátých let, vpravo Slezské písně z roku 1962 Repro archivvysočinu. V podkroví jeho staveníse mi podařilo objevit úplný poklad- třeba Havlíčkovy Národní novinya časopisy Matice cyrilometodějskéještě z let před první světovouválkou. V jednom z nich byl článeko Lužických Srbech. Jeho obsahujsem zprvu nechtěl uvěřit a jen sepořád vyrovnával s tím, že námo nich ve škole vůbec nic neřekli.Nedlouho po roce 1945 jsem se stalčlenem Společnosti přátel Lužicea v jejím periodiku, které jako Česko-lužickývěstník vychází už odroku 1920, našel i adresu, na nižse dodnes vracím: Jurij Šołta, NowaWjeska. Ten se pak stal učitelem nalužickosrbské škole v Ralbicach.Osobně jsme se poprvé setkali ještějako studenti v Brně. První návštěvuv samotné Lužici jsem absolvovals Vladimírem Zmeškalem, za válkyvězněným jednatelem Společnostipřátel Lužice, po ní až do února1948 a znovu od konce padesátýchlet jejím předsedou. Ta cesta seuskutečnila v roce 1956 a od té dobyjsem ji zopakoval už nejméně třicetkrát,zatím naposledy loni v létě,takže jména vesnic Chrósćicy,Ralbicy, Pančicy, Worklecy, Róžant i samotného města Budyšína, jsou midůvěrně známa,“ ohlíží se Horníček, mimo jiné absolvent prázdninovéhotábora srbské literatury a kultury pořádaného Srbským institutem v Budyšíně,do něhož se přihlásil docela nedávno. „Dostalo se mi informace, žejím prošel i Ludvík Vaculík, a tak jsem si řekl, že ho napodobím. Přece jenjsem o něco málo mladší než on,“ projevuje svůj smysl pro humor, beznějž by nejednu životní peripetii překonával mnohem obtížněji.Pokud jde o budoucnost Společnosti přátel Lužice, těší ho její loňskýnávrat do objektu Lužického semináře v Praze na Malé Straně (Serbskiseminar, Seminarium Budissinarum ad s. Petrum dostavěný v roce 1728a sloužící k ubytování hornolužických gymnazistů a studentů teologie).Byla tam situována též Hórnikova lužickosrbská knihovna (spisovatelMichal Hórnik žil v letech 1833-94), a naději na její příští rozvoj vkládádo doc. PhDr. Petra Kalety, Ph.D., současného předsedy Společnosti. „Jemladý a omládla s ním celá Společnost,což má pro její perspektivyzásadní význam. Loni v listopadumě překvapil zájem o seminářuspořádaný ke 100. výročí úmrtílužickosrbského básníka JakubaBarta-Ćišinského. Vystoupil naněm též dr. Franc Šěn ze Srbskéhoinstitutu v Budyšíně, jehožpřednášku se mně už v minulostipodařilo skoro dostat i na Slezskouuniverzitu. Jsem si jist, že slyšetlužickou srbštinu by byl pro studentynevšední zážitek,“ netají dr. Horníčeknedlouho před svými osmdesátinamineutuchající entuziasmus proLužické Srby.Ten ostatně v minulosti rovněžve vztahu ke kulturnímu dění

řezen 2010 Noviny Slezské univerzity strana 29Opavy, jejího okolí a českéhoSlezska projevil tak, že se na tonezapomíná. Vždyť i jeho zásluhouudržují pěvecké sbory Křížkovskýa Stěbořice kontakty s pěvci sborůDelany (vznikl v lužickosrbské obciKonjecy) a Budyšin (působí v Budyšíně),podobně jako sbor Slezanz Českého Těšína s kolegy-pěvcize sboru Lipa (jeho sídlem je hornolužickáobec Pančicy-Kukow). Protojsou i publiku ve Slezsku blízkélužickosrbské lidové písně Krasnadružka witam tebje, Haje, lěsy,plódne hona, Lubka lilija, Boleraz,Hanka budž wjesola, Wo ničo saja njestaram, Šunowska hospodači My sydamy so k blidu. A podobnýpocit jako při poslechu a zpěvu slezské hymny prožívají posluchači tehdy,když zní hymna Rjana Łužica (Krásná Lužice)…„I kdyby se osud Lužických Srbů naplnil, zůstala by na rozdíl od ostatníchPolabských Slovanů zachována jejich literatura, hudba i další kulturnípamátky. Ale při zcela současných setkáních s mladými lužickými studentySlezské vlivy v česko-lužickosrbských vztazíchO prolog přednáškového cyklu Slezskov dějinách českého státu a střední Evropy I proletní semestr Univerzity třetího věku se v Opavěpostaral výklad doc. PhDr. Petra Kalety, Ph.D.,z Ústavu slavistických a východoevropskýchstudií Filozo cké fakulty Univerzity Karlovy„Dějiny česko-lužickosrbských vztahů a slezskévlivy v nich“. Setkání s nynějším předsedouSpolečnosti přátel Lužice posluchače nejenobohatilo o poznatky, po nichž by většina z nichpátrala jen obtížně, ale přineslo i nejeden podnětpro dramaturgii příštích vzdělávacích akcí nejenSlezské univerzity a nejen pro seniory.„V rámci česko-lužických kontaktů majísvé místo i styky slezsko-lužickosrbské,“ uvedldoc. Kaleta v abstraktu přednášky, která sev univerzitní aule uskutečnila 17. února. V němdále odkazuje na hypotézu, že slezské vesniceŘepiště a Sedliště kolonizovala ve středověkulužickosrbská šlechta, na působení lužickosrbskéhospisovatele Jana Larase na Těšínskuve druhé polovině 19. století a na skutečnost,že velkým přítelem Lužických Srbů byl básníkPetr Bezruč. „O popularizaci lužickosrbsképroblematiky na Ostravsku a ve Slezsku se podruhé světové válce staral především BohumilMarek,“ napsal Kaleta.K posledním dvěma faktům několik poznámek.Grantový projekt „Databáze a metodologickýkomentář k účasti západoslovanskýchliteratur na formování českého literárního vývoje1918-1989“ umožnil vznik databáze obsahujícívýběrovou primární i sekundární literaturu,jež se týká české recepce polské, slovenskéa lužickosrbské literatury ve 20. století. Lze v nínajít i práce významné osobnosti Společnostipřátel Lužice Vladimíra Zmeškala (1902-66),mezi nimiž guruje titul „Petr Bezruč a Lužice.K osmdesátinám národního básníka“, vydanýRNDr. Bohumil Horníček na přednášce v univerzitní auleWotrow v Horní Lužici - kříž s textem prosbybásníka Jakuba Barta-Ćišinského (nahoře);přednáší předseda Společnosti přátel Lužicedoc. Petr Kaleta (dole) Repro archiv, foto ianFoto ianz Budyšína, Drážďan nebo Lipskarozhodně nebudete mít dojem, žese připravují na vymření! Přestosi říkám, že bylo mým životnímštěstím udržovat kontakt s jejich asiposlední etnicky kompaktní generací.Nepřestávám se proto těšitna obvykle páteční poštu, jež miv pravidelných intervalech doručujeSerbske Nowiny a kulturní měsíčníkRozhlad,“ uzavírá Horníček (obatyto tituly vydává nakladatelstvíkulturní organizace Domowinasídlící v Srbském domě v Budyšíněa zastřešující lužickosrbské spolky- pozn. autora) v očekávání, že sek problematice Lužických Srbů pomimořádné únorové přednášcedoc. Kalety, o jejíž zprostředkování se sám zasadil, Univerzita třetíhověku na Slezské univerzitě znovu brzy vrátí. „Třeba detailnějším výklademo vřelém postoji k nim, který za druhé světové války v londýnském exiluveřejně prezentoval rodák z Kylešovic Josef David, později jmenovanýčestným občanem Opavy,“ speci kuje Horníček.Ivan Augustinv roce 1947. Již dříve, v polovině třicátých let,se Zmeškal zasadil o lužickosrbské vydáníSlezských písní. K tisku ho připravil tehdyčerstvě jmenovaný profesor sorabistiky naUniverzitě Karlově Josef Páta, který za svouproslovanskou činnost nepřežil heydrichiádu.Ostatně překlad Slezských písní se za nacistickéhoNěmecka, netajícího se úsilím o likvidacilužickosrbského národního života, stal prvnímtitulem na indexu.Právě Památník Petra Bezruče, literárnípracoviště Slezského zemského muzea, schraňujepozůstalost básníka, kulturního pracovníkaa propagátora Lužice Bohumila Marka (1903-82). Při připomenutí 100. výročí Markova narozenív Bašce na Frýdecko-Místecku proneslpřednášku o jeho niterném vztahu k LužickýmSrbům doc. Kaleta. Nedlouho po 100. jubileuSpolečnosti přátel Lužice uspořádal Lašskýsmíšený pěvecký sbor v Bašce k 55. výročísvé existence Dny přátelství s Lužicí, jichž sezúčastnil též předseda Svazu Lužických SrbůDomowina Jan Nuk. Kontakty pěvců z Bašky sečleny nejstaršího smíšeného pěveckého tělesaHorní Lužice Meja, jehož historie spadá do roku1895, kdy jeho základy položil v obci RadworJurij Słodeńk (1873-1945) a na něhož navázalskladatel duchovních a sběratel lidových písníMichał Nawka (1885-1968), se rozvíjejí 26 let.Jak patrno, na nejednom místě ve Slezsku(obec Baška leží na moravsko-slezské hranicitvořené tu řekou Ostravicí; dvě její místní části,Kunčičky u Bašky a Hodoňovice, patří k Moravě,třetí Baška, rozlohou největší, ke Slezsku)je o Lužici zájem, a tak nelze vyloučit, že Kaletovapřednáška přivede do Společnosti přátelLužice - po vzoru jejího dlouholetého členaRNDr. Bohumila Horníčka - další z těch, kdo jiv Opavě s pozorností vyslechli.(ian)

strana 30 Noviny Slezské univerzity březen 2010O roli spisovatele ve sjednocující se EvropěOdborný pracovník Ústavu bohemistikya knihovnictví (ÚBK) Filozoficko--přírodovědecké fakulty Slezské univerzityv Opavě PhDr. Libor Martinek, PhD., kterýse intenzivně věnuje též překladům polskébeletristické i odborné literatury, se nazačátku února zúčastnil konference „Spisovatelve sjednocující se Evropě - hledánítémat a jazyka“. Ta se zásluhou organizačníhoúsilí Masarykovy demokratické akademiekonala v Senátu Parlamentu Českérepubliky.Martinkovo badatelské zaměření naproblematiku literatury širšího Opavska,Ostravska a především Těšínska (např.monografie Polská poezie Těšínska poroce 1920 nebo soubor studií Polská literaturačeského Těšínska po roce 1945)vykrystalizovalo v příspěvek „K některýmproblémům současné literární kritiky severomoravskéa slezské provenience“.„Před senátory a hosty zejména z řadspisovatelů, ale také studentů zejménahumanitních oborů pražských vysokýchškol jsem se pokusil komplexně představitpražským i mimopražským posluchačůmIdentita v literatuřečeského TěšínskaStudii, jejíž název byl převzat dotitulku, s podtitulem „Vybrané problémy“vydal PhDr. Libor Martinek,Ph.D., z Ústavu bohemistiky a knihovnictvíFilozoficko-přírodovědeckéfakulty v rámci řešení grantu „Podporahabilitačního řízení“ Interní grantovésoutěže Slezské univerzity č. 32/2009.Jedná se o tři kapitoly jeho habilitačnípráce odevzdané na Filozofické fakultěMasarykovy univerzity v Brně.„Autorův zájem o českou a polskouliteraturu, speciálně o literaturu polskénárodnostní menšiny českého Těšínska,je motivován nejen jeho soustavnýmprofesionálním zájmem literárněvědným,ale i živým zájmem překladatelskýma aktivní dlouhodobou propagačnía literárněvýchovnou činností usilujícío posílení znalostí této literatury u nás.České a polské literatuře Těšínskanení ani přes teritoriální a historickoublízkost věnována patřičná pozornost,takže v jejím poznávání existují dosudmezery a chybějí aktuální zhodnocení,“konstatuje se v závěru resumé práce.Její vydání vypovídá o aktivním Martinkověpostoji k regionální literatuře,o němž mluvil i na únorové konferenci„Spisovatel ve sjednocující se Evropě- hledání témat a jazyka“ v Senátu ParlamentuČR.(re)PhDr. Libor Martinek, Ph.D., ze Slezské univerzity v Opavě (vpravo) diskutuje na konferenci v SenátuParlamentu ČR s maďarským spisovatelem László SzigetimFoto Jiří Mevaldsituaci v literární kritice, která je ve srovnánís jinými literárními obory v našemregionu stále popelkou. Vždyť kdo z místníchspisovatelů, redaktorů literárníchčasopisů a kulturních periodik v regionuby si přál být hodnocen podle náročnějšíchcelostátních měřítek,“ uvedl Martinek.Dále se zmínil o několika literárněkritickýchosobnostech z opavského Slezska,zejména o bývalém dlouholetém vedoucímÚBK doc. PhDr. Jiřím Urbancovi, CSc.,z mladších pak o Mgr. Jakubu Chrobákovi,Ph.D., působícím na stejném pracovišti.„Doc. Urbanec byl před příchodem naSlezskou univerzitu svým odborným působenímtěsně spjat s literárním pracovištěmSlezského zemského muzea PamátníkemPetra Bezruče, dr. Chrobák už nyní uplatňujevýrazný kritický talent a jeho hlas jeslyšitelný také ve významných kulturníchcentrech,“ konstatoval Martinek.Účasti na konferenci v Senátu ParlamentuČR si hodně cení a v žebříčku svýchčetných vystoupení na podobných odbornýchsetkáních u nás i v zahraničí ji řadíhodně vysoko. „Bylo pro mne ctí, že jsemmohl vystoupit vedle takových osobností,jako je literární kritik doc. PhDr. VladimírNovotný, Ph.D., z Prahy, ředitel Ústavuslavistických a východoevropských studiíFilozofické fakulty Univerzity Karlovydoc. PhDr. Rudolf Chmel, DrSc., věhlasnýfilozof prof. Erazim Kohák, Ph.D., ředitelNew York University v Praze JUDr. JiříPehe nebo spisovatel a vydavatel maďarskéhopůvodu László Szigeti,“ potvrdilreprezentativní účast, kterou jednání napůdu Senátu přilákalo.Rozhovory a zamyšlení na zvolenétéma uvedla místopředsedkyně SenátuParlamentu ČR PaedDr. Alena Gajdůšková,přítomni byli místopředseda Senátudoc. JUDr. Petr Pithart, nositel čestnéhotitulu doctor honoris causa Slezské univerzityv Opavě, a další významné osobnostipolitického a kulturního života. „Sympatickýzájem o seminář i o diskusi, kterápo něm následovala, projevili studentipražských vysokých škol,“ poznamenalzástupce Slezské univerzity na konferencia dodal, že v rámci televizního šotu byldán prostor také předsedovi Obce spisovatelů,básníkovi a literárnímu vědciprof. PhDr. Vladimíru Křivánkovi, CSc.„Diskuse potvrdila, že můžeme sledovatcelou řadu zajímavých a mezinárodněuznávaných spisovatelů píšících česky,stejně jako mnoho talentovaných mladýchautorů. Bohužel situace institucionálníhozázemí pro autorskou tvorbu v mateřskémjazyce a pro propagaci české literaturyv zahraničí není zdaleka taková, jakou bysi česká literatura ve srovnání s jinými a codo počtu obyvatel dokonce menšími státyEvropské unie zasluhovala,“ shrnul stručněMartinek poznatky z jednání, s nimiž sena své opavské pracoviště z inspirujícíkonference vrátil. A jak se po ní dívá naperspektivy české literatury a jejích autorůz regionů?„Není to ani tak univerzální téma neboatraktivní námět, co otevírá české literatuřebránu do velkého kulturního světa; může toovšem být specifická historická situace,v níž se česká kultura ocitla. A pokud sejedná o případ autorů z etnicky nebo etnografickyosobitých krajů, může o úspěšnostia především hodnotnosti jejich dílarozhodnout, jak umělecky uchopí struktururegionu, případně jakým způsobemdokážou zúročit jeho tradice a dědictví,“uzavřel Martinek.(ans)

řezen 2010 Noviny Slezské univerzity strana 31Ke studiu přivedlo Lindu Pačkovou psaníPíše od dětství, ale ty jejíprózy, které opustily šuplík, vzniklyaž na vysoké škole. „Hlavně proně jsem na Slezskou univerzitupřišla,“ potvrzuje Linda Pačkováze Zábřehu u Hlučína, místní částiDolního Benešova, absolventkabakalářského studia české literaturya nyní posluchačka navazujícíhomagisterského oboru Knihovnictvíse zaměřením na veřejné knihovnykomunitního typu. Po celé bakalářskéstudium navštěvovala výběrovýseminář tvůrčího psaní vedenýPhDr. Lydií Romanskou-Lidmilovou.V něm se zrodila i myšlenka jejídosud trojnásobné účasti v soutěžiprozaiků Hlavnice A. C. Nora.„Poprvé jsem se jí zúčastnilaprózou Stříbrný nebo zlatý s tematikou milostného vztahu bílé dívkys romských chlapcem. Text se snažil o postižení problematiky zařazenímladého Roma do společnosti a podle vyjádření poroty soutěže se umístilv první polovině hodnocených prací. V semináři ho pak se mnou dr. Romanskározebrala,“ ohlíží se Linda, již vedle psaní baví také práce s knihami.Té se věnuje paralelně už se studiem, když vypomáhá v jednomz opavských knihkupectví. „Pokud jde o četbu, chci mít přehled o našísoučasné beletrii,“ říká a netají ani svůj zájem o psychologii a sociálněpatologické jevy. Pro bakalářskou práci si proto u Mgr. Mileny Rosové zvolilaojedinělé téma - Průhledy do etopedické literatury na přelomu 19. a 20.století v literatuře pro dívky. „Oponentkou byla doc. PhDr. Drahomíra Vlašínová,CSc., která mi doporučila, abych se pokusila ho vydat. Vím, že toLinda Pačková v Ústřední knihovně Filozoficko-přírodovědecké fakultySlezské univerzity v Opavě na Masarykově uliciFoto ianUž patnáctý ročník! Takovou tradicí se můžepyšnit celostátně vyhlašovaná soutěž mladýchprozaiků (dříve do 30, nyní do 35 let) HlavniceA. C. Nora. Posledním únorovým dnem vypršeltermín pro zaslání soutěžních prací. K jejichveřejnému vyhodnocení dojde 11. září.A. C. Nor (1903-86, vlastním jménem JosefKaván) se sice narodil v Kylešovicích, ale záhypoté se jeho rodiče přestěhovali do Hlavnice,kde prožil dětství a odešel odtud teprve v roce1924 po maturitě na gymnáziu. Ještě dříve,o prázdninách toho roku, se dal do psaní svéhodíla Bürkental s podtitulem „Naprosto ne román“(vydáno 1925) inspirovaného procesem scelovánípozemků. Prostředí slezské vesnice hopozději inspirovalo i k dalším pracím.Jak došlo na myšlenku samotné soutěže?„Bezprostředním podnětem k ní se stala besedanad Norovou knihou Život nebyl sen vydanouteprve v roce 1994 zásluhou jeho syna JiříhoK. Nora,“ konstatuje Ing. Jiří Pecháček ze SdruženíA. C. Nora, které je hlavním organizátoremsoutěže. „Konala se ve zdejším kulturním doměa zájem veřejnosti obce o Norovu osobnosta dílo vedl k navázání pracovních kontaktůs tehdejším vedením Ústavu bohemistiky a knihovnictvíFilozo cko-přírodovědecké fakultySlezské univerzity (SU). Chci jen dodat, žes doc. PhDr. Jiřím Urbancem, CSc., jako předsedouodborné poroty spolupracujeme dodnes,“pochvaluje si Pecháček a SU považuje za stěžejníhopartnera, bez něhož si neumí představitani příští ročníky soutěže.Hlavnici A. C. Nora se SU nespojuje jenodborná garance nad kláním mladých prozaiků,umocňovaná tím, že v porotě vedle Urbancezasedli též jeho kolegové PhDr. Štěpán Vlašín,DrSc., PhDr. Libor Martinek, Ph.D., či tomutonebude nijak jednoduché, ale stejnětak vím, že se etopedické literatuře,teď z pohledu její sledovanostimladým čtenářem, budu věnovati v práci magisterské,“ přesvědčujeLinda o vyhraněnosti své tvůrčíorientace. Ostatně jí při druhé účastiv hlavnické soutěži vynesla za práciZachránit sám sebe čestné uznánía vloni už její próza Marťan mezilidmi dosáhla na 5. místo. „Psaní jepro mě nejen odreagováním, ale téžmi pomáhá vyrovnávat se s realitou,která nebývá vždy příznivá,“ konstatujeLinda, jejíž další prózy zveřejnilstudentský časopis Nervozní iluze.„K pracím Lindy Pačkové bychuvedl, že si všímá především stavuspolečnosti na příkladech ze životamladých lidí, zvláště jedinců nějak odstrčených nebo ponížených. Je v tomdost smutku, ale převládá jistý laskavý pohled autorčin. Má předpokladyk literární tvorbě, snad se dostane později i k jiným tématům než dosudpublikovala,“ hodnotí dlouholetý předseda poroty soutěže Hlavnice A. C.Nora doc. PhDr. Jiří Urbanec, CSc.„Samozřejmě bych ráda u psaní nadále zůstala, a tak se budu poukončení studia určitě ohlížet po uplatnění, které by mi to umožnilo.Myslím, že bych si v dohledné době mohla troufnout na sbírku povídek.Jsem si ovšem dobře vědoma toho, že mnohem větší práci než ji napsatby mi asi dalo sehnat někoho, kdo by ji vydal,“ loučí se Linda s ujištěním,že přes povzbudivá ocenění, jichž za svou tvorbu k dnešku dosáhla,zůstává oběma nahoma na pevné zemi.(ian)Hlavnice A. C. Nora má v univerzitě partneraLogo soutěže Hlavnice A. C. Nora vytvořil FrantišekČerný (1936-2007) Repro archivúkolu dosud oddaná PhDr. Lydie Romanská--Lidmilová. Stejně nesmazatelnou je stopa,kterou v dosavadní historii 14 ročníků soutěžezanechali posluchači a absolventi SU. „Nelzejmenovat všechny, tak jen namátkou příkladz počátků a z poslední doby. Už v roce 1996se stal vítězem absolvent Slezské univerzityVladimír Fekar, známá osobnost současnéhočeského divadla. Loňský ročník pak byl čistězáležitostí prozaiček, když poprvé došlo k tomu,že do společnosti oceněných mužské kolegynepustily,“ usmívá se Pecháček. A mezi těmi,kdo uspěly, gurovaly na třetím, čtvrtém, a pátémmístě studentky SU Zuzana Kůrová, LenkaŠebestová a Linda Pačková, čestné uznánízískala absolventka Slezské univerzity NelaProkešová. „Přitom jsou autoři, kteří se semvracejí. Třeba Linda Pačková se zúčastnila užtřikrát,“ tvrdí Pecháček.Úsilí, s nímž hlavničtí organizátoři mladoutradici dále rozvíjejí, vzbuzuje všeobecnýrespekt. „O pravidelně vydávané sborníky přinášejícívýběr z nejúspěšnějších prací se u náskaždoročně ucházejí knihovny i další instituce.My si zase naopak velmi vážíme přízně kulturníhofestivalu Bezručova Opava, v jehož rámcivyhodnocení soutěže konáme,“ netají Pecháčekvýznam zastřešení soutěže událostí ještěmnohem tradičnější.(ian)

strana 32 Noviny Slezské univerzity březen 2010Jiří Kovář prezentoval opavskou fyziku na HavajiZhruba od poloviny března jsou na různýchmístech Filozoficko-přírodovědeckéfakulty (FPF) Slezské univerzity v Opavě- v ústřední knihovně na Masarykověulici, na vrátnicích jednotlivých budova na sekretariátech odborných ústavů- k dispozici brožury Elektronické informačnízdroje (EIZ), které by měly zejménazačátečníkům usnadnit orientaci v několikacizojazyčných databázích odborných textů.Jak tyto informace konkrétně využít?Pracujete na seminární, diplomovénebo také disertační práci a potřebujetezískat potřebné informace. Internet nestačíNahoře archivní fotografie Keckových gigantických dvojčat, dole RNDr. JiříKovář, Ph.D., při výstupu na observatoř umístěnou pod vrcholem sopkyMauna Kea na Havajských ostrovech Foto archiv - Jiří KovářAž na dalekých Havajskýchostrovech reprezentoval Ústavfyziky Filozoficko-přírodovědeckéfakulty Slezské univerzityv Opavě RNDr. Jiří Kovář,Ph.D., který se ve dnech 1.- 4. března zúčastnil konference„11th Meeting of the AmericanAstronomical Society HighEnergy Astrophysics Division“.Mezi 500 účastníky byl společněs doc. RNDr. VladimíremKarasem, DrSc., z Astronomickéhoústavu Akademie věd ČRjediným Čechem.Čtyřdenní pracovní setkánív hotelovém komplexu HiltonWaikoloa Village na ostrověBig Island bylo odbornýmivystoupeními doslova nabité,přednáškové cykly začínalyv 8.30 ráno a končily až po21. hodině večerní. Dr. Kovářv sekci „Pulsars and IsolatedNeutron Stars“ prezentovalsvou práci na téma „On theWay to Off-equatorial ChargedDiscs Near Compact objects“,věnovanou modelování korónysložené z elektricky nabitýchprachových částic v okolíneutronových hvězd. „Většinaúčastníků konference přirozeněpocházela ze Spojených států,zajímavostí byl ale bezesporufakt, že s některými z nichjsem měl možnost se potkat nanedávné konferenci v Praze“,uvedl Kovář a naznačil, žeastrofyzikové k sobě nemívajídaleko.Program konference bylnatolik náročný, že po dobujejího konání nebyl ani časvyužít v této roční době příjemného,více než pětadvacetistupňovéhotropického havajskéhoklimatu. Vše si ale opavskýfyzik vynahradil ihned poskončení jednání, kdy neodmítlnabídku prohlédnout si z blízkajednu z nejvýznamnějších astronomickýchobservatoří a největšíoptické a infračervenédalekohledy na světě - Kecka v knihovně musíte čekat. Vhodnou alternativouk potřebám nejen studia, ale třebataké výzkumu jsou právě elektronickéinformační zdroje. Pokud se s EIZ teprveseznamujete, klíčovou otázkou bude, vekterých zdrojích ovšem má smysl hledata ve kterých nikoliv.Slezská univerzita v Opavě má přístupdo celkem 12 portálů, z nichž každýse vyznačuje specifiky obsahovými(např. studujete-li historické vědy, nemácenu procházet databázi LISA, která jeurčena výhradně pro knihovníky), dále sevyskytují databáze s plnými texty (např.I a Keck II., pojmenovanépodle amerického filantropaWilliama Myrona Kecka (1880-1964). Jsou také nazýványKeckovými dvojčaty; majíprůměr 10 metrů a každý z nichváží okolo 300 tun. V provozujsou od roku 1996 a řídí jeCalifornia Institut of Technology,University of Californiaa NASA. Observatoř, která jedále vybavena japonským dalekohledemSubaru o průměru8,3 metru a jen o něco menšímdalekohledem Gemini North,se nachází ve výšce 4 123 mnad mořem, kousek pod vrcholemnejvětší hory světa (měřenood základny), vyhaslé sopkyMauna Kea (4 201 m), kde jsouzřejmě nejlepší podmínky proastronomická pozorování naZemi vůbec.„Na observatoř bylo sicemožné dopravit se speciálnímautokarem, my jsme však šlispolečně s kolegou pěšky.Začali jsme v nadmořské výšcezhruba 2 700 m, za pět hodinurazili přes lávová pole vzdálenostpřes šest mil a vystoupaliaž na vrchol. A to vzhledemk již značnému procentuálnímuúbytku kyslíku v těchto nadmořskýchvýškách lze jistěpovažovat za dobrý výkon, tedyalespoň pro teoretické fyziky,“pochlubil se.Dr. Kovář opavskou fyzikureprezentoval za mořemv krátké době již podruhé.V prosinci loňského roku sespolečně s kolegou z opavskéhoÚstavu fyziky Mgr. MartinemPetráskem zúčastnil konference5th Australasian Conference onGeneral Relativity and Gravitationve městě Christchurchna Novém Zélandě. V srpnu2009 pak absolvoval II. ruskoumezinárodní konferenci o současnýchteoretických problémechgravitace a kosmologie(GRACOS) uprostřed marijelskétajgy.(mno)Brožury k elektronickým informačním zdrojůmEBSCO), databáze bibliografické (LiteratureResource Center), databáze citační(Web of Science).Jednotlivé brožury jsou koncipoványpo potřeby příbuzných oborů: filologie(jazyky a česká literatura); fyzika a aplikovanáfyzika; gastronomie, hotelnictvía turismus; historické vědy; informatika;informační studia a knihovnictví.Přístup do elektronických informačníchzdrojů je možný z vnitřní sítě univerzity.Návod na vzdálený přístup je umístěnýna webových stránkách ústřední knihovnyFPF: http://knihovna.fpf.slu.cz. (mno)

řezen 2010 Noviny Slezské univerzity strana 33Václav Podestát před bilancující výstavouOd dubna a až do června představífotograf a pedagog Institututvůrčí fotogra e (ITF) Filozo cko--přírodovědecké fakulty Slezskéuniverzity v Opavě Mgr. VáclavPodestát své dílo v prvním patřegalerie - jízdárny státního zámkuKozel u Plzně, aby všem návštěvníkůmvýstavy připomněl, že k tomumá hned dva dobré důvody. Před25 lety se totiž jako pětadvacetiletýpoprvé vlakem rozjel za studiemfotogra e do Beskyd, kde se konalykonzultace Institutu výtvarné fotograe Svazu českých fotografů. Toještě netušil, že se Beskydy jednoustanou místem jeho působení pedagogického.Nedlouho po absolutoriuna FAMU (1994), kde ho na katedřefotogra e vedli prof. Ján Šmoka prof. Miroslav Vojtěchovský, sestal vyučujícím na ITF, který másvé konzultace nedaleko od místa,s nímž se tehdy seznámil. Druhýdůvod je nasnadě; stačí si dát pětadvacetk pětadvaceti…„V roce 1985 jsem právě naHorní Bečvě potkal Vladimíra Birguse,Antonína Braného, MiroslavaMyšku, mé dnešní kolegy z Institutu,z těch starších Milana Borovičkua Miloslava Stibora,“ říká Podestát.„Když si na to vzpomenu, zdá se mi,jako bych znovu a znovu začínal,“dodává a myslí tím na vnitřní pocit,na času nezávislý. „Datum narozenínení v konfrontaci s tím, jak se člověk cítí, nijak důležité,“ potvrzuje.Prostory, jež bude mít ke svému vystoupení k dispozici, umožní jehočlenění na černobílé a barevné fotogra e, v takovém rozsahu dosud nevystavené.„Poprvé jsem barevné fotogra e nabídl návštěvníkům Galerieauf der Pawlatsche v kampusu Vídeňské univerzity v listopadu 2008, kdyv rakouské metropoli probíhal třetí evropský Měsíc fotogra e,“ připomíná,ale současně ujišťuje, že se nevzdává ani černobílé tvorby. „Mohlo by sezdát, že černobílá fotogra e je mrtvá a že jdu proti toku technologickéhovývoje, ale nepovažuji to za handicap, přestože dnes už téměř nikdonedělá na lm a práci v prostředítemné komory nahradily počítačea minilaby. Radikální proměna konstrukcesoučasných přístrojů, tisknebo vyvolávání fotogra í neznamenázásadní obrat v procesu sdělování,nemá vliv na to, zda výslednýobraz má emotivní náboj nebo ‚jen‘zprostředkovává pouhou informaci,“hodnotí Podestát.Sám ovšem nepřestává ctítklasické hodnoty. Je dlouholetýmspolupracovníkem Muzea a galerieseverního Plzeňska v MariánskéTýnici, regionálního kulturního zařízení,situovaného v areálu bývaléhocisterciáckého poutního místa. Jehoobjekty - kostel a probošství - bylyZe stěžejního autorova cyklu Lidé - Poznaň 2002Mgr. Václav Podestát si působení na Institutu pochvalujeFoto Václav Podestátpostaveny podle plánů českéhoarchitekta italského původu JanaBlažeje Santiniho-Aichela (1677-1723). „Pracovat v takovém místěpovznáší, vždyť Santini-Aichel jeosobnost, jejíž stopu nelze v českémbarokním prostředí pominout,“netají Podestát svůj obdiv a upozorňujetéž na další autorova díla.„V Čechách je jich mnoho, docelanedaleko třeba v Kladrubech nebov Plasech, kde se na projektecha realizacích podílel ještě také KiliánIgnác Dientzenhofer.“Podestát přispívá také k publikačníčinnosti Muzea a galerieseverního Plzeňska. Jen z posledníhoobdobí lze upozornit na jehofotogra cký doprovod ke knize Odadventu do Hromnic - křesťanskétradice a lidové obyčeje na severnímPlzeňsku (2009) či na dosudpět vydaných dílů publikace Paměťkrajiny, mapující památky zdejšíchmikroregionů včetně Kralovicka,v jehož centru trvale žije. Jakokurátor pak v Mariánské Týnicistál za výstavami fotografů ZdeňkaLhotáka, Bořivoje Hořínka a JiříhoHanke, sochařů Olbrama Zoubka,jehož plastiky instalované po celousezónu na nádvoří zámku Kozelbudou doprovázet i Podestátovovystoupení, Věry Janouškovéa Miloslava Chlupáče či malířů Jitkya Květy Válové, Adolfa Borna aj.Podobné platí o jeho tvorbě. Na část stěžejního cyklu Lidé, jemužzůstává dlouhá léta věrný, si pamatujeme z autorovy výstavy v opavskémDomě umění (2004), kterou později viděli též v polské Poznani, v Ostravě,v litevském Kaunasu a v Moravské Třebové. „Prostřednictvím pohleduna člověka chci něco vypovědět o druhých i o sobě. Jsem si vědom, ženěkdy vstupuji do soukromí lidí, ale neohrožuji ho, snažím se jen o záznamprchavého okamžiku. A ve vteřině, kdy stisknu spoušť, jsou fotografovanímými lidmi,“ popisuje Podestát tvůrčí proces, usilující o obsažnost,sdělnost a vzájemnou komunikaci. „Snažím se, aby výstupnímu obrazudominoval autentický prožitek, abyměl rovněž vizuální zajímavost,“objasňuje autor.Vypočítávat Podestátovy dalšíaktivity není, na rozdíl od pozvánína zámek Kozel, cílem těchto řádků.Pro ty, kdo výstavu nebudou mocinavštívit, připravujeme reportážs prezentací autorových fotogra í,poprvé těch barevných.Už takřka 13 let prožitých s ITFpovažuje Podestát za období nepřerušenýcha vzájemně obohacujícíchkontaktů se studenty i pedagogy.„Přínosná je pro mě každá konzultace,do Opavy i na Horní Bečvu seFoto ianzkrátka vždy moc těším,“ konstatujezávěrem.(ian)

strana 34 Noviny Slezské univerzity březen 2010Na karvinské fakultě studují skvělé písařkyÚspěchy posluchačů karvinskéObchodně podnikatelské fakulty (OPF)Slezské univerzity v Opavě v soutěžíchv záznamu a zpracování textu neprezentujemena stránkách univerzitních novinpoprvé. V jejich minulém vydání taknechyběla informace o úspěšné účastiŠárky Bicanové, studentky 3. ročníkuoboru Marketing a management, na mistrovstvísvěta v těchto dovednostech v čínskémetropoli, kde v kombinaci po sečteníVe Městě Albrechticích lépe než v Pekinguvýsledků všech dílčích soutěží obsadila vesvé kategorii mezi 55 soutěžícími ze třídesítek zemí 10. místo a přispěla k tomu,že Česká republika potvrdila mezi písařipostavení velmoci.Zatímco tradice světových šampionátůse blíží k půlstoletí (ten v Pekingu byl 47.v pořadí), novodobá republiková klánív samostatné České republice mají zasebou 17 soutěží. A na posledním z nich,konaném poprvé mimo Prahu, skončilydvě studentky OPF v kategorii praktiků(kategorie pro soutěžící ve věku 21 a vícelet) v první desítce. Jejich zásluhou se Slezskáuniverzita v Opavě stala po UniverzitěHradec Králové nejúspěšnější z těch vysokýchškol, jejichž zástupci se mistrovstvírepubliky zúčastnili. V uvedené kategoriije vedle jmenovaných univerzit obeslalyještě Vysoká škola ekonomická v Praze,České vysoké učení technické Praha,Vysoká škola báňská - Technická univerzitaOstrava a Mendelova zemědělská a lesnickáuniverzita v Brně.Šárka Bicanová, účastnice tří světovýchšampionátů (Vídeň 2005, Praha 2007a Peking 2009), získala stříbrnou příčku,Lenka Klaputová skončila na děleném 7.místě. Mistrovství republiky ve zpracovánítextů, které uspořádalo občanské sdruženíInterinfo ČR za podpory Národního ústavuodborného vzdělávání, oddělení Státní těsnopisnýústav v Praze, se zúčastnilo na osmdesítek soutěžících.Šárka Bicanová (vlevo) na symbolických stupních vítězů republikovéhomistrovství ve zpracování textů ve Městě Albrechticích Foto archivJak v hodnocení 17. republikovéhošampionátu uvádí světově uznávaný znalecJaroslav Zaviačič, zakládající předsedaobčanského sdružení Interinfo ČR, patří Š.Bicanová a L. Klaputová k nejzkušenějšímčeským praktikům. „Všichni účastníci mistrovstvíČR ve Městě Albrechticích nakročilik příštímu světovému měření sil (Paříž2011) velmi slibně,“ uvedl Zaviačič, jenžnejvětší soupeře vidí v reprezentantechz Turecka, Německa a nově i z Číny. (re)Po srpnovém mistrovstvísvěta v záznamu a zpracovánítextu v čínském Pekingu jsemměla od soutěžení tříměsíčníodpočinek, ale ještě v prosinci2009 jsem se zúčastnila mistrovstvíČeské republiky Open2009 ve zpracování a záznamutextu. Pauza mezi dvěma takhledůležitými soutěžemi nebyla takvelká, abych na domácí šampionátnepřijela dobře připravená,dokonce bych řekla, že má přípravana mistrovství republikybyla intenzivnější než na mistrovstvísvěta. Protože s celkovýmivýsledky z Pekingu jsem nebylamoc spokojená, chtěla jsem se„na republice“ umístit co nejlépe.Letošní mistrovství republiky se konalo ve Městě Albrechticíchna Krnovsku, a to ve dnech 11. - 13. prosince. Hned první den jsemse účastnila soutěže zvané Wordprocessing, což je profesionálnízpracování textu, jeho formátování včetně hromadné korespondence.Letos poprvé jsem se v této disciplíně objevila ve výsledkovélistině, na které jsou vždy pouze jména těch, kteří zpracují alespoň50 procent zadání. K dalším disciplínám patřily „Real Time Competition“(záznam mluvenéhoslova v reálném čase) a „DiktátC-B-A“ (diktát se zvyšující serychlostí). V obou případechjsem se umístila na druhém místě.V opise textu trvajícím 30 minuts penalizací 100 úhozů za chybujsem se umístila také na druhémmístě. S 673 hrubými úhozy zaminutu, 15 chybami, tedy s 623čistými úhozy za minutu jsemzaznamenala o více než 100úhozů za minutu lepší výsledeknež v Pekingu. V disciplínáchzvaných korektura textu a korespondencea protokolování jsemse umístila na třetím místě.Po celkovém sečtení výsledkůa tzv. olympijském bodování jsemv kombinaci získala druhé místo, což znamená, že jsem se stalavicemistryní České republiky ve zpracování a záznamu textu prorok 2009. Domů jsem si přivezla kromě diplomů a medailí i nádhernýpohár za kombinaci.Se svými výsledky jsem v této soutěži moc spokojena. Oprotiloňskému mistrovství republiky, kde jsem skončila na celkovémtřetím místě, jsem si o jednu pozici polepšila. Šárka Bicanová

řezen 2010 Noviny Slezské univerzity strana 35Svatoslav Böhm ctí čistotu knižní kulturyDřevěné reliéfy a gra cký design. To bylazákladní materie výstavy Svatoslava Böhma,která v prostorách bruntálského zámku od 21.ledna do 26. února připomněla, že tvůrčí aktivityloňského pětasedmdesátníka (narozen 12.února 1934) žádné velké zastavení nedovolují.Ostatně jubileum životní už záhy vystřídá jubileumpracovní - na podzim 1990 zahájil Böhmspolupráci s rodící se Slezskou univerzitou(SU). K zahájení výuky na opavské Filozo ckéa karvinské Obchodně podnikatelské fakultěMasarykovy univerzity vydala v jeho gra ckéúpravě Matice slezská ve spolupráci s dalšímipartnery slavnostní tisk (viz reprodukce vlevo).Sám Böhm však partnerství s univerzitoudatuje až k roku 1998. „K vytvoření dvoulistu,jímž se potřeboval prezentovat rektor prof. DemeterKrupka, mě vyzval tehdejší prorektordoc. Jiří Urbanec,“ osvědčuje svou paměť. Odté doby se spolupráce stala takřka pravidelnoua v posledních letech obohacuje předevšímtituly vědecko-pedagogických pracovníkůÚstavu bohemistiky a knihovnictví (ÚBK) Filozocko-přírodovědecké fakulty, naposledy prvnídíl kompendia PhDr. Libora Martinka, Ph.D.,o literatuře Krnovska a jejích představitelíchnazvané Hledání kořenů (Od středověku pointeretnické vztahy v literatuře 20. století).„Autorova výrazného podílu na vizuální pro laciSlezské univerzity“ si ostatně všimli i předníznalci jeho díla Martin Mikolášek, RenataRamazanová a Ladislav Steininger.Základy Böhmova vztahu k literatuře položilana začátku šedesátých let jeho spolupráces lidmi kolem ostravského časopisu Červenýkvět. „Od těch dob mě obklopuje neustále,“potvrzuje tvůrce a z této vazby odvozuje téžintenzivní spolupráci s ÚBK, jehož edičnímaktivitám dokázal vtisknout nezaměnitelnougra ckou podobu. „Vždy usiluji o čistotu stylu,aby byl gra čtější, ačkoliv vím, že knižní přebalydělá už jako já jen málokdo,“ usmívá se. Jak jeo něm známo, zvlášť citlivým je na zacházenís písmem, které sám zpracováváním celých sériívariantních návrhů rozehrává k velkým opusům.Žádnému z návštěvníků bruntálskévýstavy nemohlo uniknout, jak podstatnou částBöhmovy gra cké tvorby práce pro ÚBK představují.Byly zastoupeny také v katalogu, a totřeba vedle ukázek přebalů a ilustrací vzniklýchpro almanachy prací z celostátní soutěže prózyHlavnice A. C. Nora 2008 a 2009, ale i proreprezentativnější tituly. Mezi ně patří např.publikace prof. PhDr. Mečislava Boráka, CSc.,z Ústavu veřejné správy a regionální politikyFakulty veřejných politik SU První deportaceevropských Židů. Transporty do Niska nadSanem (1939-1940) vydaná k 70. výročí prvníhožidovského transportu, který v říjnu 1939 vyjelz Moravské Ostravy (o druhé přepracovanévydání titulu se vloni zasadily nakladatelství Tiliav Šenově u Ostravy a Městský výbor českéhosvazu bojovníků za svobodu v Ostravě. (ian)

strana 36 Noviny Slezské univerzity březen 2010O pasování do cechu archeologickéhoUž odmalička se rýpal v zemi. Jeho nejoblíbenější hračka bylamotyčka a místo komiksů raději četl historické knihy. Co je ukryté podhromadou hlíny ho zajímalo odjakživa daleko víc, než co je večer v televizi- ledaže by tam byl nějaký historický dokument nebo reportáž z archeologickéhovýzkumu. Když se ho pak rodiče ptali, čím chce být, s odpovědíneváhal ani minutu: „Já chci být Archeologem“.Poznáváte se v tom tak trochu? Věřte, že nejste sami. Pro mnohéz nás není studium archeologie pouze procesem, nezbytným ke získánítitulu. Naopak, je to i naše záliba, a tak jí věnujeme mnoho ze svého volnéhočasu. Především proto jsme 22. září 2009 založili Archeologický klubstudentů Slezské univerzity, na jehož půdě máme možnost udělat něconavíc nejen pro sebe, ale i pro školu a pro obor. Dnes má už 36 členů.První klubovou akcí bylo „pasování do cechu archeologického“ - vizčlánek nahoře. V závěru roku jsme realizovali dvě přednášky: o výzkumuz Aquilei a o teorii povrchových sběrů. Letos zatím proběhla přednáškao náboženství. Plánujeme uspořádat další - nejen na univerzitě, ale i naněkolika středních školách. Posluchačům by měly poskytnout pravý obrazo archeologii a jejím studiu. Z vlastní zkušenosti totiž víme, že lidé majío naší práci často dost mylnou představu. V lepším případě v nás vidíhrdiny s kloboukem a bičem po vzoru Indiana Jonese, v tom horším jsmepro ně ti, kdo brzdí stavební práce kvůli starým a bezcenným střepům,Cech archeologů se v Opavě po pasování utěšeněrozrostlFoto Kateřina DlouháNápad pasovat studenty prvních a druhýchročníků archeologických oborů do stavu archeologickéhose zrodil - jak jinak - na archeologickémvýzkumu v bývalém opavském pivovaře.Další rozhovory potom probíhaly střídavě jakna schůzích Archeologického klubu studentůFilozo cko-přírodovědecké fakulty Slezskéuniverzity (o jeho vzniku píšeme samostatně),tak na výzkumu. Nakonec bylo s veškerouvážností rozhodnuto, že „projekt“ dotáhnemeaž do konce.Prvním problémem, který jsme v přípravěpasování museli vyřešit, bylo zjistit přesnýpočet studentů v prvním ročníku. A dalo námto docela práci... Další otázkou se stalo místo,kde bychom mohli pasování uspořádat. V úvahupřicházela dějiště dvě: lokalita výzkumu naDolním dvoře bývalého pivovaru Zlatovar, neborestaurace Alexandrie na Nákladní ulici v Opavěse stylovým interiérem. Nakonec jsme se animoc rozhodovat nemuseli, protože to za násudělalo vrtkavé podzimní počasí. Jako datumkonání jsme vybrali 27. říjen 2009. Protože bylodruhý den volno, akci jsme mohli zasadit dovečerních hodin.Místo, datum a čas byly tedy domluveny.Zbývalo vlastně už jen „maličko“ - vymyslet program,pasování vyhlásit, pozvat hosty a vybratmoderátory večera. Jejich volba vyzněla tak,jak se dalo už předem očekávat - jakožto napředstavitele klubu padla na Samko Španihelaa autora těchto řádků.Během několika dnů jsme vyrobili pasovacílistiny a památeční korálky. PhDr. PeterKováčik, Ph.D., z olomoucké obecně prospěšnéspolečnosti Archaia nám s laskavostí zapůjčilnářadí z výzkumu v pivovaru, abychom mohlipřichystat potřebnou stylovou kulisu. Večerpřed pasováním jsme navštívili prváky a informovalije o detailech slavnostního aktu. O akciuž samozřejmě věděli z předem vyvěšenéhooznámení, přesto se u mnohých objevil ve tvářizaražený výraz. Asi jsme do jejich řad vneslinejen zvědavost, ale také nejistotu. My se zasebáli, že jich přijde málo.V den D jsme se sešli dříve a připraviliprostředí před i uvnitř restaurace. Venku předdveře jsme postavili kolečka s hlínou a opravdupečlivě zahrabanými střepy. Honza Anlaufa Honza Boček poté přivedli prváky a usadili jeke stolům. Kámen nám spadl ze srdce - přišlyjich tři desítky.Večer jsme zahájili přivítáním a představenímhostů. Po krátkém projevu moderátorů byliprváci vyzváni, aby se odebrali před restauraci,kde na ně čekal malý, ale pro archeology veledůležitýúkol - v kolečkách si vykopat svůj prvnístřep. Po chvilce zápolení s motyčkou se to každémupovedlo. Pak byli nuceni předstoupit předkomisi a pokusit se o určení střepu, který našli.I to se někdy po drobných, někdy po velkýchkomplikacích podařilo. Nakonec byli pasovánipolní lopatkou, čehož se chopil PhDr. JiříJuchelka z opavské expozitury Archeologickéhoústavu Akademie věd ČR, a převzali pasovacílistinu a malý dáreček.Jakmile byli pasováni prváci, přišlo malépřekvapení - vyzvali jsme také druháky, abyprošli stejným rituálem jako jejich mladší kolegové.Když celý slavnostní ceremoniál úspěšněskončil, pronesl vedoucí Ústavu archeologieFilozo cko-přírodovědecké fakulty Slezskéuniverzity v Opavě doc. PhDr. Vratislav Janák,CSc., několik závěrečných slov. Pasování uzavřelikonferenciéři pozváním na další kulturnípokračování večera, které se však již konalov jiném místě.Za výbor a celý klub bych rád poděkovalvšem, kdo přišli, a za večer plný dojmů - proty, kteří ho připravili, a snad i pro ty, kdo bylipasováni. Ať se archeologické pasování stanetaké u nás v Opavě tradicí.Petr RatajPosluchači archeologie si založili svůj klubkamenům apod. Proto bychom jim chtěli dát příležitost náš obor pochopita porozumět mu. A možná - stát se jeho příznivci.Naše setkání zatím nemají pevně stanovené místo, ale jsou určenavšem, kdo mají zájem dozvědět se více o různých tématech. Ta většinouvybere vedení klubu a uveřejní je na archeologické nástěnce v univerzitníbudově na Masarykově ul. v Opavě. Další informace o klubu lze získatu jeho představitelů (RatajPetr@email.cz, spanihel87@centrum.sk).Klub nemůže podnikat samostatné výzkumy, jeho členové ale pracujína výzkumech různých oprávněných organizací, a to většinou mnohemvíce, než požaduje studijní plán pro udělení zápočtu z povinné praxe. Alei sami jsme již loni na podzim uskutečnili alespoň několik povrchových průzkumův okolí Kobeřic a z výsledků těchto sběrů připravujeme článek do„Přehledu výzkumů“, vydávaného Archeologickým ústavem Akademie vědČR v Brně. Od jara máme v plánu takto zkoumat i další lokality: Opavu--Vávrovice, okolí Červeného zámku v Hradci nad Moravicí aj.Do budoucna máme spoustu plánů (mj. studentskou archeologickoukonferenci a z ní sborníček). Snad se nám je podaří realizovat. Podporak tomu ze strany vedení Ústavu archeologie i Filozo cko-přírodovědeckéfakulty nechybí. Proto věříme, že se klub ani po našem odchodu do praxenestane pouhým přívěskem Ústavu archeologie, žijícím z minulosti, ale žebude vždy jeho funkční součástí.Jan Anlauf, Petr Rataj

řezen 2010 Noviny Slezské univerzity strana 37Brusel z pohledu, jaký mnohým zůstává skrytNahoře Julie Oravová (vlevo) a Petra Svobodová v budově NATO, doleskupinka českých studentů před Českým domemFoto archivVe dnech od 28. února do4. března jsme se společně sestudenty z celé České republikyzúčastnily vzdělávací cesty doBruselu realizované pod záštitounevládní neziskové organizaceEutis. Zájezd byl určen prostudenty z oborů politologie,evropská studia a další příbuznéobory. Zastoupeny byly téměřvšechny vysoké školy, ve kterýchse tyto obory vyučují (např.Masarykova univerzita v Brně,Univerzita Palackého v Olomouci,Univerzita Karlova,Vysoká škola báňská-Technickáuniverzita Ostrava, Slezská univerzitav Opavě, Západočeskáuniverzita v Plzni nebo CEVROInstitut).Brusel je město, které zaujímápřibližně stejnou rozlohujako Praha, avšak od Prahy sevelice liší. Z celkového počtuobyvatel, kterých má Bruselzhruba milion, je úředníkůasi 100 tisíc. Je zajímavé, žekaždého občana Evropské unie(EU) stojí chod úřednictva 15euro na rok. Belgičané nejsouz této situace příliš nadšení,většina obyvatel metropoležije na jejím okraji, v centru sibyt mohou dovolit jen opravdumovití lidé. Na první pohled byse dalo říci, že Brusel z takovéhomnožství úřednictva musíprofitovat, ale opak je pravdou.Všichni úředníci platí daněvýhradně do své země, takžeBelgii toho už moc nezbývá.Samotný úřednický Bruselje takový malý svět ve světě.Dalo by se říci, že pro potřebynormálního života není nutnése vzdalovat příliš daleko.Skoro v každé větší institucije vybudované zázemí, jehožmnoho lidí využívá. Úředníci skoro Brusel neznají, řeknou vám, žev centru a okolí byli jednou, a to když sem přijeli. Vše, co potřebujípro běžný život, mají v blízkosti kanceláře. To nám v rozhovorupotvrdil i Stanislav Jaš, který zastupuje zájmy českých zemědělcůve federaci zemědělských organizací a družstev COPA/COGEGA.Celkově lze lidi v Bruselu hodnotit jako velmi zamyšlené, neustálespěchající a neurotické, nelze však říci, že by byli uzavření.Naopak jsou velmi přátelští a ve všem rádi vyhoví a pomohou.V rámci poznávací cesty jsme měly možnost seznámit se s fungovánímevropských institucí a s českou politikou v zahraničí.Během čtyř dnů nám byl ukázán Brusel ze všech stran. Měly jsmemožnost prohlédnout si budovu Rady EU a následně diskutovats jejími představiteli nad evropskými tématy. V Radě Evropy senás ochotně ujal Karel Ježek, který tu zastupuje tiskové oddělení.Vysvětlil nám problematiku nedostatku plně rekvalifikovaných českýchpřekladatelů a naše šancena stáže či zaměstnání. Není zastak těžké projít vstupními testy,brožurky jak si u testů počínatlze zakoupit v každém belgickémknihkupectví. Navíc údajněnení podstatné, jak úspěšně testnapíšete, v řadě je dalších 900adeptů, kteří splnili podmínkystejně nebo i lépe. Podle Ježkajde v otázce případného přijetíčistě o náhodu, případně statistickouchybu. „Je to o štěstí,které vám na cestě za splněnímvašich snů přeji,“ uvedl.Samotní čeští úředníciv Bruselu bežně pracují více než16 hodin denně, za což jsou takénáležitě profesně, ale i finančněohodnoceni. Jejich elán a pracovnínasazení je obdivuhodné,ochotně odpovídali na všetečnédotazy a plně se nám v průběhucelého pobytu v každé institucivěnovali.Navštívily jsme dále budovuEvropského parlamentu, kde senás ochotně ujal europoslanecJan Březina. Přiblížil nám svouúlohu v Evropském parlamentu,popsal jeho fungování a svůjkaždodenní pracovní den a provedlnás budovou parlamentu.Poznaly jsme též sídlo Evropskékomise a Český dům v Bruselu,kde jsme konzultovali našenedávné předsednictví Evropskéunie a pohled evropských zemína Českou republiku po něm.Prohlédly jsme si i budovuNATO, přísně bezpečnostněstřeženou, jak tomu je ovšemv Bruselu všude, kde jsme mělymožnost klást otázky našimdiplomatům a konzulům. Mimořádnýmhostem byl kanadskýkonzul, který nás uvedl do problematikysoučasného vývojev Afghánistánu. Absolvovaly jsme rovněž přednášku o novémstrategickém plánu NATO.Samozřejmě jsme se nevěnovaly jen debatování. V programubyla také prohlídka historického centra, které stojí za pozornost.Náměstí Grande Place je jako historická dominanta ojedinělév celé Belgii. Samotná architektura je nápaditě podobná té francouzské,skoro jsme si myslely, že jsme se ocitly v úplně jinémměstě. Z omylu nás ale vyvedl „Čurající chlapeček“, s nímž většinalidí představu o Belgii spojuje. Stačilo se projít kolem výkladníchskříní plných čokolád a nejrůznějších pochutin a bruselskáatmosféra vás plně pohltila. Atomium bylo pak už jen třešinkouna dortu. Belgie je úžasná v tom, že tu bravurně zkombinovalimoderní architekturu, která je plná chladné oceli a skla, s historickýmibudovami. Belgičané se tím velmi pyšní a jsou rádi, žezrovna oni mají takové město. Julie Oravová, Petra Svobodová

strana 38 Noviny Slezské univerzity březen 2010Učitelství Magda Hrstková stále objevujeSoučástí projektu Rozvoj kompetencíučitelů související s reformou řešenéhona Ústavu cizích jazyků Filozoficko-přírodovědeckéfakulty Slezské univerzityv Opavě v rámci operačního programuVzdělávání pro konkurenceschopnost jsoutaké semináře pořádané Ústavem pedagogickýcha psychologických věd (ÚPPV)Fakulty veřejných politik a zaměřené nadalší vzdělávání pedagogických pracovníkůs důrazem na osvojení si moderníchpedagogických metod. Série prvních pětise pod názvem „Rozvoj kompetencí učitelů3 - Moderní pedagogické metody I“uskutečnila v zimním semestru, nedávnobyl zahájen jejich nový cyklus. „Akreditacitohoto vzdělávacího programu, v rámcicitovaného projektu druhého, jsme získalipočátkem března a vedení prvního seminářebylo 26. března svěřeno Mgr. MagděČeštinářka a dějepisářka Mgr. Magda Hrstková ve svém kabinetu na Slezskémgymnáziu v Opavě na Zámeckém okruhuFoto ianHrstkové ze Slezského gymnázia v Opavě,“potvrzuje koordinátorka těchto aktivitPhDr. Šárka Čížková z ÚPPV.Zatímco první cyklus se věnoval interaktivnímpřístupům ve škole, práci s dítětems poruchou chování ve třídě, emočněvypjatým situacím a nácviku jejich zvládánía práci s problémovými žáky, druhásérie seminářů směřuje k didaktickým otázkám,problematice České školní inspekce,environmentální výchově a aktivizaci žáků.„Semináře jsou šestihodinové, přičemžmaximální počet jejich účastníků je stanovenna dvě desítky,“ říká Čížková. „Prvnícyklus absolvovalo 19 pedagogů základnícha středních škol nejen z Opavy, aletéž z Hlučína, Karviné, Města Albrechtic,Ostravy, Příbora, Štramberku a Vítkova,“vypočítává koordinátorka a objasňuje, žesemináře jsou určeny výhradně pro učitele„Kdy se narodil Karel IV.aneb je to vhodná otázka dodidaktického testu?“ Jestliževás úvod, který byl vypůjčenz názvu semináře pro pedagogyzákladních a středních školMoravskoslezského kraje konanéhov rámci řešení projektu„Rozvoj kompetencí učitelůsouvisející s reformou“, zaujal,čtěte, prosím, dál. Dočtetese o češtinářce a dějepisářceSlezského gymnázia v OpavěMgr. Magdě Hrstkové, kterátento seminář na Slezské univerzitě,kde pro své aktivity vesměru k soutěžím mladých historikůz gymnázií kraje není tváříneznámou, 26. března vedla.„Změny jsou nutné, jejichpříchodu se nelze vyhnout,“reaguje pedagožka s dvacetiletýmizkušenostmi na témareformy maturit. „Ale přílišdlouho to trvá a provizorium,kdy se čeká, až uhodí, považujiza ten nejméně žádoucí stav,“objasňuje svůj postoj. Jiná jeotázka celkové reformy školství.„V prvních ročnících užpracujeme s těmi, kteří jsounovými školskými vzdělávacímiprogramy zasaženi,“ potvrzujea požadavek dostat se ke studentoviblíž jí vyhovuje. „Nadruhé straně ovšem výkladnelze potlačit zcela, ale učitelje postaven před úkol, aby studentynutil být stále ve střehu,“vysvětluje Hrstková a prozrazuje,že z češtiny má samanejraději sloh a z dějepisu staršídějiny až do počátku novověku.„Než je až příliš spjat s politickýmivlivy,“ říká.Jak se studenti za dobujejího působení změnili? „Současnístudenti středních školnemají tak hluboké znalostiv jednotlivých předmětech,mají ovšem větší přehled,dokážou si mnohé zjistit a najít,takže jednoznačně konstatujijejich větší dovednosti,“ hodnotíHrstková, jejímž snembyla původně knihovnickáprofese. „Ale rozhodnutí učitnelituji, právě naopak,“ tvrdía chválí atmosféru Slezskéhogymnázia, kterou už druhýmrokem spoluutváří též jejídcera Zdeňka. „Dějepis mámespolečný, jejím druhým oboremje ale angličtina. O tom, jakučit, diskutujeme samozřejměhodně a prakticky nepřetržitě,“usmívá se a svou věrnost škole,kde je tak spokojená, ilustrujei na tom, že syn Tomáš semchodí do maturitního ročníku.„Ten ovšem učitelem zřejměnebude, i když ani to se nedávyloučit,“ dodává Hrstková.A nakonec ještě o tom, zdaotázka po datu narození KarlaIV. je pro didaktický test vhodnou.„Pokud jsem se na seminářpřipravila dobře, odborná literaturaodpovídá v tomto ohledujednoznačně. I faktografie dodidaktického testu patří, o tomnemám nejmenší pochybnosti.Mou odpovědí na vznesenouotázku tedy bude ano, ale samabych volila podstatnější fakta,“potvrzuje. Ani ona však receptna to, jak být dobrým učitelem,vypsat pro druhého, jemuž seve třídě před studenty třebatolik nedaří, nemůže. „Býtdobrým učitelem člověk musípředevším chtít. Pak jím býtmůže a je i spokojený,“ uzavíráHrstková.(ian)Semináře k moderním pedagogickým metodámz Moravskoslezského kraje, přičemž jejichprvní cyklus nemohl poptávku ani zdalekauspokojit. „Zájemců bylo čtyřikrát více,“dodává Čížková.Vybraná témata reflektují předemzjištěný zájem a zpětnou vazbu získávajíorganizátoři seminářů též z anonymníchevaluačních dotazníků, jež na závěr každéhosetkání pedagogové odevzdávají.„Rozhodně se tedy nemusejí obávatnapsat, co si opravdu myslí,“ konstatujekoordinátorka s tím, že negativních názorůpříliš nebylo. „Pokud jsme je zaznamenali,týkaly se nikoliv obsahu a formy seminářů,ale jen organizačních drobností. Učitelůmtřeba vadí, že jsou konány v pátekodpoledne, a někteří též nelibě nesouabsenci občerstvení,“ ilustruje Čížkovás přesvědčením, že to základní poslánízatím určitě splnily.(ian)

řezen 2010 Noviny Slezské univerzity strana 39Výstava dokumentů o baronce z rodu KinskýchŽivot pro mír. Takový je název výstavyzahájené 10. března na Ústavu cizíchjazyků Filozoficko-přírodovědecké fakultySlezské univerzity v prostorách nejvyššíhoposchodí její budovy na Masarykově uliciv Opavě. Dokumenty připomínající odkazprvní nositelky Nobelovy ceny za mír meziženami (1905) a vybrané Mag. GeorgemHamannem tu budou prezentovány aždo konce května. Katalog výstavy v německo-anglickéverzi vydalo z pověřeníSpolkového ministerstva zahraničních věcíÖsterreichisches Gesellschafts- und WirtschaftsmuseumWien.Berthu von Suttner (1849-1914),představuje tímto způsobem Rakouskékulturní fórum v Praze, které na vernisážireprezentoval sám jeho ředitel Dr. FlorianHaug. Ocenil činnost Rakouské knihovnyv Opavě vyvíjející veřejné aktivity užtéměř 17 let. Ty se za působení nynějšírakouské lektorky na Ústavu cizích jazykůMag. Angeliky Enne stále více zviditelňují,což s povděkem kvitují nejen germanisté,ale též další zájemci, třeba účastníci setkánís německy psanými texty (setkání probíhajív univerzitním klubu Na Rybníčku podnázvem „Dlouhá noc krátkých textů“).„Nápady nám určitě nechybí, ale zato nejdůležitější považuji, aby do jejichnaplňování byly aktivně zapojeni předevšímnaši studenti,“ konstatuje Ennea svá slova dokládá vystoupením osmimladých germanistů, kteří na vernisáživýstavy interpretovali myšlenky a postojetéto česko-rakouské pacifistky, publicistkya spisovatelky.Nedá se sice zatím tvrdit, že se s výstavamina Ústavu cizích jazyků roztrhl pytel,přesto je jejich bilance za poslední měsícepozoruhodná a dělá ze třetího patra univerzitníhoobjektu na Masarykově ulici místopro zajímavou návštěvu. „Při patnáctináchRakouské knihovny v Opavě jsme napodzim 2008 začali se souborem karikaturz amerického magazínu New Yorkerna motivy Freudovy psychoanalýzy. Pakpřišly na řadu fotografie Franze Goëssezachycující srpnové události roku 1968v Československu. Vloni, kdy uplynulo70 let od jeho smrti, jsme se ještě jednou,tentokrát výstavou dokumentů, vrátilik rodákovi z Příbora Sigmundu Freudovia nyní ho vystřídala Bertha von Suttner,“vypočítává vedoucí oddělení germanistikyÚstavu cizích jazyků PhDr. Gabriela Rykalová,Ph.D, a dodává, že všechny výstavyBertha Sophia Felicita Freifrau von SuttnerBertha von Suttner se narodila v Prazea pocházela z rodu Kinských z Chynica Tetova. Za pobytu v Gruzii (1876-85)Účastníky zahájení výstavy, mezi nimiž byl i ředitel Rakouského kulturního fóra v Praze Dr. FlorianHaug (druhý zprava), zaujal též program studentů-germanistůFoto ianpublikovala zprávy o rusko-tureckéválce (1877), pracovala ve vojenskýchlazaretech a spolu s manželem ArturemSuttnerem přeložila legendární gruzínskýnárodní epos Šota Rustaveliho ze 12.století Muž v tygří kůži. Její nejznámějšíromán „Die Waffen nieder!“ z roku 1889popisující dění na Královéhradecku pobitvě u Hradce Králové v roce 1866byl přeložen do češtiny pod titulem„Odzbrojte!“. Od roku 1891 až do svésmrti stála v čele Rakouské společnostipřátel míru - Österreichischen Gesellschaftder Friedensfreunde - a v letech1892-1910 vydávala pacifistický časopisDie Waffen nieder. S rodnou zemí udržovalakontakt a setkávala se s básníky S.Čechem a J. Vrchlickým. Za pobytu v USApři příležitosti Světového mírového kongresuv Bostonu byla v roce 1904 přijataprezidentem Theodorem Rooseveltem.se konaly v úzké spolupráci s rakouskýmipartnery.Velkým příznivcem všech vzpomenutýchaktivit je rovněž mimořádný znaleckulturních reálií Slezska Prof. Dr. phil.habil. Klaus Werner, hostující profesorna Ústavu cizích jazyků. Germanistapocházející z Lipska s odborným zájmempostihujícím německou literaturu odbaroka až po současnost přednášel na 15německých univerzitách a působil i veVratislavi a v rumunské Cluji. Je znám téžjako velký ctitel díla Josepha von Eichendorffa,básníka spjatého se Slezskem. „Sespecifickou a mnohonárodnostní kulturníproblematikou Slezska jsem se seznámil užve Vratislavi, a proto mě z tohoto pohledulákala i Opava. Tím větší mám radost, žesi je zdejší oddělení germanistiky historickéhosepětí české, rakouské a německé kulturyve Slezsku vědomo a snaží se ho i dnesudržovat,“ řekl Werner.Ani idea současné výstavy věnovanéprůkopnické osobnosti mírového hnutínevyrostla na zelené louce. Díky historičcedoc. PhDr. Marii Gawrecké, CSc., sestudenti už vloni setkali s rakouskou spisovatelkouDr. Brigitte Hamann (přednášelana téma „Maria Theresia mit besonderemBezug zu Schlesien“), která Berthu vonSuttner zviditelnila monografií. Při prácina ní shromáždila obsáhlý archiv, z něhožtato výstava vznikla. „Ta, jež svou dobuv mnohém předstihla a před první světovouválkou nosila přívlastek nejslavnější ženy,si ji zasluhuje,“ je přesvědčena Enne.Jak se zdá, přípravě dalších akcí, kterénejsou určeny pouze studentům a pedagogům,ale chtějí obohatit kulturní děnícelého města, nestojí nic v cestě. „Sílícípozitivní ohlas těší, ale je též závazkem,“uzavírá Mag. Enne.(ian)

strana 40 Noviny Slezské univerzity březen 2010Bruslařský spolek udělal z Opavy EislaufstadtPohlednice odeslaná z Opavy v roce 1901Když před 110 lety realizaceprojektu opavské stavebnífirmy Kern & Blum nahradilaprvní zděný pavilon, který před125 lety u kluziště vybudovalstavitel Julius Lundwall, měluž Opavský bruslařský spolek(Troppauer Eislaufverein,TEV) za sebou první období svémimořádně úspěšné existence.Vznikl v roce 1868 a v tomtoohledu se mu v rakousko--uherské monarchii vyrovnalomálokteré město. TEV si záhyzískal autoritu tak vysokou,že se mu při jeho 40. výročí,tedy v roce, kdy se první soutěžníkrasobruslařské jízdy naolympiádě konaly na letníchhrách v Londýně, dostalo odMezinárodního bruslařskéhosvazu (International SkatingUnion, ISU) založeného v roce1892 cti uspořádat mistrovstvísvěta v krasobruslení. V lednu1908 ho vyhrál legendárníŠvéd Ulrich Salchow (soutěžíbylo více, ale status mistrovstvísvěta měla jen kategoriemužů-jednotlivců) a Opavase pořadatelstvím světovéhošampionátu zařadila do společnostiPetrohradu, Stockholmu,Londýna, Davosu, Berlína,Mnichova a Vídně, kde se do tédoby uskutečnil…O tom a o četných dalšíchzajímavostech vypovídá vevýstavní budově Slezskéhozemského muzea v Opavě aždo počátku května probíhajícívýstava „Město na bruslích:Opavský bruslařský spolek1868 - 1945“ připravenáMgr. Martinem Pelcem, Ph.D.,z Ústavu historických vědRepro archiv Františka ŠenkaFilozoficko-přírodovědeckéfakulty Slezské univerzity.Ten je také autorem publikace„Struktury opavského sportu1850 - 1938“, vydané nedávnov rámci výzkumného záměruNa opavském mistrovství světa bruslí Ulrich SalchowDobový pozdrav z opavského kluzištěOpava viděla Ulricha SalchowaNa neděli 26. ledna 1908 publikum pozorně sledující mistrovskýzávod mužů na světovém šampionátu v krasobruslenív Opavě dlouho vzpomínalo. „Poté, co se omluvili Vídeňané,soutěžili pouze tři muži. Souboj o titul vyústil v duel Švéda UlrichaSalchowa a Němce Gilberta Fuchse z Mnichova. Salchowsvého soupeře jasně předčil v povinné jízdě, Fuchs předvedlvýrazně lepší volnou jízdu. V součtu zvítězil rozdílem pouhýchtří bodů Ulrich Salchow, bronz s odstupem získal HeinrichBurger z Mnichova,“ přibližuje závod podle informací čerpanýchze dvou vydání Troppauer Zeitung (26. a 28. ledna 1908)Mgr. Martin Pelc, Ph.D.Karl Emil Julius Ulrich Salchow (1877-1949) byl olympijskýmvítězem z Londýna 1908, desetinásobným mistrem světa(titul z Opavy byl jeho sedmým). Na dalších třech světovýchšampionátech získal 2. místo. Stal se dále devítinásobnýmmistrem Evropy (kromě toho si z jednoho evropského šampionátuodnesl třetí místo). Jako první používal brusle se zoubkya skok, který nese jeho jméno, předvedl poprvé v roce 1909. Poukončení závodní činnosti zastával v letech 1925-37 funkci prezidentaMezinárodního bruslařského svazu (ISU). (ian)Foto archivSlezsko v dějinách českéhostátu a střední Evropy, v nížbruslení řadí mezi sporty „prvnívlny“ a věnuje mu, stejně jakojeho největšímu opavskémupropagátorovi Augustu Strasil-Repro archiv Františka Šenkalovi, zaslouženou pozornost.Pelc přišel na Slezskou univerzitupřed 12 lety a absolvoval tujak magisterské, tak doktorskéstudium, které v únoru 2008ukončil obhajobou disertaceKulturní a sociální dějinyněmeckých turistických spolkův českých zemích do roku1938. Práci letos knižně vydáMatice moravská s přispěnímČesko-německého fondubudoucnosti.„Nabídka ze Slezskéhozemského muzea sice původnězněla na přípravu výstavy z historiecelého opavského sportu,jíž se zabývám, nicméně provelkou šíři tématu bylo nakonecrozhodnuto věnovat se bruslařskémuspolku,“ říká Pelca upozorňuje na jeho nadregionální,ba dokonce v jistýchvývojových fázích středoevropskývýznam. „Myslím teďnejen na jeho boom v etapědo první světové války, ale povyřešení problémů organizačnípovahy - Opavský bruslařskýspolek byl centrem německéhobruslení v českých zemícha svou existenci musel přizpůsobitpoměrům v nově vznikléČeskoslovenské republice - téžna meziválečnou éru,“ připomínáPelc. V ní se v Opavěkonala dvě mistrovství Evropyv krasobruslení, vždy v letech,kdy spolek jubiloval. Při jehošedesátce v roce 1928 šloo soutěžení mužů, které ovládlia všechny medaile posbíralirakouští borci v pořadí WillyBöckl, Karl Schäfer a OttoPreissecker, o deset let pozdějipři evropském mistrovství párů

řezen 2010 Noviny Slezské univerzity strana 41na opavském ledě dominovaliMaxi Herber a Ernst Baierz Německa. „Mezi slavnéokamžiky sportovní historieměsta lze ale počítat i německo--rakouské svazové mistrovstvív roce 1894, německé svazovémistrovství v roce 1901 a státnímistrovství, tedy mistrovstvírepubliky, konané v Opavěv únoru 1936. Abychom jejichvýčet nijak neochudili, slušíse připomenout rovněž skvěleobsazené mezinárodní závodyuspořádané v únoru 1918 k půlstoletítrvání spolku,“ dodává.Město si bruslení doslovazamilovalo. „Některým údajůmse nechce ani věřit. Tak v sezóněv 1902-03 odhadovalspolek návštěvnost na 128 tisícosob, přičemž jen zanedbatelnáčást bruslařů byla jeho členy.Jednalo se o rok, kdy byli bruslařipo ledu opravdu hladoví,protože v předcházející sezónějim počasí dovolilo provozovatjejich sport pouhých patnáctdní. Stejně impozantně působízjištění, že během jednohodne mistrovství Evropy 1928přihlíželo programu 15 tisícosob,“ ilustruje Pelc masovýzájem o bruslení, a to ze stranyelity města i široké veřejnosti.Podporovala ho jak skutečnost,že na zimní měsíce bylo doprostoru dnešního Zámeckéhookruhu přemístěno z Horníhonáměstí korzo, přičemž z centraměsta zůstalo snadno dostupné,tak impozantní velikost kluzištěo rozloze kolem deseti tisícm 2 . „Bruslení bylo vrcholnouspolečenskou záležitostí, jaknejlépe dosvědčuje cyklus karikaturmalíře, grafika a dekoratéraRicharda Assmanna (1887- 1965) Troppauer Eistypenz doby kolem roku 1908, kterépředstavují významné opavskéosobnosti na ledě,“ potvrzujePelc s poukazem na to, že plakátk evropskému šampionátu 1928zase navrhl jiný opavský malíř,grafik a karikaturista Leo Haas(1901-83).Není tedy divu, že v atmosféře,kterou Opava probruslení vytvořila, vyrostlytaké výjimečné sportovníosobnosti. „Už od roku 1888,kdy výbor bruslařského spolkupozval k vystoupení WillyhoDinstla a Heinricha JoklaProgram světového krasobruslařského šampionátu v Opavě Repro archivz Vídně, se mnoho Opavanůsnažilo v tomto sportu vyniknout.Za prvního opavskéhokrasobruslaře je považován jižvzpomínaný August Strasilla,ale nezůstal nadlouho sám.Závodně bruslila jeho dceraMargarete, teorií krasobrusleníse zabýval učitel Robert Holletschek,úspěchy sklízeli OskarHoppe, soutěžící v páru nejprves Else Lischka a později s ElisabethMeixner, která se stalatéž jeho životní partnerkou,nebo Margarete von Janotta,“vypočítává Pelc a mohl byjmenovat dále. „Při opavskémsvětovém mistrovství se poprvéa zároveň naposledy jel závodčtveřic, obsazený jedinýmdružstvem opavských bruslařů.Při stejné akci získali 26. ledna1908 druhé místo v mezinárodnísoutěži párů o putovnícenu Jeho královské výsostiprince Ruprechta BavorskéhoGrete Bartel a Alois Wilschekz pořadatelského spolku,“ konstatujea neopomíjí ani bruslařetřicátých let, které mezi ženamiMartin Pelc (vpravo) s krasobruslařem Miroslavem GřeškemFoto ianpatřily Fritzi Metzner a LieslHohlbaum, mezi muži pak vynikaliRudolf Praznowsky a OttoGold. „Posledně jmenovanéhozavál životní osud do Kanady,kde působil jako úspěšný trenér.Před dvaceti lety se dočkalvstupu do kanadské bruslařskésíně slávy, což u nás nenípříliš známo,“ ohlíží se Pelca omlouvá se nejmenovanýmz řad trenérů, funkcionářů bruslařskéhoklubu a rozhodčích.Spíše symbolický oddílvěnuje výstava opavskémuhokeji (reprezentanti WolfgangDorasil a Erwin Lichnofski,účastníci zimní olympiády veSvatém Mořici v roce 1928,však na snímcích samozřejměnechybí). „Všichni, kdo se najejím vzniku podíleli, jsou sitoho plně vědomi. Prostorovémožnosti nás ovšem limitovalyv obsahu i v časovém vymezenítématu ohraničeném rokem1945. Jak se bruslařský sportv Opavě vyvíjel po druhé světovéválce, věrně zaznamenávátřeba kronika, pečlivě vedenáněkdejším známým krasobruslařemIng. Miroslavem Gřeškem,který soutěžil v kategorii tanečníchpárů,“ přiznává Pelc.Tvůrce i pořadatele můžetěšit značný ohlas, kterývýstava vzbuzuje. Zastavme setedy na závěr u něj. Pracovníkobchodního oddělení tiskařskéspolečnosti Retis Group (dříveGrafis 2000) se jako opavskýpatriot zasazuje o oživovánívšeho, co v minulosti městoproslavilo. Z jeho iniciativyvydává společnost unikátnínovoročenky, v posledníchletech právě se sportovnítematikou. Pro PF 2009 využilapohlednici, se vstřícnostízapůjčenou opavským sběratelemFrantiškem Šenkem,který svolil i s jejím využitímpro obrazový doprovod tohototextu a navíc k ní ještě jednupřidal. „U první (reprodukcena předcházející straně nahořevlevo - pozn. autora) vám mohudokonce posloužit i zajímavýmiúdaji. Vydal ji nakladatel KarlMiliczek a z Opavy byla odeslána30. prosince 1901. Možnábudete překvapeni - na místourčení do Kyjova dorazila o jedinýden později,“ prozrazujes úsměvem Šenk. (ian)

strana 42 Noviny Slezské univerzity březen 2010Dan Nguyen chce poznat život až na dřeňPosluchač 2. ročníku prezenčníhostudia bakalářskéhooboru Sociální patologiea prevence na Ústavu pedagogickýcha psychologickýchvěd Fakulty veřejných politikSlezské univerzity Dan Nguyen(1986) z Orlové má o své profesníorientaci jasno. Syn vietnamskéhootce a české matkysice po ukončení základníhovzdělání pokračoval nejprvena Střední průmyslové školeelektrotechnické v Havířově,ale záhy zjistil, že ta určitě neníjeho „krevní skupinou“.„Odešel jsem na středníškolu do Bohumína na oborVýchovná a humanitární činnosta dnes jezdím studovatdo Opavy. Mám blízký zájemo společenskou problematikua mohu potvrdit, že dělám to,co dělat chci,“ říká Dan a myslína správnou volbu studia i jehoúzkou spojitost s činností terénníhopracovníka orlovskéhoK-centra. „Streetworkerem jsemuž třetím rokem a až univerzituukončím, možná ulici vyměnímza post přímo v K-centru. Alezaměření na zvolenou cílovouskupinu měnit nechci,“ dodáváa netají rovněž vážný zájemo problematiku bezdomovectví,sociálních hnutí nebo kontrakultury.K Orlové si karvinskýrodák dokázal vypěstovatpevný vztah, a přestože rádpoznává svět a stopem tohoprojel už víc než dost (např.Videokonference umožňují porady na dálkuCentralizovaný rozvojový projekt s názvem„Tvorba evropské sítě pro vzdělávánís využitím inteligentních technologií provzdálenou komunikaci 2009-13 EnoverCZ“, jehož řešení skončilo pro Slezskouuniverzitu (SU) v závěru loňského roku,přinesl hmatatelné výsledky. Vybaveníumožňující videokonferenční spojení jena SU ve dvou stacionárních bodech - narektorátu v budově Na Rybníčku v Opavěa na Obchodně podnikatelské fakultěv Karviné - k dispozici, bylo odzkoušenoa „naostro“ má za sebou několik prvníchvideokonferencí. Ty, kdo ho už neváhalivyužít, netřeba o efektivitě komunikace,kterou umožňuje, přesvědčovat.V roli hlavního řešitele citovanéhocentralizovaného projektu (CP 29) figurujeStudent Dan Nguyen u vývěsky Ústavu pedagogických a psychologickýchvěd Fakulty veřejných politik v budově na Bezručově nám. 14 Foto ianve Španělsku, které patří k jeho neskončí pohozené venku,“ přibližujenejoblíbenějším destinacím,práci, v níž se našel.byl už dokonce třikrát), vždy sedo výchozího bodu svých cestzase vrací. „Ať už jsem všakkdekoliv, snažím se pokaždépoznávat život až na dřeň, protožeto skutečné poznání býváukryto teprve na dně,“ tvrdía svou filozofii podkládá předevšímzkušenostmi z kontaktůs narkomany, jejichž důvěrusi dokázal získat. „Snažím seje dostávat z ulice a motivovatk návštěvě K-centra, ale nenívýjimkou, když se to podařítřeba jen na nějaký čas. Nadruhé straně potěší, že u některýchklientů provádím užnávštěvy přímo v bytech, kdev klidu dochází k výměnnémuprogramu. Pak mám jistotu, žejehly jejich injekčních stříkaček„I s průběhem studia jsemzatím, řekl bych většinově, spokojen,přestože obecně modifikacivzdělání, k níž stále vícedochází zejména na základějednostranného hlediska, a topotřeb trhu, nepovažuji zapříliš šťastnou,“ formuluje svůjpohled v přesvědčení o nezávislostiakademické půdy.Ten ho také ovlivňuje přiúvahách, zda se s bakalářskýmstupněm vzdělání do budoucnostispokojí. „Mezi tím, o čemteď přemýšlím, není takovérozhodnutí na prvním místě.Musím si všechno pořádněuvážit, abych jednal v jednotěse sebou samým,“ potvrzuje,ale možnost pokračování v navazujícímmagisterském studiuVysoká škola báňská - Technická univerzitaOstrava (koordinátor, řešitel a odbornýgarant Ing. arch. Zdravko Rusev, CSc.,Fakulta stavební), jejími partnery se stalyUniverzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústínad Labem a SU. Garantem řešení za SUbyl Mgr. Jan Nosek, vedoucí Centra informačníchtechnologií (CIT), společně s nímse na jeho realizaci podíleli Vítoslav Pur,Ing. Petr Korviny, Ph.D. (oba CIT), a TomášFoltýnek z Matematického ústavu. Zařízeníjsou instalována v zasedací místnosti rektoraa v zasedací místnosti děkana OPF.„Řešitelé zvolili technologii americkéspolečnosti Polycom, jednu z nejrozšířenějšíchvůbec a podporovanou sítí CESNET,tedy národní vysokorychlostní počítačovousítí pro vědu, výzkum, vývoj a vzdělávání,“nevylučuje. „V případě, žeby se jeho akreditace povedlazdejšímu Ústavu pedagogickýcha psychologických věd, byla byta pravděpodobnost zřejměo dost vyšší,“ usmívá se Dan.„Za jiných okolností bych totižmusel třeba na sociální prácido Ostravy, a to opravdu nevím,přímo v oboru pak do Brnanebo do Hradce Králové, což jepro mě vzhledem ke stálým pracovnímpovinnostem v Orlovémoc daleko,“ vysvětluje s odpovědnostíčlověka, který siuž vyzkoušel, jak chutná samostatnostspojená s povinnostípostarat se o sebe sám. Dalšímpoznatkům se ovšem přirozeněnebrání. „Existují přece četnémožnosti, třeba samostudium,a hledá je každý. Jde tedy jeno to, zvolit tu správnou formu,která by umožňovala sladit sevzděláváním ostatní zájmy,“konstatuje.Před pěti lety dostal Danpříležitost podívat se do rodnévlasti svého předčasně zemřeléhootce. „Bylo to užitečné,pozoroval jsem chod zeměi rodiny, která mě přijala.Vietnamštinu jsem si ale za dvatýdny osvojit nemohl, na to jepříliš těžká, a tak při komunikaciv jazyce hostitelů zůstalojen u těch pár slůvek, jež měv dětství naučil táta. Toho semv osmdesátých letech přivedlatouha vyhnout se vojenskéslužbě,“ loučí se sympatickýmladík.(ian)říká Nosek a potvrzuje, že nové zařízeníumožňuje propojení SU s jakoukolivvysokou školou u nás, ale i jinde ve světěnebo s pracovišti Akademie věd Českérepubliky. „V našich podmínkách ho zatímvyužívají zejména správci informačníchtechnologií, přičemž v Opavě je situovánstacionární bod v režimu FHD v podoběmultipointu 3 + 1, v Karviné pak stacionárníbod v režimu FHD v podobě pointto point,“ objasňuje Nosek a předpokládá,že v blízké budoucnosti zařízení posloužínejen pro potřeby operativních poradadministrátorů informačních technologiía vedoucích pracovníků, ale postupně téžvýuce samotné. „S tímto záměrem jsmeod první chvíle k řešení projektu přistupovali,“dodává.(re)

řezen 2010 Noviny Slezské univerzity strana 43Karvinští senioři pobývali na Plzeňsku a v PrazeNa 27. leden 2010 budedlouho vzpomínat řada posluchačůUniverzity třetího věku,a to nejen z Karviné. Tento denbyl totiž spojen se zakončenímkurzu astronomie a předánímpamětních listů. Závěr zimníhosemestru Virtuální univerzitytřetího věku akademickéhoroku 2009/10 proběhl v novémKulturně společenském a vzdělávacímcentru v Kasejovicíchna jižním Plzeňsku.Slavnostního ukončení sezúčastnilo celkem 140 seniorůz 12 konzultačních středisek.V zimním semestru 2009/10probíhala virtuální výuka ve20 regionálních střediscíchv okolí Prahy, v západnícha jižních Čechách a na Slezskéuniverzitě, a to jak v Opavě,tak v Karviné. Celkový početregistrovaných posluchačůdosáhl téměř 300 seniorů.V Karviné kurz astronomie,organizovaný ve spoluprácis Matematicko-fyzikálnífakultou (MFF) UniverzityKarlovy a Českou zemědělskouuniverzitou (ČZU) v Praze,absolvovalo 20 posluchačů.Slezská univerzita vedla výukuvirtuální formou poprvé a zavelkého zájmu. Celá výukabyla založená na využitíSenioři na Obchodně podnikatelskéfakultě (OPF) v Karviné zahájení výukyv letním semestru akademického roku2009/10 netrpělivě očekávali. Dočkali sea mají se na co těšit. Od 24. února byla totižvýuka zahájena hned ve čtyřech ročnících.Druhý ročník tříletého cyklu Ekonomikaa management zajišťuje v letním semestrukatedra managementu a podnikání. Úvodnívýklad Ing. Wernera Bernatíka byl věnovántématu „Podnikání a činnosti související sezaložením podniku“.V rámci dvouletého navazujícíhocyklu Ekonomika a management přicházíke slovu katedra cizích jazyků a komunikace.Ve výuce objasní kulturní rozdílymezi zeměmi, v nichž se mluví světovýmijazyky. Dále jde konkrétně o anglicismyv češtině, vazbu historické a současnéangličtiny, rozdíly mezi britskou a americkouangličtinou, německé profesionalismyv nářečí těšínského Slezska a o řadu dalšíchtémat. Výuku zahájil. Mgr. Janusz Karpetatématem „Umění prezentace“.Nahoře ze slavnosti v Kasejovicích, dole z exkurze v Prazeinternetu. připravené a natočenépřednášky speciálně protento typ výuky jsou uloženéa nadále zájemcům dostupnéna seniorském portálu www.e--senior.cz, zřízeném Provozněekonomickou fakultou ČZU.Přednášky dále doplňují nabízenéstudijní texty, výkladovéslovníky odborných pojmů,testy a možnost komunikaces lektorem i dalšími posluchači.Pamětní listy byly posluchačůmpředány vedoucímlektorem kurzu astronomiedoc. RNDr. Martinem Šolcem,CSc., z MFF, Ing. Janem Jarolímkem,Ph.D., vedoucím Informačníhoa poradenského centrapři Provozně ekonomickéfakultě ČZU, kde myšlenkavýuky v regionech virtuálníformou vznikla, a Ing. KlárouNehodovou, organizátorkouVirtuální univerzity třetíhověku. Součástí předávání bylapřednáška doc. Šolce „Orlojeu nás a v Evropě“. NavícIng. Nehodová prezentovalaoceněné domácí práce, kterévypracovali senioři v návaznostina studované téma. Jakonejlepší byla vyhodnocenaesej „Dětský den“ EliškyGongorové z karvinského konzultačníhostřediska Virtuálníuniverzity třetího věku.Oceněné posluchače čekalaještě návštěva synagogy v Kasejovicích,kde sídlí Městskémuzeum, a odpoledne byloukončeno prohlídkou zámkuve Lnářích. Senioři z Karvinéabsolvovali dále vlastivědnouexkurzi v Praze s návštěvoujejích pamětihodností v kontextuprobíraného astronomickéhotématu. Eva SikorováNový semestr Univerzity třetího věku v KarvinéZa Františkem ParchantskýmPři zahájení letního semestrurozesmutnila posluchače Univerzitytřetího věku (UTV) na Obchodně podnikatelskéfakultě v Karviné zpráva,že se již nesetkají s Ing. FrantiškemParchantským. Ten totiž 17. únorav nedožitých 77 letech zemřel a jehopřání pokračovat v celoživotnímvzdělávání se mu tak již nevyplnilo.Vzpomínat na něj budou jak jehospolužáci z UTV, tak pedagogové karvinskéfakulty a rovněž některé pracovnicestudijního oddělení. V roce2009 Ing. Parchantský ukončil pětiletýcyklus UTV, už o dva roky dřívecyklus tříletý a absolvoval rovněžkurz Senioři komunikují. I v seniorskémvětu tak prokázal touhou povědění, která ho provázela po celýaktivní život. Eva SikorováFoto archivNový semestr začal i v přednáškovéma seminárním cyklu Klubu absolventůUniverzity třetího věku, který kontinuálnězajišťuje katedra účetnictví s experty nasociální a daňovou politiku a katedra cizíchjazyků a komunikace. Posluchači v němzískají jak informace o výzkumu problematiky„Bez bariér, bez hranic“, tak poznatkyz ekonomické a sociální politiky, zdraví,životního stylu a ekonomiky ČR a dalšíchzemí Evropské unie.OPF pokračuje ve spolupráci s Českouzemědělskou univerzitou v Praze, a to realizacípřednáškového cyklu „Svět okolonás“. Kurzem z lesnictví byla zahájenavýuka Virtuální univerzity třetího věku.V jejím karvinském středisku, které naOPF vede doc. Ing. Eva Sikorová, CSc.,z katedry účetnictví, má nyní tato formaceloživotního vzdělávání 24 posluchačů.Ve fázi příprav jsou výstavy, exkurze,workshopy i mimořádné přednáškyo možnostech pomoci tělesně, zrakověa sluchově handicapovaným. (ES)

strana 44 Noviny Slezské univerzity březen 2010Sbormistryně pěvce vede k těžším skladbámAbsolventský koncertVladimíry Vašinkové, která naOstravské univerzitě ukončujestudium učitelství pro středníškoly v kombinaci sbormistrovství- hudební výchova, se19. března ve Sněmovním sáleminoritského kláštera v Opavěvydařil. Na diplomové prácivěnované svému předchůdcijak u Komorního sboru Slezskéuniverzity (KPSSU), taku Pěveckého sdružení slezskýchučitelek MgA. et MgA. PetruŠkarohlídovi stále ještě pracuje,ale už v květnovém termínu byráda státnicemi uzavřela studiumpsychologie a pedagogiky.„Hudební výchovu a sbormistrovstvísi nechám až na leden příštího roku, dřív mě k tomu povinnostise sbory nepustí,“ říká Vašinková k osobnímu programu propříští měsíce, v němž vedle pěstování četných hudebních aktivit(kromě uvedených sborů hraje na klávesy a zpívá v Duu Magion)nechybí ani sportovní vyžití. „Jezdím na inline bruslích, zdokonalujise v plavání a ani kolo mi není cizí. Pokud jde o to první, brzditmě na sobotních jízdách večerní Opavou naučil dokonce sám kvestorSlezské univerzity Ing. Jaroslav Kania,“ usmívá se Vašinková.Ke zpěvu se opavská rodačka dostala už na Základní školeIlji Hurníka na Ochranově ulici, kam se v průběhu praxe v rámcistudia po letech znovu vrátila, a do práce u sborů dospělých sepo odchodu P. Škarohlída vrhla s velkou vervou. „V Pěveckémsdružení slezských učitelek, založeném v roce 1958, jsem sice nejmladšía začátky byly z obou stran ve znamení příštího očekávání,ale k dnešku jsme si na sebe už zvykly a rády bychom společně získalypro sborový zpěv další nové mladé členky,“ netají Vašinkovápočáteční úskalí ani nutnost starat se o příliv nové pěvecké krve.V KPSSU chce zase pěvce vést k nácviku náročnějších skladeb.„Hodnocení jeho vystoupení na mém absolventském koncertuz úst povolaných mě velmi potěšilo. V publiku seděl renomovanýznalec sborového zpěvu prof. Lumír Pivovarský, program sledovalRNDr. Karel Holeš, umělecký vedoucí, sbormistr a dirigent Pěveckéhosboru Křížkovský, nechyběl ani ředitel Základní uměleckéškoly Václava Kálika v Opavě Vlastimil Šemora. A je pravda, žeuniverzitní komorák zpíval jako o život,“ pochvaluje si Vašinková.Obdobím mnohých aktivit byl proKomorní pěvecký sbor Slezské univerzity(KPSSU) zimní semestr akademickéhoroku 2009-10. Připomeňme účast tělesana dvou slavnostních akcích Slezské univerzityv Opavě, a to 1. října na zahájeníakademického roku v bývalém kostele sv.Václava a koncert k 20. výročí událostí 17.listopadu 1989 a k 70. výročí 17. listopadu1939 konaný ve Sněmovním sále minoritskéhokláštera.Široké veřejnosti bylo určeno hodinovévystoupení na opavských vánočníchtrzích 3. prosince. Sbor upoutal pozornostnávštěvníků Dolního náměstí koledami,vánočními písněmi i spirituály. O několikVladimíra Vašinková v přípravě těsně před zahájením absolventského koncertu,při němž řídila i Komorní pěvecký sbor Slezské univerzity Foto ianPředvedený výkon jenpotvrdil dosažený kvalitativníposun úrovně tělesa. „Na tomse prakticky všichni shodli,dr. Holeš pochválil klenuté fráze,dařily se nám nástupy, koncovkyi intonace,“ hodnotí spokojenásbormistryně. „Forma“ je tu tedyv pravý čas - už ve dnech 23.a 24. dubna bude sbor v posluchárněH3 ve výukovém areáluna Hradecké ulici v Opavěnatáčet své v pořadí druhé CD.„Nazpíváme zcela nové sbory,ale to neznamená, že zavrhujemevšechno, čím těleso žilo do méhopříchodu. Všichni zůstávámevděčni MgA. et MgA. Škarohlídovi,stejně jako zemřelému ostravskémuhudebnímu skladateli Dobroslavu Lidmilovi, který sboruvěnoval svá díla, a v neposlední řadě PhDr. Arturu Sommerovi,zakladateli tělesa, jehož úctyhodné životní jubileum si zanedlouhopřipomeneme. Tím víc, že se ho dožívá v plné pěvecké kondici,“připomíná Vašinková a kontinuální vývoj považuje za zcela přirozený.Je si také vědoma, že sbor by potřeboval další tenory, protožeuž teď musejí v tomto hlase zaskakovat ženy, a nepohrdla by aniposílením sopránu.Na otázku, zda působení u obou sborů naplňuje očekávání,s nímž k této práci přistupovala, odpovídá kladně. „Vzala jsem nasebe závazek a obstát znamená mít i patřičnou dávku trpělivosti,“konstatuje na základě rychle se hromadících zkušeností. Ve vztahuke KPSSU ví i to, že těleso potřebuje stále více konfrontace s jinými,tu soutěžní nevyjímaje. „Proto už teď uvažujeme o podzimníúčasti na soutěžním setkání sborů v polském Rybniku a v příštímroce o další účasti na nějakém odborně hodnoceném klání,“ prozrazujebez zábran část svých představ. A o těch osobních má užtaké skoro jasno. „Je zřejmé, že s výukou hudebky začnu někde nazákladní škole. Ty střední jsou totiž v Opavě zatím plně obsazeny.Ale hlavu si z toho určitě nedělám, vždyť někde se prostě začítmusí,“ přemítá Vašinková s tím, že u své profese dozajista zůstane.„Hudbě jsem si zvykla věnovat se naplno a ona mi to vrací. Absolventskýkoncert byl toho důkazem, a proto děkuji všem, kdo seo ten působivý a motivující zážitek zasloužili, pěvcům samozřejměpředevším,“ uzavírá Vašinková.(ian)Komorní pěvecký sbor Slezské univerzity se činídní později, 8. prosince, následoval velkývánoční koncert „Concentus nativitatis sollemnium“uspořádaný v Městském doměkultury Petra Bezruče v Opavě. Ve druhéčásti večera vystoupil jako host tradičnípartner sboru, Pěvecké sdružení slezskýchučitelek, které taktéž řídí sbormistryně VladimíraVašinková. Do třetice 10. prosincevystupoval sbor ve zcela zaplněném kostelesv. Jana Nepomuckého v Opavě-Kylešovicíchna benefičním vánočním koncertu„Univerzita kylešovickým dětem“. Nahračky a učební pomůcky pro děti z mateřskéškoly na Vaníčkově ulici bylo vybránovíce než pět tis. Kč. Z důvodu chřipkovéepidemie se ale nekonalo „Zpívání na schodech“,které bývá zajímavou předvánočníatrakcí v budově Filozoficko-přírodovědeckéfakulty na Masarykově ulici.Od počátku ledna a během února pěvcipilně nacvičovali, a to i přes probíhajícízkouškové období. V březnu totiž sborzpíval nejprve na univerzitním plese pořádanémAsociací studentů a přátel Slezskéuniverzity a poté na absolventském koncertěsbormistryně Vašinkové. Ten se konal19. března a vedle KPSSU v jeho programuvystoupilo i Pěvecké sdružení slezskýchučitelek. Obě tato tělesa převzala posluchačkaOstravské univerzity V. Vašinkovápo předčasně zemřelém MgA. et MgA.Petru Škarohlídovi na podzim 2008. (sek)

řezen 2010 Noviny Slezské univerzity strana 45Ples v Opavě se letos odehrál ve stylu retroTéma retro mohl každý pojmout po svém Foto ASPSU Vystoupilo i taneční studio Tany Tany, mj. s kankánem Foto ASPSUAsociace studentů a přátelSlezské univerzity (ASPSU) připravilana sobotu 13. března v pořadíjiž 13. ročník reprezentačníhoplesu Slezské univerzity (SU). Jižtradičně se konal v kulturním zařízeníNa Rybníčku v Opavě. Navícbyl potřetí tematicky zaměřen - tentokrátse uskutečnil ve stylu retro.O vstupenky byl velký zájema na ples dorazilo více než čtyřista zájemců o zábavu, kteří serozhodně neměli čas nudit. O ciálnízahájení obstaral předsedaAkademického senátu Slezskéuniverzity v Opavě RNDr. JindřichVaněk, Ph.D. Následovalo vystoupeníKomorního pěveckého sboruSlezské univerzity (KPSSU) podtaktovkou sbormistryně VladimíryVašinkové. V historii plesu účinkovalsbor podruhé, ovšem, jak zmíniljeho vedoucí PhDr. Petr Vojtal,letošní vystoupení bylo vlastněpremiérovým. Od první účastina plese došlo totiž ve složeníKPSSU k zásadní obměně členůi repertoáru.V. Vašinková se s úspěchemzhostila nejen role sbormistryně,ale poté také celý večer hrálaReprezentační ples karvinské Obchodněpodnikatelské fakulty (OPF) Slezské univerzityse konal 5. března v prostorách Společenskédomu lázní Darkov v Karviné. Zahájil ho děkanOPF PhDr. Bohumil Fiala, Ph.D. Plesu sezúčastnilo více než 200 hostů z řad studentů,zaměstnanců fakulty či jejich přátel. Pozvánípřijal i Mgr. Petr Juras, náměstek primátoraKarviné, který do tomboly věnoval hlavní cenu- plazmový televizor. Ostatně i další pozvaníhosté věnovali do tomboly krásné dary, a takbylo půlnoční losování skutečně hřebem celéhovečera. O dary do tomboly byli požádáni takéa zpívala v hlavním sále společněse svým kamarádem Robertemv duu Magion. Oběma patří velkédíky, protože svůj repertoár zvolilirovněž ve stylu retro. Večerem pakprovázela studentka SU ZuzanaPatráková.V dalším kulturním programuse představilo taneční studio TanyTany z Opavy s ukázkami různýchExhibice Lukáše Konopky na kole byla překvapením večera Foto ASPSUpodnikatelé či rmy z Karviné a okolí, a protolosovaných cen bylo nakonec více než pětdesítek.K poslechu a tanci hrály dvě skvělé kapelyRytmus a duo Cherry, ale vydařený byl vlastněcelý kulturní program, který připravili tanečníciTK Intro Karviná a tanečník Daniel Hermann.Kolem 22. hodiny byl zahájen prodej květina také kotiliónů, které vyrobili žáci ZŠ Majakovskéhov Karviné. Na základě tohoto prodeje bylokolo půlnoci vyhlášen král a královna plesu.Králem plesu se stal muž, který obdržel od žen16 kotiliónů, a královnou žena, která ve svédruhů tanců - jai ho, kankán či irtdance. Skupina Dream z Třincepak předvedla hip hop tanec.Ani letos nechybělo překvapenívečera. Stalo se jím vystoupenístudenta SU Lukáše Konopky,který publiku ukázal, jak různě sedá ovládnout kolo.Díky štědrým sponzorům sev tombole sešlo na tři stovky hodnotnýchdarů. Putovní cenu - bronzovousochu jelena - si odneslazaměstnankyně SU.ASPSU děkuje všem, kteří sidali tu práci a tematické zaměřeníretro vzali vážně. Díky nim bylples opět speciální akcí. Názoryna něj, o něž pořadatelé stojí, aťuž budou-li pozitivní nebo negativní,můžete bez zábran posílatna e-mail asociace@centrum.cznebo v rámci skupiny ASPSU naFacebooku.Závěrečné „poděkovali“ patříneznámému vandalovi, který v druhémpatře na pánských záchodechrozbil dveře. ASPSU musí nynízakoupit nové, protože staréopravit nelze. O to méně penězbude mít k dispozici na majálesovéoslavy.Anna SotolářováTaké reprezentační ples v Karviné se vydařilnáruči svírala 16 růží. Tento pár si po vyhlášenízatančil vítězný královský valčík.Večerem provázeli moderátoři a hlavníorganizátoři plesu Bc. Jana Schnattingerováa Ing. Michal Ondra. Poděkování však patří takédalším spoluorganizátorům z řad studentů, kteříse nemalou měrou do přípravy plesu zapojilia ochotně přiložili ruku k dílu. Podle dostupnýchinformací byli hosté velmi spokojeni, a proto sepořadatelé těší, že i další reprezentační plesbude minimálně tak dobrý, jako byl ten letošní,jenž se mimo jiné konal ke 20. jubileu karvinskéOPF.Jana Schnattingerová

strana 46 Noviny Slezské univerzity březen 2010

strana březen 47 2010 Noviny Slezské univerzity březen strana 2010 47Studenti naší univerzity na Kariéře obstáliUž potřetí realizovala Vysoká škola báňská-Technickáuniverzita Ostrava (VŠB-TUO)v areálu nové auly v Porubě projekt KARIÉRA.Jedním z 12 partnerů KARIÉRY 2010+ se stalaSlezská univerzita. Šlo o tři propojené akce -soutěž „Chyť svou kariéru“, veletrh pracovníchpříležitostí a mezinárodní konferenci.Soutěž „Chyť svou kariéru“ doprovázelaletos projekt poprvé. Byla určena pro studentyVŠB-TUO, Ostravské univerzity (OU), Slezskéuniverzity (SU) v Opavě a Vysoké školy podnikání(VŠP), a. s. Ostrava. Přihlásilo se do nívíce než 120 zájemců. Soutěžilo pět týmů, vekterých byli vždy čtyři vylosovaní z přihlášenýchtak, že každý tým byl sestaven vždy z jednohozástupce z každé vysoké školy.V pondělí 8. března bylo soutěžícím týmůmoznámeno do té doby nezveřejněné téma „Ideálníabsolvent, ideální kariéra v ideální rměv roce 2010“. Členové týmů měli od tohoto okamžiku24 hodin na zpracování projektu. Přístupystudentů k řešení zadání byly různé. Vítěznýtým např. využil ankety mezi studenty, zaměstnancivysokých škol a rmami. Další tým využill mových nahrávek odpovědí respondentů.Dopoledne 9. března měl každý tým k dispozici20 minut na prezentaci svého řešení a 10minut na diskuzi. Vystoupení byla zajímaváa studenti SU se v konkurenci neztratili. Naopak,patřili k výrazným postavám svých týmů.Soutěž hodnotila třináctičlenná komise složenáze zástupců všech partnerů projektu. Jakonejlepší byl vyhodnocen tým ve složení TomášWeczerek (VŠB-TUO), Martina Bednářová(SU, Obchodně podnikatelská fakulta), AliceŠpalková (OU) a Miroslav Frančík (VŠP), druhéMaskot projektu KARIÉRAFoto archivmísto obsadili Tomáš Kollárik (VŠB-TUO), PetraTomášková (SU, Fakulta veřejných politik),Kateřina Crhonková (OU) a Peter Grünärmel(VŠP), třetí skončili Aneta Ščígelová (VŠB--TUO), Jakub Szewieczek (SU, Fakulta veřejnýchpolitik), Anna Burešová (OU) a OndřejChládek (VŠP).Obhajoba prací proběhla v rámci doprovodnéhoprogramu veletrhu pracovních příležitostí,největšího svého druhu v kraji. S nabídkoupráce se ho zúčastnilo více než 100 rem.Kromě zhlédnutí expozic mohli účastníci získatinformace při individuálních prezentacích rem.Součástí programu byla přednáška generálníhoředitele ČEZ, a.s. JUDr. Martina Romana. Mimojiné uvedl, že ČEZ v příštích dvou letech předpokládáobsazení cca 12 tis. pracovních míst.Z řad vysokoškoláků má ČEZ zájem o absolventytechnických a přírodovědných oborů.KARIÉRA 2010+ pokračovala 10. březnamezinárodní odbornou konferencí s názvemKompetence pro budoucnost. Byla zaměřenana problematiku uplatnění studentů a absolventůvysokých škol na trhu práce a na možnosti rem získat kvali kované zaměstnance.Jednání bylo rozděleno do čtyř sekcí, kterése zabývaly lidskými zdroji v regionu (jak najíta udržet talenty), vzděláváním na školách podlepotřeb rem, hledáním uplatnění v praxi z hlediskastudentů a porozumění v cizím jazyce.O důležitosti akce svědčí i to, že se jízúčastnili rektoři VŠB-TUO, OU i SU, primátorměsta Ostravy Ing. Petr Kajnar, MBA,náměstek hejtmana Moravskoslezského krajedoc. Ing. Marian Lebiedzik, Ph.D., a řada dalšíchosobností.Na závěr konference účastníci viděli lmo průběhu soutěže „Chyť svou kariéru“ a bylyvyhlášeny její výsledky. Vítězové opět prezentovalisvou práci. Konferenci zakončila informaceo průběhu jednání v sekcích. Jindřich VaněkDo vydání přispěli:Jan Anlauf, student FPF; Ivan Augustin, pracovník Public Relationsrektorátu SU; Šárka Bicanová, studentka OPF; Doc. PhDr. OlgaBřezinová, CSc., proděkanka FVP pro studijní a sociální záležitosti;Monika Burešová, studentka OPF; Kateřina Dlouhá, studentka FPF;Mgr. Lucie Jandová, pracovnice oddělení vědy a zahraničních stykůrektorátu SU; Ing. Jaroslav Kania, kvestor SU; Doc. PhDr. EvaKlímová, Ph.D., vedoucí oddělení italistiky Ústavu cizích jazyků FPF,proděkanka FPF pro vědu a zahraniční styky; Doc. PhDr. Pavel Kolář,CSc., vedoucí Ústavu cizích jazyků FPF; PhDr. Simona Krajcarová,pedagožka Mendelova gymnázia v Opavě; Tomáš Kramný, technickýredaktor Novin Slezské univerzity; Bc. Dagmar Labudková, pracovniceoddělení pro rozvoj a vnější vztahy OPF; Doc. MgA. MgA. PavelMára, pedagog Institutu tvůrčí fotografie FPF; Jiří Mevald, fotograf;Mgr. Michal Novotný, pracovník Centra výpočetní techniky FPF;Doc. Ing. Pavel Nezval, Ph.D., vedoucí katedry ekonomie OPF; JulieOravová, studentka Ústavu veřejné správy a regionální politiky FVP;Mgr. Martin Petrásek, posluchač doktorského studia Ústavu fyzikyFPF; Mgr. Václav Podesát, pedagog Institutu tvůrčí fotografie FPF; PetrRataj, student FPF; PhDr. Jiří Sedláček, pedagog Ústavu veřejné správya regionální politiky FVP, předseda Akademického senátu FVP, členKomorního pěveckého sboru SU; Bc. Jana Schnattingerová, studentkaOPF; Vladislava Schmidová, pracovnice oddělení pro rozvoj rektorátu SU;Doc. Ing. Eva Sikorová, CSc., pedagožka katedry účetnictví OPF; AnnaSotolářová, studentka FPF, členka Asociace studentů a přátel SU; PetraSvobodová, studentka Ústavu veřejné správy a regionální politiky FVP;Ing. Hana Šimečková, vedoucí oddělení pro studijní a sociální záležitostirektorátu SU; Viliam Šuňal, předseda občanského sdružení Trianonse sídlem v Českém Těšíně; RNDr. Jindřich Vaněk, Ph.D., zástupcevedoucího katedry informatiky OPF, předseda Akademického senátu SU.Druhé číslo patnáctého ročníku vyšlo 31. března 2010Uzávěrka 17. března 2010Vydává rektorát Slezské univerzity v OpavěAdresa redakce: Slezská univerzita v Opavě, Na Rybníčku 626/1746 01 Opava (tel. 553 684 625, 553 684 650)e-mail: noviny@slu.cz, http://www.slu.cz/Připravila redakční rada ve složení:Doc. RNDr. František Koliba, CSc., (předseda), Ivan Augustin,Hana Černínová, Jakub Čmiel, Bc. Filip Hanzel, Jiří Jahn,Mgr. Marta Kolaříková, Tomáš Kramný, Bc. Dagmar Labudková,PhDr. Libor Martinek, Ph.D., Prof. Ing. František Němec, PhD.,Mgr. Michal Novotný, Ing. Petra Považská, PhDr. Jiří Sedláček,Vladislava Schmidová, Anna Sotolářová;šéfredaktor: Ivan Augustin; sazba a typografická úprava: Tomáš KramnýTisk: Tiskárna KLEINWÄCHTER, Frýdek-MístekNáklad: 2500 kusůPodávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s.p.,Odštěpným závodem Severní Morava, čj. 2596/97-P/1 ze dne 3. 7. 1997.NOVINY SLEZSKÉ UNIVERZITYjsou zapsány do evidence periodického tiskupod evidenčním číslem MK ČR E 10027.ISSN 1801-1071

strana 48 Noviny Slezské univerzity březen 2010Nové insignie Fakulty veřejných politikNahoře zleva - žezlo děkana Fakulty veřejných politik a detail jeho hlavice s figurou bohyně Vesty a heslem Accedamus ad rem publicam. Dole zleva detailyřetězu proděkana fakulty (menší) a děkana a dále celý řetěz děkana a uvnitř část řetězu proděkana. Více čtěte uvnitř listu Foto David Macháč