KROMĚŘÍŽSKÝ ZPRAVODAJ / LISTOPAD 2007 - Město Kroměříž

zprávy o tom, že jazyk zvládli, Českou republikunavštívili a s místními se slušnědomluvili? A třeba vám dodatečně poděkovali?Zájem o češtinu byl obrovský. Na venkovějsem měla asi padesátku žáků, v SaoPaulu kolem 80 žáků. Mnoho z nich sečesky toužilo naučit, protože tím jazykemmluvili jejich rodiče a prarodiče, jiní mělizájem o jazyk země, která patří do Evropskéunie, jiní chtěli v Praze studovat. Napříkladtři z mých žáků dnes studují v Prazea pravidelně se vídáme, předminulý týdenjsme se viděla s paní Dolores Baa Arambašičovou,vnučkou Jana Antonína Bati,která je velmi ráda, že se na mých hodináchnaučila česky číst a psát, protože sesvými rodiči česky jen mluvila.Sao Paulo je obrovské město, které má více obyvatelnež celá Česká republika. Zcela určitě je tam silná vnitřnímigrace obyvatel. Jaký je tam život pro člověka, který vyrostlv Hanáckých Athénách, kde se snad všichni v okolínavzájem znají? Jak dlouho jste tam žila?V Sao Paulu jsem žila rok a půl. Nebyl to zase takovýšok, i když to město má asi 18 milionů obyvatel, protožeuž před tím jsem delší dobu pobývala například v Mexiku.Sao Paulo je velké a nebezpečné město, ale když člověkKROMĚŘÍŽSKÝ ZPRAVODAJ / LISTOPAD 2007dbá na základní pravidla, čili nenosit usebe a na sobě drahé věci, nenápadně seoblékat apod., tak není důvod k obavám.Je to město s velmi silnou energií, protožetamní kapitalismus se opravdu s nikýmnemazlí a žijí tam většinou velmi aktivnía cílevědomí lidé, takže v tomto smysluto byla opravdová škola života.Ve které zemi a ve kterém městě bystechtěla žít? A kterou část světa byste chtělapoznat?Ze všeho nejraději bych žila ve Španělsku.Jen tam se cítím opravdu doma.Žila jsem dva roky ve španělské Granaděa byly to nejšastnější dva roky méhoživota. Je odtamtud blízko do vysokýcha divokých hor Sierra Nevada a taky asihodinu k moři. Kulturně je mi Španělsko také velmi blízkéa kdybych tam měla stálou práci, ani na okamžikbych neváhala a odstěhovala se do Granady. Je to nejkrásnějšíměsto na světě. Velmi ráda bych někdy poznalaSpojené státy americké, kde jsem nikdy nebyla.M. KarásekZ knihy Žluté oči vedou domů bude autorka MarkétaPilátová číst ukázky v pondělí 12. listopadu v 16.30 hodinv přednáškovém sále Knihovny Kroměřížska.Společně oslaví 15 let spolupráceVídeňská sokolská divadelní Omladina patří k pravidelným návštěvníkům Tělocvičné jednoty Sokol Kroměříž. Divadelnípředstavení v jejich podání patří k nezapomenutelným uměleckým zážitkům a na prknech, která znamenají svět,sklízejí zasloužené ovace. A také obdiv za to, že dokáží nastudovat v krátkém čase náročné konverzační inscenacev českém jazyce, přestože vše vykonávají při běžném zaměstnání. Kroměřížskému publiku se divadelní Omladinapředstaví hrou Sto dukátů za Juana v sobotu 17. listopadu v 17 h v sále TJ Sokol Kroměříž. Ilustrační foto: -kam-23