nemoc šílených krav - Webnode

K ČEMU UMĚLÝ KVAS?
Žito nelze na rozdíl od pšenice zpracovávat samotné s droždím.
Musí být kvašené. Podle zkušeností nesčetných generací pekařů tak
vzniká třístupňové řízení kvašení. Kvašení vyžaduje neustálou
péči, zkušenost a mnoho citu v prstech.
Umělý kvas je naopak vhodný pro strojové zpracování. Zcela
moderní směsi jsou již po jedné až dvou hodinách zpracování
s moukou hotovy. A bez problémů. Takový chléb ovšem chutná
spíše fádně - nebo „jemně", jak to nazývají odborníci.
Čisté třístupňové kvašení je i u pekařských mistrů „za rohem"
dávno zakázáno. Zde se mezitím rozšířily prostředky pro kvašení
těsta stejně, jako kdysi v pekařských továrnách. Reklama pro
pekaře a jejich zákazníky hovoří při umělém kvašení samozřejmě
lákavě o „organických kyselinách" nebo ještě příjemněji o „ovoc­
ných kyselinách". Umělé kvašení, říkají výrobci, se neliší od svého
přírodního protějšku.
To však není ani poloviční pravda. Vedle malého množství kyse­
liny citrónové a mléčné se směsi skládají z emulgátorů, fosfátů,
síranu vápenatého a acetátůjako např. natriumdiacetátu. Umělý
kvas je v podstatě imitát. Tato směs jemných chemikálií má totiž
napodobovat chemickou cestou původní biologickou výrobu těsta.
Těsto již nefermentují mikroorganismy jako tvůrci kyseliny mléčné,
nerozkládají ho pro lidskou výživu, nýbrž pouze několik kyselin
vytváří chemickou část procesu. Biologie a zdraví se tím zachová­
vají. Jak zahanbující pro naši tradiční základní potravinu!