nemoc šílených krav - Webnode
nemoc šílených krav - Webnode
nemoc šílených krav - Webnode
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
vínem a nepije nekvašenou hroznovou šťávu. Teprve fermentace a přiní<br />
vytvořený alkohol poskytují našemu tělu ochranné látky. Ocelové<br />
tanky a rychlé kvašení však nedávají tak dobré výsledky, jako tradični<br />
výroba v dřevěných sudech.<br />
Díky těmto výsledkům může lékařství zabývající se výživou konečně<br />
navázat na tisícileté vědomosti. Řecký lékař Hippokratés, zakladatel<br />
medicíny jako vědy, uváděl víno jako lék již kolem roku 400 před<br />
Kristem. Nejen on, nýbrž prakticky všichni významní lékaři chválili<br />
tento nápoj z révy jako lék na rozmanité potíže. Mnohdy i za pochybných<br />
okolností: Paracelsus (1493 až 1541) měl víno v takové vážnosti,<br />
že svým žákům mohl své hlavní lékařské dílo občas diktovat jen<br />
s opilým blekotáním. Toto dílo sloužilo jako učebnice celým generacím<br />
lékařů. Snad právě zkušenost s alkoholem přivedla Paracelsa<br />
k jeho slavnému výroku: ,Jen dávkování dělá jed."<br />
Lékaři dnes po právu udržují kritický odstup vůči mnoha starým<br />
moudrostem. Paracelsus např. věřil nejen ve víno, nýbrž i tomu, že čarodějnice<br />
létají vzduchem na násadách košťat. K tomu tato dříve lékaři předepisovaná<br />
množství alkoholu často přestřelila cíl. V účetních knihách<br />
darmstadtské Elisabethiny <strong>nemoc</strong>nice z roku 1871 byly např. nalezeny<br />
následující údaje: během půl roku vypilo 755 pacientů, kteří byli v této<br />
době ošetřeni, na lékařské pokyny 4500 lahví bílého vína a dobře 6000<br />
lahví červeného, vedle značného množství portského, šampaňského<br />
a jiných specialit. O výsledcích léčení bohužel záznamy neexistují*."<br />
Šampaňské: anglický vynález<br />
Jak se z vína stalo kultivované šampaňské, vypráví dějiny jistého<br />
propojení nešťastných okolností, které se přihodily v 17. století. Jedna<br />
trapná nehoda změnila všechno v pěnu: londýnští snobové si nechali<br />
před dlouhou dobou během chladné zimy přivézt sudy vína ze<br />
Champagne. Víno naplnili i s kvasnicemi do skleněných lahví a pečlivě<br />
je uzavřeli. V teple výčepu se kvasnice probudily k novému životu,<br />
ze zbytků hroznového cukru vznikla tryskající kyselina uhličitá. Co<br />
z hermeticky neuzavřených francouzských sudů mohlo bez hluku unikat,<br />
drželo anglické sklo uvnitř - dokud to nevybuchlo.