Dějiny věd a techniky 2017, 3

DVT – DĚJINY VĚD A TECHNIKY L (2017), 3
Medicína, farmacie a veterinární lékařství. Kapitoly k dějinám
a vybraným tématům. R. Slabotínský (ed.). Acta Musei
Technici Brunensis, sv. 12. Brno, Technické muzeum v Brně,
2017, 278 s., obrázky a tabulky. ISBN 978-80-87896-43-3.
Kolektivní monografie, která obsahuje 24 původních studií rozdělených do několika
částí, je v podstatě sborník ze VI. mezinárodního semináře „Po stopách
zdraví a nemoci člověka a zvířat“, konaného v Brně v roce 2016. První část je
věnována dějinám českého muzejnictví, ale má pouze jeden článek o Českém
farmaceutickém muzeu a jeho nové expozici „Z apatyky do fabriky“; autory jsou
J. Babica, L. Svatoš a L. Valášková, všichni z Českého farmaceutického muzea
při Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové (FaF UK). V části
o lékařské terminologii je také jen jeden článek, dosti obsáhlá studie T. Hamara
z Farmaceutické fakulty Univerzity Komenského (FaF UKo) v Bratislavě
nazvaná „Patologická terminológia v diele Caelia Aureliana ,Akutné choroby
bez horúčky ako sprievodného príznaku‘“. V části o vědě a výzkumu publikovala
E. Králová Lékařské fakulty UKo (LF UKo) práci „Historické medzníky
v elektrofyziologickém výzkume“. Autorka zmínila sira A. L. Hodgkina a sira
A. Huxleye – dva nobelisty, dále sira B. Katze, Dr. Bureše a profesory M. Petráně,
J. Zachara a V. Šajtera.
Čtyři příspěvky jsou v části věnované problematice vysokého a středního školství.
Jde většinou o krátké statě. F. Dohnal (FaF UK) napsal několik poznámek
k historii oboru válečná chirurgie v českých zemích do roku 1939. Stať dedikoval
k 60., správně však 80. výročí otevření Ústavu válečné chirurgie při 1. chirurgické
klinice UK. Válečnými chirurgy byli většinou lékaři, kteří působili na frontách
1. světové války (V. Haering, J. Levit, A. Jirásek). Profesor A. Holub z brněnského
Klubu dějin veterinární medicíny a farmacie připomněl svým článkem krizi
československého veterinárního studia po 2. světové válce; opíral se v něm o své
vlastní zkušenosti. Tentýž autor dále popsal snahy o dislokaci československých
veterinárních studií po 2. světové válce (studium přitom bylo potvrzeno pro
Brno). O fakultu veterinárního lékařství se zajímala pražská Univerzita Karlova,
České Budějovice a Hradec Králové, leč marně. Uspěly Košice, kde v roce 1949
byla otevřena Vysoká škola veterinárska. Odbornice na slovenské zdravotnické
školství E. Morovicsová z LF UKo se ve svém článku soustředila na zdravotnické
školství v období 1948–1968. Analyzovala situaci na vyšších sociálně-zdravotních,
zdravotnických a středních zdravotních školách.
Do následující části knihy byly editorem zařazeny příspěvky o významných
i zapomenutých osobnostech z řad lékařů, zvěrolékařů a farmaceutů. Dvojice
T. Arndt a F. Dohnal z FaF Hradec Králové pojednala židovské farmaceuty z českých
zemí od 18. do 20. století (M. L. Jeitteles a jeho rod, M. Fanta, R. Teichmann,
212