NEDVĚDICE

HRAD PERNŠTEJN A PERNŠTEJNOVÉStředobodem krajiny, s níž vás seznamují stezky, jejiž přes sedm století hrad Pernštejn. Vznikl někdy krátcepřed rokem 1285, kdy zaznívá poprvé jeho jméno, nejenjako panské sídlo, ale i jako symbol završení ovládnutía kolonizace zdejšího kraje jeho novými pány. Meziostatními hrady, vznikajícími v oné době v okolí, se mudostalo cti být hradem predikátním, jeho zakladatelépřevzali jeho jméno. A tak se šlechtici píšící se do tédoby po jihomoravském Medlovu stali pány z Pernštejna.Vyjádřili tak své sepětí se zdejším krajem, jenž se proně stal novou základnou a domovem. Ve jménu novéhohradu nepřestal ani v němčině znít ohlas místníchjmen, a tak se Medvědí kámen (Bärenstein) tyčil nadměstečkem Nedvědicí a obtékala jej říčka Nedvědička.Přes další majetky a sídla, jež Pernštejnové získaliči vytvořili, byly i nadále jejich osudy s hradem spojeny.Chudnul-li rod, ať už nepřízní panovníka a dějin, čiabsurdně množstvím dědiců, jeho výstavba stagnovala,s bohatstvím a vlivem některých velkých mužůnaopak vzkvétal a rostl. Jeho největší růst a rozmachve století 15. a začátkem století 16. je spojen se jményViléma I. (1360-1426), ale zejména jeho syna Jana I.(1406-1475) a slavného vnuka Viléma II. (1438-1521).Ještě Vilémův syn Jan II. nabádá své syny a další potomky„ ....že sme tak velikého panství došli ... Pernštejna nikdy,aby prodán byl, nedopúštějte, nýbrž ať se na Pernštejněvždycky staví...“ . Ale bylo to právě bohatství, jež i jehoa jeho následovníky odvedlo na jiná sídla. Majetkovýúpadek pak už nepřivedl rod zpátky na rodové sídlo, alenaopak, zařadil i hrad s panstvím v roce 1596, půlstoletípo Janových slovech, do seznamu z nouze prodávanýchmajetků. A jako by byl osud rodu s hradem opravduspjat, po třech desítkách let vyhasíná i slavný rod pánůz Pernštejna.S výjimkou vybudování parku, s dalšími majiteliskončila definitivně doba velkých staveb, ale dokázalihrad uchránit a převést jej do naší doby bez větších ztrát.Hrad, jejž vlastně stvořila zdejší krajina, její přírodníbohatství a toto bohatství zúročující práce místních lidí,na oplátku přetvářel ji. Stal se centrem panství, z něhožvycházely příkazy a podněty, které otevíraly doly a lomy,stavěly hutě a dvory, klučily lesy pro nová pole, odvádělyvody řeky Svratky a jejích přítoků novými náhonyk mlýnům a pilám, hloubily rybníky (i přímo pod hradem)a vše propojovaly cestami. Kolem hradu se cesty sbíhalyi rozbíhaly. Mnohé z tohoto dědictví, spolu s přírodoudodnes krásnou, vám zprostředkují trasy nových naučnýchstezek.Literatura: Pernštejn, středověký hrad na Moravě, Bohumil Samek, PÚ Brno 1996; Pernštejn, hrad jižně od Bystřicen.P., Beatris Dobrá, březen 2007; Teplý Jar. Pernštejnové ve 13.-14. století, Pardubice 1996Pokud jste dočetli, doprohlíželi či jen dolistovali až sem, jsme rádi. V závěru vám chceme také prozradit, kdose to skrývá za možná trochu tajemnou zkratkou KRMN. Ano, s touto zkratkou jste se setkali na třetí stranětéto publikace, ale také se s ní setkáte na každé tabuli v terénu. Komise rady Městyse Nedvědice (tedy KRMN)pracovala ve složení:Petra Zbořilová, TIC Nedvědice, koordinátorkaLenka Blahová, TIC Nedvědice, koordinátorkaIng. Pavel Vejrosta, starosta Městyse NedvědiceJakub Zdeněk Škrabal, kastelán hradu PernštejnaPhDr. Eva Škrabalová, zástupkyně kastelánaDr. Jiří Šmíd, člen komiseIng. Antonín Špaček, člen komise18Mgr. Petr Vejrosta, člen komise