13.07.2015 Views

Rýmařovský horizont 12 - 2010 - Středisko volného času Rýmařov

Rýmařovský horizont 12 - 2010 - Středisko volného času Rýmařov

Rýmařovský horizont 12 - 2010 - Středisko volného času Rýmařov

SHOW MORE
SHOW LESS
  • No tags were found...

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

<strong>12</strong>/<strong>2010</strong>10RÝMAŘOVSKÝ HORIZONTHistorie jednoho domuBývalá klášterní škola na SokolovskéKlášterní škola před r. 1941Tentokrát proneseme několik máloslov o objektu klášterní dívčíškoly, dnes Soukromé střední odbornéškoly Prima. Instituce, ježv domě původně sídlila, má totižjistou vazbu na nemocnici, jížjsme se zabývali posledně.Spojovacím článkem jsou zdeprávě ony tolik milosrdné sestry.Historie kongregace Milosrdnýchsester III. řádu svatého Františkav Rýmařově začíná roku 1867, alesamotný řád není o mnoho starší -společenství jako takové bylo založenoroku 1844 v Opavě. Jenpro vysvětlení, jako III. řád seoznačuje světská odnož dané kongregace,jeho členové sice skládajíurčitý řeholní slib, ale žijí takzvaněve světě - jsou knězi, jáhnyči laiky, nenosí tedy řádový oděva v posledních dvou případech totaké znamená, že se mohou oženita založit rodinu. Laikové vykonávajíběžné světské zaměstnání,stále však zůstávají spjati s určitýmklášterem a pravidelně sescházejí. Konkrétní ustanovení semohou řád od řádu lišit. DějinyIII. řádu františkánského mimochodemsahají až do roku <strong>12</strong>30.Roku 1844 se tři sestry III. františkánskéhořádu rozhodly společněsoužit potřebným. Kapucínskýkněz Leopold Klose jim protoumožnil uchýlit se pod křídla minoritů,založil kongregaci a stal sejejím komisařem. Od roku 1856se sestry věnovaly ošetřování nemocnýchv Opavě a Olomouci.Oficiálně bylo společenství uznánoroku 1859. Kromě práce vezdravotnictví se sestry věnovalyi péči o sirotky a výuce v dívčíchškolách, což nás přivádí doRýmařova.Podnět ke zřízení hlavní školy prochlapce a děvčata vzešel roku1863 a o dva roky později už prvníchlapci nastoupili do výuky.Děvčata si na vzdělání museladalší dva roky počkat. Péče o jejichduševní obzory byla svěřenaprávě sestrám v čele s matkoupředstavenou Helenou Breuerovou,jejíž pozdější nesmírně významnézásluhy o zbudování nemocnicejsme zmiňovali minule.Nově ustavená dívčí škola se tedystěhuje do dvou tehdy ještě zcelapřízemních budov na dnešníSokolovské ulici; zástavbu zdetehdy představovala řada úplněobyčejných jednopatrových domků,například sídlo rýmařovskéknihovny bylo postaveno až vedvacátých letech minulého století.Objekty řádu nejdříve nepatřily,koupil je léta Páně 1875 a rok natose zde vyučovalo už ve čtyřechtřídách.Dívek přibývalo a stará škola pomalupřestávala vyhovovat, nejenkapacitou, ale i vzezřením, nedůstojnýmcírkve a nespravedlivýmpředávanému duševnímu bohatství.Roku 1881 se představenáHelena Bauerová stává generálnípředstavenou celého řádu, který,pravda, v té době čítal nějakýchsto členek. Přes nepočetnost organizaceto Rýmařovu přineslo vícepozornosti a také některé dárky.Jedním z nich byla též stavitelskyi esteticky velice hodnotná novogotickákaple svaté Panny MarieLourdské, projektovaná JohannemSchubertem, započatá roku1885 a dokončená hned o rok později,vynikající nejen vlastníarchitekturou, ale i vybavením interiéru,konkrétně cennými sochamisvatých, vitrážovými oknya mřížemi s uměleckým kováním.Celý areál byl postupně zvelebována důstojněn, domy přestavoványa rozšiřovány. Poslední vlnastylistických modernizací, jíž sídlostřední školy Prima vděčí zavětšinu svého oku stále ještě netak úplně nelibého vzezření, přišlaroku 1895, kdy byly domy sjednocenyv duchu tehdy módníhoeklektizujícího historismu s převládajícímiprvky novorenesance.Téhož roku se z instituce stávádívčí internátní měšťanská školaa úroveň výuky jde s příchodemmladých vzdělaných posil prudcenahoru. Do dnešní podoby exteriérydospěly roku 1910, kdy bylsyn Johanna Schuberta Rudolfpovolán ke zvýšení objektu o poschodí.Učinil tak s maximálnímiohledy na celkový ráz fasádyi oken. Při té příležitosti byl dotehdy ještě stojící kaple, slavný toden, zaveden elektrický proud.Stavitelské duo rýmařovskýchSchumannů má v našem městě nasvědomí nejeden kus pěkné architektury;zatímco otce slaví mimojiné budova nemocnice, synovupamátku velebí například sídlo lékárnyna náměstí Míru, o němžjsme psali v loňském 13. čísle.Škola nakonec dosáhla určitéhověhlasu a v dobách jejího zenituzde studovalo až tři sta dívek.První světová válka jí neublížila,jen secesní tělocvična byla přizpůsobenapotřebám raněných.Během let poválečných a celéprvní republiky škola normálněfungovala a přečkala i hospodářskoukrizi, například řádová školkave Staré Vsi byla dokoncezdarma, což bylo dělnickým rodinámcennou pomocí. Zásahy přišlyaž s druhou světovou válkou,kdy byla škola uzavřena a jako lazaretsloužila celá, a dále po válce,s odsunem a změnou režimu. Těmřádovým sestrám, které pracovalyv naší nemocnici, se odsun vyhnul.Péče o nemocné stála u zroduMilosrdných sester III. řádusvatého Františka a tomuto posláníkongregace zůstávala věrná.Ostatně jako sestru označujemenemocniční ošetřovatelku právědíky faktu, že tuto službu vykonávalyřeholnice. V rýmařovské nemocniciji vykonávaly do roku1957.Jeden z nejhodnotnějších církevníchobjektů města, zmiňovanoukapli sv. Panny Marie Lourdské,po válce získal národní podnikHedva a využíval ji pro své potřeby.Ne ty duchovní, světské.Skladoval v ní vyřazené tkalcovskéstavy. Přes pokusy kapli zachránit,navrhováno bylo pořádatzde divadelní představení či výstavylidového umění, tehdejší vedeníHedvy usoudilo, že pokud objektnevyužije samo, nemá kaplevůbec právo na existenci, a tak, jakstála, se všemi sochami svatých,vitrážovými okny a mřížemis uměleckým kováním, ji dalo roku1974 srovnat se zemí a zbytkyvyházet či prodat do sběru.Co se dnešní budovy samé týče,po válce v ní krátce sídlila měšťankaa gymnázium, od roku 1956pak jedenáctiletá střední škola.Konkrétní instituce se měnily, alevztah ke vzdělávání měly všechny- po jedenáctiletce přišlo Středníodborné učiliště textilní a nakonecnájemce zatím poslední, Soukromástřední odborná škola Prima.Koneckonců, co na tomto světěpřetrvá?JaPo, zdroj: M. Špičková, Dějinykongregace milosrdných sesterIII. řádu sv. Františka pod ochranouSvaté rodiny v Brně,Olomouc 1999, a materiály panaJiřího Karla, jemuž tímto veliceděkuji.

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!