KROMĚŘÍŽSKÝ ZPRAVODAJ / LISTOPAD 2007 - Město Kroměříž

KROMĚŘÍŽSKÝ ZPRAVODAJ / LISTOPAD 2007Cimbálová kapela DUBINA:Původně jsme zakládali country kapeluKroměřížská cimbálová kapela DUBINA vstoupila dočtvrtého desetiletí. Za dobu svého trvání rozdala mnohodobré nálady na večírcích, různých přátelských posezenícha zábavách nejen v Kroměříži, ale po celém regionu.Občas i o něco dál. Na začátky si každý vzpomínájinak. Současný primáš Miloš Běák, který spolus kontrabasistou Václavem Krčem stál u zrodu DUBINY,to vidí takto:Původně jsme jako mladí muzikanti zakládali countrykapelu. Koupili jsme havajskou kytaru a mandolínu azkoušeli koncertovat. Nebylo to špatné, ale nijak nás toneuspokojovalo. Vzhledem k tomu, že jsme pocházeliz Moravského Slovácka a znali spousty nádherně melodickýchlidových písniček, já jsem navíc uměl na housle,rádi jsme okoštovali dobré vínko, tak z této jedinečnémoravské konstelace vznikl nápad zanotovat si pěknoulidovku, jak to umí jen hoši z Moravy.Zkusili jsme to aono to mělo úspěch. Pověsili jsme havajskou kytarus mandolínou na hřebíček, vzali do rukou housle, basu,posháněli cimbál (ten jsme nalezli odložený v základníškole na Rusavě) a cimbalistu - a usilovně zkoušeli. Repertoárpřicházel sám. Našlo se vděčné obecenstvo, kterénás podpořilo, a už jsme u toho zůstali. Kapela DUBINAbyla na světě.Jaké byly začátky vašeho veřejného vystupování?Začínali jsme s hanáckým souborem Ječmínekv Chropyni. Prvním cimbalistou byl Laa Zapletal, ales cimbálem to neuměl. Přesvědčili jsme ho, že se to musínaučit, protože ovládá hru na klavír a harmoniku. Tak sepodle nějaké brožurky naučil čtyři základní akordy a užto šlo. Později jsme přerušili spolupráci s Ječmínkem apřešli k Hanácké besedě v Kojetíně. S nimi jsme hráli hanácképísničky, ale pouze při veřejných vystoupeních nebona regionálních folklórních přehlídkách, napříkladv Troubkách nad Bečvou na přehlídkách hanáckých souborů.Ale zbytek zábavy jsme vždy hráli melodické slovácképísničky.Pak ale přišlo období, kdy se zapsala kroměřížská cimbálovkado povědomí veřejnosti jako „spojařská“.Toto pojmenování mělo své opodstatnění. Tři z násbyli zaměstnanci tehdejších Spojů. Podnik Spoje měl velmibohatou odborářskou činnost. Existovala celá řada28