<strong>12</strong>/<strong>2010</strong>kých tónů i barev jednotlivýchnástrojů, sólového a sborovéhozpěvu, lidových a popových písní.Literárně-dramatický obor dopásma přispěl humornou scénkouo tom, jak protichůdné názoryna ideálního partnera mohoumít ženy, a mladí divadelníci takécelým pásmem provázeliv roli moderátorů. Výtvarnýobor se prezentoval projekcíV kulturním domû ve Vratimovû se v sobotu 5.ãervna konala mezinárodní pohárová soutûÏ PalasDance Cup <strong>2010</strong>. Kromû ãesk˘ch souborÛ pfiijelitaké soutûÏící z Litvy a Polska. SoutûÏily zdev‰echny vûkové kategorie v sólech, duích, mal˘chi velk˘ch skupinách.Nejpočetněji byla zastoupena dětská a juniorskásóla a dua. V dětské kategorii získala„černobílých pokusů“, tedy jednoduchýchanimací.Hlavní slovo výtvarníci dostalipři vernisáži výstavy v galeriiměstského muzea, kam hostypřehlídky zavedl průvod černobílýchmasek. Stopy tvořivé činnostise objevovaly už cestou,neboť průvod vedl kolem několikavýtvarných objektů, umístěnýchv ulicích města. ProstorRÝMAŘOVSKÝ HORIZONTTaneční obor ZUŠ soutěžil ve Vratimovědruhé místo Žaneta Szapowalová s choreografiíOperní virtuóz a třetí příčka patřilaMíši Blaškové za Deja-vu od NikolyČudovské. Junioři tancovali nejprve semifinálovákola. Lenka Mrhalová i MartinaMachačová hladce postoupily do finálovéšestice. Následovalo semifinále dvojic, kde siMartina s Lenkou opět zajistily finálovouMladí tanečníci se loučili se školním rokemmuzejních galerií Octopusa Pranýř, stejně jako v předchozíchročnících, zaplnily práce žákůZUŠ do posledního místa.Výstava nabídla kontrasty barev,velikostí, tvarů, materiálů i témat.Tma a světlo, zima a chlad,dobro a zlo, konkrétní námětyi čirá abstrakce, to vše a mnohodalších protikladů nabídl nespočetvystavených výkresů a objektů.Součástí expozice je takéukázka samostatného projektupobočky ZUŠ v BřidličnéBazénování, který byl nedávnovystaven v interiéru břidličenskéhokrytého bazénu. Všichni,kteří se neúčastnili vernisáže,mohou výsledek celoroční prácevýtvarníků vidět v muzeu až dokonce června.ZNúčast, ale v závěrečné sérii tanečních skokůsi Lenka poranila ruku a ze soutěže muselaodstoupit. Martina nakonec obsadila čtvrtémísto s choreografií Duše.Děkuji děvčatům za pěkné tancování a všemsvým tanečníkům přeji krásné, sluníčkovéprázdniny.Alena Tomešková, učitelka TO ZUŠJak napovídá lakonický názevAbsolventi, návštěvníci aktuálnívýstavy v galerii Městské knihovnyRýmařov mají příležitost shlédnoutněkolikero závěrečných pracívýtvarného oboru ZUŠ Rýmařov.Expozice se účastní čtyři mladíumělci. Témata i způsoby jejichvyjádření volili studenti sami, vystavenádíla tedy dokládají nejentechnickou úroveň výtvarníků, alei jejich názorové a motivistické zaměření.Na vernisáži samé byly přítomnyjen dvě absolventky, Kateřina8Absolventi ZUŠ vystavují v knihovněSvou letošní druhou veřejnoupřehlídku připravil taneční oborZUŠ Rýmařov na sobotu<strong>12</strong>. června. Stejně jako při vánočnímtanečním koncertu se i na závěrškolního roku představili předzraky rodičů a příznivců mladéhotance žáci všech ročníků, od nejmenších,teprve pětiletých dětí ažpo dospívající tanečnice.Taneční obor vznikl na ZUŠRýmařov před dvěma lety a navázalna působení renomovanéhosouboru Jes, který pod záštitouZákladní školy Rýmařovvedla choreografka AlenaTomešková. Ta se po roční pauzek výuce tance vrátila a začala nejenznovu připravovat mladé talentyna taneční soutěže, ale pustilase i do práce s nejmenšímidětmi, které se teprve seznamujíse základy pohybového umění.Obě tyto skupiny se prezentovalypři závěrečné přehlídce a ukázaly,že tanec může být nejenroztomilou zábavou pro předškoláky,ale i poutavou podívanous reprezentačními ambicemi.Vedle dětí z přípravného, prvníhoa druhého ročníku, které veskupinách předvedly, jak zvládlyzákladní taneční figury, rytmikua improvizaci, se na parketu objevilyi ukázky choreografií promalé formace, sóla a dua v provedenístarších žaček. Mezi nimise, stejně jako při vánočním koncertu,objevila sólová skladbaŽanety Szapowalové Jsem, s nížletos dosáhl taneční obor největšíhosoutěžního úspěchu - nominacena mistrovství světa. To sebude konat na konci rokuv Polsku.ZN
RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT <strong>12</strong>/<strong>2010</strong>Chudá a Gabriela Stoklásková,Libuši Fialové a TomášiGlacnerovi v účasti zabránily jinépovinnosti. První jmenovaná z dorazivšíchumělkyň zvolila hlavnímtématem strach v různých jeho podobách.Ten zpracovala převážnětechnikami grafiky, ať již suchoujehlou v případě Neznámého čitužkou a uhlem u Strachu ze tmy;jen Strach v galerii kombinujekresbu uhlem a malbu temperou.Gabriela Stoklásková naproti tomuzvolila téma pozitivnější - těhotenství.Její prostředky jsou malířštější,malba temperou u Tapetydo dětského pokoje, tempera a tušv případě obrazu Strach; Vývoj dítětepak vznikl kombinací tempery,tuše a koláže.Libuše Fielová přinesla Chuť a diptychZrak ze série Smysly, ztvárněnétemperou ve dvou a linorytemv jednom případě. Téma, ježzaujalo Tomáše Glacnera, představujejednoznačně válka a armáda,ovšem uchopená zde spíše estetickynež moralistně. Dokladem jeMaskáčovina, čistý to ornament,i Mapy válek, vtipně doplněné růžovýmiprasátky.Výstavu v Galerii u stromu poznánínaleznete až do konce července.JaPoNa přelomu května a června proběhlodalší setkání našich žákůs přáteli ze základní školy v polskémOzimku, již šesté. Takžejsme si mohli i zavzpomínat na tonaše první, které se událo předdvěma roky. A že bylo na covzpomínat! V hojnosti akcí, kterése nám díky finanční podpořez eurofondu i od města Rýmařovadaří pořádat, se při setkáních dětistřídají, (podle charakteru akcí),ale máme i „stálice“ - ti se zúčastňujípokaždé, protože tvrdí,že je to zábava, kterou si nemohounechat ujít.Náš program tentokrát začal netradičněuž ve čtvrtek, společnýmobědem ve školní jídelně, jejížkuchařský um si hlavně naši hostécelou dobu pochvalovali. Odpolednejsme strávili ve wellnesscentru v Bruntále, které má po rekonstrukciopravdu co nabídnout -od řádění na toboganu přes vířivky,saunu až po „říční proud“ - tenplavce vychrstne ve venkovní částia musíte si trošku máknout a vymanitse z víru. Někteří se možnátočí dodnes!Po návratu do Rýmařova a skvělévečeři (pizza, opět v podání kouzelnicze školní jídelny) se děti ještěrozhodly pro hrátky na hřištiu školy, byl totiž po období vydatnýchdešťů a poměrně chladnémpočasí opravdu pěkný a teplý májovývečer. Spaní jsme připraviliv tělocvičně školy na ulici l. máje,ale hned se nespalo. Zahráli jsmesi hry ledolamky, stavěli společnýmodel mostu Přátelství, trochutancovali, trochu povídali... no,když někdo špitá do tří do rána, dáse tomu říkat „trochu“ ?V pátek od ranních hodin probíhalana hřišti a v okolí školy oslavadne dětí, která se u nás nese v duchuhesla „děti dětem“, což znamená,že členové školního parlamentu2. stupně pod taktovkou paníučitelky Galandrové připravípro své mladší spolužáky více neždvě desítky soutěží a sami se o něstarají, dohlíží na plnění úkolů,chválí, občerství a nejen ty nejlepšíocení a odmění. Těžko říci, kterádisciplína vede v hitparáděskvělých nápadů, je- li to slalomkoloběžek, chůdy, špalíky, chutěnaslepo, lentilky, vodní transport -musela bych je vyjmenovat všechny- a navíc to nádherné počasíKvětnové setkánía výborná nálada udělaly z tohotopátku opravdový svátek. A to byloteprve poledne. Po obědě, ještěpřed odjezdem do Jiříkova na prohlídkuPradědovy galerie, jsme sizašli na zmrzlinu do cukrárny nanáměstí, což bylo tak trochuschválně, protože jsme věděli, žetam určitě narazíme na průvodgymnazistů, kteří přijdou žádato klíč od města, a dostali ho, jaktaké jinak! Je pravda, že naši sousedépřevlekům, maškarám a průvodům,ať již jde o majáles, masopustči jiné tradiční taškařice, ažtak moc nefandí, takže byli trochujako Alenka v říši divů.Zbytek odpoledne jsme stráviliv galerii v Jiříkově, kde stálá expozicebetlémů od řezbářů z celérepubliky i řezbářské práce panaHalouzky vždy zajistí kvalitní podívanou,nemluvě o kolotočích,dřevěných vížkách, mostcích, krokodýlecha všech atrakcích, kteréjsme si také užili. A ti draci! Popoměrně náročné noci a dni jsmevšichni navečer pocítili únavu,a tak se děti na pár hodin odloučily,aby si české děti doma a polskéna internátě SZŠ odpočinuly předtúrou.Ano, ano, byla tu sobota a nás čekalvýšlap na Praděd a počasí bylostále skvělé. Čím výše jsme všakstoupali, tím více se obzor nořil domlhy. Na vrcholku jsme ale měliopět štěstí, protože v momentě,kdy jsme rychlovýtahem vyjeli naturistickou vyhlídku ve věži na hořePraděd, mraky a mlha se na několikminut zázračně rozestoupilya my si mohli užít nádherného pohleduna Jeseníky.Po obědě, který opět obětavě (přestožebyla sobota) připravily paníkuchařky ve školní jídelně, už násčekal jen závěrečný bodík programu,tradiční návštěva muzea a dodatkemi skvělá výstava fotografiíMiroslava Sychry a také bohuželloučení s přáteli. Poslední fotkya pak už jenom „příště!“ Naštěstíjsme v tuto dobu již dostali dalšídobré zprávy z euroregionálníkanceláře a věděli, že budou i další„příště“, protože projekt na příštírok byl schválen. Vše se podařilo,jak mělo, a to opět díky obětavépomoci celého realizačního týmui ostatních pomocníků, děkujememnohokráte!Petra Mížová, ZŠ Jelínkova 19