Červenec - Okno do kraje

ROZHOVORMiroslav Dvorský, pracovník Českého svazu ochránců přírody.foto: Miroslav JuráňValašskomeziříčští ochránci přírody jsou výskyt je v Evropě výjimečný, i když nám třebapovažováni za specialisty na čápy. Jak jste připadá, že tomu tak není. Jde například o ťuhýkaobecného, lejska malého, datla černéhok tomuto označení přišli?Je pravda, že se na nás v této souvislosti obrací nebo pěnici vlašskou. To jsou všechno druhy,soukromé osoby a podnikatelé ze Zlínského, které v Evropě už moc neuvidíme. Lidé vůbecOlomouckého i Moravskoslezského kraje. netuší, že sem jezdí například Angličani a jsouČápi patří mezi problematické druhy živočichů,protože si staví hnízda na komínech, kde nemají ani toho čápa.u vytržení, jaké druhy ptáků vidí. Oni tam totižucpou průchod, nebo na elektrickém vedení.Vaším původním zaměřením byla ornitologie,od roku 1992 se profesně věnujeteOchraně čápů jsme se začali věnovat už v roce1986, kdy jsme postavili první hnízdo, a od téochraně přírody. Byl příklon k ochranářůmdoby jsme jich udělali přes padesát. Napříkladv okrese Vsetín hnízdilo v loňském rocevývojem vaší ornitologické činnosti?třináct párů čápů, z toho jedenáct hnízd jsme Já jsem pořád hlavně ornitolog, ale čím je člověknějakým způsobem upravovali nebo přemísťovalimy.působení postihnout co nejširší oblast. V příro-starší, tím víc cítí, že je potřeba v ochranářskémdě je všechno provázáno, jedno bez druhéhoJe Zlínský kraj z hlediska ornitologie něčímnebude fungovat. Člověk se stále více roztahujedo krajiny. Populačně sice Česká republikajedinečný?Ve Zlínském kraji se nachází Chráněná krajinnáoblast Beskydy. Ta je sama o sobě ornitolo-přírody. To by ani nevadilo, jenže lidé v příro-neroste, ale lidé stále obsazují víc a víc volnégicky velice zajímavá z hlediska typických horskýchdruhů ptáků, které už jinde nenajdeme. se víc hodí do Beverly Hills, ale ne do valašskédě přestávají hospodařit a staví si domy, kteréMáme tady ale například také silnou populaci krajiny. A v tom by měla tkvět ochrana přírody,chřástala polního. V ornitologické oblasti HorníVsacko je vůbec celá řada druhů, jejichž stanoviště, ale taky krajinný ráz.ne hlídat pouze konkrétní druhy zvěře a jejichINZERCE10 Okno do kraje / červenec 2008Miroslav Dvorský▪ ornitolog a ochránce přírody▪ narozen 6. prosince 1957 v Přerově▪ o přírodu se zajímá od dětství▪▪od roku 1972 je členem Moravskéhoornitologického spolku v Přerově,v roce 1974 vstoupil do Českéspolečnosti ornitologické a v roce1990 do Českého svazu ochráncůpřírodyprofesionálním pracovníkemČeského svazu ochránců přírody sestal v roce 1992▪ ženatý, dvě děti▪kromě ochrany přírody jej bavíturistika, fotografování a cestováníDvorský: Člověk se má v přírodě chovat skromněPokud by chtěli lidé začít s ochranou přírodyu sebe, co by ve svém chování a nakládánís přírodou měli udělat nejdřív?Já jsem propagátorem takzvaných živýchzahrad. Spousta druhů živočichů se vytratilaz blízkosti člověka, protože ten se chová v místěsvého života agresivně. Ono se to třebanezdá, ale anglický trávník a zastřižené keřena zahradě nejsou pro zvířata vůbec příznivé.Živá zahrada je takové místo, kde je jak upravenýtrávník a okolí, tak i třeba jezírko, zídkapro ještěrky a ptačí budky, aby člověk zvířátkazase dostal do své blízkosti. A druhou věcí jeosobní skromnost. Člověk by si měl odpovědětna otázku, jestli potřebuje k životu všechny tyvěci, které mu ukazují v televizi. Měli bysme sezamyslet a říct si, co skutečně potřebujeme.Protože jinak se tady dusíme. Erazim Kohák tvrdí,a já s ním souhlasím, že všechno, co vymyslelčlověk, auta, počítače, mobily, je dobré, alenesmíme se toho stát otroky. Musíme být zodpovědní.A to se může projevovat třeba tak, ženež každé ráno nastartujeme auto, položímesi otázku: Skutečně je nutné jet vozem? Nejdeto dojít pěšky nebo dojet na kole? Jinak setady totiž skutečně udusíme.(mij)