1/2013 - Severočeské doly as

HORNICKÉlistyČASOPIS ZAMĚSTNANCŮ SKUPINY SD • ROČNÍK XXI • ČÍSLO 1

obsahslovo generálního ředitelestrana 10strana 11strana 16strana 30HORNICKÉlisty 1/2013časopis zaměstnanců skupny SD2 slovo generálního řediteleIvan Lapin4 hlavní témaÚspěšný rok 2012 v ledvické úpravně9 aktualityUkončení těžby na OPF DNTNový druhý skrývkový řez v DBOprava SchRs 1 550/K 109Asset managementKrálovna bazénů Simona BaumrtováSetkání Skupiny ČEZ se zástupci samosprávPozornost na pracovišti se vyplatila14 profilJiří Neruda16 pracovní denBohuslav Smékal18 hornické dynastieKarel Král s dcerou Růženou20 jubilantiLubomír Poustecký21 naši zaměstnanciPříspěvek na penzijní připojištění22 svět dolůSkupina SD v roce 201226 hornické tradicePamátka obětí katastrofy na dole Nelson27 z míst kde žijemeNové poslání staré školy v Březně28 informaceVltava jako říční dálnice30 tip na výletPláně nad MoldavouVYDAVATEL: Severočeské doly a. s. (IČ 49901982), B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov ŠÉFREDAKTOR: Tomáš Vrba ADRESA REDAKCE:Hornické listy, 5. května 213, 418 29 Bílina, e-mail: vrba@sdas.cz, brozikova@sdas.cz REDAKČNÍ RADA: předseda: Vladimír Budinský;místopředsedkyně: Jaroslava Šťovíčková; členové: Vladimír Andrášek, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, Rostislav Kubíček, Jiřina Leónová, KarelSkramuský, Jaromír Šeps, Jaroslav Tourek, Pavel Vocásek, Tomáš Vrba. Číslo registrace MK ČR E 13126 TISK: TISK HORÁK, a. s. Pro SD a. s.zajistil INFO-PRINCIP, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 1/2013: 14. 2. 2013 UZÁVĚRKA ČÍSLA 2/2013: 10. 4. 2013. Elektronickou podobu Hornických listůnajdete na www.sdas.cz a intranetu SD a. s.Vážení zaměstnanci Severočeskýchdolů a. s. a našich dceřiných společností,máme za sebou první společný rok. Za turelativně krátkou dobu jsem měl příležitostpoznat řadu z Vás – profesionálů svéhooboru a setkal jsem se s velkým počtemšpičkových odborníků z nejrůznějších pracovišťnapříč celou skupinou SD. Měl jsemmožnost na mnoha pracovních pozicíchpoznat skutečné znalce svého řemesla.Vím, že máte svoji práci velmi rádi; vysoceto oceňuji a vážím si toho, že máme takovéskvělé lidi. Nepochybně právě díkynašemu kvalitnímu týmu a dobré firemnístrategii se Severočeské doly těší vynikajícípověsti a mají velice dobré jméno u odbornéveřejnosti i mezi obyvateli našehoregionu, kde působíme. Dokázali jsme sinaše dobré jméno v minulém roce nejenudržet a dokonce jsme ho dále posílili.Jaký tedy byl rok 2012v Severočeských dolech?Navzdory stagnaci domácí ekonomikya pokračující hospodářské krizi většinyzemí EU, jejíž důsledky se samozřejměnevyhnuly ani oblasti energetiky, se námpodařilo obhájit pozici největší české těžebníhnědouhelné společnosti. Ročníodbytová těžba 22,7 mil. t odpovídá dvaapadesátiprocentnímupodílu na produkcihnědého uhlí v ČR, byť zhruba 70 % našíprodukce je de facto vlastní spotřeba, protožese spálí v elektrárnách Skupiny ČEZ.Nespornou výhodou členství ve SkupiněČEZ je jasná vize a existující dlouhodobékontrakty na dodávky energetického uhlí.Naše začlenění do Skupiny ČEZ se budedo budoucna dále prohlubovat a naše výhodadále poroste. Na obou našich těžebníchlokalitách jsme splnili všechny plánovanéklíčové parametry a pokryli plněpožadavky našich odběratelů, zejména toplatí u naší mateřské společnosti ČEZ.V roce 2012 jsme se také více zaměřilina zvyšování efektivnosti a úspor. Užprvní zkušenosti ukazují, že tato cestaje správná a odrazí se pozitivně v našemhospodářském výsledku. Zahájilijsme projekt EFEKTIVNÍ A BEZPEČNÁTĚŽBA, pro který je důležitá podporaa aktivní účast středního článku řízeníi klíčových výkonných profesí. V roce2012 jsme udělali významné kroky k zajištěnídlouhodobé stability naší těžby.Na konci loňského roku vydal Obvodníbáňský úřad v Mostě důležitý dokument– Povolení hornické činnosti proBudoucnost obou našich těžebních lokalit je zajištěna nadlouhý časový horizont, což poskytuje jistotu pro dalšístrategická rozhodnutí. Zahájili jsme projekt EFEKTIVNÍA BEZPEČNÁ TĚŽBA a trvale usilujeme o lepší životníprostředí pro obyvatele sousedních měst a obcí.DNT na období 2014 až 2029. V létě2012 jsme podepsali po schválenív zastupitelstvech obcí a měst se starostyměst Mostu a Bíliny a obcí Braňanya Mariánské Radčice důležitousmlouvu, která znamená souhlas obcís postupem těžby dolu Bílina až dozávěru jeho činnosti kolem roku 2050.Budoucnost obou našich těžebních lokalitje bezpečně zajištěna na dlouhý časovýhorizont a to nám dává jistotu prodalší strategická rozhodnutí.Co očekáváme od letošního roku?Budeme systematicky pokračovat v řaděvýznamných rozvojových projektů nejeninterně v teritoriích našich dobývacíchprostorů, ale v rámci naší politiky společenskéodpovědnosti také směremk našim sousedům, kde trvale usilujemeo lepší životní prostředí pro obyvateležijící v našem bezprostřednímokolí.Nedílnou součástí naší hornické činnostijsou rekultivace, což je nově podtrženotím, že proces přípravy i realizacerekultivací nyní spadá přímo pod výrobníhoředitele. Nejen obyvatelé našehokraje, ale i mnozí návštěvníci jsoupřekvapeni, jaké krásy u nás i v bezprostřednímokolí dolů vidí, a uznávají,že jsme vpravdě Krajem s lepšívyhlídkou.V oblasti obchodu budeme realizovatnovou obchodní strategii prodeje tříděnéhouhlí a usilovat o zrovnoměrněníodbytu tohoto našeho významného produktu.Registrovaná ochranná známkaBílinské nízkosirnaté uhlí pomůže odlišitna trhu náš kvalitní produkt od ostatníméně kvalitní produkce, zejména odnekvalitních a často dovozových náhražek,jejichž spalováním trpí obce i městav oblastech s výskytem špatných rozptylovýchpodmínek.Mimořádně důležitou prioritou roku2013 je zlepšení ukazatelů v oblastibezpečnosti práce. Zaměříme se přednostněna prevenci vzniku pracovníchúrazů, budeme provádět soustavnouosvětu, ale také posílíme vazbu zainteresovanostivedoucích pracovníků nabezpečnosti práce. Pevně věřím, že senám společně podaří nastavit pozitivnítrend v oblasti bezpečnosti, protože bezpečnéchování našich zaměstnanců napracovištích báňského provozu je nedílnousoučástí naší strategie EFEKTIVNÍA BEZPEČNÁ TĚŽBA.Za důležitou považuji otevřenou komunikacia vzájemnou důvěru mezi všemizaměstnanci. Loni na podzim jsmeuskutečnili společné setkání vedení SDs manažery obou našich těžebních lokalit,kteří získané informace předali dálsvým kolegům na úsecích. V takovémprojednávání strategie SD budeme pokračovati letos. Zpětná vazba je pro nášvrcholový management velmi důležitá.Významným komunikačním médiemve skupině SD jsou Hornické listy, kdeRada Hornických listů tvoří důležitouzpětnou vazbu.Chtěl bych popřát všem čtenářůmHornických listů dobrý rok 2013. PřejiVám hodně zdraví a bezpečí při prácii odpočinku a hodně radosti a štěstídoma ve Vašich rodinách.Těším se na spolupráci s Vámi.Zdař Bůh!Ivan Lapinpředseda představenstvaa generální ředitel SD2/3

hlavní témaUplynulý rok byl pro Doly Bílina opět mimořádně úspěšný. Díky včasnémuuvolnění uhelných zásob a bezproblémovému fungování technikyv lomu doputovalo po pásových dopravnících do úpravárenskéhoprovozu 10 159 699 tun vsázkového uhlí. Úpravna uhlí v Ledvicích cobynepostradatelný článek mezi těžbou uhlí a jeho odběrateli opět potvrdila,že je schopna i ve zvýšených objemech spolehlivě upravovat bílinské uhlído forem požadovaných spotřebiteli. Během dosavadní šestačtyřicetiletéhistorie provozu to bylo teprve podruhé, kdy se podařilo překročit magickouhranici 10 mil. tun uhelné produkce. Loňský výborný výsledek 10 010 734 tunuhlí se těsně zařadil za rok 2011, kdy se podařil absolutní rekord10 137 502 tun uhelné produkce z Dolů Bílina. Pozoruhodné je, že vysokéobjemy upravovaného uhlí nejdou na úkor bezpečnosti a kvality. O tom, žese pracovní podmínky zlepšují, svědčí stabilně výborné výsledky v oblastibezpečnosti a hygieny práce. V loňském roce dokonce v porovnání s tímpředchozím došlo k poklesu počtu pracovních úrazů o 42 %.4/5HORNICKÉlisty 1/2013Úpravna uhlí v číslech1966 zahájení provozu35 m 2 plocha úpravárenského areálu se17 objekty propojenými 29 technologickými mosty150 zkrápěcích míst osazených 500 tryskamiúčinně omezuje prašnost6 výkonných průmyslových vysavačů zlepšujepracovní prostředí238 metrů dlouhá protihluková stěna oddělujeúpravnu od sousedního města Ledvice2 000 t kapacita hlubinných zásobníků navsázkové uhlí10 010 733,64 t uhlí = loňská odbytová produkce,z toho 1 782 887,00 t zamířilo po pásovýchdopravnících do sousední Elektrárny Ledvice315 zaměstnanců1 2 3Úpravna plní náročné požadavkytrhuAčkoliv se bílinské uhlí vyznačuje nízkouměrnou sirnatostí (kolem 0,53 g/MJ), přijatelnýmmnožstvím popelovin a vysokouvýhřevností (od 11,7 do 17,7 MJ/kg), mápo vytěžení různou velikost, zrnitost a popelnatost,navíc je často znečištěno proplástky.Proto je nutné další zpracovánísurového uhlí v úpravně. Úpravárenskoučinnost lze zjednodušeně rozdělit na drcení(získá se potřebná velikost zrna),třídění (už vyčištěné uhlí se roztřídí podlezrnitosti) a rozdružování (oddělí se čistéuhlí od jalovin a prorostlin – proplástků).Než se uhlí upraví do požadované kvality,projde na pásových dopravnícíchsedmnácti úpravárenskými objekty. Nakonci je vsázkové uhlí zpracováno dojednoho ze sortimentů uhelných produktů(tříděné uhlí zastupuje kostka, ořech 1a 2; průmyslové směsi a hruboprachy).V provozu aditivační stanice se přimíchávádo prachového uhlí karbidové vápno.Úpravou se dosahuje výrazného sníženíobsahu síry v emisích, a to bez nutnostiodsíření tepelných zdrojů. Tento produktse uplatňuje především v menších teplárnácha přispívá k lepšímu životnímuprostředí. V posledních dvou letech sev Ledvicích vyrobilo více než 10 mil. tunkvalitních upravených uhelných produktůročně. Většina produkce je z úpravny dopravovánapo železnici. V roce 2012 tobylo 6,6 mil. tun (hlavními odběrateli byly1 Vedoucí úseku ÚUL Zdeněk Zíbar má důvodke spokojenosti. V roce 2012 překročil objemprodukce opět hranici 10 mil. tun.2 K povinnostem vybíračky hlušiny Hany Pravečkovév hrubé drtírně patří i obsluha průmyslovéhovysavače.3 Inspektor BHP a PO Vladimír Herškovič provádínamátkovou dechovou zkoušku na přítomnostalkoholu u zámečníka Jaromíra Nohla. Samozřejměs negativním výsledkem.uhelné elektrárny Skupiny ČEZ a teplárnyv Trmicích, Plzni, Táboře, Mladé Boleslavi,Lovosicích). Nákladními auty se loniodvezlo do husté sítě prodejců po celéČR 1,6 mil. tun tříděného uhlí. Nezanedbatelnémnožství uhlí zamířilo po pásovýchdopravnících do sousední ElektrárnyLedvice (1,8 mil. tun energetického uhlí).Průběžné modernizace a zaváděnínových technologiíProvoz v úpravně byl zahájen už v roce1966. Během uplynulých desetiletí zaznamenalřadu změn. Například v roce1985 byla nahrazena kolejová dopravavytěženého uhlí z lomu pásovými dopravníky.K systematické obnově zastaraléhozařízení a k výstavbě novýchobjektů a technologií dochází předevšímv posledním desetiletí, jen tak je možnéspolehlivě reagovat na zvýšené objemytěžby. Jaké byly nejdůležitější technologickéúpravy podle Zdeňka Zíbara, vedoucíhoúpravny Ledvice? „Každý rokběhem technologické odstávky probíhajíopravy jednotlivých úpravárenskýchobjektů a technologických mostů mezinimi. K zlepšení výrobní činnosti přispělamontáž nových drtičů, osazení všechlinek dálkové pásové dopravy indikátorya magnetickými separátory kovů. Kvalitusortimentu tříděného uhlí pozitivně ovlivnilavýměna původních válcových třídičůstávajícími vlnonapěťovými třídiči, kteréoddělují prachové podíly od uhlí určenéhok dalšímu zpracování. Šestnáct vlnonapěťovýchtřídičů nasazených v hrubétřídírně a v třídírně druhů k finální úpravětříděného uhlí umožňuje pružněji reagovatna možnosti poptávky. Ve vztahuk ochraně životního prostředí máme napříkladbezodpadní provoz úseku prádlo,díky němuž nemusíme vypouštět odpad-

hlavní témaHORNICKÉlisty 1/2013ní kaly do úložiště mimo areál. Prašnostpři výrobě výrazně omezují zkrápěcí jednotky,průmyslové vysavače či zakrytováníhlubinných zásobníků.“Vzhledem k tomu, že provoz úpravnyběží nepřetržitě, by se mohlo zdát, žena obnovu nebo výměnu zařízení nenídostatek času. Výhodou je důmyslnávnitřní struktura celého úpravárenskéhocyklu, která umožňuje modernizaci běhemprovozu. Přesto se většina oprava modernizací realizuje během zmíněnékaždoroční čtrnáctidenní technologickéodstávky. Loni se jednalo například o výměnukladkostrojů na skluzech sypání přinakládce do vagonů nebo vybudovánípodlahy v objektu hrubé třídírny. Druhépololetí roku pak bylo ve znamení pracísouvisejících s plánovaným ukončenímprovozu skládky mourů.HLUBINNÝZÁSOBNÍKIIROZDĚLOVACÍSTANICE HLUBINNÝZÁSOBNÍKIHRUBÁDRTÍRNADROBNÝPRODEJTŘÍDÍRNADRUHŮPRÁDLOHRUBÁTŘÍDÍRNADRTÍRNAOŘECHU2DRTÍRNAKOTLOVÉHOUHLÍLISOVNAKALŮ4 5 6 CESTA BÍLINSKÉHO UHLÍ LEDVICKOU ÚPRAVNOUNAKLÁDACÍZÁSOBNÍKSMĚŠOVACÍSTANICEADITIVAČNÍSTANICE PŘEDÁVACÍVĚŽDOČASNÁNAKLÁDKAMOURŮpotrubípásové dopravníkysilniční dopravaELEKTRÁRNALEDVICECesta uhlí ledvickou úpravnouÚsek zauhlování je jakousi vstupníbranou do labyrintu úpravárenskéhokomplexu. Přímo od rýpadel sem uhlídopravuje dálková pásová doprava dodvou hlubinných zásobníků rozdělenýchpodle kvality těženého uhlí tak, abynásledné zpracování umožnilo vyrábětvýsledný produkt podle limitů jakosti.Z hlubinných zásobníků putuje uhlí přeshrubou drtírnu, kde se odstraní nedrtitelnépředměty a jeho rozměr se zmenšína 0 – 100 mm, do hrubé třídírny. Zdese po odtřídění zrn 0 – 10 mm provádírozdělení podle dalšího zpracování. Nízkopopelnatéuhlí je upravováno suchoucestou v třídírně druhů a uhlí s příměsíprorostlin a hlušiny je určené pro prádlonebo drtírnu kotlového uhlí, kde je pomocíkladivových drtičů rozdrceno.Z drtírny kotlového uhlí je výslednýprodukt se zrnitostí 0 – 40 mm dopravovánpřímo do Elektrárny Ledvice nebo nanakládací zásobník k plnění železničníchvagonů.K míchání průmyslových směsí a hruboprachůdochází ve směšovací stanici.Její součástí je také aditivačnístanice, která umožňuje výrobu aditivovanéhoproduktu namícháním vápennéhohydrátu do prachového uhlí.K zpracování vsázkového uhlí s prorostlinamimetodou gravitačního rozdružovánív těžké kapalině a zbavení uhlínežádoucích příměsí slouží úsek prádlo.Odpadní voda z tohoto úseku odtéká dolisovny kalů. Za pomoci flokulačního činidlase z kalů vysráží kalové podíly, kterése vylisují a rozrušené kalové koláčese vrací k dalšímu zpracování. Vyčištěnávoda se opět použije v prádle.Po absolvování všech těchto procesůčeká upravené uhlí už jen třídírna druhů.Zde probíhá finální roztřídění na jednotlivédruhy – kostka, ořech 1 a 2 – a jejichnakládka do vagonů nebo nákladních aut.Než se hruboprach a průmyslovásměs z hrubé třídírny dostane na nákladníautomobily odběratelů, prochází z nakládacíhozásobníku vnitrozávodovoudopravou na depo mourů.Plynulou produkci úpravy uhlí řídív nepřetržitém provozu úsek hlavní řídícídispečink.Bez profesionální obsluhy by seúpravárenský provoz neobešelNepřetržitý provoz zpracování veškeréhobílinského uhlí do formy vhodnépro spotřebitele s maximálním využitímuhelné vsázky zajišťuje 315 pracovníků.Díky zavádění nových technologiía racionalizaci činností bylo postupněmožné výrazně snižovat počty obsluhujícíhopersonálu (například v roce 1994bylo v ledvické úpravně zaměstnáno 802pracovníků při odbytové těžbě 7,2 mil. tuhlí). Nyní úpravárenský provoz zabezpečujetedy 315členný profesionální týmrozdělený do čtyř směn. A jaké profesejsou v úpravně nejpočetněji zastoupeny?„Početně převažují strojníci a strojnice,kterých je celkem 74. Kromě elektrikářů,mechaniků či vulkanizérů máme specifickéúpravárenské profese, jako jsou vybíračihlušiny nebo pradlaři. Hojně jsouu nás zastoupeny ženy (43 %), a to vevšech provozech, od zauhlování až ponakládku do vagonů a nákladních aut,“vysvětluje mistr Zbyněk Štika.Bezpečnost a ochrana zdraví při prácia zlepšování životního prostředíTrvalý apel na dodržování bezpečnostníchpředpisů, používání ochranných pomůceka pravidelná školení bezpečnostia hygieny práce i požární ochrany vedek lepším výsledkům v oblasti bezpečnostia ochrany zdraví. Pozoruhodné je, žei při vyšších objemech uhelné produkceSilvestr 2012 – nakládka 10miliónté tuny uhlí z DB.4 Strojvedoucí Stanislav Vytlačil z SD – Kolejovádoprava přistavil soupravu k nakládacímuzásobníku.5 Lanový posun zatím prázdných vagonů podzásobníkem zajistila strojnice Petra Poustková.6 Vážná ranní směny Jana Kořízková naplnilajubilejní tunu uhlí přesně v 08:11. Zbývá dodat, ževlaková souprava byla určena Elektrárně Mělník III.6/7

hlavní témaaktualityHORNICKÉlisty 1/20137se daří počty úrazů snižovat. Běhemroku 2012 bylo v úpravně zaznamenáno11 úrazů, z toho 3 s pracovní neschopností,což oproti roku 2011 představujepokles o 42% (v roce 2012 bylo 19 úrazů,z toho 4 s pracovní neschopností).K žádným úrazům nedošlo ani u stovekpracovníků externích firem, kteří se podílelina realizaci řady investičních akcí prováděnýchběhem nepřetržitého provozupo celý loňský rok. Zejména ve druhémpololetí v úpravně pracovalo denně vícenež sto pracovníků nejrůznějších dodavatelskýchfirem a dceřiných společnostískupiny SD podílejících se na výstavběnové vnitropodnikové dopravy prachovéhouhlí v souvislosti s plá novaným ukončenímprovozu skládky mourů.Úpravna uhlí se neobejde bez polétavéhoprachu, ale jeho množství se trvalesnižuje. Pracovní podmínky a prostředíodpovídají třetímu tisíciletí. Používají se7 Mour z nového zásobníku převážejí nákladní autaSD – Autodoprava po vnitřních komunikacích nadepo mourů.8 Depo mourů dostalo nové místo mezi elektrárnoua uhelnými odtahy. Stalo se tak součástí areáluúpravny.výkonné průmyslové vysavače, kterévýrazně zefektivňují odstraňování sedimentovanéhouhelného prachu z jednotlivýchpracovišť. Opatření pro zlepšováníživotního prostředí jsou směrována takévůči k sousedním Ledvicím a Chotějovi-8cím (například protiprašné stěny a zelenépásy).21. prosince 2012 byl ukončenprovoz skládky mourůSeveročeské doly se zavázaly v EIAa platném POPD pro DB k ukončení provozuskládky mourů, která bezprostředněsousedila s městem Ledvice. Skládkaměla kapacitu 100 tis. tun a sloužilapro výrobu prachových směsí. Stavebnípráce související s ukončením provozuskládky začaly v červnu 2012. Byl rekonstruovántechnologický most k nové věži,která je propojena novým mostem sezásobníkem mouru s kapacitou 2 x 60 tpro vnitropodnikovou automobilovou dopravu.Dodavatelem zařízení pro zásadnízměnu v technologii, logistice a dopravěmouru v úpravárenském provoze bylaSD – 1. strojírenská. Nově vybudovanýúsek dopravy mouru byl dokončen a předán21. prosince. Od začátku letošníhoroku dočasně dopravují mour z novéhozásobníku na depo mourů výhradně povnitřních komunikacích nákladní autadceřiné společnosti SD – Autodoprava.Zároveň bude probíhat další etapa pracísouvisejících s ukončením provozuskládky mourů, a to výstavba trubkovéhodopravníku, který nahradí dočasnouautomobilovou dopravu. Také tato etapabude probíhat za plného provozu. Podleplánovaného harmonogramu by měly býtvšechny práce související s ukončenímprovozu původní skládky mourů kompletnědokončeny v roce 2014.text a foto: Tomáš VrbaTransport KU 300.22/K 76 ukončil těžbuna Odstavené porubní frontě DNTBezprostředně po ukončení těžby uhlív lokalitě Odstavená porubní fronta(OPF) DNT se na předem připravenoutrasu vydala zdejší dobývacítechnika – rýpadlo KU 300.22/K 76,čtyři pásové zakládací vozy (PVZ)a jedna poháněcí stanice. Mezi27. prosincem a 11. lednem překonalcelý konvoj 4,5kilometrovou trasubez závažných problémů. Vedoucímtransportu byl směnový revírníkMiroslav Kotula.K exploataci uhelných zásob v prostoruOPF došlo vloni 26. prosince, kdy poslednírýpadlo KU 300.22/K 76 v tétolokalitě ukončilo těžbu. Fakticky tím vyvrcholiloněkolikaleté douhlování tétolokality a dno lomu se uvolnilo pro zakládánískrývkového nadloží nejhlubšíchetáží vnitřní výsypky. TransportKU 300.22/K 76 probíhal od 27. prosince2012 do 11. ledna 2013. Běhemšestnácti dnů urazila zdejší dobývacítechnika (rýpadlo, čtyři PVZ a jedna poháněcístanice na transportním voze)4,5kilometrovou trasu, včetně dvojíhokřížení se skrývkovými dopravníky DPD,až k místu svého dalšího nasazení naHlavní porubní frontě (HPF). Protože napřelomu roku nemrzlo, ale vydatně prše-Bezpečnost práce v Severočeských dolechSměnový revírník Miroslav Kotula a KU 300.22/K 76 v místě nového nasazení u PD 17na Hlavní porubní frontě, kde stroj začal těžit uhlí 11. ledna.lo, komplikoval cestu rozbahněný terén.I s ním si za výrazné pomoci doplňkovémechanizace tým zainteresovaných pracovníkůporadil. Vedoucím transportubyl směnový revírník Miroslav Kotula,který má s přesunem velkostrojů bohatézkušenosti. Už v roce 2011 se podílelna úspěšném transportu rýpadla KU300.9/K 64, které také spolehlivě odvedlz OPF na novou perspektivní lokalituLibouš II – sever. Od začátku letošníhoroku jsou na DNT už těžebně aktivní jendvě lokality – HPF a Libouš II – sever.text a foto: Tomáš VrbaPřehled počtu pracovních úrazů v SD v kumulaci od počátku roku 2012leden až prosinecPočet evidovaných úrazůZ toho úrazů se záznamemRozdíl2012 2011 2012 2011RozdílDB 65 72 – 7 21 22 – 1DNT 60 43 +17 23 14 +9Správa a.s. 2 1 + 1 1 1 0SD celkem 127 116 +11 45 37 +8Přehled počtu pracovních úrazů v SD v kumulaci od počátku roku 2013ledenPočet evidovaných úrazůZ toho úrazů se záznamemRozdíl2013 2012 2013 2012RozdílDB 5 8 – 3 2 2 0DNT 8 7 +1 7 3 +4Správa a.s. 0 0 0 0 0 0SD celkem 13 15 -2 9 5 +48/9

aktualityaktualityHORNICKÉlisty 1/2013Přímo v místě havárie rýpadla SchRs1 550/K 109 na prvním skrývkovém řezuDNT bylo vybudováno improvizovanémontážní místo, a to včetně zpevněné plochya potřebného technického zázemí sedvěma pásovými jeřáby o nosnosti 300,respektive 600 tun. Opravu zajišťují dceřinéspolečnosti Prodeco a SD – 1. strojírenská,které doplňují specializovaní dodavatelé.Navzdory mrazivému počasí užbyly demontovány vzpěry vyvažovacíhoa kolesového výložníku a elektrorozvodna,jeřáb s vrátky zdvihu z vyvažovacíhovýložníku. Po podepření kolesovéhovýložníku barkami se začne s výměnoujeho poškozených částí. Řada demontovanýchdílů se odváží na montážní místov Březně, nebo do dílen SD –1. strojírenskék provedení nutné diagnostiky.V lednu byl zahájen provoz dálkové pásovédopravy nového druhého skrývkovéhořezu na Severních svazích DolůBílina. Novou pětikilometrovou dopravnílinkou dálkové pásové dopravy šíře1 800 mm se šesti poháněcími stanicemi(PD 921, 511, 922, 923, 924 a 925) putujerýpadlem KK 1 300/K 111 odtěženénadloží na vnitřní výsypku, kde je zakládánozakladačem ZPD 6 600.20/Z 96.Generálním dodavatelem dopravní linkybyla dceřiná společnost Prodeco. Dodávkabyla součástí projektu výstavbydruhého skrývkového řezu, který budevzhledem k zapadání uhelné sloje vloženmezi stávající první a druhý skrývkovýřez. KK 1 300/K 111 na Severních svazíchvytváří plošiny potřebné k napojenína porubní frontu.Na začátku roku zahájil v Úseku finančníhoředitele činnost nový útvar – odborasset management vedený MiroslavemKaiserem (na fotografii). S kolegy PetremKolouškem a Luďkem Chlebnýmbude sledovat využití, poruchovost a rizikovostmajetku SD. Po vyhodnocenítěchto kategorií se zpracují podkladypro jeho obnovu a údržbu. Nový útvarvstoupí aktivně do procesu realizace investica bude úzce spolupracovat s týmyspecialistů Design-to-Cost a investic naoptimalizaci investičních nákladů. MiroslavKaiser má s hornictvím bohaté zkušenosti.Na DNT působil od roku 1977,naposledy jako vedoucí úseku DDM, kdese dlouhodobě zaměřoval na maximalizaciprovozní spolehlivosti a minimalizacinákladů rozsáhlého vozového parku.KRÁLOVNA BAZÉNŮ SIMONA BAUMRTOVÁA SEVEROČESKÉ DOLYRok 2012 byl pro chomutovskou plavkyni Simonu Baumrtovou, která už 20krát zlepšila český rekord, mimořádněúspěšný. Z mistrovství Evropy v krátkém bazénu přivezla tři bronzy a jedno stříbro. Na světovém šampionátu na100metrové trati skončila třetí. Za vynikající výsledky byla mladá znakařka vyhlášena Plavcem roku 2012. Je nám ctíoznámit, že v nové sezoně se stala společnost Severočeské doly partnerem Simony Baumrtové, výrazného talentua naděje českého plaveckého sportu. Následující rozhovor jsme pořídili při podpisu partnerské smlouvy.Konec loňského roku vám přineslněkolik senzačních vítězství. Cobyste chtěla dokázat dál?Mým největším snem je zisk olympijskémedaile. Ale z těch reálnější cílů bych sechtěla dostat mezi top plaveckou světovoušpičku a pokusit se získávat dalšícenné kovy jak z ME, tak z MS.Máte v mezinárodní plavecké elitěhodně silných soupeřek?Rozhodně. Mezi plavecké velmoci patříUSA, Čína, Austrálie, z Evropy to jeUkrajina, Velká Británie, Francie.Je plavecký sport velká dřina?Asi jako každý vrcholový sport. Každýz nich má svá pro a proti, ale všechnydisciplíny se shodnou ve velké dřiněa odříkání.Jak vám pomáhá rodina, jak sestarají trenéři, lidé ze svazu?Mým trenérem je táta, takže rodina měpodporuje maximálně, bez ní bych nikdySimona Baumrtová s Ivanem Lapinem a Vladimírem Budinským při podpisu partnerské smlouvy.nebyla tam, kde jsem teď. S plaveckýmsvazem je to už horší. Ale můj oddílmě velmi podporuje a z finanční stránkyi sponzoři, kterým jsem za to mocvděčná.Kolik stojí špičkové plavce napříkladjedna sezona?Záleží, na kolik soustředění se vyjíždí,kolik závodních plavek potřebujeme, koliks sebou vezeme doprovodu na různéakce. Rozmezí může být velmi široké,ale ta základní příprava může vyjít tak na400 tisíc korun.Mezi vaše smělé cíle patříi dokončení studia na FTVS UKv Praze (obor fyzioterapie). Máteindividuální studijní plán? Jakzvládáte kredity a zkoušky?Vše řeším na dohodu s vyučujícímipodle časového programu. Studijní úlevynemám žádné, pouze se dohadujemeo termíny, kdy mám na jakou hodinudocházet. Ale skloubit se to dá poměrněbez potíží, nemám nějaký zvláštní problémse zvládáním učiva.Fandí vám Severočeské doly a určitěi celý Chomutov. Pociťujete to?V posledním roce jednoznačně. Moc sitoho vážím a za veškerou podporu děkuji.text a foto: Tomáš VrbaSIMONA BAUMRTOVÁ(*1991) hvězda TJ Slávie Chomutova držitelka šesti medailí vrcholovýchakcí MS a ME roku 2012 je aktuálněnejlepší českou plavkyní. Toubyla oficiálně vyhlášena v anketěo nejlepšího sportovce Českéhosvazu plaveckých sportů. Její hlavnídisciplínou je znak. Na MS 2012v krátkém bazénu na 100 m znakzískala bronzovou medaili v novémčeském rekordu 0.57,18 a získalatak pro české plavání po devítiletémpůstu první medaili. V rámci tréninkuje 9x týdně v bazénu.10/11

aktualityaktualitySkupina ČEZ v roce 2012 a 2013 – hlavní témasetkání se zástupci samospráv Ústeckého krajeDo Mostu se sjeli 8. února na základě tradičního pozvání primátoři, starostové a zastupitelé měst a obcí sousedícíchv našem kraji s tepelnými elektrárnami a hnědouhelnými doly Skupiny ČEZ, aby se z první ruky dozvěděliaktuální a přesné informace o stavu realizace projektů obnovy a výstavby elektráren, připravenosti těžebníchlokalit Severočeských dolů na spolehlivé dodávky paliva, ekologických investicích, rekultivačních akcích, novýchproduktech a službách a v neposlední řadě také o sociální a společenské zodpovědnosti Skupiny ČEZ.Význam letošního tradičního novoročníhosetkání podtrhla účast hejtmanaOldřicha Bubeníčka, který v úvodnímprojevu hovořil o historické spjatosti Ústeckéhokraje s těžbou a užitím hnědéhouhlí a o významu koncentrace dolůa elektráren na jeho území pro celouČeskou republiku, která by bez našehokraje prakticky nemohla fungovat. Ocenilsnahu o bezproblémovou koexistenciměst a obcí s hornickou a energetickouprodukcí Skupiny ČEZ.Souhrnný referát Václava Matyse,manažera útvaru realizace projektů, přiblížilúčastníkům současný stav obnovyelektráren v Ústeckém kraji a plněníprioritního cíle dalšího snižování emisíi imisí. V dubnu 2012 byla dokončenakompletní obnova Elektrárny TušimiceII (4x200 MWe). V Elektrárně PrunéřovII se po dlouhotrvajících potížích podařilozískat všechna potřebná povolenía v září tak mohl být zahájen proces obnovy(3x250 MWe). Nový zdroj 660 MWev Elektrárně Ledvice by měl být dokončenv roce 2014, letos v létě se předpokládátlaková zkouška kotle a pak byÚvodní slovo patřilo hejtmanovi Ústeckého krajeOldřichu Bubeníčkovi.Program setkání poskytl prostor i pro neformální diskuse. Na snímku zprava generálníředitel Ivan Lapin, ředitel strategie a komunikace Vladimír Budinský se starostkouBarborou Bažantovou (Světec) a místostarostkou Ivanou Procházkovou (Ledvice).mělo následovat plynulé najíždění novéhobloku. Realizace projektu paroplynovéhocyklu v Počeradech (841 MWe)bude dokončena do letošního podzimu.Souhrnná prezentace pak byla doplněnaaktuálními informacemi ředitelůelektráren Františka Stracha (OJ EPL)Zaplněný sál centra Benedikt v Mostě.a Otakara Tučka (OJ ETP), kteří se zaměřilijak na technické detaily, tak na přínosyobnovy elektráren.Generální ředitel SD a. s. Ivan Lapinzevrubně informoval o těžebních aktivitáchna DNT a DB v roce 2012 a 2013.V loňském roce podle jeho slov patřilok radostným událostem získání povoleníhornické činnosti pro DNT do roku 2029,objem roční těžby 22,7 mil. tun, a taképěstování vynikajících vztahů se sousednímiměsty a obcemi. Byly například uzavřenysmlouvy o dlouhodobé spoluprácis městy Bílina a Most a s obcemi Braňanya Mariánské Radčice. Starosti naopakpřinesla listopadová havárie skrývkovéhorýpadla na DNT, která však nijak neovlivnítěžební výkony. V roce 2013 budouSD pokračovat v realizaci moderníchtechnologií hornické i rekultivační činnostia v ekologických investicích snižujícíchemisní zátěž. Sociální a společenská odpovědnostfirmy se vztahuje jak na obyvateleokolí těžebních lokalit, tak na péčio vlastní zaměstnance, kterých má skupinaSD přes pět tisíc a řadí se k největšímzaměstnavatelům v Ústeckém kraji.Společnost ČEZ Teplárenská bylapředstavena generálním ředitelem VladimíremGultem jako úspěšný dodavateltepelné energie. Podrobněji informovalo přepojení plynových kotelena napojení města Bílina na centrální zásobováníteplem s přínosem výraznéhosnížení cen a zlepšení kvality ovzduší.Společnost realizuje rovněž první etapunapojení Lázní Teplice.Nový segment SME (péče pro maléa střední zákazníky, veřejnou správua samosprávu) prezentoval Jiří Mrózek,exekutivní ředitel pro SME v ČEZ Prodej,s.r.o. Za ČEZ Energetické služby, s.r.o.zaujal účastníky Rostislav Raida komplexnímimožnostmi pomoci v oblasti veřejnéhoosvětlení.text a foto: Tomáš VrbaVáclav Matys při klíčovém projevu Skupina ČEZ v roce2012 a 2013.Petr Čumpelík, operátor pásové dopravy Skrývka sever.Pozornost a pohotovost na pracovištise vyplatilaOchrana důlního provozu před zárodkypožárů patří mezi priority na obou těžebníchlokalitách SD. I když se prevencia likvidaci požárů profesionálně věnujíhasiči a zmáhači ohňů, je velmi důležitézachytit ohnisko požáru v rané fázi, abynedošlo k jeho rozšíření a k ohrožení životůa škodám na majetku. Jen běhemletošního ledna nad rámec svých povinnostízaregistrovali zárodky požárů titopozorní pracovníci DB: Tomáš Bukač,Petr Hanzlík, Karel Heller, Petr Čumpelík,Martin Radoš, Daniel Svatoš, HanaŠkantová a Petr Žatecký. Ti všichnise neprodleným nahlášením zasloužilio včasnou likvidaci požáru. Byli za to pozásluze finančně odměněni. Na pracovištijsme navštívili Petra Čumpelíka,operátora pasové dopravy Skývka se-ver. „Prostřednictvím kamerového systémusleduji chod DPD. Na začátkunoční směny jsem si na monitoru všimlkouře v prostoru zastavené pasovky.Bez váhání jsem volal hasiče a v rozvodněnechal vypnout elektrické vedenícelého úseku. Požár v raném stadiubyl uhašen zhruba do dvaceti minut odnahlášení,“ přibližuje událost z 24. ledna.Rádi čtenářům představujeme takéHanu Škantovou a Martina Radoše.Tato dvojice čerpadlářů si 27. ledna přicestě k hlavní čerpací stanici DB všimladrobného ohýnku u válečku DPD uhelnéhoodtahu. Také oni svým přístupempřispěli k včasnému uhašení žhavéhoválečku. I v tomto případě se pozornosta pohotovost vyplatila.text a foto: Tomáš Vrba12/13HORNICKÉlisty 1/2013Čerpadláři Martin Radoš a Hana Škantová.

profilHORNICKÉlisty 1/2013JIŘÍ NERUDARekapitulace báňských zkušeností a úspěšné procesní řízení výrobyJiří Nerudačlen představenstva a výrobní ředitel SDJe absolventem Vysoké školy báňské v Ostravě, Fakulty strojnía elektrotechnické. Na DNT začal pracovat v roce 1981. Během dosavadnídvaatřicetileté praxe prošel řadou pozic. Od směnového mechanika až ponejvyšší funkce, když byl v letech 2002 až 2006 ředitelem DNT a od roku 2006do 2007 zastával tento post na DB. Od roku 2008 je výrobním ředitelem SD. Naobou těžebních lokalitách se významně zasloužil o řadu progresivních řešení,díky nimž je možné dodávat uhelnou produkci v kvalitě a množství požadovanémodběrateli. Na konci loňského roku obdržel prestižní báňské ocenění – medailiG. Agricoly. Ve volném čase se snaží sportovat, nejraději má tenis a šipky.Rozhovor s Jiřím Nerudou,čerstvým nositelemnevyššího resortníhovyznamenání GeorgiaAgricoly, se zaměřuje nejenna osobní rekapitulacidosavadních bohatýchzkušeností v hornictví, aletaké na aktuální problémznepokojující úsek výrobníhoředitele – nárůst počtupracovních úrazů. JiříNeruda si vždy běhemsvé praxe racionálněporadil s nejrůznějšíminástrahami vyskytujícími sepři povrchovém dobývání.Pevně věří, že se mu podařízvrátit negativní vývojúrazovosti a DNT se opětstanou špičkovým provozemi v oblasti bezpečnosti práce.Jaká byla vaše cesta k hornictví?Po maturitě na chomutovské strojní průmyslovcejsem pokračoval ve studiu naFakultě strojní a elektrotechnické VŠBv Ostravě. K výběru vysoké školy měvedla především možnost získat stipendiumod tehdejšího SHD, jinak bych sitenkrát nemohl studium dovolit. S DNTjsem přišel prvně do kontaktu během brigádyv roce 1976. Také téma mé diplomovépráce – navařování housenicovýchčlánků velkostrojů – se týkalo konkrétnílokality DNT. Zadavatelem práce bylVáclav Cieslar, tehdejší vedoucí strojníhoprovozu. Mimochodem, technologickýpostup navržený v diplomce se dodnespoužívá v dílnách SD – 1. strojírenská.Po absolvování VŠB jsem v roce 1981nastoupil jako praktikant do závodu skrývek.Přijímal mě Jindřich Hašek, vedoucíprovozního úseku Březno III.Máte více než třicetiletou praxi. NaDNT jste se také aktivně podílelna generační obměně velkostrojů.Splnila nová dobývací technika vašeočekávání?Na přelomu století dosáhla životnost tušimickéholožiska v rámci platných limitůzhruba své poloviny a přiblížila se problematikavytváření závěrných svahů.K těžbě skrývky jsme tenkrát používali letitávýchodoněmecká rýpadla SRs 1 500,která během odsloužených let na DNTodvedla vynikající práci. Protože však tytostroje byly schopné těžit jen v jedné rovině,nebyly vhodné pro vytváření závěrnýchsvahů. S kolegy Borlem, Doležalema Kremláčkem jsem byl v týmu zpracovatelůtechnického zadání pořízení novýchvelkostrojů. Ve výběrovém řízení uspěltandem Vítkovice-Prodeco s německýmThyssenKrupp Fördertechnik. V letech2000 až 2005 byly postaveny celkem třivelkostroje: zakladač ZPDH 6 300.1/Z101a dvě rýpadla – SchRs 1 550.1/K 109a SchRs 1 320/K 110. Zakladač na housenicovémpodvozku nám výrazně pomohlpři zasypávání kralupské deprese.Konstrukce rýpadel a především kolesas 26 korečky (fréza) umožnila těžbu skrývkybez předcházející nátřasné střelby, kteráměla nežádoucí vlivy na okolí a navíc sivyžádala ročně až 45 milionů korun.Ještě před jmenováním do funkcevýrobního ředitele jste důkladněpoznal bílinskou lokalitu SD, kdyžbyla v rámci standardizace a sdíleníbest practices provedena výměnaředitelů DNT a DB. Můžete porovnatobě těžební lokality?Ano, v letech 2006 až 2007 jsem si s AntonínemVincencem vyměnil působiště.Rok na Dolech Bílina byl pro mě jednoznačněpřínosem. Poznal jsem problémytamní těžby s narůstajícími objemy skrývkya omezenými výsypnými kapacitami.Srovnávat výchozí podmínky našich lokalitnení dost dobře možné. Mají zcelaodlišný příkryvný poměr, strukturu nadložía samozřejmě kvalitu uhlí.Pozice výrobního ředitele jevrcholem procesního řízení. Spolus vaším týmem jste postupněpropojili nejdůležitější procesya vtiskli jim jednotnou podobu. Pročbyl tento krok nutný a co přinesl?Ustanovením úseku výrobního řediteleJiří Neruda při fárání na DB s generálním ředitelem Ivanem Lapinem˝a obchodním ředitelem Janem Kalinou.Medaili G. Agricoly vnímá Jiří Neruda jako vysokéocenění dosavadní práce pro SD.byl završen procesní způsob řízení v SD.Jako výrobní ředitel mám k dispozici čtyřiodbory (závodního lomu, péče o majetek,měřictví a geologie, řízení a kontrolyjakosti). Výrobu na obou našich těžebníchlokalitách řídíme z jednoho místa.Už záhy po provedení této organizačnízměny se ukázaly přínosy procesního řízenívýroby. Zeštíhlila organizační struktura,sloučily se provozy, zracionalizovalypočty pracovníků.Zatímco za výsledky roku 2011v oblasti bezpečnosti získaly DNTcenu Zlatý Permon, loňský rok došloi přes řadu preventivních opatření kezvýšení počtu úrazů. Co připravujetepro zvrácení tohoto negativníhotrendu?Jako by se v dubnu 2012 po předáníceny za vynikající výsledky v úrazovostipro DNT něco zlomilo. Zpráva o pracovníúrazovosti za loňský rok vykazuje nárůstpočtu úrazů. Negativní trend bohuželpokračoval i letos v lednu, kdy bylo naDNT registrováno 8 pracovních úrazů.Tato situace nás nemůže nechat klidné.Představenstvo přijalo opatření k sníženíúrazovosti. Týkají se nejen větší osvěty,důrazu na školení, rozborů příčin úrazovýchdějů, ale také oblasti zainteresovanostia odměňování, kdy budou zodpovědnýmpracovníků v případě zvýšenípočtu úrazů oproti pětiletému průměrupozastaveny prémie.text a foto: Tomáš Vrba14/15

pracovní denpracovní den16/1707:00 07.45Právě se rozednívá. Bohuslav Smékal má v tu dobou za sebou první dvě hodinytěžby dnešní směny.Zámečníci Radek Charvát (vlevo) a Petr Bulín přivařují na kolesovém výložníkuprasklou bočnici.Velkostrojům zasvětil celý život. Vyučený zámečník Uničovských strojíren řadu let vyjížděl z rodné Moravy stavětrýpadla do obou hnědouhelných revírů severozápadních Čech. V roce 1978 po dokončení montáže KU 800.8/K 77v Prunéřově dal vale kočovnému montérskému životu a natrvalo se usadil. Od té doby žije v Chomutově a pracujepro DNT. S Bohuslavem Smékalem, skutečným profesionálem a dokonalým znalcem velkostrojové techniky, jsmeprožili jeden zimní pracovní den řidiče nejmodernějšího rýpadla SchRs 1 320/K 110.HORNICKÉlisty 1/2013Běžná únorová ranní směnaDo práce na skrývku v Březně přijíždí panSmékal v pět ráno. Po převlečení v šatněse schází s ostatními členy posádkya společně sjíždějí skříňovým unimogemna druhý skrývkový řez. V půl šesté jeještě tma. Z dálky zářící silueta mohutnéhorýpadla vypadá tak trochu jako zaoceánskáloď. Po vystřídání s noční směnouse tedy vydáváme na pomyslnou palubu.Zkušeným kapitánem je pro nás BohuslavSmékal. Pracovní ruch prvních minutprávě zahájené směny nás vrací doreality, a ta je možná ještě zajímavější.Jsme na nejmodernějším skrývkovém rýpadleSchRs 1 320/K 110, které o sobědává vědět. Poté co řidič vypne automatickéčištění kolesa, pročte provozní deníka rozdá úkoly posádce, se v 5:48 prvnězakously korečky do nadloží. Ani ne podvou hodinách je bezproblémová těžbapřerušena. V rámci plánu kontrol velkostrojeobjevila posádka na kolesovémvýložníku prasklou bočnici, která usměrňujetok těženého materiálu na pásu.Zkušení zámečníci během chvíle přivaříbočnici zpět a trasa pásového dopravníkuje opět volná. Těžba pokračuje. V řízenírýpadla se Bohuslav Smékal pravidelněpo dvou hodinách střídá s JaroslavemWirthem, elektrikářem a druhým řidičemv jedné osobě. Čas mimo kabinu věnujezevrubným kontrolám stroje a „planýrky“neboli pracovní plošiny před rýpadlem.S mechanikem Jaroslavem Podlahou siupřesňuje další postup těžby.Jak se řídí obří kolesové rýpadlo„Náš stroj je vybaven moderním řídícíma komunikačním systémem. Vše ovládámz kabiny pomocí joysticků a LCD displejůs dotykovou obrazovkou. Kabina řidiče jezavěšena v rámu moderním systémem,který zmírňuje otřesy. S obsluhovánímrýpadel mám více než dvacetileté zkušenosti,takže mám s čím porovnávat. Musímkonstatovat, že SchRs 1 320/K 110 sez moderně řešené kabiny ovládá opravdukomfortně,“ hrdě vysvětluje BohuslavSmékal. Po poledni ho v křesle řidiče opětvystřídal Jaroslav Wirth a my se přesouvámedo prostorné jídelny na střední stavbě,kde se během oběda od řidiče Smékaladovídáme další zajímavosti.Přesazenému Moravákovito v severních Čechách svědčí„Pocházím z Dlouhé Loučky, malé obcenedaleko Uničova. Tam jsem se vyučilstrojním zámečníkem. Hned po vyučeníjsem nastoupil k partě montážníků tradičníhododavatele kolesových rýpadel –Uničovských strojíren. V 70. letech jsmestavěli nejrozšířenější tuzemské typy rýpadelřady KU 300 a KU 800 na všechpodkrušnohorských lomech od Sokolovaaž po Chabařovice. V roce 1978 jsem namontážním místě v Prunéřově jako hydraulikářzprovozňoval KU 800.8/K 77.Byl jsem čerstvě ženatý a potřebovalnutně byt, a to se mi v Chomutově podařilo.Od té doby tady žiju a dělám naDNT. Začínal jsem na KU 800.8/K 77jako zámečník, později jsem se stal jehořidičem. Od roku 2005, kdy bylo uvedenoSchRs 1 320/K 110 do provozu,obsluhuji tento moderní velkostroj,“ rekapitulujepan Smékal. Celé odpolednehladce pokračovala těžba výškové etážedruhého skrývkového řezu. Koleso s neuvěřitelnými26 korečky se zastavilo jenkvůli přestavbám, kdy se rýpadlo včetněspojovacího mostu posouvalo zhrubao 12 metrů, aby mohlo těžit v novémzáběru. V 17:30 se po blátivé cestě blížíauto s posádkou noční směny. Ta denníBohuslavu Smékalovi a dalším pěti členůmposádky nejmodernějšího tušimickéhorýpadla právě končí.text a foto: Tomáš Vrba10:15Jedna z pochůzek po rýpadle vedla na vyvažovací výložník ke kontrolním hrotůmkotevních lan.12:3012:40 16.40Jídelnu posádky ve střední stavbě provoněl ohřívaný mražák ze závodní jídelny.Řidič Bohuslav Smékal dnes obědvá vepřo knedlo zelo.Bohuslava Smékala střídá v kabině řidiče elektrikář Jaroslav Wirth, který jezároveň druhým řidičem směny.Navzdory tomu, že je podle kalendáře únor, počasí má ráz spíše aprílový. Rannímráz vystřídal déšť se sněhem. Odpoledne pak vysvitlo sluníčko. 12hodinováranní směna na SchRs 1320/K 110 skončí zhruba za hodinu.

hornické dynastieHORNICKÉlisty 1/2013Patří mezi početnou skupinu zaměstnanců věrných zaměstnavatelipo celou aktivní část života. Karel Král, mechanik elektronik, je oporouledvického úpravárenského provozu neuvěřitelných 47 let. Jako strojniceúseku prádlo se na úpravě uhlí podílí také jeho dcera Růžena Živnůstková.Navzdory náročné práci v prašném prostředí nedají na úpravnu dopustit.Karel Král zažil v 60. letechzprovozňování úpravnyPřesuňme se v čase o nějakých padesátlet zpátky. Na počátku 60. let padlo rozhodnutípostavit jeden centrální závodna úpravu uhlí, který by nahradil stávajícímenší drtírny u hnědouhelných malolomův Braňanech, Bílině a Chotějovicích. Centrálníúpravna měla být postavena zároveňs novou výkonnou tepelnou elektrárnou.Tento palivo-energetický komplex mělbýt vybudován u Ledvic. Potřeba modernía účinné úpravy uhlí byla dána plánovanýmivyššími objemy těžeb na Bílinsku,a hlavně pak snahou o maximální využitítěžených uhelných zásob, včetně závalovéhouhlí a jalovin, v již přerubaných dobývacíchprostorech po hlubinných dolech.Právě v době, kdy vrcholilo budování ledvickéhopalivo-energetického komplexu,se poprvé Karel Král setkal s místem, kdepak našel práci na celý život. „Už v roce1965 jsem jako elektrikářský učeň třetíhoročníku do úpravny pravidelně docházelna praxi. Po vyučení – přesně 15. července1966 – jsem tady nastoupil do prvníhozaměstnání, kterému jsem dosud stálevěrný. Tenkrát byl ještě rozestavěný nakládacízásobník a prádlo, ale už jela třídírnadruhů. Uhlí se sem vozilo výhradněvagony,“ říká vitální pamětník Karel Král.V roce jeho nástupu úpravna zpracovala4,6 mil. tun vsázkového uhlí.Každé dvě hodiny Růžena Živnůstková váží odebrané vzorky prací kapaliny.Změna informačního a řídicíhosystémuZ hlediska své profese považuje KarelKrál za zásadní generační výměnu řídicíhosystému ovlivňujícího fungování všechúpravárenských úseků. „Měl jsem štěstí,že jsem byl v 60. letech při zprovozňovánípůvodního řídicího systému, kde jsembyl občas k ruce německým odborníkůmz firmy WSSB. Její řídicí systém ovládánípohonů na bázi relátek jsme tenkrát jakovůbec první v Čechách upravovali proaplikaci v uhelném průmyslu. K ovládánípohonů jsme používali jen nízké napětí,což snižovalo nebezpečí úrazu elektrickýmproudem. Centrální dispečink tehdysídlil v budově hrubé třídírny. Se změnouřídicího systému se začalo v roce 1997.Nový systém ZAT-E je plně digitalizovanýmprocesorovým řízením více než 700pohonů pásových dopravníků, třídičů, drtičů,předpíracích a pracích van. Obslužnápracoviště jsou vybavena monitory,na nichž je zobrazován aktuální stav čipřípadné poruchy. Zavádění nového systémuřízení bylo kompletně dokončenov roce 2006,“ přibližuje situaci mechanikelektronik Karel Král, který se svými kolegynejen garantuje funkčnost celéhosystému, ale provádí také jeho pravidelnouúdržbu, čistění a drobné opravy. Naotázku, zda někdy nepřemýšlel o změněpracoviště, se ve vzpomínkách vrátil doroku 1978. „Tehdy bylo uváděno do provozunejvětší rýpadlo K 10 000. Vážnějsem koketoval s myšlenkou být elektrikářemna tomto unikátním velkostroji.Nakonec jsem ale zůstal věrný úpravně.“Růžena Živnůstková pere uhelnéprádloSice se říká, že jablko nepadá daleko od19662012Jak běží čas Karla Krále v ledvické úpravně.Na archivním snímku z roku 1966 během zapojovánířídicího systému WSSB a dnes při kontrole současnéhosystému ZAT-E.stromu, ale v případě dcery pana KráleRůženy byla hlavním důvodem jejíhonástupu do úpravny likvidace textilníhoprůmyslu na Teplicku. Vyučená přadlenadala před nejistou budoucností svéhooboru přednost jistotě úpravy uhlí. V roce1997 začínala jako vybíračka hlušinyv hrubé drtírně. Po mateřské dovolenéa složení strojních zkoušek je strojnicína prádle. Mezi její povinnosti patří váženíloužence prací kapaliny, obsluhahydrocyklonů a samozřejmě úklid úseku.„U nás na prádle se zbavuje více popelnatévsázkové uhlí nežádoucích příměsí,a to metodou rozdružování v zatěžkávacíkapalině, která vzniká směsí loužencea vody. Aby se mohla kapalina zbyláz oplachů uhlí znovu používat, regenerujese pomocí hydrocyklonů. Mým úkolemje odebírat vzorky prací kapaliny a sledovat,zda má požadovanou hmotnost.Podle toho pak poznáme, jestli hydrocyklonypracují správně,“ přibližuje jednuze svých činností Růžena Živnůstková.text a foto: Tomáš Vrba

jubilantinaši zaměstnanciHORNICKÉlisty 1/2013JUBILANTLUBOMÍR POUSTECKÝPůvodně se vyučil zámečníkema tuto profesi vykonával u několikazaměstnavatelů do roku 1977.Při zaměstnání vystudoval večerněStřední průmyslovou školustrojní v Chomutově.Od druhé poloviny roku 1977 byl zaměstnánv Uničovských strojírnách,a to organizačně v „bílinské pobočce“s místem výkonu práce v Kadani.V praxi se mu nesmírně hodilo,že se nejprve vyučil zámečníkem.Vždyť ne vždy teorie musí praxi odpovídat.V roce 1983 nastoupil na DNTdo technického rozvoje. Nyní spolus kolegy patří do Odboru investica technického rozvoje.Pan Poustecký se o technikua její novinky zajímá vzhledem k profesnímuzaměření a nyní je zařazenve funkci technik investiční výstavby.Lubomír Poustecký bydlí v Kadani.Z osobních zálib preferuje sportovníaktivity, a to obě formy tenisu.text a foto: Svatava BrožíkováJubilanti skupiny SD(leden – únor)Pracovního jubilea dosáhli v DB:20 let Dostrašil Pavel klapkař PÚ – SJEngler František řidič SMV PÚ – TUDušková Renata strojnice v úpravně PÚ – ÚUSchlosser Martin provozní zámečník PÚ – ÚUPleva Miroslav provozní zámečník PÚ – ÚU30 let Valkó Viktor elektrikář velkostroje PÚ – SJJandovský Jaroslav zámečník velkostroje PÚ – TURychecký Jiří zámečník velkostroje PÚ – TUŽaloudek Miroslav řidič velkostroje PÚ – TUKaštánek Josef mechanik úseku PÚ – TURouhová Alena strojnice v úpravně PÚ – ÚUBerkyová Josefina vážná PÚ – ÚULanc Karel strojník v úpravně PÚ – ÚUPracovního jubilea dosáhli v DNT:20 let Krásová Hana obsluha PÚ – ÚDUTJírovec Martin strojník vysokotlakých čerpadel PÚ – ÚDUT30 let Hamerský Miroslav mechanik úseku elektro PÚ – LomZálupský Richard mechanik elektron. zařízení ŘS –LŽigmundová Irena strojnice v úpravně PÚ – ÚDUTHaldovský Jindřich pasař PÚ – Skrývka40 let Compel Bohuslav vedoucí výroby OPŘVPracovního jubilea dosáhli ve Správě SD:20 let Aubrechtová Zdena skladnice Sklad DNTPatáková Martina referentka operativního nákupu OD30 let Repková Irena ved. odd. péče o zaměstnance OOPZPoustecký Lubomír technik investiční výstavby OITRPracovního jubilea dosáhli v SD – Autodoprava, a. s.:20 let Dvořák Jiří automechanik PTToman Pavel řidič SMV PBHostek Lubomír řidič SMV PB30 let Helmová Erika ekonomka PTPracovního jubilea dosáhli v SD – Kolejová doprava, a. s.:20 let Bidmon Pavel hradlař PT30 let Matuška Jindřich mistr PTPracovního jubilea dosáhli v SD – 1. strojírenská, a. s.:20 let Šrámek Václav vedoucí úseku PTRáža Petr provozní zámečník PT30 let Válek František vulkanizér PBPetrlík Rostislav provozní elektrikář PBVšem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly,tak vedení dceřiných společností mnoho spokojenostia za odvedenou práci vyslovuje poděkování.Rubriku připravují referentky personálních a sociálních služeb.Příspěvek zaměstnavatele napenzijní připojištěníV SD a. s. je dnes penzijněpřipojištěno už víc než 87 %zaměstnanců. Příspěvekzaměstnavatele je už od roku 1996oceňovaným benefitem a spolus vlastními příspěvky zaměstnancůa příspěvkem od státu dnesumožňuje mimo jiné i využití novězaváděných předdůchodů.Severočeské doly a. s. již od roku 1996poskytují svým zaměstnancům příspěvekna penzijní připojištění. V době, kdy seSD rozhodly pro poskytování příspěvkuna penzijní připojištění svým zaměstnancům,působilo na českém trhu přes40 penzijních fondů. Z těch bylo vybránosedm pro poskytování příspěvku. Při výběruse přihlíželo nejen k velikosti a stabilnostipenzijních fondů, ale také k tomu,u jakých fondů měli zaměstnanci smlouvyuzavřeny, aby bez nutnosti změny svéhovybraného penzijního fondu mohli využívatpříspěvku zaměstnavatele. V následujícímroce byl výběr penzijních fondůrozšířen o další 3. Od roku 2007 bylpříspěvek poskytován všem penzijnímfondům. Za 17 let prošly penzijní fondyrůznými změnami, od těch drobnějšíchjako je změna adresy, až k těm zásadním,kterým je vzájemné slučování. Jejichpočet se podstatně snížil a do konce listopadu2012 bylo možné vybírat z 9 fondů.Od ledna 2013 se penzijní fondy přetransformovalyna penzijní společnostia penzijní připojištění již nelze sjednat.Produkt, který stávající penzijní připojištěnínahradil, se nazývá doplňkové penzijníspoření a jedná se o tzv. třetí pilíř důchodovéreformy. I tento nový produkt je sestátním příspěvkem a vztahuje se k němupříspěvek zaměstnavatele, a to ve stejnévýši jako na penzijní připojištění. Penzijnípřipojištění nezaniká, dříve sjednanésmlouvy trvají, bude nadále možné sismlouvu na penzijní připojištění upravit,zvýšit nebo snížit si odváděné příspěvky,změnit si některé podmínky, ale sjednatje možné od ledna 2013 pouze doplňkovépenzijní spoření.Příspěvek zaměstnavatele na penzijnípřipojištění byl v kolektivní smlouvě zakotvenpoprvé v roce 1996. V samémpočátku byla jeho měsíční výše stanovenaod 80 Kč do 200 Kč, a to v závislostina délce trvání pracovního poměruVývoj výše měsíčního příspěvku zaměstnavatele (v Kč)Rok/délka trvání prac. poměru v letech 0–3 3–10 10–15 15–20 nad 201996 0 80 120 160 2001997 0 80 120 160 2001998 0 80 120 160 2001999 0 80 120 160 2002000 0 140 180 240 2402001 0 140 180 240 2402002 0 140 180 240 2402003 0 140 180 240 2402004 0 400 400 400 4002005 0 400 400 400 4002006 0 600 600 600 6002007 0 800 800 800 8002008 0 800 800 800 8002009 0 1000 1000 1000 10002010 1000 1000 1000 1000 10002011 1000 1000 1000 1000 10002012 1000 1000 1000 1000 1000v resortu. První změna výše příspěvkupřišla v roce 2000. Od tohoto roku sečástky příspěvku pohybovaly v rozmezíod 140 Kč do 240 Kč a byly nadále závisléna délce trvání pracovního poměru.Od roku 2004 je výše měsíčního příspěvkuzaměstnavatele rovna částce vlastníplatby zaměstnance, s omezením maximálníčástky, která v roce 2004 činila400 Kč a v roce 2012 1000 Kč (viz tabulka).Do roku 2009 byl příspěvek podmíněntříletým trváním pracovního poměru,tato podmínka byla v roce 2010 zrušena.Na konci roku 1996, tj. v prvním roceposkytování příspěvku na penzijní připojištěnízaměstnavatelem, využilo příspěvekbezmála 55 % zaměstnanců.Každým rokem počet připojištěných zaměstnancůstoupal. Vysoký nárůst počtuzaměstnanců s penzijním připojištěním,a to více než o 8 %, byl zaznamenánv roce 2000, kdy byl poprvé zvýšen příspěvekzaměstnavatele a počet penzijněpřipojištěných tak dosáhl 70 % z celkovéhopočtu zaměstnanců. Další významnýnárůst počtu penzijně připojištěných zaměstnancůnastal v roce 2004, kdy opětdošlo ke zvýšení příspěvku zaměstnavatele,a jejich počet překonal hranici 80 %.V roce 2012 bylo penzijně připojištěno2 995 zaměstnanců, tj. více než 87 %zaměstnanců, z nichž více než 78 %(2 347 osob) využívá maximálního příspěvkuzaměstnavatele ve výši 1000 Kč.A jak jsou na tom příspěvky zaměstnancůa zaměstnavatele za posledních10 let? Tak v roce 2003, kdy ještě výšepříspěvku zaměstnavatele závisela naodpracované době, činil tento příspěvek224 Kč a průměrný vlastní příspěvek zaměstnanců319 Kč. V roce 2004 se zvedlna 354 a 444 Kč a v roce 2012 to bylo895 a 982 Kč. Pokud zaměstnanec využilpříspěvek zaměstnavatele a pravidelně sispořil, může mít dnes na účtu penzijníhopřipojištění více než 200 tis. Kč. Současnávýše příspěvku zaměstnavatele spolus vlastními příspěvky zaměstnanců a státnímipříspěvky tak dávají zaměstnancůmreálnou možnost v případě potřeby využitínově zaváděných předdůchodů.text: Kamila Hauptvogelová20/21

svět dolůHORNICKÉlisty 1/201322/23UHLÍOdbytová těžba uhlí 22,79 mil. t,z toho:• DNT 12,78 mil. t• DB10,01 mil. tHlavním odběratelem uhelnéprodukce byla mateřská společnostČEZ (69,92 %).Kontinuální těžbu uhlí zajišťuje:• 10 kolesových rýpadel(DNT 6, DB 4)• 5 skládkových strojů(DNT 3, DB 2)SKRÝVKA79,35 mil. m 3 nadložních zemin bylonutné odtěžit pro splnění výkonův těžbě uhlí, z toho:• DNT 26,63 mil. m 3• DB 52,72 mil. m 3Veškeré skryté nadloží je ukládánovýhradně do vnitřních výsypek.Kontinuální těžbu a zakládánískrývky zajišťuje:• 12 kolesových rýpadel(DNT 3, DB 9)• 12 zakladačů (DNT 4, DB 8)REKULTIVACEBilance rekultivací 2012 vykázala:• 159 ha nově zahájenýchrekultivací• 2 523 ha rozpracovanýchrekultivací, kde pokračovalarekultivační činnost• 231 ha dokončených rekultivací• 600 tis. kusů sazenicvysázených během roku• 96 ha ukončených lesnickýchrekultivací prošlo prořezávkoudle lesního hospodářského plánuPRACOVNÍ TÝMK 31. 12. 2012 bylo v celé skupině SD v evidenci5 198 zaměstnanců.Nejvíce kvalifikovaných zaměstnanců pracovalo v mateřskéspolečnosti Severočeské doly – celkem 3 432 osob(z toho na lokalitách DNT 1 294 a DB 1 774). Jde o zkušenýprofesionální tým zvládající veškeré těžební a úpravárenskéoperace. Nejpočetněji je zastoupena věková skupina45 až 55 let (1 146 tj. 33 %).Z hlediska zastoupení pohlaví převažují muži (2 895, tj. 84 %).Žen v SD pracovalo 537, tj. 16 %. Podle procesní struktury pracujenejvíce zaměstnanců na skrývce (1 392, tj. 40 %), následujetěžba a úprava uhlí (1 294, tj. 38%) a správa s ostatními činnostmi(746, tj. 22%).Severočeské dolybyly s přehledemi v roce 2012 největšíhnědouhelnouspolečností v ČR.Dominovaly takév produkci tříděnéhouhlí pro obyvatelstvoa komunální sféru(2,23 mil. t). Hlavnímodběratelem uhlí z SD(zhruba 70 % produkce)jsou elektrárnya teplárny Skupiny ČEZ.DNT svým energetickýmuhlím zajišťovaly palivopro elektrárny Tušimice,Prunéřov, Chvaletice,Mělník II a III. Doelektráren Ledvice,Mělník III, Chvaleticea Poříčí směřovalazhruba polovina těžbyuhlí z DB. SkupinuSD tvoří mateřskáspolečnost a šestdceřiných společností:SD – Autodoprava,SD – 1. strojírenská,SD – Kolejová doprava,SD – Rekultivace,SD – Komes, Prodeco.

svět dolůHORNICKÉlisty 1/2013SKUPINA SD V ROCE 2012: PŘEHLED HLAVNÍCH UDÁLOSTÍTaké uplynulý rok byl bohatý na události a podařilo se realizovat řadu ambiciózních projektů, splnit důležitéekonomické ukazatele a opětovně potvrdit pozici největší české hnědouhelné těžební společnosti. Při rekapitulacijsme vybrali některé z významných událostí roku 2012.ÚNORTuhé mrazy zvýšily zájem o bílinskétříděné uhlí. Díky obětavosti všechpracovníků provozů lom i skrývkaDB a profesionální obsluzedrobného prodeje se podařilozvýšenou poptávku uspokojit. Jenběhem ledna a února v ledvickéúpravně vyprodukovali téměř 33 tis. ttříděného uhlí nad plán.BŘEZENSlavnostní premiéra zábavnéhodokumentu o rýpadle KK 1 300/K 111,nejnovějším velkostroji bílinskéskrývky, se uskutečnila 5. březnav chomutovském kině Svět zapřítomnosti hlavního protagonisty,rockera Pepy Vojtka. Film je určennávštěvníkům Informačního centra SD.Generální ředitel Ivan Lapin předaldiplomy Čezarům skupiny SD 2012:Leopoldu Zelenkovi, Martě Šedivé aAntonínu Poborskému.LEDENOd 1. ledna začala SD – Kolejová doprava zajišťovat provozování předníhopalivového cyklu také v elektrárnách Poříčí a Tisová.Další etapou pokračovala demolice vysloužilého mostu DPD na Radovesickouvýsypku. Po mostě překlenujícím údolní nivu řeky Bíliny vedla v letech 1969 až2003 trasa DPD, kterou prošlo celkem 674 mil. m 3 vytěžené skrývky z DB.DUBENDNT již potřetí získaly Zlatého Permona – symbolza vynikající výsledky v oblasti bezpečnostipráce. Cenu předal 18. dubna generálnímuřediteli Ivanu Lapinovi předseda ČBÚ IvoPěgřímek.Začaly stavební práce na zkapacitnění a rozšířeníúpravny důlních vod Emerán v DB. Náročnouinvestiční akci vyvolalo zpřísnění emisníchlimitů vypouštěných důlních vod. Dodavatelemje dceřiná společnost Prodeco a dokončení jeplánováno na polovinu roku 2013. Po celou dobuvýstavby bude úpravna Emerán v provozu.Za velkého zájmu veřejnosti se uskutečnilav Braňanech již sedmá konference iniciativySTOP PRACH. Severočeské doly a obcev sousedství DB zde řešily problematikuznečištění ovzduší.KVĚTENV Březně se uskutečnilo veřejnéprojednávání hodnocení vlivůtěžby DNT do roku 2029 na životníprostředí. Jednání řídili zástupciMŽP, které také v červenci vydalosouhlasné stanovisko k povoleníhornické činnosti DNT pro období2014 až 2029.ČERVENV plánovaném termínu byl dokončennový koridor energetických sítí, kterýpřivádí elektřinu pro dobývací technikuskrývkových řezů DB.Nadstandardní vztahy mezi SD a jejichsousedy stvrdily smlouvy o dlouhodobéspolupráci s městy a obcemi v okolíDB: Bílinou, Braňany, MariánskýmiRadčicemi a Mostem.ČERVENECBěhem plánované technologické odstávky ledvické úpravny se naplno rozeběhlyhned v několika úpravárenských objektech stavební práce související s plánovanýmukončením činnosti skládky mouru. Začala výstavba nového mostu z nakládacíhozásobníku k předávací věži a novým zásobníkům mourů o celkové kapacitě 120 t.Dodavatelem byla SD – 1. strojírenská.SRPENNa montážním místě Janabyla pod dohledem specialistůz Prodeca kompletovánadodávka šesti novýchpoháněcích stanic pásovýchdopravníků a shazovacího vozupro připravovaný další skrývkovýřez bílinské skrývky.ZÁŘÍV DB zahájil provoz uhelný odtah, kterýse z důvodu zkapacitnění vnitřní výsypkypřemístil do výškových horizontů Jižníchsvahů. Přeložka probíhala po etapách bezpřerušení nepřetržitého provozu uhelnéholomu. Dodavatelem bylo Prodecoa SD – Rekultivace.Železniční vozový park SD – Kolejovádoprava rozšířily tři nové dieselelektrickélokomotivy řady 753.6. O měsíc později semoderní lokomotivy představily veřejnostina vlečce v Březně v rámci ukončenínávštěvnické sezony Březenského draka –vyřazeného rýpadla KU 800.ŘÍJENZahájena teplofikace města Ledvice – výstavba přívodu centrálního zásobování teplemze sousední stejnojmenné elektrárny. Jde o jeden z konkrétních projektů iniciativySTOP PRACH, který přispěje ke zlepšení životního prostředí zdejších obyvatel.LISTOPAD6. a 7. listopadu se na DNT a DB uskutečnilo pracovní jednání představenstvaSD s odpovědnými manažery správy, těžebních lokalit i dceřiných společností.Účastníci získali jasné a srozumitelné informace o strategii SD v horizontu let2013 až 2017.V pátek 23. listopadu došlo na prvním skrývkovém řezu DNT k vážné haváriirýpadla SchRs 1 550/K 109. Zároveň s vyšetřováním příčiny havárie se intenzivněrozeběhla příprava opravy, kterou bude realizovat Prodeco a SD – 1. strojírenská.PROSINECPřemístění dalšího uhelného odtahu v DB.Veškeré uhlí z lomu se tak dopravuje do úpravnypo nových trasách na Jižních svazích.17. prosince bylo podpisem kolektivní smlouvyna období 2013 až 2014 úspěšně ukončenokolektivní vyjednávání.V plánovaném termínu byl ukončen provozskládky mouru bezprostředně sousedícís městem Ledvice. K tomuto opatření,které zlepší zdejší životní prostředí,se Severočeské doly zavázaly v EIAa platném POPD pro DB.24/25

hornické tradicez míst kde žijemeHORNICKÉlisty 1/2013V sobotu 5. ledna se v Oseku sešly desítky lidí, aby důstojně uctily památkuobětí největší důlní katastrofy 20. století na dole Nelson. Ani tentokrátnechyběli představitelé Severočeských dolů.Letos už uplynulo 79 let od smutné události,kdy v uhelném hlubinném dolepojmenovaném podle legendárního britskéhoadmirála Nelsona došlo k výbuchuplynů a uhelného prachu. Neštěstí sivyžádalo 144 životů – v hlubině i na povrchu,kde silný otřes vyvolal zřícení budov.Vyprošťovací práce s vyzvedávánímostatků horníků trvaly až do dubna následujícíhoroku. Těžba se na Nelsonu ponezbytné úpravě bezpečnostních předpisůrozeběhla až v roce 1937. Město Oseksi každoročně výročí této události spolus hornickými spolky, zástupci hornickýchměst z Čech i sousedního Saska, těžeb-ních společností i s představiteli regionupřipomíná shromážděním u památníkuz dílny sochaře Karla Pokorného z roku1935, který představují pískovcové sochytruchlících rodičů mrtvého horníka.Památce obětí nelsonské katastrofy –horníků české i německé národnosti –se letos poklonil také hejtman Ústeckéhokraje Oldřich Bubeníček a europoslanecJaromír Kohlíček. Severočeské doly napietním aktu reprezentovali Rudolf Kozáka Jaroslava Šťovíčková z úseku strategiea komunikace (na snímku s hejtmanemÚK Oldřichem Bubeníčkem).text a foto: Tomáš VrbaNová kniha o hornictvíVýpravná publikace Lomové dobýváníuhlí, keramických hlín, štěrkopískůa kameniva na více než 1250 fotografiícha 300 stranách textu zevrubněpřibližuje tuto tematiku, a to převážněv Karlovarském kraji. Najdeme zde všaktaké informace a fotografie z DB a DNT.Autor Jaroslav Jiskra zúročil 25letoupraxi v hornictví a přiblížil těžbu uhlív sokolovském hnědouhelném revíruvčetně jeho úpravy a užití. Neopomnělani místní geologické zajímavosti a příkladynásledného rekultivačního využitívyuhlených lomových provozů pro tvorburekreačních jezer.Ambiciózní plán na nové využitípůvodní obecné školy připraviliv Březně. Zachovalá budovaz dvacátých let, postavenák posilnění českého živluv pohraničí, sloužila svémupůvodnímu účelu až do roku1989, kdy se výuka přestěhovalado nového školního pavilonuve středu obce. Vzhledemk současným počtům žákůnebude třeba stávající kapacitubřezenské základní a mateřskéškoly rozšiřovat (vyučování nyníprobíhá ve třech objektech, včetněnedávno rekonstruované školky).Zastupitelstvo proto hledalo a našlovhodný způsob využití originálníškolní budovy – po celkovérekonstrukci zde má vzniknoutmuzeum českých národních školz období první republiky a expozicearcheologických nálezů z okolíBřezna. Přímo v budově školyjsme o ušlechtilém záměru hovořilise starostou Zdeňkem Valentoua kronikářem Bedřichem Šístkem.Jak vznikl nápad nového zajímavéhovyužití staré budovy obecné školy?Z. Valenta: Naše škola postavená v roce1929 jako česká menšinová škola mánejen architektonickou hodnotu, alepředstavuje i historicky důležitý odkaz naminulost Března a celého zdejšího regionu.Přemýšleli jsme, jak nejlépe využíttento hodnotný objekt památky českéhomenšinového školství v tehdejším pohraničí.Zjistili jsme, že podobných škol bylozřízeno a postaveno na území Čech,Radost březenského starosty nad nálezem původníhotělocvičného nářadí.Starosta Zdeněk Valenta (vpravo) a kronikář Bedřich Šístek usilují o nové využití historickéškolní budovy.Moravy a Slezska velké množství. Vždyťzákon o povinnosti zřízení školy s vyučujícímjazykem národní menšiny platiluž za Rakouska-Uherska. Naše školaale patří do pozdějšího období, kdy Maticeškolská podporovala vznik českýchškol v pohraničí v letech 1918 až 1938.Této důležité části českých dějin nebylnikde dosud věnován prostor, který by sizasloužila. Proto jsme vypracovali a nazastupitelstvu schválili Studii k možnostemrevitalizace bývalé menšinové obecníškoly na multifunkční kulturní prostors převažující funkcí expoziční, neboli muzejní.Oba dva máte k této budově osobnívztah. Na co rádi vzpomínáte?B. Šístek: V té škole jsem sloužil řadu letjako učitel, později i ředitel. Navíc jsemzde pětadvacet let bydlel ve služebnímbytě, takže mám k tomuto místu opravduhluboký vztah. Proto mě těší myšlenkapřivést do opuštěné školy opět život.Budova je zachovalá a myslím, že bybyla opravdu vhodným prostorem proexpozici dějin českého školství na územíSudet.Z. Valenta: Jako rodilý Březňák jsemv obci absolvoval celou základku. I kdyžmoje třída byla už v jiném objektu, semjsme na nějaké předměty docházeli, třebana tělocvik. Jeho výuka probíhala naškolní chodbě. Pamatuji si na velký znakČeskoslovenské republiky a sochy školákůnad vchodem do školy, které měfascinují dodnes.Máte už představu, jak by mohla býtexpozice českých menšinových školkoncipována? V jaké fázi se projektnachází?B. Šístek: Jako kronikáře a penziovanéhoučitele dějepisu mě období 1918 až1938 velmi zajímá. Širší pohledy věnovanéproblematice českého školství běhemprvní republiky by určitě bylo dobrédoplnit o vzpomínky pamětníků, kteří navštěvovališkolu ve 30. letech. Dost jichv Březně stále žije.Z. Valenta: Námět expozice je zpracovánuž ve studii. Bude se věnovathistorii naší školy, ale také problematicečeského menšinového školství na územíSudet. Počítáme s dobovými školními fotografiemi,učebnicemi, aktovkami apod.Jedna třída by měla být rekonstruovánado původní podoby včetně katedrya lavic. Rádi bychom přiměřený prostorvěnovali také archeologickým nálezům,které se našly v okolí Března při záchrannémarcheologickém průzkumu před důlníčinností a které dokládají prehistorickéosídlení. Zatím tedy máme zpracovanoustudii. Na rozsáhlém projektu bychomrádi spolupracovali s Ústeckým krajema vyžili podpory Severočeských dolů,abychom mohli se stavebními úpravamizačít ještě letos.text a foto: Tomáš VrbaČESKÁ OBECNÁŠKOLA V BŘEZNĚPo vyhlášení samostatné ČSRv roce 1918 se v pohraničí začalzvyšovat počet českých obyvatel.Bylo tomu tak i v Březně u Chomutova.Už v roce 1922 zde byla zřízenaprvní česká jednotřídka (české vyučováníprobíhalo v jedné vyčleněnéučebně staré německé školy). Postupněčeské jednotřídce přibývalidalší žáci. V roce 1927 to bylo už 39dětí. Trvale byla situace neudržitelná,proto bylo rozhodnuto o stavběnové školní budovy. V letech 1928až 1929 probíhala podle návrhu architektaMilana Babušky výstavbanové moderní budovy (2 třídy, kabinet,školní kuchyně, dílna, byt řídícíhoučitele, 2 pomocné místnosti, šatnaa učebna předškolních dětí). Prvnězde žáci usedli do lavic 2. září 1929.Podmínky pro výuku českých dětí senesrovnatelně zlepšily. Slibný vývojbyl přerušen nuceným ochodemčeského obyvatelstva do vnitrozemív roce 1938. Během druhé světovéválky budova školy sloužila potřebámněmecké armády. Čeští žácise zpátky vrátili až po osvobozenív roce 1945. Postupně se jejich početzvyšoval a kapacita školy už nestačila.Situaci měla vyřešit výstavbanové školní budovy, která probíhalav letech 1986 až 1989. V současnédobě je původní budova české školyprázdná. Na své další využití teprvečeká.26/27

informaceHORNICKÉlisty 1/2013Vltava jako říční dálnice anebVliv vodní turistiky na řeku VltavuDobrovolníci z SD a. s. sepravidelně zapojují do čištěníVltavy – každoroční užitečné akceorganizované Sdružením pro Vltavu,která sesbírá na 70 km toku až 10 tunodpadu, což je daň za intenzivníturistický a hlavně vodácký ruch.Málokdo si umí představit průjezdvíce než 2700 plavidel s celkem7728 lidmi za jediný den řekou veVyšším Brodě nebo celkový počet100 tisíc vodáků za sezonu.Jak víte, Vltava je naší nejdelší řekou(433 km), která pramení v Národním parkuŠumava a u Mělníka se vlévá do Labe.V horním toku od Soumarského mostupo přehradu Lipno nabízí neskutečnémeandry, s divokou krajinou a vzácnoufaunou a flórou. Od roku 1997 je Vltavaa její okolí v tomto úseku prohlášena zachráněnou krajinnou oblast.Do 60. let minulého století byla na Vltavěhojně provozována vorařská plavebníčinnost. Připomeňme osobnost VojtěchaLanny z Českých Budějovic, který plavildřevo po Vltavě ze Šumavy, Novohradskaa Třeboňska do Prahy i dál až doHamburku. Byl i prvním výrobcem říčníchnákladních lodí u nás. V průběhu 60. letpak nastala éra výstavby řady přehrad,které tvoří společně Vltavskou kaskádu,a přišel definitivní konec voroplavby.V 60. a počátkem 70. let se začalarozvíjet vodácká turistika. Rodiny s dětmi,menší i větší skupinky kamarádůvyráží do přírody na řeku, užít si svojidávku romantiky. Zdraví se familiárněvodáckým „AHÓJ“ a zanechávají svátábořiště čistá. Vybudováním přehradnínádrže Lipno I a II, je zajištěna celoročnísplavnost řeky z Vyššího Brodu, hlavníhonástupního místa vodní turistiky, a jejínejzajímavější úsek končí v Boršověu Českých Budějovic.Vltava patří k nejvíce sjížděným řekámv Evropě. Výlet po Vltavě může absolvovati úplný začátečník. Řeku obklopují z většíčásti lesy, ve kterých převažují přirozenébučiny a porosty smrkové i borové. Lesyjsou útočištěm celé řady živočichů, jako jeprase divoké, kuna lesní, jezevec, zajíc,srnec aj. V řece můžeme s trochou štěstívidět i vydru a ondatru. Z ryb se v celémúseku hojně vyskytuje pstruh obecný i duhový,kapr, cejn, štika, okoun a candát.Břehy nejsou kamenité, ale vytváří nivyporostlé travou až k samé vodě.Za Vyšším Brodem protéká Vltavaotevřenější krajinou a stáčí svůj tok k severu.Četnými zákruty protéká turistickyatraktivní oblastí s řadou kulturně historickýchpamátek situovaných obvyklev těsné blízkosti řeky. Její tok směřujek hradu Rožmberk, protéká městečkemVětřní a skalnatým údolím vstupuje doperly jižních Čech – Českého Krumlova.Pak tok směřuje dále na sever, kolemkláštera Zlatá Koruna, míjí bývalé keltskéoppidum Třísov a skalnatý ostroh sezříceninou hradu Dívčí kámen, pokračujerovinatou pánví k Českým Budějovicům,kde přibírá vody řeky Malše.Intenzivní rekreaci podporuje kolem 20registrovaných půjčoven lodí a raftů. Podélřeky je řada vodáckých tábořišť a hospůdek.Loďoresty jsou na každém kroku.Velkým problémem řeky se však stalyskupiny „taky vodáků“, kteří mají pouzejeden jediný cíl: na vodě si hodně užít (i alkoholu)a pobavit se bez ohledu na okolí.V období hlavní vodácké sezony se nařece rekreuje nevídané množství turistů.Jezy se staly kritickými křižovatkamis hrozbou, že se říční dálnice ucpe a dojdek dopravním nehodám i s případnýmiztrátami na životech. Proto se projektantiz Povodí Vltavy rozhodli řešit situaci jakýmisimimoúrovňovými křižovatkami,či snad spíše ohyzdnými betonovýmizrychlovacími pruhy, pro které se vžilnázev retardéry. Maxima průjezdů (nad200 osob/h) je dosahováno mezi 10:00do 12:00 – to jsou hodiny považované najezu ve Vyšším Brodě za problémové.Díky velkému zájmu o vodáctví se dořeky i do okolí dostává nahromaděný odpad,i přesto, že se po celém toku řekyVltavy nachází mnoho kempů a tábořišť,kde se odpad průběžně zpracovává. Podélřeky vzniká velké množství černýchskládek i černých tábořišť. O to, aby seřeka nestala mrtvou páchnoucí stokou,se dnes stará Sdružení pro Vltavu.Vzniklo z řad dobrovolníků a sportovníchoddílů v roce 1995. Už předtím čistili řekudobrovolníci, a to od roku 1974, kdy sepoprvé ujali úseku mezi Vyšším Brodema Rožmberkem. Snad vůbec prvnímprůkopníkem a organizátorem dobrovolnéhočistění českých vodních tokůbyl tenkrát Miloslav Ouředník z VyššíhoBrodu.V současné době dobrovolníci v doběVytíženost řeky Vltavy – červenec 2012 (od 1. 7. – 8. 7. 2012)posezonního čištění Vltavy vyčistí celkem70 km toku a seberou až 10 tun odpadu.Díky dlouholetému úsilí se podařilo snižovatmnožství odpadu. Na spolupráci seSdružením pro Vltavu se dnes podílí PovodíVltava s. p., Český svaz ochráncůpřírody a Nadační fond Veolia, začleňujíse i orgány místní správy. Díky tomuje řeka Vltava na rozdíl od ostatních řek(třeba Ohře, kde tato akce teprve začíná)ve velmi dobrém stavu.Loni probíhal již 17. ročník čištění Vltavy(v 70kilometrovém úseku od VyššíhoBrodu do Boršova), na němž bylySeveročeské doly zastoupeny 12 dobrovolníky.Do sběru odpadu se zapojovalyi kempy, obce a provozovny v okolíVltavy. Ovšem bez dobrovolníků by odhademstálo čištění řeky zhruba 250 tis.korun denně. Sesbíraný odpad (a neníto vždy odpad komunální) je likvidovánpodle Zákona o odpadech.Sdružení pro Vltavu vedle svých hlavníchaktivit provádí čas od času průzkumzatížení řeky. Dobrovolníci na vybranýchmístech sledují počty projíždějících lodíi osob. Cílem tohoto projektu je zlepšenísituace na řece Vltavě a v jejím okolí, a tojak z hlediska ochrany a obnovy přírodníhoprostředí, tak i z hledisek rekreačněsportovního a ekonomického využitíjihočeské historické kulturní krajiny. Získanádata jsou vyhodnocena v tabulkácha grafech a představují ekologickou zátěžřeky ve sledovaném období. Do některýchz nich můžete nahlédnout a porovnatpoměr mezi počty projíždějícíchosob na lodích a objemy odpadu.Dovoluji si Vás všechny, kterým nenípříroda kolem nás lhostejná, pozvat jménemčlenů Sdružení pro Vltavu a dlouhéřady dobrovolníků na příští čištění Vltavy.Pravidelně se koná o druhém víkenduv měsíci září a základnou je kemp NovéSpolí v Českém Krumlově. Sraz účastníkůa instruktáž je v pátek večer, v sobotuprobíhá čištění řeky a večer za odměnuzábava, včetně vyhodnocení celé akce.V neděli se pak odjíždí domů.text a foto:Vladimír Bergerhof za přispěníčlenů Sdružení pro VltavuMiloslava Ouředníka, Petra Kolinskéhoa Michala JiraněOdpady (kg) vyprodukované ve dvou vybraných kempech u Vyššího Brodu vporovnání spočty vodáků271květen495průměr odpady – osobycelkové dnyčervenec 2012 kánoe kánoe – lidi raft raft – lidi kajak kajak – lidi ostatní ostatní – lidi rodiny skupiny plavidla lidi1. 7. 2012 216 334 242 556 3 3 1 6 332 103 462 13342. 7. 2012 361 621 223 655 8 8 0 0 250 92 592 16263. 7. 2012 196 333 183 442 7 7 1 4 301 60 387 11474. 7. 2012 290 542 303 829 1 1 0 0 339 26 594 17375. 7. 2012 1466 2796 1223 3592 13 13 1 4 1323 0 2703 77286. 7. 2012 379 726 448 1309 8 8 3 21 492 0 835 25567. 7. 2012 190 359 237 664 4 4 9 12 358 0 440 13778. 7. 2012 189 372 192 497 2 0 0 0 332 0 383 12011438červen3287 6083 3051 8524 46 44 15 47 3727 281 6399 187062876odpady2969červenec3554osoby1354srpen1339září316546928/29

tip na výletPláně nad MoldavouV dnešním tipu na výlet vás pozveme do oblasti vymezené Moldavou,Novým Městem a Českým Jiřetínem. Tato oblast je cenná z pohledukrajinného, botanického i zoologického. Je součástí chráněného územíNatura 2000 a Ptačí oblasti východní Krušné hory. Bez ohledu na roční obdobísem můžete zavítat a pokaždé budete okouzleni podmanivou krásou.Jako výchozí bod můžeme zvolit DolníMoldavu. Místo, kde již ve 14. stoletíbývala sklářská osada s kostelem. Datumzaložení kostela není přesně známo,nicméně k první přestavbě došlov 17. století. Kostel byl dříve protestantský,ale po třicetileté válce se násilněšířila katolická víra a tak i moldavskýPodvečer u kostela.kostel je zasvěcen katolíkům. Nás všakdaleko více zaujme rozloha této stavby,která je až nepatřičně veliká a v krajiněvyniká. Kostel je postaven na úbočí, v roviněobce. Pokud se však budete vracetz výletu zpět na Moldavu, budete mít neobvykloupříležitost shlížet na něj shora,takže budete mít pocit, že je možné dotknoutse jeho věže. Věž je hranolovitáa pokrytá šindelem. Stejně tak zajímavoustavbou je blízký objekt fary. Pootevřenábrána hřbitova a především náhrobkyvám napoví mnohé o historii obce.Pojďme však na výlet, lyžařská stopazačíná právě u kostela a hned za nímprudce stoupá do svahu. Na vrcholku svahuje vhodné se zastavit a rozhlédnout pookolí. Pod námi leží dolní část obce Moldavas již zmiňovaným kostelem. Směremdoleva od kostela v protějším svahuje možno rozpoznat stopy po hlubinnémStarý hřbitov.dobývání fluoritu v minulém století. V obcije pak původní budova důlního objektu,těžní věž však byla odstraněna. Lesypo pravé i levé straně začínají za státníhranicí a jsou již v sousedním Německu.Jinak všude kolem nás jsou oblé a táhléhřbety, tolik typické pro tuto krajinu, rozdělenéremízky na menší části. Při trošeštěstí zahlédnete lišku. Původní vzhledkrajiny je ceněný ochranáři z obou stranhranice. My pokračujeme táhlým sjezdemdolů k potoku. Místa je zde dostatek,a tak si lze vybrat, zda se dáme vlevo čivpravo. Případně se můžeme traverzemvlevo vyhnout klesání až k potoku. Dalšímstoupáním vyjedeme na následujícíhřeben. Na obzoru se objevují loukyz oblasti Žebráckého rohu. Sjedeme dolůk rybníku, v letním čase jsou zde stádakrav a krajina má zcela jiný ráz než nyní.Na obzoru se objevují ruiny původní celnice,nyní již úplně rozpadlé. Celou cestuz Moldavy jdeme po žluté turistické značce.U zmíněné ruiny žlutá značka uhýbádoprava, my zahneme výrazným stromořadímjeřabin doleva a táhlým stoupáním,po dvou kilometrech se připojíme na nynízasněženou a neudržovanou cestu meziMoldavou a Flájemi. Na silnici zahnemedoleva a po jednom kilometru dojdemek rozpadlému objektu. Výrazným orientačnímbodem je zde stožár mobilníhooperátora. Tato budova bývala původněrekreačním objektem, nicméně v současnédobě je to pouze hromada suti. V létězde mívají pastevci svoji maringotku a pasouovce. My zahneme doleva, do louky,a pod námi se prostírá horní část DolníMoldavy. Vidíme velkou budovu seníku,a tak, i když budou pláně zasněžené, místokam máme dojet je zřejmé. Po dlouhémsjezdu končíme u silnice. Tam sundámelyže a procházíme celou obcí. Minemezdejší jedinou hospodu U kohouta, kterábývá v zimě oblíbeným místem k načerpánínových sil pro lyžaře z obou stran hranice.Dále po pravé straně míjíme budovubývalého dolu a na obzoru se objevujemoldavský kostel, místo kde jsme začali.Celá trasa měří necelých deset kilometrů.Protože je zde spousta míst k rozhlédnutípo krajině, bude vám výlet trvatvíce než dvě hodiny. Tuto trasu je možnodoporučit v kterémkoliv ročním období,neboť svěží zeleň jarní trávy, stejně jakojeřabiny s červenými plody na podzim,činí tuto krajinu obzvlášť kouzelnou. Faktemzůstává, že plánovaná výstavba větrnýchelektráren zcela pozmění její charakter.Proto neváhejte a vyrazte, takovéjako teď to už brzy nebude.text a foto: Jan ŘíhaNejvětší výstava angličáků v ČRTaky jste jako malí sbírali angličáky?Pak právě pro vás je určena obřívýstava automobilových modelůanglické značky Matchbox. Unikátnísbírka 1600 exponátů je až do1. dubna k vidění v pražskémUměleckoprůmyslovém muzeu.Masovou popularitu modelů autíčekvyrobených metodou tlakového lití odstartovalúspěšný model královskéhokorunovačního kočáru Alžběty II. v roce1953, jehož se prodal do té doby nevídanýmilion exemplářů. Brzy se továrna nalondýnském předměstí rozrůstala. Napočátku 60. let vyrábělo 3500 zaměstnancůvíce než 100 mil. modelů ročně.Angličáky se úspěšně exportovaly do19 zemí. Rozrůstala se také škála kopiíreálných vozidel. Ke kočárům a zemědělskýmstrojům přibyly miniaturníosobní a nákladní auta. Název firmyMatchbox je odkazem na krabičky odsirek. V 60. letech britské děti nesmělybrát do školy žádný předmět větší nežrozměr tradičního balení zápalek. I kdyžse později některé modely klasické velikostivymykaly, jako třeba řada KingSize, označení Matchbox zůstalo. V Čecháchzískaly modely tohoto anglickéhovýrobce obrovskou popularitu. Svědčío tom i pojmenování „angličák“, které siosvojilo několik generací kluků. I kdyžpravé matchboxy byly precizně provedené,funkční a hlavně odolné dětskýmrukám, nepodařilo se značce v globali-zovaném světěuhájit samostatnost. Od konce70. let byl britský výrobce ohrožovánasijskou konkurencí. V roce 1982 koupilztrátový Matchbox z nucené správy zapouhých 16,5 mil. liber asijský výrobceUniversal International. Tím skončilaslavná éra prvního výrobce miniaturníchautíček v Evropě. V současné době patříznačka Matchbox do skupiny hračkářskéhogigantu Mattel. Malé matchboxyobohatily život několika generací dětí pocelém světě. Přesvědčíte se o tom aždo 1. dubna v Uměleckoprůmyslovémmuzeu v Praze (www.upm.cz).text a foto: Tomáš Vrba30/31

Střimická výsypka 1993Tým odborníků v čele s Dr. StanislavemŠtýsem připravuje vydání rozsáhlé publikace(s pracovním názvem Rekultivačníproměny krajiny DNT), která zviditelnínesporné úspěchy rekultivací v rámciDNT. Kromě textů a grafických příloh mábýt publikace vybavena také dokumentárnímifotografiemi ilustrujícími krajinuVÝZVA ČTENÁŘŮMpůvodně zemědělskou, pak hornickou,až po její současnou obnovu. Autoři seproto obracejí na čtenáře – pamětníkys prosbou o zapůjčení starých fotografií,konkrétně z prostoru bývalých obcí Ahníkov,Zásada, Krbice, Kralupy, Račice,Naší, Brany, Brančíky, Prunéřov, Bystřice,Milžany, Přezetice, Vrchnice, Prahly,Tušimice, Lužice, Libouš a Čachovice.Historické snímky, které pomohou dobrévěci, budou samozřejmě zase vráceny.Fotografie laskavě pošlete nebo přinesteosobně do redakce HL (Tomáš Vrba,Budovatelů 2830, 434 01 Most) nebo naadresu SD a.s. (Arnoštka Kostková, BoženyNěmcové 5339, 430 01 Chomutov).Střimická výsypka 1999