Bulletin České komory tlumočníků znakového jazyka
Bulletin České komory tlumočníků znakového jazyka
Bulletin České komory tlumočníků znakového jazyka
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
komoří<br />
bulletin<br />
/01<br />
2017<br />
online<br />
tlumočení
obsah<br />
toto číslo pro vás připravili<br />
DANA<br />
PRELLOVÁ<br />
TEREZIE<br />
VASILOVČÍK<br />
ŠUSTOVÁ<br />
ZUZANA<br />
PROCHÁZKOVÁ<br />
Letem světem z Komory 3–4<br />
Téma: Online tlumočení 5–16<br />
LENKA<br />
LACO<br />
MICHAELA<br />
DUDKOVÁ<br />
ANNA<br />
MOUDRÁ<br />
Anketa 17–18<br />
Z organizací 19–22<br />
MIROSLAVA<br />
KOTVOVÁ<br />
LUCIE<br />
BŘINKOVÁ<br />
MARIE<br />
KOMORNÁ<br />
Ze zahraničí 23–28<br />
Našli jsme za Vás 29–30<br />
LUCIE<br />
TUŽOVÁ<br />
PETR PÁNEK<br />
FARAH CURRY<br />
Přečtěte si 31–32<br />
Bratření s JTP 33–34<br />
Z redakce 35–36<br />
1 2
letem světem z <strong>komory</strong><br />
organizační<br />
DANA<br />
PRELLOVÁ<br />
Rada <strong>komory</strong><br />
Rada Komory je již v plné sestavě. Pátou<br />
členkou je od 18. 1. 2017 Lucie Tužová. Na delší<br />
dovolenou nám ale odjela Klára Herčíková.<br />
Bude s námi komunikovat aspoň na dálku.<br />
I ASNEP má staronové vedení.<br />
Prezidentkou se stala Pavlína Spilková,<br />
viceprezidentem Petr Vysuček. Doufáme, že<br />
spolupráce ASNEPu a Komory v otázkách<br />
tlumočení bude i nadále velmi dobrá.V lednu<br />
se naše členská základna rozrostla o 11 nových<br />
řádných členů a 1 přidruženého člena.<br />
Na všechny tlumočníky se těšíme na<br />
seminářích nebo při zapojování se do<br />
diskuzí. Za přání a názory jsme rády. Napište<br />
nám na rada@cktzj.com. Nejsme v Radě<br />
Komory kvůli sobě, ale kvůli vám všem.<br />
A to, že cítíme podporu více lidí, nám dodává<br />
motivaci a energii k tomu, že svůj volný čas<br />
věnujeme zlepšování podmínek tlumočení pro<br />
neslyšící a vašich pracovních<br />
Kurzy <strong>komory</strong><br />
podmínek i k propojování lidí<br />
a různých názorů. Děkujeme vám!<br />
Někdy věci a jednání nejdou tak rychle,<br />
jak bychom si představovaly a přály, ale<br />
i nadále připomínkujeme a monitorujeme<br />
situaci, snažíme se vyjednávat vše tak,<br />
jak si v diskuzích, připomínkách nebo<br />
při osobních setkáních říkáte.<br />
V kalendáři na webu najdete nabídku tlumočnických víkendových kurzů, o které jste si<br />
napsali. Podívat se na ně můžete zde.<br />
Překlady článků pro <strong>Bulletin</strong><br />
A na závěr máme jednu smutnou zprávu.<br />
Vzhledem k tomu, že se nám nikdo z řad<br />
neslyšících členů a dobrovolníků nepřihlásil<br />
na výzvu k překládání článků do <strong>Bulletin</strong>u,<br />
rozhodli jsme se v Radě Komory ke změně.<br />
Nová čísla <strong>Bulletin</strong>u, tímto počínaje, budou bez<br />
překladů do ČZJ. Pokud se však přihlásí<br />
dobrovolníci, kteří vytvoří překlad i s jazykovou<br />
korekturou, budeme starší čísla <strong>Bulletin</strong>u<br />
o překlady doplňovat (přednostně hlavní<br />
článek). Pokud bude neslyšící čtenář potřebovat<br />
článek s překladem, může o něj požádat<br />
na e-mailu rada@cktzj.com. Můžete nám<br />
poslat zprávu nebo video, o jaký překlad textu<br />
máte zájem.<br />
Jelikož je naší prioritou kvalita překladu článků<br />
do ČZJ a jsme si vědomi toho, že by překlady<br />
textů měli vytvářet především neslyšící překladatelé,<br />
překlady textů v <strong>Bulletin</strong>u budou od<br />
nynějška pouze na vyžádání. Překlady doposud<br />
vytvářeli dobrovolníci, kteří sice své překlady<br />
konzultovali, ale konečný překlad nebyl podroben<br />
finální korektuře a v překladech se<br />
objevovaly jak jazykové, tak obsahové chyby,<br />
což je za těchto podmínek pochopitelné. Většina<br />
překladů vznikala doma, večer, po práci.<br />
Na to reagovali neslyšící, že by rádi měli k dispozici<br />
kvalitní překlad. Pokud má být<br />
smyslem dvojjazyčných textů v <strong>Bulletin</strong>u<br />
poskytnout materiál s informacemi<br />
o tlumočení pro budoucí i současné neslyšící<br />
tlumočníky, je opravdu třeba tuto službu<br />
zkvalitnit.<br />
Pokud bude mít někdo z neslyšících kolegů<br />
o překlad zájem, budeme se snažit zajistit co<br />
nejkvalitnější verzi. Slyšící i neslyšící studenti<br />
tlumočení oboru ČNES z FF UK nám přislíbili<br />
spolupráci.<br />
Pokud někdo tedy bude mít o překlad zájem<br />
a napíše nám (rada@cktzj.com), pošleme mu<br />
ho na e-mail nebo se s ním osobně domluvíme,<br />
jak mu překlad dodat. Když už bude<br />
hotový, vložíme ho do <strong>Bulletin</strong>u na webových<br />
stránkách a na Facebook.<br />
Průběžně ji ještě doplňujeme. Snažili jsme se vymyslet něco nového. Zkusili jsme<br />
udělat i on-line kurz Tlumočnických laboratoří, které měly velký úspěch. Pokud se<br />
budete chtít přihlásit znovu, napište nám a kurz znovu zrealizujeme.<br />
<strong>Bulletin</strong> má nového grafika<br />
Určitě jste si všimli, že <strong>Bulletin</strong> má nový kabátek. S novým rokem máme nového grafika,<br />
Tomáše Urbánka. Sandře Bovkunové děkujeme za všechna loňská čísla.<br />
3 4
online tlumočení<br />
online tlumočení v USA – výzvy a obtíže posledních let<br />
Lucie<br />
Tužová<br />
Služby online tlumočení vypadají ve<br />
Spojených státech trochu jinak, než<br />
jsme zvyklí u nás. Základ je<br />
stejný – služba<br />
zprostředkovává komunikaci<br />
mezi neslyšícím uživatelem<br />
<strong>znakového</strong> <strong>jazyka</strong> a slyšícím<br />
člověkem, který znakový jazyk<br />
neovládá, spojením se<br />
s tlumočníkem přes videotelefon,<br />
mobil, počítač a další technologie. Služby<br />
se dále v USA specifikují do dvou kategorií:<br />
VRS (Video Relay Service), která<br />
zprostředkovává telefonické hovory, a VRI<br />
(Video Relay Interpreting), umožňující zprostředkování<br />
komunikace mezi neslyšícím<br />
a slyšícím člověkem, kteří se nacházejí na<br />
stejném místě, spojením s tlumočníkem na<br />
dálku.<br />
Nyní se již blíže zaměřme na službu<br />
VRS. Na jednotlivé poskytovatele VRS dohlíží<br />
The Federal Communications<br />
Commission (FCC). Každá organizace,<br />
která chce poskytovat služby online tlumočení,<br />
musí projít certifikačním procesem<br />
u FCC a následně dodržovat podmínky a<br />
povinnosti, které jsou na ně od FCC kladeny.<br />
Pro představu mezi tyto povinnosti můžeme<br />
zařadit například nutnost odpovědět na 80 %<br />
příchozích hovorů během 2 minut, mít funkční<br />
službu 24 hodin 7 dní v týdnu, přijímat hovory<br />
v takovém pořadí, v jakém přicházejí (s výjimkou<br />
volání na záchranné služby), odmítat<br />
tlumočení spadající pod služby VRI (neslyšící<br />
a slyšící osoba je přítomna na jednom místě,<br />
nejedná se tedy o telefonický hovor) či naplňovat<br />
specifické požadavky na technické vybavení<br />
svých pracovišť, umožnit pravidelnou kontrolu<br />
svých prostor, odevzdávat FCC údaje<br />
o proběhlých hovorech a mnoho dalšího.<br />
Na poskytovatele se může obrátit jak<br />
neslyšící klient, tak také sám slyšící, který se<br />
potřebuje spojit s neslyšící osobou. Služba je<br />
poskytována zdarma a náklady jsou hrazeny<br />
z fondu Telecommunications Relay Service<br />
(TRS), který má na starosti FCC. Momentálně<br />
je v USA kolem 10 poskytovatelů VRS.<br />
Pro představu o službách poskytovatelů můžete navštívit stránky společností :<br />
Purple Communications: http://www.purplevrs.com/<br />
Convo: https://convorelay.com/<br />
Sorenson VRS: http://www.sorensonvrs.com/.<br />
Zde se můžete také podívat na materiál organizace Purple Communications,<br />
který přibližuje službu VRS:<br />
https://signlanguage.com/media/1100/purple_vri-quickguide.pdf<br />
Reforma a její dopady<br />
Jako taková je tedy služba online tlumočení<br />
již v USA dobře zavedenou praxí, kterou<br />
využívá mnoho neslyšících klientů.<br />
Před několika lety (přesněji kolem roku<br />
2011) však touto sférou otřáslo nařízení<br />
přicházející ze strany FCC, které požadovalo<br />
restrukturalizaci, změnu systému zaměstnávání<br />
<strong>tlumočníků</strong> a systému financování.<br />
Důvodem FCC pro zavedení těchto změn<br />
bylo především údajné podvodné jednání<br />
určitých poskytovatelů, kteří vykazovali<br />
i neuskutečněné hovory, na které následně<br />
z fondu TRS odcházelo velké množství<br />
peněz, dále pak snaha o celkové zlepšení<br />
kvality služby, a to jak po technické stránce,<br />
tak v oblasti kompetentnosti <strong>tlumočníků</strong><br />
VRS. FCC chtělo implikovanými změnami<br />
zaručit, že peníze z fondu TRS budou dostávat<br />
pouze kvalifikovaní poskytovatelé, nad<br />
kterými bude mít lepší dohled a tím<br />
i možnost zaručit dodržování stanovených<br />
pravidel.<br />
Co bylo důsledkem navrhovaných<br />
změn? Především konec naprosté většiny<br />
stávajících poskytovatelů VRS. Nařízení<br />
mimo jiné požadovalo změnu vyplácení<br />
služeb. Do této doby byla sazba dána za<br />
minutu spojení (např. 5 dolarů za minutu),<br />
avšak nyní měla být vypočítávána paušálně<br />
za každého aktivního uživatele během<br />
daného měsíce (např. 175 dolarů za měsíc<br />
za 1 uživatele). Z tehdejších poskytovatelů<br />
měla jen hrstka z nich dostatečný počet aktivních<br />
uživatelů, který by jim umožnil tyto<br />
změny ustát. Nedostatek financí na straně<br />
poskytovatelů pak mohl napovídat budoucí<br />
preferenci v přijímání <strong>tlumočníků</strong>, kteří jsou<br />
ochotní pracovat za menší mzdu (potažmo<br />
tedy <strong>tlumočníků</strong> méně kvalifikovaných,<br />
např. bez certifikace, s malou praxí apod.).<br />
Plánované zásahy nenechaly tlumočníky<br />
pracující v oblasti VRS, ale ani ty, kteří se<br />
sami VRS nevěnují, chladnými. Panovala<br />
také obava, že konec velkého počtu<br />
poskytovatelů VRS a odchod zde<br />
zaměstnaných <strong>tlumočníků</strong> do ostatních sfér<br />
tlumočení by v jistých oblastech mohl<br />
způsobit převis nabídky nad poptávkou.<br />
Na FCC bylo namířeno nespočet<br />
připomínek, dotazů a konstruktivních<br />
návrhů na změnu předkládaných pravidel.<br />
I tak ale nakonec k reformě v určité podobě<br />
došlo a tlumočnická komunita se musela<br />
s nově nastolenou situací vyrovnat.<br />
5 6
Skutečné důsledky změn<br />
VRS a soudní tlumočení?<br />
Jaký dopad tedy nakonec měla reforma na<br />
poskytované služby? To se můžeme dočíst<br />
v příspěvku Karen Grahamové (odkaz najdete<br />
na konci článku), která se rok po<br />
zavedení nařízení FCC ohlíží za uskutečněnými<br />
změnami. Sama Karen byla<br />
spolumajitelkou firmy SignOn poskytující<br />
VRS ve městě Seattle. Spolu s ostatními<br />
zaměstnanci se snažila jak o zajištění kvalitní<br />
služby pro neslyšící a slyšící klienty, tak<br />
o vytvoření kvalitních pracovních míst pro<br />
zdejší tlumočníky. Ti zde mohli najít stabilní<br />
práci s mnoha benefity, na které ne vždy ve<br />
svých zaměstnáních mohli narazit (placené<br />
volno, práce na plný či částečný úvazek,<br />
spoření na důchod apod.). Firma fungovala<br />
přes 9 let.<br />
Po reformě však Karen nebyla schopná splnit<br />
všechny nově kladené požadavky. Především<br />
ji odradila nutnost přechodu na nová technická<br />
zařízení, vize užšího kontaktu s FCC<br />
a veškeré byrokratické postupy s tím spojené.<br />
Karenina firma tak přešla do vlastnictví jiné,<br />
větší společnosti VRS.<br />
k nové povinnosti zaměstnávat tlumočníky<br />
na stálý úvazek a uplatňování striktnějších<br />
pravidel na pracovišti se museli tlumočníci<br />
rozhodnout, zda se chtějí uvázat v jedné<br />
firmě, nebo se raději vydají jinou cestou.<br />
Někteří tlumočníci přešli více či méně<br />
z donucení naplno do práce „na volné noze“.<br />
Některé tlumočníky, kteří do té doby ve<br />
VRS nepůsobili, naopak možnost stabilního<br />
zaměstnání zaujala a VRS tak získalo nové<br />
přírůstky do svých řad. Tlumočníci, kteří do<br />
té doby pracovali v rámci VRS z domova,<br />
buď o práci přišli, nebo museli začít pracovat<br />
z kanceláře, neboť nová nařízení FCC práci<br />
z domu neumožňovala.<br />
Celkově se tedy oblast VRS<br />
tlumočení prokazatelně změnila, někdo si<br />
v nové struktuře své místo našel, někdo<br />
nikoli. Jisté je, že uplatněné změny způsobily<br />
nárůst papírování a byrokratických procesů.<br />
Otázkou ke zvážení zůstává, zda<br />
zároveň docílily také toho dobrého, co<br />
slibovaly. Zabránily podvodům ve<br />
vykazování a získávání peněz? Zkvalitnily<br />
online tlumočnické služby? Na to bohužel<br />
nemáme jednoznačnou odpověď.<br />
Z trochu jiného soudku je pak další problematická<br />
oblast, se kterou se neslyšící<br />
Američané v souvislosti s VRS v posledních<br />
letech setkávají a o které se dozvíme<br />
z článku Tary Potterveldové (odkaz najdete<br />
na konci článku). S tím, jak ubývá financí<br />
v jednotlivých státech či městech USA, čelí<br />
finančním potížím zároveň i soudy. Snaží se<br />
proto ušetřit, kde se dá, a jednou z poměrně<br />
nečekaných obětí této situace bývají právě<br />
neslyšící.<br />
Tlumočení u soudu či v právních<br />
záležitostech je bezesporu velmi citlivá věc,<br />
která klade na tlumočníka velké nároky<br />
a velkou zodpovědnost. Pro zajištění maximálního<br />
porozumění všech zúčastněných<br />
je potřeba tým minimálně jednoho<br />
slyšícího a jednoho neslyšícího tlumočníka.<br />
To je ale pro soudy poměrně drahá záležitost<br />
a když se jedná například „jen“ o patnáctiminutová<br />
jednání, snaží se najít jinou cestu.<br />
A tu nalézají právě ve využívání služeb VRI,<br />
případně VRS.<br />
Pokud zvolí cestu využití služeb VRI<br />
(kterým však platí od minuty), nemusí být<br />
klient nijak poškozen. Při spojení mohou být<br />
přítomni oba tlumočníci, slyšící i neslyšící,<br />
kteří mají certifikaci na soudní tlumočení.<br />
Těm mohou být také předem poskytnuty<br />
potřebné dokumenty, aby se na tlumočení<br />
mohli náležitě připravit, a situace tak může<br />
proběhnout bez větších obtíží. V momentě,<br />
kdy se s právními záležitostmi obrátí soudy<br />
na poskytovatele VRS (které jsou zdarma),<br />
již však situace tak optimistická není.<br />
Byť jsou tlumočníci VRS vesměs kompetentní,<br />
většinou nemají potřebnou specializaci,<br />
vzdělání a certifikaci na tlumočení právních,<br />
resp. soudních jednání.<br />
Někteří z nich nemají národní certifikát vůbec.<br />
Nehledě na to, že přítomnosti<br />
neslyšícího tlumočníka se v této situaci<br />
většinou nedočkáte. Bylo by sice ideální, aby<br />
poskytovatelé VRS zaměstnávali neslyšící<br />
tlumočníky právě pro hovory právního<br />
charakteru, nicméně to se firmám<br />
většinou nevyplatí. Nejsou totiž nikdy<br />
schopny předvídat, zda takový tlumočník<br />
bude vůbec využit.<br />
Přitom přítomnost neslyšícího<br />
tlumočníka je u právních záležitostí nedocenitelná.<br />
Ani sebelepší slyšící tlumočník<br />
nemůže do situace vnést to, co do ní přináší<br />
jeho neslyšící kolega.<br />
Obecně se tedy dá konstatovat, že<br />
v návaznosti na uplatněné změny<br />
ubylo v USA poskytovatelů VRS. Změnilo<br />
se také tlumočnické osazenstvo. Vzhledem<br />
7 8
FCC navíc <strong>tlumočníků</strong>m nařizuje, jak již<br />
bylo zmíněno výše, povinnost přijímat hovory<br />
v takovém pořadí, v jakém přicházejí.<br />
Může se tak stát, že hovor musí vyřizovat<br />
tlumočník, který se soudním tlumočením<br />
nemá vůbec žádné zkušenosti. Tlumočník<br />
si sice dle pravidel FCC může přizvat na<br />
pomoc kolegu, nicméně nikdy nelze zaručit,<br />
že na místě bude volný tlumočník se soudní<br />
specializací. Tlumočníci VRS nesmějí dle<br />
nařízení FCC skládat soudní přísahu, nemohou<br />
totiž zaručit 100% přesnost sdělovaných<br />
informací, přesto je ale soudy k tlumočení<br />
využívají.<br />
Mimo to situaci pro tlumočníky<br />
VRS ztěžuje celá řada faktorů vyplývajících<br />
ze samotné povahy jejich práce. Před přijetím<br />
hovoru nemají možnost se na dané<br />
téma nijak připravit, nemají k jednání žádné<br />
podklady, nevědí ani to, z jakého místa ve<br />
Spojených státech bude neslyšící osoba volat,<br />
a mohou tak mít problém s porozuměním.<br />
Situaci jim velmi snadno může ztížit také<br />
celá řada technických potíží. Navíc nejsou<br />
jednání sami fyzicky přítomni a uniká jim<br />
tak velké množství informací, které by<br />
z daného prostředí mohli získat. FCC navíc<br />
zakazuje, aby byl při VRS slyšící a neslyšící<br />
klient v jedné místnosti (musí jít o formu<br />
telefonického hovoru), takže tlumočník vidí<br />
opravdu pouze jen neslyšícího klienta.<br />
Vzhledem k povaze soudního tlumočení<br />
a nedozírným dopadům, které může mít<br />
dané jednání na život neslyšícího klienta, tak<br />
zůstává otázkou, zda by tlumočení přes VRS<br />
bez dodržení alespoň základních požadavků<br />
(certifikovaný tlumočník specializovaný na<br />
právní oblast, přítomnost neslyšícího tlumočníka<br />
atd.) mělo být pro soudní jednání<br />
vůbec povoleno.<br />
Kde najdu více informací? Informace pro tento článek byly čerpány z:<br />
· Brandon Arthur: Will Sign Language Interpreters Remain Silent on FCC VRS<br />
Reform?<br />
V případě zájmu o překlad do ČZJ nám pište na<br />
(rada@cktzj.com), pošleme Vám ho na e-mail nebo se s Vámi<br />
osobně domluvíme, jak překlad dodat. Když už bude hotový,<br />
vložíme ho do <strong>Bulletin</strong>u na webové stránky a na Facebook.<br />
· Karen Kozlowski Graham: Sign Language Interpreters: The Unintended<br />
Victims of VRS Regulation Change?<br />
· Tara Potterveld: VRS Sign Language Interpreters: An Appropriate Legal Tool?<br />
· The Federal Communications Commission<br />
· FCC Reforming Video Relay Service Certifications to Stop<br />
Waste, Fraud and Abuse<br />
· Dokument FCC týkající se navrhovaných změn<br />
9 10
online tlumočení v <strong>České</strong> Republice aneb jak to opravdu vypadá<br />
Michaela<br />
dudková<br />
Proč vůbec služba online tlumočení existuje?<br />
Potřebuje ji někdo? Kam nejčastěji neslyšícím<br />
voláte? Jaká témata klienti<br />
online tlumočení nejčastěji řeší? Na to se nás<br />
obvykle ptají naši kamarádi. A odpověď je<br />
vždy stejná: neslyšící volají na stejná místa<br />
jako slyšící, řeší stejné situace<br />
a stejné problémy. Možnost zatelefonovat<br />
si vyrovnává jejich příležitosti s těmi, kteří<br />
tlumočníka <strong>znakového</strong> <strong>jazyka</strong> k vyřízení<br />
telefonátu nepotřebují, protože hlas v telefonním<br />
sluchátku slyší sami. Takže si zkuste<br />
vzpomenout, co všechno jste během jednoho<br />
jediného týdne vyřídili prostřednictvím<br />
telefonu. A potom si představte, že byste<br />
všechny tyto situace měli řešit bez telefonního<br />
přístroje (případně též bez e-mailu<br />
a korespondence – protože i psaná čeština je<br />
pro mnoho neslyšících obtížně využitelná).<br />
Ještě před několika lety bylo pro neslyšící<br />
klienty tlumočnických služeb časově<br />
i organizačně velmi náročné zařídit si např.<br />
objednání u lékaře a následně třeba zjistit<br />
výsledky proběhlého vyšetření. Bylo třeba<br />
sladit čas neslyšícího klienta<br />
a tlumočníka a doufat, že když se tam oba<br />
vydají pro termín objednání, nebude na<br />
TEREZIE<br />
vasilovčík šustová<br />
dveřích ordinace oznámení o tom, že je lékař<br />
nemocný. Po proběhlém vyšetření následovala<br />
stejná výprava pro výsledky (obojí<br />
přitom například do vzdáleného města s poliklinikou).<br />
Stejně tak, jako pokračuje rozvoj<br />
nejrůznějších technologií např. v lékařských<br />
oborech, pokračuje i v oblastech jiných, tlumočení<br />
<strong>znakového</strong> <strong>jazyka</strong> nevyjímaje. Mezi<br />
nejnovější služby v oblasti tlumočnických<br />
služeb pro neslyšící patří v současné době<br />
online tlumočení – tedy zjednodušeně<br />
řečeno tlumočení na dálku.<br />
Anglicky je toto tlumočení nazýváno<br />
Remote Interpreting (RI). „Koskanová<br />
(2009) uvádí, že pro obecný pojem remote<br />
interpreting máme obecný český název<br />
tlumočení na dálku. Avšak tento název zatím<br />
nebyl ustálen. Remote interpreting označuje<br />
v širším významu právě obecně tlumočení<br />
na dálku, ale v užším pojetí označuje jen simultánní<br />
tlumočení na dálku, kdy tlumočníci<br />
z organizačních či logistických důvodů<br />
nemohou pracovat přímo v konferenčním<br />
sále. Obecně lze tedy říci, že tlumočení<br />
na dálku označuje situaci, kdy tlumočníci<br />
nemají přímý výhled na řečníka či řečníky.“<br />
(Dudková, 2016)<br />
Pokud by čtenáře zajímalo online tlumočení ve vzdělávání, doporučujeme<br />
zájemcům diplomovou práci Mgr. Michaely Dudkové (Možnosti<br />
tlmočenia na diaľku v oblasti vzdelávania nepočujúcich jedincov.<br />
Ružomberok, 2016, 91 s. Diplomová práce. Katolícka univerzita<br />
v Ružomberku, Pedagogická fakulta.)<br />
V <strong>České</strong> republice se můžeme setkat se<br />
snahou o využití online tlumočení v mnoha<br />
situacích. Nejen na základě zkušeností<br />
ze zahraničí, ale i metodou „pokus – omyl“<br />
přicházíme na to, v čem jsou úskalí online<br />
tlumočení, kdy je jeho využití vhodné, jaké<br />
nároky klade na psychiku a zdraví <strong>tlumočníků</strong><br />
a v čem jsou jeho jedinečná specifika.<br />
V následujícím textu se budeme věnovat<br />
online tlumočení v situacích charakteru<br />
komunitního tlumočení.<br />
Tlumočení na dálku lze technicky<br />
provádět dvěma způsoby, pro které máme<br />
v současné době ustálená označení<br />
pouze v angličtině. Záleží na tom, na kterém<br />
místě jsou během tlumočnické situace slyšící<br />
a neslyšící účastníci komunikace. Jako<br />
VRS – video relay service – je označováno<br />
tlumočení, kdy se každý z nich nachází na<br />
jiném místě. Trojúhelník samozřejmě doplňuje<br />
tlumočník, který je také na jiném<br />
místě než oba komunikující. Typické je<br />
v tomto případě tlumočení telefonických<br />
hovorů (neslyšící klient volá z domova přes<br />
webovou kameru – tlumočník tlumočí ze<br />
své kanceláře – lékař přijme hovor telefonem<br />
ve své ordinaci). VRI – video remote interpreting<br />
– probíhá tak, že jsou oba účastníci<br />
komunikace na stejném místě. Tlumočník je<br />
na jiném místě a tlumočí situaci, kdy na sebe<br />
slyšící i neslyšící mohou vidět, jsou fyzicky<br />
přítomni na jednom místě. Jako ilustrační<br />
případ můžeme uvést pracovní pohovor<br />
(zaměstnavatel i neslyšící uchazeč jsou v jedné<br />
kanceláři a webovou kamerou jsou spojeni<br />
s tlumočníkem, který je ve své kanceláři).<br />
U všech tlumočnických situací, které<br />
probíhají s tlumočníkem online, je nezbytné<br />
kvalitní technické a programové vybavení.<br />
V dnešní době se lze s online tlumočníkem<br />
spojit nejen na velkém monitoru stolního<br />
počítače, ale i přes menší monitor notebooku<br />
nebo tabletu. A dokonce i mnohem<br />
menší mobilní telefony umožňují neslyšícím<br />
komunikovat se slyšícími prostřednictvím<br />
tlumočníka online. Všichni, kteří se<br />
komunikace účastní, by toto vybavení měli<br />
být schopni ovládat. To klade na tlumočníky<br />
i klienty zcela jiné nároky než obvykle tlumočené<br />
situace, kdy je tlumočník na místě<br />
fyzicky přítomen. Online tlumočník musí<br />
dobře vidět znakující osobu a ta musí naopak<br />
dobře vidět tlumočníka. Slyšící účastník<br />
musí být dobře slyšen, ale také musí tlumočníka<br />
dobře slyšet. Pokud je na jakékoliv<br />
straně technický problém, tlumočení<br />
nemůže proběhnout. Tím tedy do kvality<br />
tlumočnického výkonu zasahuje<br />
i „vyšší moc“, kterou tlumočník sám ovlivnit<br />
nedokáže (např. výpadek elektrické energie,<br />
nefunkční technické vybavení, parametry<br />
snímající kamery apod.)<br />
V <strong>České</strong> republice jsou pro online<br />
tlumočení nyní nejčastěji využívány dva<br />
běžně dostupné (pro veřejnost zdarma ke<br />
stažení) programy Skype a Oovoo. Tyto<br />
programy ale nejsou ve své podstatě k online<br />
tlumočení určené, proto mají nedokonalosti,<br />
které v konečném důsledku mohou tlumočení<br />
negativně ovlivnit. Organizace Tichý<br />
svět je v současné době jediná, která pro online<br />
tlumočení využívá vlastní aplikaci Tichá<br />
linka, která byla vyvinuta (a stále prochází<br />
procesem zdokonalování) na základě mnohaletých<br />
zkušeností s online tlumočením<br />
právě s cílem umožnit kvalitní tlumočení na<br />
dálku s ohledem na všechna jeho specifika.<br />
11 12
Pokud chce neslyšící klient v <strong>České</strong> republice<br />
využít online tlumočení, může se obrátit na<br />
organizace Tichý svět, o. p. s. (má s online<br />
tlumočením největší zkušenosti, nabízí ho<br />
od roku 2008, a od roku 2010 je k dispozici<br />
nonstop), Unie neslyšících Brno, z. s., Svaz<br />
neslyšících<br />
a nedoslýchavých, z. s., a Centrum pro<br />
zdravotně postižené libereckého kraje, o. p. s.<br />
Samozřejmě záleží na tom, jaký je<br />
cíl tlumočnické situace. Podle toho<br />
neslyšící hledá konkrétní tlumočnickou<br />
službu. Výše zmínění poskytovatelé<br />
tlumočnických služeb nabízejí online<br />
tlumočení obvykle v situacích, které<br />
odpovídají svým obsahem komunitnímu<br />
tlumočení. V našich podmínkách je<br />
nejrozšířenější a nejpoužívanější online<br />
tlumočení telefonních hovorů – výše<br />
MICHAELA DUDKOVÁ<br />
PŘI ONLINE TLUMOČENÍ<br />
zmíněný VRS. V těchto tlumočnických<br />
situacích se online tlumočení také nejlépe<br />
osvědčuje, protože vlastně kopíruje běžnou<br />
situaci telefonního hovoru, kdy jsou od sebe<br />
dva účastníci komunikace vzdáleni a nevidí<br />
na sebe.<br />
V případě zájmu o překlad do ČZJ nám pište na<br />
(rada@cktzj.com), pošleme Vám ho na e-mail nebo se s Vámi<br />
osobně domluvíme, jak překlad dodat. Když už bude hotový,<br />
vložíme ho do <strong>Bulletin</strong>u na webové stránky a na Facebook.<br />
Online tlumočení v praxi<br />
Je zajímavé, že i po devíti letech, kdy je<br />
online tlumočnická služba v organizaci<br />
Tichý svět neslyšícím klientům k dispozici,<br />
se na nás, na online tlumočníky, mnoho<br />
našich kolegů z terénních služeb dívá<br />
s despektem, či dokonce odmítavě.<br />
Online tlumočení je psychicky velmi<br />
náročné a klade na tlumočníky<br />
velmi specifické nároky.<br />
Na konkrétních situacích bychom<br />
rády vysvětlily některá specifika tohoto<br />
způsobu tlumočení. Zdůrazňujeme, že<br />
popsané situace jsou pouze ilustrační<br />
a neodkazují na konkrétní klienty.<br />
Přihlašuji se do služby. Internet<br />
funguje, počítač startuje napoprvé a já se<br />
spojuji s tlumočníkem, jehož služba právě<br />
končí, aby mi napsal vše, co by mohlo mít<br />
pro mou následující službu význam. Během<br />
těchto minut ještě zběžně kontroluji e-maily,<br />
zda mi některý z kolegů nebo vedoucí služby<br />
nepsali informace, které bych měla před<br />
nástupem do služby vědět. V e-mailu nic<br />
není, ale kolegyně končící svou směnu mne<br />
informuje o tom, že mi předává dva<br />
klienty, kteří čekají na tlumočení. Kromě<br />
toho během své směny volala záchranku<br />
k jedné paní, kterou s podezřením na infarkt<br />
odvezla sanitka do nemocnice. Je tedy<br />
možné, že se s námi personál z nemocnice<br />
spojí. Přeji kolegyni krásný zbytek dne<br />
a připojuji se na službu k dalším dvěma,<br />
které spolu se mnou dnes budou tlumočit.<br />
Kontaktuji prvního klienta, který chce<br />
telefonovat na úřad. S pánem mám velmi<br />
kvalitní spojení, dobře se vidíme, já mu<br />
rozumím a on rozumí mně. Veškerá příprava<br />
na tlumočení je shrnuta v krátkém<br />
sdělení, že mám volat na úřad kvůli změně<br />
trvalého bydliště. Vytáčím telefonní číslo,<br />
aparát zvedá úřednice, která vůbec nechápe,<br />
že jí sice volá pán, ale mluví na ni v telefonu<br />
žena – já. Nicméně neslyšící klient úřednici<br />
situaci sám vysvětluje, úřednice vše pochopí,<br />
hovor proběhne úspěšně. Loučím<br />
se s klientem a zapisuji proběhlý hovor do<br />
výkazu proběhlých tlumočení. Během hovoru<br />
na úřad se mi ozvali další dva klienti,<br />
kteří chtějí telefonovat. Kontaktuji kolegyně<br />
ve službě a zjišťuji, že jedna z nich teď žádného<br />
klienta nemá. Domlouvám se s ní, že<br />
jednoho z klientů převezme, aby nečekali tak<br />
dlouho. Přece jen jsou v tuto chvíli v řadě už<br />
tři, a pokud budou dva hovory dvacetiminutové,<br />
bude třetí z klientů čekat na spojení<br />
se mnou tři čtvrtě hodiny, a to by už mohlo<br />
být pro klienta nepříjemné.<br />
Další hovor. Paní telefonuje k lékaři<br />
pro výsledky vyšetření. Telefon zvedá<br />
zdravotní sestra, ale sama prý s paní mluvit<br />
nemůže. Telefon si bere do ruky lékař.<br />
Z následujícího hovoru jsem zmatená, nerozumím<br />
tomu, o kom lékař mluví. Tlumočení<br />
zastavuji a ujasňuji si s klientkou<br />
a posléze i s lékařem, koho že se telefonát<br />
vlastně týká. Klientka mi totiž neřekla, že<br />
jde o výsledky vyšetření její maminky, která<br />
je dlouhodobě hospitalizovaná. Lékař trvá<br />
na tom, že informace po telefonu nesdělí, že<br />
je musí říct paní osobně. Paní je ale z daleké<br />
vesnice a potřebuje znát zdravotní stav své<br />
matky. Vystupuji z role a vysvětluji lékaři<br />
základní informace z etického kodexu<br />
online <strong>tlumočníků</strong> <strong>znakového</strong> <strong>jazyka</strong>,<br />
zejména část o mlčenlivosti.<br />
13 14
Nicméně lékař paní sdělí jen to, že by se<br />
měla přijet s maminkou do nemocnice co<br />
nejdříve rozloučit a osobně se s lékařem<br />
za přítomnosti tlumočníka sejít. Hovor je<br />
ukončen, paní pláče a já se ji snažím<br />
i přes kameru trochu uklidnit a dát jí najevo<br />
pochopení a soucit. Cítím, že mne náročný<br />
a dlouhý hovor hodně vyčerpal, sama jsem<br />
si nedávno prošla stejnou zkušeností. Měl to<br />
být standardní hovor s lékařem, a vyvinulo<br />
se to úplně jinak. Předávám dalšího klienta<br />
kolegyni s vysvětlením, že potřebuji pár<br />
minut pauzu. Bylo by mnohem lepší,<br />
kdybych tu teď nebyla sama, kdybych si<br />
o tom mohla s někým promluvit, ale nejde<br />
to. Jsem tu jenom já a počítač. Ještěže je<br />
pozítří supervize, kde se jako tým sejdeme.<br />
Pokud ve mně tento hovor zanechá něco,<br />
o čem budu chtít mluvit, určitě to na<br />
supervizi udělám.<br />
Zbytek směny probíhá celkem<br />
poklidně až do chvíle, kdy se mi na monitoru<br />
rozbliká pohotovostní volání. Okamžitě<br />
ukončuji probíhající hovor kvůli odhlašování<br />
obědů ve škole (klientka bude muset chvíli<br />
počkat) a spojuji se s paní, která potřebuje<br />
volat na policii, protože právě měla autonehodu.<br />
Spojení není úplně dobré, paní má<br />
pravděpodobně slabý internetový signál,<br />
navíc jednou rukou drží mobil s kamerou<br />
a do kamery znakuje jen druhou rukou.<br />
Obraz je rozmazaný, zasekává se, navíc do<br />
něj vstupuje nějaký další pán, který sice mluví,<br />
ale já ho neslyším. Domnívám se, že je to<br />
druhý účastník nehody. Kdyby byl na mobilu<br />
zapnutý zvuk, mohli by se spolu oba domluvit<br />
na místě, ale na mobilu je zřejmě vypnutý<br />
mikrofon. Prosím klientku, aby mi dala na<br />
přítomného pána telefonní číslo. Paní zjišťuje<br />
číslo telefonu a já pánovi volám. Ano, je to<br />
také účastník nehody. Podle něj není nutné<br />
volat policii, stačí na místě vyplnit záznam<br />
o nehodě. Oba se na místě dohadují, jak to<br />
udělat a kdo byl na vině, a… mobil paní se<br />
vypne a já s ní už nemám žádné spojení. Od<br />
pána v telefonu se dozvídám, že paní<br />
došla baterie v mobilu, ale že to nějak vyřeší.<br />
Nabízím, že můžu zprostředkovat kontakt na<br />
organizaci, která zajišťuje terénní tlumočení.<br />
Třeba se podaří rychle zajistit na místo osobního<br />
tlumočníka. Pán v telefonu děkuje a jde<br />
shánět nabíječku pro telefon, aby se se mnou<br />
mohli později opět spojit.<br />
Píše mi kolegyně, která po mně nastupuje<br />
do služby, že za pár minut začíná její<br />
služba a ta moje končí. Volám jí a vysvětluji<br />
situaci kolem autonehody, protože je možné,<br />
že se s ní během její služby paní z místa nehody<br />
ještě spojí. Také ji informuji o tom, že<br />
v řadě čekají na tlumočení další<br />
klienti a že první v řadě je paní, které jsem<br />
nestihla odhlásit obědy ve škole kvůli tlumočení<br />
autohavárie. Připomínám<br />
i hovor kolegyně ze směny přede mnou.<br />
Z nemocnice se se mnou nikdo nespojil,<br />
takže je možné, že to teprve přijde. Kolegyně<br />
mi pro změnu připomíná, že jsem ještě<br />
neposlala podklad pro mzdu za uplynulý<br />
měsíc, takže mne tedy čeká ještě nějaká administrativa.<br />
No co už, i to k naší práci patří.<br />
Loučím se s kolegy, děkuji jim za<br />
dnešní spolupráci a doufám, že mne čeká<br />
klidná noc. Za pár hodin se totiž připojuji na<br />
noční směnu a během té jsou všechny hovory<br />
náročné, protože budu rozespalá<br />
a vždy půjde o volání v situaci, která nepočká<br />
do rána (obvykle telefonáty pro integrovaný<br />
záchranný systém nebo hovory z nemocnic).<br />
Jaká jsou tedy specifika online tlumočení?<br />
Nikdy nevíte, co vás při tlumočení potká.<br />
Klientů mohou být během jedné služby<br />
i desítky. Příprava na tlumočení je obvykle<br />
těsná, jen pár minut nebo vteřin předem.<br />
A někdy ani to ne. Tlumočíte a přitom sledujete,<br />
zda na monitoru nebliká nějaká urgentní<br />
zpráva od kolegy nebo klienta. Znaky<br />
<strong>znakového</strong> <strong>jazyka</strong> na monitoru ztrácejí třetí<br />
rozměr. Proto je třeba tomu projev ve znakovém<br />
jazyce přizpůsobit. Pro slyšící stranu<br />
může být tlumočnická<br />
situace zmatečná a nepřehledná. Proto musí<br />
být tlumočník připraven vystoupit z role<br />
a situaci srozumitelně vysvětlit a zpřehlednit.<br />
Musíme být připraveni na to, že si nás klienti<br />
prostřednictvím kamer pouštějí do svých<br />
domovů, do svého soukromí, což přesahuje<br />
obvyklou hranici běžných tlumočnických<br />
situací. Tlumočník je v práci sám, není<br />
v kanceláři s kolegy, se kterými by mohl<br />
sdílet své pracovní zkušenosti.<br />
Není snadné cítit se součástí týmu, když se<br />
s týmem potkáváte jen občas. Klienty vidíme<br />
jen na monitoru počítače, což může způsobit<br />
odcizení. Proto všichni kolegové kromě<br />
online tlumočení pracují i v tlumočnických<br />
službách, kde tlumočí klientům přítomným<br />
osobně. Dle svých vlastních zkušeností víme,<br />
že online tlumočení nemůže být prací na<br />
plný úvazek.<br />
Stres, ve kterém online tlumočníci<br />
pracují, je velký a skutečně to není práce pro<br />
každého. Na druhou stranu se denně<br />
přesvědčujeme o tom, že má smysl tuto službu<br />
klientům poskytovat. Nejednou se stalo,<br />
že sanitka přijela k neslyšícímu v ohrožení<br />
života včas právě proto, že si ji zavolal přes<br />
online tlumočníka – ve svém jazyce, kdykoli<br />
a bez čekání.<br />
15 16
anketa<br />
Zeptali jsme se za vás <strong>tlumočníků</strong> Tiché linky, 1. jaké jsou podle nich největší výhody/<br />
nevýhody online tlumočení a 2. zda je v porovnání s komunitním tlumočením zapotřebí<br />
nějakých speciálních dovedností/schopností.<br />
Zuzana Procházková, online tlumočnice od roku 2008 Petr Pánek, online tlumočník od roku 2014<br />
Největší výhodou online tlumočení je Určitě ano. Tlumočník musí zvládnout<br />
Online tlumočení více vyhovuje praktickým<br />
potřebám uživatelů této služby.<br />
1. pro klienta možnost zavolat si odkudkoliv<br />
2. řídit komunikační situaci, při které se<br />
1.<br />
kamkoliv. To považuji za možnost<br />
srovnatelnou s možnostmi, které mají slyšící.<br />
Nevýhodou online tlumočení je skutečnost,<br />
že neslyšící musí slyšícímu volat přes další<br />
osobu a některé věci nemůže ovlivnit. Je<br />
závislý na technice a na tlumočníkovi – kdy<br />
se dostane na řadu u tlumočníka, jaké je<br />
internetové připojení atd.<br />
slyšící a neslyšící strany nevidí, což v komunitním<br />
tlumočení mnohé usnadňuje. Jako<br />
online tlumočnice pracuji již dlouho a stále<br />
mě to baví, i když je potřeba to kombinovat<br />
s komunitním tlumočením, které je oproti<br />
online více živé, prostorové, barevné a jsem<br />
při něm v kontaktu s více lidmi :-)<br />
Tady a teď. Není třeba objednávat tlumočníka<br />
na budoucí termín. Tlumočník nemusí<br />
nikam fyzicky chodit. Uživatel i tlumočník<br />
ušetří čas i peníze za dopravu. Stačí mít jen<br />
internet a webkameru (nebo vhodný telefon).<br />
Tlumočník může efektivněji využít čas<br />
mezi jednotlivými tlumočeními. V USA je to<br />
nejrozšířenější typ tlumočení. Myslím si, že<br />
tento trend nastane za pár let také<br />
u nás.<br />
Miroslava Kotvová, online tlumočnice od roku 2011<br />
Výhody online tlumočení:<br />
1. umožňuje „flexibilitu“ neslyšících,<br />
umožňuje jejich nezávislost v jednání se<br />
slyšící stranou. Neslyšící není odkázán na to,<br />
zda je možné zajistit tlumočníka na osobní<br />
jednání, a nemusí podle toho plánovat<br />
své aktivity, to přispívá k sebevědomému<br />
vystupování neslyšících v kontaktu se<br />
slyšícími, zejména s úředníky a byrokracií<br />
vůbec. Efektivně podporuje odstraňování<br />
komunikačních a sociálních bariér, které<br />
často vznikají mezi slyšícími a neslyšícími.<br />
Nevýhody online tlumočení: snad jen, že<br />
je služba závislá na kvalitě internetového<br />
připojení, na technickém vybavení (PC,<br />
webkamera) a uživatelských znalostech PC,<br />
zejména programů, jako je Skype, ooVoo,<br />
atd., a to jak na straně <strong>tlumočníků</strong>, tak<br />
zejména na straně neslyšících klientů.<br />
Speciální dovednosti při online<br />
2. tlumočení: nutná je alespoň uživatelská<br />
znalost programů a aplikace používané pro<br />
online tlumočení (základní technické dovednosti)<br />
– nejsem si ale jistá, jestli toto lze<br />
označit jako speciální dovednost, v dnešní<br />
době je to už spíš základní znalost. Dále<br />
je zapotřebí určitá psychická „odolnost“ –<br />
tlumočník musí počítat s tím, že některé<br />
situace tlumočené „na dálku“ nelze řešit<br />
jinak, přestože bychom jako tlumočníci/<br />
tlumočnice chtěli/y a vidíme, že dotyčný by<br />
tuto pomoc potřeboval. Nemůžeme poskytovat<br />
okamžitou sociální intervenci v podobě<br />
psychické či jiné podpory, můžeme pouze<br />
odkázat na příslušnou instituci, pracovníka,<br />
u něhož by neslyšící onu podporu mohl<br />
najít. Takže počítat s určitými stresovými<br />
situacemi. Dále je vhodná určitá pohotovost,<br />
flexibilnost při řešení neobvyklých situací.<br />
To je ale záležitost praxe, sbírání zkušeností,<br />
ne nějaké speciální dovednosti.<br />
Nevýhody online tlumočení: Jako při<br />
každém tlumočení na dálku (tj. přes monitor<br />
PC/mobilu) může být i zde omezení<br />
kvality. Je to jiný typ tlumočení než face to<br />
face. Pokud začne ještě zlobit technika (stačí<br />
slabší internet), může to být pěkný stres.<br />
Mně osobně ale více vadí sociální izolace při<br />
online tlumočení. V porovnání třeba<br />
s tlumočením ve vzdělávání nebo<br />
v týmovém tlumočení zde postrádám<br />
možnost interaktivní komunikace a sdílení.<br />
Výhodou, ale nikoliv nutností je dobrá<br />
2. uživatelská znalost práce s počítačem,<br />
související technikou (kamerou) a některými<br />
programy (u nás v Tichém světě především<br />
Tichá linka, skype a ooVoo). Druhou<br />
výhodou je dovednost zvládat stresové situace.<br />
Může se stát, že se během své směny<br />
nezastavíte, i když máte službu třeba<br />
s dalšími dvěma kolegy. Je to celkově<br />
poměrně velká zátěž na vaši koncentraci,<br />
protože kromě vlastního tlumočení musíte<br />
ještě myslet na práci s technikou. Obě<br />
dovednosti se však dají do jisté míry<br />
natrénovat.<br />
Více informací o službě Tiché linky<br />
1 2<br />
17 18
z organizací<br />
ASNEP má novou prezidentku<br />
Dne 1. března 2017 byla do funkce prezidentky ASNEP zvolena Pavlína Spilková.<br />
Viceprezidentem se stal Petr Vysuček. Zde si můžete přečíst dopis od Pavlíny<br />
Spilkové, ve kterém se k volbám vyjádřila. Novému vedení přejeme mnoho sil!<br />
Dopis byl v původním znění převzat z www.facebook.com/ASNEP.cz<br />
Video v ČZJ naleznete zde.<br />
Zdroj webové stránky organizace ASNEP<br />
Novinky, které byly usneseny na zasedání v únoru, naleznete zde.<br />
Zdravím všechny,<br />
chci se představit, jmenuji se<br />
Pavlína Spilková. 1. března, totiž<br />
proběhly volby v ASNEPu, kde se<br />
rozhodly, že mě podpoří jako jedinou<br />
kandidátku na prezidenta.<br />
Takže nyní jsem prezidentkou<br />
ASNEPu, Petr Vysuček, který byl kdysi<br />
prezidentem, je nyní viceprezidentem<br />
ASNEPu. Možná někteří z vás slyšíte<br />
o ASNEPu prvně a že jsme tu nově? Kdepak,<br />
už dlouho ASNEP funguje, jenže je servisní<br />
organizace zastřešující subjekty pracující ve<br />
prospěch sluchově postižených občanů ČR<br />
a vždy rozesílala informace subjektům a subjekty<br />
to měli posílat dál svým členům.<br />
Ale uvědomili jsme, že ne každý občan je<br />
členem v nějaké organizaci nebo subjekt<br />
to nerozeslal dál, takže jsme se rozhodli,<br />
že budeme vás informovat na našem<br />
facebooku. Také na facebooku vysvětlíme<br />
naši současnou strukturu, co všechno od<br />
nás můžete očekávat a také jaký je náš cíl.<br />
Chceme, aby naše občany věděli o ASNEPu<br />
všechno.Už teď máme jednu novinku<br />
a to e-mailová adresa. Založili jsem novou<br />
hromadnou e-mailovou adresu: asnep.cz@<br />
gmail.com, kde bude mít přístup kromě mě<br />
a viceprezidenta také další 3 členové rady.<br />
Nyní neznáme jejich jména, neboť na<br />
dubnovém zasedání se teprve rozhodnou,<br />
kdo se k nám do pětičlenné rady výboru<br />
přidají. Nyní nejvíce na e-mailové korespondenci<br />
pracuje naše tajemnice.<br />
Teď naší tajemnici je<br />
Regina Poláková, která<br />
bohužel u nás už podala<br />
výpověď a tak bude<br />
u nás do konce dubna.<br />
Od 1. května<br />
budeme muset najít<br />
novou tajemnici. Co všechno musí umět?<br />
To a řekneme až v jiném videu.<br />
Založili jsme také e-mailovou adresu pro mě<br />
a viceprezidenta, kdybyste chtěli<br />
napsat přímo mě nebo Petrovi Vysučkovi.<br />
Moje adresa je spilkova.asnep@gmail.com<br />
a Petrova je vysucek.asnep@gmail.com, ale<br />
budeme radši, kdybyste posílali na hlavní<br />
e-mail a to je asnep.cz@gmail.com.<br />
Ještě chci informovat, že jsem už<br />
zmínila o informovanosti na facebooku, tak<br />
kromě toho budeme také pravidelně zasílat<br />
informace a také novinky do <strong>České</strong> televize<br />
do Zpráv v českém znakovém jazyce, aby se<br />
to dostalo mezi nejvíce lidí. Například už<br />
delší dobu pravidelně jim posíláme<br />
shrnutí našeho zasedání, které máme jednou<br />
měsíčně. Jsme vědomi, že je důležité, aby<br />
občané naší republiky věděli úplně všechno,<br />
neboť na to máte přece právo.<br />
Brzy se opět ozvu s novým videem a přeji<br />
vám všem hezký den.<br />
Pavlína Spilková<br />
Ukončení vydávání časopisu GONG<br />
Začátkem roku oznámilo vedení ASNEP,<br />
že na svém mimořádném jednání muselo<br />
rozhodnout o ukončení vydávání časopisu<br />
GONG, a to po 44 letech jeho nepřetržitého<br />
vydávání. Rozhodnutí vychází ze skutečnosti,<br />
že pro rok 2017 odmítly v časopise GONG<br />
Setkání <strong>tlumočníků</strong> pro neslyšící v ČR 2017<br />
Na přípravách jubilejního pátého Setkání<br />
<strong>tlumočníků</strong> se již začalo pracovat. Setkání<br />
proběhne 14. 10. 2017 v Praze. Termín si<br />
prosím rezervujte. O místě konání a programu<br />
vás budeme informovat v dalších<br />
číslech <strong>Bulletin</strong>u. Novinky můžete zatím<br />
Deaf Friendly<br />
Deaf Friendly je první soukromá<br />
tlumočnická a překladatelská agentura pro<br />
neslyšící. V ČR funguje od září roku 2015.<br />
Profiluje se poskytováním kvalitního překladatelského<br />
(zaměřuje se primárně na webové<br />
stránky firem a institucí) a tlumočnického<br />
servisu. Zaměřuje se výhradně na komerční<br />
zakázky, není tedy konkurencí organizacím,<br />
inzerovat nejen velké inzertní firmy, které<br />
finančně pomáhaly časopis vydávat, ale<br />
také odpovědná komise MZ ČR rozhodla,<br />
že časopis GONG pro tento rok finančně<br />
nepodpoří.<br />
sledovat na webu<br />
http://www.setkanitlumocniku.cz/.<br />
V současné době hledáme vhodné prostory,<br />
které by byly zdarma.<br />
Máte pro nás tip? Napište nám:<br />
infosetkanitlumocniku@gmail.com.<br />
které poskytují sociální služby. Ty Deaf<br />
Friendly neposkytuje. Za celou dobu svého<br />
působení už má na svém kontě několik<br />
přeložených webových stránek do českého<br />
<strong>znakového</strong> <strong>jazyka</strong> a již několikrát zajistilo<br />
tlumočníky na veřejné akce:<br />
19 20
Přehled činností září 2015 – září 2016<br />
PŘEKLADY<br />
OZP pro Neslyšící: první webové stránky přeložené pomocí naší technologie<br />
Zdravá prsa pro Neslyšící: překlad webových stránek Zdravá prsa<br />
CpKP pro Neslyšící: překlad propagačních textů k novému projektu Centra pro komunitní<br />
plánování<br />
Centrum zprostředkování tlumočení pro neslyšící: překlady různých oznámení,<br />
informačních textů a standardů kvality<br />
Orbi Pontes: překlad interaktivního PDF „Desatero chování na internetu“<br />
Týden komunikace osob se sluchovým postižením: partneři kampaně, překlady mediální<br />
kampaně a informací na webu<br />
Sdružení českých spotřebitelů pro Neslyšící: překlad publikací<br />
„Mimosoudní vyrovnání“ a „Nekalé praktiky podomních prodejců“, dostupných na webu,<br />
technická úprava starších překladů<br />
Technologie k překladu<br />
Tlumočení<br />
Listen to the Silence: tlumočnický servis na<br />
mezinárodním projektu pro mládež<br />
v Německu – zajištění a koordinace<br />
<strong>tlumočníků</strong> ČZJ–angličtina.<br />
Storytelling, z. s.: tlumočnický servis na<br />
festivalu Světový den vyprávění na téma<br />
Silné ženy, tlumočení storytellingového<br />
vyprávění do českého <strong>znakového</strong> <strong>jazyka</strong>.<br />
AVON POCHOD: tlumočení doprovodného<br />
programu AVON POCHODu 2016<br />
a umělecké tlumočení písně kapely Kryštof.<br />
Orbi Pontes: tlumočnický servis na<br />
osvětových přednáškách.<br />
V současné době pracuje tým Deaf Friendly<br />
na dalších překladech pro OZP a zajišťuje<br />
také tlumočení pro AVON POCHOD 2017.<br />
Zajímavou prací bylo také zajištění překladu<br />
webových stránek a tlumočení na diskuzích<br />
v rámci festivalu JEDEN SVĚT.<br />
Deaf Friendly uskutečňuje také<br />
přednáškovou činnost: úspěšná byla<br />
přednáška na konferenci INSPO, kde Deaf<br />
Friendly na překladech OZP představilo, jak<br />
přesně funguje Deaf Friendly rozšíření.<br />
Doufáme, že překlady poslouží nejen<br />
Neslyšícím, ale i slyšícím – <strong>tlumočníků</strong>m –<br />
např. při přípravách na některá tlumočení.<br />
Deaf Friendly pro vkládání videopřekladů<br />
na web vyvinulo speciální technologii<br />
(první svého druhu v ČR i v zahraničí), tzv.<br />
rozšíření Deaf Friendly do prohlížeče, které<br />
může doplňovat jakékoliv webové stránky<br />
o překlad do českého <strong>znakového</strong> <strong>jazyka</strong>.<br />
Tato technologie elegantně řeší, jak do stávajících<br />
webových stránek implementovat<br />
videopřeklady v českém znakovém jazyce<br />
tak, aby se nemusela měnit jejich struktura.<br />
Toto rozšíření funguje jako externí překrytí<br />
webových stránek, na kterém se zobrazuje<br />
video. Instalace a ovládání jsou velmi<br />
snadné a intuitivní. Překlady tedy uvidíte na<br />
svém prohlížeči až po stažení rozšíření<br />
Deaf Friendly. Rozšíření je ke stažení<br />
zdarma v Internetovém obchodě Chrome.<br />
21<br />
22
ze zahraničí<br />
Poznámky z konference OKRID 2016 (příspěvky o neslyšících tlumočnících)<br />
Farah<br />
Curry<br />
Efsli AGM & Conference 2017<br />
Byla spuštěna registrace na letošní efsli konferenci, která bude probíhat<br />
od 8. do 10. září 2017 v Center des Congrès „Pierre Baudis“<br />
v Toulouse. Tématem konference je tlumočení ve zdravotnictví.<br />
Přihlásíte-li se do 20. května, zaplatíte nejnižší registrační<br />
poplatek. Letošní ročník nebudou organizátoři zajišťovat<br />
ubytování, každý si ho tedy musí zařídit sám.<br />
TTT Conference<br />
V pořadí již pátá mezinárodní TTT (Translation Technology Terminology) Conference se<br />
bude konat od 9. do 10. listopadu 2017 ve městě Bled ve Slovinsku. Konference je vhodná pro<br />
milovníky <strong>jazyka</strong>, technologií a všechny ty, co se chtějí seznámit s nejnovějšími trendy v této<br />
oblasti a pokochat se zároveň krásami Slovinska. Přihlašování bude zahájeno již v červnu.<br />
Pro bližší informace můžete sledovat stránky: www.facebook.com/ttt.conference.<br />
Každý rok v červnu pořádá OKRID<br />
(oklahomská sekce RID) dvoudenní<br />
konferenci. Přináším se zpožděním<br />
zprávu z konference v roce 2016, kterou<br />
jsme měli možnost já a můj manžel<br />
Tim Curry navštívit.<br />
Nejprve pár obecných postřehů:<br />
Konference se zúčastnili jak slyšící, tak<br />
neslyšící tlumočníci a všechny prezentace<br />
byly přednášeny přímo v ASL. A nejen to.<br />
Veškerá komunikace na konferenci probíhala<br />
v ASL – pro slyšící tlumočníky v USA je<br />
přirozené přepnout do <strong>znakového</strong> <strong>jazyka</strong><br />
v prostředí, kde jsou přítomni Neslyšící.<br />
Všechny diskuze, příspěvky, hovory na<br />
chodbách i u jídla probíhaly v ASL. Slyšící<br />
tlumočníci znakovali neustále. Nejen když<br />
byl v dohledu někdo Neslyšící. Vidím<br />
v tom respekt k Neslyšícím, který by měl být<br />
pro všechny tlumočníky přirozeností. Na<br />
druhou stranu se objevily i názory, které<br />
s ASL jako jediným konferenčním jazykem<br />
(a to hlavně pro prezentace) nesouhlasily.<br />
Hlavními dvěma argumenty bylo, že konference<br />
nebyla přístupná studentům tlumočnictví,<br />
jejichž úroveň ASL ještě není na<br />
dostatečné úrovni. A dále<br />
RID = The Registry of Interpreters for the Deaf<br />
(pro více informací http://rid.org/)<br />
prezentovat a přijímat informace v jazyce,<br />
který není mým mateřským jazykem<br />
(u slyšících <strong>tlumočníků</strong>), může způsobovat<br />
větší povrchnost a horší uchopitelnost<br />
předávaných myšlenek. Já sama jsem měla<br />
jako člověk s omezenou kompetencí v ASL<br />
problémy s porozuměním některým<br />
prezentujícím, kteří inklinovali spíše ke<br />
„znakované angličtině“. Prezentace Neslyšících<br />
a slyšících <strong>tlumočníků</strong> používajících<br />
ryzí ASL jsem si naopak užívala. A díky<br />
nonstop komunikaci v ASL jsem sice měla<br />
na konci těchto dvou dnů oči i mozek hodně<br />
unavené, ale moje kompetence v ASL byly<br />
dvakrát lepší než před konferencí!<br />
Z konference vybírám nejzajímavější<br />
workshopy, kterých jsem se zúčastnila.<br />
První dva navazují na nosné téma minulého<br />
<strong>Bulletin</strong>u – Neslyšící tlumočník a překladatel.<br />
více informací o konferenci zde<br />
Pokud máte nějaké otázky, můžete se obrátit na tento email: organizing2017@efsli.org<br />
Pro ty, kteří si minulé vydání Komořího bulletinu ještě nestihli přečíst<br />
23 24
M. Cody Francisco: Práce certifikovaného neslyšícího tlumočníka<br />
M. Cody Francisco (dále Cody) je<br />
neslyšící tlumočník žijící ve státě Texas.<br />
Nejprve několik obecných údajů: v USA<br />
existují neslyšící tlumočníci (dále DI – Deaf<br />
Interpreters) a certifikovaní neslyšící tlumočníci<br />
(dále CDI – Certified Deaf Interpreters).<br />
V červnu 2016 bylo v USA celkem<br />
232 CDI. Největší počet CDI je na pobřežích<br />
USA, ve vnitrozemských státech USA je CDI<br />
podstatně méně. Ve státě Oklahoma jsou jen<br />
2 CDI. Certifikaci neslyšících <strong>tlumočníků</strong><br />
zajišťuje národní tlumočnická organizace<br />
RID (Registry of Interpreters for the Deaf).<br />
kový jazyk a pro hluchoslepé klienty.<br />
Cody vysvětlil, že asi 75 % jeho práce je<br />
právě tzv. vizuálně gestická komunikace.<br />
Většinou se jedná o klienty s nízkou úrovní<br />
<strong>jazyka</strong>. Cody si s sebou téměř vždy na<br />
takováto tlumočení bere i několik<br />
pomůcek – někdy si přinese krabici např.<br />
s hodinami, mapou a podobně. Vždy<br />
má u sebe také iPOD, na kterém v případě<br />
potřeby ukáže klientovi obrázky, kalendář<br />
nebo různé aplikace, které mohou pomoci<br />
s porozuměním.<br />
Jedním z problémů, se kterým se<br />
CDI potýkají, je nízká informovanost. Je<br />
potřeba zvyšovat povědomí o neslyšících<br />
tlumočnících, a to nejen mezi slyšícími<br />
klienty. Samotní neslyšící mnohdy nevědí,<br />
že někdo jako neslyšící tlumočník existuje<br />
a že oni mají na jeho služby právo.<br />
Další obtíží je přístup některých slyšících<br />
<strong>tlumočníků</strong>, kteří nechtějí neslyšící tlumočníky<br />
přizvat ke spolupráci.<br />
Mají pocity nejistoty a selhání, přítomnost<br />
dalšího tlumočníka je pro ně ohrožující.<br />
Nicméně je to mnohdy právě slovo slyšícího<br />
tlumočníka, které o přizvání CDI rozhodne.<br />
Právě slyšící tlumočník by měl odpovědně<br />
posoudit, zda situace vyžaduje přizvání CDI,<br />
a měl by upozornit na to, že bez CDI nebude<br />
komunikace úspěšná. Na tuto myšlenku pak<br />
navázal další společný seminář slyšícího<br />
a neslyšícího tlumočníka.<br />
Kdo se chce stát CDI, musí splnit několik<br />
podmínek: absolvovat 6týdenní kurz vizuálně<br />
gestické komunikace, získat určitý počet<br />
kreditů za vzdělávání (na webu RID jsou<br />
doporučená témata seminářů a struktura<br />
vzdělávání) a složit jednotnou standardizovanou<br />
zkoušku pod RID. Mnoha neslyšícím<br />
<strong>tlumočníků</strong>m se tato zkouška napoprvé<br />
nepovede. Většinou mají skvělé jazykové<br />
schopnosti, ale plně nerozumí tlumočnické<br />
profesi a neznají proces kognitivního<br />
zpracovávání během tlumočení.<br />
CDI pracují v mnoha různých tlumočnických<br />
situacích: u soudu, na policii, ve<br />
vězení a u právníků, ve zdravotnictví nebo<br />
v oblasti psychiatrie. Obecně lze říci, že neslyšící<br />
tlumočník najde uplatnění<br />
u neslyšícího klienta, který používá domácí<br />
znaky nebo má nízkou úroveň <strong>jazyka</strong>, dále<br />
pokud má atypický projev charakteristický<br />
pro určitý region, etnickou nebo věkovou<br />
skupinu. Neslyšící tlumočníci jsou potřeba<br />
i pro klienty používající jiný národní zna-<br />
Neslyšící tlumočník se umí na neslyšícího<br />
klienta lépe napojit, ví, co potřebuje pro<br />
dobré porozumění. Podle Codyho je to<br />
proto, že neslyšící vyrostli<br />
„s obrázky v hlavě“, kdežto slyšící<br />
vyrostli „se slovy v hlavě“. Většina<br />
<strong>tlumočníků</strong> v historii byli právě neslyšící.<br />
Neslyšící poprvé tlumočí ve školách, když<br />
svým spolužákům vysvětlují probíranou<br />
látku a napravují výuku slyšícího učitele.<br />
Neslyšící tlumočník je samozřejmě součástí<br />
komunity Neslyšících, ale zároveň s touto<br />
prací přichází i určitá daň ve vztahu ke<br />
komunitě. Mnoho neslyšících <strong>tlumočníků</strong><br />
pociťuje potřebu si od komunity Neslyšících<br />
udržovat trochu odstup. Je to vlastně podobné<br />
jako u slyšících <strong>tlumočníků</strong>. Jelikož<br />
poskytujeme služby komunitě v rámci své<br />
profese, nemůžeme a ani bychom neměli<br />
být se všemi „kamarádi“. CDI vždy budou<br />
součástí komunity Neslyšících, ale zdravý<br />
odstup jim přináší víc důvěry neslyšících<br />
klientů.<br />
25 26
M. Cody Francisco: Práce certifikovaného neslyšícího tlumočníka<br />
Oba tlumočníci nejprve stručně nastínili<br />
pozitiva a negativa práce v týmu slyšícího<br />
a neslyšícího tlumočníka. K pozitivům<br />
patří vyšší efektivita, více pohledů na<br />
řešení dilemat v rámci tlumočené situace<br />
a sdílení odpovědnosti za rozhodnutí. Na<br />
druhou stranu zápory mohou být tyto:<br />
oba tlumočníci mají rozdílná očekávání,<br />
jiné zkušenosti a odlišné povahy a to může<br />
vést k různým střetům. Slyšící tlumočník,<br />
který nemá předchozí zkušenost s takovým<br />
týmem, se také někdy cítí dotčeně, má dojem,<br />
že někdo chce zasahovat do jeho práce.<br />
Osobní vzkaz Codyho pro všechny slyšící tlumočníky, kteří se možná cítí podobně:<br />
„Uvědomte si, že tlumočená situace není v první řadě o vás! Nejste všemohoucí bohové, kteří<br />
všechno zvládají… Musíte si dovolit přiznat, že potřebujete tým. Právě ti nejlepší slyšící tlumočníci<br />
pracují s neslyšícími tlumočníky! Navíc, pokud situace vyžaduje neslyšícího tlumočníka<br />
a slyšící tlumočník na tuto skutečnost neupozorní a spoléhá se jen na své schopnosti, jedná<br />
se o porušení Kodexu profesionálního jednání.“<br />
3Kdo představí oba tlumočníky klientům<br />
a vysvětlí, co se bude dít? U vysvětlování<br />
slyšící straně se doporučuje, aby to udělal<br />
neslyšící tlumočník. Okamžitě tak získá více<br />
respektu od slyšících. (Jako příklad uvedl<br />
Cody situaci, kdy jako CDI tlumočil na<br />
lékařském konziliu. Konzilia se zúčastnilo 12<br />
lékařů, 1 neslyšící klient, 1 slyšící tlumočník<br />
a on jako CDI. Cody představil sebe i kolegu<br />
a vysvětlil lékařům tlumočnický proces.<br />
Lékaři mu automaticky dali „moc“ a Cody<br />
celé jednání kontroloval. Řídil tempo, pauzy<br />
pro dovysvětlení, bylo-li potřeba, apod. Byl<br />
v nejbližším kontaktu s neslyšícím<br />
klientem. Díky tomu, že jednal hned<br />
v úvodu jako autorita, to lékaři<br />
pochopili a prokázali respekt.)<br />
Důležitá je i závěrečná schůzka obou<br />
<strong>tlumočníků</strong> po odvedené práci. Zde oba dva<br />
zdůraznili, že cílem této závěrečné schůzky<br />
není rozebírat navzájem své schopnosti nebo<br />
chyby. Spíše je potřeba sdělit si navzájem, jak<br />
jsme se v tlumočené situaci cítili, kde to<br />
drhlo, kde nám bylo nepříjemně a proč.<br />
Takové zakončení tlumočení v týmu přináší<br />
oběma <strong>tlumočníků</strong>m úlevu a „pročištění<br />
hlavy“.<br />
Je důležité, aby si slyšící i neslyšící tlumočník<br />
vzájemně důvěřovali a uvědomovali si, že<br />
jsou si rovni. Oba dva jsou stejně důležití.<br />
Jen slyšící tlumočník nestačí a jen neslyšící<br />
tlumočník také ne. Pouze dohromady<br />
mohou zajistit jasnější a přesnější komunikaci.<br />
Oba mají také trochu jiné role. Slyšící<br />
tlumočník nemůže například neslyšícímu<br />
klientovi připomenout: „To je to, o čem<br />
jste se bavili před 5 minutami!“ Neslyšící<br />
tlumočník to ale udělat může. Neslyšící<br />
tlumočník má na rozdíl od slyšícího stejnou<br />
životní zkušenost a kulturní napojení na<br />
neslyšícího klienta.<br />
Aby se předešlo různým nedorozuměním<br />
a spolupráce probíhala co nejlépe, je dobré,<br />
aby se oba tlumočníci před začátkem domluvili,<br />
jak bude tlumočení probíhat. Otázky,<br />
které mohou řešit, jsou například tyto:<br />
1Vědí všichni klienti, jak používat tým<br />
slyšícího a neslyšícího tlumočníka?<br />
2Mají tlumočníci nějaké informace<br />
o situaci, které mohou při tlumočení<br />
pomoci? Mohou např. předem hovořit<br />
s lékařem a zeptat se: „Co mi můžete<br />
říci o situaci, aniž byste porušil<br />
mlčenlivost, a nám to pomohlo<br />
zajistit úspěšnou komunikaci?“<br />
V příštím čísle <strong>Bulletin</strong>u vám přinesu několik poznámek z přednášky slyšícího tlumočníka<br />
Coryho o „kultuře zvuků“.<br />
V případě zájmu o překlad do ČZJ nám pište na (rada@cktzj.com)<br />
27 28
našli jsme za vás<br />
lucie<br />
břinková<br />
Potřebujete se připravit na tlumočení u zubaře?<br />
Pak jistě oceníte toto video, které je tlumočeno<br />
a ve kterém lze najít spoustu užitečných znaků.<br />
Kdo je dentální hygienistka? (s překladem do<br />
českého <strong>znakového</strong> <strong>jazyka</strong> a titulky)<br />
Agentura Deaf Friendly vytvořila propagační<br />
video o speciální technologii, kterou používá<br />
pro vkládání videopřekladů na webové<br />
stránky. Je to snadné. Koukněte zde:<br />
10 dětí ve videu o respektu k Neslyšícím.<br />
Jistě se bude hodit k nějaké inspiraci,<br />
možná k představení problematiky<br />
Neslyšících.<br />
Zákon o komunikačních systémech je přeložen<br />
do českého <strong>znakového</strong> <strong>jazyka</strong>, jistě poslouží<br />
nejen Neslyšícím, ale i slyšícím <strong>tlumočníků</strong>m,<br />
kteří na něj a na jeho překlad mohou<br />
odkazovat. Překlad vznikl na<br />
Masarykově univerzitě v Brně.<br />
29 30
přečtěte si<br />
lenka<br />
laco<br />
Služba online tlumočení pro neslyšící<br />
klienty (v zahraničí označovaná<br />
VRI – Video Remote Interpreting), jejíž<br />
vývoj se započal ve Švédsku a postupně<br />
se rozšířil do celé Evropy, je dnes velmi<br />
rozšířená a přináší řadu výhod. Její<br />
úspěšné fungování je však podmíněno<br />
splněním určitých pravidel a norem.<br />
S těmito pravidly a normami a se<br />
službou online tlumočení obecně vás<br />
seznámí článek Video Remote<br />
Interpreting od organizace Registry of<br />
Interpreters for the Deaf.<br />
RID. Video Remote Interpreting.<br />
Standard Practice Paper, 2010, 14 s.<br />
Další doporučená literatura<br />
Braun, S., Taylor, J., Miler-Cassino, J., Rybinska, Z., Balogh, K., Hertog, E., Vanden Bosch, Y., Rombouts,<br />
D. (2011). Training in video-mediated interpreting in criminal proceedings: modules for interpreting<br />
students, legal interpreters and legal practitioners. In S Braun & J Taylor (Eds) Videoconference<br />
and remote interpreting in criminal proceedings. Guildford: University of Surrey, 205–254.<br />
Fowler, Y. (2007). Interpreting into the ether: interpreting for prison/court video link hearings. Paper<br />
presented at the Critical Link 5: Interpreters in the community.<br />
Dostupný z WWW: http://www.criticallink.org/files/CL5Fowler.pdf.<br />
Informační server Ruce.cz zveřejnil statistiku organizace APPN za rok 2013, která<br />
mapuje zájem o online tlumočnické služby v jednotlivých krajích <strong>České</strong> republiky.<br />
APPN. Podle průzkumu šetří online tlumočení neslyšícím čas a nabízí jistotu<br />
a nezávislost. Ruce.cz [online]. 2013 [cit. 2017-03-7].<br />
V září roku 2013 publikovala organizace EFSLI zprávu o službě online tlumočení<br />
pro neslyšící klienty v Evropě. Shrnuje v ní informace o online tlumočení<br />
v evropských zemích obecně, ale nabízí také vhled do této<br />
problematiky v souvislosti se zdravotnictvím, legislativou, vzděláváním,<br />
komerčními službami apod.<br />
EFSLI. Video Remote Interpreting Services in Europe. 2013, 23 s.<br />
„Signed language interpreting is about<br />
access,” uvádí Jeremy L. Brunson<br />
v úvodu své knihy a zmiňuje, že není<br />
komplikovanější a spletitější způsob<br />
zpřístupnění nebo zprostředkování<br />
možnosti tlumočení do <strong>znakového</strong><br />
<strong>jazyka</strong>, než je online tlumočení (VRS).<br />
V knize nazvané Video Relay Service<br />
Interpreters: Intricacies of Sign Language<br />
Access se Brunson snaží o přesné<br />
vymezení toho, jak může být služba<br />
komplikovaná. Své závěry zakládá na<br />
analýze tlumočení do <strong>znakového</strong> <strong>jazyka</strong><br />
jako profese ve vztahu jak ke slyšícím,<br />
tak i k neslyšícím klientům. Popisuje<br />
funkci tlumočníka <strong>znakového</strong> <strong>jazyka</strong><br />
v kultuře Neslyšících a také to, jak<br />
regulativní procesy způsobené poskytovateli<br />
VRS mohou omezit a ovlivnit<br />
zprostředkování komunikace založené<br />
na potřebách jednotlivce.<br />
Brunson, J. L.(2011). Video Relay Service<br />
Interpreters: Intricacies of Sign Language<br />
Access. Washington: Gallaudet University<br />
Press. Retrieved March 17, 2017, from<br />
Project MUSE database.<br />
Interpreting via Video Work Team. (2007). Video relay service industry research, training and material<br />
needs. National Consortium of Interpreter Education Centers.<br />
Interpreting via Video Work Team. (2007). Video relay service interpreting domains and competencies.<br />
National Consortium of Interpreter Education Centers.<br />
Interpreting via Video Work Team. (2008). Steps toward identifying effective practices in video relay<br />
interpreting. National Consortium of Interpreter Education Centers.<br />
Interpreting via Video Work Team. (2009).VRS Bibliography: Collaborative Approach to Effective<br />
Practice Research on VRS Interpreting. National Consortium of Interpreter Education Centers.<br />
Interpreting via Video Work Team. (2010). Steps toward identifying effective practices in video remote<br />
interpreting. National Consortium of Interpreter Education Centers.<br />
Lightfoot, M.H. (2007). Interpreting culturally sensitive information in VRS settings. RID VIEWS,<br />
June 1, 17.<br />
RID, Inc. (2007) Video Relay Service Standard Practice Paper.<br />
Taylor, M. (2005). Video Relay Services Interpreting Task Analysis Report. Distance Opportunities for<br />
Interpreting Training Center, University of Northern Colorado.<br />
Witter-Merithew, A. & Johnson, L. J. (2005). Toward competent practice: Conversations with stakeholders.<br />
Alexandria, VA: Registry of Interpreters for the Deaf.<br />
31 32
atření s JTP<br />
mladý Jeroným 2017<br />
lUCIE<br />
BŘINKOVÁ<br />
udělena cena slovník roku 2017<br />
Udělena cena slovník roku 2017<br />
Do 24. ročníku soutěže pořádané Jednotou <strong>tlumočníků</strong> a překladatelů (JTP) bylo přihlášeno<br />
51 titulů. Odborná porota, složená ze zástupců profesních překladatelských a tlumočnických<br />
organizací z ČR a SR a dalších odborníků, zasedala 20. února 2017.<br />
Mladý Jeroným 2017<br />
Opět Vás zveme na akci zvanou<br />
Mladý Jeroným. Konati se bude v sále č. 16<br />
v přízemí K-centra, Senovážné nám. 23, od<br />
9.30 hod. v sobotu 20. května 2017. Sobotní<br />
program akce Mladý Jeroným bude věnovaný<br />
mladým či začínajícím <strong>tlumočníků</strong>m<br />
a překladatelům, studentům translatologie<br />
(ale nejen jim).<br />
Hlavní cenu SLOVNÍK ROKU 2017 získal:<br />
Chejn, Aleš – Zaťko, Ján – Gíslason, Jón – Kupča, Vojtěch: Islandsko-český studijní<br />
slovník: Íslensk-tékknesk stúdentaorðabók. Aleš Chejn, Pardubice.<br />
S přihlédnutím k elektronické verzi slovníku na internetu.<br />
(Cena je spojena s finanční odměnou 20 000 Kč, kterou věnuje JTP).<br />
Program se připravuje, ale již nyní můžeme slíbit některá z témat:<br />
• jak začít v oboru, jaké formality jsou třeba,<br />
• slasti a strasti života na volné noze,<br />
• práce přes hranice,<br />
• celoživotní vzdělávání ve výchozím i cílovém jazyce,<br />
• překlady publicistických a literárních textů, situace na trhu<br />
literárního překladu,<br />
• (ne)etický překladatel aneb co se v kodexech nedozvíte,<br />
• příprava na tlumočení, práce ve dvojici, tvorba glosářů,<br />
• panel prezentací tlumočnických a překladatelských organizací,<br />
• vyhlášení soutěže o Cenu za nejlepší diplomku z oboru translatologie.<br />
Na druhém místě byla hodnocena publikace:<br />
Knobloch, Iva – Vondráček, Radim: DESIGN V ČESKÝCH ZEMÍCH 1900–2000.<br />
Academia, Praha<br />
Na třetím místě se umístil titul:<br />
Králik, Ľubor: STRUČNÝ ETYMOLOGICKÝ SLOVNÍK SLOVENČINY. Veda,<br />
vyd. SAV, Bratislava<br />
Cena poroty za slovník elektronický<br />
SPREADTHESIGN. European Sign Language Centre, Český autorský tým: VOŠ,<br />
SŠ, ZŠ a MŠ, Hradec Králové (www.spreadthesign.com).<br />
Informace o dalších oceněných slovnících naleznete zde.<br />
33<br />
34
z redakce<br />
Příští číslo <strong>Bulletin</strong>u bude na téma Překlad a tlumočení pro věřící<br />
Pokud nám i Vy chcete cokoliv sdělit, např. k příštímu<br />
tématu, ale i k ostatnímu, co Vás při čtení napadá, nebo chcete zaslat<br />
komentář k podobě nebo konkrétnímu článku,<br />
napište na rada@cktzj.com.<br />
Vydává Česká komora <strong>tlumočníků</strong> <strong>znakového</strong> <strong>jazyka</strong>, z. s., Senovážné nám. 23,<br />
Praha 1.<br />
Časopis je distribuován zdarma. Pokud ho i vy chcete dostávat do svých<br />
e-mailových schránek, napište si o něj na rada@cktzj.com.<br />
Odpovědné redaktorky: Lucie Břinková a Anna Moudrá<br />
Korektorka: Marie Komorná<br />
Grafik: Tomáš Urbánek<br />
Přispěvatelé do tohoto čísla: Farah Curry, Michaela Dudková, Miroslava Kotvová,<br />
Lenka Laco, Petr Pánek, Dana Prellová, Zuzana Procházková, Terezie Vasilovčík<br />
Šustová, Lucie Tužová<br />
Překlad textu do <strong>znakového</strong> <strong>jazyka</strong>: Dana Prellová, Deaf Friendly<br />
Za obsah článků odpovídají autoři. Texty neprošly jazykovou úpravou. Příspěvky<br />
se nehonorují. Příspěvky zde otištěné nesmí být reprodukovány v žádné formě,<br />
ani elektronickým či mechanickým způsobem, včetně systémů pro ukládání<br />
a vyhledávání informací, bez souhlasu držitelů copyrightu. Citace z textů možno<br />
přetisknout pouze s uvedením zdroje.<br />
35 36