Generace nula : Praha

Vycházejme z předpokladu, že děje lze do jisté míry a s nutnou dávkou
obecnosti v prostoru města naprogramovat. Jelikož děje jsou podmíněny
fyzickou stránkou města, lze jimi i naopak fyziku města podmínit. Reversí
tohoto procesu získáme právě požadovanou dávku obecnosti – každá funkce
je pevně spjata s určitým dějem, ale každý děj není pevně spjat s jednou
danou funkcí. Totéž platí i o struktuře.
[Každá funkce je pevně
spjata s určitým dějem, ale
každý děj není pevně spjat
s jednou danou funkcí.]
Takovýto liberální přístup umožňuje každému aktivně participovat na obrazu
města, avšak za předpokladu převzetí odpovědnosti – odpovědnosti za
vytvoření takovýchto dějů, odpovědnosti za takto vytvořený veřejný prostor.
Ani v tomto případě však struktura nevznikne svévolně. Lze ji vytvořit
spontánně – avšak kdo za ni ponese zodpovědnost? Tato cesta by jistě byla
velmi problematická. Lze ji naplánovat v podrobnějším měřítku, nechat
vzniknout masterplan – takový může zrealizovat město i soukromý investor,
který za ni poté ponese zodpovědnost. Lze i strukturu zcela objektivně
naprogramovat, pouze za použití daných parametrů.