Zornění zemědělské půdy - Český statistický úřad | ČSÚ
Zornění zemědělské půdy - Český statistický úřad | ČSÚ
Zornění zemědělské půdy - Český statistický úřad | ČSÚ
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ<br />
Jakost povrchových vod<br />
Indikátor Podíl profilů ve IV. a V. třídě znečištění (sk. A - obecné, fyzikální a chemické ukazatele) v %<br />
Návaznost na strategické dokumenty ČR SUR 2004, OSUR 2007<br />
Zdroj dat<br />
<strong>Český</strong> hydrometeorologický ústav<br />
Územní dostupnost<br />
kraje<br />
Periodicita<br />
ročně<br />
Popis Jakost povrchových vod je zjednodušeně pro obecnou informaci vyjadřována v třídách jakosti vody. Zatřídění kvality vod<br />
v jednotlivých profilech vychází z normy ČSN 75 7221, podle které platí, že IV. třída je silně znečištěná voda a V. třída je<br />
velmi silně znečištěná voda. Zatřídění je provedeno tak, že se zvlášť klasifikují jednotlivé ukazatele příslušné skupiny<br />
a_výsledná třída skupiny je určena dle nejnepříznivějšího ukazatele jakosti vod ve skupině. Ukazatele kvality vod se člení<br />
do skupin (A – obecné, fyzikální a chemické ukazatele, B – specifické organické látky, C – kovy a metaloidy,<br />
D_–_mikrobiologické a biologické ukazatele a E – radiologické ukazatele). Do skupiny A patří např. tyto ukazatele:<br />
elektrolytická konduktivita, rozpuštěný kyslík, biochemická spotřeba kyslíku pětidenní, chemická spotřeba kyslíku<br />
dichromanem, amoniakální dusík, dusičnanový dusík, celkový fosfor, chloridy, sírany.<br />
Tab. 3.7.1 Podíl profilů ve IV. a V. třídě znečištění (sk. A - obecné, fyzikální a chemické ukazatele) v %<br />
Česká republika<br />
Hl. m. Praha<br />
Středočeský<br />
Jihočeský<br />
Plzeňský<br />
Karlovarský<br />
Ústecký<br />
v tom kraje<br />
1996 76,3 50,0 88,9 65,2 65,2 61,5 88,5 55,6 66,7 100,0 72,7 82,6 80,0 77,8 78,4<br />
1997 62,9 50,0 69,4 65,2 30,4 46,2 65,4 44,4 61,1 100,0 63,6 80,0 40,0 77,8 75,7<br />
1998 65,3 100,0 86,1 82,6 60,9 53,8 57,7 66,7 38,9 100,0 63,6 76,0 33,3 55,6 62,2<br />
1999 68,7 50,0 86,1 60,9 34,8 69,2 69,2 44,4 50,0 50,0 81,8 88,0 80,0 88,9 67,6<br />
2000 61,6 50,0 89,2 48,0 34,8 30,8 55,6 66,7 50,0 60,0 90,0 81,5 52,9 60,0 62,2<br />
2001 67,6 50,0 81,1 64,0 65,2 46,2 77,8 88,9 75,0 100,0 54,5 74,1 41,2 70,0 56,8<br />
2002 62,1 50,0 83,8 55,2 54,2 40,0 62,1 88,9 43,8 80,0 66,7 76,7 42,9 81,8 51,4<br />
2003 55,2 50,0 78,9 58,6 21,9 46,7 53,1 55,6 70,6 60,0 50,0 73,3 42,9 72,7 43,2<br />
2004 64,6 50,0 78,9 71,9 48,4 45,5 63,6 44,4 47,1 60,0 83,3 88,2 39,1 83,3 65,9<br />
2005 58,3 - 76,3 62,5 35,5 36,0 68,3 55,6 47,1 100,0 63,6 70,6 34,8 58,3 63,4<br />
2006 61,4 50,0 76,3 48,5 50,0 52,0 64,3 66,7 58,8 100,0 58,3 76,7 39,1 66,7 65,9<br />
2007 48,7 - 48,7 50,0 19,4 68,2 70,7 36,4 15,8 80,0 58,3 64,5 40,0 58,3 37,0<br />
2008 44,2 50,0 56,4 62,5 35,5 68,2 62,2 36,4 17,6 60,0 25,0 42,9 15,0 33,3 23,1<br />
Počet sledovaných profilů<br />
2008 294 2 39 32 31 22 37 11 17 5 12 28 20 12 26<br />
Z hlediska jakosti povrchových vod převažuje pozitivní tendence poklesu podílu sledovaných profilů ve<br />
dvou nejhorších kategoriích (silně a velmi silně znečištěná voda), a to ve většině krajů a ve všech<br />
skupinách.<br />
Skupina A – obecné, fyzikální a chemické ukazatele: v posledních letech docházelo<br />
k pozvolnému zlepšení ve všech krajích s výjimkou kraje Karlovarského, Ústeckého a Pardubického,<br />
které zároveň představují kraje s nejnepříznivějším stavem kvality povrchových vod.<br />
Skupina B – specifické organické látky: od 90. let se postupně podíl ve IV. a V. třídě znečištění<br />
snižoval s ojedinělými výkyvy až na nulu ve všech krajích v roce 2008.<br />
Skupina C – kovy a metaloidy: dlouhodobé zlepšování situace se projevilo i v této skupině,<br />
s výjimkou Jihomoravského kraje, kde k výraznějšímu zlepšení došlo až v posledních dvou letech, a kde<br />
je situace z tohoto hlediska nejnepříznivější. Relativně nepříznivá situace přetrvává i ve Středočeském<br />
kraji, kde je však zlepšující se trend patrný dlouhodobě. Naopak v několika krajích je u této skupiny podíl<br />
profilů ve IV. a V. třídě znečištění nulový.<br />
Skupina D – biologické a mikrobiologické ukazatele: zde opět převládají spíše pozitivní tendence<br />
(avšak s nejvyšším kolísáním mezi všemi skupinami ukazatelů jakosti vod). Výjimku představuje kraj<br />
Zlínský, Karlovarský a Hl. město Praha, kde je stav dlouhodobě nejhorší (sledují se zde však pouze<br />
2 profily). Nepříznivá situace je i v kraji Středočeském a Jihomoravském.<br />
Liberecký<br />
Královéhradecký<br />
Pardubický<br />
Vysočina<br />
Jihomoravský<br />
Olomoucký<br />
Zlínský<br />
Moravskoslezský<br />
78<br />
VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V KRAJÍCH ČESKÉ REPUBLIKY 2010