Třešeň a višeň

obecná část - třešeň– Multimediální učební texty Ovocnictví [Nečas T., a kol. 2004]POMOLOGIE:DATABÁZE ODRŮDTREŠNĚPři výsadbě třešňového sadu je nezbytné pamatovat i na termín kvetení jednotlivých odrůd. Podledoby kvetení je možné třešně rozdělit do 4 skupin: raně kvetoucístředně raně kvetoucístředně pozdě kvetoucípozdě kvetoucíPozdě kvetoucí třešně je možné vysazovat v kombinaci s raně kvetoucími višněmi.Podle doby zrání se odrůdy zařazují do tzv. třešňových týdnů, které se počítají ode dne, kdy zrajeodrůda Rivan (dříve podle odrůdy Rychlice německá) což je na přelomu měsíců květen/červen.Podle pomologických znaků jako pevnost dužniny, barva a tvar plodů se třešně rozdělují doněkolika skupin:1. ssp. – juliana L. – SRDCOVKY s měkkou dužninou a tenkou slupkou, s červenou až černoubarvou plodů a šťávou barvící, převážně raně dozrávající.2. ssp. – duracina L. var. melanocarpa L. – TMAVÉ CHRUPKY s dužninou tuhou a pevnouslupkou, se světle červenou až černou barvou plodů a šťávou barvící, zrající pozdně.3. ssp. – duracina L. var. variegata L. – PESTRÉ CHRUPKY s barvou plodu žlutou ažčervenou.4. ssp. – duracina L. var. leucocarpa L. – SVĚTLÉ CHRUPKY s barvou plodu žlutou.5. ssp. – duracina L. x ssp. juliana L. – POLOCHRUPKY – s polotuhou dužninou;VIŠNĚV intenzivních výsabách se uplatňují zejména výkoné samosprašné odrůdy (např. Morela pozdní).Vzhledem k používání višní především ke konzervování, pěstují se hlavně kyselky.Rozdělení podle vlastností plodů:1. VIŠNĚ PRAVÉ (P. cerasus L. subsp. eucerasus A. GR.) obvykle s menšimi korunami apřevisajícími větvemi, s menšími listy a palisty;2. SLADKOVIŠNĚ (křížence třešní a višní – P. avium L. x P. cerasus L.) s korunou připomínajícítřešně a s většími listy;VIŠNĚ PRAVÉ SE DĚLÍ:a) var. austera L. – KYSELKY („vajksle“) tvořící menší až malé koruny, s převisajícími tenkýmivětvemi, s plody barvy tmavočervené až černočervené, chuti navinulé nebo nakyslé a šťávyčervené, barvící, s palístky na stopkách plodů;b) var. caproniana L. – AMARELKY („amrhele“) tvořící menší koruny, s velmi tenkýmivětvemi, s plody barvy světleji červené, pestré či žluté, chuti navinulé nebo kyselé a šťávysvětle žluté, nebarvící;SLADKOVIŠNĚ SE DĚLÍ:a) var. colorata – VLASTNÍ SLADKOVIŠNĚ s plody barvy tmavočervené, s chutí navinulesladkou, šťávou červenou, barvící;b) var. vitrina – SKLEŇOVKY s plody barvy žluté nebo pestré, s chutí navinule sladkou, ěťávousvětle žlutou, nebarvící;PŮVOD A HISTORIE PĚSTOVÁNÍ:MAPA VÝSKYTUŘímské pojmenování cerasus a cerasum bylo převzato z řečtiny podle tam rostoucích stromůnazývaných kerasia. Později se latinský název rozšířil po Evropě jako „cerasus“-višeň. Nejčervenějšítřešně byly označované jako apronianské, nejčernější jako třešně Lutácia a nejlahodnější chuti zasejunianské. Třešeň v plané formě – ptáčnice (Prunus avium var. silvestris) tak jak ji známe dnes, jemnohonásobným náhodně kříženým hybridem (mezi třešněmi a višněmi), který je ve své podstatězplanělý. V ČR rostou dva typy ptáčnice a to: ptáčnice bělokorá a ptáčnice tmavokorá.2