ÅÃjen 2011 - Webnode

Í J E N 2 0 1 1 

Ivanický 

zpravodaj 

R O N Í K X L 

ZÁÍ BYLO BOHATÉ 

NA UDÁLOSTI 

tte Ivanický zpravodaj 

1

Z USNESENÍ RADY MĚSTA 

Ve zveřejněných výpisech jsou vypuštěny osobní údaje ve smyslu z.č. 101/2000 

Sb. (zákon o ochraně osobních údajů) v platném znění. 

26. schůze 

konaná dne 22.08.2011 

Ö Smlouva o budoucí smlouvě 

o zřízení věcného břemene 

a souhlasu se zřízením stavby 

RM schvaluje Smlouvu o budoucí 

smlouvě o zřízení věcného břemene 

a souhlasu se zřízením stavby – budoucí 

oprávněný a subjekt, jemuž se 

uděluje souhlas se zřízením stavby: 

JMP Net s.r.o., Brno, IČ 27689841. 

Ö Rozpočtové opatření č. 10 

– úprava účelových transferů 

a převodů mezi obcemi 

RM schvaluje Rozpočtové opatření 

č. 10 (v pravomoci RM dle Metodického 

pokynu), které zahrnuje: 

1) úpravu dotací 2) převody mezi 

obcemi, podle návrhu předloženého 

vedoucím OPF Ing. Peškou. 

27. schůze 


Ö Demografická situace v Jihomoravském 

kraji 

RM se seznámila s materiály Jihomoravského 

kraje dokladujícími 

v návaznosti na demografický vývoj 

populace nutnost provést optimalizaci 

sítě středních škol v Jihomoravském 

kraji. 

Ö Měsíční houpačka Ivančice – žádost 

o slevu obědů pro lesní klub 

Za humny 

RM schvaluje prominutí věcné 

režie ve výši 12,- Kč/1 oběd Měsíční 

houpačce, o.s. Ivančice, pro lesní klub 

Za Humny (po dobu docházky ve 

školním roce 2011/2012). 

Hlasováno o usnesení: 

pro 4, proti 1 

Ö Smlouva o převodu práv k užití 

díla s Českou centrálou cestovního 

ruchu - Czech Tourism 

RM schvaluje uzavření Smlouvy 

o převodu práv k užití díla, podle 

které bude KIC Ivančice oprávněno 

užívat oficiální značku turistického informačního 

centra (zelené „i“) a získá 

tím další výhody. KIC se tak stane oficiálním 

informačním centrem projektu 

Czech Tourism. 

Ö Výjimka z počtu dětí – MŠ Na 

Úvoze Ivančice 

RM v souladu se zákonem č. 561/ 

2004 Sb., § 23 odst. 3 o předškolním, 

základním, středním, vyšším odborném 

a jiném vzdělávání a vyhláškou 

MŠMT č. 14/2005 Sb., o předškolním 

vzdělávání, § 2 odst. 2 schvaluje povo- 

3

lení výjimky z počtu dětí na třídu pro 

příspěvkovou organizaci MŠ Na Úvoze 

Ivančice – odloučené pracoviště 

Mjr. Nováka 7, a to 28 dětí na třídu. 

Ö Čerpání rezervního fondu – MŠ 

Na Úvoze Ivančice 

RM uděluje souhlas příspěvkové 

organizaci Mateřská škola Na Úvoze 

Ivančice k čerpání rezervního fondu 

ve výši 150.000,- Kč na montáž 

žaluzií v nově vybudované třídě na 

ul. Mjr. Nováka 7 a k vybavení třídy 

nábytkem. 

Ö Čerpání rezervního fondu – ZŠ 

TGM Ivančice 

U tohoto bodu se Mgr. Chytka zdržel 

hlasování. 


organizaci Základní škola T. G. Masaryka 

Ivančice k čerpání rezervního 

fondu ve výši 50.000,- Kč na opravu 

umělohmotného povrchu venkovního 

sportovního hřiště. 

Ö Smlouva o nájmu nebytových 

prostor pro MŠ Na Úvoze Ivančice 

RM schvaluje Smlouvu o nájmu 

nebytových prostor pro MŠ Na Úvoze 

Ivančice. 

Ö Odkup domu č.p. 610 a pozemku 

st. 318 včetně vedlejších staveb, 

záměr prodeje pozemku p.č. 

1211 v k.ú. Alexovice 

RM bere na vědomí sdělení vlastníka 

domu č.p. 610 a pozemku st. 

318 včetně vedlejších staveb o jeho 

vůli prodat tyto nemovitosti městu 

Ivančice za cenu dle znaleckého posudku. 

RM doporučuje zastupitelstvu 

schválit záměr prodeje pozemku p.č. 

1211 v k.ú. Alexovice (velikost bude 

upřesněna na základě městem předpokládané 

výstavby v dané lokalitě). 

Ö Smlouva o právu provést stavbu 

zpevněné plochy na pozemku 

p.č. 2404/32 v k.ú. Kounické 

předměstí 

RM odkládá rozhodnutí ve věci do 

doby vyřešení napojení RD přímo na 

místní komunikaci. 

Ö Smlouva o právu provést stavbu 

vodovodní přípojky na parc. č. 

1056/2 v k.ú. Alexovice 

RM schvaluje Smlouvu o právu 

provést stavbu – uložení vodovodní 

přípojky do pozemku p.č. 1056/2 

k domu na pozemku st. 80 v k.ú. Alexovice, 

za podmínky neporušení tělesa 

komunikace včetně asfaltového krytu; 

stavebníci manželé Štroblovi. 

Ö Automat na svíčky – hřbitov 

Ivančice 

RM schvaluje záměr pronájmu 

části budovy bez čp/če na pozemku 

st. 120/2 v k.ú. Kounické předměstí 

(část venkovní zdi za účelem umístění 

automatu na svíčky). 

Ö Umístění přenosné garáže na 

pozemku p.č. 101/21 v k.ú. Letkovice 

RM neuděluje manželům Dobešovým 

souhlas k umístění přenosné 

garáže na pozemku p.č. 101/21 v k.ú. 

Letkovice. 

4

Hlasováno o udělení souhlasu: 5 

proti 

Ö Umístění kabelu firmy Telefónica 

Czech Republic na sloupy 

veřejného osvětlení 

RM neuděluje společnosti Telefónica 

Czech Republic, a.s., souhlas 

k využití 2 sloupů veřejného osvětlení 

na ulici Ostřihom pro zavěšení kabelu 

elektronických komunikací k rodinnému 

domu Ostřihom 2. 

Hlasováno o udělení souhlasu: 5 

proti 

Ö Veřejná produkce - podnájem 

fotbalového hřiště 

RM uděluje FC Ivančice souhlas 

k podnájmu fotbalového hřiště na 

Malovansku společnosti MEGATRO- 

NIC, s.r.o., IČ 26284413, za účelem 

pořádání veřejné produkce „Rock 

String Fest“ spojené s taneční zábavou 

dne 23.09.2011 od 18.00 do 02.00 

hodin. Pořadatel je povinen po 22. 

hodině ztlumit hudbu tak, aby nedošlo 

k porušení předpisů v oblasti ochrany 

veřejného zdraví. 

Ö Uložení ornice odtěžené v rámci 

stavby hypermarketu Tesco 

RM určuje pro uložení ornice, darované 

městu, odtěžované společností 

INVESTSERVIS, s.r.o., IČ 46973524, 

v rámci stavby hypermarketu Tesco, 

část pozemku p.č. 2438/1 v k.ú. Kounické 

předměstí (dle předloženého 

nákresu v mapě). RM schvaluje záměr 

pronájmu druhé části pozemku p.č. 

2438/1 v k.ú. Kounické předměstí (dle 

předloženého nákresu v mapě). 

Ö Oprava němčické sokolovny 

RM bere na vědomí informaci 

místostarosty Mgr. Musila o splnění 

dalšího úkolu ve věci opravy němčické 

sokolovny – doplnění položkového 

rozpočtu. 

Ö Pořízení stacionárního radaru 

a doplnění informačního ukazatele 

rychlosti o statistický modul 


o možnostech pořízení radaru a doplnění 

informačního ukazatele rychlosti 

o statistický modul. Vzhledem 

k probíhající investiční akci není tato 

otázka v současnosti aktuální. 

Ö Žádost o povolení výjimky z počtu 

žáků – ZŠ TGM Ivančice 

RM v souladu se zákonem č. 561/ 

2004 Sb., § 23 odst. 3 – o předškolním, 

základním, stře dním, vyšším 

odborném a jiném vzdělávání schvaluje 

povolení výjimky z počtu žáků 

na třídu pro příspěvkovou organizaci 

ZŠ TGM Ivančice, a to v jedné třídě 7. 

ročníku na 31 žáků. 

Ö Informace firmy Telefónica 

Czech Republic, a.s. o zrušení 

nevyužívaných veř. telefonních 

automatů v Ivančicích 


firmy Telefónica Czech Republic, 

a.s. o zrušení nevyužívaných veř. telefonních 

automatů v Ivančicích na ul. 

Kounická u č. 1173/29 a v místní části 

Němčice. 

Ö Výsledek dosavadního hospodaření 

– Městské lesy 

5

RM se seznámila s kladným výsledkem 

dosavadního hospodaření 

p.o. Městské lesy a souhlasí s předloženým 

návrhem na využití disponibilních 

prostředků. 

Ö Složení výběrové komise na obsazení 

funkce ředitele příspěvkové 

organizace Besední dům 

RM schvaluje složení výběrové 

komise na obsazení funkce ředitele 

příspěvkové organizace Besední dům: 

předseda p. Skála, členové Mgr. Musil, 

Ing. Moravec, p. Buček, pí Kahúnová, 

p. Kürten, Ing. Peška. 

28. schůze 


Ö Zpráva o činnosti MěP Ivančice 

za období od 01.08.2011 do 

04.09.2011 

RM bere na vědomí zprávu o činnosti 

MěP Ivančice za období od 

01.08.2011 do 04.09.2011. 

RM vzala na vědomí informaci 

o nutnosti pořídit kotce pro odchycené 

psy a ukládá odboru technickému a investičnímu 

ve spolupráci s odborem 

majetkoprávním zahájit práce související 

s pořízením a umístěním. 

Ö Žádost o poskytnutí veřejné finanční 

podpory pro Pozemkový 

spolek Koniklec 

RM schvaluje poskytnutí dotace 

z rezervy rady ve výši 4.800,- Kč organizaci 

Pozemkový spolek Koniklec 

z Mohelna (zast. Bc. Juránkovou) na 

naučný panel pro VKP Letkovická 

stráň. 

Ö Žádost o finanční příspěvek na 

činnost klubu BC 66 Ivančice 

RM schvaluje poskytnutí dotace 

z rezervy rady ve výši 40.000,- Kč BC 

badmintonovému clubu 66 Ivančice 

na sportovní činnost klubu. Ve smlouvě 

bude udělena výjimka, že dotace 

může být čerpána do 31.07.2012 a vyúčtování 

doloženo do 31.08.2012. 

Ö SVČ Ivančice – žádost o prominutí 

věcné režie za obědy 

RM schvaluje prominutí věcné 

režie ve výši 12,- Kč/1 oběd pro děti, 

které navštěvují ve školním roce 2011/ 

2012 dětské centrum ve Středisku volného 

času v Ivančicích. 

Ö ZŠ a MŠ Ivančice-Řeznovice 

– čerpání rezervního fondu 

RM uděluje příspěvkové organizaci 

Základní škola a mateřská škola 

Ivančice-Řeznovice souhlas k čerpání 

rezervního fondu ve výši 265.000,- Kč 

na čištění a opravu střešních okapů, 

rekonstrukci topení a podlah, malování 

ve třídě mateřské školy, odvoz 

a uložení stavební suti. 

Ö Tělocvična Řeznovice – schválení 

rozvrhu hodin 

RM schvaluje předložený rozvrh 

hodin pro tělocvičnu Řeznovice. 

6

Ö Přidělení zakázky a schválení 

smlouvy o dílo – „Prodloužení 

veřejného osvětlení na ulici Za 

Mostem – Ivančice“ 

RM, dle zápisu z jednání výběrové 

komise konané 8. září 2011, přiděluje 

zakázku na akci „Prodloužení veřejného 

osvětlení na ulici Za Mostem 

- Ivančice“ firmě Z+H Stavby na 

klíč s.r.o., Brno, IČ 26230640, za 

cenu 261.348,- Kč vč. DPH. Komise 

vybírala ze 2 nabídek. Současně 

RM schvaluje Smlouvu o dílo s výše 

uvedenou firmou na akci „Prodloužení 

veřejného osvětlení na ulici Za 

Mostem - Ivančice“. Bude hrazeno ze 

schváleného rozpočtu 2011. 

Ö Příspěvek Skupiny ČEZ a objednávka 

reklamního plnění 

RM schvaluje návrh objednávky 

na reklamu a propagaci Skupiny ČEZ 

jako partnera města Ivančice v rámci 

akcí města s termíny konání září 

– listopad 2011. Příspěvek celkem 

120.000,- Kč bude rozdělen na základě 

provedeného reklamního plnění na 

následující akce: 

1) Ivančický GRILFEST (organizátoři 

Město Ivančice, KIC Ivančice 

a Penzion pro důchodce /Hotel Besední 

dům/ – 50.000,- Kč) 

2) Zábavné odpoledne pro rodiny 

s dětmi (SVČ Ivančice – 15.000,- Kč) 

3) Projekt „Dětský svět v centru 

Ivančic“ (Město Ivančice – 55.000,- 

Kč) 

„Zkvalitnění práce pro turisty 

v Ivančicích“ 


organizaci KIC Ivančice k uzavření 

Smlouvy o poskytnutí dotace z rozpočtu 

Jihomoravského kraje na realizaci 

projektu „Zkvalitnění práce pro 

turisty v Ivančicích“. 

Ö Pověření Mgr. Kubíkové 

RM schvaluje pověření Mgr. 

Liběny Kubíkové, vedoucí oddělení 

správy majetku Městského úřadu 

Ivančice, k jednáním se společností 

RWE ohledně smluv o připojení k distribuční 

soustavě, smluv o sdružených 

dodávkách plynu, žádostí o přerušení 

dodávky plynu a návrhů na ukončení 

smlouvy, čestného prohlášení a dalších 

úkonů s tím nezbytně souvisejících, 

a to včetně práva podepisování. 

Ö Smlouva o poskytnutí dotace 

z rozpočtu Jihomoravského 

kraje na realizaci projektu 

7

Město pro děti.cz na Brněnsko nezapomíná! 

Jste z Jižní Moravy a váháte, kam vyrazit 

s dětmi za zábavou? Nevíte, kterou knihu, cd či 

DVD vašim ratolestem koupit či jakou společenskou 

hru si s nimi zahrát? Pak určitě nahlédněte 

na webové stránky www.mestoprodeti.cz! Web 

Město pro děti.cz byl zřízen za účelem co nejkomplexnějšího 

zmapování české kultury, aktivit 

a zábavy pro děti ve věku od 3 do 15 let. 

Jednotlivé rubriky webu představují ucelený přehled sestávající z filmových 

premiér, novinek na DVD a CD, divadelních představení, výstav v galeriích 

a muzeích, knižních a herních aktualit. Zároveň jsou doplněny o nezávislé recenze 

a články, které vám pomohou lépe se zorientovat v nepřeberném množství 

akcí a titulů. V neposlední řadě tu najdete i poutavé rozhovory a témata spadající 

do dětského světa. 

Pokud si nevíte rady, kam vyrazit s dětmi, či co z nepřeberného množství 

knih, hudebních nosičů, DVD nebo her by udělalo radost vašim nejmenším, je 

Město pro děti.cz tím pravým místem. Zde se můžete v klidu rozhodnout, kterou 

z akcí chcete navštívit a dozvědět se více o jednotlivých titulech, jež se právě 

nacházejí v obchodech, a z jejichž množství leckdy propadáte panice. 

Chcete mít přehled o kultuře pro děti v Brně? Pak čtěte naše brněnské 

rubriky: tipy na akce pro děti v Brně; divadelní zpravodaj města Brna; recenze 

divadelních představení pro děti; program dětských divadelních představení 

v Brně; adresář divadel, muzeí a galerií v Brně. 

Město patří dětem! Vítejte tedy ve městě, kde stres je zažehnán a vy si můžete 

pohodlně z domova sestavit vlastní program a vybrat si to, co by mohlo bavit 

vás a především vaše děti. S námi budete mít nejen přehled, ale i větší jistotu, že 

nešlápnete vedle! 

Web Město pro děti.cz pro vás denně aktualizuje tým profesionálních redaktorů 

s bohatými zkušenostmi v oblasti kultury v ČR. 

Web: www.mestoprodeti.cz 

Autorka článku: Klára Stuchlá Libertová 

8

DNY EVROPSKÉHO DĚDICTVÍ 

Dny evropského dědictví v tomto roce proběhly pod názvem „Duše památek“. 

Ivančice nabídly návštěvníkům jak památky, které jsou běžně dostupné, tak 

památky, kam se běžně návštěvník nemůže podívat. Nejnavštěvovanější památkou 

byla Ivančická synagoga, pro kterou u příležitostí Dnů evropského dědictví 

připravila slovenská fotografka Veronika Markovičová výstavu s názvem „Duša 

krajiny/duša v krajine“. 

Výstava fotografií a jednoho filmu od 22 autorů z 5 zemí přilákala více než 

300 návštěvníků. Celá výstava se snažila ukázat pohled mladých fotografů (většinou 

studentů nebo absolventů vysokých škol, zabývajících se fotografií) na jejich 

zachycování krajiny. Výstava, která byla vytvořena specielně pro synagogu, 

poputuje ale dále a to do Semil, Turnova, Bratislavy a Trenčína. 

Další památky, které byly otevřeny při této příležitosti, byla kaple svatého 

Jakuba, kaple svaté Trojice, kostel Nanebevzetí Panny Marie a kostel svatého 

Petra a Pavla v Řeznovicích a Památník 

A. Muchy a židovský hřbitov v Ivančicích. 

I díky hezkému počasí nebylo 

v žádné z otevřených památek méně 

než 200 lidí se zájmem o historii. 

Bohužel kvůli stavu schodiště nemohla 

být zpřístupněna věž ivančického 

kostela. Na tom se ale snaží kulturní 

a informační centrum pracovat. 

Mgr. Aleš Tureček 

9

FOTOKLUB IVANČICE 

„Vždy hledáme způsoby, jak překročit 

vlastní hranice“ 

Dlouho jsem uvažoval o tom, jak začít psát pár vět o Fotoklubu Ivančice, až 

nakonec padl výběr na naše motto. Vystihuje asi vše, co by mělo každého z nás 

posouvat kupředu, přitom si zachovávat možnost ohlédnout se zpět a podat pomocnou 

ruku dalším. 

Naše cesta k dnešku má již několik let, a jakkoliv se to zdá být snadné, založit 

fotoklub je pořádná fuška. Na začátku stojí myšlenka. Ta se navíc vznáší 

kdesi nad hlavou a je potřeba jí chytit, prozkoumat ze všech stran, ale hlavně se 

hned nezaleknout jejího obsahu. Podařilo se. Přestože jsem se stal duchovním 

otcem této myšlenky, bylo velmi důležité najít další lidi, kteří by se stejným 

anebo i větším zapálením pro věc, byli ochotni spolupracovat na založení a chodu 

fotoklubu. Byl to proces, který trval 4 roky, a jsem velmi rád, že se podařilo 

tyto nadšence najít. Od 1. února 2010 tak pracuje klub fotografů, který si začíná 

hledat své místo v kulturním dění regionu. 

Jedna z věcí, která nemůže být opomenuta, je název fotoklubu. Vždyť kolem 

sebe máme Krumlovské fotografy, Broumovskou Andromédu, Klub Moravských 

fotografů nebo Okamžiky-S ze Zlína. Jaký název tedy vybrat? Padlo 

mnoho různých návrhů a pojmenování. 

Již od začátku jsme chtěli názvem propagovat místní region a snad i proto 

nakonec zvítězil název „Fotoklub Ivančice“. Vznikla také jeho kratší varianta 

„FotKI“, což znamená Fot = Foto, K = klub, I = Ivančice. 

10

Každého asi hned napadne, že je nutné dát o sobě vědět. K tomuto účelu jsme 

založili internetový portál www.fotoklub-ivancice.cz, kde si každý může najít 

mnoho informací ze života klubu, ale také některé vystavované fotografie. Neméně 

navštěvovány jsou i osobní galerie členů. Samozřejmostí jsou informace 

o možnosti jak se stát členem a nechybí ani termín setkání. 

Během prvního roku jsme měli jednu menší výstavu v Moravském Krumlově 

a Dolních Kounicích. K tomu pak několik výstav jednotlivých členů. Vše se 

připravovalo na naše první veřejné vystoupení. Výstavu s jasným názvem klubu 

a především s fotografiemi, které svou různorodostí mohou oslovit diváka, který 

si na ni najde cestu. 

Ale než mohlo dojít na výstavu, museli jsme vyřešit ještě jeden oříšek, a tím 

bylo logo. Návrhů se sešlo více jak 20 a tak přišlo ke slovu hlasování, průnik jednotlivými 

návrhy, barevné sjednocování a znovu hlasování. I toto se podařilo a tak 

nebylo nic krásnějšího, než křest našeho loga na první oficiální vernisáži Fotoklubu 

Ivančice, která se konala 1. července roku 2011 v Galerii Stříbský mlýn. Výstava 

se stala putovní a tak pokračovala do synagogy v Dolních Kounicích. 

Dnes už mohu říci, že naše první výstava byla úspěšná. Dostali jsme se do povědomí 

mnoha lidí z celého regionu. I proto se chystá zcela unikátní výstava v Památníku 

A. Muchy na jaro 2012. Touha ukázat co umíme nás žene kupředu, abychom nezaostali. 

Ale co hlavně, abychom mohli dál a dál plnit odkaz našeho motta a opakovaně 

překračovat ty hranice, o kterých jsme si před lety mysleli, že jsou nepokořitelné. 

S přáním dobrého světla, za Fotoklub Ivančice Petr Kudláček. 

Templštýn prodán 

Kolik generací trampů i turistů navštěvovalo a dodnes navštěvuje zříceniny 

hradu Templštýn? To už je přes padesát pět roků, co jsme oslavili příchod Nového 

roku o půlnoci na nejvyšší hradbě Teplštýnu? Moře vzpomínek na krásné 

chvíle, hodně jsme se změnili, ale zřícenina jakoby zůstala po celou dobu stejná. 

Jen porovnáním fotografií lze zjistit, že i ta stárne. 

Dne 12. září je v Lidových novinách reportáž o prodeji zříceniny hradu Templštýn. 

Původní majitel, Lesy České republiky, prodal ve veřejné soutěži hrad 

– jedno z nejoblíbenějších míst trampů na jižní Moravě – panu Davidu Hamzovi 

za 1,2 milionu korun. Změna majitele je již uvedena v katastru. Dřívější majitel 

se tak zbavil „faktického i pomyslného balvanu, okolní les jsou spíše stromy 

v suti, navíc se i odpovědnosti za zranění, která by si mohli turisté na rozpadajícím 

se hradě způsobit.“ Při prodeji byla uvedena podmínka péče o hrad jako 

o kulturní památku. 

Vyjádření nového majitele, jinak experta na pozemní stavby: „Žádný beton, 

žádné velké dostavby. Dlouho jsem hledal nějako starou stavbu, tohle je přesně 

11

ono,“ Nový majitel zatím 

shromažďuje podklady a začíná 

plánovat. Nejprve se musí 

odstranit náletová zeleň, potom 

je nutné zakonzervovat 

zdi. Všechny úpravy musí 

být ve spolupráci s památkáři, 

protože hrad je památkově 

chráněný a status přírodní 

památky má i celá okolní 

lokalita v údolí řeky Jihlavy. 

V 16. století, kdy hrad vyhořel, 

se již nedočkal obnovy. 

Při úpravách se neuvažuje s obnovou střechy, majitel tvrdí, že potřebuje jen malý 

krytý prostor, např. srub na okraji zříceniny. Naproti tomu chce dokončit dřevěný 

most, který měl ve středověku procházet v mezeře mezi štítovými zdmi a končit 

před palácem. Postupně by se upravil i návštěvnický provoz, aby neškodil hradu 

jako doposud, kdy je na hradě několik ohnišť. Snad už také skončila éra hledačů 

pokladů, kteří zříceninu rozebírali, překopávali a naopak snad se hrad dočká archeologického 

průzkumu. 

Původní plocha nádvoří je pokryta až několikametrovou vrstvou sutin, takže 

torza zdí jsou často horními patry původních budov. Majitele čeká spousta práce 

pod přísným dohledem památkářů. Zatím na hradě pracuje sám, ale nevylučuje, 

že vznikne parta nadšenců, jak je tomu na několika hradech. Do další práce můžeme 

panu Hamzovi popřát, aby se mu podařilo dokončit vše, co si představuje. 

Bude to jen ku prospěchu hradu a zachování památky pro další generace. 

Neškodí si připomenout, že již v roce 1996 byl vypracován „Projekt rekonstrukce 

kulturní památky zříceniny hradu Templštejn u Moravského Krumlova.“ 

Na projektu je uvedena Správní komenda Templštejn Jamolice. Cíl projektu byl 

rozdělen do dvou etap: 

a) Zakonzervování hradu a statické zajištění obnaženého zdiva, při souběžném 

průzkumu lokality za použití investic ve výši 14,6 mil. Kč 

b) Částečná obnova hradu ve výši 21,8 mil. Kč 

Úplné dokončení celého projektu se uvažovalo okolo roku 2009. Po dokončení 

úprav se předpokládala návštěvnost 20 000 lidí. Mimo aktivit pro veřejnost 

(např. středověké turnaje, expozice tematiky Templářů, malé muzeum s depozitářem), 

měl hrad sloužit i potřebám správní komendy řádu. 

Jiří Široký, tel.: 776 654 494 

Použité prameny: 

Lidové noviny, reportáž 12. 9. 2011 

Projekt rekonstrukce hradu Templštejna – 1996 

12

Nebudu vás zabévat 

Ranní pochůzka po vesnici má dvě etapy: na hřbitov a do prodejny. Protože 

k ní poslouží stařičké kolo, nejde o pochůzku ve smyslu chození, ale spíš o pojíždění. 

To je to pravé slovo. Dnes mě ten „arab“ zklamal. Zadní kolo prázdné. 

Ochotný údržbář, mladší syn, pronesl diagnózu: „Néni to pichly, ale máš praskló 

gumičku ve ventilku.“ 

Šel jsem pěšky. V té devadesátce už ne tak lehce jako kdysi. To dá rozum. 

Ale, jak říkala moje maminka, že „všecko zlé je k něčemu dobré“, tak opravdu. 

Natrefil jsem se cestou s několika, kterým vděčím za pozdrav, a na oplátku jsem 

s nimi ztratil slovo, jak se říká. A toho si vážím. Žít sám není přepych, to mi 

věřte, a tak vděčím za každý kontakt, každé setkání, které potěší a je svorníkem 

lidství. 

Setkání první: Na hřbitově, opodál našeho hrobu, slyším ťukání. „Dobrý 

den“, zdravím muže středního věku v nezáviděníhodné poloze s vousovým porostem. 

Vkleče, obložen všelijakými serepetičkami, vyťukává na kamenné desce 

jméno toho, který má v tom hrobě domovské právo. V té chvíli přejdou všelijaké 

myšlenky: o nebožtíkovi, kterého jsem znal jako ostatní z dědiny, o zajímavé kamenické 

práci, o nepohodlí s ní spojeném, o horku přes třicet stupňů. Při hovoru 

kameník neustal v práci. Proto se loučím: „Nebudu vás zabévat. Buďte zdráv!“ 

„Na shledanou!“ 

Setkání druhé: Žena středního věku veze dvojkolku plnou prázdných petlahví. 

„Nazdar, Vlasto, kam s tím?“ „Do kontejneru.“ „Z toho, co vezeš, nebyla 

opice, viď,“ já nato. „Nee. Děláme zámkovou dlažbu u baráku, tak aby měli 

chlapi co pít.“ „Tak ty budeš tedˇzámecká paní, né?“ „To se ví!“ končí rozhovor 

smíchem. 

Setkání třetí: Na chodníku u potoka opravuje důchodce dlažbu. „Co ti to 

udělalo, Mirku?“ ptám se místo pozdravu. „Ále. Je tady negde v potoce potkan 

a potvora baví se tim, že na chodniku zvedá dlažbu. A pořád jen tu samó.“ Potok 

má bystrou vodu. Pramení nedaleko pod nádražním pešunkem v prameništi 

opatřeném spárovanými klenbami. Vody teče bohatě a o tom se teď, když jsou taková 

vedra, dobře povídá. Mirek zná terén a popisuje jiná prameniště. Zabíháme 

v řeči k přehradám na řekách, když mě zrázu napadne, že beseda v tomto čase, 

v pracovní době, není vhodná, a proto se loučím: „No, nebudu tě zabévat.“ „Ále, 

nezabéváš, Honzo. Nemám napilno.“ „Nazdar!“ 

13

Cestou domů, nevím proč, se mně začala přelévat v myšlenkách užitá běžná 

fráze: „nebudu tě zabévat“. Opírám se o své znalosti českého jazyka i o Slovník 

spisovné češtiny, kde je vysvětlen výchozí výraz slovesa zabývati se: soustředěně 

věnovat pozornost, zaměstnávat se rodinou, sám sebou. 

Když se proto řekne u nás: „Nezabévé!“, pak to převedeno do místní mluvy 

znamená: Táhni! Jdi pryč! Jdi si svou cestou! Nech mě na pokoji! Nemluv mně 

do toho! Nepleť se do toho! A kdoví, jaké ještě varianty by bylo možno vymyslet. 

Tak bohatá a košatá je naše mateřská řeč! Buď pochválena! 

Mimochodem. Nezabévám vás, milí čtenáři? Esli ano, tak mi to promiňte. 

Nazdar! 

Moudrá slova o práci 

Práce ještě nikomu neuškodila, ale nicnedělání taky ne. 

Když nemám co dělat, tak pracuji. 

Není ani tak důležité pracovat, jako informovat druhé, 

že pracujeme. 

V práci útěcha, spokojenost, bohatství a moc. 

V práci a vědění je naše spasení. 

Age, quod agis! Co děláš, udělej solidně! 

Není to legrace, samá práce, ale je to k zbláznění, když není. 

Buďto příst, nebo jíst, nebo píseň zpívat. 

Práce muže vysiluje, ženy posiluje. 

Když práci střídá siesta, muž žije do sta. 

Chudák kozel, může se uběhat: ještě i koně aby provázel 

k napajedlu! 

Osel kladkou otáčí – kozel bradkou potřásá. 

Jak se nadřou bojaři a páni, o tom nemá mužík ani zdání. 

Lidé jsou živi z práce: jedni ze své, druzí z cizí. 

Nejhezčí pohled na veslaře je z břehu. 

Pracovitost má zuby, lenost jazyk. 

R. Briffault 

K Čapek 

T. Bernard 

K. J. Erben 

F. L. Rieger 

Latinské přísloví 

Irské přísloví 

Anglické přísloví 

Africké přísloví 

Španělské přísloví 

Tatarské přísloví 

Srbské přísloví 

Ruské přísloví 

Valonské přísloví 

Finské přísloví 

České přísloví 

14

Vzpomínka na léto 

Dnes se druhý den za sebou ozval přicházející podzim. Když ráno vstávám, 

je to už za tmy. Před pár týdny už bylo světlo. Stejně tak, když se podívám z okna 

kanceláře, je skoro tma. 

Tak jsem si vzpomněl na jeden zážitek z léta. Moje malá dcerka nechtěla 

v noci usnout, proto jsem si řekl, že ji dám do kočárku a projdu se s ní, protože 

to občas zabírá. Byl krásný letní večer a brzo přišla tma. Připadal jsem si jak ve 

středozemí. Když jsem tam pobýval, rodiny také začínaly vycházet ven až po setmění 

kvůli horku. Já šel na náměstí, upřímně s myšlenkou, že jestli dcerka usne, 

dám si ve vinotéce „U Komárů“ sklenku vína. Jenže ona byla jiného názoru, tak 

jsme kroužili po Ivančicích. Nejvíc jsem si užil náměstí. Byl jsem na něm skoro 

sám, byla opravdu horká noc a celé to vzbuzovalo dojem, že někde u Nové brány 

musí začínat moře. V nepřítomnosti aut jsem měl nerušený pohled na architektonické 

krásy na náměstí. Stromy, které jsou krásně osvětlené a není jich málo, se 

neschovávaly za střechy dodávek a zásobovacích aut. Vše mělo krásnou barvu 

a vypadalo čistě. Byl jsem opravdu hrdý na ivančické náměstí. Jen škoda, že ani 

v létě náměstí nežilo lidmi, kteří by vyšli do hezkého centra města, aby potkali 

jeden druhého. Třeba právě při sklence dobrého místního vína. 

Aleš Tureček 

Gaudeamus igitur… 

Naše kvartánka v ústředním kole Olympiády z českého jazyka 

Ve dnech 23.–29. 6. 2011, tedy koncem školního roku, kdy si již ostatní studenti 

užívali odpočinku na výletech a exkurzích, bojovala za naše gymnázium 

Martina Jelínková z kvarty v ústředním kole 37. ročníku Olympiády z českého 

jazyka. 

Postoupila mezi 63 účastníků dvou kategorií celostátního kola díky velmi 

pěknému umístění v krajském kole soutěže. Jako zástupkyně I. kategorie, tedy 

studentů tercie a kvarty, se do ústředního kola probojovala v historii našeho 

gymnázia snad poprvé. 

Soutěž se konala v rekreačním středisku Úsvit ve Vanůvku u Telče. Účastníci 

museli úspěšně splnit 5 úkolů: 2 gramatické, napsat 2 slohové práce a zvládnout 

1 mluvní cvičení. V plnění těchto soutěžních úkolů byla Martina více než úspěšná. 

V tak veliké konkurenci značného počtu soutěžících obsadila 11. místo! 

15

Martině blahopřejeme, děkujeme za vzornou reprezentaci naší školy a věříme, 

že za naše gymnázium bude v soutěži bojovat i letos, i když již ve II. 

kategorii. 

PhDr. Jana Chocholáčová 

A co o soutěži píše Martina sama? Přečtěte si: 

16 

Olympiáda 

Když jsem po účasti v krajském kole Olympiády z českého jazyka postoupila 

do kola celostátního, měla jsem obrovskou radost. Na týdenní pobyt ve Vanůvku 

u Telče jsem se těšila, koneckonců to bylo poprvé, kdy jsem měla možnost se 

něčeho takového zúčastnit. 

Ve čtvrtek 23. června 2011 jsme se já a další čtyři postupující z Jihomoravského 

kraje vydali dálkovým autobusem z Brna do Telče. A z Telče už to 

byl jen kousek do rekreačního střediska ve Vanůvku. Ubytovali nás do chatek 

a rozdělili do pracovních skupin, takzvaných „Prsků“ podle kraje, ze kterého 

pocházíme. Ještě ten večer jsme se v naší skupině stihli seznámit, navázat nová 

přátelství a vymyslet pro všech 70 účastníků soutěže program a hry na následující 

večer.

Další den ráno se všichni sešli v místní klubovně, kde se nám představila 

porota a sdělila nám zadání prvního úkolu z gramatiky. Celé odpoledne silně 

pršelo, takže jsme měli na řešení dostatek času. Jen co se trošku vyjasnilo, vydali 

jsme se na výlet ke zřícenině zámku v Českém Rudolci. Měli jsme výjimečnou 

možnost si chátrající budovu prohlédnout i zevnitř, vystoupat po dřevěném 

žebříku na zámeckou věž a porovnat vzhled pokojů v současnosti s fotografiemi 

původních krásných komnat. Bylo opravdu smutné, ale zároveň i zajímavé a poučné 

vidět, co se během několika let může stát s tak nádhernou památkou, když 

žádný z majitelů nemá finanční prostředky na údržbu zámku. Poté nás autobus 

zavezl do Třeště, kde jsme si připomněli vánoční atmosféru prohlídkou místního 

Muzea betlémů. 

Na základě těchto dvou výletů jsme hned po příjezdu obdrželi zadání dalších 

úkolů – napsat úvahu na téma „Co bych dělala, kdybych zdědila tuhle starou 

ruinu“ a dialog dvou postav z Betléma. Myslím, že slohové úkoly každý s přehledem 

zvládl, ale o den později přišel na řadu nejtěžší úkol, a to mluvní projev. 

Téma, na které jsme měli minutu a půl mluvit, jsme se každý dozvěděli až těsně 

předtím, než jsme vystoupili před porotu, takže nezbývalo nic jiného, než čistá 

improvizace. 

Jako úplně poslední nás čekal druhý úkol z mluvnice, aneb všechna slova, 

která se dají tvořit pomocí přípony –ka. Poslední den bylo vyhlášení výsledků, 

kde jsme obdrželi diplomy a knihu dle vlastního výběru. Večer jsme uspořádali 

táborák, u kterého se zpívalo a vzpomínalo, co všechno jsme za ten týden stihli 

spolu prožít. 

Jsem velice ráda, že jsem se tohoto pobytu zúčastnila, protože jsem zde kromě 

nových zkušeností získala i nové přátele. Doufám, že se někdy v budoucnu všichni 

opět uvidíme… a určitě to nemusí být jen v rámci soutěže. 

Martina Jelínková, kvarta, 2011 

Gaudeamus igitur… 

„Pouhým mlčením nikdy nedosáhneš, aby žák dával pozor, a o mnoho ještě 

méně, aby prospíval… Ba čím víc ho budeš nutit k takové němé pozornosti, tím 

více ho otupíš… Avšak dáš-li mu něco dělat, brzy ho povzbudíš, brzy upoutáš 

jeho mysl, aby se upjala na svůj předmět.“ 

Jan Amos Komenský 

Těmito slovy byla dne 9. září 2011 v prostorách Památníku A. Muchy 

v Ivančicích zahájena výstava Gaudeamus igitur…, kterou připravili vyučující 

Gymnázia Jana Blahoslava Ivančice. Ukazuje průřez činnosti studentů školy, 

ať již jde o aktivity společenské (humanitární), či výsledky moderních forem 

17

a metod výuky, jež kladou důraz na žákovu činorodost, aktivitu, samostatnost 

a odpovědnost (zajímavé projekty a práce studentů, které vznikly ve výuce v poslední 

době a z nichž mnohé byly oceněny nejen v krajských, celostátních, ale 

i mezinárodních soutěžích). 

Páteční vernisáže se zúčastnilo nejen velké množství současných i bývalých 

pedagogů školy, ale také mnozí její absolventi, studenti a široká veřejnost. Výstavě, 

ale i celé škole popřál mnoho úspěchů a zájmu občanů místostarosta města 

Ivančice Mgr. Radek Musil. O zpříjemnění celého odpoledne se postaral septet 

žáků gymnázia Canal people pod vedením studentky septimy Petry Veselé. Zazpíval 

skladby francouzské, španělské i africké. 

Výstava potrvá do 25. září 2011. Všichni zájemci o práci Gymnázia Jana 

Blahoslava Ivančice jsou na ni srdečně zváni. 

PhDr. Jana Chocholáčová 

18

OSLAVY 100. VÝROČÍ 

VČELAŘSKÉHO SPOLKU V IVANČICÍCH 

VČELAŘSKÁ VÝSTAVA 15. října (sobota) – 4. listopadu (pátek), 

Památník A. Muchy 

Vernisáž v pátek 14. října v 16.00 hodin 

Jak jsem začal včelařit 

Jsem jeden z nejstarších členů ivančické včelařské 

organizace. O tom, jak jsem začínal s chovem včel, bych 

rád podal toto svědectví. 

Bylo to na podzim 1964, kdy mi bylo 29 let. Můj otec, 

chovatel králíků a holubů, se přátelil s jiným chovatelem 

profesorem Rostislavem Muchou. Při jedné profesorově 

návštěvě u nás si host všiml nejen mně, ale i toho, že jsem 

zálibu v chovatelství zdědil po otci. Nabídl mně, zdali 

bych nechtěl vyzkoušet i včelařství. Návrh mě zaujal 

a tak jsem přijal pozvání k návštěvě jeho včelínu. Stalo se tak hned příští týden, 

protože jsem byl velmi nedočkavý. 

Provedl mě včelínem a seznámil mě s jeho zařízením. Ukázal mi úly i všechny 

pomůcky, které se používají při obhospodařování včelstev. Předvedl mi 

i ukázku práce se včelstvem. Když viděl můj zájem, doporučil mě obrátit se na 

tehdejšího jednatele ZO včelařů Ivančice Františka Kocába. Ten mi dal přihlášku, 

se kterou jsem se měl dostavit do schůze výboru ivančické základní organizace. 

Bylo to 22. března 1965. To datum si dobře pamatuji, protože od té doby 

patřím do včelařské rodiny. 

Byl jsem začátečník, a protože v organizaci panovala přátelská atmosféra, 

snažili se mi všichni pomoci. Dodnes na to s vděčností vzpomínám. Přátelé 

včelaři mi poradili, kde zakoupit úly a včelstva. Tak byly položeny základy mé 

celoživotní záliby. Následovalo zajištění pozemku a prvních úlů. S tím mi pomohl 

otec, který mě velmi podporoval. Vzpomínám si, jak jsme postavili první 

včelín pod kaplí svatého Jakuba. Do něho jsem zakoupil a přivezl první včelstva 

z lokality Stříbský mlýn. 

První včelařské pomůcky jsem nakoupil v Brně. Takto vybaven jsem se postupně 

seznamoval s životem včel a s prací včelaře. Brzy jsem poznal, že včelaření 

není jen výroba medu. Poznával jsem, že se za touto snahou skrývá množství 

tvrdé a trpělivé práce, od které jsem chtěl zpočátku často utéct. Ale byla to droga, 

která mě k ní znovu vracela. Získával jsem postupně zkušenosti, a čím víc jich 

bylo, tím ubývalo žihadel. 

19

Můj první včelín pod Jakubem 

Větší včelín a včelnice pod Jakubem 

20

To už jsem si troufl vyměňovat získané poznatky se staršími včelaři, jako 

byl Ferdinand Liška, zkušený včelař a chovatel matek. Mnoho jsem získal od 

Františka Boka, který spravoval odbornou knihovnu naší základní organizace. 

K němu byla cesta za novými poznatky a vědomostmi, které potřebuje včelař ke 

svému životu. Právě on mě učil na příkladech, kam a jak umístit včelíny, například 

jeho vlastní na Oklikách. Spřátelili jsme se. Získané vědomosti i zkušenosti 

jsem později zúročil ve funkci zdravotního referenta. 

V roce 1965 jsem začal studovat na Fakultě tělesné výchovy a sportu v Bratislavě. 

Tam jsem se seznámil s významným slovenským včelařem Vojtěchem 

Križanem, autorem několika publikací o chovu včel, o stavbě úlů a o kočování 

vozů. V roce 1996 jsem zakoupil další včelstva. Protože stávající včelín byl už 

pro ně malý, musel jsem je umístit vedle něj. 

V následujícím roce jsme koupili s přítelem Eiblem kočovný vůz od Vojtěcha 

Križana. Renovoval jsem jej z gruntu v roce 1978. Později jsem si pořídil od 

přítele Sovy druhý kočovný vůz, a tak s oběma hospodařím dodnes. 

Dnešní stav – oba vozy na Černé 

Když se ohlédnu na ta dlouhá léta, která jsem prožil u včelařství, nejsou to 

jenom zkušenosti se včelami, ale i cenná přátelství s lidmi kolem nich. 

Mgr. Karel Novotný 

21

ŠKOLNÍ JÍDELNA IVANČICE 

NA BRNĚNCE 1 

srdečně zve všechny rodiče, prarodiče a příbuzné 

našich strávníků i celou veřejnost na 

Přijďte k nám na večeři 

aneb 

nahlédněte pod pokličku školní jídelny podruhé 

Kdy? 7. října 2011 v 17.30 

Co Vám nabídneme tentokrát? 

Vybírat můžete z následující nabídky: 

1. Polévka hrstková, kuře na čínský způsob, rýže, ledový salát 

2. Polévka hrstková, segedínský guláš, houskový knedlík 

3. Polévka hrstková, kuskus s vepřovým masem, zeleninou 

a sýrem, mrkvový salát s jablky 

Cena: 57,- Kč (objednat je nutno předem ve Školní jídelně) 

Kde? Školní jídelna Ivančice – Na Brněnce 1 nebo 

výdejna Školní jídelny Komenského nám. 7 

Těšíme se na Vás 

22

ZŠ TGM 

Podzimní hádanky 

Každý vstup do koloběhu školního života je těžký. Po dvouměsíční prázdninové 

pauze chvíli trvá, než si zvykneme na soustavnou školní práci. 

Ve slohové hodině jsme vzpomínali na prázdniny, snažili jsme se připravit na 

nadcházející podzim. 

V letošním roce nás léto pěkně potrápilo. Pravé letní dny přišly až na samém 

sklonku prázdnin, teplé počasí se drží doposud. O to větší úsilí nás stojí vytrvat 

čilí a aktivní ve školních lavicích. 

Proto jsme písemně tvořili to, co máme rádi – hádanky. Věnovali jsme je 

podzimu. Hádejte s námi. 

Za kolektiv žáků 5. A, Mgr. Jarmila Loudová 

Tvorba dětí: 

Žluté pochutnání, 

je jen na podzim k mání. 

Je sladké jako med, 

dej si ho hned teď. 

Co je to? (AKŠURH) 

Vojtěch Janský 

23

Z jara krásně vypadaly, 

do léta pěkně voněly. 

Na podzim se zimy lekly, 

z barevných šatů se vysvlékly, 

aby opět po roce 

mohly v klidu spát. 

A nám znovu na jaře 

velkou radost udělat. 

Co je to? 

(YNITĚVK) Natálie Badinová 

Na provázku přivázaný, 

letí s větrem o závod, 

mezi mraky propletený 

přiletí i napřesrok. 

Má ho každý rád, 

je to náš dobrý kamarád. 

(KARD) Anděla Hnátková 

Sluníčko ještě trochu svítí, 

pomalu odkvétá kvítí. 

Občas i leje, 

sklízíme, nesejeme. 

A škola volá, 

hola, hola! 

Co je to za měsíc? (ÍŘÁZ) 

Leokádie Plchová 

V poli sám a nahý stojí, 

že v zimě zmrzne, moc se bojí. 

Kabátek mu vítr odnes, 

kdy ho vrátí, neví dodnes. 

Co je to? (MORTS) 

Sabina Košťálová 

Jehlice zelené stále mají, 

až na jeden, jenž je opadavý. 

Jako jediný na podzim opadá, 

takto to s ním dopadá. 

Co je to? (NÍŘDOM) 

Simona Fraňková 

Vyrostla mi před očima, 

každý den je trochu jiná. 

Někdy pálí, plamen nemá, 

je červená i zelená. 

Co je to? (AKIRPAP) 

Martin Podhrázký 

Cupe, dupe u plotu, 

hledá sobě dobrotu. 

Ke spánku se připravuje 

a nás všechny překvapuje, 

jak jablíčka nese si, 

ať má dobrou večeři. 

Pod listí co opadává, 

před zimou se rád schovává. 

Kdo by to byl řek, 

že je to _________. 

(KEŽEJ) 

Lukáš Matoušek 

Běhá to po poli, 

draky to zvedá. 

Zalézá pod svetry, 

zima je, běda! 

Co je to? (RTÍV) Karolína Dužíková 

Jedenkrát do roka 

kdy slunce svítí, 

začnou schnout lístečky, 

začne schnout kvítí. 

Podzimní vítr na školáky volá: 

„Hola! Hola! Začala vám škola.“ 

Co je to? (ÍŘÁZ) Hana Kadlecová 

Na podzim se dívá z výšky 

na střechy i na kočičky. 

Vždy pozdraví vlaštovky, 

nakoukne broukům na krovky. 

Po obloze pluje mrak, 

pod ním se směje pestrý ________. 

Co to je? (KARD) 

Alena Drozdová 

24

MŠ, ZŠ a Dětský domov, Ivančice, Široká 42 

FIGURKY 

FIGURKY aneb HRAJEME SI KAŽDÝ DEN 

jsou celoroční celoškolní tematický projekt školského 

zařízení MŠ, ZŠ a Dětský domov, Ivančice, 

Široká 42. 

FIGURKY svou koncepcí navazují na předchozí celoškolní celoroční tematické 

projekty a čerpají ze zkušeností získaných z jejich realizace. 

Celoroční celoškolní tematické projekty vytvářejí společnou zážitkovou základnu 

pro všechny části školského zařízení a tím navazují atmosféru vzájemné 

spolupráce. 

FIGURKY aneb HRAJEME SI KAŽDÝ DEN vycházejí z metodiky Figurkové 

školičky a podporují rozvoj klíčových kompetencí žáků. „Figurková školička“ 

(FŠ) přichází s nápadem propojení rozvoje jedince pomocí edukativních 

činností i podpory interpersonálních a vrstevnických kontaktů hrou a vzděláváním 

jak v tradičním pojetí, tak s pomocí techniky. Je to původní výuková metoda 

zaměřená na rozvoj dětského intelektu, schopností a dovedností. Je to cesta jak 

25

se naučit přemýšlet a nejen mechanicky konzumovat nabídnuté.“ (PhDr. Iveta 

Míková, Figurková školička, příručka pro učitele a instruktory, Figurka o.p.s. 

2010). Motivy z Figurkové školičky budou tematickým východiskem pro náměty 

motivačních rozhovorů v českém jazyku, třídní a celoškolní akce a projekty. 

Projekt FIGURKY aneb HRAJEME SI KAŽDÝ DEN je rozdělen do čtyř 

tematických bloků, které na sebe navazují a prolínají se. Témata vytvářejí společnou 

základnu pro podobné činnosti v rámci celé školy (MŠ, ZŠ, ZŠS, internát 

a domov). Jsou motivací při vyučování napříč předměty (dle možností) a východiskem 

pro celoškolní akce: 

‣ Věže – objevujeme a mapujeme věže a rozhledny v Ivančicích a okolí, měříme 

je, odhadujeme či počítáme výšku, počítáme schody, zjišťujeme, kdy 

a proč byly postaveny, stavíme věže. Zajímáme se o rozhledny a věže v souvislosti 

s vlastivědou a zeměpisem obecně. 

‣ Králové a královny – čteme, sledujeme i hrajeme pohádky, učíme se o pohádkových 

i pravých slavných králech a královnách, zajímáme se o historii, 

orientujeme se v letopočtech, učíme se římské číslice, tvoříme si kostýmy 

králů a královen. 

‣ Střelci – sportujeme, cvičíme vlastní dovednosti – hod a střelbu na cíl. Zajímáme 

se o hokej, košíkovou, střelbu, vyrobíme si pomůcky pro trénink hodu 

na cíl, zorganizujeme střelecký turnaj. 

‣ Koně – zajímáme se o koně, o přírodu, uspořádáme výpravy za koňmi, pozorujeme 

koně, dle možností se na koních svezeme, pomáháme koňům. 

V rámci projektu proběhnou tři tradiční speciální týdny se snahou co nejvíce 

v programu využít objevné motivy: 

‣ Školní dvoudenní těšení – ochutnávka FIGUREK 

‣ Vánoční těšení 

‣ Prázdninové těšení 

Projekt FIGURKY aneb HRAJEME SI KAŽDÝ DEN byl připraven na 

základě nápadů pedagogů ze školení Figurkové školičky, které se v naší škole 

uskutečnilo dne 5. 11. 2010 a na němž 17 pedagogů získalo Figurkové školičky. 

Projekt FIGURKY využije i naše zkušenosti získané v minulých školních projektech. 

Bc. Eva Kalousková, Ivančice 1. září 2011 

26

Základní škola Vladimíra Menšíka 

Zahájení školního roku 

Prázdniny utekly jako voda a nastal čas povinností – nový školní rok. Slavnostní 

zahájení proběhlo tradičně na nádvoří ivančické radnice. Sešli se zde 

nejen žáci a jejich učitelé, ale i rodiče a příbuzní školáků. 

Nejdříve proběhla oficiální část – zástupci MěÚ v Ivančicích – p. starosta 

V. Adam a místostarosta p. R. Musil přivítali všechny přítomné. 

Následoval projev paní ředitelky Lenky Vokurkové, která všechny přítomné 

přivítala a popřála dětem i rodičům úspěšný školní rok. Zmínila také zdařilou 

rekonstrukci budovy II. stupně na Růžové ulici – výměna oken, zateplení a nová 

fasáda, vybudování dalších multimediálních učeben a radost z nově příchozích 

žáků z Ketkovic a okolí. 

Paní zástupkyně Jitka Štorková představila žáky první třídy. Každý prvňáček, 

kterého vyzvala na podium, kde na ně čekala paní učitelka Ilona Šimková – třídní 

1. třídy, byl obdarován tričkem, kornoutkem, balónkem a balíčkem školních po- 

27

třeb. Maminky těchto malých školáků dostaly jako poděkování, že škole svěřily 

své dítko, růži. Po celou dobu je sledovali a povzbuzovali kamarádi ze školky, 

kteří na jejich místě budou stát příští školní rok. Pod podiem na děti z 1. třídy 

čekalo ještě jedno překvapení. Pracovnice studia Soleil – Iveta Hošková a Tereza 

Kopas všem namalovaly na obličej různé motivy. 

Slavnostněji prožívali první zářijové dopoledne i šesťáci, kteří přecházeli z 1. 

na 2. stupeň. Byli slavnostně dekorováni stužkou s nápisem „Pro někoho malý 

krok, pro nás velký skok.“ 

Zahájení školního roku bylo obohaceno vystoupením žáků I. stupně. Mohli 

jsme vyslechnout hru na flétnu, zpěv i recitaci. O hudební doprovod se starala 

Růženka Horáková. 

Na závěr p.Simona Chabinová nabídla všem možnost strávení volného času 

při různých aktivitách ve Středisku volného času v Ivančicích. 

Školákům i rodičům přejeme pevné nervy a úspěšný start do nového školního 

roku. 

učitelky 1. stupně 

Den, kdy září Světlušky 

Ve středu 7. září proběhl už 9. ročník 

celonárodní charitativní sbírky Den, 

kdy září Světlušky, pořádané Nadačním 

fondem Českého rozhlasu. Do více než 

300 měst se rozběhlo 6000 dobrovolníků 

v kostýmu broučka nabízet píšťalku, 

kuličkovou hru nebo náramek se 

Světluškou. Zakoupením si některých 

předmětů měl každý možnost přispět 

na přímou pomoc nevidomým dětem 

a dospělým. Světluščí dobrovolníci se našli i na naší škole a do terénu vyrazili 

s kasičkami Verča Konečná, Markéta Fialová, Nikča Albrechtová, Laďa Dočkal, 

Katka Hlaváčová, Nikča Lukešová, Lucka Kliková, Linda Zouharová z 9. A 

a David Sirůček, Marek Bureš, Míša Pavlovská, Dominik Klusák, Markéta Lasovská, 

Martin Ondráček, Jana Borovičková z 9. B. 

Pro děti byl na Palackého náměstí připraven stánek, kde si mohly vyzkoušet, 

jak těžké je zvládnout bez pomoci zraku běžné úkony, jako například nalít vodu 

do kelímku, rozpoznat různé tvary a mnoho dalších. 

M. Šiplová 

28

Adaptační pobyt 7. třídy – Skřipina 

Škola nám teprve začala, přesto už jsme vyrazili na výlet. Po prázdninách 

je potřeba znovu se sžít, obnovit spojení, navázat nitě hovoru tam, kde skončil 

na konci června. Kamarádství se za dva měsíce nezapomíná, ale proč nezkusit 

vytvořit přátelství nová. Naše třída se totiž rozrostla o pět nových spolužáků, 

a tak jsme měli takových možností ještě víc. A podařilo se, hned první den už by 

nezúčastněný pozorovatel jen těžko poznal, kdo byl členem „starým“ a kdo je 

u nás nováčkem. Pobyt na Skřipině byl moc fajn, dobré jídlo, bezva hry, skvělí 

instruktoři Honza, Ivča a Gorka. Všichni se zapojili, byli jedna parta, sice ukecaná, 

ale s o to větší vervou hrající každou novou hru – např. autíčka, sochy, 

mnohonožky, diskuzní souboj, večerní týmovou hru, člověče nezlob se a další… 

Bylo toho moc, kdybychom měli všechno vypsat, nestačil by nám ani papír, a tak 

zbytek našeho pobytu ilustrují fotografie. 

Zkrátka ty tři dny jsme si naplno užili, stmelili se a věříme, že to tak zůstane 

napořád. 

Sedmáci a R. Blažková 

29

O domech v Letkovicích 

(Ze zápisků Václava Bartůňka) 

Jméno Bartůněk už v Letkovicích není, přesto nám tento rodák zanechal ve 

svém deníku mnoho zajímavých poznatků o životě v obci, ale i ve světě. Narodil 

se r. 1865 a jeho manželství bylo bezdětné. Aby jeho statek nepřišel do cizích 

rukou, vzal si z Ketkovic od příbuzných schovanku. Děvče vyrostlo, vdalo se, 

a tak se ze schovanky Sedláčkové stala paní Horká. Tato rodina opatruje již více 

než 70 let zápisky svého dobrodince. 

O dědině (mírně upraveno) 

Obec Ledkovice je postavená na pěkné rovině v blízkosti soutoku řek Jihlavky 

a Oslavky. Obec byla postavena ze dvou částí – dědiny a vzadu po jedné 

straně stodoly a po druhé domky. Dědina byla postavena dokola a jen jedna cesta 

vedla do vsi pro povozy a druhá, pěšina, vedla kolem domu č. 17 (č. 17 byla 

obecní pastouška na cestičce na Loučku, kde teď stojí nové domy). Uprostřed 

návsi stála věžička-zvonice a u ní byla kůlna na dřevěných sloupech. Zde v jedné 

místnosti bylo obecní nářadí na hašení požárů – žebříky, háky a lejta na vodu. 

Ve zvonici je zavěšený zvon mající na sobě nápis „LIBORIS UN BRÜNN“ 

POLÁK LAEFBA ZEDNICKÝ MISTR r. 1771. První nápis znamená zvonaře 

z Brna, který zvon ulil, druhý značí dárce, ten je ale nesprávný – má být „Polák 

Josef, zednický mistr“. Ten bydlel v domě č. 1 (dnes hospoda U Jablíčka). 

V té době bylo ve vesnici 28 rolníků a 13 chalupníků. Rolníci se podle velikosti 

polností dělili na láníky, pololáníky (ti měli kolem 10 ha a bylo jich nejvíc) 

a čtvrtláníky. 

Na dědině byly ponejvíc selské usedlosti 

Č. 1 Josef Polák 1/4 lánu, zednický mistr, č. 2 Tomáš Kratochvíla 1/2 l, č. 3 

Matěj Bednařík 1/4 l (pradědeček mé matky Heleny, roz. Bednaříkové), č. 4 

František Rumreich 1/2 l, č. 5 František Čech 1/2 l (dům je zbořen a tím vznikla 

proluka), č. 6 František Jedlička 1/2 l, č. 7 Matěj Bartůněk 1/2 l, č. 8. František 

Coufal 1/2 l, č. 9 Jiří Čech 1/2 l, č. 10 František Doležal 1/2 l (nedávno noví majitelé), 

č. 11 Bartoloměj Jonáš 1/2 l, František Dubšík 1/2 l (škola, školka, dnes 

hospoda), č. 13 Josef Kavalíř 1/4 l, č. 14 Jakub Čech 1/4 l, č. 15. František Čech 

1/2 l, č. 16 chalupa, č. 17 obecní pastouška, č. 18 Jiří Čech 1/4 l, č. 19 Jiří Polák 

1/2 l, č. 20 Bílek – lán, č. 21 František Jonáš 1/2 l, č. 22 František Čudán 1/2 l, 

č. 23 František Sova 1/2 l, č. 24 Antonín Doležal 1/4 l, č. 25 Dominik Bitomský 

To je celá dědina (bohužel v zápiscích zde není uveden letopočet). 

30

Za Humny 

č. 26 František Suk chalupa, č. 27 Josef Šmarda chalupa, č. 28 František 

Bednařík chalupa, č. 29 František Krouz chalupa, č. 30 Jan Štefek chalupa, č. 31 

Josef Vlček chalupa, č. 32 Josef Brázda chalupa, č. 33 Fabian Sova chalupa, č. 34 

Šebestian Coufal 1/4 l, č. 35 František Vérosta 1/4 l, č. 36 František Novotný 1/4 

l, č. 37 František Fibich 1/4 l, č. 38 František Doležal 1/2 l, č. 39 chalupa (bývalá 

kovárna, později škola), č. 40 Procházka – chalupa, č. 41 Veselý – chalupa. 

Toto jsou nejstarší domy v obci, protože dlouho se nesmělo od usedlostí nic 

odprodávat ani svým sourozencům, nanejvýš někdo povolil stavět před svým 

pozemkem, tak na pozemku č. 7 postavena chalupa č. 44 Bartůněk Matěj. 

V pozdější době, kdy se už mohlo od usedlostí něco odprodávat, se začala 

obec zvětšovat. 

Č. 42 František Kocáb koupil pozemek od č. 12 (hospody Ve Školce), č. 43 

chalupa postavena od domu č. 20, č. 44 chalupa Matěj Bartůněk, č. 45 chalupa 

František Kocáb, č. 46 chalupa František Roura, č. 47 chalupa více majitelů na 

pozemku č. 9, č. 48 chalupa Josef Polák, 

č. 49 Jakub Mach koupil půl usedlosti do č. 20 – tím byl rozdělen poslední lán 

v „Ledkovicích“ a proto je dům č. 49 mezi domy č. 20 a č. 21, 

č. 50 chalupa Josef Knotek, 

č. 51 1/4 láník Dominik Drybčák koupil od domu č. 11 polovinu půllánu, 

z domu č. 11 pochází Marie Jonášová, provd. Oderská. Učitel Oderský si sám 

v chalupě č. 39 (bývalá kovárna) zřídil školu, která v obci nebyla. Děti chodily 

buď do Oslavan nebo Ivančic, ale spíš nikam. Některé někdy chodily do č. 1, kde 

je vyučoval zednický mistr Polák za nějaký plat. 

Č. 52 chalupa Antonín Kavalíř, postavena na příčce č. 13, víc mu bratr nedovolil. 

Č. 53 Jan Coufal získal od bratra z č. 8 jen stavební místo. 

Č. 54 chalupa Vérosta, postaveno ve dvoře domu č. 15 

Usedlosti také přicházely v úpadek a to buď hospodáři vymírali, jako v domě 

č. 2 zůstalo jen malé děvče s matkou. Zadluženou usedlost koupil Jan Seka 

z Ivančic a rozprodal po částech a tak z č. 2 zůstala jen chalupa. 

Na čísle 38 vymřela celá rodina, nezůstal žádný dědic, takže půllán zmizel 

úplně. 

Půllán č. 9 byl zadlužen, usedlost koupil František Šnédar z Němčic a rozprodal. 

Někde usedlosti chodily „z ruke do ruke“ a viníkem byl alkohol. 

Na půllán č. 12 (dnes hospoda Ve Školce) se přiženil František Nosek z Hlíny. 

V roce 1872 byl zvolen starostou, ale držel se víc hospody než hospodářství. 

Na svůj úřad byl velice hrdý, ale byl víc opilý než střízlivý. Po dvou letech byl 

31

z úřadu odvolán, tak pil ještě více, pole kus po kuse prodával. V roce 1878 se odstěhoval 

zpátky na Hlínu, kde si koupil hospodářství. Zbytek polí, asi 15 měřic, 

pronajal hostinskému Švarcovi z Ivančic, který měl už pronajaté od č. 5. Dům 

č. 12 koupila v roce 1887 obec a o rok později se postavila škola. 

Na půlláně č. 11 byl Jan Jonáš, syn Bartoloměje Jonáše. Za jeho hospodaření 

byl čtvrtlán prodán nějakému Ludlovi (?). Jan Jonáš se odstěhoval na Hlínu a pak 

na mlýn ve Vistonicích, kde žil jen krátce, vrátil se zpátky do Ledkovic. Koupil 

si stodolu od č. 2 a postavil tam hospodu, tu zase prodal a odstěhoval se pryč. 

Č. 11 koupil od pana Ludla František Petrák z Hartvíkovic. Špatně hospodařil, 

až rozprodal celý čtvrtlán. 

Na č. 10 se také hospodařilo špatně, až celý půllán zmizel. 

Z čísla 20 zbyl jen dům. 

Výstavba domů pokračuje 

Č. 56 domek ve dvoře od č. 2 si postavil Jakub Jedlička s družkou Jonášovou. 

Č. 57 chalupu – postavili Václav a Marie Coufalovi na pozemku, co patřil 

k č. 11. 

Č. 58 majitel Réman z Velké Bíteše, ten zde bydlel jen krátce. 

Č. 59 domek postaven ve dvoře č. 18 patřící Jiřímu Machovi. 

Č. 60 postaveno na příčce dědiny Jakubem Machem jako výměnek. 

Č. 61 postavil v roce 1869 Jakub Drybčák, pozemek mu přenechal bratr Marie 

Drybčákové. 

Č. 62 postaveno na části dvora, průjezdu a jedné světnici od domu č. 11 pro 

Františka Bílka. Dlouho tam nebydlel, dům pak koupil a opravil Josef Zedník 

– obuvník. 

Č. 63 vzniklo na části domu č. 42 

Č. 64 postaveno na části domu č. 38 pro Augustina Bednaříka. 

Č. 65 postavili Antonín a Kateřina Minaříkovi – pozemek koupili od domu č. 8. 

Č. 66 je zbudováno z části staré školy pro manžele Františka a Marii Kocábovy. 

Č. 67 je půl domu od č. 52. 

Č. 68, 69, 70 postavil na příčce od č. 12 cihlář Jan Růžička z Ivančic, ten měl 

v Ledkovicích cihelnu, kterou sám postavil a za to ji 20 let užíval a dával obci 

ročně „1000 kusů tvrdého materiálu“. Postavena byl v r. 1891. U cihelny byla 

studna hluboká 12 m. Hned první rok, když hnal obecní sluha dobytek na pastvu 

na Hlinek, tam spadla kráva, tu museli utratit a pak teprve vytáhnout ven. 

Č. 71 dům postavil František Feit na příčce domu č. 14. 

Č. 72 si postavil jako výminek František Krbel v r. 1898. 

Č. 73 a 74 postavil r. 1901 Jan Růžička ze stodoly od č. 20. 

Č. 75 postavil r. 1902 Josef Bednařík na příčce od č. 20. 

Č. 76 Coufal František – postaveno na příčce od č. 21 a později prodán Jindřichovi 

Polákovi. 

32

Č. 77 postavil na svém pozemku Karel Coufal r. 1903. 

Č. 78 postavil na svém Jan Čech r. 1906. 

Č. 79 je zbudováno z části domu č. 42 v r. 1906 pro Josefa Krontoráda. 

Č. 80 je postaveno na pozemku od domu č. 42 - dříve majitel František Coufal. 

Č. 81 postavil dům František Doležal na svém v r. 1908, později ho užíval František 

Rumreich. 

Roku 1853 se odklidila rozpadající se kůlna u zvonice. Z příspěvků se postavila 

kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého. 

Tolik ze vzpomínek Václava Bartůňka o domech. (Data nemusí být přesná, 

hlavně kaplička byla podle jiných záznamů postavena až v r. 1864.) 

Marie Bisová, knihovna Letkovice 

Rodáci z Němčic založili město v USA 

Spojené Státy, Severní Dakota, Pisek – místa vzdálená tisíce kilometrů od 

Ivančic a přece spolu souvisí. Můžeme ještě pokračovat: Rumreich František, 

Jelínek Karel, Vavřík Antonín, Schnedar Antonín, Patočková Marie – snad vám 

ta jména připomínají jména obyvatel z Němčic, stejně jako Schiller Jan z Letkovic, 

Knotek Alois z Budkovic. Všichni emigrovali do Spojených států a s jinými 

vystěhovalci z Jižních Čech založili v roce 1882 v Severní Dakotě městečko 

Pisek. Několik málo údajů je uvedeno v Pamětní knize obce Němčice, kde jsou 

33

uvedeni majitelé domků a u některých je poznámka o vystěhování do Ameriky. 

Málo údajů je ve Státním okresním archivu a Rajhradě. Tam se zachovalo pouze 

několik listů záznamů o vydání cestovních pasů, zřejmě je to zbytek převzatý 

z archivu okresního hejtmanství v Brně. Je štěstím, že v období 1876–1882 je 

uvedeno cca 15 jmen z Ivančicka. Jsou tu konkrétní údaje 

se jménem, datem narození, místem bydliště, označení 

řemesla a pro kterou zemi byl pas vydán. Škoda, že chybí 

údaje z jiných období. Nejvíce informací o rodácích z Ivančicka 

je uvedeno v knize „Pisek, The First Century“ vydané 

v Severní Dakotě v roce 2007 u příležitosti 125. výročí založení 

města Pisek. Z americké angličtiny zajistila překlad 

potřebných údajů vnučka Magdalena Kabelková, které tímto 

srdečně děkuji. 

Než-li se podíváme po osudech osob uvedených na začátku, pokusme si 

objasnit příčiny emigrace. Byla to velká odvaha, prodat co měli a vydat se do 

neznámého prostředí nebo nutnost, protože tehdejší životní podmínky v Rakousku-Uhersku 

neumožňovaly obstojné živobytí, hlavně u vícečlenných rodin? 

Dne 7. 9. 1848 vydal císař František Josef I. patent o zrušení poddanství. 

Z roboty se mohli rolníci za finanční náhradu vykoupit. Pro mnohé z nich to 

neznamenalo obrat k lepšímu, naopak, jejich ekonomická situace se v důsledku 

zadlužování ještě více zhoršila, a proto se rozhodli hledat obživu za mořem. 

Vystěhování umožnil zákon z roku 1867 o volnosti k vystěhování ze země, 

což předtím nebylo vůbec povolováno. Zájemci o vystěhování mohli vycestovat 

buď přímo na vystěhovalecký nebo na cestovní pas, obvykle s tříletou platnosti. 

K žádosti o vystěhovalectví se muselo přikládat rovněž potvrzení vydané 

místním obecním úřadem o tom, že žadatel nemá dluhy a disponuje dostatkem 

finančních prostředků na cestu do Ameriky. Všichni muži ve věku od 17 do 40 

let navíc museli přikládat osvědčení vojenských úřadů o splnění vojenské povinnosti. 

Podle úředních záznamů odešlo z Čech a Moravy do USA v letech 1850 

–1900 přes 210 tisíc osob. Kolik jich odešlo ilegálně nelze zjistit. 

Cesta do Ameriky byla náročná po finanční, tělesné i duševní stránce a ne 

každý se na ni mohl vydat. Mnozí prodali veškerý svůj majetek a za získané 

peníze si zajistili přepravu do Spojených států. Jiní si na cestu chtěli vydělat tak, 

že se nechávali najmout na lodní práce. Když ani to nestačilo, rodina se rozdělila, 

odjel otec a později až získal prostředky pro ostatní, mohli vycestovat příslušníci 

jeho rodiny. 

Cesta lodí přes oceán trvající několik týdnů představovala pro mnohé traumatický 

zážitek. Lodním společnostem bylo sice nařízeno zajistit pro cestující 

34

jídlo a pití, ale kvalita stravování a hygieny byla na nízké úrovni. Není divu, že 

se na lodi mnohdy šířily různé epidemie. Stávalo se, že bylo přepravováno více 

cestujících, než pro kolik byla loď určena. Když přistěhovalci cestu přes oceán 

úspěšně zvládli, ještě stále neměli vyhráno. V přístavech museli projít formální 

přistěhovaleckou procedurou. Pro mnohé krajany byla vstupní branou do Spojených 

států přistěhovalecká stanice Castle Garden v New Yorku. Ne všem byl 

průchod stanicí povolen. Vylučováni v té době byli např. slepci, lidé s tělesnou 

vadou nebo nepříčetní, kteří byli vráceni do Evropy. Ti šťastnější, kteří kontrolou 

prošli, si v Castle Garden mohli obstarat jídlo, dojednat ubytování, vyměnit peníze 

či si koupit lístky na železnici nebo parník pro další přesun. 

Ve Spojených státech amerických se emigranti z Čech a Moravy sdružovali 

do skupin na základě národností, příbuzenských nebo přátelských vztahů. Tento 

tzv. rodinný charakter si čeští přistěhovalci udrželi a dokladem může být hřbitov 

v Pisku, kde náhrobky svědčí o rodinných nebo příbuzenských vztazích po několik 

generací. 

Příště o začátcích usídlení v městě Pisek a o poměrech v Severní Dakotě. 

Jiří Široký, tel. 776 654 494 

POUŽITÉ PRAMENY: 

Kniha „The First Century“ vydaná k 125. výročí založení města Pisek v Severní 

Dakotě, USA, Nakladatelství J&M Pisek, USA 

Kniha vydání pasů v r. 1876 – SOkA Rajhrad, fond A 1, čís. 21 

Pamětní kniha obce Němčice – SOkA Rajhrad, fond C 39 čís. 13 A 

Vysvětlení údajů na listu evidence vydávání pasů, které vydalo Okresní 

hejtmanství Brno: 

Všichni čtyři uvedení Byli z Němčic, datum vydání pasů – 12. 6. 1876, do 

Ameriky na 1 rok, označení řemesla je na protějším listu knihy, zde není uvedeno 

Řádek 38 Sladká Barbora narozena 1858 nádenice 

39 Sladká Antonie 1850 služka 

40 Vavřík Anton 1847 stolař 

41 Rumreich Franz 1847 zámečník 

Ještě si všimněte řádků čís 32 a 33. V obou případech datum narození neuvedeno, 

vydání pasů dne18. 5. 1876, oba z Ivančic 

Čís. 32 Weiberger Franz 

na 1 rok do Ameriky – inženýr 

33 Eigelmannová (snad Elizabeth) na 1 rok do Ameriky – společnice 

35

ROSTOU KOLEM NÁS 

Další rostliny mezí, strání a travnatých míst na Ivančicku (V) 

(Fotografie k článku najdete v barevné příloze) 

V červnu a červenci kvete úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria). Má světle 

žluté květy uspořádané v hlávkách. Listy jsou lichozpeřené. Tuto středně vysokou 

vytrvalou rostlinu najdeme na okraji úvozu podél vinice na modré turistické 

značce vedoucí na Hlínu, na stráních nad ivančickým hřbitovem, ... 

Zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) je vytrvalá rostlina s tenkým, 

plazivým oddenkem. Má dva druhy listů. Přízemní jsou okrouhlé, zatímco 

lodyžní čárkovité. Zvonek okrouhlolistý kvete až do pozdního podzimu na skalkách 

podél železniční tratě z Ivančic do zastávky Ivančice-Letovisko, na skalách 

nad Stříbským mlýnem, v ořechovém sadu nad Červeným křížem a na dalších 

místech. 

Až jeden a půl metru vysoký může být chřest lékařský (Asparagus officinalis). 

Jedná se o rostlinu dvoudomou, tzn. že samčí a samičí květy se vyskytují 

na různých jedincích. Obojí květy jsou drobné, žlutozelené. Ze samičích květů 

se vyvíjejí červené bobule. Chřest lékařský roste na výslunných stráních nad 

ivančickým hřbitovem, na levém břehu Oslavy pod Kocperkami, na okraji vinic 

za kaplí sv. Jakuba a jinde. 

Jednoletá až dvouletá bylina z čeledi bobovité vikev huňatá (Vicia villosa) 

kvete od června do září. Její květy mohou být buď jednobarevné (modrofialové) 

nebo dvoubarvé (modrofialové s bílou). Celá rostlina je chlupatá. Vikev huňatou 

najdeme v ořechovém sadu nad Červeným křížem, u cesty na modré turistické 

značce od Martálky na Hlínu, na stráních severně od křížové cesty vedoucí ke 

kapli sv. Jakuba, ... 

Vytrvalá tráva sveřep bezbranný (Bromus inermis) se vyskytuje v ořechovém 

sadu nad Červeným křížem, na pravém břehu Jihlavy, na loukách nad ivančickým 

hřbitovem, ... . Tato vyšší statná rostlina se množí také výběžky. 

RNDr. Zuzana Lotreková 

Použitá literatura: Klíč ke květeně České republiky (Academia 2002) 

36

Ing. Jan Vidlák: Sladká chuť bez cukru (pokračování) 

(Českomoravský výběr č. 7/1994 Hradec Králové) 

Jednu část populace, která zvláště vděčí za náhradu cukru při zachování 

chuti, tvoří diabetici. Tato skupina tvoří asi 5 % světové populace. NutraSweet 

AG úzce spolupracuje s diabetickými společnostmi a podporuje literaturu pro 

diabetiky, která je připravována těmito společnostmi. NutraSweet sponzoroval 

několik celosvětových programů pro diabetiky. Rodiče dětí-diabetiků jsou zvlášť 

rádi, že mají sladké výrobky dobré chuti pro své děti a za dlouhé roky firma 

NutraSweet získala finance a sponzorovala činnosti ve prospěch Společnosti 

pro mladé diabetiky. Firma NutraSweet si našla své místo, aby vyhověla přání 

a touhám spotřebitelů po zdravějším stravování. Tendence snižovat počet kalorií, 

lehčí strava a vyhýbání se cukru v jídle je rozšířena v USA, ale tyto tendence 

pronikají i do Evropy a jiných částí světa. Více než 50 % spotřebitelů v USA 

mění své stravovací návyky a zajímá se o kalorický obsah výrobků a cukr. Tato 

tendence existuje také v jiných zemích. V Anglii 54 % spotřebitelů kontroluje 

kalorický obsah výrobku, a také zda obsahuje či neobsahuje cukr, a více než polovina 

obyvatel Francie si zapisuje množství cukru, které konzumují. 

Neznamená to však, že se spotřebitelé chtějí vzdát chuti cukru za cenu nižšího 

kalorického obsahu nebo snížené hladiny cukru v jídle. Spotřebitelé mají dlouholeté 

zkušenosti s náhradou sladidel za cukr. Např. sacharin, který se používá už 

dlouhou řadu let, nemá dobrou chuť a ani nezanechal dobrý dojem na většinu lidí. 

Cukr nesl dlouho „zlatý standard“ s ohledem na jeho chuťové vlastnosti, zatím 

co o sacharinu panuje názor, že se od cukru dost chuťově liší. 

Výrobci potravin a nápojů zvážili tyto zkušenosti a výrazně změnili chuť 

tisíce výrobků pomocí sladidla NutraSweet, které se na rozdíl od jiných sladidel 

vyznačuje lepší chutí. Má to za následek nižší výrobu a spotřebu sacharinu. 

Všechno toto vedlo k růstu spotřeby výrobků obsahujících značkové sladidlo 

NutraSweet. V roce 1978 Francie jako první povolila NutraSweet jako spotřebitelské 

sladidlo. Dnes je aspartam povoleno používat v potravinách a nápojích 

vládami více než 90 zemí světa. 

Více než 5000 výrobků slazených sladidlem NutraSweet existuje a každý den 

se více než 250 milionů lidí rozhoduje pro tyto výrobky. Od r. 1983 se každých 

17 hodin uvede na trh výrobek obsahující NutraSweet. Používá se v řadě různých 

kategorií potravin a nápojů jako jsou nízkoenergetické nápoje, práškové instantní 

nápoje, jogurty, želatiny, žvýkačky, moučníky, sladidla ve formě prášku nebo 

tablet, čajové směsi a cukroví. 

M. Krýdlová 

37

Vyjádření redakce 

Na umělá sladidla, včetně aspartamu obsaženého ve výrobcích firmy NutraSweet, 

jsou však i názory upozorňující na jejich škodlivost. Proto redakce IZ 

přetiskuje z internetových stránek www.osud.cz následující názor: 

Drtivá většina lidí je zvyklá na příliš sladkou chuť a nahrazení cukru sladidlem 

není nic jiného než možnost dále „beztrestně“ mít ve stravě přespříliš sladkou 

chuť. Toto je bludný kruh. Zvykejme si na přirozeně sladkou chuť ovoce, vychutnávejme 

si chuť nejen ovocných, ale i zelených čajů bez cukru (koneckonců 

čaj Bancha – připravený z nefermentovaných, tříletých, lehce opražených lístků 

čajovníku se ani osladit nedá, má potom odpornou chuť, zato bez cukru je velmi 

lahodný) a zvyšujme svoji vnímavost k méně sladkým a přirozeně sladkým pokrmům, 

která je díky nadkonzumu cukru velmi snížená. Do sladkých jídel místo 

cpaní umělých sladidel je lepší ubrat množství cukru na únosnou mez – zpravidla 

zmenšit množství na polovinu, či třetinu, či je později připravovat s minimálním 

množství cukru, či bez něj - s použitím sladu. Nakonec, když se podíváte do receptu, 

kde se na půl kilogramu mouky přidává 30 dkg cukru, není to trošku moc? 

A vůbec, musíme do sebe denně lít litry těch barevných sladkých věcí, které se 

nazývají limonády? Určitě ne. Tato cesta je tou zlatou střední cestou a ne řešit 

své chutě na sladké těmi bílými a jak se dnes ukazuje, také velice škodlivými náhražkami. 

Jsme děti Přírody, používejme její dary, které zde rostly a snad budou 

ještě růst, pokud je genetická technologie nezpotvoří na něco nepředvídatelného 

a nenechme se manipulovat reklamou, která nás přesvědčuje o chemii, jako cestě 

nového tisíciletí. Tato investice se nám vrátí v podobě zdraví. A to nemůže vyrobit, 

podplatit ani nahradit žádný chemický koncern... 

§ PRÁVNICKÁ PORADNA § 

Dotaz: 

Tři měsíce po rozvodu manželství se mi narodilo dítě. Po jeho narození 

jsem se vdala za jeho biologického otce. V rodném listě dítěte je ale zapsán 

můj bývalý manžel a já jsem myslela, že poté, jak se provdám za nového 

manžela, bude tento v rodném listě automaticky uveden jako skutečný otec. 

Nestalo se tak. Synovi budou 4 měsíce a ráda bych vše uvedla do pořádku, 

aby v rodném listě dítěte byl zapsán jeho skutečný otec – můj současný 

manžel. Na matrice mi řekli, že o tom musí rozhodnout soud. Je to pravda? 

Kateřina P., Ivančice 

38

Odpověď: 

Na matrice Vás informovali správně. O změně otcovství může v současné 

době opravdu rozhodnout pouze soud. 

Matkou dítěte je dle zákona o rodině vždy žena, která dítě porodila. K určení 

otcovství jsou zákonem stanoveny tři vyvratitelné domněnky, kterých pořadí je 

závazné. 

První domněnka otcovství svědčí manželu matky, pokud se dítě narodí v době 

od uzavření manželství do uplynutí 300. dne od zániku manželství. Narodí-li 

se dítě ženě znovu provdané, považuje se za otce manžel pozdější, i když se dítě 

narodilo před uplynutím 300. dne poté, kdy zaniklo dřívější manželství. Podmínkou 

je, že při narození dítěte musí být žena znovu provdaná za jiného muže, co 

se ve Vašem případě nestalo, neboť Vaše dítě se narodilo před uzavřením nového 

sňatku. Proto se na Váš případ vztahuje první zákonná domněnka otcovství, 

svědčící Vašemu bývalému manželovi. 

Druhá a třetí domněnka otcovství platí pro neprovdanou matku. Podle druhé 

domněnky se za otce považuje muž, jehož otcovství bylo učiněno souhlasným 

prohlášením rodičů před matričním úřadem nebo soudem. 

Nedošlo-li k určení otcovství na základě předchozích dvou domněnek, může 

dítě matka i muž, který o sobě tvrdí, že je otcem dítěte, navrhnout, aby otcovství 

určil soud. Dle třetí domněnky se za otce považuje muž, který s matkou dítěte 

souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než 180 a více než 

300 dnů. Je-li dítě počato umělým oplodněním, považuje se za otcem muž, který 

k umělému oplodnění ženy dal souhlas, pokud by se neprokázalo, že žena otěhotněla 

jinak. 

Všechny tři domněnky otcovství jsou vyvratitelné. Manžel může do 6 měsíců 

ode dne, kdy se dozví, že se jeho manželce narodilo dítě, popřít u soudu, že je 

jeho otcem. 

Ve Vašem případě se narodilo dítě do 300 dnů od rozvodu manželství a jiný 

muž, Váš současný manžel, o sobě tvrdí, že je otcem dítěte. Otcovství bývalého 

manžela lze proto považovat za vyloučené též na základě souhlasného prohlášení 

matky, manžela a tohoto muže. Prohlášení musí být ale učiněno v řízení o popření 

otcovství u soudu. 

Také matka může do 6 měsíců od narození dítěte popřít, že otcem dítěte je 

její manžel. Délka popěrné lhůty je pro matku i muže stejná, rozdílný je počátek 

jejího běhu. U matky počíná lhůta běžet dnem narození dítěte, u manžela dnem, 

kdy se dozví, že se manželce dítě narodilo, což může být i později. Otcovství 

k dítěti narozenému v době mezi 180. dnem a 300. dnem od umělého oplodňování, 

vykonaného se souhlasem manžela matky, lze popřít pouze tehdy, jestli by 

manžel prokázal, že matka dítěte otěhotněla jinak. 

Pokud uplynula lhůta stanovená pro popření otcovství jedním z rodičů, 

může návrh na popření otcovství podat již jen nejvyšší státní zástupce, pouze 

39

v případě, vyžaduje-li to zájem dítěte. Jde o zcela vyjímečné oprávnění státního 

orgánu, které lze aplikovat pouze za přesně stanovených podmínek bez časového 

omezení. 

Vzhledem k tomu, že Vaše dítě se narodilo v době do uplynutí 300 dnů od 

rozvodu manželství a jiný muž o sobě tvrdí, že je jeho otcem, nezbývá než zahájit 

řízení o popření otcovství na Okresním soudě Brno-venkov a v rámci tohoto řízení 

provést souhlasné prohlášení Vás, jako matky, Vašeho bývalého a současného 

manžela o otcovství k dítěti. 

JUDr. Petronela Sojková, advokátka 

Rosice, Brněnská 555, tel. 546413003 

Středisko volného času Ivančice, 

Komenského nám. 12, Tel.: 546 451 292 

LÉTO SE SVČ IVANČICE 

Na letošní prázdniny připravili pracovníci střediska volného času 15 letních 

táborů a 12 táborů příměstských. V nabídce bylo možno najít letní tábory pro 

sportovce, pro milovníky koní, tábor s klasickým programem, s anglickým ja- 

40

zykem, jachtingový tábor, tábory u moře, pro náctileté i matky s dětmi. Příměstské 

tábory, které se konaly v Ivančicích, byly zaměřeny na sportovní aktivity, 

výtvarné aktivity i klasické činnosti. Cílem všech táborů byla relaxace, zážitky, 

nové vědomosti a dovednosti, získání nových kamarádů a zkušeností. Nechybělo 

koupání, míčové hry, opékání špekáčků, denní a noční hry, tvořivé a zážitkové 

aktivity. 

Na chorvatském ostrově Mali Lošinj proběhly dva pobyty zaměřené na sport, 

plavání a dovádění v moři, hry, soutěže, deskové hry a tvořivé aktivity. Tradičně 

velký zájem byl o tvořivou dílnu a různé výtvarné techniky. Děti i dospělí si 

zdobili trička technikou sítotisk nebo savováním, dále měli možnost vyzkoušet 

drátkování, korálkování a malovali na kamínky. 

I letos vyjela skupina mládežníků v rámci Výměny mládeže programu Mládež 

v akci do Španělska. Účastníci se zde setkali s dalšími mládežníky 4 evropských 

zemí a řešili nejrůznější evropská témata. 

Táboru pro sportovce, konaném v červenci v táborové základně v Biskupcích, 

se zúčastnilo 30 dětí. Kromě nejrůznějších sportů soutěžili v celotáborové 

hře jako závodní stáje Formule 1. Nechybělo samozřejmě koupání a noční hry. 

Tábor s anglickým jazykem probíhal souběžně s táborem pro sportovce. Účastníci 

se zábavnou a hravou formou zdokonalovali v angličtině, nejstarší děti konverzovali 

se španělským dobrovolníkem. Kromě výuky hráli různé hry a vyzkoušeli 

si také místní nízké lanové překážky. 

Ve čtyřech termínech proběhly v Ivančicích příměstské výtvarné tábory. 

Letos na téma „Po stopách zaniklých světů“. Děti si vyzkoušely různé tradiční 

i netradiční výtvarné techniky, pracovaly nejen v dílně, ale tvořit chodily i do 

přírody. Vyráběly pravěké keramické misky a zbraně, z přírodnin sošky, kombinovanou 

technikou kresby, koláže a malby. Z období starověku si vytvářely 

kožené šperky, jednoduchý oděv, hudební nástroje, dřevěnou loveckou zbraň 

nebo gladiátorské zbraně, štíty a masky na obličej. Výrobky byly zaměřeny i na 

středověk, děti malovaly na sklo, pomocí batiky si představily vznik potisku 

a z písku vytvářely sypané obrázky. 

Společně s jachtingovým táborem proběhl první termín táboru s koňmi. Kluci 

a holky tentokrát odjeli na základnu do Otrokovic. Do programu měli zahrnutou 

exkurzi do Zemského hřebčína Tlumačov. Vyzkoušet si pohled z koňského 

hřbetu měli možnost při vyjížďkách ve zlínské jízdárně. Součástí obou táborů 

byly hry, soutěže, tradiční opékání špekáčků. Děti se také vyřádily při koupání 

a jízdách na tobogánu. Velký zájem byl o projížďky na gumových lodích. Další 

tři termíny proběhly v Ivančicích, kdy děti docházely nebo dojížděly do stájí 

v okolí. 

Pro děti, které nerady odjíždí mimo domov, byly připraveny příměstské tábory. 

Probíhaly v prostorách SVČ ve dvou termínech. Dle programu tábora chodili 

účastníci na výlety, vycházky, hráli různé hry ve vnitřních i venkovních prosto- 

41

ách nebo se zajeli vykoupat 

do bazénu. 

Tábor pro náctileté se 

uskutečnil v Otrokovicích 

s mezinárodní účastí Slováků 

a jedné Rakušanky. Tábor 

byl zaměřen na outdoorově- 

-zážitkové hry, koupání, dramatiku 

a nechyběla spousta 

zábavy. 

Táborem pro matky s dětmi 

v Otrokovicích, provázel 

Taťka Šmoula se svými šmoulími 

kamarády. Děti hrály spoustu her a soutěží společně s maminkami. Nechyběla 

tvořivá dílna, kadeřnické služby, masáže, kosmetika, pedikura nebo cvičení. 

Tábor ve Zblovicích u Vranovské přehrady se nesl na téma „Brána času aneb 

Kam se dá dostat strojem času“. Děti, které byly rozděleny do 4 družstev, prošly 

pravěkem, obdobím Řeckých dějin, obdobím Karla IV., středověkem, divokým 

západem i 2. světovou válkou. Plnily úkoly celotáborové hry. Při návštěvě hradu 

Bítov absolvovaly prohlídku nově otevřené mučírny, která byla doplněna výkladem. 

Házenkářky odjely koncem srpna na soustředění do Biskupic. Náplň soustředění 

obsahovalo dvoufázové tréninky, plavání v bazénu i beach volejbal, cesta za 

pokladem, maškarní karneval s diskotékou nebo soutěž týmů o ceny. 

Tábor u moře v chorvatském Orebiči byl dalším pobytem pro všechny, kdo 

mají rádi sluníčko, teplé moře a koupání. Účastníci si užívali tropického počasí, 

čistého a teplého moře a podnikali spoustu výletů. Někteří pokořili nejvyšší horu 

poloostrova Pelješac, Sv. Ilija vysokou 961 m.n.m., což byl opravdový zážitek. 

Prázdniny skončily a my se těšíme na setkání s Vámi na dalších aktivitách 

Střediska volného času Ivančice. 

Kolektiv pracovníků SVČ Ivančice 

ŠPANĚLSKÝ DOBROVOLNÍK V IVANČICÍCH 

Gorka Melús Jimenéz, je dobrovolník v rámci projektu Evropská dobrovolná 

služba. Hostuje v Ivančicích od 1. 10. 2010. Jelikož se blíží konec jeho 

služby v SVČ Ivančice, chceme vám popsat, co všechno za uplynulý rok prožil, 

jaké pracovní zkušenosti nasbíral a jak on sám hodnotí roční pobyt v České 

republice, v Ivančicích, ve Středisku volného času Ivančice. 

42

Gorkovi postřehy: 

Když jsem se rozhodl 

využít projektu EDS, hledal 

jsem organizaci, která pracuje 

s mládeží. Po dlouhém 

hledání v databázi EDS jsem 

našel nabídku SVČ Ivančice 

a rozhodl jsem se pro tento 

projekt. Jsem za to velice 

rád, jelikož pobyt v Ivančicích 

a práce v SVČ Ivančice 

mi dala spoustu zkušeností, 

naučil jsem se celou řadu 

nových činností, které budu využívat jednak v osobním životě ale také zejména 

v pracovní sféře. 

Když jsem přijel do Ivančic, byl jsem překvapen, jak jsou zdejší lidé přátelští, 

otevření a velmi milí. Byl jsem ubytovaný u milé paní, která mi poskytla skvělé 

zázemí a cítil jsem se skoro jako doma. Mohu říci, že p. Hájková je moje „česká 

babička“, která mi přirostla k srdci. 

SVČ Ivančice, moje pracoviště, mi poskytlo výborné zázemí a v kanceláři 

s Honzou, Jirkou, Ondrou a Tomášem jsem se cítil skvěle. Pracoval jsem především 

v R-klubu pro mládež, kde jsem s mládežníky hrál spoustu aktivit, jako 

kulečník, turnaje ve fotbálku a podílel jsem se na klubových akcích. Moje první 

akce proběhla v prosinci. Jelikož je mým velkým koníčkem vaření, uspořádali 

jsme akci pro veřejnost, tzv. Španělské speciality“. Byl jsem velmi mile překvapen, 

kolik přišlo návštěvníků a s jakým zájmem a „chutí“ přišli. Připravil jsem si 

prezentaci o sobě, svém kraji, městě, španělské kuchyni, atd. A tehdy přišla moje 

první zkouška, mluvit trochu česky. Po dvou a půl měsících v Ivančicích byla 

moje čeština v úplných začátcích, ale když jsem spustil česky, s malou pomocí 

mého pracovního kolegy Honzi, to dopadlo docela dobře. Poté účastníci degustovali 

pokrmy, které jsem jim připravil a myslím, že jim i chutnalo. Akce měla 

úspěch, tak jsme ji během roku ještě dvakrát zopakovali. 

Také jsem se věnoval výukovým programům ve školách společně s Honzou 

a i tyto aktivity byly pro mě velmi přínosné, a to hlavně kvůli zdokonalování 

v češtině. V létě jsem absolvoval několik táborů a pobytů. Všechny byly skvělé 

a poprvé v životě jsem se podíval také do Chorvatska. 

Česky jsem se také učil u místní paní učitelky na ZŠ Vladimíra Menšíka 

a tímto ji chci velmi poděkovat za trpělivost a ochotu při mém studiu. Spolupodílel 

jsem se také na sportovních kroužcích SVČ Ivančice. 

Mým velkým koníčkem je také fotbal. Chodil jsem hrávat fotbal do ivančické 

sportovní haly s mými českými kamarády. Nakonec to dopadlo tak, že jsem si 

43

také půl sezony zahrál za ivančické fotbalisty. Bylo to moc fajn a tam jsem poznal 

spoustu dalších kamarádů. 

Ve Španělsku je obecně známo, že Česká republika vyrábí kvalitní pivo. A to 

je pravda, pivo je výborné a velmi chutné. Bude mi ve Španělsku chybět?. 

Roční život v Ivančicích mi přinesl spoustu nových podnětů a zkušeností. 

Jsem moc rád, že jsem využil možnosti vycestovat v rámci projektu EDS a vřele 

všem mladým tuto zkušenost doporučuji. Děkuji všem pracovníkům SVČ Ivančice, 

byl to skvělý kolektiv a v mé „české“ práci jsem se cítil velmi komfortně 

a příjemně. 

Rok byla dlouhá doba, samozřejmě se těším na svůj domov, rodinu, kamarády 

a španělský život. Ale po České republice, krásných Ivančicích a přátelských 

lidí se mi bude moc stýskat. Co už vím teď, je to, že se do Ivančic vrátím společně 

se svými rodiči a možná i kamarády, abych jim ukázal, jak je to tady SUPER!!! 

Děkuji Ivančice. 

90 let volejbalu 

Vážení čtenáři Ivančického zpravodaje, 

v letošním roce uplynulo 90 let od chvíle, kdy se začal hrát organizovaný volejbal 

v našich zemích. Krajské a celostátní oslavy, které se konaly v Brně, jsou 

za námi. Dovolte krátké ohlédnutí za volejbalem u nás v Ivančicích. 

Podle dostupných pramenů se začalo s volejbalem na Gymnáziu J. Blahoslava 

v letech 1926, 1927. Organizovaný volejbal však začal v roce 1930 pod 

vedením profesora gymnázia Miroslava Tachezyho, kdy byly sehrány první 

zápasy a turnaje. Při 60. výročí volejbalu v roce 1981 se shromáždilo na 40 

účastníků, kteří zavzpomínali na další vývoj volejbalu v Ivančicích. Byli mezi 

nimi Miroslav Chyba, František Nygrýn, Ivan Čundrle, Ctirad Prukl, Antonín 

Moravec, kteří tvořili základ družstva. K nim dále patří Karel Prokeš, Stanislav 

Jursa, Hynek Růžička, Miroslav Tachezy, Josef Simon, Zdeněk Calábek, o něco 

později Richard Hýbal, Josef Jeřábek, Klement Adam, Jaroslav Ulrich, Richard 

Zacha, Vojtěch Schildberger, Eman Roháček, Bohdan Krkoška, Václav Florián, 

H. Matoušek. 

Ustrnutí v rozvoji volejbalu znamenala nacistická okupace – někteří z volejbalistů 

zaplatili odboj svým životem (Hynek Růžička, Zd. Calábek). 

44

Velký rozvoj volejbalu 

nastává po osvobození v roce 

1945. Obnovují se dřívější 

soutěže – většinou se bojovalo 

mezi jednotami. Volejbal 

se hrál v Němčicích, na sokolovně 

v rámci Sokola Ivančice, 

v Orlu Ivančice. V této 

době byli aktivní Čestmír 

Halbich, někteří hráči, kteří 

už byli jmenováni, z novější 

generace pak Stanislav Holubář, 

Alois Stonáček, Zdeněk 

Roháček, Arnošt Jadrný, Lubomír 

Štoksa, Karel Ježek, 

František Mičulka, Stanislav 

Psota, Karel Plaga, Miroslav 

Pokorný, Jaroslav Matoušek, 

Veteráni TJ Slovan Ivančice na počátku 90. let 

Stojící zleva: J. Oulehla, P. Heřman, J. Flíček, 

Č. Halbich 

Klečící zleva: J. Zoufalý, Zd. Roháček, A. Stonáček 

Ivo Hamřík, Jindřich Plaga, Jiří Holubář, Miloš Krejčí, Jiří Schwach. V roce 

1959 družstvo mužů vybojovalo titul okresního přeborníka a postoupilo do krajské 

soutěže, kde působilo dalších 20 let. 

Osobně jsem s volejbalem v Ivančicích začal v roce 1972 jako hráč a rozhodčí 

, od roku 1976 jsem převzal volejbalový oddíl jako předseda. V té době hrálo 

jenom družstvo mužů. V úzké spolupráci s I. ZŠ Na Brněnce jsme začali činnost 

s mládeží. Postupně jsme měli 2 družstva mužů (A mužstvo hrálo krajskou soutěž, 

B mužstvo okresní přebor), dále družstvo dorostenců a žáků. Trenérství A 

mužstva se ujal MUDr. Milan Čarvaš a Ing. Č. Halbich, vedoucí družstva B byl 

Ing. Zd. Roháček, dorostu se ujal Ing. Josef Janíček a žáky trénoval a vedl Mgr. 

J. Flíček. Každoročně jsme organizovali tři turnaje (v únoru pro veterány – hráče 

starší 40 let – celkem 20 ročníků), v květnu to býval turnaj pro neregistrované, 

v listopadu pak turnaj pro organizovaná družstva. Podíleli jsme se na vybudování 

nové sportovní haly, kde jsou dobré podmínky pro volejbal i jiné sporty. Nutno 

ještě uvést, že v našich družstvech hráli i „přespolní“ hráči (z Oslavan, Mor. 

Bránic, Brna). 

A mužstvo tvořili: Ivan Halbich, Pavel Heřman, Miloš Honzek, Jan Hlaváč, 

dr. Pavel Čarvaš, František Kocáb, Stanislav Psota, Josef Janíček, Jiří Škoda, Jiří 

Sedlák. 

Za B družstvo – účastníka Okresního přeboru Brno-venkov – hráli: Jaroslav 

Dvořák, Jindřich Oulehla, Zd. Roháček, A. Stonáček, Jar. Sojka, Č. Halbich, 

J. Flíček, Zd. Matoušek, Ivan Stránský, Miroslav Nešpůrek, Jiří Zoufalý. 

45

V dorostu bylo evidováno 20 hráčů – většinou aktivních, v kategorii žáků 

bylo hráčů 12. V obou kategoriích se hrál okresní přebor Brno-venkov. 

Nutno uvést, že se mnohé ve volejbalu změnilo od doby, kdy se začínalo. 

Změnila se pravidla, specializace hráčů, taktika hry. Podstatné však je, že volejbal 

neztratil nic ze své přitažlivosti a atraktivitě. 

Ještě je nutno uvést, že v roce 1953 měl oddíl 2 hřiště, hrávaly i dívky, které 

vedl a trénoval Antonín Novotný. 

Po dvaceti letech mě ve funkci předsedy vystřídal Jaroslav Dvořák. V roce 

2006 jsme vzpomínali 85 let volejbalu. Museli jsme konstatovat, že došlo k útlumu 

družstev v mužské kategorii. Bylo tu mužstvo juniorů (starší dorostenci) pod 

vedením Pavla Fajkse, které několik let hrálo krajský přebor. Jediné družstvo 

mužů, které zůstalo, hrálo okresní přebor. 

V roce 1995 se do Ivančic přistěhovali manželé Lenka a Josef Stránští, založili 

družstvo dorostenek a obětavě se o ně starali. Zakrátko vzniklo i družstvo 

žen, které kromě jiných trénoval i Slávek Šalplachta. 

Volejbalistku B-oddílu VC Qok Ivančice. Zleva Zuzana Studničková, Andrea Horáková, 

Martina Stachová, Jana Urbanová, Pavla Kratochvílová, Ivana Miklíková, Eva Štefulíková. 

46

Veliký kus práce zde odvedl Tomáš Driml ze Střelic, díky kterému se oddíl 

více zaměřil na činnost s mládeží, každoročně prováděl nábor dívek do přípravky 

a již družstva mladších žákyň se aktivně zapojila do krajské soutěže v minivolejbalu. 

V této době měl oddíl 60 členů. 

Největším úspěchem ivančických volejbalistek byl postup kadetek (mladší 

dorostenky) do 1. ligy v roce 2009 a pěkné 7. místo žákyní v soutěžním roce 

2010/11. 

Bohužel dne 2. ledna 2011 zemřel po těžké nemoci ing. Josef Stránský, 

dlouholetý obětavý pracovník oddílu, trenér kadetek a juniorek. Rád bych mu 

poděkoval za vše, co pro volejbal vykonal. Bude nám všem chybět... 

V roce 2000 se od TJ Slovan Ivančice odděluje skupina žen, která pod vedením 

Ireny Zahradníkové zakládá nový oddíl VC Qok Ivančice. Hrají samostatnou 

volejbalovou soutěž, kterou si samy organizují. Pořádají celou řadu dalších 

sportovních akcí, vše dokumentují v kronice. Populární jsou volejbalové turnaje, 

zvláště mezinárodní Andreas Cup (22 ročníků), dále turnaj nazvaný „Na Nový 

rok o zlatý kvok“, který se hraje první neděli v lednu a letos se konal již po dvanácté. 

Existují dvě družstva žen, od r. 2005 i družstvo dorostenek. Celkem má 

volejbalový oddíl kolem 30 členek. 

Co dodat závěrem 

Jak již bylo uvedeno, změnily se podmínky pro volejbal i pro ostatní sporty. 

Finance hrají hlavní roli. Je chvályhodné, že je zde řada obětavých osobností, 

které neváhají věnovat svůj volný čas i své schopnosti ve prospěch volejbalu. 

Volejbal málo potřebuje, ale hodně dává. Upevňuje zdraví, umožňuje radost 

z pohybu, životní svěžest. Vzhledem k tomu, že se kolem volejbalu pohybuji 

více než 50 let, dovoluji si vyslovit přání. Za prvé poděkování všem, kteří pro 

volejbal něco vykonali a stále dělají. Za druhé pak přeji radost z této činnosti! 

Nechť elán a nadšení vydrží všem aktivním co nejdéle! 

S přispěním Lenky Stránské a Ireny Zahradníkové sepsal Josef Flíček 

1. Prodám rodinnou hrobku na hřbitově v Ivančicích – nová prázdná. 

Tel.: 605 842 370 

2. Stavební vrátek po renovaci, nosnost 300 kg, perfektní. 

Cena dohodou. 

Stavební míchačku, velkou, osobní jednání. 

Tel.: 605 842 370 

Inzerce 

47

DOŠLO PO UZÁVĚRCE 

Svatováclavské trhy a Grilfest 

(Foto najdete v barevné příloze uvnitř časopisu) 

Na naše otázky nám za pořadatele KIC Ivančice odpověděl ředitel 

Mgr. Aleš Tureček 

Kteří prodejci burčáku se letos Václavských trhů zúčastnili a kolik burčáku 

se celkem prodalo? Který vinař měl letos největší prodejní úspěch? 

Letos se zúčastnilo 5 prodejců burčáku. Největší úspěch měl, řekl bych tradičně, 

Jan Plaček z Moravských Bránic. Celkem se na slavnostech vytočilo více 

jak 3200 litrů burčáku. K ochutnání byl burčák z blízkého okolí, ale také například 

z Velkých Bílovic. 

Výborný nápad byl obohatit akci soutěží v grilování - Grilfestem. Inspirovali 

vás podobné akce pořádané ve spřátelném slovenském městě Sládkovičovo? 

Návštěvníci mohli, za příjemného poslechu oblíbené kapely Pantofláči, ochutnávat 

za malý poplatek 10 Kč za porci. Kdo tuto akci sponzoroval? 

Grilfest byl vyvrcholením snahy přivézt do Ivančic právě nějakou akci, která 

by se týkala soutěže v přípravě nějakého jídla. Inspirovali jsme se opravdu 

našimi zahraničními partnery, a to jak ve Stupavě, kde se soutěžně vaří zelná 

polévka, tak ve Sladkovičově, kde se pořádá klobáskový festival. Snažili jsme se 

přijít na něco tradičního, ale nepodařilo se nám přijít na nic, co by nebylo produkčně 

příliš náročné nebo nevyžadovalo od týmů přípravu příliš dopředu. Proto 

jsme zvolili letní a podzimní záležitost, která pochází ze Spojených států a tou je 

grilování. Jak bylo vidět ze zájmu návštěvníků, byla to dobrá volba. Nálada na 

nádvoří byla opravdu výborná. Samozřejmě máme co do příště zlepšovat a dotahovat. 

Akci sponzorovala skupina ČEZ. 

Bude se Grilfest pořádat i v příštím roce a rozšíříte počet soutěžících? 

Byli bychom rádi. Určitě se o to budeme snažit a předpokládám, že po slušném 

úspěchu tohoto ročníku se nám akce rozšíří. Důležité ale také bylo, že nám 

extrémně dobře vyšlo na celé trhy počasí. Ne moc horko, ale příjemné podzimní 

sluníčko. Ideální. 

Svým vtipem byli velmi sympatičtí moderátoři Rádia Čas. Jde o moravské 

rádio? Jak jste se s nimi kontaktovali? Budete s nimi spolupracovat i nadále? 

S Rádiem Čas jsme navázali velice úzký kontakt. Je to moravské rádio, které 

se velice dynamicky rozvíjí. Tím, že hraje hlavně folk a country se docela trefuje 

do portfolia našich návštěvníků, co se trhů a slavností týká, proto s nimi chceme 

48

spolupracovat i nadále. Velice širokou spolupráci nám rádio nabídlo na příští 

Slavnosti chřestu, které již nyní připravujeme, a my jsme nabídku přijali. Předpokládám 

tedy, že Rádio Čas bude i nadále „svázáno“ s našimi akcemi, pokud 

vše půjde podle plánů. 

Za zodpovězení otázek děkuje Vít Karas 

Na Václavském turnaji v tenise zářila nová hvězda 

(Foto najdete v barevné příloze uvnitř časopisu) 

Více než 30 let pořádá Antonín Ondra, předseda tenisového oddílu TJ Slovan 

Ivančice, turnaj pro neregistrované, kterému se říká důvěrně „Václavák“. 

Turnaj má velký ohlas nejen v Ivančicích, ale i v okolních městech, takže má 

pravidelně tolik účastníků, že 6 kurtů sotva stačí na to, aby byl ukončen za 

pouhé dva dny. 

Ty oba letošní, sobota a neděle 24. a 25. září, se staly opravdovým tenisovým 

svátkem nejen díky krásnému počasí. Tenisový kumšt zde totiž předváděl 

hráč, který s tenisem začínal až ve svých 54 letech, kdy v roce 1994 pozvolna 

končil náročnou kariéru 1. trumpetisty Olomoucké filharmonie. Hudbou se pak 

v orchestru už jenom bavil u 2. trumpety a hlavním zálibou se mu stal tenis. Píši 

tu o jednasedmdesátiletém mladíkovi Jarkovi Dostálovi z Ivančic, který se letos 

kromě jiných i zahraničních vítězství stal také tenisovým Mistrem ČR v kategorii 

nad 70 let. 

Utkání ve čtyřhře mezi dvojicemi Mgr. Ctirad Fiala a Jaromír Dostál proti 

favorizovaným MUDr. Milanu Čarvaš se synem Vítem, bylo pravým diváckým 

zážitkem. Čarvašovi v utkání podlehli 7:9, a to i přes dobrý výkon, neboť hráči 

soupeře se výborně doplňovali. Mgr. C. Fiala a J. Dostál se tak stali vítězi prestižního 

turnaje ve čtyřhrách. 

Jednasedmdesátiletého Dostála však ještě čekalo finále v jednotlivcích nad 

50 let, tedy osmý zápas hraný během dvou dní. Během hodiny a půl trvajícímu 

boji s Ing. Pavlem Červeným (53 let) prokázal Dostál úžasné morálně volní 

vlastnosti, které ho po výsledku 9:7 přivedly k dalšímu letošnímu titulu – Přeborník 

Václavského turnaje 2011 v jednotlivcích nad 50 let. 

Turnaj věkové kategorie do 50 let vyhrál Vít Čarvaš, který ve finále porazil 

Jiřího Šachera 9:4. 

Na závěr budiž pochválen Václavský turnaj se svými Kristovými léty a hlavně 

Antonín Ondra, který stál u jeho vzniku a od té doby jej každoročně perfektně 

organizuje. 

Text a foto Vít Karas 

49

PARTNERSKÁ SMLOUVA 

SE SLÁDKOVIČOVEM 

V sobotu 24. září 2011 byla v 10.30 hod. slavnostně podepsána Smlouva 

o partnerství mezi městy Sládkovičovo a Ivančice. Sládkovičovo leží v Trnavském 

kraji západně od Bratislavy. Oddíly stolního tenisu Sládkovičova 

a Ivančic již řadu let pěstují vzájemné kontakty spojené s každoročními oboustrannými 

návštěvami a pořádáním turnajů. Jihomoravský a Trnavský kraj 

mají společnou hranici, což je základní předpoklad pro získávání grantů z evropských 

fondů. I to byl důvod k uzavření partnerské smlouvy, bez které nelze 

tyto granty čerpat. 

Uzavření této smlouvy zajišťoval Ing. Bohumil Smutný z MěÚ Ivančice, 

který u příležitosti jejího podpisu v obřadní síni radnice pronesl následující 

projev. 

Vážený pane primátore, vážení hosté z družebního města Sládkovičovo, 

dovolte mi, abych vás srdečně jménem města Ivančice přivítal při příležitosti 

slavnostního aktu – podpisu partnerské smlouvy. Velmi si vážíme, že jste nás 

v dnešní den navštívili. Datum podpisu partnerské smlouvy nebylo vybráno náhodou. 

Chtěli jsme vás pozvat v době, kdy naše město žije a oslavuje. Tradiční 

Svatováclavské trhy se řadí po bok Slavností chřestu či Ivančické pouti. Stejně 

tak, jako ivančičtí občané jsou co nejsrdečněji každý rok vítáni ve Sládkovičově 

u příležitosti vašich kulturních dní, chceme vždy tuto srdečnost a pohostinnost 

oplácet i vám. Jste jako naši vzácní hosté u nás vždy co nejsrdečněji vítáni. 

50

Tato chvíle je vhodnou příležitostí proto, abychom se alespoň na chvilku zastavili 

a zhodnotili to, co se nám doposud podařilo. Hlavní význam přeshraniční 

spolupráce spatřuji v procesu jako takovém. Stejně tak jako opravdu hluboký 

a skutečný vztah mezi lidmi potřebuje čas, aby se rozvinul a dozrál, nejinak je 

tomu v partnerství mezi městy. Pevné formální vztahy vznikají na základě drobných 

neformálních kontaktů. Nejinak tomu bylo i v případě našeho partnerství. 

Prošli jsme si dlouhou cestou, která se začala psát v roce 2003. Dovolte mi prosím 

malou exkurzi do minulosti a zavzpomínání na prvopočátky našich vztahů. 

Skupina přátel se zájmem o stolní tenis jezdila pravidelně do maďarských 

termálních lázní a asi v roce 2002 si řekli, proč nezkusit také slovenské termály. 

Rozhodli se vyzkoušet Vincův les ve Sládkovičovu, kde byli prvními ubytovanými 

hosty u „Gombíka“, kde se právě dokončovaly prostory k ubytování. Když se 

v diskuzi zmínili, že hrají stolní tenis, byla domluvena družba se stolními tenisty 

ze Sládkovičova. Časem se díky vzájemnému setkávání o těchto aktivitách dozvěděli 

i zástupci samosprávy a starostové obou měst, když vítali stolní tenisty 

při jejich přeshraničních utkáních. Postupně byli ivančičtí stolní tenisté zváni i 

na sládkovičovské kulturné dni a později i zástupci města. Ti se začali pravidelně 

stýkat a vyměňovat si praktické zkušenosti. 

Postupně jsme poznali, že se máme jeden od druhého co učit a zároveň jsme 

našli společné zájmy. Každé město může nabídnout něco odlišného, co druhé 

nemá, a to podtrhuje atraktivitu spolupráce. Věřím, že Ivančice jsou pro sládkovičovské 

zajímavým kulturním centrem s tradicemi, významnými rodáky, 

atraktivními památkami a hezkým okolím. Sládkovičovo je pro nás „Vančáky“ 

(obyvatele Ivančic) bezpochyby zajímavé z hlediska cestovního ruchu svým 

termálním koupalištěm a oblastí, ve které se nachází. Přeshraniční spolupráce se 

postupně dostala do stádia, kdy jsme začali plánovat společné projekty. 

V roce 2008 jsme začali realizaci společného projektu „Podpora rozvoje 

regionálních konzultačních a koordinačních sítí“ podpořeného dotací z Operačního 

programu přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika, 

ve kterém bylo město Sládkovičovo jako vedoucí partner. Tento projekt byl 

úspěšně dokončen v roce 2011 a na dotacích obě města vyčerpala částku okolo 

70.000 Euro. Občané z Ivančic se začali aktivně zapojovat do tradičních sládkovičovských 

akcí – například mezinárodního klobásového festivalu, či soutěže 

ve vaření hálaszlé. V poslední době proběhlo i několik autobusových zájezdů 

s maximální spokojeností zúčastněných, díky nesmírné vstřícnosti organizátorů. 

Velké poděkování na tomto místě patří všem, kteří se těmto aktivitám věnují. 

My jsme dokázali, že nepotřebujeme mít formální smlouvu k tomu, aby 

spolupráce mezi našimi městy bezvadně fungovala. Dokázali jsme, že pokud 

jde o společné zájmy, neexistují bariéry, ani hranice. Mezi našimi národy, Českem 

a Slovenskem, ostatně nikdy opravdové hranice nebyly. Tyto hranice byly 

vytvořeny na počátku devadesátých let, jednak fyzicky, ale také v hlavách lidí 

51

těmi, kdo rozdělili náš stát. Jsem rád, že fyzické hranice už byly po vstupu do 

schengenského prostoru odbourány. Věřme, že aktivity, které spolu realizujeme, 

pomohou odbourávat i hranice v hlavách některých lidí. 

Za nejzávažnější osobně považuji hranice v hlavách lidí. Například mnoho 

mladých dnes již nerozumí slovenštině, což se nám ještě před několika pár lety 

zdálo být neuvěřitelné. Po rozdělení společného státu zůstala pro mnohé lidi jediným 

pojítkem pouze televize, ale čím dál více se v uspěchané době vytrácí osobní 

komunikace. Nejen proto považuji výměnné aktivity na obou stranách hranice 

mezi našimi národy za přínosné. V neposlední řadě naše aktivity mají i finanční 

efekt díky možnostem čerpat evropské dotace na přeshraniční spolupráci. Jistě 

se shodneme na tom, že našim společným zájmem je v těchto aktivitách dále 

pokračovat a ještě více je prohlubovat. 

Partnerská smlouva se podepisuje jen jednou. Proto je dnešní den tolik významný 

a jsem velmi rád, že mohu oběma městům v tento významný den popřát 

mnoho úspěchů při rozvíjení a prohlubování další spolupráce. Za sebe mohu říct, 

že stejně jako v minulosti, proto udělám maximum, ať už v oblasti konkrétních 

projektů a dalších aktivit. Největším potěšením pro mě je, když se sejdou lidé 

z obou měst a mají radost z toho, že se jako přátelé setkali a realizují společně 

aktivity, které je pojí a baví. 

Dnešní den je vyvrcholením a oslavou poctivé práce všech lidí, kteří se do 

spolupráce dobrovolně zapojují. Těch si nesmírně vážím. Přeji si, aby díky našemu 

partnerství především obyčejní lidé obou měst pocítili význam přeshraniční 

spolupráce. Žádná, byť i sebelíp napsaná smlouva, nemá význam, pokud není 

opravdu naplňována tím, co je v srdcích lidí. 

MUDr. Vojtěch Adam a Ing. Anton Szabó podepisují Smlouvu o partnerství mezi Ivančicemi 

a Sládkovičovem 

52

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM 

IVANČICE, Památník A. Muchy, tel.: 546 451 870, pořádá: 

Občanské sdružení Hrubšice 

zve srdečně všechny děti a rodiče 

na tradiční podzimní akci: 

STRAŠIDELNÝ ZÁMEK 

v sobotu 8. října 2011 od 15. hodin 

místo konání: zámek Hrubšice 

Program: 

slavnostní zahájení, 

tajemná prohlídka zámkem, vystoupení šermířské skupiny Taranis, 

strašidelné malování na obličej, dlabání dýní, soutěže pro děti, 

origami – výroba dýní a upírů, ohňostroj 

53

1. října (sobota), odjezd v 7.00 hodin od Besedního domu Ivančice 

Celodenní poznávací zájezd 

HRAD ČERVENÝ KAMEŇ, SLAVNOSTI ZELA VE STUPAVĚ 

ČERVENÝ KAMEŇ - jeden z největších a nejzachovalejších hradů Slovenska, 

národní kulturní památka 

STUPAVA - muzeum keramiky Ferdiša Kostku, Slavnosti zela - kulturní 

program, soutěž ve vaření kapustnice 

Doprava: 340 Kč (+ 20 Kč pojištění) 

7. října (pátek) v 19.00 hodin, kino Réna Ivančice 

Koncert - společná věc 

VODNÁŘSKÝ ZVON 

10. října (pondělí) v 19.00 hodin, kino Réna Ivančice 

Divadelní hra 

MŮJ BÁJEČNÝ ROZVOD 

V hlavní a jediné roli ELIŠKA BALZEROVÁ 

Vstupné: 360 Kč 

Předprodej od 5. 9. 2011 v KIC 

VYPRODÁNO!!! 

Vstupné: 130, 100 Kč 

15. října (sobota) – 4. listopadu (pátek), Památník A. Muchy 

OSLAVY 100. VÝROČÍ ZALOŽENÍ VČELAŘSKÉHO SPOLKU 

V IVANČICÍCH 

VČELAŘSKÁ VÝSTAVA 

Vernisáž v pátek 14. října v 16.00 hodin 

21.–23. a 26.–27. října - PRODEJNÍ DNY - prodej medů, 

včelích produktů a ochutnávka medovin 

Vstup zdarma 

19. října (středa) v 9.00 (a 10.30 hodin), kino Réna Ivančice 

Pohádka pro MŠ, 1. a 2. třídy ZŠ a maminky s dětmi 

O ČERVENÉ KARKULCE 

Klasická pohádka ve vtipném zpracování divadla DUHA 


20. října (čtvrtek) v 19.00 hodin, kino Réna Ivančice 

MICHAL VIEWEGH 

AUTORSKÉ ČTENÍ 

Setkání s autorem bestsellerů 

Předprodej od 19. 9. 2011 v KIC 


54

21. října (pátek) v 9.00 hodin, kino Réna Ivančice 

Čtení a beseda pro studenty gymnázia Jana Blahoslava 

MICHAL VIEWEGH 


23. října (neděle), odjezd v 9.00 hodin od Besedního domu Ivančice 

Zájezd Praha - divadlo Hybernia 

Slavný americký muzikál s živým orchestrem 

HELLO DOLLY! 

Účinkují: Ivana Chýlková (bez alternace), J. Carda/ J. Dulava, K. Hádek/ 

M. Slaný, 

S. Babčáková/ M. Fingerová, M. Maděrič, B. Kohoutová 

Cena (vstupenka a doprava): 1170 Kč 

PROGRAM KINA RÉNA 

(www.kinorena.cz) 

Ne 2. 10. 2011 15.00 a 17.00 hod. 

AUTA 2 

USA, pohádka, 100 min., 49 Kč (+ 1 Kč), ČESKÝ DABING 

Hvězdné závodní auto Blesk a jeho přítel, jedinečný odtahový vůz Burák, se dostanou 

na úžasná místa, když je jejich cesta zavede za moře. Tam budou soutěžit 

na vůbec prvním celosvětovém závodě Grand Prix, které rozhodne o nejrychlejším 

autě na světě... 

Út 4. 10. 2011 9.30 hod. 

KAMARÁDI Z TELEVIZE č. 1 

ČR, pohádka, 60 min., 29 Kč (+ 1 Kč) 

Krátké české animované pohádky z Večerníčků České televize (nové pásmo) 

Z deníku opičáka Maka, Kosí bratři - Jak chodili přes les, Sněžný muž Hugo - 

U ledu, O Sazínkovi - Venda Kazisvět, Jája a Pája - Jak koupili kouzelný mlýnek, 

O hajném Robátkovi - Jak pan Kotrč poslal krtky a další 

St 5. 10. 2011 20.00 hod. 

BARBAR CONAN 

USA, fantasy, 110 min., 49 Kč (+ 1 Kč) 

55

Hrají: Jason Momoa, Ron Perlman, Rose McGowan 

Legendární Barbar Conan je zpátky! Conanova touha po pomstě za smrt jeho rodičů 

se záhy změní v krutý boj za záchranu národů Hyborie před mocnými silami 

zla. Bitvy s nepřáteli se proplétají s odpornými monstry! Síla a odvaha! 


HARRY POTTER A RELIKVIE SMRTI – 2. část 

USA, dobrodružný, 130 min., 49 Kč (+ 1 Kč), ČESKÝ DABING 

Hrají: Daniel Radcliffe, Rupert Grint, Emma Watson, Helena Bonham Carter, 

Ralph Fiennes 

V tomto výpravném finále eskaluje bitva mezi dobrem a zlem do otevřené války 

čarodějného světa. Nikdo není v bezpečí! Je to ale Harry Potter, kdo bude muset 

podstoupit oběť největší, kdyř se přiblíží bitva s Lordem Voldemortem... 

Ne 16. 10. 2011 20.00 hod. 

ŠÉFOVÉ NA ZABITÍ 

USA, komedie, 103 min., 49 Kč (+ 1 Kč) 

Hrají: Jennifer Aniston, Colin Farrel, Jamie Fox, Jason Bateman, Charlie Day, 

Jason Sudeikis 

Nick pracoval za příslib získání dobré pozice „od nevidím do nevidím“, povýšen 

však není! Zubní asistent Dale se zoufale snaží zachránit před kariéristkou Julií 

Harris. Účetního Kurta ničí jeho zkorumpovaný šéf. Co dělat se šéfem, který je 

magor a sadista? 

St 19. 10. 2011 20.00 hod. 

ZROZENÍ PLANETY OPIC 

USA, scifi, 105 min., 49 Kč (+ 1 Kč) 

Hrají: James Franco, Freida Pinto, Andy Serkis, Tom Felton, Brian Cox 

Chtěli jsme zdokonalit lidskou rasu. Přišli jsme o pozici pánů tvorstva! Mladý vědec 

Will vyvíjí lék. Slibný výzkum zadrhává na vedlejších účincích. Začne se projevovat 

vysoká inteligence. Pokus na šimpanzi Caesarovi otevře bránu k lidské zkáze. 


DRIVE 

USA, drama, 95 min., 49 Kč (+ 1 Kč) 

Hrají: Ryan Gosling, Ron Perlman, Carey Mulligan, Christina Hendricks, Oscak 

Isaac 

Říkají mu Řidič. Přes den je filmovým kaskadérem, po nocích si přivydělává jako 

nájemný řidič zločineckých gangů. Nezajímá ho o jakou práci ten večer jde. Řítí 

se nocí s policejními vozy v zádech. Shannon je Řidičovým učitelem i manažerem. 

Dvojí život však... 

56


ŠMOULOVÉ 

USA, pohádka, 103 min., 49 Kč (+ 1 Kč), ČESKÝ DABING 

Animovaná komedie, ve které se pojí i hraný film pro celou rodinu! Šmoulové 

jsou zpět... 

Zlý čaroděj Gargamel vyžene Šmouly z jejich vesničky. Během pronásledování 

všichni projdou kouzelným portálem, který je zavede do našeho světa. Malí 

šmoulové musejí dát hlavy dohromady a najít způsob, jak se dostat domů... 


MUŽI V NADĚJI 

ČR, komedie, 115 min., 49 Kč (+ 1 Kč) 

Hrají: Jiří Macháček, Boleslav Polívka, Simona Stašová, Petra Hřebíčková, Eva 

Kerekésová 

Může být nevěra základem šťastného manželství? Šarmantní bonvián Rudolf je 

o tom přesvědčen. Nechápe naivitu svého nesnesitelně korektního zetě Ondřeje, 

který nevnímá, jak nebezpečně se jeho žena Alice začíná nudit. Rudolf nabídne 

Ondřejovi několik prověřených rad... 

Kam za sportem 

Přátelé ivančické atletiky vás zvou na tradiční 

IVANČICKOU HODINOVKU 

jejíž 22. ročník se koná 6. 10. 2011 v 16 hod. na stadionu v Ivančicích. 

Startovné se nevybírá, první tři závodníci obdrží věcnou cenu. 

Přihlášky nejpozději 1 hodinu před startem nebo 

na e-mail: m.ondra100@seznam.cz, tel. 546 434 072 

HÁZENÁ 

2. liga mužů a 2. liga dorostenců 

Ne 9. 10. muži 10.30 hod. Ivančice – Kuřim 

dorost 9.00 hod. Ivančice – KP Brno 

So 22. 10. muži 17.00 hod. Ivančice – Maloměřice 

dorost 15.00 hod. Ivančice – Maloměřice 

57

KOPANÁ 

So 1. 10. 13.15/15.30 dorost Ivančice – Boskovice 

So 1. 10. 15.30 hod. Řeznovice A – Střelice 

So 1. 10. 15.30 hod. Budkovice – Židlochovice 

Ne 2. 10. 15.00 hod. Ivančice B – Senorady 

Pá 7. 10. 16.30 hod. přípravka Ivančice – Vojkovice 

So 8. 10. 12.45/15.00 dorost Ivančice – MS Brno 

Ne 9. 10. 15.00 hod. Ivančice B – Podolí 

Ne 2. 10. 15.30 hod. Řeznovice B – Nová Ves 

So 15. 10. 9.00/10.45 žáci Ivančice – Pohořelice 

So 15. 10. 15.00 hod. Ivančice A – Bzenec 

So 15. 10. 15.00 hod. Budkovice – Ořechov B 

So 15. 10. 15.00 hod. Řeznovice A – Chudčice 

Ne 16. 10. 15.00 hod. Řeznovice B – Želešice B 

So 22. 10. 12.15/14.30 dorost Ivančice – Kuřim 

Ne 23. 10. 10.30 hod. přípravka Ivančice – Kupařovice 

Ne 23. 10. 14.30 hod. Ivančice B – Říčany 

So 29. 10. 9.00/10.45 žáci Ivančice – Vojkovice 

So 29. 10. 14.00 hod. Řeznovice A – Zbýšov B 

Ne 30. 10. 14.00 hod. Ivančice A – Novosedly 

Ne 30. 10. 14.00 hod. Budkovice – M. Bránice 

Ne 30. 10. 14.00 hod. Řeznovice B – Dol. Kounice 

Které soutěže hrají: 

FC Ivančice A – Krajský přebor 

Ivančice B – Okresní přebor 

Dorost – Krajský přebor 

Žáci – I. třída 

Přípravka – Okresní přebor 

Řeznovice A – III. třída 

Řeznovice B – IV. třída 

Budkovice – IV. třída 

58

IVANČICKÝ ZPRAVODAJ vydává KIC Ivančice, Palackého nám. 12, 664 91 Ivančice, 

e-mail: vityn.karas@seznam.cz, registrováno u MK ČR pod č. E 11378, IČ: 65268768. 

Odpovědný pracovník Vít Karas, tel.: 774 110 547. Cena výtisku 20 Kč. 

62 

Tisk Gloria Rosice.

ÅÃ­jen 2011 - Webnode

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?

ÅÃjen 2011 - Webnode