Červenec - Okno do kraje

ROZHOVOR S RADNÍMPozornost zaměřujeme na onkologicky nemocnéZa zdravotnictví odpovídá v rámci krajskésamosprávy Ing. Bronislav Fuksa, členRady Zlínského kraje. Ptáme se, jak hodnotívývoj ve svěřeném resortu.Pane radní, nedávno jste označil za největšíúspěch v oblasti krajského zdravotnictvíprosazení koncepce moderní léčby onkologickýchonemocnění. Mohl byste vysvětlit,co přesně si pod tím máme představit?Především výstavbu onkologického centra,která byla zahájena v září 2007. Jsme investoremtéto akce, jejíž stavební část si vyžádánáklady ve výši 166 milionů korun. Onkocentrumvznikne rekonstrukcí 21. pavilonuKrajské nemocnice Tomáše Bati a přístavbouradioterapeutického oddělení, které budekrčkem s tímto pavilonem spojeno. Současnězde bude vybudováno i nové energocentruma také dojde k rekonstrukci 17. pavilonu, doněhož je po dobu rekonstrukce 21. pavilonupřesunut provoz dotčených oddělení. Tatopřístavba představuje poměrně složitou technickouzáležitost vzhledem k požadavkům,kladeným na odstínění lineárního urychlovače,kdy je nezbytné použít speciálních betonovýchsměsí o síle až 2,2 metru. Pracovištěby mělo být vybaveno zdravotnickými technologiemiv celkové hodnotě přibližně 155milionů korun; jejich pořízení proběhne v režiiKrajské nemocnice T. Bati. Kromě již zmíněnéholineárního urychlovače budou do provozuuvedeny i další moderní vyšetřovací a léčebnémetody. Onkologické centrum by mělo začítsloužit v listopadu 2008, kdy bude občanůmZlínského kraje poskytována komplexní onkologickápéče srovnatelná s podobnými pracovištiv ostatních krajích České republiky.Proč se vlastně Zlínský kraj tak intenzivnězaměřuje právě na onkologicky nemocnépacienty? Přibývá jich?Péče o onkologicky nemocné má své opodstatnění,protože jak ve Zlínském kraji, takv celé České republice dochází k růstu počtunádorových onemocnění, můžeme bohuželhovořit o dlouhodobě vzestupném trendu.Hlavní problém nespočívá v tom, že by zdebyl počet onkologických pacientů vyšší nežv ostatních krajích, ale v tom, že na rozdílod ostatních regionů České republiky, stáleve Zlínském kraji neexistuje zařízení, kteréby poskytovalo onkologickým pacientůmkomplexní péči bez nutnosti převozu pacientů,často ve vážném zdravotním stavu, dospecializovaných center v Jihomoravském čiOlomouckém kraji. Realizací onkocentra veZlíně, které bude úzce spolupracovat s radiologickýmpracovištěm v Holešově, budetento problém vyřešen a našim nemocnýmklientům bude zajištěno mnohem vyššípohodlí, než je tomu dosud.Co považujete za další úspěchy ve sféřekrajského zdravotnictví?Určitě je to pokračující konsolidace a dovybavenímoderního traumatologického centra,které ošetřuje nejtěžší poranění u pacientůz celého Zlínského kraje. Dále bych uvedlzahájení výstavby nového moderního sídlaZdravotnické záchranné služby Zlínského krajeve Zlíně či dokončení transformace lůžkovýchzdravotnických zařízení Zlínského krajeúspěšným převedením poslední nemocnicefungující dosud v režimu příspěvkové organizacena obchodní společnost, a to konkrétněvytvořením akciové společnosti ze vsetínskénemocnice. Zlínský kraj se tak stal zakladatelemčtyř významných nemocnic v kraji, a toKrajské nemocnice T. Bati a.s., Uherskohradišťskénemocnice a.s., Kroměřížské nemocnicea.s. a Vsetínské nemocnice a.s., některé pracujína společných principech, které chcemev budoucnu prohloubit.Mohl byste přiblížit investice, které sev krajských nemocnicích připravují?Zlínský kraj hodlá v letech 2007 až 2010 investovatv oblasti zdravotnictví ze svých zdrojůcelkem asi 600 milionů korun. Dalšími zdrojibudou také vlastní prostředky nemocnica prostředky z fondů EU. Z těch nejvýznamnějšíchakcí můžeme jmenovat úpravy druhéhonadzemního podlaží východního křídla objektu"A" v areálu kroměřížské nemocnice, stavebníúpravy porodnicko-gynekologickéhooddělení uherskohradišťské nemocnice, centralizacivybraných provozů vsetínské nemocnice,výstavbu krajského střediska zdravotnickézáchranné služby ve Zlíně. V Krajskénemocnici T. Bati to jsou kromě stavby onkologickéhocentra například stavební úpravykožního oddělení, propojení budovy porodnicko-gynekologickéhooddělení a léčebnydlouhodobě nemocných.Jak se osvědčila praxe zpoplatňování pobytuv nemocnicích?Hlavním důvodem zavedení regulačníchpoplatků od prvního ledna 2008 bylo zamezitplýtvání a nadužívání zdravotnických služeb,neboť Česká republika má jeden z nejvyššíchpodílů veřejných výdajů na financovánízdravotnictví na světě. Zavedením poplatkůočekáváme úsporu výdajů systému veřejnéhozdravotního pojištění pro rok 2008 ve výši až 4miliardy korun. Předpokládá se, že tedy zůstanevíce prostředků na kvalitní péči o vážněnemocné. Pacienti by měli být ochráněni přednežádoucími dopady kumulovaných doplatkůza léky. Je počítáno s poklesem předepisovánílevných léků na banální nemoci. Úhrada těchtopoplatků v rámci nemocnic zřizovaných Zlínskýmkrajem probíhá jak formou hotovostníchplateb, tak i prostřednictvím bezhotovostníhoplatebního styku. Krajská nemocnice T. Batia.s. v rámci rozšíření spektra možností svýmklientům nabízí od prvního května letošníhoroku také platbu prostřednictvím SMS.Forma úhrad a struktura platebních místv jednotlivých nemocnicích se odvíjí odspecifických podmínek každé nemocnice,zejména s přihlédnutím k organizačnímučlenění a odlišnému prostorovému řešeníkaždého nemocničního areálu.Lze již nyní vyčíslit konkrétní finanční přínostéto praxe?Příjmy nemocnic založených Zlínským krajemz výběru regulačních poplatků za prvníčtvrtletí 2008 představují celkovou částku16 milionů korun, při nezměněné struktuřeregulačních poplatků lze tedy očekávat celoročnípříjmy ve výši 64 milionů korun. Taktozískané prostředky poslouží ke zlepšeníslužeb pacientům.Mohu říci, že odbor sociálních věcí a zdravotnictvíkrajského úřadu od počátku letošníhoroku sleduje problematiku regulačníchpoplatků v nemocnicích Zlínského kraje.Z takto zjištěných informací vyplývá, že hlavníúčel regulačních poplatků, tedy zmíněnézamezení nadužívání zdravotnických služeb,je naplňován.Do jaké míry se náš region potýká s nedostatkempracovní síly v nemocnicích?Obecně můžeme hovořit o nedostatku lékařůi sester a o pokračující migraci odborného personáluz východu na západ. I v našich nemocnicíchje stále častěji slyšet slovenštinu, cožvšak není ke škodě věci. Slovenští lékaři a sestrymají stejné vzdělání a stejnou kvalifikaci,jako ti naši. Jde o trend, na který si musímezvyknout. Personální situaci se však snažímeřešit, a proto všechny nemocnice založenéZlínským krajem spolupracují se střednímizdravotnickými školami a vyšší odbornouškolou zdravotnickou a podílí se na praktickévýuce jejich studentů, kteří pak mohou naléztuplatnění právě v těchto nemocnicích. Jednímz problémů v personální oblasti, s nímž se všakv současné době vážně potýkáme, je zejménanedostatečná legislativní úprava předatestačníhovzdělávání lékařů, v jejímž důsledkudochází ke komplikacím při získávání nezbytnéhovzdělání lékařů pro samostatný výkonjejich povolání.Helena Mráčková Okno do kraje / červenec 2008