Rozbor udržitelného rozvoje územà 2010 - HoÅice v PodkrkonoÅ¡Ã
Rozbor udržitelného rozvoje územà 2010 - HoÅice v PodkrkonoÅ¡Ã
Rozbor udržitelného rozvoje územà 2010 - HoÅice v PodkrkonoÅ¡Ã
- No tags were found...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
EKOTOXA s.r.o.<br />
<strong>Rozbor</strong> udržitelného <strong>rozvoje</strong> území SO ORP Hořice <strong>2010</strong> - aktualizace<br />
3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE<br />
3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území<br />
Severní část území SO ORP Hořice tvoří Krkonošské podhůří, které zvolna přechází do Jičínské<br />
pahorkatiny, která tvoří střední část území. Jižní část území spadá do geomorfologického celku<br />
Východolabská tabule.<br />
Krkonošské podhůří je geomorfologická jednotka (celek) v severních a severovýchodních Čechách,<br />
zaujímající rozlohu 1247 km 2 . Tvoří předěl mezi nejvyšším českým pohořím a mírně zvlněnou Českou<br />
tabulí. Jde o velmi členitou vrchovinu se střední nadmořskou výškou 463 m. Nejvyšším vrcholem celého<br />
celku je Hejlov s 835 m n. m. ve Vysocké hornatině (mimo území SO ORP). Rozkládá se v povodí Labe,<br />
Úpy a Jizery. Plošně nejrozsáhlejším podcelkem je Podkrkonošská pahorkatina, jejíž osou protéká<br />
Labe se stromkovitě se sbíhajícími přítoky. Toto území je značně zvrásněno. Podkrkonošská pahorkatina<br />
je členitá pahorkatina, místy charakteru vrchoviny. Jihovýchod a částečně jih Krkonošského podhůří<br />
omezuje Zvičinsko–kocléřovský hřbet. Ten budují slabě metamorfované horniny (fylity) prvohorního<br />
stáří, vystupující nad okolní sedimenty permokarbonu a svrchní křídy.<br />
Jičínská pahorkatina představuje členitou pahorkatinu na východě Severočeské tabule; nejvyšší horou je<br />
Sokol, 562 m n. m. Na svrchnokřídových hornatinách byl vytvořen strukturní a tektonický reliéf<br />
sedimentárních stupňovin, kuest, hřbetů, kotlin a brázd, s pískovcovými skalními městy. Člení se na<br />
Turnovskou (mimo území SO ORP) a Bělohradskou pahorkatinu.<br />
Podloží tvoří jemnozrnné sedimenty svrchní křídy (slínovce, písčité slínovce a spongilitické vápnité<br />
prachovce) bělohorského souvrství, místy překryté sprašovými hlínami. Niva potoků a kotlinka rybníka<br />
Povolír jsou vyplněny holocenními písčitohlinitými uloženinami.<br />
Východolabská tabule se nachází na severozápadě Východočeské tabule, nejvyšší horou je „Na šancích“<br />
s nadmořskou výškou 352 m n. m. Jde o plochou pahorkatinu na svrchnokřídových jílovcích, slínovcích a<br />
spongilitech a kvartérních sedimentech říčních teras, spraší a vátých písků, která je zemědělsky intenzivně<br />
využívaná. Člení se na Cidlinskou a Chlumeckou tabuli a Pardubickou kotlinu (mimo ORP Hořice).<br />
Reliéf je mírně zvlněný, tvořený plochými kopci s táhlými, většinou mírně skloněnými svahy všech<br />
světových orientací.
Change language