AD NOTAM Číslo 3/2004 - Notářská komora České republiky

70 Číslo 3/2004 AD NOTAMspoluvlastníky nebo zda souhlas se zřízením věcnéhobřemene musí být všemi spoluvlastníky vyjádřen najedné listině.Tato otázka bývá pro zřizovatele liniovýchstaveb palčivá zejména v případech, kdy zatěžovaný pozemekmá mnoho spoluvlastníků, kteří bydlí v různýchmístech,často spolu ani nemluví a není možné je přimět,aby se sešli a všichni svorně podepsali tutéž listinu.Osobně se domnívám, že projevy spoluvlastníků vyjadřujícísouhlas se zřízením věcného břemene nemusí býtna jedné a téže listině. Občanský zákoník totiž uplatňujepožadavek, podle kterého musí být projevy účastníkůsmlouvy na téže listině, pouze pro smlouvy o převodunemovitosti.Vyplývá to z ustanovení § 46 odst. 2 ObčZ.Pro smlouvy o zřízení věcného břemene takový požadavekstanoven není, a z toho lze usoudit, že projevyúčastníků smlouvy o zřízení věcného břemene na téželistině být nemusí.Lze tedy dovodit,že smlouvu o zřízenívěcného břemene může uzavřít zřizovatel liniové stavbys každým spoluvlastníkem zatěžovaného pozemku samostatně.Zpožadavku,podle kterého je třeba k zatíženíspolečné nemovitosti souhlasný projev všech spoluvlastníkůzatěžovaného pozemku, však lze dále dovodit,že tyto smlouvy s jednotlivými spoluvlastníky musí mítshodný obsah a mohou vyvolat právní účinky pouzevpřípadě, že se smlouvy o zřízení věcného břemeneshodného obsahu podaří zřizovateli liniové stavby uzavřítse všemi spoluvlastníky zatěžovaného pozemku. Kevkladu práva do katastru nemovitostí je potom nutnépředložit současně smlouvy shodného obsahu uzavřenése všemi spoluvlastníky.Uvedli jsme, že spoluvlastník nemůže zatížit sám věcnýmbřemenem nemovitost ani jakoukoli její část.Je otázkou,zdalze najít typ věcného břemene,kterým by mohlbýt zatížen pouhý spoluvlastnický podíl.Rozhodně se nemůžejednat o právo chůze, jízdy, doživotního užíváníbytu apod. Podle historické judikatury však lze najít takovýtyp věcného břemene, který by zatěžoval spoluvlastnickýpodíl, aniž by zatěžoval nemovitost nebo jejíčást.Jedná se o věcné břemeno zatěžující spoluvlastnickýpodíl nikoli jako nemovitost, ale jako kapitálovou hodnotu.Věcné břemeno ke spoluvlastnickému podílu takmohlo spočívat v povinnosti vlastníka spoluvlastnickéhopodílu vyplácet výnos nebo část výnosu plynoucí z vlastnictvíspoluvlastnického podílu osobě oprávněné z věcnéhobřemene.Další otázkou je otázka možnosti zřízení věcného břemeneve prospěch spoluvlastnického podílu. Pokud byzřízení takového věcného břemene bylo možné, nemohloby se samozřejmě jednat o věcné břemeno in personam,tedy ve prospěch určité osoby, ale o věcné břemenoin rem,tedy břemeno sloužící lepšímu využití jinénemovitosti. Osobně se domnívám, že zřízení takovéhověcného břemene možné není, a to proto, že má sloužitk lepšímu využití cizí věci, a nikoli k lepšímu využití podíluve společenství spoluvlastníků nemovitosti,které netvoříprávnickou osobu. Že se nejedná pouze o akademickýproblém, ale otázku v praxi poměrně živou, lzeukázat na následujícím příkladu.Chata v podílovém spoluvlastnictvíbyla postavena na cizím pozemku a přístupk této chatě byl rovněž řešen přes cizí pozemek obklopujícíchatu. Vlastník cizího pozemku se rozhodl tentopozemek odprodat spoluvlastníkům chaty, a protožez těchto spoluvlastníků měl potřebnou hotovost pouzejeden,byl pozemek související s chatou odprodán do výlučnéhovlastnictví jednoho ze spoluvlastníků chaty.Potése vytvořilo napětí mezi spoluvlastníky chaty,které vedlok tomu, že vlastník pozemku obklopujícího chatu začalbránit ostatním spoluvlastníkům chaty v přístupu na svůjpozemek obklopující chatu. Posléze se napětí mezi spoluvlastníkyuklidnilo, a spoluvlastník chaty vlastnící pozemekslíbil řešit do budoucna problém přístupu k chatěpro ostatní spoluvlastníky chaty zřízením věcného břemenek pozemku obklopujícímu chatu. Potencionálníúčastníci smlouvy o věcném břemeni chtěli vyřešit budoucívztahy nejen pro sebe osobně,ale i pro své dědiceči jiné právní nástupce. Rozhodli se tedy pro věcné břemenoin rem, spojené s vlastnictvím nemovitosti. Při realizacisvého záměru byli postaveni před otázku, zda zříditvěcné břemeno pouze ve prospěch spoluvlastnickýchpodílů na chatě, které nepatří vlastníkovi zatěžovanéhopozemku, nebo zda zřídit věcné břemeno ve prospěchcelé chaty. Samozřejmě by bylo logické zřídit věcné břemenove prospěch celé nemovitosti, tedy ve prospěchchaty. Proti tomu se však postavil argument, že zatěžovanýpozemek je věc cizí jen ve vztahu k některým spoluvlastníkůmchaty, zatímco k jednomu spoluvlastníkovichaty se jedná o věc vlastní.A jak známo,vlastní věc nelzezatížit věcným právem k věci cizí.Osobně se domnívám,že v daném případě musí slepéuplatňování nějaké doktríny ustoupit reálné možnostipraktického právního řešení,nemáme-li vytvořit další legislativnípast. Proto si myslím, že by v dané věci mělobýt zřízeno věcné břemeno ve prospěch celé nemovitosti,a to proto, že má jiný vlastnický režim než zatěžovanýpozemek. A to i přesto, že chata a zatěžovaný pozemekjsou vzájemně cizí nemovitosti pouze částečně.Jedině takové řešení je totiž komplexní a urovnává vzájemnévztahy mezi majiteli chaty a majitelem zatěžovanéhopozemku do budoucna pro všechny situace, kterémohou nastat.Spolek českých právníků Všehrd1868–2004Daniel Rinke*Reprezentativní prostory žofínského paláce, dámyvkrásných večerních šatech, pánové ve vkusných oblecích,příjemnáhudba,dobré jídlo i pití a především dobrázábava, tak takto by se dal ve stručnosti popsat XIV. ročníktradičního reprezentačního plesu Spolku českýchprávníků Všehrd, který se konal 16. dubna, letos poprvétaké ve spolupráci s Právnickou fakultou Univerzity Karlovyv Praze.Díky organizačním zkušenostem z let minulých šloo dobře zvládnutou a velmi vydařenou akci,která byla jistědůstojným vyvrcholením letošní plesové sezóny.Spolekčeských právníků Všehrd, ač spolek studentský, takopět prokázal, že zůstává věrný svým dobrým tradicím,založeným již před více než 135 lety.Je to již čtrnáct let, co došlo k obnovení Spolku českýchprávníků Všehrd. Na počátku všeho stála myšlenkaněkolika nadšenců obnovit znovu jeden z nejstarších stu-* Autor je starostou Spolku českých právníků Všehrd.