Zpravodaj městské úřadu č. 3 - Lanžhot

Lanžhotský zpravodajmarně hledali nenávist, závist, vraždy, loupeže, válku – toto všechno lidstvu tak vlastní!I v osudu vlaštovek Venclových od starého mlýna se jednou naplní smysl a pravda jednéz mých, tak zvaných pomněnek do duše, že „Smysl má jenom to, co má sílu pokračovat!“ Přivší úctě k síle pudu vlaštovek, i ony jednou dolétají…Nebude záležet toliko na nich, ale i na nás, na lidech, kdy a jak k tomu dojde.- ulka -S T R Á Ž EV nářečí S t r á ž a. Na domě s obchodem „U Jeřábků“ na Kostické ulici je uchován nápis NASTRÁŽI. Stráže, resp. Stráža (na Strážách) byly oblastí polí mezi měšťankou (jih) a železničnítratí (sever) a mezi silnicí do Kostic (východ) a cestou od Kamenného kříže po závory na železnici(západ).Stráže – Stráža je název prastarý. Vzešel ze skutečné existence strážního – signálního postu.Jeho smysl spočíval v tom, že v časech vpádů různých nájezdníků z Uher za řekou Moravou hlídkana Stráži, varovaná jinou dole na břehu Moravy, zapalovala mohutně kouřící hranici, aby o blížícímse nebezpečí varovala další strážné, směrem do nitra Moravy.Ještě než se započalo se zástavbou rodinnými domky, bývaly Stráže charakteristické dlouhými,úzkými poli „od cesty k cestě“. Na nich někteří majitelé, jako např. moje stařenka, vysazovaliovocné stromy, samozřejmě tradičně vysokokmenné jabloně, hrušně anebo třešně srdcovky. Nebylolepších, jaké jsem kdy pouštěl přes jazyk. Nebo to snad bylo skromností mé generace?Možná, že jednu z těch posledních stařének jabloní, štědře rozkvetlou, vyfotografoval v dubnuletošního roku Jožka Tureček. Dnes (22. července) je plná jablek, bohužel značně opadávajících,a co více, vichr s průtrží mračen z podvečera letošního 2. července, jí nalomil jednu mohutnouhaluz: opírá se jí o půdu a snaží se zajistit plodům dozrání. Snad jako příklad nám, lidem!A není bez zajímavosti i to, že jeden z uzavírajících úspěšných zátahů při podzimních honechna zajíce se uskutečňoval také právě na Strážách.Naši předkové, kteří nás opustili v polovině minulého století, a mnozí z nich na Strážách oralia seli a sklízeli úrodu, vážíce si každé brázdy a každého zrna, určitě by současné Stráže už nepoznali:nová, moderní lanžhotská čtvrt s ulicemi Vinohrady, MUDr. Kepáka, J. Gagarina (nad tímtojménem by dozajista kroutili nechápavě hlavami), Krátká, Školní, Sadová a posléze i přece jenomulice Stráže. A těchaut!Jak říkám: nicnemá sílu přetrvávat.Kdo ví, jakýmibudou Stráže za stoči pět set let. Věřme,že na nich užnikdy signální vatrynevzplanou, abyse Stráže vrátily kesvému původnímuposlání.Text: Jož. UherFoto: Jožka Tureček29