Technologický projekt dílny - VUT UST

2. Seznam použitých symbolů a zkratekObsahuje abecedně řazený seznam použitých symbolů a zkratek. V prvním sloupci je uveden názevsymbolu (zkratky), v druhém jeho popis a ve třetím pak použité jednotky (pokud se nejednáo bezrozměrné číslo). Symboly jsou seřazeny abecedně a jako první jsou uvedeny symboly začínajícíčíslem, následované písmeny (nejprve velkými, následně malými) a na konec pak symboly začínajícína písmeno jiné abecedy (například řecké) opět nejprve velká písmena a potom malá.Př:F p pomocná plocha [m 2 ]P r počet ručních pracovišť [ks]....3. Kapacitní výpočtyVeškeré výpočty budou obsahovat název výpočtu, zadané hodnoty, obecný tvar vzorce, vzorecs dosazenými hodnotami a vypočtenou hodnotu.Př:Zadané hodnoty Výpočet Vypočtené hodnotyVýpočet teoretického počtu strojů Pth1 pro operaci číslo 1N=100000ksE s=1850hod/rokS s=2k pns=1.2 Pth 1=1.629tk 1=4.34 Psk 1=2V případě svislého uspořádání, budou uvedeny vstupní hodnoty v horní části a výsledná hodnotav dolní části bude zvýrazněna podtržením. V případě potřeby je pod výpočtem uvedeno slovníhodnocení.Např.: Pro zabezpečení operace č.1 je potřeba 2ks strojů.3.1. Výpočet strojů a ručních pracovišťPřed započetím dalších výpočtů nejprve zkontrolujeme zadaný technologický postup a provedemeroztřídění jednotlivých pracovišť na strojní a ruční.3.1.1. Výpočet počtu strojních pracovišťPotřebný počet strojů stanovíme z celkového potřebného času na provedení dané operace u všechkusů za rok a času, který máme k dispozici na jednom stroji za rok. Výpočet se provádí u

všech strojních pracovišť. Jednotlivé operace rozlišíme jejich pořadovým číslem z technologickéhopostupu.Pro výpočet teoretického počtu strojů použijeme vzorec:kde:N … počet kusů vyráběných za rok [ks]t kE s……čas potřebný pro provedení dané operace na daném stroji (obsahuje jednotkový,dávkový i směnový čas t k=t AC+t BC/n) [min]průměrný čas za rok při jedné směně, kdy je použité strojní zařízení v chodu [h]S sk pns……počet směn strojních pracovišť v plánovaném provozukoeficient překračování norem strojníchVýslednou hodnotu zaokrouhlíme na celé číslo nahoru. Získáme skutečný počet strojů, prodanou operaci P sks.3.1.2.Výpočet počtu ručních pracovišťPotřebný počet ručních pracovišť stanovíme podobně jako u strojních pracovišť z celkovéhopotřebného času na provedení dané operace u všech kusů za rok a času, který máme k dispozici najednom ručním pracovišti za rok. Výpočet se provádí u všech ručních pracovišť. Jednotlivé operacerozlišíme jejich pořadovým číslem z technologického postupu.Pro výpočet teoretického počtu ručních pracovišť použijeme vzorec:kde:N … počet kusů vyráběných za rok [ks]t k … čas potřebný pro provedení dané operace na daném stroji (obsahuje jednotkový,dávkový i směnový čas t k=t AC+t BC/n) [min]E r … roční časový fond ručního pracoviště při jedné směně [h]S r … počet směn ručních pracovišť v plánovaném provozuk pnr … koeficient překračování norem ručníchVýslednou hodnotu zaokrouhlíme na celé číslo nahoru. Získáme skutečný počet strojů, pro danouoperaci P skr.3.1.3. Výpočet využití strojů a ručních pracovišťZe vzájemného poměru Pth/Psk vynásobeného 100, pak získáme předpokládané využití strojev dané operaci v procentech η.Z takto získaných hodnot pak vypočteme skupinové využití strojů, pro jednotlivé typy(vrtačky, soustruhy, tvářecí stroje, pece, frézky, brusky atd...) a rovněž celkové využití všechpoužitých strojů podle vztahů:

kde:η … procentuální využití, stroje, skupiny strojů)P sk … počet strojů daného typu, či pro danou operaciPro rozlišení bude použito dolního indexu, např.: sou pro soustruhy, fr pro frézky L pro všechnapracoviště v lince.3.2. Výpočet pracovníků3.2.1.Výpočet výrobních dělníkůJe nutné vypočítat potřebný počet dělníků pro každé pracoviště, pro jednu směnu a celkem.Při výpočtu dělníků počítáme podle vztahů:Počty dělníků zaokrouhlujeme samozřejmě na celá čísla směrem nahoru. Z vypočítaných hodnotstanovíme rovněž celkový počet pro strojní pracoviště D VS, (při dvousměnném provozu je strojníchdělníků dvojnásobný počet oproti strojním pracovištím), pro ruční pracoviště D VR a celkový početvýrobních dělníků D V (součtem za všechny směny). Z těchto hodnot vypočítáme evidenční stavydělníků zohledněním rozdílu mezi jednotlivými časovými fondy E r, E s, E d.Jejich součtem (včetně evidenčních pomocných dělníků) pak získáme celkový evidenční početdělníků D eVC. Součtem dělníků strojních a ručních získáme celkový počet výrobních dělníků D V.D eVC = D eVST + D eVR + D ePD V = D eVST + D eVR3.2.2.Výpočet pomocných dělníků a obslužného personáluStanovíme ho jako procentuální hodnotu z výrobních dělníků a následně rozdělíme rovnoměrně dovšech směn (obvykle volíme 35%).D P = 0.35 . D VEvidenční počet pomocných dělníků pak navýšíme zhruba o 10%.D eP = 1.1 . D P

Počty pomocného personálu stanovíme opět poměrem z celkového evidenčního počtu dělníků (1.5až 3%) a přepočítáme na evidenční hodnotu zvýšením o 10%.D POP = 0.02 . D evCD ePOP = 1.1 . D POP3.2.3. Výpočet pracovníků kontrolyStanovíme opět jako procentuální hodnotu ze strojních dělníků (pokud neprovedeme přímo výpočetz časů kontrolních operací) obvykle volíme 5-7%.D K = 0.06 . D VS3.2.4. Výpočet ITA pracovníkůMezi ITA pracovníky řadíme administrativní pracovníky konstruktéry a tzv. operativní řízení (mistřia technologové). Celkový počet ITA stanovíme operativně, jako 15 až 25% z celkového počtupomocných a výrobních evidenčních pracovníků.ITA = 0.2 . (D eVC + D ePOP)Z celkového počtu ITA pracovníků pak 30% tvoří administrativa20% konstruktéři50% operativní řízeníPracovníky operativního řízení, je pak potřeba opět rozdělit do směn. Přičemž při nedělitelném počtu,posilujeme obvykle první směnu.3.2.5. Celkový počet pracovníků útvaruStanovíme jako prostý součet všech pracovníků jednotlivých skupin.P C=D eVC+ITA+D ePOP3.3. Výpočet plochPro všechna pracoviště je potřeba stanovit pracovní plochu, ze které budeme vycházet při návrhuprojektu.3.3.1. Výpočet výrobních plochCelková výrobní plocha se skládá z plochy pro ruční a pro strojní pracoviště.F V=F R+F S [m 2 ]Pro jedno ruční pracoviště potřebujeme přibližně f r=5m 2 podlahové plochy. Pro strojní pracovištěpotřebujeme od f s=6m 2 (pro malé stroje) až f s=25m 2 i více (pro velké stroje). Pro účely tohoto projektuzjišťujeme strojní plochy podle typů jednotlivých strojů z internetového katalogu strojů.. .F s = f s · P sks F r = f r · P skr

3.3.2.Výpočet pomocné podlahové plochyUrčíme opět procentuálně z dříve získaných a statisticky zpracovaných dat.Pomocná plocha se určí procentem z použité výrobní plochy. Tato plocha obvykle tvoří 40 až 60%výrobní plochy.F p=0.5 . F V [m 2 ]Z celkové pomocné plochy pak lze přibližně stanovit její jednotlivé složky:plocha pro hospodaření s nářadím F phn= 0.15 . F pplocha údržby F pú=0.15 . F pplocha skladů F pskl=0.29 . F pplocha dopravních cest F pdc=0.33 . F pkontrolní plocha F pk=0.08 . F pPodlahovou plochu potřebnou pro hospodaření s nářadím F phn můžeme přesněji určit z potřebnéplochy pro její jednotlivé části (ostřírnu a výdejnu). Pro plochu výdejny platí, že na jeden výrobnístroj je potřeba 0.3 až 0.4m 2 podlahové plochy:F phnv= 0.35 . P sk [m 2 ]Pro výpočet plochy ostřírny si nejprve určíme přibližný počet strojů v ostřírně jako přibližně 5% zcelkového počtu výrobních strojů a z tohoto počtu určí přibližná podlahová plocha. (Obvykleuvažujeme 7 až 8m 2 pro stroj a 2 až 3m 2 pro pomocnou plochu).P sko= 0.05 . P sk [ks]F phno= 10 . P sko [m 2 ]F phn = F phnv + F phno [m 2 ]Rovněž pro údržbářskou dílnu můžeme provést obdobný výpočet, kde spočítáme počet strojůúdržbářské dílny (obvykle zhruba 1% z celkového počtu strojů) a pro každý stroj rezervujeme 20 až25 m 2 podlahové plochy (větší podlahová plocha slouží např. pro demontáž zařízení atd.).P skú= 0.01 . P sk [ks]F pú= 25 . P skú [m 2 ]Pro přesnější výpočet plochy kontrolních pracovišť uvažujeme 5 až 6m 2 na jedno kontrolnístanoviště. (Potřebný počet kontrolních stanovišť zjistíme ze zadaného technologického postupu).F pk= 6 . D k [m 2 ]Skladová plocha se skládá z plochy vstupního skladu, výstupního skladu a meziskladu.Plochu meziskladu vypočítáme jako:F pskl = F pvs + F pvýs + F pms [m 2 ]

Kde Q č, je hmotnost skladovaného výrobku (pro zjednodušení většinou uvažujeme čistou hmotnost)vynásobená 10 (přepočtená na síly vyvozenou váhou součástí v N), N je počet zpracovávaných kusůza rok, S o koeficient odpadu (volíme 1.1 až 1.3), t doba uložení výrobku v meziskladu (obvykle 3 až5 dní), i počet operací, pro které budou součásti uloženy v meziskladu (počet kooperací). D početpracovních dnů v roce (např. 251 dní pro rok 2006), q dovolené zatížení podlahové plochymeziskladu v [Pa]. S v koeficient využití (vzhledem k obvykle nedokonale částečnému využitípodlahové plochy volíme 0.25 až 0.5).Zbývající skladovou plochu rozdělíme na dvě stejné části na plochu pro vstupní a výstupní sklad.V případě, kdy vypočtená velikost meziskladu přesáhne, nebo obsáhne velkou část skladové plochy,provedeme korekci tak, aby velikost skladové plochy vstupního a výstupního skladu zajišťovaladostatečný prostor odpovídající skladování 15denní produkce (výpočet provedeme obdobně jakov případě meziskladu s tím, že vynecháme počet kooperací a pro výpočet skladové plochy pakpoužijeme zpřesněnou hodnotu (součet vstupního, výstupního skladu a meziskladu).F pvs = F pvýs = (F pskl - F pms) / 2 [m 2 ]Provedeme rovněž kontrolu, zda zvolená plocha je dostatečná pro regály, přepravky a místa propřepravní zařízení.Ze zpřesněných hodnot pak provedeme nový výpočet potřebné plochy podlahových cest.F pdc=0.33 . (F phn + F pú + F pskl + F pk) [m 2 ]Dále provedeme přepočet celkové hodnoty pomocných ploch.3.3.3. Výpočet provozní podlahové plochyF p = F pdc + F phn + F pú + F pskl + F pk [m 2 ]Součtem výrobní a pomocné plochy vypočítáme celkovou provozní plochu.3.3.4. Výpočet správní plochyF pr = F v + F p [m 2 ]Tuto plochu přibližně spočítáme z počtu jednotlivých ITA pracovníků. Přičemž na techniky počítáme5 až 6m 2 na konstruktéra 8 až 12m 2 a na administrativního pracovníka 4.5 až 5m 2 . Přičemž výslednouplochu zvýšíme o zhruba 40% (chodby, výtahy, schodiště).3.3.5. Výpočet sociální plochyF spr = 1.4 . (6 . T + 5 . A + 10 . K) [m 2 ]Mezi sociální plochy počítáme plochu šaten, umýváren, WC a přilehlou plochu (chodby schodištěvýtahy).Plochu šaten volíme o velikosti 0.8m 2 na pracovníka (pro výrobní pomocný a obslužnýpersonál).

F šat = 0.8 . (D eVC + D ePOP) [m 2 ]Plochu umýváren volíme 0.3 až 0.4m 2 na dělníka jedné směny.F um = 0.35 . (D eVC + D ePOP) / S m [m 2 ]Plochu WC zpočítáme jako jedno WC na 15 až 20 lidí s velikostí 2m 2 .F WC= 2 . P C / 15 [m 2 ]Celkovou sociální plochu opět zvětšíme o 40% (chodby, výtahy, schodiště).F SOC= 1.4 . (F šat + F um + F WC) [m 2 ]3.3.6. Celková plocha útvaru a linkyDo celkové plochy útvaru zahrnujeme jak provozní, tak správní a sociální plochu.F útv = F pr + F spr + F SOCPlocha dílny, případně linky pak neobsahuje plochu určenou pro hospodaření s nářadíma údržbářskou dílnu.F L = F pr – F phn – F púZpracované údaje zaneseme do přehledné tabulky pracovníků a souhrnné tabulky ploch. Vypracujemerovněž souhrnnou tabulku strojů a využití strojů v jednotlivých operacích a skupinové využití strojůvyneseme do sloupcového grafu (viz vzor tabulek a grafů).4. Charakteristika zpracovávaného materiáluZde popíšeme všechny potřebné vlastnosti zpracovávaného polotovaru. Tj. materiál polotovaru,veškerá prováděná (chemická, tepelná atd.) zpracování. Mechanické fyzikální a další vlastnostimateriálu, například korozivzdornost, vodivost, magnetické vlastnosti, vnější tvar a rozměry atd. Tytoúdaje budou sloužit pro stanovení podmínek pro manipulaci s polotovarem (obrobkem) stanovenízpůsobu skladování atd.

5. Návrh řešení dopravyV této části zvolíme vhodné prostředky pro zajištění dopravy polotovarů po objektu. Nejprveprovedeme výběr vhodné palety (přepravky, kontejneru). Pro tento účel vybereme několik paletpřibližně odpovídajících parametrů a provedeme výpočty využití palet, přičemž následně vyberemenejvhodnější variantu. Palety je možné vybírat z internetových podkladů výrobců či prodejců palet.(Předpokládáme výběr alespoň ze 3 různých palet). U vybraných palet uvedeme:– náčrt, včetně vnějších a vnitřních rozměrů– materiál, ze kterého je paleta vyrobena– nosnost palety– maximální množství palet, které lze umístit na sebe.– cena palety (pokud je k dispozici)V případě použití speciálních regálů pro skladové plochy a k nim odpovídajících palet, uvedemei parametry a náčrt těchto regálů.Př.:atd...Název: Paleta ohradová PO 500Výrobce: Obalxy s.r.o.Materiál: ocelový plechNosnost: 500kgStohovací nosnost: 5500kgHmotnost: 70kgVnější délka: 1240mmšířka: 840mmvýška: 610mmVnitřní délka: 1200mmšířka: 800mmvýška: 384mmložná plocha: 0,9m 2ložný prostor: 0,35m 2cena: 798KčV dalším kroku provedeme test kapacity jednotlivých palet. Do vnitřního prostoru paletuložíme polotovary v různém uspořádání. Je třeba počítat s tím, že polotovar má největší rozměryna začátku výrobního cyklu a během přesunu mezi jednotlivými operacemi, z hlediska zabráněnípoškození součásti budou mezi jednotlivé součásti vkládány podložky z různého materiálu (dřevopapír, plast.. ), nebo bude použit jednoduchý obal. Z tohoto důvodu polotovar obalíme kvádrem sodpovídajícími rozměry (včetně případného obalu atd.).Př:shl

Výsledný kvádr umístíme do všech palet všemi použitelnými způsoby (podélně, příčně, na výšku)a zkontrolujeme maximální počet kusů v paletě z hlediska rozměrů a hmotnosti (viz vzorový výpočet).Podle těchto údajů a velikosti výrobní dávky pak vybereme optimální paletu. Dále můžeme stanovitpřibližný počet potřebných palet.Př:přepravované množství 178000ks za rokhrubá hmotnost 15kgPočet směn za rok s sr= (E r /8) . s r = 502kapacita palety n pal=100kspočet kusů na směnu n ksm = 178000/502 ≈ 360kspočet palet na operaci a směnu n pos ≈ 4palety po 90 kusechpočet mezioperačních přeprav (vč. dopravy do vstupního a výstupního skladu a meziskladu) n pro= 14průměrná doba skladování: t sk=15dníprůměrná doba v meziskladu: t msk=5dníPočet palet (kontejnerů, přepravek) ve skladu, meziskladu: n SMS= (t sk + t msk ) . n pos.S s= 20 . 4 . 2 = 160ksPočet palet (kontejnerů, přepravek) v provozu: meziskladu: n PV= n pro.n pos = 14 . 4 = 56ksCelkový počet palet (zvýšíme o 10% jako rezervu): n pC = (n SMS + n PV ) . 1,1 = 216 . 1,1 ≈ 238ksPři návrhu výrobní dílny pak zkontrolujeme přibližně vypočtenou velikost vstupního a výstupníhoskladu a meziskladu s ložnou plochou, včetně potřebné plochy pro pohyb dopravního prostředkua strojů pro přípravu polotovarů. Pozn. Při určování počtu palet uložených ve stohu je potřebavycházet z dobré dosažitelnosti každé palety atd. (Není proto většinou vhodné volit max. počet nasebe uložených palet).Na výběr palety přímo navazuje volba přepravního prostředku. V závislosti na velikosti, hmotnostia množství přepravovaných palet zvolíme odpovídající zařízení (například vysokozdvižný vozík).Výběr provedeme opět z několika variant ať již z katalogu nebo z internetových podkladů výrobců čiprodejců těchto zařízení.Při výběru bereme do úvahy především:přepravované množstvívelikost a tvar přepravovaných objektůhmotnost přepravovaných objektůvnější rozměry přepravního zařízenímanévrovatelnost a dosažitelnost s materiálemzpůsob pohonu (v uzavřených prostorách dámepřednost elektrickému agregátu)cena a provozní náklad

Čelní vysokozdvižný vozík Belet B.SEM 1.5/ 3Bateriový pohonMax. nosnost: 1 500 KgVidlice (tloušťka x šířka x délka): 35 x 100 x 1 000Standardní zdvih: 3 300 mmOtočný rádius (rám je ve svislé poloze): 1 440 mmRychlost jízdy: 15 km/hodPneumatiky: 2 přední: 18x7-8; 2 zadní (dual): 400-8Světlost se zátěží v nejnižším bodě: 75 mmBaterie: trakční, napětí 48 V, kapacita 400 AhPřevodovka: dva motoryČelní vysokozdvižný vozík Belet B.SEM 1.75/ 3… atd.Podle celkového přepravovaného množství, délky dráhy rychlosti přepravního zařízení atd.lze pak stanovit přibližné množství potřebných přepravních prostředků. Množství přepravníchprostředků má rovněž přímý vliv na potřebný počet pomocných dělníků obsluhujících tentodopravní prostředek.Př.:přepravované množství 178000ks za rokhrubá hmotnost 15kgPočet směn za rok s sr= (E r /8) . s r =502kapacita palety n pal=100kspočet kusů na směnu n ksm = 178000/502 ≈ 360kspočet palet na operaci a směnu n pos ≈ 4palety po 90 kusechprůměrná rychlost pohybu přepravního zařízení v pr=5kmh -1celková přibližná dráha jedné přepravy Lc ≈ 50m (délka haly)počet mezioperačních přeprav (včetně dopravy do vstupního a výstupního skladu ameziskladu) n pro= 14minimální počet přeprav za směnu n sm= n pro.n pos = 56průměrná doba jedné přepravy (+ dvě minuty na naložení a vyložení) :t pr= 60 . L c/(1000 . v pr) + 2 = (60 . 50)/(1000 . 5) + 2 = 2,6minminimální čas přeprav na směnu t pmi= t pr.n sm = 2,6 . 56 = 145,6min => volím n voz= 1ksprocento využití přepravního zařízení η voz = (t pmi.n voz.100) / (8 . 60) ≈ 30%

Volba a výpočet počtu jeřábů a vysokozdvižných vozíkůPro zajištění manipulace s materiálem je možné do haly umístit jeřáb. Použitý typ jeřábuopět volíme vzhledem k rozměrům, tvaru, hmotnosti přepravovaných polotovarů a rovněž kevzdálenosti na kterou se budou tyto polotovary přepravovat.Př.: Jeřáb mostový jednonosníkový JEATechnický popis:Nosník jeřábu, který tvoří „I“ profil, je pomocí přírub šrouby spojen se dvěma příčníky,ve kterých jsou pojezdová kola. Oba příčníky jsou poháněné.Technické parametry:Nosnost: 3,2tRozpětí:16mRozvor kol mostu: 2,7mRychlost pojezdu mostu:32m/minRychlost zdvihu:8m/minRychlost mikrozdvihu:1,4m/minRychlost pojezdu kladkostroje:20m/minHmotnost (bez kabiny a kladkostroje): 4480-5400kgVýrobce:KVP, s.r.o.Cena:3 200 000 Kč

Počet jeřábů:Výpočet potřebného počtu jeřábů provedeme u každého navrhovaného typu.M k1⋅ 2L tv zjn j =[ ks]m r ⋅p j ⋅t cKde:M … počet manipulačních jednotek za rok [ks]M = n pos x S srn pos ... počet palet na operaci a směnu [ks]S sr ... počet směn za rokk … počet manipulací s jednotkou (poč. operací v technol. postupu)L … přepravní vzdálenost (volíme podle max. rozměrů skladu). [m]v j … rychlost pojezdu jeřábu (z technických parametrů zvoleného jeřábu) [m/min]t z … doba na upevnění a odvázání břemene (pro zjednodušení volíme 5min) [min]t c … efektivní doba směny (přibližně 8 h , přepočítáme na minuty) [min]m r … počet směn za rok (liší se v každém roce obvyke 250-260 dní) [dnů]p j… počet jednotek přepravovaných najednou (obvykle 1 paleta) [ks]Výslednou hodnotu zaokrouhlíme nahoru (na celé jednotky).Počet vysokozdvižných vozíků:Q Spal⋅in vv =60⋅q v ⋅E⋅s s ⋅k ⋅ L v t nt v [ks]Kde:n vv … potřebný počet vysokozdvižných vozíků [ks]Q Spal … množství přepravovaného materiálu za rok [kg]i … průměrný počet manipulací s manipulační jednotkou (paletou)q v … hmotnost dílů přepravovaných při jednom přejezdu (pro zjednodušení můžeme volitpřevoz jedné palety) [kg]E voz … časový fond vozíku ( počet pracovních dní vynásobených délkou pracovní směnysnížený vzhledem k možným opravám a údržbě o 11%, obvykle kolem 1800h)s s … směnnost (počet směn, obvykle 1, 2 či 3 osmihodinové směny )k … koeficient ztrát kapacity vozíku (korekce případných ztrát vlivem nevytížení kapacity,např. 0.95)L … průměrná délka pojezdu vozíku (počítá se dráha v obou směrech) [m]v … průměrná rychlost vozíku při manip. v objektu (viz technická data vozíku) [m.min -1 ]t n … čas potřebný k naložení součásti na vozík (předpokládejme zhruba 2min) [min]t v … čas potřebný k vyložení součásti z vozíku (předpokládejme zhruba 2min) [min]

6. Návrh řešení bezpečnosti a hygieny práce a požární ochranyTato část vychází z předpisů zabývajících se hygienou, bezpečností práce a požární ochranouve výrobních objektech. Pro tento účel využijeme odpovídající ČSN ISO normy.například: ČSN ISO 8421-2 požární ochrana stavebČSN ISO 8421-4 hasicí zařízeníČSN ISO 8421-6 evakuace a únikové prostředkyČSN 73 0872 ochrana staveb proti šíření požáruČSN EN 13478 Bezpečnost strojních zařízení - Požární prevence a požárníochranaatd.Seznam norem viz například seznam.normy.biz normy jsou k dispozici např. v technickéknihovně. Při hodnocení vycházíme ze základních zásad daných těmito normami a podle nichhodnotíme navržený provoz.7. Technicko-ekonomické ukazateleZde provedeme výpočet některých základních technickoekonomických ukazatelůnavrhovaného provozu.7.1. Roční výroba v účelových jednotkáchPočítá se počet vyrobených kusů na dělníka, výrobního dělníka, na m 2 v jednésměně. Na evidovaného dělníka:Na výrobního dělníka:Na výrobní plochu:7.2. Plochy a objemyZde vyhodnotíme obsazenou výrobní plochu (případně objem).Výrobní plocha na jednoho výrobního dělníka v jedné směně:Výrobní plocha na jeden stroj základní výroby:

Procento výrobní podlahové plochy z provozní podlahové plochy:Procento pomocné podlahové plochy z provozní podlahové plochy:Procento strojní podlahové plochy z provozní podlahové plochy:7.3. Pracnost účelové jednotkyJe definována jako součet strojní a ruční pracnosti. Vztahuje se k jednomu vyráběnému kusu.Pracnost ruční spočítáme jako součet všech časů t k na ručních pracovištích, obdobně jakopracnost strojní na strojních pracovištích (viz technologický postup).∑ t k = ∑ t ks + ∑ t kr7.4. Instalovaný příkon, spotřebovaná energieinstalovaný příkon na dělníka jedné směny:spotřebovaná energie na účelovou jednotku (kus):kde:P i … příkon jednotlivých instalovaných zařízení (viz tabulka strojů) [kW]S s … směnnost strojníD V … celkový počet výrobních dělníkůt ki … kusový čas i-té strojní operace [hod]P i … příkon stroje provádějící i-tou operaci [kW]P ski … skutečný počet strojů provádějící i-tou operaci7.5. Procento využití výchozího materiáluSpočítáme zjednodušeně jako podíl mezi čistou a hrubou hmotností.

8. Hodnocení navrhovaného řešeníV závěrečném hodnocení srovnáme výhody a nevýhody navrhovaného řešení. Srovnáme oběnavrhované varianty, případně navrhneme i jiné řešení problematických částí.9. Ekonomické hodnocení návrhuJe nezbytné spočítat celkovou cenu investice (stroje, hala, jeřáb, vozík, palety) a roční provoznínáklady. (Zde stačí uvést celkové roční mzdové náklady). Další pokyny k těmto výpočtům a veškerépodklady naleznete v souboru „ekonomicke_hodnoceni.pdf“.10. Typy obráběcích strojů ve výr. postupech a jejich začlenění do skupintyp stroje název stroje technologická skupina v katalogu5433-01 svislá protahovačka *parametry stroje – viz nížeBPH 320 NC rovinná bruska vodorovná ostatní bruskyBU 25 H bruska hrotová univerzální brusky hrotovéBUA 25 A bruska hrotová univerzální brusky hrotovéBUAJ 9 NC hrotová bruska brusky hrotovéEJ 10 hrotová bruska brusky hrotovéF2 V vertikální konzolová frézka konzolové frézkyFGV 32 konzolová frézka konzolové frézkyFVT 1 stolní frézka konzolové frézkyOFA 16 B odval. frézka na ozubení odvalovací frézky na ozubeníOFA 32 R odval. frézka na ozubení odvalovací frézky na ozubeníOFA 75 odval. frézka na ozubení odvalovací frézky na ozubeníOHA 16 BAOHA 50 BOPTIMAT A22 - A52 soustružnický automatodval. obrážečka na ozubení odvalovací obrážečky na ozubeníodval. obrážečka na ozubení odvalovací obrážečky na ozubenísoustružnické automatyS 32 hrotový soustruh hrotové soustruhySN 32 hrotový soustruh hrotové soustruhySN 40 C hrotový soustruh hrotové soustruhySN 50 C hrotový soustruh hrotové soustruhySN 63 C hrotový soustruh hrotové soustruhyV 16 A stolní vrtačka stolní vrtačkyVO 50 otočná vrtačka otočné vrtačkyVS 20 B sloupová vrtačka stolní vrtačkyVS 40-430 CASTOR sloupová vrtačka stolní vrtačkyW 100 A vodorovná vyvrtávačka horizontální frézovací a vyvrtávací stroje*5433-01: rozměry: délka = 1802 mm, šířka: 835 mm; hmotnost: 3234 kg; příkon: 5,5 kW

11. Odkazy na katalogy palet, regálů a vozíkůPaletyOhradové palety kovové :www.emporo.czPoložka v menu: bedny, přepravky, palety –> palety a přepravníky –> ohradové palety, kovovéKovové přepravky menší nosnosti:www.emporo.czPoložka v menu: bedny, přepravky, palety –> přepravky –> přepravky kovovéPlastové palety s nízkou nosností:www.kaiserkraft.czPoložka v menu: skladové nádoby a palety -> stohovací boxy -> (např. stohovací nádoba z PP)Regály - konzolové (stromečkové)www.kaiserkraft.czPoložka v menu: regály –> konzolové regálywww.kwesto.czregály –> konzolové regálywww.emporo.czsklad –> regály –> konzolové regály MultistrongVysokozdvižné a nízkozdvižné vozíkywww.jungheinrich.czPoložka v menu: produkty –> vozíky –> Čelní elektrické vysokozdvižné vozíky –> výběr typu –>PDF – Download – technický list

Použitá literaturaDo použité literatury uvedeme, kromě skript i veškeré použité katalogy a zdroje z internetu.Literaturu uvádějte podle ČSN ISO 690-2[1] HLAVENKA, B. Projektování výrobních systémů Technologické projekty I. 3 vydání BrnoPC-DIR Real s.r.o. 1999 197s ISBN 80-214-1472-3.[2] HLAVENKA, B. Technologické projekty, cvičení. 3 vydání Brno PC-DIR Real s.r.o. 199941s ISBN 80-214-0928-2.atd...