You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
V České<br />
Třebové snižují<br />
náklady<br />
Strana 4<br />
Aktuality<br />
| Červen <strong>2012</strong><br />
Myslet<br />
na budoucnost<br />
se vyplácí<br />
Člověk se od jiných živých tvorů<br />
liší tím, že dokáže žít nejen přítomností,<br />
ale myslí také na budoucnost.<br />
To vše navzdory faktu, že někteří<br />
jedinci tuto schopnost úspěšně tají.<br />
Tento předpoklad by měl především<br />
splňovat každý dobrý manažer, protože<br />
i když je dnes jeho firmě hej,<br />
zítra už může být ouvej.<br />
Nez<strong>as</strong>věceného člověka možná překvapí,<br />
že i firmy, které snižují počty<br />
svých zaměstnanců, se zároveň poohlížejí<br />
po nových lidech, které by<br />
přijaly do svých řad. Typickým příkladem<br />
budiž strojvedoucí, kterých<br />
sice není nedostatek, ale jejich průměrný<br />
věk se stále zvyšuje a je potřeba<br />
dopředu počítat s řešením<br />
stavu, který n<strong>as</strong>tane po jejich odchodu<br />
do důchodu. Stejná situace<br />
bohužel hrozí i na pozicích ryze řemeslných,<br />
když staří dílenští „fachmani“<br />
postupně odcházejí a jejich<br />
místa není kým zaplnit. Dříve hojné<br />
praxe v provozu totiž dnes již neprobíhají<br />
a o mladé šikovné lidi tak začíná<br />
být nouze. Podobně je třeba si<br />
vybírat odborníky na vysokých školách<br />
s dopravním zaměřením. Na<br />
všech typech škol totiž studuje nemálo<br />
mladých lidí, kteří by rádi spojili<br />
svoji budoucnost s některou<br />
z drážních firem. Vzájemná dohoda<br />
a spolupráce již během studií tak<br />
dává do budoucna potřebnou jistotu<br />
oběma stranám. Pavel Tesař<br />
Aktuality<br />
Stánek společnosti <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> na veletrhu v Moskvě byl oproti předchozím ročníkům menší. Přesto beze zbytku splnil svůj účel a z<strong>as</strong>louženě budil pozornost návštěvníků.<br />
Kromě moderního designu k tomu přispěla i jeho strategická poloha při vstupu do pavilonu. Foto: Zdeněk Šiler<br />
Expozice <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> budila v Moskvě obdiv<br />
<strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> se coby pátý největší nákladní<br />
železniční dopravce v Evropě<br />
v posledních letech pravidelně objevuje<br />
na většině nejvýznamnějších dopravních<br />
a logistických veletrhů. Do<br />
této kategorie se za svoji sedmnáctiletou<br />
existenci propracovala i moskevská<br />
TransRussia, která je nejen<br />
největším veletrhem svého druhu<br />
v Rusku a okolních zemích, ale řadí<br />
se i mezi nejvýznamnější akce v Evropě.<br />
Svědčí o tom i letošní statistiky, zaznamenávající<br />
přes 500 vystavovatelů<br />
z více než tří desítek zemí. Na výstavní<br />
ploše téměř 20 000 m² se ve dnech 24.–<br />
Univerzita Pardubice a <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> propojují teorii s praxí<br />
Univerzita Pardubice si během poměrně<br />
krátké doby od svého vzniku<br />
vydobyla významné postavení mezi vysokými<br />
školami v ČR s velkou mezinárodní<br />
prestiží. Společnost <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong><br />
spolupracuje hlavně s její Dopravní fakultou<br />
Jana Pernera.<br />
V pátek 4. května přijela na akademickou<br />
půdu do Pardubic delegace vedoucích<br />
zaměstnanců <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> v čele s členem<br />
představenstva a provozním<br />
ředitelem PhDr. Jiřím Špičkou. Doprovodil<br />
jej ředitel Odboru plánování kapacit<br />
Ing. Jiří Witiska, ředitel Odboru<br />
technologie a organizace dopravy<br />
Ing. Jaroslav Mynářík a vedoucí skupiny<br />
technologie a spolupráce s dopravci<br />
Ing. Pavel Frömmel.<br />
Besedovali zde se studenty, ale na pro-<br />
Provoz<br />
gramu bylo i pracovní setkání managementu<br />
<strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> s děkanem Dopravní<br />
fakulty prof. Ing. Bohumilem Culkem,<br />
CSc. Na závěr se diskutovalo u „kulatého<br />
stolu“ za úč<strong>as</strong>ti pedagogů v čele s proděkanem<br />
fakulty doc. Ing. Petrem Průšou,<br />
Ph.D. Přítomni byli i studenti, kteří tu<br />
představili své bakalářské práce, jejichž<br />
obsah vycházel z praxe a podmínek <strong>ČD</strong><br />
<strong>Cargo</strong>. Celý průběh setkání na univerzitní<br />
půdě pečlivě připravil a moderoval<br />
Ing. Edvard Březina, CSc., z katedry technologie<br />
a řízení dopravy DF JP.<br />
Z<strong>as</strong>věcené otázky,<br />
nevyhýbavé odpovědi<br />
PhDr. Špička seznámil studenty především<br />
s organizačním a územním uspořádáním<br />
provozního úseku, který řídí,<br />
se základními ekonomickými údaji<br />
a technickým vybavením. To stačilo na<br />
úvod besedy se čtyřicítkou studentů<br />
v zaplněné třídě.<br />
Přibližně za čtyři roky existence samostatné<br />
dceřiné společnosti <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> byly<br />
zpracovány v součinnosti s jejími zaměstnanci<br />
desítky převážně diplomových<br />
prací, z toho čtvrtina pochází právě z pera<br />
studentů Dopravní fakulty Jana Pernera.<br />
Konkrétní zadání diplomových prací jsou<br />
průběžně aktualizována na firemních webových<br />
stránkách. Studenti projevují největší<br />
zájem o obl<strong>as</strong>t logistiky, ekonomie<br />
a lidských zdrojů. Nabízí se však i témata<br />
technologie dopravy, elektrotechniky,<br />
konstrukce a oprav kolejových vozidel.<br />
Pokračování na str. 3<br />
Zajímavosti<br />
Muzeum Velké<br />
vl<strong>as</strong>tenecké<br />
války<br />
Strana 8<br />
Interní magazín pro zaměstnance <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong>, a.s.<br />
Kinematovlak vyjel<br />
Jak je to s nakupovanými Bezpečnost práce<br />
V Lužné zahájili<br />
z Domažlic<br />
výkony<br />
v <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong><br />
sezonu<br />
Strana 2 Strana 3 Strana 4 Strana 5<br />
Gustav Slamečka<br />
oceněn v anketě<br />
Manažer roku<br />
Předseda představenstva <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong><br />
Gustav Slamečka byl ve čtvrtek<br />
26. dubna na pražském Žofíně oceněn<br />
titulem Manažer roku 2011 v odvětví<br />
Doprava a informatika.<br />
Soutěž Manažer roku si bere za cíl<br />
objektivně a nezávisle vybrat a zviditelnit<br />
nejlepší lídry českého managementu,<br />
špičky ve svém oboru, významné<br />
osobnosti, jejichž metody jsou<br />
přínosem nejen pro rozvoj firem a ekonomiky,<br />
ale i společnosti. Vyhlašovateli<br />
soutěže jsou Svaz průmyslu a dopravy<br />
ČR, Česká manažerská <strong>as</strong>ociace a Konfederace<br />
zaměstnavatelských a podnikatelských<br />
svazů ČR. Do 19. ročníku<br />
soutěže byl nominován rekordní počet<br />
osobností, 194 manažerů a manažerek<br />
z celé ČR.<br />
Celkovým vítězem ankety Manažer<br />
roku 2011 se stal Lubomír Stoklásek<br />
z Agrostroje Pelhřimov. Manažerkou<br />
roku pak byla zvolena ředitelka a předsedkyně<br />
rady Ústavu experimentální<br />
medicíny Akademie věd ČR Eva Syková.<br />
Jakub Ptačinský<br />
Na veletrhu v Moskvě se uskutečnila řada jednání také za úč<strong>as</strong>ti obchodního ředitele<br />
<strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> Romana Valloviče a ředitelky Odboru komunikace a kanceláře představenstva<br />
Ing. Lady Hlaváčkové (druhý a třetí zprava).<br />
27. dubna pohybovalo přes 18 000 návštěvníků.<br />
V návaznosti na obchodní strategii<br />
<strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> a jeho nemalé růstové evropské<br />
ambice se stává úč<strong>as</strong>t na moskevském<br />
veletrhu téměř nezbytností.<br />
Vývoj a možnosti ruského trhu, který<br />
hraje prim v mnoha parametrech euro<strong>as</strong>ijské<br />
dopravy a logistiky, není možné<br />
opomíjet. V Moskvě tak nechyběly ani<br />
další významné společnosti operující<br />
na trhu nákladní železniční dopravy,<br />
například polské PKP <strong>Cargo</strong>, německé<br />
DB Mobility Logistics AG, ZSSK <strong>Cargo</strong><br />
či ruské železnice RŽD včetně želez-<br />
Pokračování na str. 2<br />
Provozní ředitel <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> Jiří Špička<br />
(vlevo) a děkan DF JP Bohumil Culek
2 Aktuality <strong>Cargo</strong>vák | Červen <strong>2012</strong><br />
Expozice <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> budila v Moskvě obdiv<br />
Pokračování ze str. 1<br />
ničních přepravců ze států bývalého<br />
SNS.<br />
Koncept veletržních úč<strong>as</strong>tí naší společnosti<br />
se v posledních letech ubírá<br />
nejen cestou optimalizace výběru<br />
vhodných akcí a zvýšení efektivity<br />
těchto prezentací, ale i snižování nákladů<br />
na vl<strong>as</strong>tní realizaci výstavní expozice.<br />
A to se právě v případě letošní<br />
moskevské expozice beze zbytku podařilo.<br />
Moderně a designově vypracovaný<br />
stánek budil opět z<strong>as</strong>louženou pozornost<br />
a i přes snížení plochy téměř<br />
o čtvrtinu byl dostatečně prostorný<br />
a účelný. Patrová expozice v nepřehlédnutelném<br />
korporátním stylu dominovala<br />
na strategickém místě při vstupu<br />
do pavilonu 2.<br />
V expozici <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> byla prezentována<br />
komplexní nabídka služeb v obl<strong>as</strong>ti<br />
konvenční dopravy, intermodálních<br />
přeprav a logistických center<br />
Roman Vallovič zvolen do představenstva SSL<br />
Valná hromada Svazu spedice a logistiky<br />
České republiky (SSL) se konala<br />
v hotelu Alwyn v Praze 24. února<br />
<strong>2012</strong>. Pro společnost <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> byla<br />
o to významnější, že zde byl za člena<br />
představenstva zvolen její obchodní<br />
ředitel Roman Vallovič.<br />
Svaz spedice a logistiky České republiky<br />
oslavil v loňském roce dvacáté<br />
výročí své existence. Jeho posláním je<br />
z<strong>as</strong>tupovat členy svazu a podporovat<br />
je v poskytování služeb nejvyšší kvality<br />
jejich zákazníkům. Od roku 1992 je<br />
svaz členem mezinárodní federace spedičních<br />
svazů FIATA.<br />
Tři otázky pro…<br />
Mgr. Romana Šiguta,<br />
generálního inspektora<br />
Drážní inspekce<br />
Zástupci Koordinačního výboru transsibiřských<br />
přeprav (zleva) Gennadij Bessonov<br />
a Boris Lukov informovali českou<br />
delegaci mj. o rozpracovaném projektu<br />
zavedení společného nákladního listu<br />
pro námořní a železniční přepravu.<br />
i dalších doplňkových služeb. Na<br />
stánku i mimo něj probíhala řada obchodních<br />
jednání a byl zodpovězen nespočet<br />
odborných i laických dotazů.<br />
Prezentaci <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> na tomto veletrhu<br />
umocnila i přítomnost a aktivní<br />
úč<strong>as</strong>t obchodního ředitele a člena představenstva<br />
Romana Valloviče. Ten<br />
Činnost SSL je realizována prostřednictvím<br />
pracovních skupin, z nichž pro<br />
<strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> mají <strong>as</strong>i největší význam<br />
drážní klub a pracovní skupina kombinované<br />
dopravy. V rámci těchto skupin<br />
se probírá aktuální situace na dopravním<br />
trhu, projednávají se nové<br />
možnosti spolupráce a také diskutují<br />
aktuální problémy, včetně změn připravovaných<br />
ze strany <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> v obl<strong>as</strong>ti<br />
tarifních podmínek nebo cenové<br />
strategie. Obě pracovní skupiny jsou<br />
považovány za významnou diskusní<br />
platformu. Počet pracovních skupin<br />
SSL je však mnohem vyšší a pokrývá<br />
celý rozsah logistických a dopravních<br />
Na snímku úč<strong>as</strong>tníci valné hromady Svazu spedice a logistiky Foto: Pavel Toman<br />
l Kolik mimořádných událostí na železnici<br />
způsobí přímo dopravci nebo<br />
provozovatelé drah?<br />
Dlouhodobě to bývá méně než polovina<br />
všech mimořádných událostí,<br />
které se na železnici během roku stanou,<br />
podle aktuálních čísel můžeme<br />
říct, že v roce 2011 se na železnici s příčinou<br />
na straně provozovatele dráhy<br />
nebo dopravce stalo 48,6 % mimořádných<br />
událostí. V této souvislosti je alarmující<br />
vzestup mimořádných událostí,<br />
kde bylo příčinou selhání konkrétního<br />
zaměstnance železnice. Zatímco<br />
v předchozích letech byl poměr mimořádných<br />
událostí s příčinou technické<br />
závady a lidského faktoru přibližně<br />
55:45, v roce 2011 se tento poměr obrátil<br />
a 55 % mimořádných událostí<br />
s příčinou na straně železnice vzniklo<br />
lidskou chybou. Právě na základě nárůstu<br />
pochybení provozních zaměstnanců<br />
se Drážní inspekce zaměřuje i na<br />
šetření problematiky tzv. lidského fak-<br />
spolu s ředitelkou Odboru komunikace<br />
a kanceláře představenstva Ladou Hlaváčkovou<br />
absolvoval řadu jednání<br />
a obchodních schůzek.<br />
V doprovodném programu se v rámci<br />
odborné konference kladl důraz zejména<br />
na témata rozvoje dopravního<br />
průmyslu v Rusku, integrace Ruska do<br />
globálního trhu dopravních služeb<br />
a mezinárodní spolupráce v obl<strong>as</strong>ti dopravy,<br />
bezpečnosti dopravy, námořní<br />
dopravy, logistiky a železniční nákladní<br />
dopravy na trhu.<br />
Prezentace <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> na tomto veletrhu<br />
nejen navázala na úspěšná předchozí<br />
vystoupení na ruském území<br />
v minulých letech (Moskva, Petrohrad),<br />
ale i přispěla k upevnění vztahů a spolupráce<br />
se zahraničními železničními<br />
dopravci a zejména k rozšíření obchodních<br />
aktivit ve východoevropském a euro<strong>as</strong>ijském<br />
regionu, především se zeměmi<br />
bývalého SNS.<br />
Zdeněk Šiler<br />
služeb. V rámci SSL je poskytována<br />
také právní poradna, která již řadě firem<br />
významnou měrou pomohla při<br />
řešení soudních sporů.<br />
Mediálně známou se stala také soutěž<br />
Mladý speditér – projekt propojení<br />
středoškolského vzdělávání v oborech<br />
spedice/logistika a spediční praxe populární<br />
formou. Ta má umožnit bližší<br />
poznání potenciálních pracovníků spedičních<br />
firem jejich budoucími zaměstnavateli<br />
a zároveň umožnit jejich<br />
n<strong>as</strong>měrování do obl<strong>as</strong>tí nejvíce potřebných<br />
v praxi. <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> je již tradičně<br />
garantem jednoho ze soutěžních týmů.<br />
V rámci valné hromady byl projednáván<br />
také program činnosti SSL do<br />
příští valné hromady v roce 2013. Svaz<br />
bude hájit zájmy svých členů ve vztahu<br />
ke státní správě, připravuje řadu exkurzí<br />
do zahraničních logistických terminálů<br />
a přístavů, pok račovat bude<br />
soutěž Mladý speditér i projekt s názvem<br />
Zvýšení konkurenceschopnosti<br />
spedičních a logistických firem, kterého<br />
se v rámci SSL úč<strong>as</strong>tní 28 členských<br />
firem. Na tento projekt získal<br />
SSL dotaci od ministerstva práce a sociálních<br />
věcí. Samozřejmostí zůstává<br />
poskytování informačního servisu<br />
o významných událostech z obl<strong>as</strong>ti dopravy,<br />
spedice a logistiky formou zpravodaje<br />
SSL.<br />
Michal Roh<br />
toru, což je trend, který podporuje Evropská<br />
železniční agentura. Jenže velmi<br />
č<strong>as</strong>to se nám stává, že zaměstnanci odmítají<br />
vypovídat, mlží anebo si rovnou<br />
vymýšlejí ve snaze vyhnout se trestu.<br />
Přitom nechápou, že cílem Drážní inspekce<br />
je zjistit všechny příčiny a okolnosti<br />
vzniku mimořádné události, její<br />
pozadí a navrhnout přijetí takových<br />
opatření, aby se pokud možno už neopakovala.<br />
Jinou cestou to není možné.<br />
l Jak se počet mimořádných událostí<br />
způsobených železnicí projevuje v následcích?<br />
Významně. Za poslední tři roky na<br />
železnici zemřelo s příčinou na straně<br />
železnice již 12 osob a zraněno jich bylo<br />
154. Zatímco v roce 2009 nezahynul<br />
nikdo, tak o rok později to bylo již 8<br />
lidí a v roce 2011 zemřely 4 osoby.<br />
V naprosté většině všech těchto tragických<br />
případů se pak jedná o zaměstnance<br />
železnice, kteří zemřeli při výkonu<br />
povolání.<br />
Hosté v Domažlicích na pokyn moderátora Jana Čenského zvedli výpravky a zahvízdáním<br />
na píšťalky vypravili Kinematovlak na jeho letošní cestu. Byla mezi<br />
nimi i ředitelka Odboru komunikace a kanceláře představenstva <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> Lada<br />
Hlaváčková (vpravo).<br />
Kinematovlak vyjel z Domažlic<br />
Kinematovlak plný pohádek přijíždí za dětmi už od roku 2004. Pravidelně<br />
v květnu přiváží na různá česká nádraží příběhy jejich oblíbených animovaných<br />
hrdinů. Každoročně se tak stává předzvěstí tradičního Mezinárodního festivalu<br />
filmů pro děti a mládež ve Zlíně; letos uspořádají už jeho 52. ročník.<br />
V pořadí deváté turné plné pohádkových příběhů začalo letos 15. května ve<br />
stanici Domažlice, kam přivezla pojízdné kino lokomotiva oficiálního dopravce<br />
akce – <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong>. Už od rána se tu střídaly menší či větší skupiny capartů, které<br />
zde kromě slona Elfíka vítali také Křemílek s Vochomůrkou přímo v nadživotní<br />
velikosti. Pak už n<strong>as</strong>toupili do klimatizovaného sálu pro 35 diváků, kde mohli<br />
sledovat půlhodinové pásmo známých i méně známých kreslených pohádek.<br />
Pořadatelé z Českých drah a zlínského festivalu pozvali i letos ke startu Kinematovlaku<br />
známého herce a moderátora Jana Čenského. Ten za pomoci svých<br />
hostů, mezi nimiž nechyběla ani ředitelka Odboru komunikace a kanceláře představenstva<br />
<strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> Lada Hlaváčková, symbolicky vypravil vlak z chodské metropole<br />
na více než 500 kilometrů dlouhou cestu napříč republikou. Jeho cílovou<br />
stanicí se pro letošek staly Otrokovice.<br />
V celkem dvanácti městech, do kterých Kinematovlak letos zavítá, se mohou<br />
nejmenší diváci těšit nejen na pohádky, ale mají možnost navštívit také hrací vůz<br />
Vláček Hráček nebo se dozvědět něco z historie železnic v pojízdném muzeu<br />
pana Simbartla. Text a foto: Pavel Tesař<br />
Děti si nejen užily pohádky v promítacím vagonu, ale také se ve společnosti oblíbených<br />
pohádkových postav dozvěděly o tom, jak se chovat ve vlaku a na nádraží.<br />
Jak vyplynulo z jejich odpovědí, řadu pravidel už znaly z dřívějška.<br />
l Co by tedy dopravci a provozovatelé<br />
drah měli udělat, aby se snížil počet<br />
mimořádných událostí?<br />
Odpověď je jednoduchá – mít j<strong>as</strong>né<br />
předpisy a velmi pečlivě zvažovat každou<br />
systémovou změnu týkající se bezpečnosti.<br />
Lidé v provozu by pak měli<br />
dodržovat všechny předpisy a nedělat<br />
chyby, což se velmi lehce řekne a hůř<br />
provede – člověk v provozu se musí<br />
rozhodovat rychle, na základě aktuální<br />
dopravní situace, je tedy logické, že obč<strong>as</strong><br />
udělá chybu. Právě proto je nutné,<br />
aby se, pokud možno, co nejvíce zvýšil<br />
počet různých technických a zabezpečovacích<br />
zařízení, která chybu člověka<br />
odvrátí nebo mu ji vůbec nedovolí udělat.<br />
To je pro bezpečnost zaměstnanců<br />
a cestujících to nejlepší. Tam, kde tato<br />
technika není, by naopak nemělo docházet<br />
ke snižování úrovně bezpečnosti<br />
například přetěžováním zaměstnanců.<br />
Pavel Tesař<br />
Ptáte se nás<br />
Rád bych i letos navštívil mezinárodní<br />
veletrh Czech Raildays v Ostravě.<br />
Kdy se koná?<br />
Jan Vobořil, Přelouč<br />
Komerční obvod nákladového nádraží<br />
železniční stanice Ostrava hl.<br />
n. hostí už 13. ročník mezinárodního<br />
veletrhu drážní techniky, výrobků<br />
a služeb pro potřeby železniční<br />
a městské kolejové dopravy<br />
Czech Raildays <strong>2012</strong> ve dnech 19.<br />
– 21. června. <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> se na této<br />
tradiční přehlídce bude prezentovat<br />
kompletní nabídkou služeb v rámci<br />
společné expozice Skupiny České<br />
dráhy. Veletržní hosté ji najdou na<br />
stánku 34 v hale A1, kde se kromě<br />
mateřské společnosti představí také<br />
Výzkumný Ústav Železniční, DPOV<br />
a <strong>ČD</strong>-Telematika. -zš-
<strong>Cargo</strong>vák | Červen <strong>2012</strong> Aktuality 3<br />
Univerzita Pardubice a <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> propojují teorii s praxí<br />
Pokračování ze str. 1 Setkání s děkanem<br />
či zapojování se do výzkumných pro-<br />
Dopravní fakulty<br />
jektů EU, UIC.<br />
„I my provádíme optimalizace provoz- Již čtvrtý rok má Dopravní fakulta Jana Oba čelní představitelé se shodli na<br />
ních výkonů,“ vysvětluje PhDr. Špička Pernera uzavřenou smlouvu se společ- nutnosti aktualizace společné smlouvy<br />
situaci ve společnosti <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong>. „Něností <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong>, na jejímž základě obě o spolupráci jak ve vzdělávací, tak i ve<br />
kteří studenti nám v tom pomáhají. Rád strany deklarují společný zájem na roz-<br />
slyším názory těchto mladých lidí, je to voji železniční nákladní dopravy v ČR<br />
trochu jiný pohled, který pro nás zna- v rámci evropského dopravního systému<br />
mená velký přínos.“<br />
a na spolupráci zejména v obl<strong>as</strong>tech<br />
Společnost <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> zaměstnává cca vzdělávání, vědy a výzkumu. Spolupra-<br />
9 000 zaměstnanců, z toho je více než cují při vysokoškolské přípravě i dalším<br />
400 vysokoškolsky vzdělaných a jejich celoživotním vzdělávání zaměstnanců<br />
počet trvale stoupá. Průměrný věk za- <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong>, vzájemně konzultují obsah<br />
městnanců je ovšem 47 let, nejvíce jich studijních programů z hlediska potřeb<br />
je ve věkové kategorii 50–59 let, zejména železnice.<br />
technologů a provozních profesí. „A to Dopravní fakulta vybírá zaměření roč-<br />
je důvod, proč vás potřebujeme,“ zdůníkových, bakalářských, diplomových<br />
razňuje provozní ředitel. „Chtěl bych se a disertačních prací studentů podle ná-<br />
s děkanem více zaměřit na praktické mětů <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong>, podílí se na programech<br />
stáže, dostat vás do železničního pro- podpory získávání vhodných absolventů<br />
vozu, ale i na odborné konference či ško- pro tuto společnost. <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> naopak<br />
lení zaměstnanců. Chceme získat talen- umožňuje studentům VŠ absolvování od- vědecké a výzkumné činnosti, zapracotované<br />
absolventy pro klíčové pozice. borné praxe na svých pracovištích. Zárování všech vyslovených námětů do jejího<br />
Ale talent nestačí, člověk musí mít o tyto veň vytváří podmínky svým zaměstnan- obsahu.<br />
profese především osobní zájem.“ cům, aby se mohli aktivně podílet na<br />
A že osobní vztah k železnici studen- zajišťování výuky na fakultě, případně vést Kulatý stůl<br />
tům nechybí, to potvrdily jejich z<strong>as</strong>vě- či konzultovat bakalářské a diplomové Za kulatý stůl z<strong>as</strong>edli vedle zástupců<br />
cené otázky v následné besedě, které práce či napomáhat při získávání zájemců společnosti <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> v čele s PhDr. Jiřím<br />
prozrazovaly nejen znalost železničního o vysokoškolské studium.<br />
Špičkou proděkan doc. Ing. Petr Průša,<br />
prostředí, ale i její specifické terminolo- Vzájemná spolupráce se týká rovněž Ph.D., a vedoucí katedry technologie a řígie.<br />
Dotazy na problematiku železniční přípravy a realizace výzkumných prození dopravy doc. Ing. Pavel Drdla, Ph.D.,<br />
nákladní dopravy se jen sypaly.<br />
gramů na národní i mezinárodní úrovni spolu se svými kolegy z katedry Ing. Pe-<br />
trem Nachtigallem, Ph.D., Ing. Pavlem<br />
Mazačem a Ing. Tomášem Vicherkem.<br />
Docent Průša představil jednotlivé katedry<br />
Dopravní fakulty a uvedl možnosti<br />
spolupráce s tak významným partnerem,<br />
jako je <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong>. Ze strany managementu<br />
opět zazněly nabídky nejen přednášek,<br />
ale i stáží, návštěv provozních jednotek,<br />
například dispečerského pracoviště<br />
v České Třebové, kde mohou studenti pochopit,<br />
jak probíhá dirigování nákladních<br />
vozů, jak si vozy zákazníci objednávají,<br />
co vše je třeba udělat pro to, aby souprava<br />
mohla odjet ze stanice.<br />
V závěru setkání u kulatého stolu představili<br />
někteří studenti své bakalářské<br />
Na vysvětlenou: Jak je to s nakupovanými výkony<br />
V posledních týdnech se téma nakupovaných<br />
výkonů stalo velmi diskutované,<br />
a to jak na úrovni managementu,<br />
tak i mezi zaměstnanci <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong>. Určitě<br />
k tomu přispěl i článek na internetové<br />
stránce idnes.cz, spolu s různými<br />
dalšími články např. v Obzoru,<br />
které trochu nešť<strong>as</strong>tným způsobem popisují<br />
nakupované výkony jako něco,<br />
co <strong>ČD</strong> Cargu škodí, co bere vl<strong>as</strong>tním<br />
zaměstnancům práci nebo co způsobuje<br />
ztrátu tržeb. Je tedy na místě uvést<br />
věci na pravou míru a celou problematiku<br />
vysvětlit.<br />
V první řadě je nutné si uvědomit několik<br />
skutečností. <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> nabízí své<br />
služby na plně liberalizovaném trhu.<br />
Letmý pohled na internetové stránky<br />
Správy železniční dopravní cesty nám<br />
prozradí, že licenci k provozování železniční<br />
nákladní dopravy má v České republice<br />
v tuto chvíli již více než sedmdesát<br />
dopravců, kteří ve větší nebo menší<br />
míře nabízejí své služby a kapacity výrobním,<br />
obchodním nebo spedičním<br />
firmám. Zákazníci dnes tedy mají možnost<br />
vybírat si z celé řady nabídek<br />
nejen od tuzemských, ale i od zahraničních<br />
dopravců. Kromě ceny je jedním<br />
z významných rozhodovacích kritérií<br />
komplexnost poskytovaných služeb.<br />
Přeprava minerálek po vlečce z Kyselky<br />
V Kyselce u Karlových Varů byla ve<br />
čtvrtek 10. května <strong>2012</strong> zahájena<br />
oprava vlečky do Vojkovic nad Ohří.<br />
Položení symbolického pražce je vyvrcholením<br />
dlouholetého úsilí o její<br />
obnovu.<br />
První jednání s Karlovarskými minerálními<br />
vodami (KMV) proběhla již<br />
v roce 2007 a firmě byla nabízena celá<br />
škála řešení, včetně možného spolufinancování<br />
obnovy vlečky z Operačního<br />
programu Doprava (OPD). Nabídka samotné<br />
železniční dopravy ale neměla<br />
šanci na úspěch. Uspělo až řešení na-<br />
Dnes již v žádném případě nelze nabízet<br />
pouze přepravu zboží z nakládacího<br />
místa do místa vykládky. Stále č<strong>as</strong>těji se<br />
na nás obracejí zákazníci s požadavkem<br />
na zajištění celé přepravní tr<strong>as</strong>y, zpra-<br />
vidla do stanice určení v zahraničí nebo<br />
s doplněním dalších služeb. Jednou<br />
z cest, jak komplexnost zajistit, je tyto<br />
další služby nakoupit od jiných subjektů.<br />
Interně je pro tuto činnost používán termín<br />
nákup výkonů. Co se však pod uvedeným<br />
termínem všechno skrývá?<br />
Patří sem nákup dopravního výkonu,<br />
to znamená, že si od jiného dopravce nakoupíme<br />
zpravidla výkon lokomotivy<br />
a strojvedoucího. Na tyto přepravy jsou<br />
používány jak vozy <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong>, tak vozy<br />
jiných železničních dopravních podniků<br />
nebo vozy soukromé − záleží to na druhu<br />
zboží, vl<strong>as</strong>tní vozové kapacitě nebo na<br />
bídnuté v roce 2011 společností <strong>ČD</strong><br />
<strong>Cargo</strong> společně s Autodopravou Hanzalík,<br />
která pro KMV v souč<strong>as</strong>né době<br />
zajišťuje silniční dopravu.<br />
Proč právě tato varianta? Důvody jsou<br />
n<strong>as</strong>nadě. Jak již bylo uvedeno, Autodoprava<br />
Hanzalík v souč<strong>as</strong>né době realizuje<br />
silniční logistiku pro KMV a bude<br />
také provozovat mezisklad nedaleko<br />
Prostějova, ze kterého budou automobily<br />
této společnosti zásobovat nápoji celou<br />
Moravu. Po železnici by z Kyselky mělo<br />
být distribuováno <strong>as</strong>i 30 % celkové produkce,<br />
což představuje několik ucelených<br />
vlaků týdně. Bohužel, distribuce<br />
požadavcích zákazníků. Výběr poplatku<br />
za použití našich vozů v zahraničí tímto<br />
ustanovením není ve většině případů dotčen.<br />
Důležitou informací, která zde musí<br />
zaznít, je, že v drtivé většině případů jsou<br />
nakupovány výkony v zahraničí, jejichž<br />
realizace není na úkor vl<strong>as</strong>tních kapacit,<br />
tedy našich zaměstnanců nebo lokomotiv.<br />
Existují výjimky, jejichž objem lze odhadnout<br />
na cca 3 − 4 % z celkového objemu<br />
nakupovaných výkonů. Za 1. čtvrtletí<br />
jsme ve vnitrostátní přepravě nakoupili<br />
výkony za cca 5 mil. Kč při celkových tržbách<br />
z přepravy cca 3 mld. Kč. Z těchto<br />
čísel je zřejmé, že v žádném případě takto<br />
není ohrožována ekonomika ani vl<strong>as</strong>tní<br />
kapacity <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong>.<br />
Možná ještě dodejme odpověď na<br />
otázku, proč i tohle minimální procento<br />
výkonů nakupujeme. Tím nejpádnějším<br />
probíhá nerovnoměrně, především<br />
s ohledem na roční období, poč<strong>as</strong>í a výrobní<br />
sortiment. Veškeré výkyvy v distribuci<br />
bude spolupracující společnost<br />
vykrývat i nadále svými kamiony.<br />
Zahájení železničních přeprav se připravuje<br />
na srpen letošního roku. V souč<strong>as</strong>né<br />
době probíhají velice intenzivní<br />
jednání mezi oběma partnery v „Projektu<br />
Mattoni“, při kterých se řeší cenové<br />
a další technologické otázky, například<br />
n<strong>as</strong>azení vl<strong>as</strong>tních lokomotiv společnosti<br />
Hanzalík na vlečce v Kyselce. Cíl je jednoznačný,<br />
společně prokázat smysluplnost<br />
železniční přepravy a celou ji reali-<br />
argumentem je fakt, že v těchto případech<br />
nejsme schopni vyhovět cenovým<br />
a technologickým požadavkům zákaz -<br />
níků a než bychom je měli úplně ztratit,<br />
volíme cestu nákupu výkonu, který na<br />
jednu stranu znamená částečné nevyužití<br />
vl<strong>as</strong>tních kapacit, ale na stranu druhou<br />
i zachování dalších tržeb od stejného<br />
zákazníka.<br />
Poměrně významná část zahraničních<br />
dopravních výkonů je nakupována od<br />
dceřiné společnosti Koleje Czeskie, což<br />
znamená další přínos pro <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong>.<br />
Také v dopravci ODOS, který pro nás<br />
část výkonů realizuje, má <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> majetkovou<br />
úč<strong>as</strong>t.<br />
V této souvislosti je nutné zmínit, že<br />
se nejedná o zcela novou věc. Na podobných<br />
principech jsou realizovány<br />
všechny mezinárodní přepravy. Vždyť<br />
v pohraničních přechodových stanicích<br />
si vyměňujeme vlaky s dalšími dopravci.<br />
Po právní stránce je to řešeno Úmluvou<br />
o mezinárodní železniční přepravě<br />
COTIF. Tato úmluva pracuje s pojmy<br />
jako smluvní, navazující nebo výkonný<br />
dopravce. Pokud na hranicích předáme<br />
vlak jinému „národnímu“ nebo soukromému<br />
dopravci, jedná se o předávku<br />
navazujícímu dopravci. Pokud si výkon<br />
v zahraničí nakoupíme od jiného dopravce,<br />
lhostejno jakého, jedná se o pře -<br />
zovat co nejefektivněji. Řešit bude nutné<br />
také technologii přeprav po železnici<br />
v zimním období, kdy by mohlo dojít<br />
ke zmrznutí, a tím i znehodnocení zboží.<br />
práce. Vzhledem k jejich věku – přes dvacet<br />
let – to byla opravdu odvážně pojatá<br />
témata. Budeme-li konkrétní, například<br />
prezentace bakalářské práce studenta Vladimíra<br />
Mráčka byla na téma: Návrh<br />
optimalizace využití strojvedoucích <strong>ČD</strong><br />
<strong>Cargo</strong>, a. s. Autor se pokusil předložit na<br />
základě analýzy souč<strong>as</strong>ného stavu nové<br />
řešení, jak zvýšit jejich produktivní využití.<br />
Zabýval se omezujícími faktory<br />
v administrativě, v technické i provozní<br />
obl<strong>as</strong>ti. Navrhl i možná řešení, která by<br />
skutečně vedla ke zvýšení produktivity<br />
práce strojvedoucích, např. využitím mobilních<br />
kompresorů při úplných zkouškách<br />
brzdy včetně výchozí technické prohlídky,<br />
ukončením vyplňování některých<br />
tiskopisů a dalšími opatřeními.<br />
Závěrem<br />
Jeden den na půdě univerzity nepochybně<br />
utvrdil každého ze zúč<strong>as</strong>tněných<br />
v přesvědčení, že takováto setkání znamenají<br />
obrovský přínos pro obě strany.<br />
Cílem je, aby se firma nemusela bát<br />
o svoji budoucnost kvůli chybějícím<br />
adeptům na náročná povolání. A že ta<br />
snaha není marná, potvrzuje fakt, že<br />
právě absolventi Dopravní fakulty Jana<br />
Pernera jsou velmi úspěšní při hledání<br />
svého uplatnění v praxi.<br />
Irena Pospíšilová<br />
dávku výkonnému dopravci. Oba dva<br />
případy jsou podle úmluvy COTIF legitimní,<br />
liší se pouze odpovědností za<br />
zásilky a také způsobem odúčtování.<br />
Kromě dopravních výkonů nakupuje<br />
<strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> ještě další služby, jako např.<br />
spediční služby v zahraničí, lodění<br />
v přístavech apod. Také cíl těchto nákupů<br />
je jednoznačný − komplexní nabídka<br />
služeb koncovým zákazníkům<br />
s cílem udržet obchodní případy, resp.<br />
navýšit přepravní objemy a tržby nabídkou<br />
nových služeb. Příkladem nákupu<br />
služeb je realizace systémového vlaku<br />
Adria, který koncovým zákazníkům nabízíme<br />
jako komplet z Ostravy až do přístavu<br />
Rijeka, včetně případného lodění.<br />
Je zřejmé, že vl<strong>as</strong>tními silami a kapacitami<br />
to nejsme schopni zajistit. Proto<br />
využíváme služeb jiných dodavatelů,<br />
mimo jiné i naší další dceřiné společnosti<br />
Generálné z<strong>as</strong>túpenie Bratislava.<br />
Co by mělo zaznít závěrem? Všechny<br />
výkony, které nakupujeme, dále prodáváme<br />
s odpovídající marží. Ta je také<br />
zahrnuta v konečné ceně za celou přepravní<br />
službu. Nákup výkonů a služeb<br />
tedy není nějaký zbytečný výmysl nebo<br />
něco, co má omezovat vl<strong>as</strong>tní kapacity.<br />
Je to důležitá věc, ze které se stává běžná<br />
součást obchodní činnosti.<br />
Text a ilustrační foto: Michal Roh<br />
Chátrající vlečka se konečně dočká<br />
obnovy a snad i prvních železničních<br />
vozů. Foto: autor<br />
Otázek je ještě celá řada, o vývoji tohoto<br />
projektu budeme čtenáře i nadále informovat.<br />
Michal Roh
4 Provoz <strong>Cargo</strong>vák | Červen <strong>2012</strong><br />
Snižování nákladů a zvyšování produktivity práce<br />
se nevylučuje s uspokojováním potřeb zákazníků<br />
Provozní jednotka <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> Česká<br />
Třebová se 760 zaměstnanci poskytuje<br />
svým zákazníkům služby v obl<strong>as</strong>ti železniční<br />
nákladní dopravy na území<br />
bývalého Východočeského kraje s tisícem<br />
kilometrů tratí a 200 vlečkami.<br />
Obhospodařuje také jedno z největších<br />
železničních seřaďovacích nádraží<br />
v ČR, odkud se vlaky vypravují<br />
do všech směrů.<br />
K nejvýznamnějším zákazníkům patří<br />
tepelné elektrárny Chvaletice, Opatovice<br />
nad Labem a Trutnov Poříčí. Nemalé<br />
jsou i objemy přeprav v mezistátní<br />
a tranzitní dopravě. PJ Česká Třebová<br />
leží na tr<strong>as</strong>e Štětín – Koper a zajišťuje<br />
provoz ve dvou PPS Lichkov/Miedzylesie<br />
a Meziměstí/Mieroszow. O rozhovor<br />
jsme požádali ředitele PJ Česká Třebová<br />
Miloše Mazuru, který je ve funkci<br />
od vzniku <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong>, a. s. Přítomen byl<br />
i odborný ekonom Miroslav Kučera<br />
a vedoucí skupiny technologie Leoš<br />
Sejbal.<br />
l Jak se dařilo PJ Česká Třebová<br />
v loňském roce? Co byste v této souvislosti<br />
označil za největší úspěch?<br />
Výsledky PJ Česká Třebová nejsou samozřejmě<br />
výsledky ředitele, ale celého<br />
kolektivu provozní jednotky. Podílí se<br />
na nich jak management, tak především<br />
provozní zaměstnanci. Za největší<br />
úspěch loňského roku považuji stabilizovaný<br />
objem výkonů a splnění plánovaného<br />
výsledku hospodaření v objemu<br />
442 mil. Kč. Nebylo to jednoduché. Například<br />
jsme museli eliminovat rozdíl<br />
mezi předpokládanou a skutečnou nákupní<br />
cenou nafty, která byla na litru<br />
o téměř tři koruny vyšší. Při roční spotřebě<br />
dva a půl milionu litrů nafty tento<br />
rozdíl představuje sedm milionů korun,<br />
které jsme museli ušetřit oproti plánu<br />
z vl<strong>as</strong>tních zdrojů racionalizací a dalšími<br />
opatřeními. Uspořili jsme na nájmech,<br />
Bezpečnost práce ve společnosti <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong><br />
Představenstvo společnosti <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong><br />
projednalo 18. dubna Zprávu o stavu<br />
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci<br />
a vývoji pracovní úrazovosti v <strong>ČD</strong><br />
<strong>Cargo</strong>, a. s., za rok 2011. Tato zpráva<br />
byla předem připomínkována všemi<br />
odborovými centrálami a následně<br />
v květnu projednána i na společném<br />
jednání představenstva společnosti se<br />
zástupci odborových centrál.<br />
A jaký vl<strong>as</strong>tně byl v loňském roce stav<br />
bezpečnosti práce, kolik bylo úrazů<br />
a jaké důsledky přinesly? Pro bezpečnost<br />
zaměstnanců je nejprve třeba vytvořit<br />
podmínky. Mezi ně patří bezpečné technologie<br />
práce, vyhodnocení možných<br />
rizik práce a seznámení zaměstnanců<br />
s nimi, školení o bezpečnosti práce<br />
a v neposlední řadě důsledná kontrola<br />
dodržování technologických a bezpečnostních<br />
předpisů.<br />
K vyhledání a odstranění rizik pro bezpečnost<br />
práce slouží mimo jiné prověrky<br />
bezpečnosti práce, které byly jako každoročně<br />
provedeny na všech pracovištích<br />
v období března až května 2011<br />
a které odhalily 659 závad ohrožujících<br />
bezpečnost zaměstnanců. To představovalo<br />
o 110 závad méně než v roce předchozím.<br />
Jejich odstranění věnovali vedoucí<br />
zaměstnanci výkonných jednotek<br />
značnou pozornost, takže se do konce<br />
roku podařilo eliminovat šest z každých<br />
energiích, spotřebě materiálu a podobně.<br />
Právě na těchto úsporách se podílí<br />
i každý zaměstnanec vl<strong>as</strong>tním šetrným<br />
chováním.<br />
l Ve kterých komoditách jste zaznamenali<br />
nárůst?<br />
Mezi naše stabilizované a největší výkony<br />
patří přepravy uhlí pro tepelné<br />
elektrárny. Nárůst přeprav jsme zaznamenali<br />
u automobilky Škoda, závodu<br />
Kv<strong>as</strong>iny. Když jsme začínali s <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong>,<br />
tak jezdilo po železnici z kv<strong>as</strong>inského závodu<br />
Škodovky <strong>as</strong>i 35 % produkce. Nám<br />
se podařilo tento poměr otočit a zvýšit<br />
tento podíl ve prospěch železnice na<br />
60 %. Vloni jsme dokázali stabilizovat<br />
přepravy svářecích elektrod na kotoučích<br />
z vlečky ESAB Vamberk, naložených na<br />
paletách. Zásilky přepravujeme denně<br />
v sedmi velkoprostorových vozech řady<br />
Habbillnss jako termínované přepravy.<br />
Soupravy pendlují mezi vlečkou ESAB<br />
Vamberk a 60 km vzdáleným logistickým<br />
centrem DB Schenker v Rosicích<br />
nad Labem. Dokázali jsme, že ve vhodných<br />
případech lze železnici využívat pro<br />
termínové přepravy i na vzdálenosti, kde<br />
jinak dominují automobily. Zákazník je<br />
s námi spokojen a rýsují se i další obchodní<br />
případy. Úspěšná je také činnost<br />
středisek doplňkových přepravních služeb<br />
neboli logistických center, kterou zajišťujeme<br />
ve spolupráci s Odborem 08<br />
<strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong>. Logistické centrum v Trutnově<br />
Kalné Vodě paří k nejlepším<br />
vsíti.<br />
l Daří se vám při souč<strong>as</strong>né finanční<br />
situaci ještě investovat?<br />
Naše investice směřují do zlepšení pracovních<br />
podmínek na provozních pracovištích.<br />
Letos máme v plánu rekonstrukci<br />
provozních prostor na provozních<br />
pracovištích Pardubice a Přelouč, což se<br />
týká hlavně sociálního zázemí. Dále existují<br />
investice do údržby techniky ve střediscích<br />
logistických služeb. Jedná se o vy-<br />
sedmi zjištěných závad. Na jejich odstranění<br />
a na zlepšení dalších podmínek<br />
bezpečnosti práce a pracovních a sociálních<br />
podmínek na pracovištích bylo<br />
vynaloženo v průměru téměř 2 600 korun<br />
na jednoho zaměstnance.<br />
Je známá pravda, že k bezpečnosti nejenom<br />
na silnicích, ale i v práci nepřispívá<br />
alkohol. Proto byla značná pozornost<br />
věnována i kontrole dodržování<br />
zákazu jeho požívání. V roce 2011 bylo<br />
provedeno celkem 56 696 zkoušek, tedy<br />
v průměru více než šest na jednoho zaměstnance.<br />
Z tohoto počtu bylo 7 pozitivních<br />
zjištění, což je stejně jako v roce<br />
předchozím. S provinivšími se zaměstnanci<br />
byl neprodleně ukončen pracovní<br />
poměr. Jednalo se o dva zámečníky, soustružníka,<br />
vozmistra, vedoucího obsluhy<br />
nákladních vlaků, vedoucího posunu<br />
a posunovače.<br />
A jakým způsobem se úsilí o snížení<br />
úrazovosti projevilo v počtu úrazů?<br />
V roce 2011 bylo registrováno celkem<br />
154 pracovních úrazů s pracovní neschopností<br />
delší než 3 kalendářní dny.<br />
Proti roku předchozímu je to o 7 méně.<br />
Velmi smutnou událostí v roce 2011 byl<br />
smrtelný pracovní úraz člena obsluhy<br />
nákladních vlaků, který se stal v železniční<br />
stanici Slatiňany v důsledku pádu<br />
ze sunutého železničního vozu po přejetí<br />
nesklopené výkolejky. Úraz vznikl bez<br />
zavinění společnosti <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong>.<br />
sokozdvižné vozíky, manipulační techniku<br />
a automobily. Na rok <strong>2012</strong> předložila<br />
PJ Česká Třebová návrh na pořízení<br />
investic v objemu 15 mil. Kč.<br />
l A máte vůbec ještě prostor kde šetřit?<br />
To je <strong>as</strong>i to, čím se zabýváme ze všeho<br />
nejvíc. Jde o otázku konkrétního n<strong>as</strong>tavení<br />
výkonů v dané lokalitě, konkrétních<br />
používaných technologií a konkrétního<br />
obrazu poptávky. Stručně<br />
řečeno - nalézt způsob, jak uspokojit<br />
zákazníka s vynaložením co nejnižších<br />
nákladů. Z hlediska plánů nákladů tvoří<br />
největší podíl ty vl<strong>as</strong>tní. Z toho také vyplývá,<br />
jak je důležité n<strong>as</strong>tavení technologií<br />
a všech procesů, aby se jezdilo co<br />
nejúsporněji. Důležitá jsou opatření pro<br />
úspory trakční nafty, jako je například<br />
stopování motorů, výstavba předtápěcích<br />
stojanů v Pardubicích a České Třebové<br />
nebo vybavení lokomotiv nemrznoucí<br />
chladicí kapalinou v horských<br />
lokalitách. Je sice dražší než voda, ale<br />
šetří naftu při předtápění.<br />
l Jak hodnotíte z vašeho pohledu<br />
spolupráci obchodu s provozem?<br />
Spolupráce mezi obchodem a provozem<br />
probíhá na základě osobních<br />
vztahů a je v podstatě stabilizovaná.<br />
Každopádně se zlepšila ve srovnání<br />
Oddělení BOZP Odboru lidských<br />
zdrojů se podrobně zabývalo i rozborem<br />
pracovní úrazovosti s cílem najít nejrizikovější<br />
faktory a na ně zaměřit pozornost<br />
vedoucích i odborných zaměstnanců na<br />
všech stupních řízení. A jaké rizikové faktory<br />
to mohou být? Každý tuší, že u některých<br />
povolání je vyšší pravděpo -<br />
dobnost úrazu než u jiných. Tato<br />
„pravděpodobnost“ se vyjadřuje pojmem<br />
četnost, tedy počtem úrazů za rok, přepočteným<br />
na 100 zaměstnanců. U naší<br />
společnosti je při průměrné četnosti za<br />
rok 2011 ve výši 1,67 nejvyšší četnost pracovních<br />
úrazů v zaměstnání svářeč kovů,<br />
zámečník kolejových vozidel a posunovač,<br />
kde četnost je vyšší než 4 úrazy na<br />
100 zaměstnanců příslušné profese.<br />
U nejpočetnější profese v <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> –<br />
strojvedoucího – byla četnost pracovních<br />
úrazů 1,12 na 100 zaměstnanců.<br />
Zajímavým pohledem na pracovní<br />
úrazovost je kritérium věku zaměstnanců.<br />
Zde se potvrzuje pravidlo, že úrazovost<br />
se s rostoucím věkem snižuje.<br />
V roce 2011 byla četnost pracovních<br />
úrazů u zaměstnanců do 30 let 2,5krát<br />
vyšší než u zaměstnanců nad 50 let.<br />
Další zajímavý pohled je úrazovost podle<br />
délky zaměstnání. Pokud si ji znázorníme<br />
do grafu, zaznamenáme do očí bijící<br />
vysoký sloupec četnosti úrazů u zaměstnanců<br />
mezi 1. a 2. rokem<br />
zaměstnání, který je čtyřikrát vyšší než<br />
s obdobím, kdy jsem zde n<strong>as</strong>toupil do<br />
funkce. To ovšem neznamená, že v této<br />
spolupráci nejsou rezervy, protože kvalita<br />
součinnosti obchodu a provozu je<br />
pro realizaci obchodních případů zásadní.<br />
Například by nám hodně prospěly<br />
informace z controllingu, jak dalece<br />
je náš provoz rentabilní. My<br />
samozřejmě známe výši dosažených tržeb<br />
v rámci střediska logistických služeb,<br />
ale nevíme, do jaké míry je tento<br />
provoz efektivní. Controllingové výstupy<br />
hospodaření středisek doplňkových<br />
přepravních služeb nám scházejí.<br />
l Máte dostatek strojvedoucích – perspektivně<br />
v dlouhodobějším horizontu?<br />
Odolávají nabídkám od jiných<br />
dopravců, kteří navíc přibývají?<br />
Strojvedoucích je dostatek, ale jsou v nevhodné<br />
věkové skladbě. Je to důsledek<br />
personální politiky u <strong>ČD</strong> v devadesátých<br />
letech. Nové strojvedoucí si vychováváme<br />
sami. Otázku stability tohoto kádru bych<br />
považoval za dostatečnou. Nemám žádnou<br />
informaci o tom, že by nám nějaký<br />
náš strojvedoucí oznámil, že jde za lepšími<br />
podmínkami ke konkurenci. Spíše to je<br />
naopak. Strojvedoucí si uvědomují, že<br />
podmínky pro práci v <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> jsou<br />
lepší než v řadě jiných subjektů.<br />
u zaměstnanců v prvním roce anebo po<br />
20 letech zaměstnání. Že by to bylo pocitem,<br />
že za rok už všechno umíme a nic<br />
se nám nemůže stát?<br />
A jaké jsou ekonomické dopady pracovních<br />
úrazů? Když pomineme nevyčíslitelné<br />
faktory bolesti a stresu zaměstnanců<br />
a zhoršení mínění veřejnosti<br />
o stavu v naší společnosti, pak za rok<br />
2011 jsme za odškodňovaných 178<br />
úrazů zaplatili 4,94 milionu Kč zaměstnancům<br />
na přímých nákladech (ztráta<br />
na výdělku, bolestné, ztížení společenského<br />
uplatnění a náklady na léčení).<br />
Značné byly i nepřímé náklady v důsledku<br />
narušení provozu, nutnosti nahrazení<br />
chybějícího zaměstnance přes -<br />
č<strong>as</strong>ovou prací jiného a podobně.<br />
Přestože jsou výsledky v obl<strong>as</strong>ti bezpečnosti<br />
práce a ochrany zdraví zaměstnanců<br />
v naší společnosti lepší než v celém<br />
odvětví dopravy, nemůžeme usnout<br />
na vavřínech a musíme i nadále věnovat<br />
maximální pozornost nejen vedoucích<br />
a kontrolních zaměstnanců na všech<br />
úrovních řízení, ale i řadových zaměstnanců<br />
předcházení úrazům. Proto také<br />
představenstvo <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> přijalo ke<br />
zprávě úkoly směřující ke zlepšení stavu<br />
bezpečnosti práce, a to zejména k seznamování<br />
zaměstnanců s příčinami<br />
pracovních úrazů.<br />
Jiří Kolář, oddělení BOZP<br />
Odbor lidských zdrojů<br />
l Jsou pro vás úkoly letošního plánu<br />
realizovatelné?<br />
V letošním roce stojíme opět před stejným<br />
úkolem, jak efektivně a s dobrou<br />
mírou produktivity práce realizovat<br />
předpokládané objemy výkonů. Opět<br />
se musíme zabývat, jak to dokázat<br />
s vyšší produktivitou, s nižším počtem<br />
zaměstnanců, a přitom bezpečným způsobem.<br />
Připravujeme racionalizační<br />
opatření, které bude znamenat snížení<br />
počtu zaměstnanců, abychom si tak vytvořili<br />
podmínky pro splnění plánu nákladů.<br />
Pokud by se objem poptávky po<br />
službách nezvýšil, pak by to mohlo znamenat<br />
ještě větší personální úspory.<br />
Očekáváme oživení poptávky, jak to většinou<br />
od poloviny roku bývá. V opačném<br />
případě budeme muset hledat další<br />
možnosti úspor.<br />
l Co by vás mohlo v tomto směru<br />
podpořit?<br />
Určitě n<strong>as</strong>azení nových lokomotiv řady<br />
742 ze závodu CZ Loko. Pomohlo nám<br />
vyřazení lokomotiv řady 730, které byly<br />
určeny pro posun na traťové výkony, ale<br />
byly nevhodné. Plnění plánu nákladů<br />
velmi závisí na tom, zda provozní zaměstnanci<br />
nebo technologové dokáží najít řešení,<br />
která vyhovují charakteru provozu.<br />
Základem je odvézt co nejvíce zboží<br />
v elektrické trakci a omezit jízdy v motorové.<br />
Problematické jsou také úseky tratí<br />
s vyloučenou osobní dopravou Moravská<br />
Třebová – Chornice, Moravský Karlov –<br />
Štíty, Dolní Lipka – Hanušovice, Heřmanův<br />
Městec – Prachovice a Trutnov střed<br />
– Královec. Tam vznikají problémy s obsazením<br />
tratě pracovníky SŽDC. Také<br />
provozujeme jeden z největších ranžírů,<br />
kde se aktuálně zabýváme problémem<br />
technického stavu kolejiště. SŽDC dlouhodobě<br />
neinvestuje prostředky do jeho<br />
údržby, což nás momentálně svazuje jak<br />
technologicky, tak provozně.<br />
Ivan Skulina<br />
Jazyková<br />
soutěž<br />
i v 2. pololetí<br />
Společnost James Cook Languages<br />
připravila i v druhém pololetí<br />
pro zaměstnance <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong>,<br />
kteří se úč<strong>as</strong>tní jazykové výuky<br />
v regionech, soutěž o nejlepší studenty.<br />
Jako každoročně budou i tentokrát<br />
ve spolupráci s lektory vybráni<br />
tři zaměstnanci, kteří obdrží od<br />
J-C-L věcná ocenění. K tomu, abyste<br />
byli zařazeni do soutěže, však musíte<br />
zodpovědět kontrolní otázku.<br />
Její znění je pro tento studijní<br />
půlrok následující:<br />
Co znamená zkratka AJŠA?<br />
V tomto pololetí si budou moci<br />
výherci odnést následující ocenění:<br />
za 1. místo - digitální fotoaparát<br />
za 2. místo - sportovní tašku<br />
za 3. místo - roční předplatné č<strong>as</strong>opisu<br />
21. století<br />
Při hodnocení se lektoři zaměřují<br />
na tři základní kritéria, mezi něž<br />
patří aktivita při hodinách nebo<br />
pokrok zaznamenaný v průběhu<br />
studia. -DP
<strong>Cargo</strong>vák | Červen <strong>2012</strong> O vás - pro vás 5<br />
PROBIS - společný informační systém (3. díl)<br />
V tomto čísle našeho č<strong>as</strong>opisu vám<br />
přinášíme další díl seriálu o jednotlivých<br />
projektech realizovaných v rámci<br />
projektového programu Provozně-obchodní<br />
informační systém (dále jen<br />
PROBIS). Tentokrát bude věnován seznámení<br />
s novým Provozním informačním<br />
systémem, pro který se používá<br />
zkratka PRIS.<br />
PRIS – Provozní informační<br />
systém<br />
PRIS bude koncipován jako integrovaný<br />
informační systém pro podporu<br />
práce stanic. Umožní importovat plány<br />
pro sledované objekty a procesy a jejich<br />
korekci podle krátkodobých prognóz<br />
a reálného stavu (vytížení vlaků, zpoždění<br />
atd.). Bude sledovat procesy seřaďovací<br />
stanice včetně jejího atrakčního<br />
obvodu. Dále bude zdrojem dat o reál-<br />
ných provozních dějích s vozem a zásilkou,<br />
o rozřazení a sestavě vlaku, o obsluze<br />
atrakčního obvodu seřaďovacích<br />
stanic včetně manipulačních míst a činnosti<br />
personálu (určených provozních<br />
profesí). Zároveň bude sledovat evidenční<br />
a provozní stav vozidel (zejména<br />
nákladních vozů), datovou výměnu<br />
o vozech, zásilkách a složení vlaku s jinými<br />
dopravci, SŽDC, zákazníky či držiteli<br />
vozů.<br />
V rámci úprav dojde k provázání systému<br />
PRIS na okolní aplikace. Zejména<br />
se jedná o DISC OŘ (systém, který nahradí<br />
souč<strong>as</strong>ný ISOŘ ŘVD), CNP<br />
a CVA. Dojde k začlenění aplikace TSV<br />
do PRIS, provedou se další úpravy tak,<br />
aby pořizování údajů bylo co možná<br />
nejjednodušší.<br />
Nový PRIS tak umožní svým uživatelům<br />
mj. plnohodnotně a centralizovaně<br />
Implementace informačního systému PROBISCZ 1.01/1.2.00/10.0186<br />
Projekt se realizuje v rámci Operačního programu Doprava, prioritní osy 1<br />
– „Modernizace železniční sítě TEN-T“, podprogramu 2 – „Zajištění interoperability<br />
na stávajících železničních tratích, zajištění souladu s Technickými<br />
specifikacemi pro interoperabilitu a rozvoj telematických systémů“.<br />
Obrázek 1: Úroveň stanice<br />
V souč<strong>as</strong>ném období je možná prezentace<br />
dat v číselných sestavách primárně<br />
v tabelárním znázornění. Předpokládáme,<br />
že grafické znázornění dat v systému<br />
PRIS umožní zpřehlednit situaci<br />
ve třech úrovních – stanici (obr. 1), kolejové<br />
skupině (obr. 2) a samotném zvoleném<br />
objektu. Nejvyšší úroveň grafického<br />
zobrazování je úroveň stanice<br />
s konkrétními kolejovými skupinami,<br />
kterou je možné schematicky uspořádat<br />
a následně s ní pracovat jako s mapou<br />
(zvětšovat, zmenšovat, posouvat).<br />
Střední úroveň zobrazuje jednu kolejovou<br />
skupinu, kde na jednotlivých kolejích<br />
budou zobrazeny vozy na koleji, ve<br />
vlacích a tříděnkách. Uživatel tak získá<br />
o objektu základní informace. Nejnižší<br />
úroveň zobrazí konkrétní vozy a poskytne<br />
o nich uživateli potřebné informace.<br />
Přínosy systému PRIS lze<br />
zrekapitulovat do několika obl<strong>as</strong>tí:<br />
l vytvoření integrovaného informačního<br />
systému pro práci stanic <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong>;<br />
l posílení IT podpory procesů seřaďovací<br />
stanice včetně atrakčního obvodu<br />
stanice;<br />
l výrazné zjednodušení práce provozních<br />
pracovníků;<br />
l zlepšení práce vedoucích směn;<br />
l posílení kvality sledování výkonů, jak<br />
již samotné přepravy vozů a kvality<br />
práce zaměstnanců, tak i hledání rezerv<br />
včetně identifikace potenciálních úspor;<br />
l online sledování evidenčního a provozního<br />
stavu vozů, datové výměny<br />
o vozech, zásilkách a složení vlaku<br />
s jinými dopravci, provozovatelem<br />
dráhy, zákazníky, držiteli vozů atd.<br />
Připravuje:<br />
tým implementace PROBIS<br />
V Lužné zahájili patnáctou sezonu Představujeme Talenty <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> a jejich projekty (4)<br />
Železniční muzeum Českých drah<br />
v Lužné u Rakovníka zahájilo v pátek<br />
11. května svou další sezonu. Největší<br />
expozice kolejových vozidel v Česku<br />
funguje v bývalé výtopně Buštěhradské<br />
dráhy Lužná-Lišany již patnáct let,<br />
téměř po celou dobu se o ni starají<br />
České dráhy.<br />
Každoročně přijede do muzea více než<br />
třicet tisíc návštěvníků. Ti se mohou letos<br />
těšit na několik novinek. Poprvé se<br />
jako výstavní exponát představí parní<br />
lokomotiva 310.076 Kafemlejnek z roku<br />
1899, která ještě před několika lety chátrala<br />
na pomníku před nádražím v Českých<br />
Budějovicích. Především nejmenší<br />
návštěvníky potěší průmyslová úzkorozchodná<br />
lokomotiva číslo 21, kterou vyrobila<br />
firma Krauss přesně před sto lety<br />
pro kladenské hutě. Jejím úkolem totiž<br />
bude vozit vláčky s dětmi na okruhu<br />
v areálu muzea. Méně viditelným, ale<br />
o to důležitějším počinem byla generální<br />
oprava točny, která slouží nejen pro přesuny<br />
vozidel, ale stává se také středem<br />
dění během tematických akcí, kdy na ní<br />
defilují jednotlivé exponáty.<br />
Mezi významné partnery muzea patří<br />
rovněž <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong>. To pravidelně zajišťuje<br />
převozy historických vozidel na svých<br />
manipulačních vlacích. Kromě toho pomáhá<br />
při opravách a revizích především<br />
historických nákladních vozů. Zajímavý<br />
společný projekt se chystá na 16. června<br />
při příležitosti setkání válečných parních<br />
strojů řady 52. Na pravidelném nákladním<br />
vlaku <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> z Rudné u Prahy<br />
do Krupé přes Lužnou nahradí v tento<br />
den dieselovou trakci dvě dvojice parních<br />
lokomotiv, což jistě přitáhne pozornost<br />
nejen z řad fotografů.<br />
Pavel Tesař<br />
Foto: Stanislav Pecháček<br />
podporovat procesy, které byly v souč<strong>as</strong>ném<br />
stavu podporovány decentralizovaně<br />
celou řadou systémů. Tato integrace<br />
několika provozních systémů<br />
a aplikací umožní využívat jednotnou<br />
datovou základnu pro většinu procesů<br />
ve stanici. Tím dojde k výrazně vyššímu<br />
využití již jednou pořízených dat pro<br />
další práci. PRIS dále podpoří sběr dat<br />
pomocí mobilních zařízení PDA jako<br />
rovnocenné varianty k pořizování dat.<br />
(O projektu PDA si budete moci přečíst<br />
více informací v některém z našich dalších<br />
článků.)<br />
Systém PRIS bude podporovat<br />
zejména procesy:<br />
l plánování a řízení práce vlakotvorné<br />
stanice;<br />
l vlakotvorné stanice (zpracování<br />
vlaků a řadicí práce) a sledování jízdy<br />
a složení všech vlaků;<br />
l přechodové kanceláře pro převzetí<br />
a předání vlaků a vozů s dopravci;<br />
l sledování běhu, stavu a výskytu vozu;<br />
l správy parku dopravovaných vozů<br />
včetně technických dat;<br />
l agregace výkonů sledovaných objektů<br />
a jejich export do datových skladů;<br />
l řadicích prací k řazení dle rezervací<br />
vozů (určený přechod vozu z vlaku<br />
na vlak);<br />
l sledování objektu vlak (ve spolupráci<br />
s DISC-OŘ).<br />
Výše popisované změny v systému<br />
PRIS, zejména ve vazbách, umožní propojení<br />
údajů o sledovaných objektech,<br />
předávání přesnějších informací o přepravě<br />
směrem k zákazníkům a jejich zapojení<br />
do procesu přepravy i v části<br />
sběru dat. <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> dále očekává od<br />
realizace PRIS výrazné zjednodušení<br />
práce provozních pracovníků.<br />
Jedním z nejvíce viditelných přínosů<br />
pro uživatele je grafické znázornění dat.<br />
Pro lepší komunikaci se strojvedoucím<br />
Dalším z řady zaměstnanců, kteří měli<br />
možnost představit svůj projekt v prosinci<br />
loňského roku, byl Leoš Minář,<br />
tehdy zaměstnanec Odboru operativního<br />
řízení, jenž se za tu dobu přeměnil<br />
v samostatnou jednotku organizační<br />
struktury na výkonné úrovni,<br />
známou pod zkratkou ŘP ČT neboli<br />
Řízení provozu Česká Třebová.<br />
Projekt, který Leoš Minář prezentoval,<br />
se zaměřil na možné osazení hnacích<br />
vozidel multifunkčními zařízeními,<br />
která by umožnila zlepšit komunikaci<br />
se strojvedoucími a dispečerským aparátem.<br />
To ovšem nebyl jediný cíl této<br />
prezentace. Vl<strong>as</strong>tní projekt v sobě obsahuje<br />
i další možnosti využití.<br />
Multifunkční zařízení<br />
Pod tímto obecným pojmem se neskrývá<br />
v dnešní době nic závratného.<br />
Jde o interaktivní zařízení, které by<br />
umožnilo strojvedoucímu pomocí integrované<br />
SIM karty komunikaci prostřednictvím<br />
internetu s vybranými informačními<br />
systémy, které se v dnešní<br />
době používají pro odbavení vlaku<br />
a další hlášení jak běžných, tak i mimořádných<br />
událostí. Mohlo by se tak jednat<br />
o netbook, chytrý telefon nebo obdobné<br />
zařízení.<br />
Primární cíl: „Vlak připraven“<br />
Nadpis se možná zdá být někomu trochu<br />
nesrozumitelný, nicméně se v něm<br />
Obrázek 2: Úroveň kolejové skupiny<br />
neskrývá nic jiného než skutečnost, že<br />
by pomocí vybraného multifunkčního<br />
zařízení mohl strojvedoucí bez pro -<br />
blémů nahlásit připravenost k odjezdu<br />
nebo zpracovat mimořádnost v požadovaných<br />
systémech. Celkovým záměrem<br />
Minářova projektu je snaha zjednodušit<br />
komunikaci mezi strojvedoucím<br />
a vl<strong>as</strong>tním informačním systémem, protože<br />
v souč<strong>as</strong>né době je ve většině případů<br />
strojvedoucí odkázán pouze na komunikaci<br />
prostřednictvím mobilního<br />
telefonu, kterým oznámí všechny informace<br />
pověřenému zaměstnanci.<br />
Zjednodušený přístup<br />
k pomůckám strojvedoucího<br />
Druhotný efekt daného zařízení je<br />
především v dostupnosti informací pro<br />
samotné strojvedoucí. Ti jsou v průběhu<br />
roku seznamováni s mnoha novinkami,<br />
které jsou zavedeny ať už do sešitového<br />
jízdního řádu, nebo do dalších souvisejících<br />
předpisů. Některé z nich se mění<br />
i pětkrát ročně a dostupnost tištěné dokumentace<br />
je na hnacích vozidlech popravdě<br />
řečeno nedobrá.<br />
Se zavedením multifunkčních zařízení,<br />
která dnes běžně pracují v standardních<br />
operačních systémech, by nebyl problém<br />
dané materiály pro strojvedoucí zpří -<br />
stupnit v elektronické podobě tak, aby<br />
byly dostupné svým způsobem on-line.<br />
Díky připojení prostřednictvím mobilní<br />
sítě by si strojvedoucí mohl dané dokumenty<br />
získat víceméně kdykoliv přímo<br />
z úložiště interních norem nebo z jiného<br />
odpovídajícího datového úložiště.<br />
Další možnosti využití by na sebe nenechaly<br />
dlouho čekat. Jednoduchost zařízení<br />
a nenáročnost operačních systémů<br />
by dnes již umožnily také nahrání inter -<br />
aktivních manuálů, kurzů a dalších informací,<br />
které by mohl strojvedoucí při<br />
výkonu své profese potřebovat.<br />
Přínos nejen<br />
v dostupnosti informací<br />
Podle Leoše Mináře nejsou přínosy<br />
pouze v technickém rozšíření a inovaci,<br />
ale především je to i stránka finanční.<br />
Vždyť pokud se podíváme na počet hnacích<br />
vozidel, která se pohybují v barvách<br />
<strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> denně na síti SŽDC, dostaneme<br />
se k trojmístným číslům. A dle<br />
pravidel, která určuje SŽDC, je zapotřebí,<br />
aby na každém hnacím vozidle<br />
byly umístěny všechny požadované<br />
předpisy a změny. Není však řečeno, že<br />
musí být v podobě tištěné. Když pak posuzujeme<br />
věcnou stránku a zjistíme, že<br />
tisk aktualizovaných pomůcek vyjde<br />
ročně odhadem na 2,5 milionu Kč, zdá<br />
se být úvaha j<strong>as</strong>ná, zvláště pak, když ceny<br />
multifunkčních zařízení klesají.<br />
Jedna z otázek, kterou si musíme položit,<br />
ovšem zní, zda jsou zaměstnanci<br />
natolik zodpovědní, že si uvědomí, že<br />
zacházet s daným zařízením se musí<br />
v souladu s návody tak, aby návratnost<br />
zavedení celého systému byla co možná<br />
nejkratší. Dušan Pouzar
6 Nástěnka <strong>Cargo</strong>vák | Červen <strong>2012</strong><br />
Železniční doprava ve znamení velké vody<br />
Od svých prapočátků se železniční<br />
správy tak či onak snažily o zajištění<br />
drážních zařízení vůči nepředvídatelným<br />
klimatickým změnám. S rozmary<br />
přírody kalkulovali již stavitelé<br />
prvních tratí, vedeni snahou uchránit<br />
koleje před vedlejšími vlivy. Tedy<br />
především před vodou. Protože ta,<br />
jak známo, stane-li se nekontrolovatelným<br />
živlem, dokáže dílo lidských<br />
rukou nenávratně poškodit.<br />
O této skutečnosti se mohla u nás železnice<br />
přesvědčit mnohokrát. Tu<br />
méně, tu více. Ta horší varianta n<strong>as</strong>tala<br />
PŘED 140 LÉTY,<br />
a to konkrétně ve dnech 25. a 26.<br />
května 1872. „Za celá staletí nebyla<br />
vl<strong>as</strong>t naše postižena přívaly tolik<br />
zhoubnými pro obyvatelstvo i jeho majetek,<br />
jako v oněch tragických dvou<br />
dnech,“ charakterizoval tehdejší situaci<br />
č<strong>as</strong>opis Český svět. Z obsáhlého článku<br />
se dozvídáme, že ničivý živel tenkrát<br />
postihl území od Všenor podél pohoří<br />
Brdy přes Rokycany, Kryry na Žatecku<br />
a celé pohoří Džbán. Vodní přívaly z<strong>as</strong>áhly<br />
Karlovarsko, průtrže mračen zaznamenali<br />
v Nýřanech a v Jílovém, ale<br />
Pohled na zaplavené ostravské depo v roce 1997 Foto: Ivan Skulina<br />
i v okolí Kralup nad Vltavou, u Náchoda<br />
a Broumova.<br />
Bilance: dvě stovky lidských obětí a za<br />
více než sedm milionů zlatých škod na<br />
majetku. V této částce se skrývají<br />
i ztráty železnice: dravý proud poničil<br />
tři velké mosty (u Stašova, Mokropes<br />
a Rakovníka) a zlikvidoval několik set<br />
metrů tratě Buštěhradské železnice<br />
u Měcholup. Nejhůře však dopadla<br />
právě budovaná dráha plzeňsko-březenská,<br />
když na Mladoticku u Odlezel<br />
se sesula obrovská m<strong>as</strong>a zeminy a zavalila<br />
pět kilometrů zcela nové tratě.<br />
„…valily se v potocích proudy, trha-<br />
Frajeřiny na koleje nepatří<br />
Na svou každoroční cestu za mladými<br />
lidmi se ve dnech 24. až 27.<br />
dubna vydal Preventivní vlak. Už podruhé<br />
ve své historii navštívil Hradec<br />
Králové, dva dny pobyl také v Kolíně.<br />
Na obě místa ho dovezla lokomotiva<br />
řady 742 <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong>, tradičního dopravce<br />
celé akce.<br />
Žlutá sanitka, stojící dva dny na konci<br />
dubna u prvního nástupiště hradeckého<br />
hlavního nádraží, nebyla poslem<br />
špatných zpráv, ale naopak těch dobrých.<br />
Její posádka přijela do Preventivního<br />
vlaku názorně ukázat mladým<br />
Východočechům, jak správně poskytnout<br />
první pomoc. Kromě toho se od<br />
odborníků dozvěděli vše podstatné o<br />
pravidlech bezpečnosti, při jejichž do-<br />
jící hráze rybníků, bořící stavení a odnášející<br />
každý majetek. A to nedálo se<br />
jen na větších potocích…, ale i blízko<br />
míst, kde vznikají potůčky zcela nepatrné,<br />
ba docela v místech, kde vůbec<br />
za sucha patrnějšího potůčku není…“<br />
Těmito slovy popisoval autor článku<br />
v Českém světě první fáze tragédie<br />
z května 1872. Je až zarážející, jak toto<br />
líčení koresponduje s prvopočátky<br />
velké povodně, ke které došlo o více<br />
než století později,<br />
V LÉTĚ ROKU 1997<br />
na severu Moravy. Také tady se z mírných<br />
vodotečí rychle stávaly dravé řeky,<br />
které železniční provoz hravě ochromily.<br />
Záležitost zprvu regionální povahy<br />
dostala ovšem dne 7. července<br />
1997 ve 12.53 h celostátní rozměr: na<br />
vodou podemletém úseku u Suchdola<br />
nad Odrou vykolejil vlak EC 1<strong>06</strong> Sobieski.<br />
Vyšinulo sedm vozů, tři skončily<br />
na boku a jeden dokonce na střeše.<br />
Zraněny byly 64 osoby, u deseti byla<br />
zranění kvalifikována jako těžká.<br />
Nehoda u Suchdola znamenala přerušení<br />
hlavní tratě Praha – Ostrava.<br />
A u ní nezůstalo. Druhý den vydalo GŘ<br />
<strong>ČD</strong> dálnopisnou zprávu číslo 278, ozna-<br />
mující další nesjízdné úseky na Olomoucku<br />
a Ostravsku. Dálkové vlaky<br />
z Prahy na východ byly přesměrovány<br />
na havlíčkobrodskou trať, vlaky relace<br />
Rakousko – Polsko dostaly náhradní<br />
tr<strong>as</strong>u přes Brno a Hradec Králové do<br />
Meziměstí. Třetí den po suchdolské havárii<br />
byla již situace na železnici kritická.<br />
Mluvčímu <strong>ČD</strong> nezbylo než konstatovat,<br />
že „…doprava po železnici v posledních<br />
dnech ustala prakticky na celém území<br />
severní Moravy a Slezska a na velké části<br />
střední Moravy.“ Ke dni 11. července se<br />
mimo provoz ocitlo na sedm set kilometrů<br />
tratí.<br />
držování se budou moci pohybovat na<br />
železnici, aniž by jim hrozilo zranění<br />
či dokonce smrt.<br />
Vlak plný informací o bezpečnosti<br />
na železnici vyjíždí na koleje pravidelně<br />
už několik let. Od té doby ho v 27 městech<br />
po celé České republice, včetně<br />
všech krajských, navštívilo více než<br />
12 500 mladých lidí ve věku od 13 do<br />
19 let. Ze statistik totiž j<strong>as</strong>ně vyplývá,<br />
že právě žáci druhého stupně základních<br />
škol a středoškoláci patří mezi<br />
č<strong>as</strong>té oběti tragických událostí na železnici.<br />
V Preventivním vlaku se nekonají<br />
žádné suchopárné přednášky, cílem<br />
jeho organizátorů je aktivní komunikace<br />
s mladými lidmi na téma bezpečnosti.<br />
Děje se tak přímo v prostředí že-<br />
Za této situace vyvstala prvořadá nutnost<br />
najít náhradní směr pro spojení<br />
hlavního města s Ostravskem. K vytipovaným<br />
tr<strong>as</strong>ám Brno – Prostějov –<br />
Val. Meziříčí a Brno – Kojetín - Přerov,<br />
oznámeným 11. července depeší číslo<br />
399, přidala následujícího dne depeše<br />
číslo 403 ještě třetí variantu: Praha –<br />
Brno – Břeclav – Hulín - Val. Meziříčí<br />
– Ostrava Vítkovice (z Prahy přes Havlíčkův<br />
Brod). Podle aktuální situace<br />
pak konkrétní tr<strong>as</strong>u vyhlašoval<br />
ústřední dispečer.<br />
Denně vydávané dálnopisné přehledy<br />
měly podobu dlouhých sloupců traťových<br />
úseků, kde vrtkavá příroda předvedla<br />
svoji moc. Na poničené koleje se<br />
vlaky vracely jen pomalu. Měsíc po nehodě<br />
EC Sobieski, dne 6. srpna 1997,<br />
zůstalo v síti ČSD ještě šest nesjízdných<br />
tratí, šest úseků sjízdných jen jednokolejně<br />
a tři úseky pojížděné jen lehkými<br />
motorovými vozy.<br />
Letní záplavy před patnácti roky si<br />
úhrnem vyžádaly 48 lidských životů,<br />
když z<strong>as</strong>áhly 536 obcí ve 33 okresech.<br />
Železnice vykázala zhruba tisíc kilometrů<br />
poničených tratí, desítky poškozených<br />
hnacích vozidel, škody na technologickém<br />
zařízení a infr<strong>as</strong>truktuře.<br />
Tehdejší Ministerstvo dopravy a spojů<br />
odhadlo náklady na opravy ve výši<br />
dvou miliard korun.<br />
Když ČTK vydala zprávu „Poslední<br />
poničený úsek železnice zprovozněn“,<br />
ukazoval kalendář týden před Vánocemi<br />
roku 1997. Zpráva zmiňovala trať<br />
z Hanušovic do Branné; zbývalo ovšem<br />
ještě několik zdev<strong>as</strong>tovaných úseků,<br />
o reálnosti jejichž obnovy se teprve<br />
uvažovalo. Železniční síť však již fungovala<br />
a krizové momenty povodní začaly<br />
překrývat jiné aktuální starosti.<br />
Z hrůzu nahánějících vodních m<strong>as</strong> se<br />
z<strong>as</strong>e staly ty milé, zurčící potůčky a lidé<br />
zapomínali.<br />
PO PĚTI LÉTECH<br />
se ale příroda znovu rozhodla přesvědčit<br />
o své síle. V srpnu 2002 udeřila voda<br />
podle stejného scénáře: přívalové deště,<br />
rozvodněné toky, ničení. Železnice byla<br />
první na řadě. Dne 12. srpna 2002<br />
v 6.15 h utichl provoz na úseku z Putimi<br />
do Protivína. O tři čtvrtě hodiny<br />
později následuje celá trať z Volar do<br />
Vodňan a úsek Polná – Hořice na Šumavě.<br />
V 8.25 h bylo zjištěno podemletí<br />
tratě v úseku Lipno nad Vltavou –<br />
Vyšší Brod klášter. S každou hodinou<br />
seznam narůstal…<br />
Příští den už mapa neprovozních<br />
úseků nabyla hrozivé podoby. A co víc:<br />
leznice, kde se dozvědí, jak mohou<br />
skončit, pokud budou riskovat a pohybovat<br />
se tam, kde je to zakázáno.<br />
„Na děti i dospělé číhá během jejich<br />
života mnoho nebezpečí. Některá bohužel<br />
neovlivníme, jiná však můžeme.<br />
Pokud se pomocí Preventivního vlaku<br />
podaří upozornit na zbytečná rizika<br />
spojená s nerozvážným hazardem, frajerstvím<br />
nebo zbytečnou nepozorností,<br />
pak tento projekt splní svůj účel,“ uvedl<br />
mluvčí <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> Jakub Ptačinský.<br />
Za novým lakem zářící lokomotivou<br />
742.391 byl řazen kinovůz, ve kterém<br />
studenti zhlédli půlhodinové pásmo na<br />
téma bezpečnosti. Program pak pokračoval<br />
v diskusním voze, kde se s mládeží<br />
podělil o své ne vždy radostné zkušenosti<br />
dlouholetý drážní inspektor Ro-<br />
velká voda si prorážela cestu k hlavnímu<br />
městu. Několik podemletých<br />
úseků znamenalo v 9.40 h konec dopravy<br />
mezi Vršovicemi a Vraným nad<br />
Vltavou. Stejně tak dojezdily vlaky na<br />
koridorové trati z Prahy do Kralup nad<br />
Vltavou. A došlo i na centrální pražská<br />
nádraží: v 9.40 h vydal krizový štáb<br />
města rozhodnutí uzavřít pro veřejnost<br />
nádraží Praha-Holešovice. V poledne<br />
dne 13. srpna uzavřelo své brány i nejstarší<br />
pražské nádraží, M<strong>as</strong>arykovo.<br />
Kalamitní situace vrcholila ve dvou<br />
následujících dnech, kdy se velká voda<br />
hrnula na sever Čech a ochromila Litoměřice,<br />
Ústí nad Labem a Děčín. To<br />
se již pomalu bilancovalo. Nezkrotný<br />
živel si nevybíral – poškodil 19 železničních<br />
mostů, podvázal provoz v klíčových<br />
uzlech (Plzeň, České Budějovice,<br />
Kralupy nad Vltavou, Ústí nad<br />
Labem, Děčín) a nez<strong>as</strong>tavil se ani před<br />
budovami nejvyšších úřadů. Z evakuovaného<br />
komplexu na vltavském nábřeží<br />
se musel odstěhovat i tehdejší ministr<br />
Šimonovský (nalezl azyl na<br />
Drážním úřadu), nouzové pracoviště<br />
ústředního dispečera bylo zřízeno<br />
v Dlážděné ulici atd.<br />
Vpád vody do velkých měst přinesl<br />
obyvatelstvu celou sérii nemalých potíží.<br />
Třeba absenci pravidelné hromadné<br />
dopravy. Především v Praze n<strong>as</strong>tala<br />
situace nadmíru tíživá, když<br />
povodeň paralyzovala klíčové úseky<br />
metra. Navíc došlo k uzavření i většiny<br />
silničních mostů, což provozu povrchové<br />
dopravy nijak nepřidalo. Podobný<br />
problém vedle Prahy trápil i Plzeň,<br />
Ústí nad Labem a Děčín.<br />
V této fázi přinesla dev<strong>as</strong>tující povodeň<br />
železnici paradoxně i jednu kladnou<br />
zkušenost. Totiž že dráha může<br />
částečně suplovat městskou dopravu.<br />
V reakci na její povodňový výpadek<br />
přišly <strong>ČD</strong> před deseti léty s novinkou.<br />
Jako náhražka městské dopravy začala<br />
fungovat vlaková<br />
KYVADLOVÁ DOPRAVA<br />
např. v Plzni z Jižního předměstí přes<br />
hlavní nádraží do Doubravky, v Ústí<br />
nad Labem v tr<strong>as</strong>e Střekov – západ –<br />
hlavní – sever a v Děčíně z hlavního<br />
Průlom Buštěhradské dráhy u Rakovníka v době povodní v roce 1872 Sbírka autora<br />
bert Drozda. Svým sugestivním projevem<br />
dokáže posluchače vždy zaujmout.<br />
V tom mu pomáhají i promítané obrázky<br />
z míst tragických událostí. Poslední<br />
z<strong>as</strong>távku představoval upravený<br />
zavazadlový vůz, ve kterém se studenti<br />
na východní nádraží. Nová služba se<br />
rychle ujala, a to někdy i netradičními<br />
projevy: v Ústí přepravily „pendly“<br />
i čtyři tuny chleba na Střekov či dva<br />
svatební páry i se svatebčany.<br />
Pro Prahu znamenalo zavedení železniční<br />
kyvadlové dopravy pomoc<br />
vpravdě nedocenitelnou. Jen prvních<br />
dvanáct párů pantografových jednotek,<br />
n<strong>as</strong>azených ve dvacetiminutových intervalech<br />
mezi hlavním nádražím<br />
a Smíchovem, přepravilo 7 200 p<strong>as</strong>ažérů.<br />
Značné popularitě se těšila povodňová<br />
linka M<strong>as</strong>arykovo nádraží –<br />
Běchovice, nahrazující v té době fakticky<br />
neexistující východní část linky<br />
B metra.<br />
Voda začala váhavě opadávat a n<strong>as</strong>tal<br />
č<strong>as</strong> bilancování. Celkově utrpěla infr<strong>as</strong>truktura<br />
ČR letními povodněmi<br />
v roce 2002 ztrátu ve výši 9,65 miliardy<br />
Kć. V této cifře se nepromítly škody<br />
v samotné Praze, odhadnuté (vzhledem<br />
k rozsáhlému poškození metra)<br />
na šest miliard korun. České dráhy vyjádřily<br />
výši ztrát částkou 2,5 miliardy<br />
korun.<br />
Vzdálená ozvěna povodní v roce<br />
1872 a ještě živé vzpomínky na záplavy<br />
z let 1997 a 2002 aneb železniční zkušenosti<br />
s velkou vodou. Pouhé připomenutí<br />
okamžiků, kdy příroda dala najevo,<br />
že k poroučení větru a dešti má<br />
dnešní člověk ještě převelice daleko.<br />
Pavel Schreier<br />
Foto: Jakub Ptačinský<br />
rozdělili do několika menších skupin,<br />
aby si vyzkoušeli základy první pomoci<br />
a dozvěděli se rady pro případ, že se<br />
stanou svědky vážné nehody.<br />
Pavel Tesař
<strong>Cargo</strong>vák | Červen <strong>2012</strong> Zajímavosti 7<br />
Seriál<br />
Zajímavé nákladní vozy: pro přepravu osobních automobilů<br />
Specifickou skupinu tvoří vozy pro<br />
přepravu osobních automobilů.<br />
První přepravy osobních aut se v našich<br />
zemích objevily již ve třicátých<br />
letech, ve světě to však bylo ještě o 15–<br />
20 let dříve.<br />
Jednotlivé vozy jsou konstruovány<br />
jako dvounápravové, čtyřnápravové<br />
nebo trvale spojené dvojice vozů jako<br />
tří- nebo čtyřnápravové. Zpravidla mají<br />
dvě přepravní poschodí, dolní a horní.<br />
Některá horní část je pohyblivá, lze ji<br />
celou spustit až dolů nebo naklonit polovinu<br />
horní plošiny v čele vozu, která<br />
může sloužit jako nájezdová plocha na<br />
horní plošinu. Některé vozy mají jen<br />
lanové zábradlí, část je vybavena<br />
ochrannými sítěmi a část lze zakrýt<br />
úplně. Zpravidla každá automobilka<br />
používá specifický druh patrových vagonů,<br />
většinou soukromých. Vagony<br />
pro přepravu osobních automobilů<br />
osobními vlaky mají označení v souladu<br />
s mezinárodním značením (DDm<br />
apod.).<br />
V Kanadě a USA se běžně používají<br />
pro přepravu osobních automobilů<br />
vozy se třemi pevnými patry, nájezd<br />
aut je prováděn ze speciálních ramp.<br />
Jiným způsobem nakládky osobních<br />
aut v USA je přeprava n<strong>as</strong>tojato, auta<br />
jsou opřena o opěru ve tvaru velkého<br />
A. V bývalém Sovětském svazu používali<br />
patrové vagony, kde se nakládala<br />
dvě auta vedle sebe (moskviče a první<br />
žigulíky).<br />
V Evropě se v padesátých letech používaly<br />
pro přepravu osobních aut vozy<br />
plošinové nebo nízkostěnné (např. ve<br />
Švýcarsku společnost BLS používala<br />
vozy řady 4<strong>06</strong> 3 Lkls-tv o ložné délce<br />
12,4 m s bočním kovovým zábradlím<br />
a širokými přejezdovými můstky mezi<br />
vozy). Koncem padesátých let se objevují<br />
na německých, švýcarských a francouzských<br />
železnicích první patrové<br />
vozy pro přepravu osobních aut, řešené<br />
V minulém čísle <strong>Cargo</strong>váku jsme<br />
psali o speciálních vozech řady 472 6<br />
Slps-u 725 z parku DB Schenker pro<br />
přepravu širokých plechových tabulí.<br />
Tyto vozy umožňují v normálním režimu<br />
přepravu plechů širokých až<br />
5 500 mm, tedy bez nutnosti projednávat<br />
přepravu mimořádné zásilky<br />
a všech úskalí z tohoto procesu vyplývajících.<br />
Takto extrémně široké plechy navíc<br />
ani po železnici přepravit na kl<strong>as</strong>ických<br />
plošinových vozech nelze, a to ani jako<br />
mimořádnou zásilku. Princip používání<br />
těchto vozů tkví v tom, že po naložení<br />
a zajištění jsou plechové tabule<br />
natočeny speciálním zařízením do určitého<br />
úhlu, čímž je dosaženo zásadní<br />
zmenšení půdorysné plochy nákladu<br />
a tím i splnění rozměrových podmínek<br />
pro jeho bezpečnou přepravu po železnici.<br />
Tyto speciální vozy vyrobila v roce<br />
2001 pro tehdejší Railion Deutschland<br />
polská vagonka Greenbrier Europe –<br />
Wagony Świdnica, S.A., v počtu 149<br />
kusů. Vozy jsou zařazeny v intervalu<br />
472 6 a označeny řadou Slps-u725,<br />
s vl<strong>as</strong>tnickou značkou DB. Vůz má páteřový<br />
nosník lichoběžníkového průřezu,<br />
s třemi naklápěcími plošinami<br />
pro přepravu plechů o šířce až<br />
jako dvounápravové, třínápravové<br />
nebo jako dvojice trvale spojených<br />
dvounápravových vozů. Téměř souč<strong>as</strong>ně<br />
dochází k výrobě podvozkových<br />
čtyřnápravových patrových vozů.<br />
V Československu byl problém přepravy<br />
osobních aut řešen již počátkem<br />
šedesátých let, kdy Vagónka ČKD, závod<br />
Tatra Smíchov, vyrobila první patrové<br />
jednotky (dvojice trvale spojených<br />
vozů) pod řadovým označením<br />
Pp. Ložná délka horní i dolní podlahy<br />
(dále h/d) byla 2x22 260 mm, to zna-<br />
mená, že bylo možno naložit 2x5 osobních<br />
aut zn. Octavia (původní) nebo<br />
MB 1000, popř. Škoda 100 a 110 či Fiat<br />
600. Delších aut (např. zn. Volga, Wartburg)<br />
bylo možno naložit 2x4.<br />
Ve Vagónce Česká Lípa byl rekonstrukcí<br />
vozu Nsk vyroben vůz řady<br />
Npp s ložnou délkou h/d plošina<br />
15 800/14 940 mm. Na vagon se pohodlně<br />
naložilo 6 osobních aut. Veškerá<br />
nová výstroj byla na vůz přišroubována<br />
a v případě potřeby se dala<br />
lehce odmontovat a vůz používat pro<br />
vojenské účely. Nyní je vůz po rekonstrukci<br />
a označen řadou 417 8 Leks.<br />
V roce 1975 vyrobila vagónka ve Studénce<br />
pro PKP sérii vozů řady 418 5<br />
Les s ložnou délkou h/d 15 200/14 600<br />
mm, obdobné byly vyrobeny i pro<br />
ČSD.<br />
V souč<strong>as</strong>né době se na naší železnici<br />
setkáváme s patrovými vozy společností<br />
GEFCO (automobilka TPCA<br />
v Kolíně). Jde o dvounápravové vozy<br />
řady 418 0 SNCF o ložné délce h/d<br />
15 160/14 300 mm, vybavené bočními<br />
Na veletrhu Transport Logistic 2011 v Mnichově byla vystavena jednotka řady<br />
437 1 Laaers.<br />
ochrannými sítěmi, třínápravové dvojvozy<br />
řady 427 0 a 427 3 SNCF o ložné<br />
délce h/d 25 300/24 600 mm, vybavené<br />
bočními ochrannými sítěmi, třínápravové<br />
dvojvozy řady 427 2 a 427 4<br />
o ložné délce h/d 26 250/25 650 mm,<br />
čtyřnápravové dvojvozy řady 436 3<br />
Laaers SNCF o ložné délce h/d<br />
32 450/32 140 mm, vybavené bočními<br />
ochrannými sítěmi, a čtyřnápravové<br />
podvozkové vozy řady 474 8 o ložné<br />
délce h/d 23 600/23 260 mm s bočními<br />
ochrannými sítěmi.<br />
Německé automobily na naše území<br />
(popř. naše automobily do Německa)<br />
se přepravují na třínápravových dvojvozech<br />
řady 425 4 Laekks 547 a 425 6 Laekks<br />
552 DB o ložné délce h/d 2x25 000<br />
mm, 425 5 Laekks 551 DB o ložné délce<br />
h/d 2x22 600 mm a 435 1 Laaes 550 DB<br />
o ložné délce h/d 2x25 760 mm.<br />
Německé železnice dále používají<br />
čtyřnápravové dvojvozy řady 436 3<br />
Laaers 558 DB o ložné délce h/d 2 x<br />
29 500 mm, 436 5, 436 6 a 436 7<br />
Laaeks 553 DB o ložné délce h/d 2x26<br />
100 mm a 437 1 Laaers 560 DB o ložné<br />
délce h/d 30 500/30 000 mm. Na veletrhu<br />
Transport Logistic 2011 v Mnichově<br />
byla vystavena jednotka řady<br />
437 1 Laaers 560.1 D-ATG Vagonky<br />
v Niesky GmbH, a to o ložné délce h/d<br />
30 550/30 070 mm.<br />
Tatravagónka Poprad vyrobila v letech<br />
2001/2002 pro společnost ATG<br />
(Německo) sérii 650 třínápravových<br />
dvojvozů řady 429 3 Laes 559 DB o ložné<br />
délce h/d 2x26 160 mm.<br />
Železnice SBB/CFF používá pro přepravu<br />
automobilů třínápravové dvojvozy<br />
řady 425 9 společnosti SITFA<br />
o ložné délce h/d 26 200/25 660 mm.<br />
Francouzské a italské železnice přepravují<br />
osobní automobily na vozech<br />
společnosti SITFA, která vl<strong>as</strong>tní třínápravové<br />
dvojvozy řady 425 3 Laekks<br />
FS o ložné délce h/d 25 200/24 600<br />
mm, 425 4 Laekks 146B FS o ložné délce<br />
h/d 25 400/24 720 mm, 427 1 SNCF<br />
o ložné délce h/d 26 200/25 660 mm,<br />
427 2 SNCF o celkové ložné délce h/d<br />
26 200/25 540 mm, čtyřnápravové<br />
dvojvozy řady 435 1 Laaes 142 FS o ložné<br />
délce h/d 25 600/25 120 mm (na naší<br />
železnici byly řazeny do autovlaků na<br />
Slovensko), 436 3 Laaers 152 FS o ložné<br />
délce h/d 29 800/29 200 mm, 436 4 Laaeks<br />
130 FS o ložné délce h/d 25 800/<br />
25 100 mm, 436 4 Laaes 132 FS o ložné<br />
délce h/d 25 800/25 300 mm.<br />
Připravuje: Ivan Votava<br />
Přeprava širokých plechů na speciálních vozech<br />
5 500 mm. Plošiny umožňují náklon<br />
až 50 stupňů v závislosti na rozměrech<br />
plechu. Jednotlivá plošina má nosnost<br />
40 tun, a to při ložení jediné plošiny;<br />
celková ložná hmotnost vozu je 57,5<br />
tuny a celková ložná délka je 19,03 metru.<br />
Vůz má délku přes nárazníky 22,04<br />
metru, vzdálenost otočných čepů 17,00<br />
metrů, vl<strong>as</strong>tní váha vozu je 32 tun. Vůz<br />
je vybaven brzdou Knorr KE-GP-A,<br />
snímače zatížení jsou umístěny na konzole<br />
mezi pružnicemi podvozku. Po<br />
naložení plechů a zajištění na plošině<br />
vozu je pomocí hydraulického čerpadla,<br />
umístěného na voze, plošina<br />
s plechy nakloněna na předem vypočtený<br />
úhel náklonu. Zajištěno musí být<br />
nezměněné těžiště vozu a dodržení<br />
jeho průjezdného obrysu. Náklon<br />
plošiny je pak zafixován stavitelnými<br />
podpěrami. Vozy jsou vybaveny vysílačem<br />
GPS.<br />
Jedním z posledních využití těchto<br />
vozů vlaky <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> byla přeprava<br />
plechů ze sárského Dillingenu (u německo-francouzských<br />
hranic) do Kopřivnice.<br />
Sárská ocelárna Dillinger<br />
Hütte GTS je jedním z nejvýznamnějších<br />
evropských producentů ocelových<br />
tabulí, s historií sahající až do roku<br />
1685. Její výrobky mají široké použití<br />
ve stavebnictví a v těžkém průmyslu<br />
a dají se nalézt například v podstavcích<br />
stožárů větrných elektráren v jejich největším<br />
světovém mořském parku<br />
Horns Rev u dánského pobřeží,<br />
v ropné těžní věži Britannia v Severním<br />
moři, v olympijském stadionu v Aténách<br />
nebo ve francouzském dálničním<br />
viaduktu Millau, nejvyšším mostě na<br />
světě.<br />
Pro vl<strong>as</strong>tní přepravu byla použita<br />
skupina šesti vozů tohoto typu, které<br />
počátkem dubna letošního roku putovaly<br />
relačními vlaky z hraničního přechodu<br />
Furth im Wald/Česká Kubice<br />
přes Plzeň, Českou Třebovou a Stu-<br />
dénku ke svému severomoravskému<br />
příjemci. Další malou zajímavostí přepravy<br />
byla výluka čekací koleje v úseku<br />
Praha-Radotín – Praha-Vršovice v sobotu<br />
7. dubna, kvůli které byl vlak Pn<br />
67310 Plzeň – Česká Třebová odkloněn<br />
přes Prahu-Smíchov, Prahu-Vyšehrad<br />
a Prahu-Vršovice. Tím se dostal do<br />
míst bývalého seřaďovacího nádraží,<br />
kdysi jednoho z nejvýznamnějších uzlů<br />
nákladní dopravy v celém tehdejším<br />
Československu, dnes však nákladní<br />
dopravou prakticky opuštěného.<br />
Martin Boháč<br />
Vlak 67310 s vozy Slps-u 725, projíždějící v sobotu 7. dubna <strong>2012</strong> přes bývalý<br />
vršovický „ranžír“ Foto: autor<br />
Ze zahraničí<br />
RUSKO<br />
Podnik Ref-Service zůstává<br />
u dráhy RŽD<br />
U ruské státní dráhy RŽD nedošlo<br />
ke konci roku 2011 k prodeji dceřiného<br />
podniku RefService, specializovaného<br />
na chladírenskou dopravu.<br />
Mělo se prodat 100 % kapitálu podniku<br />
minus jedna akcie. Podle zpráv<br />
tisku měl být hlavním důvodem nedostatek<br />
zájmu. Drážní experti považují<br />
za důvod neúspěchu v prodejním<br />
řízení příliš vysoké ohodnocení<br />
dané společnosti. Startovací nabídka<br />
v aukci byla stanovena na 3,491 miliardy<br />
RUB (přibližně 84,2 milionu<br />
EUR, tj. kolem 2,1 miliardy Kč).<br />
Podle tamních zpráv se ve stanovené<br />
lhůtě do 27. prosince nepřihlásil<br />
žádný zájemce.<br />
TURECKO<br />
S kombi rychleji z Německa<br />
Turecká logistická společnost Ekol<br />
odstartovala alternativní kombinované<br />
spojení mezi Německem a Tureckem.<br />
Uceleným vlakem je propojeno<br />
německé stanoviště Worms<br />
se zařízením Rail Port Arad v rumunské<br />
pohraniční stanici Curtici.<br />
Odtud se Turecko obsluhuje silniční<br />
dopravou. Takto je spojení o den<br />
rychlejší než kombinace vlaku a lodi<br />
z roku 2008. Z počátku se jedná<br />
o jeden spoj týdně. Záměr organizovat<br />
tři vlaky týdně zatím ztroskotává<br />
na nedostatku vhodných kontejnerových<br />
vagonových nosičů.<br />
Ekol zaměstnává v souč<strong>as</strong>nosti<br />
3 300 osob a má vl<strong>as</strong>tní z<strong>as</strong>toupení<br />
v Německu a Itálii.<br />
UZBEKISTÁN<br />
Inter-Rail organizuje oběhy<br />
vAsii<br />
Drážní spedice InterRail rozvíjí<br />
přes svou pobočku v Taškentu<br />
oběhy v kontejnerové dopravě na<br />
železnici mezi Uzbekistánem a Indií,<br />
jakož i mezi Uzbekistánem a Čínou.<br />
Dopravy do Indie jdou přes<br />
íránský přístav Bandar-Abb<strong>as</strong> v Perském<br />
zálivu, do Číny pak přes Kazachstán.<br />
InterRail zaměstnává<br />
vl<strong>as</strong>tní personál v hraničních kancelářích<br />
v Sarakhsu (Írán) a Dostyku<br />
(Kazachstán). Z Uzbekistánu<br />
se především exportují hnojiva,<br />
bavlna a zelené fazole. Zpětným vytížením<br />
z Indie jsou především<br />
technická vybavení, čaj, léky a zdravotnické<br />
artikly. Výzvou při prvních<br />
obězích byl nedostatek kontejnerových<br />
vagonů a změna rozchodu.<br />
NĚMECKO<br />
Zelení požadují nové drážní<br />
priority<br />
Německá spolková dráha by měla<br />
vyvinout novou drážně-politickou<br />
strategii, která přinese odstup od<br />
drahých tratí velmi vysokých rychlostí.<br />
Místo toho se musí zaměřit na<br />
odstraňování úzkých míst, aby se<br />
vytvořily kapacity pro rychle rostoucí<br />
dopravu zboží na kolejích.<br />
Tyto požadavky formulovala mluvčí<br />
pro drážní politiku parlamentní<br />
frakce Zelených dr. Valerie Wilmsová<br />
a předseda dopravního výboru<br />
dr. A. Hofreiter. Oba politici podporují<br />
požadavek německé poradní<br />
rady pro sítě: „Uživatelé drážních<br />
cest nejlépe vědí, co je třeba, a proto<br />
podporují stanovisko rady pro sítě<br />
společnosti DB Netz.“ CBC
8 <strong>Cargo</strong>vák | Červen <strong>2012</strong><br />
Cestopis<br />
Muzeum Velké vl<strong>as</strong>tenecké války v Moskvě nabízí unikáty<br />
Druhá světová válka je rozhodně<br />
událostí, kterou stojí za to si připomínat<br />
bez ohledu na č<strong>as</strong>ový dostup<br />
od ní. Konflikt, ve kterém padlo více<br />
než 22 milionů vojáků a zahynulo<br />
dalších více než 40 milionů civilistů,<br />
musí zůstat v paměti nás všech.<br />
Památníků, které tuto událost připomínají,<br />
nalezneme mnoho po celém<br />
světě. Jedním z nejimpozantnějších<br />
a také nejpůsobivějších míst je Poklonná<br />
hora v Moskvě. Se 172 metry<br />
nadmořské výšky se jedná o jeden<br />
z nejvyšších bodů Moskvy, který dříve<br />
měl velice strategickou polohu, protože<br />
poskytoval nejlepší výhled na ruské<br />
hlavní město. Jeho jméno je odvozeno<br />
Sportovní akce tvoří v posledních letech<br />
neoddělitelnou součást marketingového<br />
kalendáře naší společnosti.<br />
Halový tenisový turnaj čtyřher pod<br />
hlavičkou <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> se pořádá nepřetržitě<br />
již od roku 2005.<br />
I letošní osmý ročník byl koncipován<br />
jako sportovně-společenská akce pro<br />
zákazníky a obchodní partnery. Zváni<br />
jsou nejen aktivní hráči z řad těchto<br />
od ruského výrazu pro „plazit se, sklonit<br />
se“, když každý, kdo se blížil k hlavnímu<br />
městu od západu, mu na tomto<br />
místě měl vzdát poctu.<br />
V roce 1960 bylo rozhodnuto vybudovat<br />
v této lokalitě skanzen připomínající<br />
ruské vítězství nad Napoleonem<br />
v roce 1812. V letech 1966–1968 byla<br />
na Kutuzovově prospektu, vedoucím<br />
k Vítěznému náměstí, postavena kopie<br />
Vítězného oblouku, který stál v letech<br />
1834–1936 na jiném místě Moskvy.<br />
Bylo zde instalováno i panoráma Bitvy<br />
u Borodina, v roce 1973 byl odhalen<br />
památník maršála Kutuzova. Dominantami<br />
celého prostranství jsou však<br />
141,8 m vysoký obelisk a budova muzea<br />
Velké vl<strong>as</strong>tenecké války, jak se<br />
firem, ale i další (nehrající) hosté. <strong>ČD</strong><br />
<strong>Cargo</strong> reprezentovali v rolích hráčů obchodní<br />
manažeři, zástupci provozních<br />
či ekonomických útvarů.<br />
Turnaj se těší velké oblibě, má velmi<br />
dobrou sportovní úroveň a organizaci,<br />
díky pravidelné úč<strong>as</strong>ti hráčů ze Slovenska<br />
jde o mezinárodní akci, jejíž<br />
součástí je i doprovodný program pro<br />
nehrající hosty, případně partnerky<br />
hráčů. Samozřejmostí je kompletní<br />
v Rusku označuje 2. světová válka. Muzeum<br />
se buduje od poloviny osmdesátých<br />
let minulého století. Pro návštěvníky<br />
bylo zpřístupněno 9. května 1995,<br />
symbolicky 50 let po ukončení válečného<br />
konfliktu. Je tvořeno rozsáhlou<br />
venkovní expozicí a výstavními prostory<br />
v hlavní budově muzea.<br />
Podívejme se nejprve do hlavní muzejní<br />
budovy, kde je možné si na ploše<br />
více než 20 tisíc m 2 prohlédnout stálé<br />
expozice i tematické výstavy. V centru<br />
budovy se nachází síň slávy z bílého<br />
mramoru s vytesanými reliéfy dvanácti<br />
měst-hrdinů (titul udělovaný v éře Sovětského<br />
svazu městům, která se vyznamenala<br />
ve Velké vl<strong>as</strong>tenecké válce)<br />
a se jmény téměř 12 tisíc vyznamenaných<br />
Hrdinů Sovětského svazu. Dominantou<br />
síně je však bronzová socha vojáka<br />
oslavujícího vítězství. Níže se<br />
nachází jen slabě osvětlená síň paměti<br />
– s provazy skleněných korálků symbolizujících<br />
slzy prolévané za mrtvé.<br />
Další patra pak návštěvníky seznamují<br />
s průběhem Velké vl<strong>as</strong>tenecké války.<br />
Úž<strong>as</strong>ná jsou velká diorámata hlavních<br />
bitev, která člověka dokážou vtáhnout<br />
přímo do bojové vřavy. Neméně zajímavé<br />
jsou dobové fotografie, uniformy,<br />
modely a ukázky zbraní nebo munice.<br />
Velice působivé jsou dopisy od vojáků<br />
z fronty. Muzeum také vede elektronickou<br />
pamětní knihu, do které se<br />
snaží zaznamenat jména a osudy padlých<br />
vojáků.<br />
Přesuňme se ale do venkovní expozice.<br />
Na své si zde přijdou všichni příznivci<br />
vojenské techniky. V expozici<br />
letectva je možné si prohlédnout<br />
všechny významné typy letadel, která<br />
z<strong>as</strong>áhla do bojů ve Velké vl<strong>as</strong>tenecké<br />
válce, počínaje dálkovým bombardérem<br />
Il-4, lehkým bombardérem Su-2<br />
přes bitevník Šturmovik Il-2 až k legendě<br />
německé Luftwaffe, stíhačce<br />
Messerschmitt Bf-109. Opravdoví nadšenci<br />
si mohou prohlédnout i několik<br />
leteckých motorů, běžné návštěvníky<br />
však spíš upoutají ukázky leteckých<br />
bomb. Vždyť ta nejtěžší o váze více než<br />
pět tun dokáže zničit i velký most.<br />
Rovněž autopark je plný vzorně udr-<br />
Tuhé boje na tenisovém turnaji<br />
sportovní, relaxační a g<strong>as</strong>tronomický<br />
servis během celého turnaje.<br />
V nádherném sportovním komplexu<br />
v Praze–Benicích, známém jako Park<br />
Holiday, se 20. dubna sešlo přesně 15<br />
deblových párů. Ty ve třech základních<br />
skupinách sváděly tuhé boje o postupové<br />
příčky ze skupin do vyřazovacích<br />
záp<strong>as</strong>ů. Výkony byly vyrovnané, a tak<br />
o postupujících rozhodoval každý vyhraný<br />
gam. Sítem hracího pavouka se<br />
nakonec do finále probojoval pár Michal<br />
Setvín – Milan Rosocha ze společnosti<br />
Railsped, kde se utkal s Imrichem<br />
Sľobodou a Jozefem Benkem ze<br />
ZSSK <strong>Cargo</strong> Slovakia. Slovenský pár<br />
byl po napínavém a vyrovnaném průběhu<br />
finále nakonec šť<strong>as</strong>tnější a odvezl<br />
si po zásluze trofej pro vítěze.<br />
Celý den komentoval dění na tenisových<br />
kurtech zkušený sportovní televizní<br />
moderátor Petr Vichnar, nutno podotknout,<br />
že s lehkostí a noblesou jemu vl<strong>as</strong>tní.<br />
Na závěr poděkoval všem úč<strong>as</strong>tníkům<br />
turnaje za společnost <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong> tiskový<br />
mluvčí Jakub Ptačinský a popřál všem<br />
šť<strong>as</strong>tný návrat domů. Zdeněk Šiler<br />
žovaných exponátů. Z velice rozsáhlé<br />
dělostřelecké expozice se zaměřme jen<br />
na dva nejzajímavější exponáty. Raketomety<br />
slangově nazývané Kaťuše<br />
(podle známé bojové písně) z<strong>as</strong>áhly<br />
poprvé do bojů v létě 1941 v bitvě<br />
o Smolensk. I přesto, že vystřelované<br />
rakety nebyly příliš přesné, jejich psychologický<br />
a ničivý účinek byl úž<strong>as</strong>ný.<br />
Po dopadu ničily vše v okruhu sta metrů,<br />
způsobovaly požáry. V muzeu je<br />
možné si prohlédnout nosič na podvozku<br />
ZIS 6, avšak bez raket. Tím dru-<br />
Foto měsíce<br />
hým exponátem, který si rozhodně nenechte<br />
ujít, je mobilní dělostřelecký systém<br />
na železničním podvozku typu<br />
TM-1-180 s děly ráže 180 mm o dostřelu<br />
37,5 km. Celý komplex vážil 160<br />
tun a jeho posádku tvořilo 38 vojáků.<br />
V roce 1941 mělo pobřežní dělostřelectvo<br />
Rudé armády k dispozici 20<br />
těchto děl. Místem jejich posledního<br />
n<strong>as</strong>azení se stala pevnost Kr<strong>as</strong>naja<br />
Gorka.<br />
Text a foto: Michal Roh<br />
Pokračování příště<br />
Velmi originálním způsobem vyvedenou prosbu zachytil Martin Kalousek<br />
z Letohradu v železniční stanici Čachnov. Na pražcích lze vyčíst nápis: VAGON<br />
PROSÍM PŘISTAVIT ZDE DÍKY!<br />
„Jde o sdělení přepravce, na které místo máme přistavit vagon,“ napsal nám autor<br />
fotografie vysvětlení, „když ve stanici není nikdo jiný ani z personálu SŽDC. Výpravčí<br />
tam skončili zároveň s aktivací nového staničního zabezpečovacího zařízení, ovládaného<br />
dálkově ze Svitav, a stanice zůstala jen pod dohledem kamer. Není tedy<br />
jinak komu sdělit požadavek na přesné místo přistavení vozu.“<br />
Vydavatel <strong>ČD</strong> <strong>Cargo</strong>, a. s.<br />
www.cdcargo.cz<br />
Redakční tým: Odbor komunikace a kanceláře představenstva<br />
spolu s odbornými útvary GŘ<br />
Tisk, sazba a grafická úprava:<br />
DTP Futura, s.r.o.<br />
Adresa redakce: Odbor komunikace a kanceláře představenstva,<br />
Jankovcova 1569/2c, 170 00 Praha 7 – Holešovice<br />
e-mail: cargovak@cdcargo.cz<br />
Registrováno Ministerstvem kultury ČR pod č. MK ČR E 19835
Change language