Architektonická kompozice - Střední průmyslová škola, Ústí nad ...

- 37 -
Malý slovníček
kazatelna - vyvýšené řečniště pro náboţenské proslovy (kázání) uvnitř chrámu (kostela, mešity
apod.) nebo i na volném prostranství
kazeta - orámovaná pravidelná prohlubeň na ploše stropu nebo stěny
kenotaf - prázdný hrob, symbolická hrobka zemřelého, který je ve skutečnosti pochován jinde
kladí - vodorovné břevno spočívající jako překlad na svislých podporách (sloupech, pilastrech
apod.); klasické antické k. je trojdílné a tvoří ho vlastní nosný překlad (architráv),
neutrální vlys (někdy chybí) a ukončující římsa
klasický - 1. antický; 2. slohově čistý, odpovídající vrcholnému či typickému slohu; harmonicky
vyváţený, dokonalý
klášter - společné obydlí mnichů či jeptišek, ţijících podle pevných pravidel (lat. regula, z
toho řehole); zpravidla je spojen s chrámem
klenák - klínovitě (kónicky) tvarovaný kámen nebo cihla pro zdění klenby
klenák závěrečný, závěr klenby, klíč klenby, svorník - klenák ve vrcholu klenby nebo klenebního
oblouku, často zdůrazněný a plasticky zdobený
klenba - stropní konstrukce, která shora uzavírá prostor, aniţ by v ní vznikalo napětí v tahu či
ohybu; vzniká skládáním (zděním) klínovitých klenáků nebo litím (dusáním) plastického staviva
do bednění; umoţňuje větší rozpětí neţ rovný strop, svým vypouklým tvarem však zabírá
větší výšku
klenba přečnělková - nepravá klenba, tvořená přečnívajícími prvky (kameny, cihlami apod.)
vodorovných vrstev zdiva
kněžiště, chór, presbytář, presbyterium - prostorová část kostela, v níţ je umístěn hlavní oltář
a kde se při mši pohybují kněţí; můţe to být jednoduchá apsida nebo bohatě rozvinutý chórový
závěr; od 5. století leţí zpravidla na východní straně kostela
kolonáda, sloupořadí - pravidelná řada sloupů s kladím, stojící volně nebo častěji vytvářející
přední stranu krytého otevřeného portiku; téţ dlouhý portikus či sloupový ochoz, zpravidla s
promenádní funkcí (např. na antické agoře čijóru nebo v novodobých lázních)
kolos - rozměrná socha, zejména socha krále před vstupem do staroegyptského chrámu
komplementární - doplňkový, doplňující s protějškem celek
kontrast - opak, naprostá nepodobnost, opak podobnosti
kompozice (architektonická) - skladba, celkové uspořádání stavby, prostoru, plochy nebo jiného
celku
koncha - čtvrtkulová klenba nad půlkruhovým půdorysem; přeneseně téţ apsida
konstrukce - uspořádání stavby po stránce technické a materiálové; téţ jednotlivý díl stavby
(stěna, strop, střecha apod.) z technického hlediska
konzola - vetknutý převislý (přečnívající, vyčnívající) konstrukční prvek, zpravidla podpírající
další část stavby; podle převládající délky nebo výšky se rozlišuje leţatá a stojatá
kopule - klenba ve tvaru vrchlíku kulové nebo jiné rotační plochy (elipsoidu, paraboloidu),
popř. podobná uzavřená klenba nad pravidelným mnohoúhelníkem (k. hranatá)
kordon, kordonová římsa - římsa, která stěnu nebo budovu apod. neukončuje, nýbrţ pouze
dělí po výšce, zejména mezilehlá římsa mezi soklem a římsou korunovou; nejčastěji mezipatrová,
která bývá podokenní nebo je v úrovni stropní konstrukce
kostel - křesťanský chrám
krab - plastický zdobný prvek gotické architektury ve tvaru stylizovaného listu; zpravidla
člení hrany a obrysy horní části stavby
krakorec - nosná leţatá konzola, podpírající balkón, pavlač, arkýř apod.
krček (sloupové hlavice) - spodní část některých sloupových hlavic, která tvarově přechází do
dříku, je však od něj zřetelně oddělena