Rozbor udrÅ¾itelnÃ©ho rozvoje ÃºzemÃ 2010 - HoÅice v PodkrkonoÅ¡Ã

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 

A HODNOCENÍ KRAJINY 

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 

pro správní obvod ORP Hořice 

Aktualizace 2010 

ZADAVATEL: 

ZPRACOVAL: 

AUTORSKÝ KOLEKTIV: 

MĚSTO HOŘICE 

EKOTOXA s.r.o. 

ING. JIŘÍ HON A KOLEKTIV EKOTOXA s.r.o. 

CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU, V. V. I. 

MĚSTSKÝ ÚŘAD HOŘICE 

LISTOPAD 2010 

VERZE 02 

© EKOTOXA s.r.o. 

Kosmákova 28, 615 00 Brno Židenice 

tel. 558 900 010, fax 558 900 011, e-mail: emc@ekotoxa.cz


Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice 2010 - aktualizace 

AUTORSKÝ KOLEKTIV 


Ing. Jiří Hon 

koordinace projektu 

Bc. Pavel Pracný 

Ing. Jana Fichnová 

Ing. Pavla Škarková 

Ing. Eva Brhelová 

Eva Krásenská 

Mgr. Miroslava Baranová 

Petra Guldová 

Bc. Tomáš Mühr 

Mgr. Zdeněk Frélich 

Garbriela Hřivnáčová 

Mgr. Klára Rausová 

horninové prostředí a geologie 

vodní režim (kvalita podzemních a povrchových vod) 

hygiena životního prostředí (ovzduší) 

ochrana přírody a krajiny; urbanistické, dopravní a hygienické závady 

zemědělský půdní fond a pozemky k plnění funkcí lesa 

bydlení a hospodářské podmínky, kompletace zprávy 

podkladová data ÚAP, problémy, střety, problémový výkres 

GIS podpora témat 

kartogramy, vyhodnocení vyváženosti pilířů 

servisní práce, korektury 

kompletace zprávy 

Ing. arch. Petr Malý 

územní plánování 

Mgr. Hana Trávníčková koordinace projektu ÚAP, řešení připomínek, komunikace se 

zadavatelem 

Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. 

Mgr. Ivo Dostál 

veřejná dopravní a technická infrastruktura 

Ing. Jakub Tichý 

veřejná dopravní a technická infrastruktura 

Mgr.Vladan Hruška 

sociodemografické podmínky, rekreace 

Městský úřad Hořice 

Ing. Vladimír Musil 

zajištění dotazníkového šetření, podkladová data ÚAP, připomínky, 

komunikace se zpracovatelem 

Starostové všech obcí ORP Hořice (nebo jimi určení zástupci) - vyplnění dotazníků 

2



3.7.7 Indikátory.............................................................................................................................85 

3.7.8 SWOT analýza .....................................................................................................................88 

3.7.9 Problémy k řešení.................................................................................................................88 

3.8 Bydlení...........................................................................................................................................90 

3.8.1 Vývoj bydlení.......................................................................................................................90 

3.8.2 Indikátory.............................................................................................................................93 

3.8.3 SWOT analýza .....................................................................................................................95 

3.8.4 Problémy k řešení.................................................................................................................95 

3.9 Rekreace.........................................................................................................................................96 

3.9.1 Turistická atraktivita ............................................................................................................96 

3.9.2 Hromadná ubytovací zařízení ............................................................................................100 

3.9.3 Individuální rekreace..........................................................................................................101 

3.9.4 Turisticko-rekreační zatížení..............................................................................................103 

3.9.5 Indikátory...........................................................................................................................104 

3.9.6 SWOT analýza ...................................................................................................................107 

3.9.7 Problémy k řešení v rámci územního plánování a jiné problémy ......................................108 

3.10 Hospodářské podmínky ...............................................................................................................109 

3.10.1 Daňová výtěžnost...............................................................................................................109 

3.10.2 Nezaměstnanost .................................................................................................................110 

3.10.3 Podnikatelská struktura......................................................................................................112 

3.10.4 Indikátory...........................................................................................................................116 

3.10.5 SWOT analýza ...................................................................................................................119 

3.10.6 Problémy k řešení...............................................................................................................119 

4 VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ....................................120 

4.1 Vyhodnocení vyváženosti pilířů ..................................................................................................120 

5 ZÁVĚR..............................................................................................................................................130 

5.1 Hodnocení metodiky RURÚ........................................................................................................130 

6 URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI ................131 

6.1 URBANISTICKÉ, DOPRAVNÍ A HYGIENICKÉ ZÁVADY V ÚZEMÍ.................................132 

6.1.1 Závady v urbanistické struktuře a využití zastavěného území...........................................132 

1.1.1 Závady v dopravní infrastruktuře.......................................................................................132 

1.1.2 Závady hygienické .............................................................................................................133 

1.1.3 Závady v technické infrastruktuře......................................................................................134 

1.1.4 Závady ve využití krajiny...................................................................................................134 

6.2 OHROŽENÍ V ÚZEMÍ ...............................................................................................................134 

6.3 PROBLÉMY A STŘETY ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ..............................135 

7 POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE...............................................................................138 

SEZNAM PŘÍLOH 

Příloha č. 1 Přehled informací z dotazníkového šetření v roce 2010 

Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:20 000) 

4



SEZNAM OBRÁZKŮ 

Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Hořice .................................................................16 

Obrázek č. 3.1.2: Těžba nerostných surovin v SO ORP Hořice .................................................................18 

Obrázek č. 3.2.1: Základní přehled SO ORP Hořice ..................................................................................21 

Obrázek č. 3.2.2: Záplavové území Q 100 na území SO ORP Hořice...........................................................24 

Obrázek č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu .............26 

Obrázek č. 3.2.4: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu................27 

Obrázek č. 3.2.5: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu .................................29 

Obrázek č. 3.2.6: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu.............................29 

Obrázek č. 3.2.7: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy...........................................................32 

Obrázek č. 3.2.8: Hodnocení obcí dle stavu povrchových a podzemních vod ...........................................32 

Obrázek č. 3.3.1: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší na území SO ORP v roce 2008...........................38 

Obrázek č. 3.4.1: Chráněná území přírody .................................................................................................41 

Obrázek č. 3.4.2: Územní systém ekologické stability...............................................................................43 

Obrázek č. 3.4.3: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Hořice v roce 2010.........................45 

Obrázek č. 3.5.1: Půdy I. a II. třídy ochrany...............................................................................................49 

Obrázek č. 3.5.2: Kategorie lesa .................................................................................................................50 

Obrázek č. 3.6.1: Silniční síť v SO ORP Hořice a navrhovaná trasa rychlostní silnice R35......................56 

Obrázek č. 3.6.2: Intenzita dopravy na silniční síti SO ORP Hořice..........................................................57 

Obrázek č. 3.6.3: Železniční síť v SO ORP Hořice ....................................................................................59 

Obrázek č. 3.6.4: Schéma zón IDS OREDO ve SO ORP Hořice ...............................................................61 

Obrázek č. 3.6.5: Zásobení obcí ve SO ORP Hořice plynem .....................................................................64 

Obrázek č. 3.6.6: Zásobování vodou ve SO ORP Hořice ...........................................................................65 

Obrázek č. 3.6.7: Odkanalizování obcí ve SO ORP Hořice........................................................................66 

Obrázek č. 3.6.8: Hodnocení indikátoru dopravní obslužnosti hromadnou dopravou v SO ORP Hořice..71 

Obrázek č. 3.6.9: Hodnocení indikátoru Vybavenost technickou infastrukturou ve SO ORP Hořice........71 

Obrázek č. 3.7.1: Vývoj počtu obyvatel (k 31. 12.) SO ORP Hořice mezi lety 1995 – 2009.....................74 

Obrázek č. 3.7.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Hořice v letech 1995 - 2009.......................75 

Obrázek č. 3.7.3: Míra vyjížďky a dojížďky studentů v obcích SO ORP Hořice.......................................82 

Obrázek č. 3.7.4: Podíl osob s vysokoškolským vzděláním SO ORP Hořice v roce 2001.........................86 

Obrázek č. 3.7.5: Index stáří obyvatel v SO ORP Hořice v roce 2009.......................................................86 

Obrázek č. 3.7.6: Relativní změna počtu obyvatel v SO ORP Hořice v letech 1999 – 2009 .....................87 

Obrázek č. 3.8.1: Indikátor dokončené byty v letech 2005-2009 ...............................................................94 

Obrázek č. 3.9.1: Chráněná území přírody v SO ORP Hořice....................................................................97 

Obrázek č. 3.9.2: Počet objektů individuální rekreace na km 2 ve SO ORP Hořice..................................102 

Obrázek č. 3.9.3: Turistická atraktivita obcí SO ORP Hořice ..................................................................105 

Obrázek č. 3.9.4: Potenciál rekreačních ploch SO ORP Hořice ...............................................................105 

Obrázek č. 1.9.5: Turisticko rekreační zatížení obcí SO ORP Hořice vyjádřené počtem lůžek na km 2 ...106 

Obrázek č. 3.10.1: Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP Hořice v období 2007 až 08-2010..............111 

Obrázek č. 3.10.2: Indikátor daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2009................................................117 

Obrázek č. 3.10.3: Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2009 .............................................................118 

Obrázek č. 3.10.4: Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce 2009.....................................................118 

Obrázek č. 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř ...........123 

Obrázek č. 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – ekonomický pilíř..................124 

Obrázek č. 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř.......125 

Obrázek č. 4.1.4: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – celkové hodnocení...............127 

Obrázek č. 4.1.5: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje SO ORP Hořice ......................128 

5



SEZNAM TABULEK 

Tabulka č. 1.4.1: Základní údaje správního obvodu ORP Hořice ..............................................................13 

Tabulka č. 3.1.1: Výhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Hořice................................................16 

Tabulka č. 3.1.2: Chráněná ložisková území v SO ORP Hořice.................................................................17 

Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí................................22 

Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q 100 na území jednotlivých obcí..........................................23 

Tabulka č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích...............................................................25 

Tabulka č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu......27 

Tabulka č. 3.2.5: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů .....................................31 

Tabulka č. 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2008 ...36 

Tabulka č. 3.3.2: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO 

ORP v roce 2008 ...........................................................................................................37 

Tabulka č. 3.4.1: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Hořice.........................44 

Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30. 6. 2010..................................................................47 

Tabulka č. 3.5.2: Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí ..................................................................49 

Tabulka č. 3.5.3: Nastavení indikátoru ZPF ...............................................................................................51 

Tabulka č. 3.5.4: Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2003 a 2010 ..............................52 

Obrázek č. 3.5.5: Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2003 – 2010...............................................53 

Tabulka č. 3.6.1: Dopravny na síti drah SŽDC v obvodu ORP Hořice ......................................................60 

Tabulka č. 3.6.2: Technická vybavenost obcí ve SO ORP Hořice .............................................................62 

Tabulka č. 3.6.3: Zdroje elektrické energie ve SO ORP Hořice dle typu a instalovaného výkonu v MW.63 

Tabulka č. 3.6.4: Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů / den) .....................................................67 

Tabulka č. 3.6.5: Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou ............................68 

Tabulka č. 1.6.6: Hodnocení dopravní obslužnosti obcí.............................................................................68 

Tabulka č. 3.6.7: Hodnocení indikátoru technické infrastruktury ..............................................................70 

Tabulka č. 3.7.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Královehradeckého kraje mezi lety 2003 – 2009 

.......................................................................................................................................74 

Tabulka č. 3.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Hořice mezi lety 1999 – 2009 ..............75 

Tabulka č. 3.7.3: Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v obcích SO ORP Hořice mezi lety 2003 – 

2009...............................................................................................................................76 

Tabulka č. 3.7.4: Věková struktura SO ORP Královehradeckého kraje k 31.12.2009...............................78 

Tabulka č. 3.7.5: Podíl věkových skupin obyvatel v roce 2009 a index stáří v obcích SO ORP Hořice....78 

Tabulka č. 3.7.6: Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Hořice v roce 2001 (%)....................................80 

Tabulka č. 3.7.7: Vyjížďka a dojížďka do škol v obcích ORP Hořice .......................................................81 

Tabulka č. 3.7.8: Školy a školská zařízení v SO ORP Hořice v roce 2009 ................................................82 

Tabulka č. 3.7.9: Zdravotnická zařízení v SO ORP Hořice v roce 2009 ....................................................83 

Tabulka č. 3.7.10: Hodnocení indikátorů....................................................................................................85 

Tabulka č. 3.8.1: Základní údaje o domech a bytech..................................................................................90 

Tabulka č. 3.8.2: Dokončené byty v letech 2005-2009...............................................................................91 

Tabulka č. 3.8.3: Dokončené byty ..............................................................................................................93 

Tabulka č. 3.9.1: Bodování jednotlivých ukazatelů pro vyhodnocení turistické atraktivity.......................98 

Tabulka č. 3.9.2: Průběžné hodnocení turistické atraktivity jednotlivých obcí SO ORP Hořice ...............99 

Tabulka č. 3.9.3: Hromadná ubytovací zařízení v obcích SO ORP Hořice v roce 2010 ..........................100 

Tabulka č. 3.9.4: Počet objektů individuální rekreace (OIR) ve SO ORP Hořice....................................101 

Tabulka č. 3.9.5: Turisticko-rekreační zatížení obcí v SO ORP Hořice...................................................103 

Tabulka č. 3.9.6: Hodnocení indikátorů turistické atraktivity, podílu potenciálních rekreačních ploch a 

turisticko-rekreačních zatížení obcí.............................................................................104 

Tabulka č. 3.10.1: Daňová výtěžnost (v tis. Kč).......................................................................................109 

Tabulka č. 3.10.2: Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v období 2007 až 08-2010 ......................110 

Tabulka č. 3.10.3: Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo .................................................................111 

Tabulka č. 3.10.4: Počet podniků podle počtu zaměstnanců (31.12.2009)...............................................112 

Tabulka č. 3.10.5: Počet podniků podle NACE (31.12.2009) ..................................................................113 

Tabulka č. 3.10.6: Míra podnikatelské aktivity (31.12.2009)...................................................................115 

Tabulka č. 3.10.7: Hodnocení indikátorů daňové výtěžnosti, průměrné roční míry nezaměstnanosti a míry 

podnikatelské aktivity..................................................................................................116 

6



Tabulka č. 4.1.1: Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů............................120 

Tabulka č. 4.1.2: Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů.121 

Tabulka č. 4.1.3: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Hořice ...............................122 

Tabulka č. 4.1.4: Přehled a hodnocení použitých indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti pilířů ..........129 

SEZNAM ZKRATEK 

AOT40 

expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi 

hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 µg·m-3 (40 ppb) a 

hodnotou 80 µg·m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období 

květen-červenec, průměr za 5 let. 

BPEJ 

bonitovaná půdně-ekologická jednotka 

BRKO 

biologicky rozložitelný komunální odpad 

ČHMÚ 

Český hydrometeorologický ústav 

ČOV 

čistírna odpadních vod 

ČSÚ 

Český statistický úřad 

ČÚZK 

Český úřad zeměměřičský a katastrální 

DPS 

dům s pečovatelskou službou 

DV 

daňová výtěžnost 

EKO 

ekonomický pilíř 

ENV 

environmentální pilíř 

EU 

Evropská unie 

EVL 

evropsky významná lokalita 

GIS 

geografický informační systém. 

HEIS VÚV T.G.M. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. 

HP1 hlavní parametr 1 

CHKO 

chráněná krajinná oblast 

CHLÚ 

chráněné ložiskové území 

KES 

koeficient ekologické stability krajiny 

KO 

komunální odpad 

KPÚ 

komplexní pozemkové úpravy 

Ldvn 

hladina hluku celodenní 

MMR 

Ministerstvo pro místní rozvoj 

Mze 

Ministerstvo zemědělství 

MZCHÚ 

maloplošně zvláště chráněná území 

MŽP 

Ministerstvo životního prostředí 

NATURA 2000 Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu 

NP 

národní park 

NR 

nadregionální 

OKEČ 

odvětvová klasifikace ekonomických činností 

ORP 

obec s rozšířenou působností 

OZKO 

oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší 

PLO 

přírodní lesní oblast 

PP 

přírodní památka 

PUPFL 

pozemky určené k plnění funkcí lesa 

PÚR 

Politika územního rozvoje 

Q 

vydatnost zdroje (vodního) 

Q 100 

průtok při stoleté vodě 

R 

regionální 

RBC 

regionální biocentrum 

RURÚ 

Rozbor udržitelného rozvoje území 

7


SEZ 

SFŽP 

SKO 

SLDB 

SO 

SO ORP 

SOC 

SWOT 

ÚAP 

ÚP 

ÚPD 

ÚSES 

ÚTP 

VKP 

ZPF 

ZÚR 

ŽP 


stará ekologická zátěž 

Státní fond životního prostředí 

směsný komunální odpad 

Sčítání lidu, domů a bytů 

správní obvod 

správní obvod obce s rozšířenou působností 

sociodemografický pilíř 

Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a 

ohrožení) 

územně analytické podklady 

územní plán 

územně plánovací dokumentace 

územní systém ekologické stability krajiny 

územně technický podklad 

významný krajinný prvek 

zemědělský půdní fond 

zásady územního rozvoje 

životní prostředí 

ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ 

As 

BaP, B(a)P 

Cd 

Cl 

CO 2 

N 2 O 

NO 

NO 2 

NO 3 

- 

NO x 

+ 

NH 4 

O 3 

PM 10 

SO 2 

SO x 

TZL 

arsen 

benzo(a)pyren 

kadmium 

chlor 

oxid uhličitý 

oxid dusný 

oxid dusnatý 

oxid dusičitý 

dusičnany 

oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) 

amonné ionty 

přízemní (troposférický) ozon 

pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um 

oxid siřičitý 

oxidy síry 

tuhé znečišťující látky 

8



1 ÚVOD 

1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE 

Tento dokument navazuje na „Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Hořice“ 

zpracovaný v roce 2008. 

Tato práce byla provedena na základě smlouvy uzavřené mezi firmou EKOTOXA s.r.o. a městem Hořice 

a podepsané dne 14.6.2010 (město Hořice). a 8.6.2010 (Ekotoxa) Konečným zákazníkem projektu je 

město Hořice. 

Jedná se o verzi 02 se zapracovanými připomínkami ORP k verzi 01 (spojená témata) včetně připomínek 

k problémovému výkresu. 

Úkolem předkládané práce je zpracování Aktualizace Rozboru udržitelného rozvoje území pro správní 

obvod ORP Hořice postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho 

prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tématických oblastí, které 

jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. 

environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost 

společenství obyvatel). 

Při zpracování bylo přihlédnuto i k metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území 

v ÚAP obcí, který byl uveřejněn jako příloha časopisu urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především 

navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010. 

Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější 

informaci. Konkrétně se jedná o tyto přílohy: 

Příloha č. 1 Přehled informací z dotazníkového šetření v roce 2010 

Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:20 000) 

1.2 PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ 

Základním podkladem pro zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ jsou údaje o území, jejichž 

seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací 

dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti – viz příloha č. 1. – část „A“ a část 

„B“. 

• Část A – Územně analytické podklady obcí – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území 

(119 jevů) 

• Část B – Územně analytické podklady kraje – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území 

(37 jevů) 

Přičemž v 119. jevu z ÚAP obcí a 37. jevu ÚAP kraje mohou být obsaženy další informace mimo 

konkrétně stanovené jevy ÚAP ve vrstvách 1-118 pro obce a ve vrstvách 1-36 pro kraj. 

Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je Městský úřad Hořice 

(tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle 

jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb. 

9



1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK 

UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP HOŘICE 

Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. 

Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších 

územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby 

jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. 

Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování 

a stavebním řádu (stavební zákon) a jeho prováděcí vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických 

podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Oba 

citované právní předpisy nabyly účinnosti dne 1. 1. 2007. 

Účel územního plánování 

Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro 

příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. 

Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky 

v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské 

podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky 

života generací budoucích. 

Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí jsou ÚZEMNÍ PLÁNY 

VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, od 1. 1. 2007 potom to jsou nebo budou schválené ZÁSADY 

ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vždy pro území kraje. 

1.4 POUŽITÁ METODIKA RURÚ 

1.4.1 Výchozí informace – právní stav 

Územně analytické podklady se od 1.1.2007 staly novým nástrojem územního plánování v souladu se 

zákonem č. 183/2006 Sb. a navazujícími vyhláškami. Problematikou ÚAP se zabývá vyhláška č. 

500/2006. Dle této vyhlášky ÚAP obsahují: 

1. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje. 

2. Rozbor udržitelného rozvoje. 

Podklady (1) se skládají z textové a grafické části. Textová část obsahuje vyhodnocení stavu a vývoje 

území, hodnoty území, limity využití území a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Grafická 

část obsahuje výkres hodnot, limitů a záměrů na provedení změn v území. 

Rozbor udržitelného rozvoje (2) se dělí opět na textovou a grafickou část. Textová část obsahuje 

vyhodnocení udržitelného rozvoje území formou SWOT analýzy v deseti daných tématech, vyhodnocení 

vyváženosti vztahu územních podmínek, které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. 

environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost 

společenství obyvatel). Rozbor dále zahrnuje problémy k řešení v ÚPD. Grafickým výstupem RURÚ je 

problémový výkres. 

Řešení úkolu (daného vyhláškou č. 500/2006 Sb.), je tedy možné rozdělit do dvou částí, zpracování 

podkladů pro RURÚ a následně zpracování vlastního RURÚ. 

10



1.4.2 Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2010 pro SO ORP Hořice 

Zpracovatel na základě svých předchozích zkušeností, doporučené metodiky MMR z 05/2010 přistoupil 

k dané problematice následovně. 

1. Zvolení metody hodnocení RURÚ - pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území byla 

použita metodika vyhodnocení udržitelnosti území pomocí navržené sady indikátorů v určené 

škále pro zadaná témata. Limity udržitelnosti části navržených indikátorů korespondují s limity 

danými příslušnými vyhláškami nebo strategickými koncepcemi (např. překročení stanoveného 

imisního limitu pro dané znečišťující látky). Tam kde není dána první možnost, je využita metoda 

vzájemného porovnání (benchmarking) jednotlivých obcí v rámci SO ORP (kraje), v některých 

případech také s hodnotou indikátoru celé ČR. 

2. Stanovení sady indikátorů - byla stanovena sada indikátorů, která vycházela ze sady stanovené 

v roce 2008. Zařazení indikátorů do jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje proběhlo v souladu 

s metodikou MMR z 05/2010 (neexistuje ostrá hranice pro vlastní zařazení stanovených témat do 

jednotlivých pilířů udržitelnosti, např. rekreace je na pomezí sociodemografického a 

ekonomického pilíře). U některých indikátorů jsou obce mezi sebou přímo porovnatelné v rámci 

daného SO ORP, kraje (nebo i ČR) nebo jsou v druhém případě stanovovány a hodnoceny 

relativně a to s ohledem na požadované rozlišení obcí v rámci SO ORP. 

3. Zpracování stanovených témat - jednotlivá témata byla zpracována specialisty na danou 

problematiku z posledních dostupných dat ÚAP, statistik ČSÚ a dalších , zejména internetových 

zdrojů informací. Témata se nezaměřují pouze na standardní popis území, ale zejména na 

zpracování podkladových dat jednotlivých indikátorů a jejich vyhodnocení. Z takto zpracovaných 

témat v obvyklém rozsahu 10-15 stran byly generovány jednotlivé výroky SWOT analýzy, ve 

většině témat v rozsahu 3-10 výroků pro každou ze čtyř oblastí SWOT a stanoveny problémy pro 

dané území. Zjištěné problémy jsou určeny k řešení v rámci územně plánovacích dokumentací, 

popř. i k jiným účelům (např. organizace dopravy). Pro doplnění (v jistých případech bohužel i 

k získání rozporuplných a nepřesných informací) byl ve většině témat využit dotazníkový 

průzkum s představiteli obcí (starostové), ale i s dalšími pracovníky (pracovníci odborů ŽP, 

pracovníky odborů územního plánování apod.). Dotazník byl zaměřen, mimo jiné, na problémy 

v území. 

4. Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje - bylo zpracováno vyhodnocení 

vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, když za základ hodnocení byla brána skutečnost, že 

všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou si rovnocenné, stejně jako váhy jednotlivých 

zvolených indikátorů. Tuto skutečnost však lze poměrně snadno změnit na základě rozhodnutí 

politické reprezentace území (váhy pilířů) i váhy jednotlivých indikátorů (na základě shody 

vzešlé z diskuzí odborníků na jednotlivá zpracovaná témata). Součástí hodnocení „vyváženosti“ 

je tabulka všech hodnocených indikátorů pro všechny obce v daném správním obvodě ORP. 

Hodnocení daného indikátoru (ve škále od -2 do +2) je individuální, přesněji řečeno některé 

indikátory jsou porovnávány s hodnotami v rámci celého kraje nebo i ČR, jiné jen v rámci daného 

území SO ORP. Při zpracování bylo přihlédnuto k metodické příručce k aktualizaci rozboru 

udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, který byl uveřejněn jako příloha časopisu Urbanismus a 

územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního 

plánování MMR z 05/2010, který požaduje zařazení obcí do jedné z 8 kategorií vyváženosti. 

5. Závěr - uvádí hodnocení použité metodiky RURÚ, v další části jsou uvedeny problémy k řešení 

za celé území SO ORP 

6. Problémový výkres - samostatnou přílohou je problémový výkres zpracovaný v požadovaném 

měřítku 1:20 000 včetně legendy a popisu vybraných problémů a závad na území SO ORP ve 

zprávě. 

7. Výsledky dotazníkových šetření – zpracovatelem byl vytvořen dotazník pro představitele obcí, 

který byl zaměřen i na problémy v území tak, jak je chápou starostové obcí, případně pracovníci 

odborů ŽP a územních odborů. Zpracované odpovědi mohou odpovídat zjištěním z oficiálních dat 

stejně tak, jako se mohou lišit. 

11



Zpracovatel doporučuje případným čtenářům mít k dispozici i základní dokument RURÚ z roku 

2008, aby mohly být porovnány změny v obou dokumentech, pokud tak není přímo učiněno 

v jednotlivých tématech dokumentu roku 2010. 

12



2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ – SO ORP HOŘICE 

Tabulka č. 1.4.1: Základní údaje správního obvodu ORP Hořice 

Obec Počet obyvatel Rozloha (km 2 ) 

Hustota 

(počet obyvatel/km 2 ) 

Bašnice 187 6,12 31 

Bílsko u Hořic 122 2,07 59 

Boháňka 219 9,48 23 

Borek 99 6,36 16 

Bříšťany 231 3,69 63 

Cerekvice nad Bystřicí 825 8,30 99 

Červená Třemešná 159 6,55 24 

Dobrá Voda u Hořic 582 5,81 100 

Holovousy 516 9,27 56 

Hořice 9 053 21,48 421 

Chomutice 630 10,49 60 

Jeřice 398 6,94 57 

Lískovice 199 9,24 22 

Lukavec u Hořic 289 8,63 33 

Miletín 910 8,93 102 

Milovice u Hořic 309 3,32 93 

Nevratice 149 3,27 46 

Ostroměř 1 407 12,32 114 

Petrovičky 44 1,94 23 

Podhorní Újezd a Vojice 623 6,91 90 

Rašín 69 2,19 31 

Rohoznice 330 8,96 37 

Sobčice 304 3,64 84 

Staré Smrkovice 274 5,21 53 

Sukorady 210 5,51 38 

Tetín 140 2,81 50 

Třebnouševes 277 6,25 44 

Úhlejov 142 4,11 35 

Vřesník 101 3,12 32 

SO ORP Hořice 18798 192,92 97 

Zdroj: rozloha - vrstvy ÚAP, počet obyvatel - ČSÚ, data k 31. 12. 2009 

13



3 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ 

ROZBORY 

V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., 

o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně 

plánovací činnosti. Součástí každého tématu je hodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy 

k řešení. 

Zpracovaná témata 

• Horninové prostředí a geologie, 

• Vodní režim, 

• Hygiena životního prostředí, 

• Ochrana přírody a krajiny, 

• Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, 

• Veřejná dopravní a technická infrastruktura, 

• Sociodemografické podmínky, 

• Bydlení, 

• Rekreace, 

• Hospodářské podmínky. 

Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice jsou 

zpracována na úroveň jednotlivých obcí. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu 

obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného 

rozvoje území používány následující prostorové úrovně: 

• Královéhradecký kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Hořice, 

• ostatní SO ORP Královéhradeckého kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP 

14



3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE 

3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území 

Severní část území SO ORP Hořice tvoří Krkonošské podhůří, které zvolna přechází do Jičínské 

pahorkatiny, která tvoří střední část území. Jižní část území spadá do geomorfologického celku 

Východolabská tabule. 

Krkonošské podhůří je geomorfologická jednotka (celek) v severních a severovýchodních Čechách, 

zaujímající rozlohu 1247 km 2 . Tvoří předěl mezi nejvyšším českým pohořím a mírně zvlněnou Českou 

tabulí. Jde o velmi členitou vrchovinu se střední nadmořskou výškou 463 m. Nejvyšším vrcholem celého 

celku je Hejlov s 835 m n. m. ve Vysocké hornatině (mimo území SO ORP). Rozkládá se v povodí Labe, 

Úpy a Jizery. Plošně nejrozsáhlejším podcelkem je Podkrkonošská pahorkatina, jejíž osou protéká 

Labe se stromkovitě se sbíhajícími přítoky. Toto území je značně zvrásněno. Podkrkonošská pahorkatina 

je členitá pahorkatina, místy charakteru vrchoviny. Jihovýchod a částečně jih Krkonošského podhůří 

omezuje Zvičinsko–kocléřovský hřbet. Ten budují slabě metamorfované horniny (fylity) prvohorního 

stáří, vystupující nad okolní sedimenty permokarbonu a svrchní křídy. 

Jičínská pahorkatina představuje členitou pahorkatinu na východě Severočeské tabule; nejvyšší horou je 

Sokol, 562 m n. m. Na svrchnokřídových hornatinách byl vytvořen strukturní a tektonický reliéf 

sedimentárních stupňovin, kuest, hřbetů, kotlin a brázd, s pískovcovými skalními městy. Člení se na 

Turnovskou (mimo území SO ORP) a Bělohradskou pahorkatinu. 

Podloží tvoří jemnozrnné sedimenty svrchní křídy (slínovce, písčité slínovce a spongilitické vápnité 

prachovce) bělohorského souvrství, místy překryté sprašovými hlínami. Niva potoků a kotlinka rybníka 

Povolír jsou vyplněny holocenními písčitohlinitými uloženinami. 

Východolabská tabule se nachází na severozápadě Východočeské tabule, nejvyšší horou je „Na šancích“ 

s nadmořskou výškou 352 m n. m. Jde o plochou pahorkatinu na svrchnokřídových jílovcích, slínovcích a 

spongilitech a kvartérních sedimentech říčních teras, spraší a vátých písků, která je zemědělsky intenzivně 

využívaná. Člení se na Cidlinskou a Chlumeckou tabuli a Pardubickou kotlinu (mimo ORP Hořice). 

Reliéf je mírně zvlněný, tvořený plochými kopci s táhlými, většinou mírně skloněnými svahy všech 

světových orientací.



Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Hořice 

Legenda 

mezozoické horniny (pískovce, jílovce) 

permokarbonské horniny (pískovce, 

slepence, jílovce) 

kvarter (hlíny, spraše, písky, štěrky) 

paleozoické horniny zvrásněné a 

metamorfované (fylity, svory) 

3.1.2 Těžba nerostných surovin 

Na území SO ORP se nachází pouze několik ložisek nerostných surovin. Jedná se o ložiska stavebního 

kamene – pískovce, přičemž na dvou těchto ložiscích probíhá v současné době povrchová těžba a na 

zbylých dvou probíhala těžba v minulosti. Pro těžbu je vymezen také dobývací prostor. Dle Surovinové 

politiky Královéhradeckého kraje je velký potenciál z hlediska kraje v těžbě křídových pískovců na 

Hořicku. 

Tabulka č. 3.1.1: Výhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Hořice 

Číslo Název 

Obec 

ložiska ložiska 

Podhorní Újezd a 

Vojice, Ostroměř 


Vojice, Ostroměř 

Cerekvice nad 

Bystřicí, Boháňka 


Vojice 

Zdroj: Data ÚAP (2010) 

3101300 Podhorní 

Újezd 1 


Újezd 

3216201 Votuz 

3238100 

Podhorní 

Újezd- 

Obecnice 

Subregistr Těžba Organizace Nerost 

bilancovan 

é ložisko 

výhradní 

bilancovan 

é ložisko 

výhradní 

bilancovan 

é ložisko 

výhradní 

bilancovan 

é ložisko 

výhradní 

současná 

povrchová 

současná 

povrchová 

dřívější 

povrchová 

dřívější 

povrchová 

Kámen 

Ostroměř 

s.r.o. 

Kámen 

Ostroměř 

s.r.o. 

Plocha 

(ha) 

pískovec 7,15 

pískovec 9,35 

Geofond pískovec 11,65 

Geofond pískovec 3,03 

16



Pro ochranu ložisek nerostných surovin jsou také vyhlášena čtyři chráněná ložisková území. Jejich 

přehled je uveden v tabulce. Chlú v obci Boháňka je pouze kousek chlú zasahujícího sem z 

území vedlejšího ORP. 

Tabulka č. 3.1.2: Chráněná ložisková území v SO ORP Hořice 

Číslo 

Obec 

Název ložiska 

CHLÚ 


Vojice 

Cerekvice nad 

Bystřicí, Boháňka 

Boháňka 

Hořice 



Újezd I. 

21620100 Votuz 

23820000 Boháňka 

21610100 Březovice 

Surovina 

Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou 

výrobu 


výrobu 


výrobu 


výrobu 

Plocha 

(ha) 

7,8 

20,7 

1,3 

13,6 

3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území 

Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby, mohou 

být také rizikem pro stávající výstavbu. Ve sledovaném území se nachází pouze malé množství lokalit, 

které jsou evidovány jako poddolované nebo sesuvné. Ve významnějším množství se sesuvy nacházejí 

pouze na území obcí Hořice (více bodových sesuvů, plošné o rozsahu 3,2 ha), Lukavec u Hořic (celkem 

8,1 ha a zasahuje bezprostředně k zástavbě) a Ostroměř (3,4 ha). Jediné poddolované území po těžbě 

paliv je evidováno v obci Podhorní Újezd a Vojice a je bodového rozsahu. 

17



Obrázek č. 3.1.2: Těžba nerostných surovin v SO ORP Hořice 


18



3.1.4 SWOT analýza 

SILNÉ STRÁNKY 

Rozvoj obcí není omezen výskytem sesuvných a 

poddolovaných území – výskyt těchto území je 

nízký. 

Vzhledem k nízké míře těžby nerostných surovin 

zde nejsou střety mezi zájmy ochrany životního 

prostředí a zájmy pro těžbu nerostných surovin. 

Ložiska nerostných surovin mají zajištěnu ochranu 

vymezením chráněných ložiskových území. 

PŘÍLEŽITOSTI 

Využití prostředků z dotačních programů na 

obnovu území dotčeného těžbou. 

SLABÉ STRÁNKY 

Omezení rozvoje obce Lukavec u Hořic výskytem 

sesuvných území v bezprostřední blízkosti. Výskyt 

sesuvných území v katastrech obcí Hořice a 

Ostroměř. 

HROZBY 

3.1.5 Problémy k řešení 

• Přesná lokalizace sesuvných území a zjištění míry omezení využití území (všechny obce). 

• Určení vhodného využití sesuvných území (Lukavec u Hořic, Hořice, Ostroměř). 

• Dodržování zásad ochrany ložisek nerostných surovin (Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, 

Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice). 

• Minimalizace negativního vlivu případné další těžby nerostných surovin na složky životního 

prostředí (zábor ZPF, ochrana vod, ochrana přírody, doprava) při současném respektování 

potřeby dostatečného množství surovin (Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Ostroměř, Podhorní 

Újezd a Vojice). 

19



3.2 VODNÍ REŽIM 

Všechny vodní zdroje na území SO ORP Hořice zasahují do povodí Labe. Území SO ORP Hořice 

zaujímá 193 km 2 oblasti povodí. 

Z hlediska geomorfologických poměrů je celé povodí Horního a středního Labe tvořeno provincií České 

vysočiny. Tvárnost jejího povrchu byla ovlivněna dlouhotrvajícím destrukčním vývojem a 

předtřetihorními tektonickými procesy, které se projevily na dnešním uspořádání terénu s pohořími na 

okrajích území. Celé území povodí je dále děleno převážně do tří subprovincií, které se svým charakterem 

značně liší. Jedná se o subprovincii Krkonošsko-jesenickou, Česko-moravskou a Českou tabuli. Zájmová 

oblast leží na rozhraní Krkonošsko-jesenické soustavy a České tabule. 

Největší vodohospodářský význam má Krkonošsko-jesenická subprovincie v severní a východní části 

území, pokrývající téměř 30 % plochy oblasti povodí. Je významnou středoevropskou pramenní oblastí s 

nadprůměrnými srážkami a odtoky. 

Střední část oblasti povodí je tvořena Českou tabulí s podprůměrnými hydrologickými charakteristikami a 

poměrně vydatnými zdroji podzemních vod. Tato soustava kryje více než 57 % celkové plochy povodí. 

Hydrogeologické poměry v oblasti povodí Horního a středního Labe jsou heterogenní a z pohledu 

managementu podzemních vod složité a významné. Na souvrství svrchní křídy a sedimenty říčních 

náplavů jsou vázány důležité zdroje podzemních vod s vhodnými podmínkami pro významnější odběry. 

Povodí Horního a středního Labe má charakter kotliny, v jejímž středu se rozkládá křídová pánev s 

pokryvem čtvrtohorních sedimentů. Kotlinu ohraničují horská pásma krystalinika, která při úpatí 

přecházejí v permokarbonské pánve zasahující pod křídu. Zájmovou oblast tedy tvoří hydrogeologické 

rajóny křídové pánve a permokarbonských pánví. 

Křídová pánev pokrývá hlavní část oblasti povodí. Ve výplni pánve se nacházejí až 4 vrstevní kolektory 

značného plošného rozsahu s živým oběhem podzemních vod. Proto v rajonech křídové pánve jsou 

vodohospodářsky nejvýznamnější zdroje podzemních vod, které umožňují velké soustředěné vodárenské 

odběry. Podle stylu zvodnění lze křídové rajóny rozdělit do čtyřech skupin – centrální, východní, jižní a 

západní. Zájmové oblast se řadí do východní skupiny, kde jsou křídové vrstvy vytvarovány do systému 

zlomových vrás. Strukturní zdvihy a zlomy dělí tuto část pánve do dílčích pánví s uzavřeným artéským 

oběhem vody. 

V permokarbonských pánvích je podzemní voda rozptýlena do velkého počtu neurčitě ohraničených 

puklinových kolektorů. Oběh vody není v pánvi souvislý, ale je rozčleněn do jednotlivých zlomových ker. 

Proto rajony nejsou vodohospodářsky tak významné jako mladší sedimenty. 

Oblast povodí Horního a středního Labe odtokově vystihuje profil Brandýs nad Labem. Zde dosahuje 

dlouhodobý průměrný průtok Labe (1931 – 2000) 101m 3 .s -1 , což odpovídá specifickému odtoku 

dlouhodobého průměrného průtoku 7,7 l.s -1 .km -2 . Místní rozdíly ve srážkách způsobují značné rozdíly ve 

specifických odtocích v dlouhodobém průměru. Zatímco v povodích jako je Horní Labe, Úpa, Orlice, 

Jizera, Smědá, Lužická Nisa a Stěnava přesahují specifické odtoky 10 l.s -1 .km -2 (v menších 

hydrologických jednotkách 30 – 38 l.s -1 .km -2 ) klesají v nížinách až pod 3 l.s -1 .km -2 (např. Brslenka, 

Mrlina a Mratínský potok). V horských oblastech - zejména Krkonoších a Orlických a Jizerských horách 

se tvoří převážná část odtoků, nížinné oblasti jsou odkázány na přítoky z těchto oblastí. 

Klimatické poměry oblasti povodí se mění v závislosti na morfologické pestrosti a nadmořské výšce. 

Srážky jsou v oblasti povodí velmi nerovnoměrné v závislosti na nadmořské výšce a orografickém 

členění. Průměr srážek v celém povodí dosahuje hodnoty 705 mm. V nejvyšších nadmořských výškách 

oblasti povodí dosahuje roční průměr srážek až 1 400 mm a naopak v nížinách je roční průměr srážek do 

600 mm. 

Značné rozdíly jsou i v hustotě říční sítě. Průměrná hustota v oblasti povodí je 0,7 km/km 2 (tedy mírně 

nad celostátní průměr). 

Hlavními vodními toky ve SO ORP jsou Lužanka, Javorka, Bystřice, Bystrý potok, Bubnovka, 

Lukaveček, Trotinka, Smrkovický potok, Králický potok, Bašnický potok, Lukavecký potok, Chlumský 

potok, Rašínský potok, Rybničný potok a další. 

Na území SO ORP se nachází řada vodních ploch, především Cukrovarský rybník, Dobrovodský rybník, 

Bubnovka, Temník nebo Vlčínek a dále se jedná o menší vodní plochy – např. menší nádrže v okolí obcí 

Staré Smrkovice, Lískovice, Silvárův Újezd, Lukavec, Hořice, Miletín a další. 

Na území SO ORP jsou vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV 

Východočeská křída, která zaujímá severní část území SO ORP a konkrétně se dotýká území 14 obcí 

20



(Tetín, Vřesník, Sobčice, Úhlejov, Borek, Červená Třemešná, Podhorní Újezd a Vojice, Lukavec u Hořic, 

Miletín, Rohoznice, Holovousy, Boháňka, Ostroměř a Hořice). 

Obrázek č. 3.2.1: Základní přehled SO ORP Hořice 

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2008 

3.2.1 Vodní režim v krajině 

Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost 

krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je 

vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou 

skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší 

stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. 

Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém 

území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován 

z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury 

a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené 

riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. 

21



Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí 

Obec 

plocha sklonité orné 

půdy (ha) 

plocha orné půdy 

(ha) 

procento sklonité 

orné půdy z orné 

celkově (%) 

Bašnice 0,00 449,58 0,00 

Bílsko u Hořic 0,00 134,65 0,00 

Boháňka 3,10 302,27 1,03 

Borek 55,00 213,61 25,75 

Bříšťany 0,00 225,67 0,00 

Cerekvice nad Bystřicí 3,28 507,82 0,65 

Červená Třemešná 2,92 210,53 1,39 

Dobrá Voda u Hořic 0,00 398,04 0,00 

Holovousy 4,36 263,83 1,65 

Hořice 45,76 880,74 5,20 

Chomutice 0,00 872,72 0,00 

Jeřice 6,85 461,42 1,48 

Lískovice 0,00 502,08 0,00 

Lukavec u Hořic 5,14 330,26 1,56 

Miletín 3,39 445,75 0,76 

Milovice u Hořic 0,26 258,56 0,10 

Nevratice 0,00 179,19 0,00 

Ostroměř 1,80 610,78 0,29 

Petrovičky 1,00 39,41 2,54 

Podhorní Újezd a Vojice 7,01 340,58 2,06 

Rašín 0,00 63,36 0,00 

Rohoznice 15,46 571,50 2,71 

Sobčice 0,00 319,90 0,00 

Staré Smrkovice 0,08 292,41 0,03 

Sukorady 0,00 168,58 0,00 

Tetín 6,68 138,55 4,82 

Třebnouševes 7,56 543,00 1,39 

Úhlejov 25,85 89,31 28,94 

Vřesník 12,35 59,99 20,59 

SO ORP Hořice 207,85 9874,09 2,11 

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2010 

Poznámka: LPIS (registr půdy) je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně evidencí využití 

zemědělské půdy. LPIS vznikal na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství na přelomu let 2003 a 2004. Ke 

spuštění došlo 21. března 2004. 

Data v původním RURÚ (2008) vznikla nad tehdy jedinými dostupnými daty z přelomu let 2003 a 2004, kdy LPIS 

teprve začínal. Z toho pramení rozdíly v analýze sklonité orné půdy ve srovnání s dnešním aktuálním stavem. 

Pro tuto aktualizaci byl použity data z již veřejně přístupného registru půdy (pLPIS) – aplikace určena široké 

veřejnosti a byla spuštěna 23.10.2009. Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která 

uvolnila data LPIS pro veřejnost. 

Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Borek a to 

téměř 55 ha. Toto množství činí 25,75 % veškeré orné půdy na území obce. Větší množství svažité orné 

půdy se ještě nachází na území obce Hořice (45,76 ha). V těchto obcích je prioritou identifikovat tyto 

pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) a zabránit tím nebezpečí vzniku 

zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. 

Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů 

jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být 

při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce 

vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a 

22



předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně 

zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, 

případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku 

aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. 

Na území SO ORP Hořice zasahují záplavové území Q 100 tří vodních toků – Bašnický potok, Bystřice a 

Javorka. Záplavové území Q 100 Bašnického potoka zasahuje 76,70 ha do území obcí Bašnice, Bříšťany, 

Milovice u Hořic a Petrovičky. Záplavové území Q 100 Bystřice zasahuje 284,32 ha do území obcí 

Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Hořice, Jeřice, Miletín a Rohoznice. Záplavové 

území Q 100 Javorky zasahuje 327,12 ha do území obcí Holovousy, Chomutice, Lukavec u Hořic, 

Nevratice, Ostroměř, Sobčice a Staré Smrkovice. V obcích Bašnice, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, 

Červená Třemešná, Hořice, Jeřice, Miletín, Rohoznice, Chomutice, Nevratice, Ostroměř, Sobčice a Staré 

Smrkovice zasahuje záplavové území Q 100 do zastavěného území. 

Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q 100 na území jednotlivých obcí 

zaplavená plocha 

Obec vodní tok (Q 100 ) při Q 100 

(ha) 

zaplavená plocha 

při Q 100 v ZÚ 

(ha) 

% zaplavené 

plochy při Q 100 

v ZÚ 

Bašnice Bašnický potok 12,57 0,48 3,8 

Bílsko u Hořic - - - - 

Boháňka Bystřice 0,59 - - 

Borek - - - - 

Bříšťany Bašnický potok 39,23 0,03 0,1 

Cerekvice nad Bystřicí Bystřice 79,00 0,58 0,7 

Červená Třemešná Bystřice 12,42 0,03 0,2 

Dobrá Voda u Hořic - - - - 

Holovousy Javorka 14,77 - - 

Hořice Bystřice 28,09 2,76 9,8 

Chomutice Javorka 72,94 3,33 4,6 

Chomutice - - - - 

Jeřice Bystřice 43,10 3,56 8,3 

Lískovice - - - - 

Lukavec u Hořic Javorka 2,79 - - 

Miletín Bystřice 68,49 3,31 4,8 

Milovice u Hořic Bašnický potok 7,46 - - 

Nevratice Javorka 27,33 1,47 5,4 

Ostroměř Javorka 34,06 7,24 21,3 

Petrovičky Bašnický potok 17,44 - - 

Podhorní Újezd a Vojice - - - - 

Rašín - - - - 

Rohoznice Bystřice 52,63 13,6 25,8 

Sobčice Javorka 44,79 2,79 6,2 

Staré Smrkovice Javorka 130,44 7,19 5,5 

Staré Smrkovice - - - - 

Sukorady - - - - 

Tetín - - - - 

Třebnouševes - - - - 

Úhlejov - - - - 

Vřesník - - - - 

Zdroj: DIBAVOD VÚV T.G.M., 01/2010 

Poznámka: K 21.10.2010 nebyla k dispozici data ÚAP, proto byla jako zdroj použita databáze DIBAVOD. 

23



Obrázek č. 3.2.2: Záplavové území Q 100 na území SO ORP Hořice 

Zdroj: DIBAVOD VÚV T.G. M., 01/2010 

3.2.2 Stav povrchových a podzemních vod 

Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje 

živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. 

Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního 

prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými 

kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – 

znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. 

Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její 

dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let 

stále nadměrně znečištěna. 

3.2.2.1 Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů 

Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru: 

• Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů. 

Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod 

tekoucích (řeky). Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS 

VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. 

útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná 

opatření. Útvary povrchových vod tekoucích a jejich klasifikace do tříd rizikovosti z hlediska 

ekologického a chemického stavu na území SO ORP jsou zachyceny v následující tabulce a obrázcích. 

24



Tabulka č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích 

Obec 

Ekologický stav 

Chemický stav 

"nejistý" "rizikový" "nejistý" "rizikový" 

Bašnice 0 100 0 100 

Bílsko u Hořic 0 100 0 100 

Boháňka 58 42 58 42 

Borek 0 100 0 100 

Bříšťany 0 100 0 100 

Cerekvice nad Bystřicí 0 100 0 100 

Červená Třemešná 0 100 0 100 

Dobrá Voda u Hořic 0 100 0 100 

Holovousy 0 100 46 54 

Hořice 0 100 4 96 

Chomutice 0 100 100 0 

Jeřice 0 100 0 100 

Lískovice 0 100 100 0 

Lukavec u Hořic 0 100 100 0 

Miletín 0 100 0 100 

Milovice u Hořic 0 100 0 100 

Nevratice 0 100 100 0 

Ostroměř 0 100 98 2 

Petrovičky 0 100 17 83 

Podhorní Újezd a Vojice 0 100 100 0 

Rašín 0 100 0 100 

Rohoznice 12 88 12 88 

Sobčice 0 100 100 0 

Staré Smrkovice 0 100 100 0 

Sukorady 0 100 66 34 

Tetín 0 100 63 37 

Třebnouševes 0 100 0 100 

Úhlejov 0 100 0 100 

Vřesník 0 100 39 61 

SO ORP Hořice 3 97 41 59 

Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2004 

Pozn.: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů 

(ekologický stav/ekologický potenciál a chemický stav) na území jednotlivých obcí je vyjádřené jako procento délky 

útvarů povrchových vod tekoucích s hodnocením „rizikový“ a „nejistý“. 

Na území SO ORP je jako „rizikový“ klasifikováno 97 % délky útvarů povrchových vod tekoucích 

z hlediska ekologického stavu/potenciálu (naprostá většina obcí 100 % délky útvarů povrchových vod 

tekoucích) a 59 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu (téměř polovina 

obcí 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích). 

Na území SO ORP nejsou klasifikovány žádné útvary povrchových vod tekoucích jako „nerizikový“ 

z hlediska ekologického stavu/ potenciálu, ani z hlediska chemického stavu. 

Jako „nejistý“ jsou v SO ORP klasifikována 3 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska 

ekologického stavu/potenciálu a z hlediska chemického stavu 41 % délky útvarů povrchových vod 

tekoucích. 

25



Nejistoty hodnocení: 

Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti 

vody v tocích způsobuje nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů. 

Na menším území tudíž může být sledovaný datový soubor statisticky méně spolehlivý z hlediska 

reprezentativnosti pro charakterizaci dostatečného podílu vodních útvarů v jednotlivých oblastech povodí. 

Obrázek č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu 

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004 

26



Obrázek č. 3.2.4: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu 


3.2.2.2 Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů 

Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru: 

• Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů. 

Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou 

zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a 

coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev 

s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden 

na následujících obrázcích. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení 

HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. 

útvary vod, které pravděp.nedosáhnou v r. 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. 

Tabulka č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu 

Obec 

% plochy útvarů podzemních vod s hodnocením "rizikový" 

Kvantitativní stav 


Bašnice 0 79 

Bílsko u Hořic 0 0 

Boháňka 0 0 

Borek 0 0 

Bříšťany 0 100 

Cerekvice nad Bystřicí 0 0 

Červená Třemešná 0 0 

27



Obec 

% plochy útvarů podzemních vod s hodnocením "rizikový" 

Kvantitativní stav 


Dobrá Voda u Hořic 0 1 

Holovousy 0 0 

Hořice 0 0 

Chomutice 0 96 

Jeřice 0 0 

Lískovice 0 88 

Lukavec u Hořic 0 0 

Miletín 0 0 

Milovice u Hořic 0 63 

Nevratice 0 100 

Ostroměř 0 14 

Petrovičky 0 100 

Podhorní Újezd a Vojice 0 26 

Rašín 0 10 

Rohoznice 0 0 

Sobčice 0 49 

Staré Smrkovice 0 100 

Sukorady 0 100 

Tetín 0 0 

Třebnouševes 0 10 

Úhlejov 0 0 

Vřesník 0 0 

SO ORP Hořice 0 26 

Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2004 

Na celém území SO ORP není jako „rizikový“ klasifikován žádný útvar podzemních vod z hlediska 

kvantitativního stavu. Z hlediska chemického stavu je jako „rizikový“ klasifikováno 26 % plochy útvarů 

podzemních vod (nejvíce Bříšťany, Nevratice, Petrovičky, Staré Smrkovice a Sukorady – 100 % plochy 

útvarů podzemních vod). 

Jako „nerizikový“ je klasifikováno 100 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu 

a 74 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (téměř polovina obcí SO ORP 100 % 

plochy útvarů podzemních vod). 

28



Obrázek č. 3.2.5: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu 


Obrázek č. 3.2.6: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu 


29



3.2.3 Indikátory 

Vodní režim v krajině 

Celkem se v SO ORP Hořice nachází 207,85 ha nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou. Z celkové 

výměry orné půdy v SO ORP Hořice (9874,09 ha) tyto „nevhodné“ pozemky činí pouze 2,1 %. Nulové 

nebo tak nepatrné množství sklonitých pozemků s ornou půdou, že lze tyto území označit za cílový stav, 

se vyskytuje ve 12 obcích (Milovice u Hořic, Staré Smrkovice, Bašnice, Bílsko u Hořic, Bříšťany, Dobrá 

Voda u Hořic, Chomutice, Lískovice, Nevratice, Rašín, Sobčice a Sukorady). Z hlediska využití 

zemědělské půdy na svažitých pozemcích je tímto dosaženo ideálního stavu a přiblížení se přirozenému 

vodnímu režimu v krajině a tím snížení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto územích. 

Opačná situace panuje v obcích Borek a Hořice, kde je větší množství svažitých orných pozemků a je 

třeba navrhnout vhodná opatření vedoucí ke snížení rizika vzniku lokálních povodní a snížení vodní eroze 

na zemědělské půdě. 

Hodnocení indikátoru vodní režim: 

-2 na území obce se nachází více než 45 ha sklonité orné půdy 

-1 na území obce se nachází 30 – 45 ha sklonité orné půdy 

0 na území obce se nachází 15 – 29,99 ha sklonité orné půdy 

1 na území obce se nachází 1 – 14,99 ha sklonité orné půdy 

2 na území obce se nachází méně než 1 ha sklonité orné půdy 

Stav povrchových a podzemních vod 

Na území SO ORP jsou místně zaznamenány útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací „rizikový“ 

(97 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a 59 % délky 

útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu) a ve smyslu hodnocených indikátorů zde 

nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod. Na území SO ORP není jako „nerizikový“ 

identifikován žádný útvar povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu ani z 

hlediska chemického stavu. Skutečný stav v hodnocení rizikových útvarů však může být horší, protože 

mnoho útvarů povrchových vod tekoucích je klasifikováno jako „nejistý“ z důvodu nedostatku 

primárních dat (3 % ekologický stav/potenciál a 41 % chemický stav). Místně na sledovaném území 

nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod (26 % plochy útvarů podzemních vod z 

hlediska chemického stavu). Jako „nerizikový“ je klasifikováno 100 % plochy útvarů podzemních vod 

z hlediska kvantitativního stavu a 74 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu. 

Hodnocení indikátoru stav povrchových a podzemních vod: 

-2 na území obce se nachází útvary povrchových i podzemních vod s klasifikací rizikový 

-1 na území obce se nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací rizikový 

0 na území obce se většinově nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nejistý 

1 na území obce převažují útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nerizikový 

2 na území obce převažují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací nerizikový 

Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů, není přijatelný na 

území žádné obce. Nepřijatelný stav je na území obcí Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Cerekvice nad 

Bystřicí, Červená Třemešná, Dobrá voda u Hořic, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, 

Miletín, Nevratice, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Tetín, 

Třebnouševes, Úhlejov a Vřesník, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Bašnice, Bříšťany, 

Milovice u Hořic, Petrovičky a Sukorady. Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné 

z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody. 

30



Tabulka č. 3.2.5: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů 

Vodní režim 

Obec 

hodnoty [ha] hodnocení 

Stav povrchových a 

podzemních vod 

Bašnice 0,00 2 -2 

Bílsko u Hořic 0,00 2 -1 

Boháňka 3,10 1 -1 

Borek 55,00 -2 -1 

Bříšťany 0,00 2 -2 

Cerekvice nad Bystřicí 3,28 1 -1 

Červená Třemešná 2,92 1 -1 

Dobrá Voda u Hořic 0,00 2 -1 

Holovousy 4,36 1 -1 

Hořice 45,76 -2 -1 

Chomutice 0,00 2 -1 

Jeřice 6,85 1 -1 

Lískovice 0,00 2 -1 

Lukavec u Hořic 5,14 1 0 

Miletín 3,39 1 -1 

Milovice u Hořic 0,26 2 -2 

Nevratice 0,00 2 -1 

Ostroměř 1,80 1 0 

Petrovičky 1,00 1 -2 

Podhorní Újezd a Vojice 7,01 1 -1 

Rašín 0,00 2 -1 

Rohoznice 15,46 0 -1 

Sobčice 0,00 2 -1 

Staré Smrkovice 0,08 2 -1 

Sukorady 0,00 2 -2 

Tetín 6,68 1 -1 

Třebnouševes 7,56 1 -1 

Úhlejov 25,85 0 -1 

Vřesník 12,35 1 -1 


31



Obrázek č. 3.2.7: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy 


Obrázek č. 3.2.8: Hodnocení obcí dle stavu povrchových a podzemních vod 


32





Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní 

eroze na minimum v územích s nulovým popř. 

zanedbatelným množstvím sklonité orné půdy – 

území 12 obcí (Milovice u Hořic, Staré Smrkovice, 

Bašnice, Bílsko u Hořic, Bříšťany, Dobrá Voda u 

Hořic, Chomutice, Lískovice, Nevratice, Rašín, 

Sobčice a Sukorady). 


Podpora modernizace a rekonstrukce stávající 

kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na 

veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. 

Realizace komplexního systému protipovodňových 

opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně 

zastavěného území obcí. 

Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou 

erozní ohrožeností (území s vysokým podílem 

sklonité orné půdy). 


Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině 

v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých 

pozemcích => zvýšené množství orné půdy na 

sklonitých pozemcích především na území obcí 

Borek, a Hořice. 

Nepřijatelný stav povrchových a podzemních vod 

je na území obcí Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, 

Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Dobrá 

voda u Hořic, Holovousy, Hořice, Chomutice, 

Jeřice, Lískovice, Miletín, Nevratice, Podhorní 

Újezd a Vojice, Rašín, Rohoznice, Sobčice, Staré 

Smrkovice, Tetín, Třebnouševes, Úhlejov a 

Vřesník, obzvláště nepřijatelný stav je na území 

obcí Bašnice, Bříšťany, Milovice u Hořic, 

Petrovičky a Sukorady). 

Na území obcí Bašnice, Bříšťany, Milovice u 

Hořic, Petrovičky, Boháňka, Cerekvice nad 

Bystřicí, Červená Třemešná, Hořice, Jeřice, 

Miletín, Rohoznice. Holovousy, Chomutice, 

Lukavec u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Sobčice a 

Staré Smrkovice zasahuje záplavové území Q 100 . 

V obcích Bašnice, Bříšťany, Cerekvice nad 

Bystřicí, Červená Třemešná, Hořice, Jeřice, 

Miletín, Rohoznice, Chomutice, Nevratice, 

Ostroměř, Sobčice a Staré Smrkovice zasahuje 

záplavové území Q 100 do zastavěného území. 

HROZBY 

Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu 

monitorovaných lokalit v rámci státní sítě 

sledování jakosti vody v tocích a způsobující 

nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika 

nedosažení environmentálních cílů. 

Udržení zabezpečenosti kvalitních zdrojů pitné 

vody. 

Špatná morfologie vodních toků, neprůchodnost 

vodních toků pro ryby a další živočichy. 

Riziko lokálních povodní doprovázené zvýšenou 

erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité 

orné půdy – území obcí Borek a Hořice. 

33




• V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a 

navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, 

protierozní opatření, retenční nádrž ...). Jedná se především o obce Borek a Hořice. 

• V obcích, kde hladina Q 100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu 

majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo 

k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, 

kdy se problém přenese níže po toku). Jedná se především o obce Bašnice, Bříšťany, Cerekvice 

nad Bystřicí, Červená Třemešná, Hořice, Jeřice, Miletín, Rohoznice, Chomutice, Nevratice, 

Ostroměř, Sobčice a Staré Smrkovice. 

• Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních 

zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání. 

• Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících 

ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV 

v menších sídlech. 

• Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku 

zemědělské a průmyslové činnosti. 

34



3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 

3.3.1 Ovzduší 

Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. 

Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících 

ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek 

znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo 

také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem 

chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit 

strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat 

okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). 

Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady 

zdrojů: významné stacionární průmyslové a technologické zdroje, doprava, zemědělství a plošné zdroje 

(souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají 

rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). 

Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněž aktuální meteorologické podmínky. 

Při hodnocení kvality ovzduší se setkáváme s nerovnoměrnostmi prostorové distribuce emisních a 

imisních charakteristik. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou 

negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů 

tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (SO ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na 

větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území 

v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště 

v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů). 

3.3.1.1 Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních 

limitů pro ochranu zdraví lidí 

Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů: SO 2 , PM 10 , NO 2 , benzen a 

překročení cílových imisních limitů: As, Cd, benzo(a)pyren, O 3 . 

Pro SO ORP Hořice byly v roce 2006 z důvodu překračování imisních limitů určeny jako problematické 

suspendované částice velikostní frakce PM 10 , benzo(a)pyren a troposférický ozon. Při hodnocení dat za 

rok 2008 již nebylo (kromě troposférického ozonu) překročení imisních limitů zjištěno. Na základě 

srovnání dat za dva roky ovšem nelze říci, že je zde tato problematika vyřešena a že v následujících letech 

nemůžeme očekávat opětovné zhoršení situace. Jedná o dlouhodobý problém na mnoha místech ČR, 

koncentrace znečišťujících látek v ovzduší závisí nejen na jejich emitovaném množství, ale i na 

aktuálních meteorologických podmínkách (rozptylové podmínky, nízké zimní teploty a s tím spojené 

intenzivní lokální vytápění apod.). 

Jak již bylo řečeno, při hodnocení dat za rok 2008 bylo zjištěno zlepšení imisní situace. V případě PM 10 

bylo v roce 2006 pozorováno překročení 24h imisního limitu na 63 % území SO ORP, v roce 2008 zde již 

překročení zjištěno nebylo. Roční imisní limit pro PM 10 nebyl překročen ani v roce 2006 ani 2008. V roce 

2006 ani 2008 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO 2 , ročního imisního limitu pro NO 2 , 

ani imisního limitu pro benzen. 

V případě BaP došlo také ke změně, kdy v roce 2006 došlo k překročení cílových imisních limitů pro 

ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP) na 3 % 

území SO ORP, v roce 2008 již zde opět překročení zjištěno nebylo. 

Na celém území SO ORP došlo v letech 2006 i 2008 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro 

ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. Nebyly překročeny cílové imisní limity pro arsen a 

kadmium. 

35



Tabulka č. 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2008 

% území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví 

Imisní limit Cílový imisní limit Souhrnně OZKO 

Obec 

PM 10 _24h B(a)P O 3 _8h 

Imisní 

limit 

Cílový imisní 

limit bez O 3 

Platí bez rozdílu pro všechny obce 

na území SO ORP Hořice 

0 0 100 0 0 

Celkem SO ORP 0 0 100 0 0 

Zdroj dat: ČHMÚ, 2008 

Pro srovnání, celkově na území Královéhradeckého kraje (zóny) v roce 2008 již k překročení imisního 

limitu pro PM 10 nedošlo (43 % území v roce 2006), k překročení cílového imisního limitu pro BaP došlo 

pouze na 0,78% území (6 % území v roce 2006). 

3.3.1.2 Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu 

ekosystémů a vegetace 

Na území všech obcí, tj. na 100 % území SO ORP, došlo v roce 2006 k překročení hodnot cílového 

imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40), pro rok 2008 již 

překročení nebylo zjištěno na celém území SO ORP, jednalo se pouze o 26% plochy území 

SO ORP Hořice. Stejně jako v roce 2006, tak i v roce 2008 nebyly prakticky překročeny imisní limity pro 

SO 2 a NO x. 


3.3.2.1 Indikátory stavu kvality ovzduší 

Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za 

účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní 

indikátory 

• HP1: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních 

limitů pro ochranu zdraví lidí 

• HP2: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu 

ekosystémů a vegetace 

byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné problémy ochrany ovzduší). 

Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě 

vyhodnocení překročení platných imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů 

a vegetace. 

Indexace hodnocení: -2 / -1 / 0 / 1 / 2 (-2 nejhorší, 0 neutrální, 2 nejlepší) 

-2 na území obce jsou překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro 

ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový 

stav indikátoru 

-1 na území obce je překročen imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví nebo pro 

ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru 

0 neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru přiřazena 

1 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro 

ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu – cílový stav indikátoru není 

plněn, ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše 

pozitivně 

2 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro 

ochranu ekosystémů a vegetace – je naplněn cílový stav indikátoru 

36



Tabulka č. 3.3.2: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO 

ORP v roce 2008 

SO ORP Hořice 

Obec 

Počet látek s překročením imisních limitů nebo 

cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a 

ochranu ekosystémů a vegetace se zahrnutím 

ozonu 

HP1 (zdraví) HP2 (ekosystémy) 

Výsledné hodnocení 

-2 / -1 / 0 / 1 / 2 

(-2 nejhorší, 2 nejlepší) 

Bašnice 1 0 1 

Bílsko u Hořic 1 0 1 

Boháňka 1 1 1 

Borek 1 1 1 

Bříšťany 1 0 1 

Cerekvice nad Bystřicí 1 1 1 

Červená Třemešná 1 1 1 

Dobrá Voda u Hořic 1 0 1 

Holovousy 1 1 1 

Hořice 1 1 1 

Chomutice 1 1 1 

Jeřice 1 0 1 

Lískovice 1 0 1 

Lukavec u Hořic 1 1 1 

Miletín 1 1 1 

Milovice u Hořic 1 0 1 

Nevratice 1 1 1 

Ostroměř 1 1 1 

Petrovičky 1 0 1 

Podhorní Újezd a Vojice 1 1 1 

Rašín 1 0 1 

Rohoznice 1 0 1 

Sobčice 1 1 1 

Staré Smrkovice 1 1 1 

Sukorady 1 0 1 

Tetín 1 1 1 

Třebnouševes 1 0 1 

Úhlejov 1 1 1 

Vřesník 1 1 1 

Zdroj dat: ČHMÚ, 2008 

37



Obrázek č. 3.3.1: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší na území SO ORP v roce 2008 

Zdroj dat: ČHMÚ 2008, EKOTOXA s.r.o. 2010 

38





V roce 2006 ani 2008 nebyly překročeny hodnoty 

imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro SO 2 , 

NO 2 , benzen, kadmium, arzen a prakticky ani 

imisní limity pro ochranu ekosystémů pro SO 2 a 

NO x . 

Zlepšení imisní situace pro PM 10 (překročení IL na 

63% plochy SO ORP v roce 2006, 0% v roce 

2008) a BaP (3% v roce 2006, 0 % v roce 2008). 

Imisní limit pro přízemní ozon (AOT40) stanovený 

pro ochranu ekosystémů a vegetace zde nebyl 

v roce 2008 překročen plošně na celém území 

(jako v ostatních částech ČR), ale pouze na 26% 

území SO ORP. 


Využívání nejlepších dostupných technologií 

v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné 

uplatňování zásad správné zemědělské praxe 

v zemědělství a využívání obnovitelných zdrojů 

energie. 

Výsadba účelové zeleně podél průmyslových 

areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí 

pro snížení prašnosti v ovzduší i hluku. 

Budování moderní dopravní infrastruktury - 

obchvaty měst a obcí, např. rychlostní komunikace 

R35, mohou znamenat odlehčení tranzitní dopravy, 

zvýšení plynulosti dopravy a snížení negativních 

účinků dopravy (emise, hluk) na obyvatelstvo. 


Na celém území SO ORP byl v roce 2006 i 2008 

překročen cílový imisní limit pro ochranu zdraví 

lidí pro troposférický ozon. 

HROZBY 

Zvyšování intenzity dopravy vedoucí ke zvýšení 

emisní a hlukové zátěže obyvatel v obcích 

nacházejících se v blízkosti významných 

komunikací (I/35) především v Hořicích, 

Milovicích u Hořic, Bílsku u Hořic, Holovousech 

či Ostroměři. 

Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění 

domácností) v důsledku používání nešetrných 

technologií spalování a spoluspalování 

komunálního odpadu. 

3.3.4 Problémy k řešení v rámci územního plánování 

• V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší obzvláště citlivě vyhodnocovat vznik nových 

průmyslových zón a zvážit, zda povolit výstavbu nebo rozšíření kapacity stávajících velkých a 

zvláště velkých zdrojů znečišťování. 

• Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní a hlukové 

zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou (R35). 

• V blízkosti významných komunikací zvážit odsun stavební čáry pro novou výstavbu. 

• Zajistit plochy a koridory veřejné technické infrastruktury (plynofikace), především pro obce v 

oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší nebo s trvale nepříznivými rozptylovými podmínkami. 

• Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně 

podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí, s celou řadou 

pozitivních dopadů na životní prostředí (např. zachycení a snížení prašnosti v ovzduší, omezení 

hluku). 

39



3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 

3.4.1 Chráněná území 

Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů 

rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní 

dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. 

Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., 

v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 

22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30). 

Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošná zvláště chráněná území patří 

národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 

2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají 

do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. 

Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní 

rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. 

Ze zákona je účelem zakládání zvláště chráněných území ochrana přírodovědecky či esteticky velmi 

významných nebo jedinečných území. Za takováto území můžeme v podmínkách střední Evropy 

považovat především ta se zvláště chráněnými druhy, ale i taxony řazenými např. do červených seznamů 

či spadajících pod NATURA 2000. Kromě nich se zde nalézá často řada „obecných“ druhů, které zde 

však vytvářejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany by měly zvláště chráněná území zajistit trvalý 

výskyt jejich populací a to nejen na vlastní lokalitě, ale v celé krajině. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby 

se jednotlivé chráněné biotopy neocitly příliš daleko od sebe či nebyla jejich rozloha zmenšena pod 

kritickou mez. 

3.4.1.1 Chráněná území v SO ORP Hořice 

V SO ORP Hořice se vyskytují menší chráněná území typu evropsky významná lokalita, přírodní 

rezervace a přírodní památka. Jejich největší koncentrace je severně od Hořic a pak podél vodních toků 

v jihovýchodní a jihozápadní části SO ORP. V řešeném území se nevyskytuje žádné velkoplošné CHÚ 

typu chráněná krajinná oblast ani přírodní park. 

PR Miletínská bažantnice - Starý dubový porost a menší rybník obklopený olšinou. Rozloha 63,6368 

ha, obec Miletín a Červená. Leží zároveň v EVL stejného názvu. 

PP Byšičky - Výsek kulturní krajiny s komplexem přírodě blízkých společenstev rybníků, mokřadních 

luk a lesů. Rozloha 89,9693 ha, obec Lukavec u Hořic a malou část obce Vřesník (zasahuje ještě do SO 

ORP Jičín – obec Lázně Bělohrad). Leží zároveň v EVL stejného názvu. 

PP Farářova louka - Vlhké louky s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Rozloha 29,2728 

ha, obec Červená Třemešná a Hořice. 

PP Homolka - Jediná východočeská lokalita vstavače bledého. Rozloha 2,0183 ha, obec Borek, 

katastrální území Bezník. 

PP Kalské údolí - Přirozený tok Bystřice s nivními loukami a přirozenou bučinou. Rozloha 24,5862 ha, 

obec Borek, Pecka, Vřesník, katastrální území Bezník, Kal, Vidonice a Vřesník u Tetína. 

PP Kazatelna - Teplomilná doubrava s výskytem ohrožených druhů rostlin. Rozloha 69,1015 ha, obec 

Rašín a Třebnouševes. 

PP Nad Blatinou - Dubohabrový porost se vzácnou květenou. Rozloha 6,2625 ha, obec Jeřice, katastrální 

území Dolní Černůtky. 

PP Údolí Bystřice - Slatinné louky při toku Bystřice s bohatou květenou a zvířenou. Rozloha 17,1052 ha, 

obec Boháňka, Hořice. 

PP Veselský háj a rybník Smrkovák - Přirozená dubohabřina s teplomilnou květenou, ornitologicky 

významný rybník. Rozloha celkem 106,1508 ha, v obci Staré Smrkovice 8,68 ha (zbytek leží v sousedním 

ORP Jičín). Leží zároveň v evropsky významné lokalitě Rybník Smrkovák. 

40



EVL Bystřice – předmětem ochrany je lokalita velevruba tupého. Rozloha lokality celkem je 51,70 ha, 

větší část leží v SO ORP Hradec Králové. V řešeném SO ORP zasahuje do obce Cerekvice nad Bystřicí, 

Hořice, Jeřice a Rašín. 

EVL Byšičky - lokalita kuňky ohnivé, hlízovce Loeselova. Rozloha celkem 17,2989 ha, leží v ORP 

Hořice a Jičín (obec Lázně Bělohrad). V řešeném SO ORP leží v obci Lukavec u Hořic. 

EVL Červená Třemešná – rybník - lokalita kuňky ohnivé. Rozloha 7,3056 ha, obec Červená Třemešná. 

EVL Javorka a Cidlina – Sběř - lokalita modráska bahenního, velevruba tupého. Rozloha celkem 

307,29 ha v SO ORP Hořice, Nový Bydžov a Jičín. Na Hořicku zasahuje obce Chomutice, Nevratice a 

Staré Smrkovice. 

EVL Lukavecký potok - lokalita velevruba tupého. Rozloha celkem 0,6827 ha (pokračuje v SO ORP 

Jičín). V řešeném území leží v obci Lukavec u Hořic. 

EVL Miletínská bažantnice - přirozené eutrofní vodní nádrže, bezkolencové louky na vápnitých, 

rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách, extenzivní sečené louky nížin až podhůří, zásaditá slatiniště, 

dubohabřiny. Rozloha 69,3921 ha, obec Červená Třemešná a Miletín. 

EVL Rybník Smrkovák - lokalita kuňky ohnivé. Rozloha celkem 6,9516 ha, část zasahuje v obci Staré 

Smrkovice (zbytek v SO ORP Jičín, obec Vysoké Veselí). 

EVL Veselský háj - dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum, staré acidofilní doubravy s dubem letním 

na písčitých pláních. Rozloha celkem 446,3919 ha, větší část v SO ORP Nový Bydžov a Jičín. V SO ORP 

Hořice leží malá část v obci Staré Smrkovice. 

Obrázek č. 3.4.1: Chráněná území přírody 

Zdroj: data ÚAP SO ORP Hořice, 09/2010 

Z hlediska plošného zastoupení CHÚ se SO ORP Hořice jeví jako území s nízkým zastoupením zvláště 

chráněných ploch. ZCHÚ zaujímají pouze 1,3% z celkové plochy SO ORP. 

Nejvyšší podíl chráněných ploch má obec Rašín (22,6%). Je to způsobeno tím, že se jedná o obec malé 

rozlohy a přírodní památka Kazatelna, která zasahuje jižní výběžky obce, tak tvoří vysoké procento 

z rozlohy obce. 

Obce s nízkým podílem zvláště chráněných území – Borek, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, 

Hořice, Chomutice, Jeřice, Lukavec u Hořic, Miletín, Nevratice, Staré Smrkovice, Třebouševes a 

Vřesník. 

41



Existuje 16 obcí, kde se chráněné území nevyskytuje žádné – Bašnice, Bílsko u Hořic, Boháňka, 

Bříšťany, Dobrá Voda u Hořic, Holovousy, Lískovice, Milovice u Hořic, Ostroměř, Petrovičky, Podhorní 

Újezd a Vojice, Rohoznice, Sobčice, Sukorady, Tetín, Úhlejov. 

3.4.2 Územní systém ekologické stability 

Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je 

trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí - "trvale 

udržitelný život". 

Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zákoně č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne 

26. 2. 1992 (s účinností od 1. 6. 1992), v prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. a dalších oborových 

předpisech. 

Pro formulování celkové koncepce funkčního využití území je aplikován nadregionální a regionální 

stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhož se odvíjejí detailní ÚSES místní 

úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní 

hospodářské plány, apod. Cílem je vytvoření územního systému ekologické stability jako vzájemně 

propojeného souboru přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují 

přírodní rovnováhu. 

Jako základní materiál byl použit Plán nadregionálního a regionálního územního systému ekologické 

stability pro území Královéhradeckého kraje (Ageris s.r.o., 2009) - aktualizace koncepčního vymezení 

nadregionální a regionální úrovně územního systému ekologické stability (ÚSES) na území 

Královéhradeckého kraje. Cílem díla bylo vytvoření jednotného a aktuálního podkladu pro rozhodování 

na úseku ochrany přírody a krajiny, využitelného zároveň ve smyslu ust. § 30 odst. 1 zákona č. 183/2006 

Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), jako výchozí podklad ÚSES (územní 

studie) pro územně plánovací dokumentaci kraje (zásady územního rozvoje) i obcí (územní plány). 

Tento materiál zčásti vychází z územně technického podkladu nadregionálního a regionálního ÚSES ČR 

(dále ÚTP NR R ÚSES ČR), který byl v roce 1996 vypracován Společností pro životní prostředí Brno a 

schválen jako oborový dokument Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj. Tento 

podklad byl dále doplněn o další podklady zpracované v jednotlivých okresech řešeného území VÚC a na 

Správách obou CHKO. 

V současné době jsou pro Královéhradecký kraj zpracovávány Zásady územního rozvoje kraje (ZÚR). 

V něm jsou i mapové vrstvy nadregionálního a regionálního ÚSES, které by měly být po schválení 

dokumentu základním zdrojem pro plánování ÚSES na úrovni SO ORP a obcí. 

Území SO ORP Hořice je zeměmědělskou produkční krajinou. Prochází jím několik regionálních 

biokoridorů, na nichž leží celkem 4 regionální biocentra. Síť doplňují územní systémy lokální úrovně, 

nadregionální ÚSES se v řešeném SO ORP nevyskytuje. 

První regionální biokoridor vstupuje na území SO ORP z jihu v obci Sukorady, pokračuje severně, v obci 

Ostroměř řešené území opouští vstupem do RBC Mezihoří. Na tomto RBK leží ještě jedno regionální 

biocentrum RBC Bašnický les (v obci Lískovice a Bašnice). Druhý regionální biokoridor vychází z již 

zmiňovaného RBC Mezihoří (větší část biocentra je v SO ORP Jičín) a pokračuje jihovýchodním směrem 

přes RBC Smolník a obec Boháňka, ve vedlejším SO ORP Dvůr Králové se pak spojuje s biokoridorem 

vedoucím z obce Cerekvice nad Bystřicí. Třetí významný regionální biokoridor přichází z SO ORP Jičín 

v obci Tetín a napojuje se na již jmenovaný druhý RBK. Leží na něm RBC Miletínská bažantnice. 

42



Obrázek č. 3.4.2: Územní systém ekologické stability 

Zdroj: data ÚAP SO ORP Hořice, 09/2010 

3.4.3 Koeficient ekologické stability krajiny 

Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem 

ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. 

Igorem Míchalem. 

Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat 

rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání 

změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k 

normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální 

využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. 

Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je 

vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o 

stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. 

Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních 

krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. 

plocha ekologicky stabilních ploch 

KES = ————————————————— 

plocha ekologicky nestabilních ploch 

Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní 

plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. 

Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy 

43



Klasifikace území na základě hodnoty KES (dle Ing. Igora Míchala): 

Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem 

KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur 

KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním 

agroindustriálních prvků 

Krajinný typ B - krajina intermediální 

KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním 

souladu s charakterem relativně přírodních prvků 

Krajinný typ C - krajina relativně přírodní 

KES 3,0 – 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze 

relativně přírodních prvků 

KES nad 6,2: území relativně přírodní 


Koeficient ekologické stability krajiny byl zvolen jako zástupný indikátor environmentálního pilíře za 

téma Ochrana přírody a krajiny. Hodnocení KES vychází z rozdělení krajinných typů dle ing. Míchala. 

Pro zjednodušení a větší přehlednost je hodnocení provedeno vlastní škálou do pěti kategorií. 

Hodnocení indikátoru „koeficient ekologické stability“: 

-2 KES pod 0,4 území nestabilní – neudržitelné 

-1 KES 0,4 - 0,89 území málo stabilní – neudržitelné 

0 KES 0,9 - 2,99 území mírně stabilní 

1 KES 3,0 - 6,2 území stabilní 

2 KES nad 6,2 území relativně přírodní 

Tabulka č. 3.4.1: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Hořice 

Obec 

KES 

Hodnocení 

Hodnocení 

Obec 

KES 

indikátoru 

indikátoru 

Bašnice 0,45 -1 Milovice u Hořic 0,12 -2 

Bílsko u Hořic 0,11 -2 Nevratice 0,13 -2 

Boháňka 1,72 0 Ostroměř 0,46 -1 

Borek 1,03 0 Petrovičky 2,21 1 

Břišťany 0,37 -2 Podhorní Újezd a Vojice 0,78 -1 

Cerekvice nad Bystřicí 0,37 -2 Rašín 0,47 -1 

Červená Třemešná 0,96 0 Rohoznice 0,31 -2 

Dobrá Voda u Hořic 0,24 -2 Sobčice 0,19 -2 

Holovousy 1,43 0 Staré Smrkovice 0,64 -1 

Hořice 0,65 -1 Sukorady 1,46 0 

Chomutice 0,17 -2 Tetín 0,57 -1 

Jeřice 0,26 -2 Třebnouševes 0,16 -2 

Lískovice 0,75 -1 Úhlejov 1,55 0 

Lukavec u Hořic 1,40 0 Vřesník 2,21 0 

Miletín 0,60 -1 SO ORP Hořice 0,60 -1 

Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, údaje k 31.12.2009 

44



V SO ORP Hořice se nachází 29 obcí. Většina obcí a také SO ORP 

ekologicky málo stabilního a tudíž neudržitelného. 

jako celek spadá do území 

V rámci SO ORP mají nejvyšší stupeň ekologické stability obce Petrovičky a Vřesník (obě KES=2,21). 

Na území Petroviček je malý podíl orné půdy (29,0 %) z půdy zemědělské a poměrně málo ostatních a 

zastavěných ploch (5,2% z celkové plochy obce). Ve Vřesníku mají hodně lesů (34,8%) z celkové 

rozlohy a trvalých travních porostů (57,2% ze zemědělské půdy). 

Území mírně stabilní je v obcích Boháňka, Borek, Červená Třemešná, Holovousy, Lukavec u Hořic, 

Petrovičky, Sukorady, Úhlejov a Vřesník. 

Mezi obce s nízkým koeficientem patří Bašnice, Bílsko u Hořic, Břišťany, Cerkvice nad Bystřicí, Dobrá 

Voda u Hořic, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, 

Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Tetín a Třebnouševes. 

V rámci řešeného SO ORP mají nejnižší ekologickou stabilitu obce Bílsko u Hořic (KES=0,11), Milovice 

u Hořic (KES=0,12) a Nevratice (KES=0,13). Je to způsobeno vysokým podílem zemědělské půdy 

(88,6%, 90,3% a 87,6% z celkové rozlohy obcí) a z ní vysokým podílem půdy orné. U těchto 3 obcí je 

minimální výměra lesa, v obcích Bílsko u Hořic a Milovice u Hořic les není žádný, V obci Nevratice 

zaujímá pouhých 4,9% z celkové rozlohy. 

Obrázek č. 3.4.3: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Hořice v roce 2010 

Zdroj: Data ÚAP 2010, EKOTOXA s.r.o. 2010 

45





Vysoký výskyt zvláště chráněných ploch v obci 

Rašín ( 22,6%) 

Vysoká hodnota ekologické stability území v 

obcích Petrovičky a Vřesník (obě mají KES = 

2,21). 


Kvalitní péče o chráněná území – n kvalitní 

evidence, nájemní smlouvy o péči, systém 

monitoringu a databáze ochrany přírody. 

Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů 

Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro 

realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. 

Využití územního plánování a komplexních 

pozemkových úprav k zabezpečení trvalého 

souladu všech přírodních, civilizačních a 

kulturních hodnot území. 


Nízké zastoupení zvláště chráněných území – 

pouze 1,3% z celkové plochy SO ORP. 

Celý správní obvod SO ORP Hořice vychází jako 

území ekologicky málo stabilní (KES=0,60). 

Nejnižší ekologická stabilita v obcích Bílsko u 

Hořic (KES=0,11), Milovice u Hořic (KES=0,12) a 

Nevratice (KES=0,13). 

HROZBY 

Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny 

především liniovými dopravními stavbami. 

Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v 

oblasti zemědělství. 

Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje 

nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro 

realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných 

opatření. 


• Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do 

volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace 

liniových staveb a související fragmentace území. 

• U některých záměrů se nedá vyloučit jejich možný negativní dopad (zejména koridory pro silnice 

zasahující do chráněných území, elektrické vedení z hlediska krajinného rázu, střety s ÚSES, 

fragmentace krajiny apod.). Míra těchto střetů většinou není vysoká a uvedené negativní vlivy je 

možno při konkretizaci jednotlivých záměrů kompenzovat technickými a organizačními 

opatřeními a účinně eliminovat. 

• V případě liniových staveb je takřka nemožné vyhnout se střetům s jednotlivými částmi ÚSES, 

zejména biokoridory. Střety s biokoridory je možno řešit ve většině případů technicky – např. 

přemostěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod. 

• Těžba nerostných surovin se vždy projeví velkoplošným vlivem v krajině, který po dobu těžby se 

projevuje negativně, v celkovém efektu však může být pozitivní. 

• Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování 

rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. 

• V úzké spolupráci s orgány ochrany přírody je třeba řešit již přípravu projektu. V zájmu ochrany 

přírody a krajiny je nezbytné zlepšení meziresortní spolupráce s cílem dosáhnout zkvalitnění 

plánovacích a koncepčních procesů. 

46



3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ 

FUNKCÍ LESA 

3.5.1 Zemědělský půdní fond 

Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, využívání půdy a tvorbu krajiny. Pro 

vypracování rozboru udržitelného rozvoje území je proto nezbytné provést analýzu současného stavu 

zemědělství a možných trendů vývoje v budoucnosti a posoudit kvalitu půd na daném území. 

Území leží na úpatí Hořického pískovcového chlumu mezi podhůřím Krkonoš a úrodným Polabím. 

Zemědělství ve správním obvodu ORP Hořice obhospodařuje dle údajů ČSÚ k 30. 6. 2010 plochu 

13331 ha zemědělské půdy, což představuje 69,1 % z celkové rozlohy území SO ORP. Z kultur na 

zemědělské půdě je nejvíce zastoupena orná půda s 10376 ha (77,8 %), což je vyšší podíl než republikový 

průměr. Druhou nejvíce zastoupenou kulturou jsou trvalé travní porosty s 1881 ha (14,1 %). Půdy jsou 

kromě obilovin vhodné pro pěstování ovocných stromů a zeleniny. Poměrně významnou kulturou jsou 

proto ovocné sady, které zaujímají 4,2 % zemědělské půdy. 

Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30. 6. 2010 

Název obce 

Celková 

výměra 

(ha) 

Orná 

půda (ha) 

Zahrady 

(ha) 

Ovocné 

sady (ha) 

TTP (ha) 

Zemědělská 

půda 

(ha) 

Podíl ZP 

na celkové 

výměře 

(%) 

Bašnice 612 376 7 0 33 416 68,3 

Bílsko u Hořic 207 158 6 1 10 176 85,6 

Boháňka 948 309 13 3 65 390 40,9 

Borek 636 280 10 3 161 454 71,1 

Bříšťany 369 239 9 31 40 320 86,8 

Cerekvice nad 830 518 20 13 55 606 73,1 

Bystřicí 

Červená 

655 301 7 6 105 419 63,9 

Třemešná 

Dobrá Voda u 581 410 17 3 49 479 82,3 

Hořic 

Holovousy 927 285 27 108 45 465 50,0 

Hořice 2148 954 128 63 121 1265 59,0 

Chomutice 1049 818 18 5 33 873 83,5 

Jeřice 694 496 13 13 65 587 85,0 

Lískovice 924 472 10 10 88 581 63,1 

Lukavec u 

863 321 17 5 159 501 58,0 

Hořic 

Miletín 893 480 19 5 63 567 63,4 

Milovice u 332 265 6 0 25 296 90,0 

Hořic 

Nevratice 327 265 5 1 13 284 87,6 

Ostroměř 1232 701 42 64 120 927 75,2 

Petrovičky 194 51 4 96 25 175 89,7 

Podhorní 

691 309 31 103 37 479 69,6 

Újezd a 

Vojice 

Rašín 219 135 5 1 13 154 70,4 

Rohoznice 896 626 20 3 75 724 80,9 

Sobčice 364 275 14 2 35 326 89,3 

Staré 

Smrkovice 

521 279 12 4 124 418 80,4 

47



Název obce 

Celková 

výměra 

(ha) 

Orná 

půda (ha) 

Zahrady 

(ha) 

Ovocné 

sady (ha) 

TTP (ha) 

Zemědělská 

půda 

(ha) 

Podíl ZP 

na celkové 

výměře 

(%) 

Sukorady 551 193 9 1 10 214 38,8 

Tetín 281 158 15 5 17 196 69,7 

Třebnouševes 625 495 13 4 44 557 88,7 

Úhlejov 411 139 12 6 150 307 74,5 

Vřesník 312 71 2 2 100 175 56,5 

SO ORP 

Hořice 

Zdroj: ČSÚ, 2010 

19292 10376 512 561 1881 13331 69,1 

Ochrana zemědělského půdního fondu 

Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování 

a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně 

zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují 

některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. 

Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo 

úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy 

EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. 

Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu a odnímat jen nejnutnější 

plochy. Navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně 

narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území a zemědělskou cestní síť. 

Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů 

mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Pro nezemědělské účely je nutno používat 

nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách 

stavebních pozemků. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí ze ZPF, je nutno využívat pokud 

možno pozemky ve 3. – 5. třídě ochrany. 

1. třída ochrany - do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých 

klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na 

záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního 

významu. 

2. třída ochrany – jsou zde situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých 

klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy 

vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen 

podmíněně zastavitelné. 

Na následujícím obrázku je pro představu zobrazeno rozložení půd v 1. a 2. třídě ochrany. Nejvíce 

hodnotná půda se nachází v pásu v jihozápadní části území v obcích Sobčice, Bílsko u Hořic, Boháňka a 

Milovice u Hořic. 

48



Obrázek č. 3.5.1: Půdy I. a II. třídy ochrany 

Zdroj: ÚAP, 2010 

3.5.2 Pozemky určené k plnění funkce lesa 

3.5.2.1 Plochy lesa 

ORP Hořice je podprůměrně lesnatým územím – lesnatost dosahuje 20,9 %. Lesnatost je vyšší v severní 

části území. Nejvíce lesnatou obcí jsou Sukorady a Boháňka, nejnižší je v obcích Bílsko u Hořic a 

Milovice u Hořic – zde se lesy takřka nevyskytují. 

Tabulka č. 3.5.2: Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí 

Název obce Celková výměra (ha) Plocha lesa (ha) Lesnatost (%) 

Bašnice 612 146 23,9 

Bílsko u Hořic 207 0 0,0 

Boháňka 948 519 54,8 

Borek 636 144 22,7 

Bříšťany 369 17 4,5 

Cerekvice nad Bystřicí 830 127 15,3 

Červená Třemešná 655 179 27,4 

Dobrá Voda u Hořic 581 1 0,2 

Holovousy 927 362 39,1 

Hořice 2148 525 24,4 

Chomutice 1049 85 8,1 

Jeřice 694 44 6,4 

Lískovice 924 266 28,8 

49



Název obce Celková výměra (ha) Plocha lesa (ha) Lesnatost (%) 

Lukavec u Hořic 863 311 36,1 

Miletín 893 233 26,1 

Milovice u Hořic 332 0 0,0 

Nevratice 327 16 4,9 

Ostroměř 1232 143 11,6 

Petrovičky 194 7 3,6 

Podhorní Újezd a Vojice 691 128 18,6 

Rašín 219 50 22,7 

Rohoznice 896 103 11,5 

Sobčice 364 4 1,1 

Staré Smrkovice 521 41 7,8 

Sukorady 551 304 55,3 

Tetín 281 60 21,3 

Třebnouševes 625 19 3,0 

Úhlejov 411 80 19,4 

Vřesník 312 108 34,6 

SO ORP Hořice 19292 4024 20,9 

Zdroj: ČSÚ, 2010 

Obrázek č. 3.5.2: Kategorie lesa 

Zdroj: Data ÚAP, 2010 

50



3.5.2.2 Přírodní lesní oblasti 

Lesy na území SO ORP Hořice jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 

Sb. §23 a Vyhláška Mze č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení 

hospodářských souborů) do přírodních lesních oblastí (PLO 23 - Podkrkonoší, PLO 17 - Polabí) 

PLO 23 – Podkrkonoší 

Tato PLO se vyznačuje místy rozsáhlými smrkovými monokulturami, které zde vznikly v důsledku 

mniškové kalamity, tyto porosty se postupně přeměňují na smíšené, smrkové porosty 1. generace trpí 

často hnilobami. Oblast je také specifická větším množstvím zalesněných nelesních ploch. 

Do této PLO patří lesy na území obcí Vřesník, Borek, Úhejov, Tetín, Lukavec u Hořic, Červená 

Třemešná, Rohoznice, Boháňka, dále pak v sev. části obce Holovousy, v sv. části obce Hořice, v sv. části 

obce Jeřice, v sv. části obce Cerekvice nad Bystřicí, v sev. části obce Bílsko u Hořic, v sv. části obce 

Podhorní Újezd a Vojice, v sev. části obce Ostroměř, v sev. části obce Třebnouševes, v sev. části obce 

Rašín. 

PLO 17 – Polabí 

Tato PLO se vyznačuje vyššími škodami zvěří, je to oblast zatížená jak průmyslem, tak intenzivním 

zemědělstvím. Lesy zde plní všechny funkce lesa, zejména pak krajinotvornou, půdoochrannou 

a stabilizační. Nejdůležitějšími střety zájmů jsou zde liniové a průmyslové stavby a lesní hospodářství, 

myslivost a lesní hospodářství a ochrana přírody. 

Do této PLO patří lesy zejména v obcích Petrovičky, Bříšťany, Sukorady, Lískovice, Mílovice u Hořic, 

Bašnice, Staré Smrkovice, Nevratice, Chomutice, Sobčice, Dobrá Voda u Hořic, v již. části obce 

Podhorní Újezd a Vojice, v již. části obce Ostroměř, v již. části obce Třebouševes, v již. části obce Rašín, 

v již. část obce Holovousy, v již. části obce Hořice, v již. části obce Jeřice, v již. části obce Cerekvice nad 

Bystřicí, v již. obce části Bílsko u Hořic. 


3.5.3.1 Změna výměry zemědělské půdy v čase (2003 – 2010) 

Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích 

v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2003 (31. 12.) a 2010 (30. 6.). Změna výměry 

ve sledovaném období v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celý SO ORP. 

Tabulka č. 3.5.3: Nastavení indikátoru ZPF 

Rozloha ZP k 

Oblast 

31.12.2003 (ha) 

Rozloha ZP k 30.6.2010 (ha) Úbytek ZP (%) 

ČR 4 277 435 4 238 975 -0,9 

SO ORP Hořice 13 374,14 13331 -0,3 

Zdroj: ČSÚ, ČÚZK, 2003, 2010 

Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy: 

-2 úbytek půdy nad 2 % 

-1 úbytek půdy 1, 9 – 0,5 % 

0 úbytek půdy 0,4 – 0,2 % 

1 úbytek půdy 0,1 – 0 % 

2 zvýšení výměry 

Z tabulky vyplývá, že k úbytku zemědělské půdy došlo na úrovni celorepublikové i SO ORP. To může 

být způsobeno jak záborem půdy pro zástavbu, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním, 

především některých méně úrodných a svažitých pozemků. V SO ORP Hořice je relativní úbytek ZPF o 

0,6 % vyšší než je průměr České republiky. 

51



Tabulka č. 3.5.4: Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2003 a 2010 

Název obce 

Výměra ZPF v Výměra ZPF v Změna výměry 

roce 2003 (ha) roce 2010 (ha) (%) 

Hodnocení 

Bašnice 416,58 416 -0,1 1 

Bílsko u Hořic 181,82 176 -3,4 -2 

Boháňka 388,82 390 0,4 2 

Borek 458,64 454 -1,1 -2 

Bříšťany 319,78 320 0,0 1 

Cerekvice nad Bystřicí 606,28 606 0,0 1 

Červená Třemešná 420,62 419 -0,4 0 

Dobrá Voda u Hořic 479,33 479 -0,1 1 

Holovousy 466,57 465 -0,4 0 

Hořice 1 271,62 1265 -0,5 0 

Chomutice 873,33 873 0,0 1 

Jeřice 588,63 587 -0,4 0 

Lískovice 580,86 581 0,0 1 

Lukavec u Hořic 501,67 501 0,0 1 

Miletín 569,18 567 -0,4 0 

Milovice u Hořic 297,40 296 -0,3 0 

Nevratice 284,09 284 0,0 1 

Ostroměř 927,99 927 -0,1 1 

Petrovičky 176,15 175 -0,5 -1 

Podhorní Újezd a Vojice 479,14 479 -0,1 1 

Rašín 157,22 154 -1,9 -2 

Rohoznice 724,38 724 0,0 1 

Sobčice 325,99 326 0,0 1 

Staré Smrkovice 417,70 418 0,1 2 

Sukorady 213,96 214 -0,1 1 

Tetín 196,05 196 -0,2 0 

Třebnouševes 564,20 557 -1,4 -2 

Úhlejov 310,76 307 -1,2 -2 

Vřesník 175,38 175 -0,2 1 

SO ORP Hořice 13 374,14 13331 -0,3 0 

Zdroj: ČSÚ 2010, podklady pro ÚAP 2010 

Nejvyšší relativní úbytek ZPF byl zaznamenán v obci Bílsko u Hořic (3,4 %), Borek (1,1 %), Rašín (1,9 

%), Třebnouševes (1,4 %) a Úhlejov(1,2 %). Ve všech ostatních obcích jsou změny výměry do 1 %. 

52



Obrázek č. 3.5.5: Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2003 – 2010 

Zdroj: ČSÚ 2010, EKOTOXA s.r.o.2010 

53





Vysoký podíl orné půdy a úrodných půd v I. a II. 

třídě ochrany, zejména v obcích Sobčice, Bílsko u 

Hořic, Boháňka a Milovice u Hořic. 

Příznivé přírodní podmínky a tradice v ovocnářství 

(největší výměra ovocných sadů v obcích 

Holovousy, Podhorní Újezd a Vojice a 

Petrovičky). 

Obce Vřesník, Lukavec u Hořic, Holovousy, 

Boháňka a Sukorady mají nadprůměrný podíl lesa. 


Realizace protierozních a protipovodňových 

opatření, ochrana kvalitního půdního fondu. 

Zvýšit podíl lesa v obcích s nízkým podílem lesa 

(zalesnění zemědělsky nevyužívaných půd nebo 

nezemědělské půdy). 


Úbytek zemědělské půdy ve sledovaném období 

2003 až 2010 je dle ČSÚ nadprůměrný v obcích 

Bílsko u Hořic (3,4 %), Borek (1,1 %), Rašín (1,9 

%), Třebnouševes (1,4 %) a Uhlejov (1,2 %). 

Celkem 8 obcí (Bílsko u Hořic, Milovice u Hořic, 

Dobrá Voda u Hořic, Sobčice, Petrovičky, 

Třebnouševes, Bříšťany, Nevratice) s velmi nízkým 

podílem lesa - pod 5 %, z toho dvě obce Bílsko u 

Hořic a Milovice u Hořic mají nulový podíl lesa. 

HROZBY 

Znehodnocování půdy intenzivním velkoplošným 

zemědělstvím a erozí. 

Zábor zemědělské půdy. 

Další rozdělování lesních komplexů v důsledku 

liniových staveb – ohrožení stability lesa. 

Snižování výměry lesa v málo lesnatých oblastech. 


• Půda je jednou ze základních složek životního prostředí ovlivňující celý ekosystém a ochrana 

půdního fondu proto patří k základním prvkům strategie udržitelného rozvoje. Při tvorbě územně 

plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské 

půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. 

• Snažit se především využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního 

fondu. Při dočasných záborech půd je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po 

ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené 

půdy. 

• Při plánování staveb je třeba minimalizovat zásahy do PUPFL, zejména jedná- li se o lesy 

v kategorii LO, nebo některé kategorie LZU a to i v obcích, které mají nadprůměrnou lesnatost je 

třeba tyto zásahy minimalizovat, zejména u liniových staveb, které by mohly ohrozit stabilitu 

lesa. U těchto zásahů často nedochází k velkým záborům PUPFL, ale rozdělením lesního 

komplexu se stává porost náchylnější k ohrožení větrem. Totéž platí při zásahu, který vede 

k otevření porostní stěny (okraje lesa). 

• Minimalizovat zásahy vedoucí i k dočasnému vynětí z PUPFL, právě v málo lesnatých oblastech 

může mít i toto dočasné vynětí následky, přinejmenším vede ke změnám v hospodaření v lese. 

54



3.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 

3.6.1 Dopravní infrastruktura 

Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na území SO ORP Hořice byla využita 

řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 

2008), ÚP VUC Jičín a krajské koncepční a rozvojové dokumenty. Královéhradecký kraj prozatím nemá 

schválené a závazné Zásady územního rozvoje. Dále byly využity především materiály a data 

informačních systémů MD ČR a ŘSD ČR. 

3.6.1.1 Silniční doprava 

Pro zajištění dopravní obsluhy území slouží síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na 

dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou 

v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí 

a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Na území SO ORP se 

nenachází žádná dálnice, prochází jím však trasa silnice I. třídy, která tvoří základ silniční sítě a na ni 

navazující síť silnic II. a III. třídy, jež zajišťují dopravní obslužnost území. 

Koridory republikového významu 

Správním obvodem ORP Hořice neprobíhá žádná trasa multimodálního koridoru ani dálnice. Územím 

však probíhá ve směru severozápad – jihovýchod trasa evropské mezinárodní silnice 2. třídy, dle UNECE 

označené E442: Karlovy Vary - Děčín – Liberec – Turnov – Hradec Králové – Olomouc – Źilina. Na 

území SO ORP Hořice je tento tah reprezentován stávající silnicí I/35, do budoucna se však předpokládá 

její náhrada rychlostní silnicí R35, která propojí německo-polskou dálnici A4 (E40 Dresden – Bautzen – 

Gırlitz – Zgorzelec – Wroclaw) s dálnicí D47 (D1) Brno – Ostrava. Toto zařazení reflektuje také aktuálně 

platná PÚR (2008), která vymezuje koridor pro rychlostní silnici R35 v úseku Úlibice – Hradec Králové. 

Vedení trasy rychlostní silnice je v řešeném území stabilizované. 

Rychlostní komunikace a silnice I. třídy 

Páteřní komunikací na území SO ORP Hořice je již zmíněná silnice I. třídy I/35 (Liberec - Jičín - Hradec 

Králové). Současný stav této komunikace kapacitou již neodpovídá stávajícím přepravním potřebám, ani 

běžným evropským standardům. Zásadními dopravními závadami jsou průtahové úseky zastavěným 

územím měst a obcí. 

Silnice II. a III. třídy 

Současný základní komunikační systém v území doplňují silnice II. třídy. Správním územím ORP Hořice 

procházejí následující komunikace této kategorie: 

• II/280 Sukorady - Smidary – Kopidlno, 

• II/284 Lomnice nad Popelkou - Nová Paka - Lázně Bělohrad - Miletín – Lanžov, 

• II/300 I/35 (Hořice) - Miletín - Dvůr Králové nad Labem, 

• II/323 Přelouč - Nechanice – I/35 (Milovice u Hořic), 

• II/326 Nový Bydžov - Sukorady - I/35 (Vinice), 

• II/327 Nový Bydžov - Chomutice - I/35 (Vojice), 

• II/501 Libáň - I/16 (Staré Místo) - Lázně Bělohrad – Hořice. 

Tento základní systém je dále doplněn poměrně hustou sítí silnic III. třídy, které zajišťují zpřístupnění 

ostatních sídel neležících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunikační systém. 

55



Obrázek č. 3.6.1: Silniční síť v SO ORP Hořice a navrhovaná trasa rychlostní silnice R35 

Zdroj: podklady ÚAP, vlastní zpracování 

Zatížení silniční sítě 

Přehled o dopravním zatížení silniční sítě dávají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce 2005. 

Čísla v následující mapce udávají celoroční průměrné hodnoty počtu vozidel v tis./den. Na území 

SO ORP Hořice dosáhla nejvyšší zjištěná hodnota na silnici I/35 více než 16 tis. vozidel / 24 hod a to 

v úseku z Hořic směrem na Hradec Králové. Vzhledem k očekávanému dalšímu nárůstu přepravy na 

silnici I/35 je výhledově nezbytná výstavba rychlostní komunikace R35 v nové trase, která se bude 

vyhýbat obytným útvarům. 

Na silnicích nižších kategorií je dopravní zatížení zpravidla výrazně nižší a nepřesahuje 3 tis. vozidel / 24 

hod. Vyšší hodnoty byly zjištěny pouze na průjezdních úsecích v intravilánu města Hořice, což lze 

připisovat z vnitroměstské dopravy. Aktuálnější informace o intenzitách dopravy poskytne až Sčítání 

dopravy 2010, jehož výsledky budou k dispozici až v průběhu roku 2011. 

56



Obrázek č. 3.6.2: Intenzita dopravy na silniční síti SO ORP Hořice 

Zdroj: Sčítání dopravy 2005 (http://www.scitani2005.rsd.cz), upraveno 

Rozvoj silniční sítě na území SO ORP Hořice 

Zásadní význam pro další rozvoj na území SO ORP Hořice, ale i okresu Jičín a celé královéhradecké 

aglomerace, má řešení silniční sítě založené na dnes již kapacitně nedostačující silnici I/35. 

Předpokládaným řešením je výstavba rychlostní silnice R35 v nové trase (v území SO ORP Hořice již 

stabilizované). Stávající silnice I/35 by pak byla přeřazena do kategorie silnic nižších tříd, pravděpodobně 

jako silnice II. třídy II/635. Vzhledem k omezení možností financování dopravních staveb v posledních 

letech je zřejmé, že původně předpokládaný časový horizont výstavby 2013-2015 nebude dodržen a 

realizace stavby bude opožděna. 

Pro správní území ORP Hořice je dle návrhu ZÚR a Strategie rozvoje KHK pro období 2006-2015 

rozvoje silniční sítě založen na realizaci následujících staveb na silnicích II. třídy: 

• Silnice II/284 – v prostoru Miletína po jeho severním okraji s pokračováním přeložky až po 

hranice okresu s napojením na dnešní trasu silnice II/285 u Bílých Poličan, 

• Silnice II/300 – Hořice, napojení na navrhovanou MÚK rychlostní silnice R35, 

57



• Silnice II/300 – Hořice, přeložka západně od náměstí, 

• Silnice II/300 – Hořice, přeložení do polohy severního objezdu města s částečným využitím 

stávající silnice II/501 a novým napojením na dnešní silnici I/35, 

• Silnice II/300 – v prostoru Miletína, 

• Silnice II/326 – po jihovýchodní straně obce Sukorady, 

• Silnice II/326 – po severním okraji obce Bašnice, 

• Silnice II/635 – přeložky stávající silnice I/35 v souvislosti s výstavbou rychlostní silnice R35 

v úseku Hořice – Hradec Králové. 

Rozvoj silniční sítě v majetku KHK – silnic II. a III. třídy – je zaměřen na rekonstrukci a modernizaci 

těchto komunikací, řešení průtahů městy a obcemi budováním přeložek a obchvatů a případné řešení 

některých výhledových napojení v souvislosti s předpokládanou výstavbou silnice R35. 

3.6.1.2 Doprava v klidu 

Řešení problematiky parkování ve městech je významným aspektem pro řešení dopravní situace ve 

městech, ve venkovských obcích bývá většinou řešeno formou parkování na vlastních pozemcích 

obyvatel. Stupeň automobilizace stále roste a proto je nutné vzhledem k očekávanému pokračování tohoto 

trendu postupně rozšiřovat možnosti parkování – zejména v oblastech se zástavbou městského typu. 

V místech, kde budou povolovány nové stavební záměry, je nutné dbát na vybudování dostatečného počtu 

parkovacích stání již přímo jako součást projektu, vč. řešení dopadů zvýšených intenzit dopravy do 

dopravní situace na okolních komunikacích. Vedle městských oblastí je třeba řešit také parkování 

v lokalitách s vysokým potenciálem cestovního ruchu. 

3.6.1.3 Cyklistická doprava 

Z hlediska udržitelného rozvoje je cyklistika významným fenoménem zejména pro dopravu na krátké 

vzdálenosti (do cca 5 km). Zejména jižní část řešeného území je svou velikostí a orografickými 

podmínkami vhodnou lokalitou pro zvyšování podílu cyklistiky. Pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti je 

také důležitá podpora cykloturistiky. Je potřebné se proto soustředit na vytvoření vhodných podmínek pro 

ni, jako udržitelného a zdravého způsobu trávení volného času, zejména nabídkou vhodné infrastruktury – 

možnosti ubytování a stravování pro cyklisty, výstavba odpočinkových zón uzpůsobených pro cyklisty 

a širokou nabídkou systému veřejné dopravy s možností přepravy kol do nejatraktivnějších lokalit. 

V Hořicích a okolí se prozatím nachází pouze několik vyznačených cyklotras a přibližně čtyřkilometrová 

cyklostezka spojující od roku 2009 severní část města s přírodním koupalištěm Dachovy. Jde však o trasu 

s výrazně rekreačním charakterem, bez valného významu pro každodenní dojížďku. Pro tu je nutné řešit 

jednak síť bezpečných komunikací přímo ve městě a jednak spojení s okolními obcemi, zejména ležícími 

podél automobilismem silně zatížené silnice I/35. Prioritním směrem by měla být trasa z Hořic na Bílsko, 

Holovousy a Ostroměř, s pokračováním dále na Jičín (smíšená funkce cyklostezky – dopravní i rekreační) 

a z Hořic směrem na jih přes Vinici a dále na Milovice. V souvislosti s přípravou výstavby R35 je nutné 

mít připravenu ucelený návrh cyklostezek v regionu, neboť realizace tak významné liniové stavby bude 

mít negativní dopad na prostupnost a propojení jednotlivých částí krajiny. Lze očekávat, že v mnoha 

případech budou polní a účelové cesty novou trasou násilně přerušeny. 

3.6.1.4 Železniční doprava 

Síť železničních tratí na území SO ORP Hořice je tvořena dvojicí jednokolejných neelektrifikovaných 

tratí zařazených do kategorie celostátní tratě: 

- trať č. 040 Chlumec nad Cidlinou – Ostroměř – St. Paka – Martinice – Hostinné – Trutnov, 

- trať č. 041 Hradec Králové – Jičín – Turnov. 

58



Hlavním železničním uzlem v území je žst. Ostroměř. Trať 041 je nejkratší spojnicí krajských měst 

Hradec Králové a Liberec. Je v tomto směru o 19 km kratší než paralelně vedená hlavní trať 030, avšak 

pro nepříznivé směrové a sklonové poměry je jízdní doba po ní srovnatelná s tratí delší. Trať vede mezi 

Hradcem Králové a Libercem ve stejném koridoru jako hlavní silnice I/35, avšak železnice nabízí spojení 

o 20 km delší a o 60 minut pomalejší než silnice. V dané podobě ji lze považovat za neatraktivní pro 

dálkovou dopravu. Zabezpečovací zařízení je zastaralé, jízdy vlaků mezi dopravnami jsou stále 

sjednávány pomocí telefonického dorozumívání sousedních stanic. 

Význam má železnice zejména pro regionální dopravu. Obce, které jsou položené na železnici mají 

výrazně lepší dostupnost, než ty, které jsou obsluhovány pouze autobusy. Z hlediska atraktivity pro 

cestující je důležitá lokalizace železničních stanic ve vztahu ke zdrojům a cílům osobní dopravy. Jak 

vyplývá z tabulky na následující straně, tak poloha mnohých dopraven není příliš příznivá, nicméně 

výrazně nevyhovující je snad pouze v případě zastávek Cerekvice nad Bystřicí a Třebovětice. Naopak 

vynikající polohu vůči zástavbě nabízí zastávka Jeřice. Ostatní dopravny jsou lokalizovány v těsné 

blízkosti sídla, avšak excentrické umístění vůči jeho těžišti činí dráhu atraktivní pouze pro část 

cestujících. 

Obrázek č. 3.6.3: Železniční síť v SO ORP Hořice 

Zdroj: podklady ÚAP, vlastní zpracování 

59



Tabulka č. 3.6.1: Dopravny na síti drah SŽDC v obvodu ORP Hořice 

Trať Název Druh 

Pěší vzdálenost do Pěší vzdálenost k okraji 

středu sídla (km) zástavby (km) 

041 Cerekvice nad Bystřicí z 1,0 0,7 

041 Třebovětice z 1,1 0,7 

041 Jeřice z 0,3 0,0 

041 Hořice v Podkrkonoší žst 1,3 0,0 

041 Dobrá Voda u Hořic nz 1,2 0,0 

040,041 Ostroměř žst 1,0 0,0 

041 Sobčice z 0,8 0,0 

Zdroj: KJŘ ČD 2009/10, mapové podklady ÚAP 

Pozn.: žst = železniční stanice, z = zastávka , nz = nákladiště se zastávkou, z = zastávka 

Rozvoj železniční sítě na území SO ORP 

Vzhledem k charakteru trati nelze očekávat žádné zásadní změny v síti železničních tratí. Ani plán 

rozvoje železniční infrastruktury uvedený v aktuálně platném „Prohlášení o dráze“, příloha E neuvádí 

žádnou investiční akci, která by měla v řešeném území probíhat. 

Ve střednědobém výhledu lze očekávat, že bude probíhat postupná modernizace obou tratí s dosazením 

moderního traťového a staničního zabezpečení a zvýšením traťové rychlosti. V dlouhodobém výhledu je 

možné uvažovat s novým rychlým spojením mezi Libercem a Hradcem Králové. Taková trať by byla 

elektrizována a s traťovou rychlostí okolo 120 km/h. Její realizace si vyžádá finančně náročnou výstavbu 

přeložek i celých nových úseků trati 041, stávající stopu nebude možné zachovat z důvodu vysoké 

deviatility. 

3.6.1.5 Letecká a vodní doprava 

Na území SO ORP Hořice provozuje činnost pouze veřejné vnitrostátní letiště Hořice, jehož 

provozovatelem je Aeroklub Hořice, sloužící převážně pro sportovní účely. Nejbližší letiště 

s mezinárodním provozem jsou neveřejné mezinárodní letiště v Hradci Králové a veřejné mezinárodní 

letiště v Pardubicích. V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta. 

60



3.6.1.6 Veřejná doprava 

Veřejná doprava je v řešeném území zajišťována pomocí autobusů a pomocí železnice. V roce 2010 došlo 

k tarifní integraci různých dopravců díky rozšíření IDS IREDO. Následně po tarifní integraci bude nutné 

stávající systém vylepšovat, zejména s ohledem na přestupní vazby mezi jednotlivými autobusovými 

linkami i mezi autobusy a vlaky, například vytvářením terminálů integrované dopravy v blízkosti 

železničních stanic. Díky tomu by došlo k odstranění nevýhodné polohy železničních stanic vůči 

stávajícím sídlům. 

V tabulce indikátorů je uvedeno hodnocení dopravního spojení jednotlivých obcí, z něhož vyplývá, že 

většina obcí má uspokojivě vyřešenu dopravní obslužnost v pracovní dny, výrazně horší však je situace o 

víkendech, i když se zavedením IDS by právě i v tomto období mělo výhledově dojít k významnému 

vylepšení situace. 

Obrázek č. 3.6.4: Schéma zón IDS OREDO ve SO ORP Hořice 

Zdroj: OREDO, upraveno 

Pozn.: Červené linky = autobusová spojení; černé linky = vlaková spojení 

61



3.6.2 Technická infrastruktura 

Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje venkova. Bez 

dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména 

u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení než mnohé obce v současnosti nabízejí. Mezi 

technickou infrastrukturu je zahrnuto především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, úroveň 

vodovodních sítí a kanalizace, v neposlední řadě je také velmi významným bodem úroveň plynofikace. 

Pro hodnocení aktuálního stavu a možného rozvoje technické infrastruktury na území SO ORP Hořice 

byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi především Malý lexikon obcí ČR 

2007, Územně energetická koncepce Královéhradeckého kraje (2010), Plán rozvoje vodovodů a 

kanalizací Královéhradeckého kraje (2004 doplněný o aktualizace) a další. Vzhledem k prodlevě 

v aktualizaci těchto dokumentů byly pro zjištění aktuálního stavu využity také různé webové stránky – ať 

už kraje či obcí, nebo též správců a provozovatelů infrastruktury. 

Tabulka č. 3.6.2: Technická vybavenost obcí ve SO ORP Hořice 

Obec vodovod plyn kanalizace ČOV 

Bašnice ne (ve výstavbě) ne ano ne 

Bílsko u Hořic ano ne ano ne 

Boháňka ano ne ano ne 

Borek ano ne ne ne 

Bříšťany ano ne ano ne 

Cerekvice nad Bystřicí ano ano ano ano 

Červená Třemešná ano ne ne ne 

Dobrá Voda u Hořic ano ano ano ne 

Holovousy ano ano ano ano 

Hořice ano ano ano ano 

Chomutice ano ano ano ne 

Jeřice ano ano ano ano 

Lískovice ano ne ano ne 

Lukavec u Hořic ano ne ano ne 

Miletín ano ano ano ano 

Milovice u Hořic ano ano ano ne 

Nevratice ano ano ano ne 

Ostroměř ano ano ano ano 

Petrovičky ne ano ne ne 

Podhorní Újezd a Vojice ano ano ano ne 

Rašín ne ano ano ne 

Rohoznice ano ano ano ano 

Sobčice ne ano ano ne 

Staré Smrkovice ano ano ano ne 

Sukorady ne (ve výstavbě) ne ne ne 

Tetín ne ne ano ne 

Třebnouševes ne ano ano ne 

Úhlejov ne ne ne ne 

Vřesník ano ne ano ne 

Celkem 21 17 24 7 

Zdroj: ČSÚ, ÚAP SO ORP Hořice, Malý lexikon obcí ČR 2009, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací 

Královéhradeckého kraje, 2004 (vč. aktualizací), průzkumy 

Pozn.: U některých obcí není pokrytí kanalizací, ČOV, případně vodovodem zdaleka úplné. Často nebývají 

napojeny na kanalizaci a ČOV některé místní části, nebo i části samotného sídla. V tabulce je uvedena převažující 

hodnota (např. v obci Staré Smrkovice je vodovod dostupný jen asi polovině obyvatel). Přesné údaje o množství 

napojených domů (příp. osob) nejsou v současnosti k dispozici, podrobnější vyhodnocení bude možné zpracovat až 

po zveřejnění výsledků nadcházejícího Sčítání lidu, domů a bytů, které proběhne na jaře 2011. 

62



3.6.2.1 Zásobování elektrickou energií 

Zásobování elektrickou energií je z hlediska současného odběru i z hlediska výhledu do budoucna dobře 

zajištěno. Přes SO ORP Hořice vede trasa ZVN (zvlášť vysoké napětí 400 kV) přes území obcí Červená 

Třemešná, Lukavec u Hořic, Miletín a Rohoznice. Vedení pokračuje do správních obvodů ORP Jičín a 

Dvůr Králové nad Labem. Dodávku elektrické energie do jednotlivých obcí zajišťuje rozvodná síť VN 

(vysoké napětí 35 kV). Do budoucna je třeba uvažovat o stavbě nové transformovny 110/35 kV v oblasti 

města Hořice a v území je navrhován i koridor pro linku VVN 110kV od B. Poličan do VČE Hořice- 

Libonice. 

V území se nenacházejí významné zdroje elektrické energie. Kombinovaná výroba tepla a elektrická 

energie je provozována v teplárenském zdroji MEH, je zde instalována plynová kogenerační jednotka o 

elektrickém výkonu 400 kW. Dále se v řešeném území nachází jedna malá vodní elektrárna v obci Staré 

Smrkovice na řece Lužance. Dále zde v posledním období vzniklo několik menších fotovoltaických 

instalací. 

Tabulka č. 3.6.3: Zdroje elektrické energie ve SO ORP Hořice dle typu a instalovaného výkonu v MW 

Obec 

typ 

fotovoltaický kogenerace vodní celkem 

Bílsko u Hořic 0,02 0,02 

Cerekvice nad Bystřicí 0,01 0,01 

Červená Třemešná 0,01 0,01 

Hořice 0,06 0,40 0,46 

Ostroměř 0,15 0,15 

Podhorní Újezd a Vojice 0,20 0,20 

Staré Smrkovice 0,01 0,01 

Celkem 0,44 0,40 0,01 0,85 

Zdroj: Přehled udělených licencí ERU (http://licence.eru.cz) 

Pozn.: V tabulce jsou uvedeny všechny zdroje elektrické energie určené pro připojení do veřejné rozvodné sítě 

s platnou licencí ke dni 9.11.2010. U každého zdroje je uváděn instalovaný výkon, což však nevypovídá o celkovém 

množství dodávané energie, neboť ne všechny zdroje dodávají proud nepřetržitě (fotovoltaika, větrné apod.). 

3.6.2.2 Zásobování plynem a CZT 

Zásobování plynem v Královéhradeckém kraji zajišťuje firma Východočeská plynárenská, a. s. Správním 

obvodem ORP Hořice prochází VTL plynovod Pardubice – Hradec-Králové – Hořice – Konecchlumí – 

Jičín, který pokračuje dále do území Libereckého kraje. Dodávka zemního plynu odběratelům se 

uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny na území 

SO ORP. Ve správním obvodu Hořice je na plyn napojeno 17 obcí, tedy 59 %. 

Postup plynofikace dalších lokalit bude záviset hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění 

finančních prostředků. Využity budou stávající regulační stanice po rekonstrukci nebo rozšíření, případně 

stanice nově vybudované. Některé obce mohou být napojeny na stávající středotlaké místní plynovodní 

sítě v sousedních obcích, které mají vyhovující dimenze potrubí a dostatečné tlakové poměry. Samotné 

město Hořice je plynofikováno přibližně ze dvou třetin, bez rozvodů plynu je zatím severní část města. 

Vedle lokálního vytápění plynem zajišťuje v Hořicích dodávku tepla do většiny bytových domů a 

zařízení města (nemocnice, domov důchodců, školy) Městská energetická - HOŘICE, s.r.o. (MEH), která 

provozuje jednu teplárnu se soustavou CZT a 12 blokových kotelen. V ostatních obcích se nepočítá 

s centrálním zásobováním teplem z důvodu nízké potřeby a značné ekonomické náročnosti. Instalovaný 

výkon některých zdrojů tepla MEH není zatím plně využit. Proto je možné připojování dalších 

odběratelů. 

63



Obrázek č. 3.6.5: Zásobení obcí ve SO ORP Hořice plynem 

Zdroj: podklady UAP, zpracování vlastní 

3.6.2.3 Zásobování vodou a odkanalizování 

Správní obvod ORP Hořice je zásobován vodou především skupinovými vodovody Boháňka, Dobrá 

Voda, Hořice, Miletín, Bříšťany, Podhorní Újezd, Ostroměř. Podzemní zdroje vody jsou používány 

převážně bez úpravy. Úpravna s největší kapacitou je v Hořicích – úpravna Březovice s kapacitou 30 l/s 

s odstraněním Fe a Mn. 

Surová voda ze zdroje vodovodu Bříšťany se vyznačuje vysokým obsahem dusičnanů. Je udělena 

výjimka, ale tato voda není vhodná pro kojence. Situace se bude řešit v dohledné době napojením na 

vodovod Dobrá Voda. 

Vodovod chybí v 8 obcích (Bašnice, Petrovičky, Rašín, Sobčice, Sukorady, Tetín, Třebnouševes a 

Úhlejov - část obce Chroustov je připojena na vodovod Borek, Želejov). V uplynulých letech byl 

vodovod zprovozněn nebo významně rekonstruován v Červené Třemešné (2008 – výstavba nového 

zdroje), Chomuticích (2008), Lukavci u Hořic (2010), Nevraticích (2009) a v současnosti probíhá 

výstavba v obcích Sukorady a Bašnice. 

Jednotnou nebo splaškovou kanalizací je vybaveno 24 obcí (Bašnice, Bílsko u Hořic, Boháňka, Bříšťany, 

Hořice, Cerekvice nad Bystřicí, Holovousy, Jeřice, Lískovice, Miletín, Ostroměř, Podhorní Újezd a 

Vojice, Rohoznice, Sobčice, Třebnouševes). V ostatních obcích jsou pouze úseky dešťové kanalizace 

nebo chybí úplně. Pouze část odpadních vod je čištěna na ČOV a to z obcí Ostroměř, Holovousy, Hořice, 

64



Miletín, Rohoznice, Jeřice a Cerekvice nad Bystřicí. Nejnovější ČOV byly v roce 2009 zprovozněny 

v Ostroměři a Miletíně (společná s Rohoznicí). V ostatních obcích s kanalizací je čištění nevyhovující 

(septiky a žumpy u individuálních objektů s přepadem do jednotné nebo dešťové kanalizace). Stavební 

povolení je vydáno na kanalizaci s ČOV v obci Chomutice, příprava stavby probíhá také v Dobré Vodě u 

Hořic. 

Obrázek č. 3.6.6: Zásobování vodou ve SO ORP Hořice 

Zdroj: podklady UAP, zpracování vlastní 

65



Obrázek č. 3.6.7: Odkanalizování obcí ve SO ORP Hořice 

Zdroj: podklady UAP, zpracování CDV 

3.6.2.4 Informační a komunikační technologie 

Na území SO ORP Hořice se nacházejí zařízení všech tří mobilních operátorů působících na území ČR – 

O 2 , T-Mobile i Vodafone. Lokálně zhoršený signál a bez dostupnosti mobilních datových technologií 

může být v členitějších částech území (údolí Javorky mezi Ostroměří a Šárovcovou Lhotou nebo údolí 

Bystřice východně od města Hořice, Bašnický les). Operátor O 2 , který zajišťuje provoz krizových 

telefonů IZS má pokrytí na celém území SO ORP s výjimkou údolí Javorky severně od Ostroměře na 

hranici s SO ORP Jičín. 

Na území města Hořic je možné využít následující typy připojení k internetu - Dial up (vytáčené 

připojení), ADSL, Wi-Fi, CDMA, GPRS/EDGE, Satelitní připojení k internetu, Pevná datová linka. 

Území je dostatečně vykryto televizním a rozhlasovým signálem z vysílačů Ještěd, Trutnov a Pardubice, 

které byly v letech 2009-10 přepnuty na digitální terestrické vysílání. 

66




Dopravní infrastruktura 

Zajištění kvalitní dopravní obslužnosti je jedním z klíčových požadavků na udržitelný rozvoj 

venkovských regionů. Pokrývají se tím požadavky na mobilitu osob, které nemohou nebo nechtějí vlastnit 

soukromý osobní automobil, zároveň se tím dává možnost alternativní dopravy vůči environmentálně 

nejškodlivější individuální automobilové dopravě. Nebude-li nabídka veřejné dopravy (bez ohledu na to 

zda jde o vlak či autobus) dostatečně široká po celé období včetně dnů pracovního volna a klidu, bude 

nuceně narůstat počet automobilů, intenzita dopravy a všechny negativní jevy s tím spojené. 

Navržený indikátor hodnotí počet spojů, které jsou z jednotlivých obcí k dispozici v typický pracovní den 

(označeny X) a v sobotu či neděli (označeno +) na trase do pověřené obce / ORP (Hořice) a krajského 

města (Hradec Králové). Na trase z obce do ORP a do krajského města je uvažováno s možností přestupů, 

přičemž maximální čekací doba mezi dvěma návaznými spoji byla stanovena na 20 minut včetně event. 

nuceného pěšího přesunu mezi autobusovým a vlakovým nádražím. Na trase z obce do pověřené obce 

jsou uvažována i taková spojení u kterých je v rámci IDS zaveden přímý přestup v jednom bodě s dobou 

do 10 min. 

Pravidla: 

• hodnotí se každá obec samostatně 

• hodnotí se všechny spoje veřejné dopravy bez ohledu na druh dopravy 

• hodnotí se pouze spoje zastavující v docházkové vzdálenosti (do cca 20 min) od centra obce 

• centrum obce představuje ta část obce, kde se nachází obecní úřad 

• spoje jedoucí v intervalu menším než 15 minut se počítají pouze jako jeden spoj 

• přestup je možný v relacích: 1x pov. obec-krajské město a sídlo ORP – krajské město. Dále pak 

nejvýše 2x v relaci obec-kraj; max délka trasy nesmí být větší než o 66 % nejkratšího možného 

spojení 

• max. doba na přestup je 20 min. vč. event. pěšího přesunu mezi zastávkami 

Tabulka č. 3.6.4: Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů / den) 

Spojení do 

Obec 

pověřené obce (Hořice) krajského města (Hradec Králové) 

X + X + 

Bašnice 10 0 8 0 


Boháňka 5 0 7 0 

Borek 1 0 2 0 

Bříšťany 5 0 6 0 




Holovousy 15 4 19 4 

Hořice - - 33 18 

Chomutice 11 0 13 0 

Jeřice 19 8 20 8 

Lískovice 7 0 7 0 


Miletín 17 7 13 5 


Nevratice 6 0 6 0 

Ostroměř 24 14 24 15 



67



Spojení do 

Obec 

pověřené obce (Hořice) krajského města (Hradec Králové) 

X + X + 

Rašín 2 0 2 0 

Rohoznice 8 0 7 0 

Sobčice 16 8 17 8 


Sukorady 10 0 8 0 

Tetín 4 0 5 0 


Úhlejov 4 0 6 0 

Vřesník 1 0 2 0 

X ... běžný pracovní den + ... nepracovní dny (nižší z hodnot pro sobotu či neděli) 

- ... nehodnoceno 

Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, září 2010 

Tabulka č. 3.6.5: Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou 

z do den -2 -1 0 1 2 

X méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více 

pov. obec 

+ méně než 2 2 3 4 5 a více 

obec 

sídlo ORP nebo X méně než 2 2, 3 4, 5 6, 7 8 a více 

krajské město + méně než 1 1 2 3 4 a více 

pov. obec nebo 

sídlo ORP 

sídlo ORP nebo X méně než 8 8 - 11 12 - 15 16 - 19 20 a více 

krajské město + méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více 

Celkové hodnocení indikátoru na základě průměrné známky: 

-2 -1,5 a méně 

-1 -1,49 až -0,5 

0 -0,49 až 0,49 

1 0,5 až 1,49 

2 1,5 a více 

Tabulka č. 1.6.6: Hodnocení dopravní obslužnosti obcí 

Spojení do 

Obec 

pov. obce 

krajského města (Hradec Králové) 

(Hořice) 

nejhorší průměr celkem 

X + X + 

Bašnice 2 -2 2 -2 -2 0,00 0 

Bílsko u Hořic 2 1 2 2 1 1,75 2 

Boháňka -1 -2 1 -2 -2 -1,00 -1 

Borek -2 -2 -1 -2 -2 -1,75 -2 

Bříšťany -1 -2 1 -2 -2 -1,00 -1 

Cerekvice nad Bystřicí 0 -2 1 -2 -2 -0,75 -1 

Červená Třemešná 0 -2 1 -2 -2 -0,75 -1 

Dobrá Voda u Hořic 1 -2 2 -2 -2 -0,25 0 

Holovousy 2 1 2 2 1 1,75 2 

Hořice - - 2 2 2 2,00 2 

Chomutice 2 -2 2 -2 -2 0,00 0 

Jeřice 2 2 2 2 2 2,00 2 

Lískovice 0 -2 1 -2 -2 -0,75 -1 

68



Spojení do 

Obec 

pov. obce 

krajského města (Hradec Králové) 

(Hořice) 

nejhorší průměr celkem 

X + X + 

Lukavec u Hořic 2 1 2 1 1 1,50 2 

Miletín 2 2 2 2 2 2,00 2 

Milovice u Hořic 2 2 2 2 2 2,00 2 

Nevratice 0 -2 1 -2 -2 -0,75 -1 

Ostroměř 2 2 2 2 2 2,00 2 

Petrovičky -2 -2 -1 -2 -2 -1,75 -2 

Podhorní Újezd a Vojice 2 1 2 2 1 1,75 2 

Rašín -2 -2 -1 -2 -2 -1,75 -2 

Rohoznice 1 -2 1 -2 -2 -0,50 -1 

Sobčice 2 2 2 2 2 2,00 2 

Staré Smrkovice 0 -2 1 -2 -2 -0,75 -1 

Sukorady 2 -2 2 -2 -2 0,00 0 

Tetín -1 -2 0 -2 -2 -1,25 -1 

Třebnouševes -2 -2 0 -2 -2 -1,50 -2 

Úhlejov -1 -2 1 -2 -2 -1,00 -1 

Vřesník -2 -2 -1 -2 -2 -1,75 -2 

Technická infrastruktura 

Hodnocení vychází z předpokladu, že by prakticky všechny odpadní vody měly být před vypuštěním do 

vodotečí vyčištěny, čímž je minimalizován jak dopad na hygienickou situaci v obci, tak i na celkový stav 

životního prostředí a to nejen v samotné obci, ale všude dál po toku dané vodoteče. Proto je při hodnocení 

kladen největší důraz na existenci kanalizace s čistírnou odpadních vod. Zásobování pitnou vodu má 

zatím na většině území ČR indiferentní vliv, byť se již v některých oblastech začíná projevovat 

nedostatek vody, který se bude v souvislosti s očekávaným oteplováním prohlubovat. Plynofikace obcí 

přestává být významným ukazatelem kvality vybavení obcí především z důvodu strmého růstu ceny 

zemního plynu a k rostoucí závislosti na dodávkách z politicky nestabilních regionů (vč. Ruska). 

Variantou k plynofikaci pak může být zajištění zásobení obyvatelstva teplem z centrálního zdroje, kde se 

u menších obcí naskýtá možnost využití spalování obnovitelných zdrojů energie (zejména biomasa), jež 

lze obvykle dobře zajistit z regionálních zdrojů. 

Hodnocení indikátoru technické infrastruktury: 

2 obec má kanalizaci (v někt. případech i s vlastní ČOV), plyn i vodovod 

1 obec má kanalizaci (v někt. případech i s vlastní ČOV), nemá plyn nebo vodovod 

0 obec nemá kanalizaci, ale má alespoň plyn a vodovod 

-1 obec má jenom vodovod, kanalizaci nebo jenom plyn 

-2 obec nemá žádnou technickou infrastrukturu 

69



Tabulka č. 3.6.7: Hodnocení indikátoru technické infrastruktury 

Hodnocení 

vodovod plyn kanalizace ČOV 

Obec 

indikátoru 

Bašnice ne ne ano ne -1 

Bílsko u Hořic ano ne ano ne 0 

Boháňka ano ne ano ne 0 

Borek ano ne ne ne -1 

Bříšťany ano ne ano ne 0 

Cerekvice nad Bystřicí ano ano ano ano 2 

Červená Třemešná ano ne ne ne -1 

Dobrá Voda u Hořic ano ano ano ne 2 

Holovousy ano ano ano ano 2 

Hořice ano ano ano ano 2 

Chomutice ano ano ano ne 2 

Jeřice ano ano ano ano 2 

Lískovice ano ne ano ne 0 

Lukavec u Hořic ano ne ano ne 1 

Miletín ano ano ano ano 2 

Milovice u Hořic ano ano ano ne 2 

Nevratice ano ano ano ne 2 

Ostroměř ano ano ano ano 2 

Petrovičky ne ano ne ne -1 

Podhorní Újezd a Vojice ano ano ano ne 1 

Rašín ne ano ano ne 1 

Rohoznice ano ano ano ano 2 

Sobčice ne ano ano ne 0 

Staré Smrkovice ano ano ano ne 2 

Sukorady ne ne ne ne -2 

Tetín ne ne ano ne -1 

Třebnouševes ne ano ano ne 0 

Úhlejov ne ne ne ne -2 

Vřesník ano ne ano ne 1 

Zdroj: ČSÚ, ÚAP SO Hořice, Malý lexikon obcí ČR 2009, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací 

Královéhradeckého kraje, webové stránky obcí, EKOTOXA s.r.o.2010 

70



Obrázek č. 3.6.8: Hodnocení indikátoru dopravní obslužnosti hromadnou dopravou v SO ORP Hořice 

Zdroj: Platné jízdní řády, EKOTOXA s.r.o.2010 

Obrázek č. 3.6.9: Hodnocení indikátoru Vybavenost technickou infastrukturou ve SO ORP Hořice 

Zdroj: ČSÚ, ÚAP SO Hořice, Malý lexikon obcí ČR 2009, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací 

Královéhradeckého kraje, webové stránky obcí, EKOTOXA s.r.o.2010 

71





Poloha území na trase koridoru mezinárodní silnice 

E442. 

Relativně vysoká hustota silniční sítě vzhledem 

k charakteru osídlení a ve srovnání s ČR i se 

standardem zemí EU. 

Přímé propojení železnicí s krajským městem 

(Hradec Králové), i spádovým okresním městem 

(Jičín). 

Ucelená koncepce rozvoje dopravní infrastruktury 

na území SO ORP Hořice jak na úrovni kraje, tak 

v rámci návrhu ÚP VÚC okresu Jičín. 

Území je pokryto IDS OREDO. 

Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti 

napájecích bodů dostatečně zásobováno 

elektrickou energií. 

Vysoký počet obcí s dokončenou plynofikací. 

Relativně bezproblémové zásobování vodou téměř 

u všech obcí SO ORP. 


Zlepšení technického stavu a parametrů stávající 

silniční sítě výstavbou rychlostní silnice R35 

v nové trase. 

Vymezení potřeb budování obchvatů, přeložek 

a MÚK, snížení intenzity dopravy ve městech 

a obcích, snižování znečištění ovzduší a hluku. 


Absence dálnice/rychlostní silnice, nevyhovující 

parametry páteřní komunikace na území SO ORP. 

Absence obchvatů měst a obcí při relativně vysoké 

a výhledově rostoucí automobilové dopravě. 

Dlouhodobě nedostatečná údržba a opravy na 

silnicích II. a III. třídy. 

Technická zaostalost železničních tratí (omezená 

rychlost, dlouhé jízdní doby a zastaralý vozový 

park). 

Železniční stanice a zastávky jsou umístěny 

excentricky vůči těžišti jednotlivých sídel. 

Nedostatečné čištění odpadních vod na ČOV 

s vyhovujícími technickými parametry. 

Několik obcí nemá dobudován veřejný vodovod. 

HROZBY 

Odkládání zahájení výstavby rychlostní silnice R35 

a obchvatů měst – zhoršování dopravní situace i 

životního prostředí obyvatel. 

Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj 

dopravní infrastruktury – další zhoršování 

technických parametrů silnic II. a III. třídy. 

Modernizace železniční trati 041 jako páteřní linky Odkládání modernizace železniční trati 041. 

veřejné dopravy. 

Vyšší stupeň organizace veřejné dopravy Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně 

s budováním terminálů integrované dopravy nevyhovujících) silnicích – riziko růstu počtu 

v místě železničních stanic a zastávek. 

dopravních nehod. 

Rozvoj cyklistické dopravy – vymezení sítě 

cyklostezek, podpora sytému Bike and Ride 

v terminálech veřejné dopravy. 

Kooperace obcí v rámci mikroregionu při 

financování a budování větších investičních akcí. 

Možnost využití prostředků z fondů EU na 

spolufinancování dopravní i technické 

infrastruktury. 

Omezování dopravní obslužnosti území SO ORP, 

rezignace na výstavbu jednotných terminálů 

veřejné dopravy. 

Další růst cen plynu bude znamenat návrat obyvatel 

k lokálnímu vytápění tuhými palivy a zhoršování 

imisní situace v zimním období. 

Chybějící ČOV a splašková kanalizace ohrožuje 

životní prostředí a podzemní vody. 

72





- vedení silnice I/35 zastavěným územím obcí nebo v jeho těsné blízkosti (obce Podhorní Újezd a 

Vojice, Ostroměř, Holovousy, Bílsko u Hořic, Milovice u Hořic) 

- respektovat koridor pro umístění silnice R 35 včetně souvisejících staveb (obce Podhorní Újezd a 

Vojice, Sobčice, Ostroměř, Holovousy, Bílsko u Hořic, Milovice u Hořic) 

- zvážit nutnost náhrady průtahových úseků silnic II.a III. třídy zastavěným územím pomocí 

obchvatů a přeložek, případně navrhnout jiné řešení rostoucích intenzit automobilové dopravy 

(obce Hořice, Miletín, Rohoznice, Sukorady, Bašnice) 

- nutnost modernizace železniční trati 041, zvýšení traťové rychlosti, úrovně zabezpečovacího 

zařízení a prostorů pro cestující (obce Sobčice, Ostroměř, Dobrá Voda u Hořic, Hořice, Jeřice, 

Třebovětice, Dolní Černůtky, Cerekvice nad Bystřicí) 

- návrh a realizace terminálů integrované dopravy a podopora systému Bike and Ride (obce 

Ostroměř, Hořice, Dobrá Voda u Hořic, Jeřice, Cerekvice nad Bystřicí, Třebovětice) 

- zlepšení podmínek pro cyklisty ve městě Hořice a výstavba cyklostezky s dopravně-rekreačním 

potenciálem ve směru na Jičín (obce Podhorní Újezd a Vojice, Ostroměř, Holovousy, Bílsko u 

Hořic, Hořice) 

- místní komunikace řešit v územních plánech tak, aby splňovaly tyto požadavky: minimalizovat 

počty vjezdů na silniční síť, jakož i počty křižovatek místních komunikací se silniční sítí, 

realizovat navržené místní obslužné komunikace pro vymezené rozvojové plochy, navrhovat 

nové křižovatky v místech s dostatečnými rozhledovými poměry a dle možností s pravoúhlým 

křížením jednotlivých komunikací (všechna sídla) 

- v rámci územních plánů jednotlivých obcí vymezit vhodné plochy pro budování nových, případně 

rozšíření stávajících ploch pro odstavná stání a garáže (všechny sídla) 

- návrh a realizace terminálů integrované dopravy a podpora systému Bike and Ride (obce 

Ostroměř, Hořice, Dobrá Voda u Hořic, Jeřice, Cerekvice nad Bystřicí, Třebovětice) 

- zlepšení podmínek pro cyklisty ve městě Hořice a výstavba cyklostezky s dopravně-rekreačním 

potenciálem ve směru na Jičín (obce Podhorní Újezd a Vojice, Ostroměř, Holovousy, Bílsko u 

Hořic, Hořice) 


- Respektovat stávající koridory a ochranná pásma všech sítí technické infrastruktury (všechny 

obce) 

- chybějící veřejný vodovod (obce Bašnice, Petrovičky, Rašín, Sobčice, Sukorady, Tetín, 

Třebnouševes, Úhlejov) 

- přepojení obce Bříšťany na skupinový vodovod z důvodu nevyhovujícího zdroje pro místní 

vodovod (obec Bříšťany, Bašnice, Dobrá Voda u Hořic) 

- nedostatečné odvádění a/nebo čištění odpadních vod (obce Bašnice, Bílsko u Hořic, Boháňka, 

Borek, Bříšťany. Červená Třemešná, Dobrá Voda u Hořic, Chomutice, Lískovice, Lukavec u 

Hořic, Milovice u Hořic, Nevratice, Petrovičky, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Sobčice, Staré 

Smrkovice, Sukorady, Tetín, Třebnouševes, Úhlejov, Vřesník) 

- vymezit prostor pro výhledové zbudování nové transformovny 110/35 kV v oblasti města Hořice 

- respektovat navržený koridor pro linku VVN 110kV od B. Poličan do VČE Hořice- Libonice 

(obec Rohoznice, Hořice) 

- vymezit a chránit koridor pro případnou plynofikaci obcí, které doposud nemají plyn zaveden 

(obce Lískovice, Sukorady, Bašnice, Bříšťany, Bílsko u Hořic, Boháňka, Červená Třemešná, 

Lukavec u Hořic, Tetín, Vřesník, Borek, Úhlejov) 

73



3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 

3.7.1 Vývoj počtu obyvatel 

V Královehradeckém kraji žilo k 31.12.2009 547 563 obyvatel. Oproti roku 2003 se tak počet obyvatel 

zvýšil o 6 839, tj. 1,23 %. Na úrovni jednotlivých SO ORP pak byl vývoj počtu obyvatel výrazně 

diferencovaný od průměrné – krajské hodnoty. Výrazněji populačně ztrátové byl jen SO ORP Broumov, 

minimálně ztrátový pak byl Trutnov. Naopak populačně nejziskovější bylo SO ORP Hořice, za ní pak SO 

ORP Jičín. Počet obyvatel se na Hořicku mezi lety 2003 – 2009 zvýšil o 666 osob, relativně tedy o 3,54 

%. 

Tabulka č. 3.7.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Královehradeckého kraje mezi lety 2003 – 2009 

SO ORP 

Rok Rozdíl mezi lety 2009 a 2003 

2003 2009 Absolutně Relativně (%) 

Broumov 17 489 17 076 -413 -2,42 

Dobruška 19 786 20 052 266 1,33 

Dvůr Králové nad Labem 27 063 27 435 372 1,36 

Hořice 18 132 18 798 666 3,54 

Hradec Králové 142 918 145 664 2 746 1,89 

Jaroměř 19 138 19 366 228 1,18 

Jičín 45 754 47 384 1 630 3,44 

Kostelec nad Orlicí 24 735 25 126 391 1,56 

Náchod 61 407 61 509 102 0,17 

Nová Paka 13 180 13 436 256 1,91 

Nové Město nad Metují 14 389 14 391 2 0,01 

Nový Bydžov 16 967 17 347 380 2,19 

Rychnov nad Kněžnou 33 888 34 060 172 0,50 

Trutnov 64 678 64 663 -15 -0,02 

Vrchlabí 28 039 28 095 56 0,20 

Královehradecký kraj 547 563 554 402 6 839 1,23 

Zdroj dat: ČSÚ - běžná evidence obyvatelstva, 2010 

Z grafu níže je patrné, že výše avizovaný nárůst obyvatelstva byl způsoben růstem obyvatelstva 

především v období mezi roky 2005 a 2007, kdy počet obyvatel narostl o 650. Důvody mohou být různé, 

avšak zaslouží širší výzkum, určitou roli zde však mohla sehrát blízkost krajského města Hradec Králové 

a s tím i spojený proces suburbanizace, který se pozitivně projevil na migračním saldu obcí. 

Obrázek č. 3.7.1: Vývoj počtu obyvatel (k 31. 12.) SO ORP Hořice mezi lety 1995 – 2009 

počet obyvatel 

18800 

18600 

18400 

18200 

18000 

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 

rok 

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva 

74



Pro vývoj počtu obyvatel obcí má dlouhodobě rozhodující význam migrace, která vykazuje mnohem větší 

variabilitu než přirozená měna (počet narozených a zemřelých). Migrují především mladé rodiny, 

vzdělanější osoby a mladé ženy do měst. Záporné saldo migrace významně zhoršuje věkovou i 

vzdělanostní strukturu obyvatel obcí. 

Obrázek č. 3.7.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Hořice v letech 1995 - 2009 

promile 

20,00 

15,00 

10,00 

5,00 

0,00 

hmcp 

hmpp 

hmms 

-5,00 

-10,00 

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 

rok 


Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENÍ - ZEMŘELÍ) / ss * 1000. Hrubá míra migračního 

salda hmms = (PŘISTĚHOVANÍ - VYSTĚHOVANÍ) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + 

hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1.1. a k 31.12. daného roku. 

Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1995 – 2009 lze charakterizovat záporným přirozeným přírůstkem až do 

roku 2007, od roku 2008 lze zaznamenat kladné hodnoty přirozeného přírůstku. Tento pozitivní vývoj je 

však nejspíše nutné vidět jenom jako krátkodobý, souvisí se sekundárním populačním růstem, 

způsobeným vysokou porodností silných ročníku ze 70. let. 

Migrační vývoj obyvatelstva Hořicka měl zcela odlišný průběh – ve sledovaném období hmms dosáhla 

záporných hodnot jen v roce 2000, 2003 a 2008, jinak bylo Hořicko migračně ziskové se svým vrcholem 

vletech 2006 a 2007. 

V následující tabulce se dostáváme k řádovostní úrovni obcí. Největší zisk v počtu obyvatel mezi lety 

1999 a 2000 má ve správním obvodě ORP Hořice v relativním číslech obec Úhlejov. V absolutních 

číslech činí zisk 53 obyvatel. Nad 20 % se dostaly celkem 4 obce. Průměrný relativní zisk SO ORP 

Hořice mezi analyzovanými lety je 2,6 %. Nejvýraznější ztrátu pak zaznamenala obec Lískovice, která 

ztratila téměř 18 % obyvatel. 

Tabulka č. 3.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Hořice mezi lety 1999 – 2009 

Název obce 

Rok 

Rozdíl 


Bašnice 188 187 -1 -0,5 

Bílsko u Hořic 97 122 25 20,5 

Boháňka 217 219 2 0,9 

Borek 97 99 2 2,0 

Bříšťany 247 231 -16 -6,9 

Cerekvice nad Bystřicí 741 825 84 10,2 

Červená Třemešná 140 159 19 11,9 

Dobrá Voda u Hořic 552 582 30 5,2 

75



Název obce 

Rok 

Rozdíl 


Holovousy 461 516 55 10,7 

Hořice 9100 9053 -47 -0,5 

Chomutice 643 630 -13 -2,1 

Jeřice 364 398 34 8,5 

Lískovice 234 199 -35 -17,6 

Lukavec u Hořic 267 289 22 7,6 

Miletín 904 910 6 0,7 

Milovice u Hořic 233 309 76 24,6 

Nevratice 150 149 -1 -0,7 

Ostroměř 1356 1407 51 3,6 

Petrovičky 36 44 8 18,2 

Podhorní Újezd a Vojice 603 623 20 3,2 

Rašín 64 69 5 7,2 

Rohoznice 323 330 7 2,1 

Sobčice 278 304 26 8,6 

Staré Smrkovice 229 274 45 16,4 

Sukorady 207 210 3 1,4 

Tetín 110 140 30 21,4 

Třebnouševes 291 277 -14 -5,1 

Úhlejov 89 142 53 37,3 

Vřesník 89 101 12 11,9 

SO ORP Hořice 18310 18798 488 2,6 


Co je příčinou daného populačního vývoje v obcích v posledních letech – zda zvýšený přirozený přírůstek 

obyvatel či zvýšená imigrace obyvatelstva do území – odhalí následující tabulka. 

Tabulka č. 3.7.3: Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v obcích SO ORP Hořice mezi lety 2003 – 

2009 

Přirozený přírůstek Migrační přírůstek 

Počet obyvatel 2003-2007 2005-2009 2003-2007 2005-2009 

Obec 

rok rok rok rok 

abs. rel. abs. rel. abs. rel. abs. rel. 

2007 2009 

(%) (%) (%) (%) 

Bašnice 193 187 -1 -0,10 1 0,11 -6 -0,62 -19 -2,03 

Bílsko u Hořic 117 122 -1 -0,17 -1 -0,16 10 1,71 -13 -2,13 

Boháňka 221 219 -5 -0,45 2 0,18 22 1,99 7 0,64 

Borek 95 99 1 0,21 2 0,40 -6 -1,26 -3 -0,61 

Bříšťany 218 231 -7 -0,64 -4 -0,35 2 0,18 14 1,21 

Cerekvice nad B. 810 825 17 0,42 14 0,34 15 0,37 30 0,73 

Červená Třemešná 144 159 -3 -0,42 1 0,13 4 0,56 17 2,14 

Dobrá Voda u Hořic 574 582 7 0,24 22 0,76 44 1,53 40 1,37 

Holovousy 514 516 2 0,08 -2 -0,08 11 0,43 13 0,50 

Hořice 9227 9053 -151 -0,33 -32 -0,07 370 0,80 208 0,46 

Chomutice 643 630 -9 -0,28 -10 -0,32 -6 -0,19 15 0,48 

Jeřice 411 398 7 0,34 7 0,35 34 1,65 0 0,00 

Lískovice 200 199 -2 -0,20 1 0,10 -6 -0,60 -2 -0,20 

Lukavec u Hořic 258 289 -2 -0,16 1 0,07 12 0,93 38 2,63 

Miletín 937 910 -5 -0,11 -1 -0,02 28 0,60 17 0,37 

76



Obec 

Počet obyvatel 

2007 2009 

Přirozený přírůstek Migrační přírůstek 

2003-2007 2005-2009 2003-2007 2005-2009 

abs. 

Milovice u Hořic 289 309 26 1,80 31 2,01 12 0,83 6 0,39 

Nevratice 149 149 -3 -0,40 -2 -0,27 6 0,81 2 0,27 

Ostroměř 1379 1407 -8 -0,12 -7 -0,10 18 0,26 51 0,72 

Petrovičky 42 44 0 0,00 2 0,91 5 2,38 1 0,45 

P. Újezd a Vojice 609 623 -2 -0,07 -3 -0,10 17 0,56 40 1,28 

Rašín 67 69 -4 -1,19 -5 -1,45 0 0,00 2 0,58 

Rohoznice 312 330 -3 -0,19 6 0,36 13 0,83 26 1,58 

Sobčice 301 304 -4 -0,27 -2 -0,13 20 1,33 9 0,59 

Staré Smrkovice 244 274 -1 -0,08 5 0,36 16 1,31 47 3,43 

Sukorady 208 210 -14 -1,35 -5 -0,48 17 1,63 13 1,24 

Tetín 136 140 -3 -0,44 1 0,14 9 1,32 10 1,43 

Třebnouševes 268 277 -8 -0,60 7 0,51 -9 -0,67 -4 -0,29 

Úhlejov 127 142 -3 -0,47 2 0,28 17 2,68 26 3,66 

Vřesník 97 101 -5 -1,03 -6 -1,19 1 0,21 11 2,18 

SO ORP Hořice 18790 18798 -184 -0,20 25 0,03 670 0,71 602 0,64 


Z tabulky výše je patrné, že se přirozený přírůstek obyvatelstva SO ORP Hořice mezi lety 2003 – 2009 

mírně zvětšil a dosáhl kladných hodnot. Nejvyšší přirozený úbytek za druhé sledované období 

zaznamenala obec Rašín (ztráta průměrně 0,47 % za rok). Naopak nejvyšší přirozený přírůstek byl v obci 

Milovice u Hořic (2,01 %). Co se týče migračního salda za poslední sledované období jen 5 obcí 

zaznamenalo úbytek obyvatelstva migrací – nejvíce ztrátová byla obec Bílsko u Hořic (0,14 %), naopak 

nejvyššího přírůstku migrací dosáhla obec Úhlejov (3,66 %). 

rok 

rel. 

(%) 

abs. 

rok 

rel. 

(%) 

abs. 

rok 

rel. 

(%) 

abs. 

rok 

rel. 

(%) 

3.7.2 Věková struktura 

V následujících tabulkách, které se věnují věkové struktuře obyvatel Královehradeckého kraje a SO ORP 

Hořice, je pro jednotlivé SO ORP a obce vypočten tzv. index stáří. Jedná se o ukazatel, který vyjadřuje, 

kolik osob ve věku 65 a více let připadá na jedno dítě ve věku do 15 let. V tabulkách je tento ukazatel 

uveden v posledním sloupci. 

Populačně „nejstarším SO ORP v Královehradeckém kraji jsou SO ORP Hradec Králové, Nová Paka a 

Nové Město nad Metují, kde se index stáří obyvatelstva pohybuje kolem hodnoty 1,2. Naopak nejnižší 

index stáří vykazují SO ORP Jaroměř a Rychnov nad Kněžnou, kde počet obyvatel v předproduktivním 

věku převažuje nad počtem obyvatel v postproduktivním věku a index stáří tak dosahuje hodnoty menší 

než 1. V SO ORP Hořice je počet lidí v postproduktivním věku téměř o desetinu vyšší než počet obyvatel 

v předproduktivním věku a takový divergenční vývoj bude zřejmě pokračovat. 

V Královehradeckém kraji jako celku se zvýšil index stáří na 1,12 v roce 2009 oproti hodnotě 1,00 v roce 

2005, což poukazuje na pokračující proces demografického stárnutí populace Královehradeckého kraje. 

Obecně je tedy patrné výrazné zhoršování věkové struktury obyvatel, tj. zejména pokles podílu 

předproduktivní věkové skupiny 0-14 let a akcelerující nárůst poproduktivní věkové skupiny. Věková 

struktura obyvatel ČR je dlouhodobě výrazně rozkolísaná, v minulosti v důsledku válečných událostí a 

v důsledku masivních pronatalitních opatření v 70. letech minulého století. Blíže viz tabulka. 

77



Tabulka č. 3.7.4: Věková struktura SO ORP Královehradeckého kraje k 31.12.2009 

Věková skupina (%) 

SO ORP 



Obec 

Věková skupina 



Tabulka č. 3.7.6: Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Hořice v roce 2001 (%) 

Název obce 

Obyv. bez vzd. Obyv. se SŠ Obyv. se SŠ Obyv. s VOŠ 

a se ZŠ bez mat. s mat. 

a VŠ 

Hořice 19,28 39,81 28,60 12,31 

Holovousy 20,56 46,70 22,34 10,41 

Sobčice 23,81 43,72 22,51 9,96 

Třebnouševes 21,93 51,75 17,54 8,77 

Boháňka 26,23 44,81 20,22 8,74 

Úhlejov 32,94 48,24 10,59 8,24 

Dobrá Voda u Hořic 21,67 48,33 21,90 8,10 

Lukavec u Hořic 25,93 48,15 18,06 7,87 

Sukorady 23,08 46,15 23,08 7,69 

Bílsko u Hořic 24,73 49,46 18,28 7,53 

Ostroměř 22,31 47,14 23,26 7,29 

Cerekvice nad Bystřicí 21,82 48,26 22,81 7,11 

Miletín 27,42 41,67 24,06 6,85 

Petrovičky 23,33 53,33 16,67 6,67 

Milovice u Hořic 18,96 43,60 30,81 6,64 

Podhorní Újezd a Vojice 20,99 50,21 22,22 6,58 

Lískovice 42,53 38,51 13,22 5,75 

Červená Třemešná 25,45 50,00 19,09 5,45 

Rašín 32,20 52,54 10,17 5,08 

Jeřice 26,09 47,83 21,07 5,02 

Rohoznice 24,38 50,00 21,49 4,13 

Nevratice 33,60 51,20 11,20 4,00 

Vřesník 32,89 47,37 15,79 3,95 

Bříšťany 29,83 47,51 19,34 3,31 

Chomutice 29,10 47,85 20,12 2,93 

Tetín 36,45 42,99 17,76 2,80 

Bašnice 27,85 51,27 18,99 1,90 

Borek 32,91 46,84 18,99 1,27 

SO ORP Hořice 22,14 43,36 25,01 9,49 

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 

Pozn.: Údaje pro obec Staré Smrkovice nejsou k dispozici 

3.7.4 Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí v ORP 

Hodnocení vzdělávací uzavřenosti a otevřenosti vychází z dat SLDB 2001, bude tedy aktualizováno až na 

základě výsledků ze SLDB 2011. 

Nejvýznamnějším centrem vzdělanosti v SO ORP je jeho centrum Hořice, to získává denně 611 studentů. 

V kladných číslech se nachází dále obec Chomutice, kde saldo dosahuje 64 studentů, Miletín se 44, 

Cerekvice nad Bystřicí s 34 a Ostroměř s 11 studenty. Zbylé obce pak díky nízké dojížďce a vysoké 

vyjížďce studenty ztrácejí. Nejhůře na tom je obec Podhorní Újezd a Vojice. U některých obcí je nulová 

dojížďka do škol a u některých pak 100 % vyjížďka, což se projeví v následujícím grafu míry dojížďky a 

vyjížďky do škol. 

80



Tabulka č. 3.7.7: Vyjížďka a dojížďka do škol v obcích ORP Hořice 

Název obce Počet obyvatel 

Vyjíždějící Dojíždějící Saldo dojížďky 

studenti studenti do škol 

Hořice 9091 470 1081 611 

Chomutice 625 47 111 64 

Miletín 907 58 102 44 


Ostroměř 1372 106 117 11 

Petrovičky 39 2 0 -2 

Rašín 64 3 0 -3 

Borek 102 12 1 -11 

Milovice u Hořic 247 32 18 -14 

Bílsko u Hořic 110 15 0 -15 

Červená Třemešná 131 21 5 -16 

Nevratice 145 17 0 -17 

Tetín 128 18 0 -18 

Vřesník 96 19 0 -19 

Úhlejov 108 22 0 -22 

Dobrá Voda u Hořic 512 53 30 -23 

Lískovice 203 27 0 -27 

Bašnice 197 29 0 -29 

Sukorady 205 35 0 -35 

Boháňka 211 36 0 -36 

Lukavec u Hořic 251 40 1 -39 

Staré Smrkovice 228 39 0 -39 

Bříšťany 224 43 0 -43 

Rohoznice 293 48 0 -48 

Jeřice 370 54 5 -49 

Holovousy 471 63 11 -52 

Třebnouševes 286 52 0 -52 

Sobčice 282 53 0 -53 

Podhorní Újezd a Vojice 589 63 1 -62 


Jak bylo napsáno výše, existuje řada obcí s nulovou dojížďkou studentů a zároveň se 100 % vyjížďkou 

studentů z téže obce. To naznačuje nepřítomnost jakéhokoliv vzdělávacího zařízení – Bašnice, Boháňka, 

Nevratice, Petrovičky, Rašín, Rohoznice, Sobčice, Sukorady, Třebnouševes, Vřesník, Bílsko u Hořic, 

Tetín, Úhlejov, Lískovice, Staré Smrkovice, Bříšťany, Rohoznice a Sobčice (viz tabulka výše). Ale 

i u dalších obcí je situace blízká tomuto absolutní stavu – Borek, Lukavec u Hořic, či Podhorní Újezd 

a Vojice. Jako vzdělávací centra v SO ORP se dají charakterizovat obce Hořice, Chomutice, Miletín či 

Ostroměř. 

81



Obrázek č. 3.7.3: Míra vyjížďky a dojížďky studentů v obcích SO ORP Hořice 


3.7.5 Školy a školská zařízení 

V SO ORP Hořice má 38 % obcí mateřskou školu, v každé z těchto obcí se nachází 1 mateřská škola, 

pouze Hořice mají 4 mateřské školy. Základní školu má 34 % obcí (obec Hořice má 3 základní školy a 

základní školu speciální), avšak pouze 5 z 10 obcí má 1.-9.ročník (oba stupně). 17 obcí nemá na svém 

katastru žádné z uvedených zařízení. 

Některé z menších obcí (např. Holovousy) se potýkají s problémem nižšího počtu dětí ve třídách, proto 

musí financovat několik míst z vlastního rozpočtu, aby se škola mohla nadále provozovat. V Hořicích 

jsou dostupné 2 základní umělecké školy. Za středním vzděláváním dojíždějí obyvatelé obcí SO ORP do 

Hořic, popřípadě do dalších větších měst Královéhradeckého kraje. V obci Hořice jsou tyto střední školy: 

• Gymnázium a SOŠ, 

• Obchodní akademie a SOU obchodní, 

• Odborné učiliště a Praktická škola, 

• SPŠ kamenická a sochařská, 

• Střední zemědělská škola (jejíž součástí je i VOŠ rozvoje venkova). 

Tabulka č. 3.7.8: Školy a školská zařízení v SO ORP Hořice v roce 2009 

Obec 

základní školy 

střední školy 

mateřské 

školy 

1.-5. 1.-9. 

SOŠ a 

ZUŠ speciální 

gymnázium 

ročník ročník 

SOU 

Bašnice 0 0 0 0 0 0 0 

Bílsko u Hořic 0 0 0 0 0 0 0 

Boháňka 0 0 0 0 0 0 0 

Borek 0 0 0 0 0 0 0 

Bříšťany 0 0 0 0 0 0 0 

Cerekvice nad Bystřicí 1 0 1 0 0 0 0 

Červená Třemešná 0 0 0 0 0 0 0 

Dobrá Voda u Hořic 1 1 0 0 0 0 0 

82



Obec 

základní školy 

střední školy 

mateřské 

školy 

1.-5. 1.-9. 

SOŠ a 

ZUŠ speciální 

gymnázium 

ročník ročník 

SOU 

Holovousy 1 1 0 0 0 0 0 

Hořice 4 0 3 2 4 6 2 

Chomutice 1 0 1 0 0 0 0 

Jeřice 1 1 0 0 0 0 0 

Lískovice 0 0 0 0 0 0 0 

Lukavec u Hořic 0 0 0 0 0 0 0 

Miletín 1 0 1 0 0 0 0 

Milovice u Hořic 0 1 0 0 0 0 0 

Nevratice 0 0 0 0 0 0 0 

Ostroměř 1 0 1 0 0 0 0 

Petrovičky 0 0 0 0 0 0 0 

Podhorní Újezd a Vojice 1 1 0 0 0 0 0 

Rašín 0 0 0 0 0 0 0 

Rohoznice 1 0 0 0 0 0 0 

Sobčice 1 0 0 0 0 0 0 

Staré Smrkovice 0 0 0 0 0 0 0 

Sukorady 0 0 0 0 0 0 0 

Tetín 0 0 0 0 0 0 0 

Třebnouševes 0 0 0 0 0 0 0 

Úhlejov 0 0 0 0 0 0 0 

Vřesník 0 0 0 0 0 0 0 

SO ORP Hořice 14 5 7 2 4 6 2 

Zdroj: ČSÚ - Městská a obecní statistika, 2010 

3.7.6 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče 

Největším poskytovatelem zdravotní péče v SO ORP Hořice je Městská nemocnice Hořice, která 

poskytuje péči v těchto oblastech: 

• lůžka typu LDN, 

• ambulance: gynekologie a porodnictví, chirurgie, interní lékařství, kardiologie, oddělení 

klinické biochemie, rehabilitační péče. 

V obcích SO ORP se nachází následující zdravotnická zařízení. Jak je patrné z tabulky níže, zdravotní 

péče je výrazně koncentrována do správního střediska Hořice. Alespoň jedno zdravotnické zařízení se pak 

nachází jen v obcí Miletín a Ostroměř. 

Tabulka č. 3.7.9: Zdravotnická zařízení v SO ORP Hořice v roce 2009 

Ordinace praktického lékaře 

Obec 

ambulance 

zdravotnické 

středisko 

pro dospělé 

pro děti a 

dorost 

stomatologa 

gynekologa 

lékaře 

specialisty 

lékárenská péče 

ústavy soc. péče 

pro dospělé 


pro mládež 

domy s peč. 

službou 

domov důchodců 

Bašnice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

Bílsko u Hořic 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

Boháňka 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

83



Ordinace praktického lékaře 

Obec 

ambulance 

zdravotnické 

středisko 

pro dospělé 

pro děti a 

dorost 

stomatologa 

gynekologa 

lékaře 

specialisty 

lékárenská péče 


pro dospělé 


pro mládež 

domy s peč. 

službou 


Borek 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

Bříšťany 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

Cerekvice nad Bystřicí 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

Červená Třemešná 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

Dobrá Voda u Hořic 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

Holovousy 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

Hořice 1 0 6 4 9 1 13 4 1 0 1 1 

Chomutice 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 1 

Jeřice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

Lískovice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

Lukavec u Hořic 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

Miletín 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 1 0 

Milovice u Hořic 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

Nevratice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

Ostroměř 0 0 1 0 1 0 1 1 0 0 0 0 

Petrovičky 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

Podhorní Újezd a Vojice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

Rašín 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

Rohoznice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

Sobčice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

Staré Smrkovice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

Sukorady 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

Tetín 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

Třebnouševes 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

Úhlejov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

Vřesník 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 

SO ORP Hořice 1 0 8 4 10 1 14 5 1 0 2 2 

Zdroj: ČSÚ - Městská a obecní statistika, 2010 

V rámci SO ORP se ve třech obcích (Hořice, Chomutice a Miletín) nachází zařízení poskytující ubytování 

pro seniory. 

• Hořice 

o Ústav sociální péče pro tělesně postižené – kapacita 79 obyvatel, využití kapacity 98,77 

% (v roce 2009 byla snížena kapacita zařízení oproti roku 2008 z 81 klientů na 79 

klientů), počet žádostí o službu činí 54. 

o Domov pro seniory – 152 lůžek, využití kapacity – 97 %, 

o 

Dům s pečovatelskou službou (ulice Janderova) – původně 4 bytové jednotky v nevhodné 

budově, dnes využívána jen jedna. 

Chomutice – Domov důchodců Obora 

Miletín - dům s pečovatelskou službou s kapacitou 14 bytových jednotek, zřizovatelem je město. 

84




Tabulka č. 3.7.10: Hodnocení indikátorů 

Název obce 

Podíl 

obyvatel 

s VŠ a 

VOŠ (%) 

2001 

Hodnocení 

indikátoru 

Index stáří 

k 31.12.20 

09 

Hodnocení 

indikátoru 

Změna počtu 

obyvatel (%) 

mezi lety 

1999–2009 

Hodnocení 

indikátoru 

Bašnice 1,9 -2 1,76 -2 -0,5 -1 

Bílsko u Hořic 7,53 1 1,00 0 20,5 2 

Boháňka 8,74 1 1,13 0 0,9 0 

Borek 1,27 -2 0,71 1 2,0 0 

Bříšťany 3,31 -1 2,24 -2 -6,9 -1 

Cerekvice nad Bystřicí 7,11 1 0,70 1 10,2 1 

Červená Třemešná 5,45 0 0,75 1 11,9 1 

Dobrá Voda u Hořic 8,1 1 0,84 1 5,2 0 

Holovousy 10,41 2 1,15 -1 10,7 1 

Hořice 12,31 2 1,30 -1 -0,5 -1 

Chomutice 2,93 -2 0,71 1 -2,1 -1 

Jeřice 5,02 0 0,80 1 8,5 1 

Lískovice 5,75 0 1,76 -2 -17,6 -2 

Lukavec u Hořic 7,87 1 1,43 -1 7,6 0 

Miletín 6,85 0 1,04 0 0,7 0 

Milovice u Hořic 6,64 0 0,28 2 24,6 2 

Nevratice 4 -1 0,96 0 -0,7 -1 

Ostroměř 7,29 1 1,17 -1 3,6 0 

Petrovičky 6,67 0 0,83 1 18,2 2 

Podhorní Újezd a Vojice 6,58 0 0,90 0 3,2 0 

Rašín 5,08 0 1,14 0 7,2 0 

Rohoznice 4,13 -1 0,62 2 2,1 0 

Sobčice 9,96 2 0,72 1 8,6 1 

Staré Smrkovice 0,51 2 16,4 2 

Sukorady 7,69 1 2,04 -2 1,4 0 

Tetín 2,8 -2 1,29 -1 21,4 2 

Třebnouševes 8,77 1 0,91 0 -5,1 -1 

Úhlejov 8,24 -1 0,90 0 37,3 2 

Vřesník 3,95 -1 0,47 2 11,9 1 

Škála 

-2 3,0 pod 1,60 a více -8,0 pod 

-1 5,0 pod 1,60 pod 0,0 pod 

0 7,0 pod 1,15 pod 8,0 pod 

1 9,0 pod 0,85 pod 16,0 pod 

2 9,0 a více 0,70 pod 16,0 a více 

Pozn.: Údaj – podíl obyvatel s VŠ a VOŠ – z důvodu nedostatku dat je za rok 2001; navíc pro obec Staré Smrkovice 

není k dispozici, pro vyhodnocení vyváženosti pilířů bude obci přiřazeno neutrální hodnocení (0 bodů). 

85



Obrázek č. 3.7.4: Podíl osob s vysokoškolským vzděláním SO ORP Hořice v roce 2001 

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, EKOTOXA s.r.o.2010 

Obrázek č. 3.7.5: Index stáří obyvatel v SO ORP Hořice v roce 2009 


86



Obrázek č. 3.7.6: Relativní změna počtu obyvatel v SO ORP Hořice v letech 1999 – 2009 


87





Relativně uspokojené potřeby obyvatelstva 

v oblasti volno-časových aktivit, dostatečná 

nabídka akcí. 

Silný nárůst počtu obyvatel migrací a s ní 

související rozvoj výstavby výstavby rodinných 

domů. 

V rámci SO ORP jsou v dostatečné kapacitě 

zastoupeny základní i střední školy. 


Využití strukturálních fondů EU pro doplnění 

komunitní infrastruktury. 


Nedostatečná kapacita ubytovacích zařízení pro 

seniory (domovy důchodců a domy 

s pečovatelskou službou). 

V některých obcích je nedostupná terénní 

pečovatelská služba, např. rozvoz obědů. 

HROZBY 

Z důvodu nízkého počtu děti hrozí uzavírání 

základních škol, především v menších obcích 

(např. Holovousy). 

Existence dobře dopravně dostupných center 

Hradec Králové a Jičín vytváří nižší tlak na 

komplexní poskytování zdravotních a sociálních 

služeb v SO ORP Hořice. 


Kvantitativní a kvalitativní změna sociodemografických poměrů v SO ORP Hořice mezi lety 2008 - 

2010 

Mezi roky 2007 - 2009 se populace Hořicka stagnovala (resp. se zvýšila jen o 9 osob), což zdánlivě 

ukazuje na stabilní socioekonomickou situaci v SO ORP Hořice. Po růstu počtu obyvatel v letech 2005 – 

2007 je nynější vyšší růst dán spíše vyšší mírou porodnosti, která, zdá se, však bude spíše jen 

krátkodobým jevem. I přes vyšší počet narozených v uvedených letech, pokračovalo stárnutí populace 

Hořicka, proces demografického stárnutí se rozvíjí i zde. Obce tedy musí připravit komunitní 

infrastrukturu na takový nárůst obyvatelstva v postproduktivním věku zajištěním určitého spektra služeb 

pro lidi v tomto věku. 

Avšak aby byla zachována atraktivita Hořicka pro bydlení i pro jiné věkové skupiny, je nutný celý 

komplex opatření v oblasti ekonomické i sociální, aby byla zvýšena spokojenost obyvatelstva se životem 

na Hořicku. Proto je třeba také posilovat komunitní infrastrukturu za účelem vytvoření příhodných 

podmínek pro rozvoj občanského a společenského života v obci za účelem přilákání nových obyvatel do 

obce a udržení stávajících. 

I přesto, že o vzdělanosti obyvatel SO ORP Hořice nemáme aktuálnější data než z roku 2001, je možné 

předpokládat celorepublikový trend růstu vzdělanosti i pro Hořicko. Obyvatelé s různým druhem vzdělání 

však nejsou v prostoru rozděleni rovnoměrně, lidé s dosaženým vyšším stupněm vzdělání se koncentrují 

do měst, které nabízejí dostatečné možnosti zaměstnání - především ve sféře služeb. Avšak 

nejprogresivnější typ služeb (služby pro podniky, finančnictví, poradenské služby apod.) se koncentruje 

do hierarchicky výše postavených středisek, proto se, pro malou velikost města Hořice a jeho podřízenost 

především Hradci Králové, růst vzdělanosti obyvatelstva nemusí na Hořicku projevit. 

Obce se za účelem zajištění těch nejlepších podmínek pro život svého obyvatelstva v letech 2008 - 2010 i 

nadále snažili vylepšit komunitní infrastrukturu, avšak jejich omezené finanční možnosti nedovolili 

teoretickou realizaci všech projektů, které by vedly k trvalé udržitelnosti v rámci sociodemografického 

pilíře. Jistou možnost však lze spatřovat ve strukturálních fondech a Programu rozvoje venkova 

financovaných z Evropské unie. Právě z Regionálního operačního programu Severovýchod byly nebo 

budou realizovány následující projekty. 

88



Projekty v letech 2008 - 2010 podpořené z ROP Severovýchod a výše jejich finanční podpory: 

• Hořice – město bez bariér - Město Hořice – 96,4 mil. Kč 

• Komplexní revitalizace veřejných prostranství a budov obce Holovousy – Obec Holovousy – 21,5 

mil. Kč 

• Regenerace veřejných prostranství a rozšíření občanské vybavenosti v obci Podhorní Újezd a 

Vojice – Obec Podhorní Újezd a Vojice – 9,7 mil. Kč 

• Víceúčelový dům v Miletíně – Město Miletín – 11,9 mil. Kč 

Hlavním úkolem obcí v následujících letech by mělo být vytvoření co nejlepších podmínek pro život 

obyvatel všech věkových skupin, především však nejstaršího obyvatelstva, protože připravenost obcí na 

prudký nárůst této složky obyvatelstva je doposud malá. Doposud nebyl dostatečné využit potenciál 

strukturálních fondů pro zabezpečení těchto služeb. 

Na základě analýzy podmínek řešeného území (z hlediska hospodářského, soudržnosti obyvatel území a 

životního prostředí) a dostupných podkladů (koncepce rozvoje obce, regionu) by měly být formulovány 

územně plánovací koncepce rozvoje obcí, vytvářející obecné základní rámce pro výstavbu a vyvážený 

(udržitelný) rozvoj v řešeném území. Tato koncepce by měla respektovat i sociodemografické podmínky 

obcí a jejich logickým výstupem je prognóza vývoje obyvatel řešeného území s navazující bilancí 

bydlení, sloužící jako podklad pro: 

• Koncepci rozvoje sociální infrastruktury v návaznosti na komunitní plán Hořicka. 

• Posouzení přiměřenosti nabídky nových ploch, zejména pro bydlení. 

Při formulaci zadání územních plánů jednotlivých obcí by měly být zohledněny jejich specifické 

problémy (výrazný pokles či růst počtu obyvatel) spolu s dalšími vazbami, které je nutno prověřit, tj. 

zejména na komunitní plánování (stárnutí obyvatel) obcí, problémy sídlišť apod. 

89



3.8 BYDLENÍ 

3.8.1 Vývoj bydlení 

Základní údaje o domech a bytech 

Dostupná evidence počtu trvale obydlených a neobydlených domů a bytů a jejich podrobnější dělení až 

do úrovně obcí je k dispozici pouze z jednotlivých sčítání. Průběžná evidence v ČR neexistuje. Za trvale 

obydlený dům nebo byt je považován dům nebo byt, ve kterém je k trvalému pobytu hlášena alespoň 

jedna osoba. Do neobydlených domů a bytů patří všechny případy, které nespadají do trvale obydlených. 

Počet TOB se odvíjí od počtu dokončených a zrušených bytů. Je možno předpokládat, že vlastní demolice 

tvoří pouze menší část odpadu bytů. Většina odpadu vzniká v rámci rekonstrukce a modernizace bytů 

nebo z jiných důvodů (faktické vynětí z bytového fondu pro nebytové a rekreační účely, slučování bytů v 

rodinných domech apod.). Vzhledem k vysoké bytové výstavbě v posledních letech a lepšímu 

hospodaření s bytovým fondem, počet trvale obydlených bytů v ČR roste. 

Růst počtu trvale obydlených bytů odráží rozvoj trvalého bydlení v obcích a je jednoznačným projevem 

jejich prosperity. Na druhé straně je nutno vnímat skutečnost, že průměrná zalidněnost bytů dlouhodobě 

klesá prakticky ve všech obcích ČR. Příčinou je pokles průměrné velikosti domácností, zejména vlivem 

růstu podílu jednočlenných domácností (důchodců, ale i mladých stále častěji samostatně bydlících osob). 

I v případě mírného růstu počtu trvale obydlených bytů tak může počet obyvatel obce klesat. 

Tabulka č. 3.8.1: Základní údaje o domech a bytech 

Obec 

Počet trvale 

obydlených domů 

Počet bytů slouž. 

k rekreaci 

v neobydl. 

domech 

Celkový počet 

bytů (TOB + 

neobydlené byty) 

TOB Celkem 

Trvale obydlené byty 

Podíl TOB 

v rodinných 

domech (%) 

Podíl TOB 

postavených 

do roku 1945 

(%) 

Podíl TOB 

post. mezi 

roky 

1946-1990 (%) 

Podíl TOB 

post. mezi 

roky 

1991-2001 (%) 

Počet 

neobydlených 

bytů 

Bašnice 62 12 102 77 85,7 29,9 62,3 7,8 25 

Bílsko u Hořic 39 5 60 42 100,0 40,5 52,4 7,1 18 

Boháňka 67 46 139 75 92,0 26,7 61,3 12,0 64 

Borek 32 37 81 38 97,4 34,2 52,6 10,5 43 

Bříšťany 71 19 110 78 92,3 26,9 61,5 10,3 32 

Cerekvice nad 

Byst. 174 39 347 261 65,1 32,6 39,5 28,0 86 

Červená Třemešná 29 16 63 39 82,1 23,1 66,7 10,3 24 

Dobrá Voda u 

Hořic 155 14 239 188 88,8 28,7 61,7 9,0 51 

Holovousy 146 49 255 181 92,8 24,3 68,0 7,7 74 

Hořice 1829 131 3783 3242 54,8 26,7 63,0 9,7 541 

Chomutice 166 43 268 198 88,9 38,9 55,1 5,6 70 

Jeřice 109 30 179 128 89,1 35,2 54,7 8,6 51 

Lískovice 67 34 119 79 92,4 40,5 57,0 2,5 40 

Lukavec u Hořic 87 57 168 105 93,3 31,4 58,1 9,5 63 

Miletín 267 54 488 366 76,2 33,3 47,8 18,9 122 

Milovice u Hořic 68 12 91 79 88,6 22,8 58,2 19,0 12 

Nevratice 50 23 94 58 98,3 41,4 53,4 3,4 36 

Ostroměř 363 52 638 495 74,7 31,9 59,4 7,5 143 

Petrovičky 13 8 24 13 100,0 38,5 46,2 15,4 11 

Podh. Újezd a 186 107 326 203 98,5 25,1 65,5 6,9 123 

90



Obec 

Počet trvale 

obydlených domů 

Počet bytů slouž. 

k rekreaci 

v neobydl. 

domech 

Celkový počet 

bytů (TOB + 

neobydlené byty) 

TOB Celkem 

Trvale obydlené byty 

Podíl TOB 

v rodinných 

domech (%) 

Podíl TOB 

postavených 

do roku 1945 

(%) 

Podíl TOB 

post. mezi 

roky 

1946-1990 (%) 

Podíl TOB 

post. mezi 

roky 

1991-2001 (%) 

Počet 

neobydlených 

bytů 

Vojice 

Rašín 26 9 47 32 100,0 28,1 62,5 3,1 15 

Rohoznice 94 45 174 108 94,4 14,8 76,9 8,3 66 

Sobčice 79 44 142 96 88,5 22,9 71,9 5,2 46 

Staré Smrkovice 73 23 142 86 88,4 38,4 51,2 10,5 56 

Sukorady 63 27 115 81 92,6 30,9 58,0 11,1 34 

Tetín 43 22 86 49 100,0 38,8 51,0 8,2 37 

Třebnouševes 88 16 133 100 95,0 24,0 65,0 8,0 33 

Úhlejov 33 44 88 35 100,0 25,7 57,1 14,3 53 

Vřesník 25 16 58 32 84,4 31,3 59,4 9,4 26 

SO ORP Hořice 4504 1034 8559 6564 1995 

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, vlastní výpočty 

Ve správním obvodě Hořice bylo při posledním sčítání v roce 2001 zaznamenáno 4504 trvale obydlených 

domů s 6564 trvale obydlenými byty. Nejvíc se jich nacházelo v obcích Hořice, Ostroměř, Miletín, 

Podhorní Újezd a Vojice, Cerekvice nad Bystřicí, Chomutice, Dobrá Voda u Hořic a Holovousy. Zásadní 

podíl trvale obydlených bytů tvořily byty v rodinných domech (ve všech obcích kromě Hořic a Cerekvic 

nad Bystřicí nad 70 %). Ze všech bytů zaujímaly přibližně 23 % neobydlené byty (1995). V některých 

obcích však tvořily neobydlené byty 40-60 % - Tetín, Vřesník, Petrovičky, Boháňka, Borek a Úhlejov. 

Správní obvod se vyznačuje starším bytovým fondem, převažují zde byty vybudované v období 1946- 

1990. 

Přírůstky počtu bytů po roce 2005 

Hrubé přírůstky počtu bytů jsou tvořeny zejména novou bytovou výstavbou (viz následující tabulka 

uvádějící počty dokončených bytů podle ČSÚ). Stále častěji jsou však tvořeny i tzv. neevidovanými 

přírůstky bytů (10-20 % nových bytů ročně). Tento pojem se poprvé objevil v ČR po sčítání v r. 2001, 

kdy přírůstek počtu bytů byl výrazně vyšší než nová bytová výstavba. Zdrojem neevidovaných přírůstků 

bytů je vznik nových bytů především v rodinných domech a jiných objektech (využívaných 

k rekreaci, podnikání). Tyto byty vznikají často bez evidence stavebních úřadů, v objektech, které již mají 

číslo popisné nebo evidenční (např. úpravami podkrovních prostor v rodinném domě) a jsou připojeny na 

sítě. 

Tabulka č. 3.8.2: Dokončené byty v letech 2005-2009 

Dokončené byty v letech 

Obec 

2005 2006 2007 2008 2009 

Celkem 

Bašnice 0 0 0 0 0 0 

Bílsko u Hořic 0 0 0 0 0 0 

Boháňka 0 1 1 0 2 4 

Borek 0 0 0 1 0 1 

Bříšťany 0 1 1 0 0 2 

Cerekvice nad Bystřicí 1 1 0 0 2 4 

Červená Třemešná 1 0 1 1 2 5 

91



Obec 

Dokončené byty v letech 

2005 2006 2007 2008 2009 

Celkem 

Dobrá Voda u Hořic 3 2 2 1 1 9 

Holovousy 0 1 2 8 0 11 

Hořice 8 22 35 17 2 84 

Chomutice 0 0 0 0 1 1 

Jeřice 0 2 0 0 0 2 

Lískovice 0 0 0 0 0 0 

Lukavec u Hořic 0 1 0 1 1 3 

Miletín 0 2 2 1 2 7 

Milovice u Hořic 1 1 0 0 1 3 

Nevratice 0 1 0 0 0 1 

Ostroměř 1 2 1 0 2 6 

Petrovičky 0 0 0 0 0 0 

Podhorní Újezd a Vojice 1 0 1 2 0 4 

Rašín 0 0 0 1 0 1 

Rohoznice 2 0 1 2 2 7 

Sobčice 1 0 0 0 0 1 

Staré Smrkovice 0 0 0 0 0 0 

Sukorady 2 0 1 0 0 3 

Tetín 0 1 0 0 1 2 

Třebnouševes 0 0 0 0 0 0 

Úhlejov 0 8 2 0 0 10 

Vřesník 0 0 0 2 1 3 

SO ORP Hořice 21 46 50 37 20 174 

ČR 32863 30190 41649 38380 38526 181 608 

Zdroj: ČSÚ 

Počty dokončených bytů v jednotlivých letech výrazně kolísají v regionech i celé ČR v závislosti na 

podmínkách bytové výstavby. V řešeném území SO ORP Hořice je trend výstavby mírně klesající, 

zatímco v ČR je rostoucí. V letech 2005-2009 bylo ve správním obvodě dokončeno 174 bytů, z toho 

téměř 50 % bylo postaveno v Hořicích. Větší vliv na absolutní rozsah bytové výstavby mají ještě 

Holovousy (11 dokončených bytů), Úhlejov (10) a Dobrá Voda u Hořic (9). 

Rozsah státem a obcemi dotované výstavby a jejich vliv na alokaci se v posledních letech spíše snižuje. 

V některých letech a obcích má však velký podíl. Stále významnějším faktorem se stávají podmínky 

financování nové bytové výstavby (zejména hypotéky a stavební spoření), podobně jak ve vyspělých 

zemích. Makroekonomické podmínky se tak stávají hlavním faktorem nové bytové výstavby. Na území 

většiny obcí však působí na novou výstavbu bytů řada místních faktorů (nabídka a ceny pozemků, 

podpora výstavby z veřejných zdrojů, infrastrukturní příprava území, alokace investic v oblasti služeb, 

změny v nabídce pracovních míst v regionu, dopravní dostupnost). 

92




Průměrný počet dokončených bytů na 1000 obyvatel za rok (2005-2009) 

Počet dokončených bytů jako hlavní zdroj přírůstku nových bytů je hodnocen ukazatelem „průměr 

dokončených bytů/1000 obyvatel/rok“ vypočítaným z dat z období 2005-2009. V úvahách založených na 

tradiční analýze vývoje cenzových domácností a odpadu bytů je obecně uvažováno s potřebou nové 

bytové výstavby v ČR kolem 40000 bytů ročně, tj. intenzitou cca 3-4 byty/1000 obyvatel ročně. Dle této 

skutečnosti byla nastavena škála pro hodnocení indikátoru. 

Hodnocení indikátoru počtu dokončených bytů na 1000 obyvatel ročně v průměru let 2005-2009: 

-2 menší než 1,5 

-1 1,5 – 1,99 

0 2 – 2,49 

1 2,5 – 2,99 

2 3,0 a více 

Tabulka č. 3.8.3: Dokončené byty 

Dokončené byty v letech 2005-2009 

Obec 

průměr dokončených bytů hodnocení 

celkem roční průměr 

/1000 obyvatel/rok indikátoru 

Bašnice 0 0 0,00 -2 

Bílsko u Hořic 0 0 0,00 -2 

Boháňka 4 0,8 3,63 2 

Borek 1 0,2 2,06 0 

Bříšťany 2 0,4 1,87 -1 

Cerekvice nad Bystřicí 4 0,8 0,99 -2 

Červená Třemešná 5 1 6,57 2 

Dobrá Voda u Hořic 9 1,8 3,25 2 

Holovousy 11 2,2 4,27 2 

Hořice 84 16,8 1,85 -1 

Chomutice 1 0,2 0,32 -2 

Jeřice 2 0,4 0,99 -2 

Lískovice 0 0 0,00 -2 

Lukavec u Hořic 3 0,6 2,20 0 

Miletín 7 1,4 1,52 -1 

Milovice u Hořic 3 0,6 2,07 0 

Nevratice 1 0,2 1,33 -2 

Ostroměř 6 1,2 0,87 -2 

Petrovičky 0 0 0,00 -2 

Podhorní Újezd a Vojice 4 0,8 1,31 -2 

Rašín 1 0,2 3,03 2 

Rohoznice 7 1,4 4,39 2 

Sobčice 1 0,2 0,65 -2 

Staré Smrkovice 0 0 0,00 -2 

Sukorady 3 0,6 2,93 1 

Tetín 2 0,4 2,96 1 

Třebnouševes 0 0 0,00 -2 

Úhlejov 10 2 16,59 2 

93



Dokončené byty v letech 2005-2009 

Obec 

průměr dokončených bytů hodnocení 

celkem roční průměr 

/1000 obyvatel/rok indikátoru 

Vřesník 3 0,6 6,02 2 

SO ORP Hořice 174 34,8 1,87 -1 

ČR 181 608 36321,6 3,50 2 

Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty 

Rozsah nové bytové výstavby - dokončených bytů, zejména v posledních letech výrazně rostl na většině 

území ČR. Počet dokončených bytů/1000 obyvatel ročně je však ve správním obvodě Hořice (1,87) 

výrazně pod průměrem ČR (3,5). Nejvyšší intenzitu bytové výstavby vykazují obce Úhlejov, Červená 

Třemešná, Vřesník, Rohoznice a Holovousy (nad 4 dokončené byty/1000 obyvatel ročně), naopak žádný 

byt se ve sledovaném období nepostavil v obcích Bašnice, Bílsko u Hořic, Lískovice, Petrovičky, Staré 

Smrkovice a Třebnouševes. Příčiny nižší bytové výstavby v těchto obcích mohou souviset s nízkou 

atraktivitou bydlení způsobenou odlehlou dopravní polohou nebo horšími hospodářskými podmínkami. 

Obrázek č. 3.8.1: Indikátor dokončené byty v letech 2005-2009 

Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty 

94






Vysoká intenzita bytové výstavby v některých Nízká intenzita bytové výstavby ve správním 

obcích – Úhlejov, Červená Třemešná, Vřesník, obvodu jako celku (nulová v obcích Bašnice, Bílsko 

Rohoznice a Holovousy (nad 4 dokončené u Hořic, Lískovice, Petrovičky, Staré Smrkovice a 

byty/1000 obyvatel ročně). 

Třebnouševes). 

Vysoký podíl bydlení v rodinných domech. Starší bytový fond. 

Dobrá dopravní dostupnost a atraktivní krajina 

zvyšující přitažlivost oblasti. 


Záplavové území v obci Nevratice brání rozvoji 

bydlení v obci. 

HROZBY 

Nízká intenzita bytové výstavby může vést ke 

zpomalení rozvoje regionu (doprava, služby, 

pracovní příležitosti). 

Vystěhování se především mladšího a vzdělaného 

obyvatelstva za vyšším životním standardem, 

zejména pracovními příležitostmi. 


Několik obcí správního obvodu se vyznačuje nulovou intenzitou bytové výstavby – Bašnice, Bílsko u 

Hořic, Lískovice, Petrovičky, Staré Smrkovice a Třebnouševes. V dalších 10 obcích je intenzita bytové 

výstavby podprůměrná. Příčiny nižší bytové výstavby zřejmě souvisí s nízkou atraktivitou bydlení 

způsobenou odlehlou dopravní polohou, malou velikostí a vybaveností těchto sídel a nižšími pracovními 

příležitostmi. Vypočtená nízká intenzita ale může být dána také nepřesnou evidencí počtu bytů (mohou 

zde existovat i značné neevidované přírůstky počtu bytů). Upřesnění bilancí bydlení je nezbytným 

předpokladem reálných odhadů potřeby nových ploch pro bydlení a dimenzování infrastruktury. 

Současný životní trend, který můžeme zaznamenávat posledních 10 let, způsobuje stěhování lidí z měst 

do příměstských obcí a růst počtu domácností vlivem poklesu průměrné velikosti domácnosti. To je 

způsobené růstem podílu domácností důchodců a životním stylem mladší generace. Na tento vývoj je 

potřeba reagovat a zaměřit se tak na přípravu lokalit pro bytovou výstavbu. Paralelně s tímto taktéž 

renovovat současný bytový fond, který z důvodu stáří často nesplňuje obecné požadavky na kvalitní a 

moderní bydlení. 

Nové rozvojové plochy pro bydlení a podnikání by měly být navrhovány citlivě s ohledem na ochranu 

nezastavěného území (přednostně by se měly zastavovat proluky v území), dostupnost dopravní a 

technické infrastruktury a s ohledem na obecné požadavky na výstavbu (oslunění, provětrání, dispozice 

orientace ke světovým stranám a celkovou urbanistickou koncepcí sídla). Je potřeba respektovat 

venkovskou a regionálně obvyklou zástavbu příslušnými regulativy, limity a ve vybraných případech také 

povinností zpracovat územní studie. Při plánování nových ploch se musí myslet na potřebu rozšiřování 

další infrastruktury (nové komunikace, veřejné osvětlení, čistírny...) a služby, které musejí být hrazeny 

především z veřejných zdrojů. 

Prioritou obcí by mělo být aktivní provádění pozemkové politiky, vyřešení vlastnických vztahů vzhledem 

k plochám pro rozvoj bydlení, zlepšování nabídky technicky připravených lokalit pro výstavbu bydlení a 

zajištění přiměřených podmínek bydlení pro všechny. K výstavbě nových bytů se dají využít 

nevyhovující byty, nebytové prostory a objekty nebo brownfields. Připravené pozemky pro individuální 

bydlení a nabídka bytů za přijatelné ceny pomůže ke stabilizaci obyvatel a přilákání nových obyvatel a 

tím i ke zvýšení příjmů obcí. Na rozvoj bydlení můžou obce využívat státních programů a evropských 

fondů. 

95



3.9 REKREACE 

V úvodu této kapitoly je nutné nejprve objasnit pojmy rekreace, cestovní ruch a turismus. 

• rekreace - krátkodobá forma odpočinku obyvatel v prostředí jiném než místo bydliště 

nevyžadující přenocování, 

• cestovní ruch - ekvivalent slova turismus, dlouhodobější forma odpočinku obyvatel mimo místo 

bydliště spojená s jedním či více přenocováními. 

Cestovní ruch a rekreace se v posledních desetiletích stávají stále významnějším jevem promítajícím se 

do území. Významně ovlivňují jak vlastní rozvoj systému osídlení tak antropogenní transformaci krajiny. 

V systému osídlení vytvářejí podněty především pro lokalizací druhého bydlení, ubytovacích a 

obslužných kapacit. 

Rozvoj rekreace je mnohdy spojován i se zásadním hospodářským rozvojem území, jeho prosperitou. Na 

druhé straně v mnoha případech i s negativními dopady na přírodní podmínky a životní prostředí. Je nutné 

vnímat i omezenou stabilitu tohoto rychle rostoucího odvětví, zejména v období zhoršené hospodářské 

prosperity. Rozvoj rekreace na svém území podporuje většina obcí ČR, je otázkou nakolik v těchto obcích 

existují skutečně podmínky pro využití komparativních výhod lokalit ve vazbě na vlastní obec, region či 

ještě širší území, a nakolik se jedná pouze o přání, neefektivní podporu rozvoje, na první pohled „čistého 

a dosud prosperujícího“ odvětví. 

Rozvoj rekreace a cestovního ruchu je založen především na využití jeho lokalizačních a realizačních 

předpokladů. Lokalizační předpoklady se obvykle dělí na přírodní a kulturně municipální (sociální). 

Realizační předpoklady na komunikační a materiálně technické (infrastrukturní). Pro hodnocení 

podmínek rekreace v území je možno uplatnit řadu přístupů, ovlivněných jak paradigmaty jednotlivých 

zkoumajících oborů, tak i praktickým omezením zdrojových dat a verifikace zvolených přístupů. 

Z geomorfologického hlediska lze rozdělit území SO ORP Hořice do dvou částí – severně od města 

Hořice se nachází Jičínská pahorkatina (Bělohradská pahorkatina) s poměrně pestrým reliéfem 

zvýrazněným dvěmi hřbety – Hořickým a Libotovským a jedním úvalem (Miletínským). Krajina této 

části Hořicka je tak relativně pestrá a tudíž i esteticky atraktivní, neboť především svahy výše 

jmenovaných hřbetů jsou hustě zalesněny. Naopak jižní část území – Cidlinská tabule (součástí 

Východolabské tabule) je rovinatá, intenzivně zemědělsky využívána, a tedy nepříliš esteticky cenná. I 

přesto se zde však nacházejí poměrně rozsáhlé plochy lesů s určitým rekreačním potenciálem. 

Ze sociokulturního hlediska je nutné ocenit výhodnou pozici SO ORP Hořice na rychlostní silnici R 35 

spojující Hradec Králové a Liberec. Správní obvod nenabízí kulturní památky mimořádného významu, 

určitý potenciál však může skrývat gastronomický turismus a spojení turismu s rodišti významných 

postav české literatury. 

3.9.1 Turistická atraktivita 

Území správního obvodu je v porovnání s celorepublikovým průměrem podprůměrně zalesněno, plochy 

lesů zde dosahují o něco více než pětiny celkové výměry SO (20,9 %). Lesní plochy jsou zastoupeny 

především na svazích Hořického a Libotovského hřbetu, o něco méně pak v Cidlinské tabuli. 

Na území Hořicka se nachází několik lokalit soustavy Natura 2000, jedná se o Evropsky významné 

lokality (EVL): 

• Staré Smrkovice - Veselský háj a Rybník Smrkovák – také Přírodní památka (PP), rozsáhlý 

lesní porost charakteru dubohabřiny a kyselé doubravy se vzácnou teplomilnou květenou a 

rybník, který je bohatou ornitologickou lokalitou), 

• Staré Smrkovice, Nevratice a Chomutice - Javorka a Cidlina - Sběř – jedná se o staré koryto 

přirozeného charakteru s místy bohatými porosty vodních makrofyt, v okolí extenzivně 

obhospodařované vlhké krvavcové louky), 

• Lukavec u Hořic – PP a EVL Byšičky - zahrnuje lesní porost s rybníky a rašelinnými loukami 

96



• Lukavec u Hořic - Lukavecký potok (chráněná lokalita velevruba tupého), 

• řeka Bystřice - lokalita velevruba tupého, 

• Červená Třemešná - rybník s bujnou vodní, obojživelnou a litorální vegetací s výskytem řady 

ohrožených druhů, 

• Miletín, Červená Temešná - EVL a Přírodní rezervace Miletínská bažantnice - chráněná díky 

svému starému dubovému porostu s menším rybníkem obklopeným olšinou. 

Z maloplošných chráněných území, které nejsou pod ochranou Natura 2000, je třeba zmínit: 

• Borek - PP Kalské údolí - podhorské údolí řeky Bystřice, v jejíž úzké nivě zůstalo zachováno 

bohaté naleziště bledule jarní, 

• Borek - PP Homolka - předmětem ochrany je lokalita vstavače bledého, 

• Hořice, Červená Třemešná - PP Farářova louka - chráněna pro svůj teplomilný dubohabrový 

porost, součástí lokality je i rašelinná lesní louka, 

• Hořice, Červená Třemešná - PP Údolí Bystřice - meandrující tok říčky Bystřice na dně údolí 

místy se zamokřenými loukami, 

• Třebnouševes, Rašín - PP Kazatelna - chrání teplomilnou doubravu s výskytem ohrožených 

druhů rostlin, 

• Jeřice – PP Nad Blatinou - lesní porost (dubohabřina). 

Význam těchto lokalit pro turismus a rekreaci není nijak velký, její význam spočívá spíše v jejich 

scénické hodnotě. 

Obrázek č. 3.9.1: Chráněná území přírody v SO ORP Hořice 

Zdroj: vrstvy ÚAP, EKOTOXA s.r.o., 2010 

97



V SO ORP Hořice se nachází 71 nemovitých památek (dle Národního památkového ústavu, 

http://monumnet.npu.cz), z toho 34 ve městě a středisku správního obvodu Hořice: 

• většina jeho památek je koncentrována na náměstí Jiřího z Poděbrad - jako např. měšťanské 

domy a novogotická radnice. 

• nepřístupný zámek s tvrzí, 

• židovský hřbitov a synagoga, 

• památkově chráněný pivovar. 

Co se týče počtu nemovitých památek, je třeba jmenovat i obec Miletín, kde se také nachází zámek 

Miletín s muzeem českého amatérského divadla a zámeckým parkem 

Zámky se nachází také v jiných obcích správního obvodu, všechny jsou ale veřejnosti nepřístupné: 

• barokní zámek v Cerekvicích nad Bystřicí s parkem, 

• secesní zámek s romantickými prvky Holovousy, 

• barokní zámek Jeřice se zámeckým parkem, 

• barokní zámek Sobčice (nově zrekonstruovaný) 

Hořicko je rodištěm významných postav české literatury a kultury – v Miletíně se narodil K. J. Erben (má 

zde rodný dům, v němž je nyní muzeum), v Ostroměři pak E. Štorch a světově uznávaný režisér Karel 

Zeman. Společně s E. Štorchem mají v Ostroměři muzeum a jsou zde zachovány jejich rodné domy. 

V Sukoradech se narodila herečka Věra Ferbasová-dům č. 19. 

Hořice jsou známy také každoročním pořádáním závodů „300 zatáček Gustava Havla“ a „Česká Tourist 

Trophy“ (každoroční mezinárodní motocyklové závody) a dále každoročním pořádáním Sochařského 

symposia s mezinárodní účastí, pořádaným od roku 1966. 

Značení území Hořicka pěšími turistickými stezkami je velice polarizované, hranicí je Hořický hřbet, na 

němž a na severní straně od něj je pěší turistické značení velice bohaté, zatímco na jižní straně území, ve 

Východolabské tabuli turistické značení zcela chybí. Je tedy možné říci, že intenzita pěšího turistického 

značení reflektuje přírodní podmínky území pro rekreaci a turismus. Výrazně rovnoměrněji je rozloženo 

cykloturistické značení, byť i zde je jeho intenzita vyšší v jičínské pahorkatině. Turistické informační 

centrum se v území nachází v Hořicích, Miletíně a Holovousích. 

Celková turistická atraktivita byla hodnocena na základě devíti ukazatelů rozdělených do tří skupin: 

přírodní turistické atraktivity (maloplošné zvlášť chráněné území; přírodní park; Natura 2000), kulturněhistorické 

turistické atraktivity (nemovité kulturní památky; zámek či hrad; archeologické naleziště) a 

sportovně-turistické atraktivity (cyklostezky; turistické stezky; koupaliště). Těmto ukazatelům byl 

přidělen příslušný počet bodů podle tabulky níže. Jejich výsledný počet je uveden v další tabulce. 

Celkový součet bodů za jednotlivé ukazatele představuje celkovou turistickou atraktivitu jednotlivých 

obcí. 

Oproti roku 2008 byla v tomto indikátoru učiněna změna, která lépe charakterizuje význam dané 

turistické atraktivity – atraktivita místního významu je násobena koeficientem 1, atraktivita regionálního 

významu je násobena koeficientem 2, atraktivita národního významu je násobena koeficientem 3. Na 

Hořicku jsou však všechny památky a turistické atraktivity místního významu, a tak se na celkovém 

hodnocení tento fakt neprojeví. 

Tabulka č. 3.9.1: Bodování jednotlivých ukazatelů pro vyhodnocení turistické atraktivity 

Kategorie ukazatelů Počet bodů Kritérium 

Přírodní atraktivity 

Kulturně-historické atraktivity 

0 Nevyskytuje se 

1 Plocha menší než polovina katastru obce 

2 Plocha větší než polovina katastru obce 


1 Počet objektů nižší než 3 

2 Počet objektů 3 a více 

98



Kategorie ukazatelů Počet bodů Kritérium 


Sportovně-turistické atraktivity 1 Prochází, popř. leží na okraji obce 

2 Prochází, popř. leží v intravilánu obce 

x1 Místní význam 

Koeficient významnosti pro 

x2 Regionální význam 

turismus 

x3 Národní význam 

Zdroj: Data ÚAP, Ekotoxa s.r.o., 2010, vlastní výpočty 

Tabulka č. 3.9.2: Průběžné hodnocení turistické atraktivity jednotlivých obcí SO ORP Hořice 

Podíl potenciálních 

Kulturněhistorickturistická 

Sportovně- 

Přírodní 

Obec rekreačních ploch 

atraktivita 

[%] 

atraktivita atraktivita 

Celková 

turistická 

atraktivita 

Bašnice 31,0 0 0 1 1 

Bílsko u Hořic 9,5 0 1 0 1 

Boháňka 63,2 0 1 4 5 

Borek 50,9 1 0 2 3 

Bříšťany 27,1 0 0 4 4 

Cerekvice nad Bystřicí 27,0 1 3 2 6 

Červená Třemešná 48,9 2 1 4 7 

Dobrá Voda u Hořic 19,4 0 0 2 2 

Holovousy 58,9 0 4 2 6 

Hořice 39,5 2 3 6 11 

Chomutice 14,4 1 1 2 4 

Jeřice 20,8 2 3 2 7 

Lískovice 42,8 0 1 2 3 

Lukavec u Hořic 58,4 2 0 3 5 

Miletín 37,5 2 3 6 11 

Milovice u Hořic 10,4 0 1 4 5 

Nevratice 11,8 1 0 0 1 

Ostroměř 31,4 0 2 2 4 

Petrovičky 68,8 0 0 0 0 

Podhorní Újezd a Vojice 43,7 0 0 4 4 

Rašín 31,9 1 0 0 1 

Rohoznice 23,4 0 2 2 4 

Sobčice 16,2 0 3 2 5 

Staré Smrkovice 38,9 2 1 0 3 

Sukorady 59,4 0 0 2 2 

Tetín 36,2 0 1 4 5 

Třebnouševes 13,5 1 0 4 5 

Úhlejov 60,7 0 1 4 5 

Vřesník 68,9 0 0 6 6 

SO ORP 37,5 - - - - 

Zdroj: Data ÚAP, Ekotoxa s.r.o., 2010, ČSÚ 2010, vlastní výpočty 

Z hodnocení jasně vyplývá, že nejvíce atraktivní z pohledu rekreace a cestovního ruchu je město Hořice a 

Miletín. S velkým odstupem za nimi následují obce Červená Třemešná a Jeřice, za nimi pak Cerekvice 

nad Bystřicí, Holovousy a Vřesník. 

99



K hodnocení rekreace a cestovního ruchu je dále potřeba zhodnotit potenciální rekreační plochy. Tento 

ukazatel zobecňuje vliv celkových přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně 

prostorového využití území a podává pohled na souhrnný přírodní potenciál území pro jeho rekreační 

využití. Hodnota ukazatele vzniká součtem ploch rekreačně využitelných v katastrálních územích 

jednotlivých obcí, který je poté vydělen celkovou rozlohou obce (jeho hodnota se na území ČR pohybuje 

od 0,8 do 98,6 %). Za rekreačně využitelné plochy jsou v našem pojetí považovány plochy lesní půdy, luk 

a pastvin, zahrad, sadů, dále vodní plochy (tekoucí a stojaté vody). Z tabulky výše je pak patrné, že mezi 

všemi obcemi dominuje obec Vřesník, těsně za ní pak obec Petrovičky, Boháňka a Úhlejov, tedy 

především obce, jejichž katastr se rozkládá v Jičínské pahorkatině. Nejnižších hodnot potenciálu 

rekreačních ploch dosahují spíše obce ve Východolabské tabuli. 

Podle Atlasu cestovního ruchu České republiky se dají obce na Hořicku rozdělit na základě rajonizace 

cestovního ruchu na obce spadající do: 

• venkovské krajiny s minimálními předpoklady pro cestovní ruch (do 19,9 % podílu potenciálních 

rekreačních ploch) - 7 obcí ve Východolabské tabuli (Sobčice, Chomutice, Nevratice, Bílsko u 

Hořic, Dobrá Voda u Hořic, Třebnouševes a Milovice u Hořic) 

• venkovské krajiny s příznivými předpoklady pro cestovní ruch (podíl potenciálních rekreačních 

ploch nad 50 %) - 8 obcí, z toho 6 v Jičínské pahorkatině (Vřesník, Borek, Úhlejov, Lukavec u 

Hořic, Holovousy a Boháňka) a 2 ve Východolabské tabuli (Sukorady a Petrovičky) 

• venkovské krajiny s průměrnými předpoklady pro cestovní ruch - zbylé obce SO ORP Hořice. 

3.9.2 Hromadná ubytovací zařízení 

Na Hořicku se dle Turistického portálu Podzvičínsko (http://www.podzvicinsko.cz) nachází 

v nejrůznějších ubytovacích zařízeních nejrůznější kvality 1 330 lůžek, z toho však odhadem 1062 

v kempech, tedy v ubytovacích zařízeních nižší kvality. Největší ubytovací kapacitu v zařízeních vyšší 

kvality poskytuje město Hořice, kde se nachází dva hotely, jeden penzion a ubytovna, jejichž kapacita je 

celkem 212 lůžek. Celkově se tak ve správním středisku oblasti nachází naprostá většina celkových lůžek 

SO ORP (z nich však mnoho v ubytovacích zařízeních nižšího typu). Z dalších obcí SO ORP se nachází 

ubytování jen v obcích Červená Třemešná, Miletín, Milovice u Hořic a v Úhlejově. 

Tabulka č. 3.9.3: Hromadná ubytovací zařízení v obcích SO ORP Hořice v roce 2010 

Hotely Penziony Apartmány Ubytovny Kempy 

Obec 

celkem 

lůžek 

celkem 

lůžek 

celkem 

lůžek 

celkem 

lůžek 

celkem 

lůžek 

Červená Třemešná 0 0 0 0 1 4 0 0 0 0 

Hořice 2 78 1 34 8 52 3 280 3 600* 

Miletín 0 0 1 30 0 0 0 0 1 262 

Milovice u Hořic 0 0 0 0 2 15 0 0 1 200* 

Chomutice 0 0 0 0 1 15 0 0 0 0 

Úhlejov 0 0 1 22 0 0 0 0 0 0 

Tetín 0 0 1 10 0 0 0 0 0 0 

SO ORP Hořice 2 78 3 86 1 4 1 100 5 1062 

Zdroj: Turistický portál Podzvičínsko, http://www.podzvicinsko.cz, 2010 

100



3.9.3 Individuální rekreace 

Z důvodu neexistence aktuálních dat o objektech druhého bydlení jsou použita data z roku 2001. 

Aktualizace dat o individuální rekreaci v rámci SO ORP Hořice proběhne v roce 2012 kdy budou 

aktualizovány počty rekreačních objektů v rámci Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Podobně bude 

aktualizován i ukazatel turisticko rekreačního zatížení. Již dnes se však dá tvrdit, že došlo k určitým 

kvantitativním i kvalitativním změnám co se týče ubytovacích zařízení. 

Míra „rekreační“ transformace sídel měřená podílem-významem rekreační obytné funkce k obytné funkci 

sídel může být předmětem různého výkladu. Tradiční výklad se opírá o spíše negativní hodnocení této 

transformace. Toto hodnocení je v současnosti překonané s rostoucím bohatstvím a životní úrovní 

společnosti. Rekreační bydlení je dominantní části druhého bydlení u většiny obcí. V ČR je podíl 

domácností vlastnících rekreační bydlení odhadován na 10–15 % z celkového počtu domácností, druhé 

bydlení celkem na 20–25 % domácností. Rozsah tohoto historicky a hodnotově vzniklého fenoménu je 

mimořádný i v mezinárodním srovnání. Druhé a rekreační bydlení je tak přirozeným projevem preferencí 

obyvatel podobně jako druhý automobil v rodině. Z hospodářského a sociálního hlediska (snižuje napětí 

na trhu bydlení, umožňuje velmi individuální formy rekreace, posiluje sociální soudržnost rodin) je tak 

v případě samotného předkládaného hodnocení vnímáno pozitivně. 

V obcích SO ORP Hořice se nachází určitý počet chat, chalup a zahrádek, které se označují jednotně jako 

objekty individuální rekreace (dále jen OIR). Jejich počty jsou uvedeny v následující tabulce. Největšího 

počtu objektů dosahuje město Hořice a Podhorní Újezd a Vojice. Pro zhodnocení jejich koncentrace jsou 

OIR vyjádřeny v přepočtu na plochu příslušné obce. 

Tabulka č. 3.9.4: Počet objektů individuální rekreace (OIR) ve SO ORP Hořice 

Obec Rozloha (km 2 ) Počet objektů individuální rekreace Počet OIR na km 2 

Bašnice 6,1 14 2,3 

Bílsko u Hořic 2,1 5 2,4 

Boháňka 9,5 64 6,7 

Borek 6,4 37 5,8 

Bříšťany 3,7 15 4,1 

Cerekvice nad Bystřicí 8,3 25 3,0 

Červená Třemešná 6,6 16 2,4 

Dobrá Voda u Hořic 5,8 22 3,8 

Holovousy 9,3 68 7,3 

Hořice 21,4 380 17,8 

Chomutice 10,5 45 4,3 

Jeřice 6,9 39 5,7 

Lískovice 9,2 30 3,3 

Lukavec u Hořic 8,7 28 3,2 

Miletín 8,9 100 11,2 

Milovice u Hořic 3,3 7 2,1 

Nevratice 3,2 50 15,6 

Ostroměř 12,3 100 8,1 

Petrovičky 2,0 3 1,5 

Podhorní Újezd a Vojice 6,9 110 15,9 

Rašín 2,2 16 7,3 

Rohoznice 9,0 50 5,6 

Sobčice 3,7 60 16,2 

Staré Smrkovice 5,2 20 3,8 

Sukorady 5,5 21 3,8 

Tetín 2,8 15 5,4 

101



Obec Rozloha (km 2 ) Počet objektů individuální rekreace Počet OIR na km 2 

Třebnouševes 6,3 20 3,2 

Úhlejov 4,1 75 18,3 

Vřesník 3,1 19 6,1 

SO ORP Hořice 192,8 1454 7,5 

Zdroj: Ekotoxa s.r.o, 2010; vlastní výpočty 

Obrázek č. 3.9.2: Počet objektů individuální rekreace na km 2 ve SO ORP Hořice 

OIR/km2 

20 

16 

12 

8 

4 

0 

Úhlejov 

Hořice 

Sobčice 

Podhorní Újezd a Vojice 

Nevratice 

Miletín 

Ostroměř 

Rašín 

Holovousy 

Boháňka 

Vřesník 

Borek 

Jeřice 

Rohoznice 

Tetín 

Chomutice 

Bříšťany 

… 

Zdroj: Ekotoxa s.r.o., 2010; vlastní výpočty 

Z obrázku výše jasně vyplývá, že obcí s nejvyšší koncentrací OIR je obec Úhlejov (dáno malou rozlohou 

obce a poměrně vysokým počtem OIR). Vyšší koncentraci OIR mají dále obce Hořice, Sobčice, Podhorní 

Újezd a Vojice a Nevratice, v ostatních obcích je počet OIR v přepočtu na plochu dané obce nižší. 

Fenoménem druhé poloviny 20. století se stalo zahrádkaření a chataření. Rozsáhlé zahrádkářské kolonie 

vznikaly především v blízkosti velkých měst (proto jejich počet není v SO ORP Hořice příliš vysoký) 

jako jedna z mála možností rekreace v době omezeného pohybu osob za hranice republiky. Zahrádky 

často výstavbou chat ztrácely charakter čistého zahrádkářství a staly se spíše lokalitami chatařskými, 

uvedené počty zahrádek a chat tak lze spíše chápat kumulativně. 

102



3.9.4 Turisticko-rekreační zatížení 

Dalším podstatným ukazatelem rekreace je turisticko-rekreační zatížení území, které vyjadřuje počet 

rekreačních a turistických lůžek na km 2 . Zcela dominantní zatížení vykazují pouze obce Hořice a 

Podhorní Újezd a Vojice, s velkým odstupem pak následují Milovice u Hořic. Naopak malých hodnot 

turisticko-rekreačního zatížení nabývají obce Bašnice, Bílsko u Hořic a Červená Třemešná, Petrovičky a 

Třebnouševes. 

Tabulka č. 3.9.5: Turisticko-rekreační zatížení obcí v SO ORP Hořice 

Obec 

Počet rekreačních 

a turistických lůžek na km 2 Turisticko-rekreační zatížení 

Bašnice 

17,7 malé zatížení 

Bílsko u Hořic 


Boháňka 

34,9 významné zatížení 

Borek 


Bříšťany 


Cerekvice nad Bystřicí 


Červená Třemešná 


Dobrá Voda u Hořic 

28,3 rozvojové zatížení 

Holovousy 


Hořice 

125,6 zcela dominantní zatížení 

Chomutice 


Jeřice 


Lískovice 


Lukavec u Hořic 


Miletín 

97,1 velmi významné zatížení 

Milovice u Hořic 


Nevratice 


Ostroměř 


Petrovičky 




Rašín 


Rohoznice 


Sobčice 


Staré Smrkovice 


Sukorady 


Tetín 


Třebnouševes 


Úhlejov 


Vřesník 


Zdroj: Atlas cestovního ruchu České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006 

103




Jedním z hlavních indikátorů hodnotící celkový turisticko-rekreační potenciál zkoumaného území byla 

zvolena celková turistická atraktivita, syntetizující v sobě atraktivity přírodní, kulturně-historické a 

sportovně-turistické. Indikátor reflektuje rozličné atraktivity a spolu s ukazatelem podílu potenciálních 

rekreačních ploch, který uvádí zastoupení ploch využitelných k rekreaci na celkové výměře katastru 

obce, hodnotí souhrnně rekreační potenciál správního obvodu. Kvalitu turistické infrastruktury vystihuje 

počet lůžek v turistických a rekreačních zařízeních v přepočtu na jednotku plochy. 

Hodnocení indikátoru 

„turistická atraktivita“: 

-2 1 a méně 

-1 2 - 3 

0 4 - 5 

1 6 - 8 

2 9 a více 


„podíl PRP“: 

-2 méně než 12,0 % 

-1 12,0 – 24,99 % 

0 25,0 – 49,99 % 

1 50,0 – 64,99 % 

2 65,0 % a více 


„turisticko-rekreační 

zatížení“: 

-2 20,0 a méně 

-1 20,1 – 30,0 

0 30,1 – 60,0 

1 60,1 – 110,0 

2 110,1 a více 

Tabulka č. 3.9.6: Hodnocení indikátorů turistické atraktivity, podílu potenciálních rekreačních ploch a 

turisticko-rekreačních zatížení obcí. 

Obec 

Počet 

Turistická Hodnocení PRP Hodnocení 

Hodnocení 

lůžek na 

atraktivita indikátoru (v %) indikátoru 

km 2 indikátoru 

Bašnice 1 -2 31,0 0 17,7 -2 

Bílsko u Hořic 1 -2 9,5 -2 19,2 -2 

Boháňka 5 0 63,2 1 34,9 0 

Borek 3 -1 50,9 1 47,5 0 

Bříšťany 4 0 27,1 0 36,8 0 

Cerekvice nad Bystřicí 6 1 27,0 0 37,9 0 

Červená Třemešná 7 1 48,9 0 18,3 -2 

Dobrá Voda u Hořic 2 -1 19,4 -1 28,3 -1 

Holovousy 6 1 58,9 1 45,2 0 

Hořice 11 2 39,5 0 125,6 2 

Chomutice 4 0 14,4 -1 28,7 -1 

Jeřice 7 1 20,8 -1 39,9 0 

Lískovice 3 -1 42,8 0 26,0 -1 

Lukavec u Hořic 5 0 58,4 1 36,5 0 

Miletín 11 2 37,5 0 97,1 1 

Milovice u Hořic 5 0 10,4 -2 106,0 1 

Nevratice 1 -2 11,8 -2 81,0 1 

Ostroměř 4 0 31,4 0 54,2 0 

Petrovičky 0 -2 68,8 2 18,3 -2 


4 0 43,7 0 125,4 2 

Vojice Rašín 1 -2 31,9 0 34,6 0 

Rohoznice 4 0 23,4 -1 38,3 0 

Sobčice 5 0 16,2 -1 89,0 1 

Staré Smrkovice 3 -1 38,9 0 40,0 0 

Sukorady 2 -1 59,4 1 29,7 -1 

Tetín 5 0 36,2 0 47,1 0 

Třebnouševes 5 0 13,5 -1 17,8 -2 

Úhlejov 5 0 60,7 1 101,0 1 

Vřesník 6 1 68,9 2 34,8 0 

Zdroj: Atlas cestovního ruchu České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006; ČSÚ 2010;, Data 

ÚAP, Ekotoxa s.r.o., 2010 

104



Obrázek č. 3.9.3: Turistická atraktivita obcí SO ORP Hořice 

Zdroj: Data ÚAP, 2010, ČSÚ 2010, Ekotoxa s.r.o., vlastní výpočty 

Obrázek č. 3.9.4: Potenciál rekreačních ploch SO ORP Hořice 

Zdroj: Data ÚAP, EKOTOXA s.r.o., 2010 

105



Obrázek č. 1.9.5: Turisticko rekreační zatížení obcí SO ORP Hořice vyjádřené počtem lůžek na km 2 

Zdroj: Data ÚAP, EKOTOXA, s.r.o. 2010 

106




SWOT analýza pro územní plánování 


Různorodá krajina a kvalitní přírodní hodnoty 

území vytvářejí potřebný potenciál rozvoje 

cestovního ruchu. 

Dobrá dostupnost různými druhy dopravy 

umožňuje široké využití potenciálu cestovního 

ruchu především z hlediska jednodenních aktivit. 


Nerovnoměrné rozmístění turistických atraktivit 

(soustředění významnějších turistických atraktivit 

do severní poloviny území). 

Nízký podíl turistických a rekreačních ploch v jižní 

části SO (Sobčice, Chomutice, Nevratice, Bílsko u 

Hořic, Dobrá Voda u Hořic, Třebnouševes a 

Milovice u Hořic). 

Poměrně velké množství zámků na území Hořicka. Zchátralost a nepřístupnost zámků na Hořicku 

(Hořice, Cerekvice nad B., Holovousy, Jeřice, 

Sobčice). 

Únosná kapacita území pro rekreaci a turismus 

není v oblasti dosud překročena, čímž vzniká 

prostor pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu. 


Rozvojové programy a projekty financované 

z různých zdrojů mohou výrazně napomoci rozvoji 

cestovního ruchu. 

Poloha SO ORP Hořice v blízkosti krajského 

města Hradce Králové a na silnici R 35. 

Kvantitativně nedostatečná nabídka služeb pro 

cykloturisty (opravny, specializované restaurace 

aj). 

Nedostatečná kvalita cyklostezek a cyklotras. 

Chybějící pěší turistické trasy v jižní části území. 

Nedostatečný kapitál venkovských obcí a 

podnikatelských subjektů potřebný pro 

zkvalitňování služeb v rámci turismu. 

HROZBY 

Okolní turistická konkurence (Krkonoše, Český 

ráj) může znesnadnit využití potenciálu cestovního 

ruchu v území. 

SWOT analýza pro prostorové (strategické) plánování 



Spojení města Hořice s výrobou hořických trubiček Kvalitativně nedostatečná nabídka turistických 

a Miletína s výrobou tzv. miletínských modlitbiček služeb (ubytování a stravování). 

vytváří potenciál pro gastronomický cestovní ruch. 

Hořicko jako rodiště významných osobností Chybějící pěší turistické trasy v jižní části území. 

(Erben, Štorch). 

Nedostatečný kapitál venkovských obcí a 

podnikatelských subjektů potřebný pro 

zkvalitňování služeb v rámci turismu. 


Rozvoj gastronomického cestovního ruchu 

(založeného na bioproduktech a hořických 

trubičkách) a ekoturismu může obohatit nabídku 

v oblasti cestovního ruchu, která dosud není 

výrazněji využita. 

HROZBY 

Neefektivní využívání veškerého potenciálu pro 

rekreaci a cestovní ruch. 

Izolovaná nabídka různých služeb cestovního ruchu 

může nepříznivě ovlivnit návštěvnost. 

Slabá a nadále oslabující se pozice Hořic jako 

centra služeb pro turisty. 

107



3.9.7 Problémy k řešení v rámci územního plánování a jiné problémy 

Kvantitativní a kvalitativní změny rekreace v SO ORP Hořice mezi lety 2008 - 2010 

Mezi roky 2008 a 2010 nedošlo k výraznému růstu intenzity cestovního ruchu. Jedním z důvodů může 

být nedostatečný rozvoj jak turistické infrastruktury, tak i nedostatečná kvalita ubytovacích kapacit. 

Rovněž propagace v cestovním ruchu je stále slabá, ač přírodní i kulturní předpoklady správního obvodu 

jsou relativně dobré. Jedním z bariér rozvoje může být nedostatečný kapitál místních obyvatel potřebný 

k realizaci podnikatelských záměrů v oblasti cestovního ruchu. 

V tomto směru je možno vidět příležitost v evropských dotačních zdrojích – obce a podnikatelé Hořicka 

mohou v rámci opatření na podporu cestovního ruchu čerpat z evropských dotačních zdrojů – z Programu 

rozvoje venkova či Regionálního operačního programu Severovýchod. 

Právě díky výše zmíněným dotačním titulům bylo možno zaznamenat určité zlepšení především co se 

týče propagace Hořicka jako turistické destinace, kde sehrál rozhodující roli Královehradecký kraj. 

Jelikož však tyto rozvojové projekty byly ukončeny teprve nedávno či jsou ještě v realizaci, je zatím 

nemožné očekávat výrazný nárůst cestovního ruchu na Hořicku způsobený těmito projekty. Velkou 

rezervu lze u aktérů cestovního ruchu SO ORP Hořice vidět v čerpání dotací na investiční projekty 

cestovního ruchu – mezi lety 2008 – 2010 byly realizovány pouze tři projekty spíše nepřímo zaměřené na 

cestovní ruch. 

Projekty podpořené v letech 2008 až 2010 v rámci ROP Severovýchod a celkové náklady na projekt: 

Investiční projekty: 

• Hořice – město bez bariér - Město Hořice – 96,4 mil. Kč 

• Víceúčelový dům v Miletíně – Město Miletín – 11,9 mil. Kč 

• Regenerace veřejných prostranství a rozšíření občanské vybavenosti v obci Podhorní Újezd a 

Vojice – Obec Podhorní Újezd a Vojice – 9,7 mil. Kč 

Neinvestiční projekty: 

• Cílená prezentace a propagace Královéhradeckého kraje jako celku - Královehradecký kraj – 33,5 

mil. Kč 

Jaký bude přínos všech těchto projektů pro udržitelný rozvoj území, ještě není jasné. Díky zlepšené 

propagaci Hořicka jako turistické destinace z krajských struktur a v kombinaci se zlepšenou ubytovací i 

stravovací infrastrukturou by tak Hořicko mohlo výrazně ekonomicky těžit z cestovního ruchu. Rovněž je 

nutné při rozvíjení potenciálu cestovního ruchu rozvíjet místní zdroje – tedy budovat svou identitu na 

regionálních gastronomických produktech či významných rodácích. Kapacity pro rozvoj turismu zde ještě 

existují, proto není třeba se obávat překročení limitů ekologické udržitelnosti. 

Možné strategické rozvojové záměry pro SO ORP Hořice: 

• Zkvalitnění a rozšíření sítě pěších tras především v jižní části území, zvýšení propagace a 

vytvoření konceptu rozvoje cyklotras pro celé území správního obvodu. 

• Zlepšení image regionu jako turistické destinace (využít potenciálu hořických trubiček a 

miletínských modlitbiček a významných rodáků), vytvoření produktových balíčků rekreačních 

služeb. 

• Podpora rozvoje města Hořice, posílení jeho střediskové funkce a ekonomiky za účelem zlepšení 

nabídky služeb nejen pro místní obyvatele, ale i turisty a rekreanty. 

108



3.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 

3.10.1 Daňová výtěžnost 

Daňové příjmy rozpočtů obcí upravuje zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých 

daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů. 

Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daň z nemovitostí a podíl na sdílených daních, které 

zahrnují daň z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob. Výše 

podílu obcí na sdílených daních je závislá zejména na celkové výměře katastrálních území obce (váha 3 

%), prostém počtu obyvatel (váha 3 %) a koeficientech postupných přechodů stanovených v příloze č. 2 

k uvedenému zákonu (váha 94 %). 

Současná nepříznivá ekonomická situace zapříčinila snížení daňových příjmů většiny obcí ČR. Celkové 

daňové příjmy obcí ČR klesly v roce 2009 o 12 % proti roku 2008. Došlo k propadu všech skupin 

daňových příjmů s výjimkou daně z nemovitostí, která vzrostla o 24 %. 

Ve správním obvodě Hořice daňová výtěžnost vzrosla z 7,49 tis. Kč na obyvatele (rok 2007) na 8,7 tis. 

Kč na obyvatele (rok 2009). Největší výtěžnosti přitom bylo dosaženo v obcích Petrovičky (10,48 tis. 

Kč/obyv.), Lískovice (10,45), Boháňka (10,34), Bašnice (10,17) a Borek (10,04). Naopak nejnižší 

daňovou výtěžnost vykazují Vřesník, Tetín a Lukavec u Hořic. 

Tabulka č. 3.10.1: Daňová výtěžnost (v tis. Kč) 

Název obce 

Daňový příjem celkem Daňová výtěžnost Daňová výtěžnost 

2009 

na 1 obyvatele 2009 na 1 obyvatele 2007 

Bašnice 1 901,20 10,17 8,36 

Bílsko u Hořic 944,33 7,74 7,28 

Boháňka 2 264,16 10,34 8,47 

Borek 993,96 10,04 5,6 

Bříšťany 1 782,79 7,72 7,69 

Cerekvice nad Bystřicí 6 326,82 7,67 7,37 

Červená Třemešná 1 350,64 8,49 6,94 

Dobrá Voda u Hořic 4 433,13 7,62 7,23 

Holovousy 4 154,76 8,05 7,78 

Hořice 83 656,57 9,24 7,47 

Chomutice 6 052,98 9,61 9,15 

Jeřice 3 312,00 8,32 7,74 

Lískovice 2 079,03 10,45 8,49 

Lukavec u Hořic 2 165,66 7,49 7,52 

Miletín 7 352,90 8,08 6,95 

Milovice u Hořic 2 632,10 8,52 7,61 

Nevratice 1 284,98 8,62 7,29 

Ostroměř 10 799,49 7,68 7,15 

Petrovičky 460,94 10,48 7,45 

Podhorní Újezd a Vojice 4 719,55 7,58 7,58 

Rašín 643,36 9,32 6,66 

Rohoznice 2 744,78 8,32 7,66 

Sobčice 2 298,73 7,56 7,51 

Staré Smrkovice 2 173,51 7,93 7,15 

Sukorady 1 722,50 8,20 7,26 

Tetín 1 020,70 7,29 7,48 

Třebnouševes 2 473,56 8,93 7,88 

Úhlejov 1 082,10 7,62 6,55 

Vřesník 736,12 7,29 5,24 

SO ORP Hořice 163 563,35 8,70 7,49 

Zdroj: MF ČR 

109



3.10.2 Nezaměstnanost 

Míra nezaměstnanosti 

Průměrná roční míra nezaměstnanosti správního obvodu je za období 2007 až srpen 2010 7,68 %. 

Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazují obce Úhlejov (22,68 %), Petrovičky (19,12 %), Staré Smrkovice 

(13,64 %) a Nevratice (12,7 %), nejnižší pak Milovice u Hořic, Bílsko u Hořic a Hořice (5-6,5 %). 

Tabulka č. 3.10.2: Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v období 2007 až 08-2010 

Obec 

Průměrná roční míra nezaměstnanosti 

2007 2008 2009 2010 (1.-8.) Průměr 

Bašnice 7,73 7,65 9,62 12,50 9,09 

Bílsko u Hořic 5,95 5,10 6,29 5,36 5,71 

Boháňka 8,78 8,51 8,87 7,45 8,49 

Borek 12,78 9,81 11,30 10,00 11,06 

Bříšťany 7,21 5,63 11,94 11,71 8,89 

Cerekvice nad Bystřicí 7,89 6,68 9,05 9,69 8,20 

Červená Třemešná 9,72 6,69 10,48 14,58 9,99 

Dobrá Voda u Hořic 9,16 6,11 10,10 10,21 8,77 

Holovousy 6,60 5,24 8,14 11,14 7,48 

Hořice 5,67 4,63 7,61 8,76 6,48 

Chomutice 8,87 6,69 11,69 15,38 10,23 

Jeřice 5,56 5,14 9,63 11,46 7,63 

Lískovice 9,38 8,94 8,77 11,46 9,47 

Lukavec u Hořic 6,89 5,65 11,85 11,67 8,77 

Miletín 5,76 4,95 8,54 8,27 6,75 

Milovice u Hořic 4,28 4,89 5,17 7,58 5,29 

Nevratice 12,70 8,06 14,75 16,60 12,70 

Ostroměř 10,76 9,11 11,83 15,00 11,37 

Petrovičky 16,67 18,14 21,08 21,32 19,12 

Podhorní Újezd a Vojice 6,34 5,75 8,47 10,34 7,49 

Rašín 12,36 6,32 5,17 6,03 7,60 

Rohoznice 5,50 5,07 8,06 9,15 6,74 

Sobčice 7,50 8,40 9,94 11,44 9,13 

Staré Smrkovice 11,28 9,68 18,77 15,40 13,64 

Sukorady 4,55 4,80 8,16 11,62 6,89 

Tetín 8,83 6,00 10,83 5,50 8,00 

Třebnouševes 7,60 6,45 10,34 9,49 8,38 

Úhlejov 21,48 23,52 21,67 24,72 22,68 

Vřesník 6,38 4,79 11,70 7,18 7,54 

SO ORP Hořice 6,86 5,73 8,85 10,08 7,68 

Zdroj: MPSV 

Jak ukazuje následující graf, docházelo nejdříve ve správním obvodu k pozvolnému poklesu 

nezaměstnanosti (r. 2007, 2008), po kterém následoval v důsledku ekonomické krize prudký nárůst až do 

začátku roku 2010, kdy opět začíná mírně klesat. 

110



Obrázek č. 3.10.1: Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP Hořice v období 2007 až 08-2010 

14 

míra nezaměstnanosti (%) 

12 

10 

8 

6 

4 

2 

0 

01-2007 

03-2007 

05-2007 

07-2007 

09-2007 

11-2007 

01-2008 

03-2008 

05-2008 

07-2008 

09-2008 

11-2008 

01-2009 

03-2009 

05-2009 

07-2009 

09-2009 

11-2009 

01-2010 




Zdroj: MPSV 

Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 

Od roku 2007 došlo k výraznému nárůstu počtu uchazečů na jedno VPM z 6 na 26 v srpnu 2010. To bylo 

způsobeno výrazným úbytkem volných pracovních míst ze 114 (průměr v r. 2007) na 25 (průměr ledensrpen 

2010), ale také přírůstkem uchazečů o zaměstnání z 631 na 927. 

Ve správním obvodu se vyskytují obce, ve kterých v celém sledovaném období nevzniklo žádné volné 

pracovní místo: Bašnice, Borek, Bříšťany, Lískovice, Nevratice, Petrovičky, Rašín, Staré Smrkovice, 

Sukorady, Tetín, Třebnouševes, Úhlejov a Vřesník. Jedná se o malé obce s počtem obyvatel okolo 300. 

Tabulka č. 3.10.3: Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 

Obec 


2007 2008 2009 2010 (1.-8.) 

Bašnice 

Bílsko u Hořic 15,00 

Boháňka 99,00 

Borek 

Bříšťany 

Cerekvice nad Bystřicí 5,30 3,15 7,16 

Červená Třemešná 1,20 1,18 27,67 

Dobrá Voda u Hořic 13,04 9,52 36,78 111,50 

Holovousy 58,33 46,33 

Hořice 3,27 3,40 18,17 19,73 

Chomutice 7,30 14,81 363,00 

Jeřice 69,33 

Lískovice 

Lukavec u Hořic 9,09 11,71 

Miletín 5,77 3,42 13,35 58,60 

Milovice u Hořic 11,00 18,20 

Nevratice 

Ostroměř 20,27 31,46 122,63 276,33 

Petrovičky 

Podhorní Újezd a Vojice 5,17 4,80 106,00 86,33 

Rašín 

Rohoznice 4,81 3,88 10,57 28,00 

111



Obec 


2007 2008 2009 2010 (1.-8.) 

Sobčice 13,00 13,10 9,92 


Sukorady 

Tetín 


Úhlejov 

Vřesník 

SO ORP Hořice 5,55 5,50 26,32 44,88 

Zdroj: MPSV 

Pozn.: Prázdná buňka znamená, že není žádné volné pracovní místo. 

3.10.3 Podnikatelská struktura 

Na území SO ORP Hořice působí celkem 4463 firem. Z 1963 z nich, které uvádějí počet svých 

zaměstnanců, je 1563 firem bez zaměstnanců, 267 firem zaměstnává 1–5 osob, dalších 46 firem má 6–9 

zaměstnanců, 38 firem má 10–19 zaměstnanců. S rostoucím počtem zaměstnanců počet firem rychle 

klesá. 

Tabulka č. 3.10.4: Počet podniků podle počtu zaměstnanců (31.12.2009) 

Počet zaměstnanců 

Počet firem 

Bez zaměstnanců 1 563 

1 - 5 267 

6 - 9 46 

10 - 19 38 

20 - 24 9 

25 - 49 21 

50 - 99 13 

100 - 199 5 

250 - 499 1 

Celkem (uvedeno) 1 963 

Neuvedeno 2 500 

Celkem 4 463 

Zdroj: ČSÚ 

Podle CZ-NACE 1 je možné zařadit největší počet firem (558) do oblasti maloobchodu (kromě 

motorových vozidel) a do oblasti specializované stavební činnosti (419 firem), dále pak do oblasti 

velkoobchodu (kromě motorových vozidel) (351 firem) a rostlinné a živočišné výroby, myslivosti a 

souvis. činnosti (247 firem). 

1 

Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) nahradila Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností 

(OKEČ) s účinností od 1. ledna 2008. Nová klasifikace CZ-NACE má zohlednit technologický rozvoj a strukturální 

změny hospodářství za posledních patnáct let, a tedy být relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu, jako i lépe 

srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi, protože je součástí systému statistických klasifikací, které 

vznikly pod záštitou Statistické divize OSN. 

112



Tabulka č. 3.10.5: Počet podniků podle NACE (31.12.2009) 

NACE 

Počet 

firem 

Maloobchod, kromě motorových vozidel 558 

Specializované stavební činnosti 419 

Velkoobchod, kromě motorových vozidel 351 

Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti 247 

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 221 

Stravování a pohostinství 206 

Výstavba budov 184 

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 183 

Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě 

nábytku 142 

Právní a účetnické činnosti 132 

Poskytování ostatních osobních služeb 130 

Pozemní a potrubní doprava 119 

Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 114 

Činnosti organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů 109 

Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti 97 

Činnosti v oblasti nemovitostí 79 

Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy 75 

Výroba oděvů 69 

Výroba potravinářských výrobků 67 

Vzdělávání 67 

Sportovní, zábavní a rekreační činnosti 66 

Výroba elektrických zařízení 64 

Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 62 

Ostatní finanční činnosti 55 

Zdravotní péče 45 

Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení 44 

Činnosti v oblasti informačních technologií 40 

Opravy a instalace strojů a zařízení 37 

Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost 37 

Výroba textilií 29 

Výroba strojů a zařízení j. n. 28 

Ostatní zpracovatelský průmysl 28 

Výroba nábytku 24 

Ubytování 24 

Reklama a průzkum trhu 21 

Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 20 

Lesnictví a těžba dřeva 19 

Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití 19 

Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti 16 

Informační činnosti 10 

Bezpečnostní a pátrací činnosti 10 

Vydavatelské činnosti 8 

Činnosti cestovních agentur, kanceláří a jiné rezervační a související činnosti 8 

Výroba usní a souvisejících výrobků 7 

Výroba chemických látek a chemických přípravků 7 

Činnosti související se stavbami a úpravou krajiny 7 

Výroba pryžových a plastových výrobků 6 

113



NACE 

Počet 

firem 

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 6 

Veterinární činnosti 6 

Telekomunikační činnosti 5 

Ostatní těžba a dobývání 4 

Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 4 

Činnosti v oblasti pronájmu a operativního leasingu 4 

Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 3 

Skladování a vedlejší činnosti v dopravě 3 

Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových 

nahrávek a hudební vydavatelské činnosti 3 

Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování 3 

Výzkum a vývoj 3 

Pobytové služby sociální péče 3 

Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 2 

Administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro podnikání 2 

Výroba nápojů 1 

Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 1 

Shromažďování, úprava a rozvod vody 1 

Činnosti související s odpadními vodami 1 

Inženýrské stavitelství 1 

Ambulantní nebo terénní sociální služby 1 

Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení 1 

Celkem (určeno) 4 368 

Neurčeno 95 

Celkem 4 463 

Zdroj: ČSÚ 

114



Míra podnikatelské aktivity 

Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů – fyzických osob připadajících na 1000 obyvatel. 

Je tak jedním z možných indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Ve správním obvodě Hořice 

připadá 202 podnikatelů na 1000 osob, oproti roku 2007 mírně klesla. Nejvyšší míru podnikatelské 

aktivity vykazují obce Třebnouševes (253), Bílsko u Hořic (238) a Vřesník (238). Obcemi s nejnižší 

mírou podnikatelské aktivity jsou Petrovičky (114) a Lískovice (121). 

Tabulka č. 3.10.6: Míra podnikatelské aktivity (31.12.2009) 

Celkem 

Obec 

fyzických osob 

2009 

Počet obyvatel 

2009 

Míra 

podnikatelské 

aktivity 2009 

Míra 


aktivity 2007 

Bašnice 39 187 209 233 


Boháňka 50 219 228 240 

Borek 15 99 152 200 

Bříšťany 52 231 225 202 




Holovousy 111 516 215 208 

Hořice 1975 9053 218 214 

Chomutice 111 630 176 168 

Jeřice 77 398 193 192 

Lískovice 24 199 121 125 


Miletín 168 910 185 170 


Nevratice 21 149 141 148 

Ostroměř 251 1407 178 179 



Rašín 12 69 174 194 

Rohoznice 53 330 161 179 

Sobčice 45 304 148 176 


Sukorady 39 210 186 178 

Tetín 32 140 229 235 


Úhlejov 31 142 218 228 

Vřesník 24 101 238 258 

SO ORP Hořice 3806 18798 202 203 

Zdroj: ČSÚ 

115




Hodnocení indikátoru daňová 

výtěžnost na obyvatele: 

-2 méně než 6,9 tis. Kč 

-1 6,9 – 7,19 tis. Kč 

0 7,2 – 7,49 tis. Kč 

1 7,5 – 7,79 tis. Kč 

2 7,8 tis. Kč a více 

Hodnocení indikátoru prům. 

roční míra nezaměstnanosti: 

-2 12 % a více 

-1 10,0 – 11,99 % 

0 8,0 – 9,99 % 

1 6,0 – 7,99 % 

2 méně než 6,0 % 

Hodnocení indikátoru míra 

podnikatelské aktivity: 

-2 méně než 150 

-1 150 – 179 

0 180 – 209 

1 210 – 239 

2 240 a více 

Tabulka č. 3.10.7: Hodnocení indikátorů daňové výtěžnosti, průměrné roční míry nezaměstnanosti a míry 

podnikatelské aktivity 

Obec 

Prům. roční 

DV/obyv. 

Míra 

Hodnocení míra Hodnocení 

Hodnocení 

(tis. Kč) 


indikátoru nezaměst. indikátoru 

indikátoru 

2009 

aktivity 2009 

(%) 2009 

Bašnice 10,17 2 9,62 0 209 0 

Bílsko u Hořic 7,74 1 6,29 1 238 1 

Boháňka 10,34 2 8,87 0 228 1 

Borek 10,04 2 11,3 -1 152 -1 

Bříšťany 7,72 1 11,94 -1 225 1 

Cerekvice n. Bystřicí 7,67 1 9,05 0 171 -1 

Červená Třemešná 8,49 2 10,48 -1 195 0 

Dobrá Voda u Hořic 7,62 1 10,1 -1 174 -1 

Holovousy 8,05 2 8,14 0 215 1 

Hořice 9,24 2 7,61 1 218 1 

Chomutice 9,61 2 11,69 -1 176 -1 

Jeřice 8,32 2 9,63 0 193 0 

Lískovice 10,45 2 8,77 0 121 -2 

Lukavec u Hořic 7,49 0 11,85 -1 221 1 

Miletín 8,08 2 8,54 0 185 0 

Milovice u Hořic 8,52 2 5,17 2 188 0 

Nevratice 8,62 2 14,75 -2 141 -2 

Ostroměř 7,68 1 11,83 -1 178 -1 

Petrovičky 10,48 2 21,08 -2 114 -2 

Podh. Újezd a Vojice 7,58 1 8,47 0 222 1 

Rašín 9,32 2 5,17 2 174 -1 

Rohoznice 8,32 2 8,06 0 161 -1 

Sobčice 7,56 1 9,94 0 148 -2 

Staré Smrkovice 7,93 2 18,77 -2 142 -2 

Sukorady 8,2 2 8,16 0 186 0 

Tetín 7,29 0 10,83 -1 229 1 

Třebnouševes 8,93 2 10,34 -1 253 2 

Úhlejov 7,62 1 21,67 -2 218 1 

Vřesník 7,29 0 11,7 -1 238 1 

SO ORP Hořice 8,7 2 8,85 0 202 0 

Zdroj: MF ČR, MPSV, ČSÚ 

116



Obrázek č. 3.10.2: Indikátor daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2009 

Zdroj: MF ČR, , EKOTOXA s.r.o., 2010 

117



Obrázek č. 3.10.3: Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2009 

Zdroj: MPSV, , EKOTOXA s.r.o., 2010 

Obrázek č. 3.10.4: Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce 2009 

Zdroj: ČSÚ, , EKOTOXA s.r.o., 2010 

118





Nízká míra nezaměstnanosti správního obvodu 

(nejnižší v obcích Milovice u Hořic, Bílsko u 

Hořic a Hořice). 

Vysoká míra podnikatelské aktivity (nejvyšší 

v obcích Třebnouševes, Bílsko u Hořic a Vřesník). 


Zvýšení četnosti a infrastrukturní připravenosti 

podnikatelských a průmyslových zón. 

Koordinační přístup samosprávy při budování 

podnikatelských ploch a areálů. 

Zlepšení dopravní infrastruktury může přispět 

k intenzivnímu rozvoji podnikatelského prostředí. 


Relativně nízká daňová výtěžnost správního 

obvodu – 8,7 tis. Kč na obyvatele (nejnižší 

v obcích Vřesník, Tetín a Lukavec u Hořic). 

Vysoký počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 

(45 v roce 2010). 

Nedostatek pracovních příležitostí – Bašnice, 

Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Bříšťany, 

Holovousy, Jeřice, Lískovice, Nevratice, 

Petrovičky, Rašín, Staré Smrkovice, Sukorady, 

Tetín, Třebnouševes, Úhlejov a Vřesník. 

HROZBY 


V rámci SO ORP Hořice je třeba posílit tvorbu pracovních míst, vytvořit lepší podmínky pro podnikání a 

zajistit kvalifikovanou pracovní sílu. Podporovat zejména místní firmy a podnikatele s nízkou 

ekologickou zátěží na úkor nadnárodních firem a řetězců. 

• Připravit vhodné, dostupné a zainvestované pozemky i objekty – haly, budovy, kanceláře. 

• Využívat brownfields. Revitalizace opuštěných objektů, budování podnikatelských zón. 

• Vést katalog dostupných objektů, rozvojových ploch a nefunkčních areálů. 

• Vést přehled lokalit a areálů vhodných pro revitalizaci, identifikace vlastníků a základních problémů. 

• Zlepšit dopravní obslužnost a dopravní infrastrukturu. 

• Čerpat dotační podpory. 

• Zvyšovat kvalifikaci obyvatel pro uplatnění na trhu práce, spolupráce podnikatelského sektoru se 

školami. 

• Přilákat kvalifikovanou pracovní sílu z okolních regionů nabídkou vhodných ploch pro bydlení, 

dostatečnou veřejnou vybaveností a službami. 

• Podpořit rozvoj cestovního ruchu (příprava nových (popř. údržba stávajících) turistických stezek a 

cyklostezek včetně naučných stezek a vyhlídek na atraktivních místech regionu). 

• Zvýšit daňové příjmy zvýšením: 

- počtu nemovitostí na území obce, 

- počtu obyvatel a velikostí obce, 

- počtu fyzických osob s trvalým bydlištěm v obci, 

- zaměstnanců majících místo výkonu práce v obci. 

119



4 VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 

4.1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ 

Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: 

1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 

2. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; 

3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. 

Autoři rozboru udržitelného rozvoje území pro vlastní vyhodnocení kvality území použili metody 

stanovení indikátorů, které indikují stav/vývoj daných skutečností v jednotlivých oblastech (v rámci 

zákonem stanovených témat). Tyto indikátory sice nemohou a ani se nesnaží popsat reálný stav/vývoj 

území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, 

které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území (dle doporučené 

metodiky MMR z 05/2010 – klíčové faktory). Následující tabulka ukazuje, jak byla témata (resp. 

indikátory daných témat) rozdělena do pilířu za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů. Témata, která 

není možné jednoznačně zařadit do jednoho pilíře, jsou zahrnuta ve více pilířích. 

Tabulka č. 4.1.1: Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů 

Environmentální pilíř Ekonomický pilíř Sociodemografický pilíř 

• horninové prostředí a geologie 

• vodní režim 

• hygiena životního prostředí 

• ochrana přírody a krajiny 

• ZPF a PUPFL 

Zdroj: Metodika MMR, 2010 

• hospodářské podmínky 

• veřejná dopravní a 

technická infrastruktura 

• bydlení 

• rekreace 

• veřejná dopravní a 

technická infrastruktura 

• sociodemografické 

podmínky 

• bydlení 

• rekreace 

Pro vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů bylo využito 5-bodového systému, kdy každý 

vyhodnocený indikátor pro dané území obce obdržel buď záporný bod (–2 nebo –1) (hodnocený 

jev/proces je negativní), 0 bodů (neutrální) nebo kladný bod (1 nebo 2) (pozitivní). Sečtením všech bodů 

za všechny indikátory daného pilíře v hodnocené oblasti byl získán součet, jenž však ještě nereprezentuje 

sílu a stav daného pilíře, neboť v každém pilíři je v principu možno pro vyhodnocení použít různého 

počtu indikátorů. 

Aby bylo možné správně posoudit vyváženost pilířů, bylo nutné nejprve eliminovat rozdíly v počtu 

použitých indikátorů v jednotlivých pilířích, a to pomocí přepočtového koeficientu. Každému pilíři byla 

nejprve určena hodnota 100 bodů, které byly použity jako základní hodnota pro výpočet daného 

koeficientu. Poté byl stanoven maximální počet bodů, který může daný pilíř získat. Přepočtový koeficient 

pro každý pilíř byl následně vytvořen vydělením 100 bodů, stanovených jako základní hodnota pro 

výpočet koeficientu, maximálním počtem bodů, které může daný pilíř získat. Tímto přístupem se autoři 

přiklonili k takovému hodnocení, kdy váhy všech indikátorů v rámci jednotlivých pilířů jsou shodné. A 

váha všech indikátorů jednoho pilíře je různá od vah indikátorů ostatních pilířů, pokud má daný pilíř jiný 

celkový počet indikátorů. Autoři tímto způsobem neupřednostnili žádný pilíř jako důležitější než další 

dva pilíře udržitelného rozvoje. 

Vynásobením přepočtového koeficientu a součtu bodů dosažených v jednotlivých pilířích vznikla bodová 

hodnota, kterou již bylo možné použít pro posouzení vyváženosti pilířů v jednotlivých obcích. Na základě 

kladného nebo záporného znaménka u této bodové hodnoty byly obce zařazeny do jedné z osmi skupin 

(viz následující tabulka). U neutrálního hodnocení pilíře (0 bodů) byla obec ohodnocena subjektivně. 

120



Tabulka č. 4.1.2: Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů 

Zařazení obce 

do skupiny 

Environmentální pilíř Ekonomický pilíř Sociodemografický pilíř 

1 + + + 

2 a + + - 

2 b + - + 

2 c - + + 

3 a + - - 

3 b - + - 

3 c - - + 

4 - - - 

Zdroj: Metodika MMR, 2010 

Pozn.: + pozitivní hodnocení, - negativní hodnocení 

Zvlášť se vyhodnotily jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje a dále se rozlišily jednotlivé obce podle 

celkového bodového zisku za všechny tři pilíře od nejhůře hodnoceného území s největšími problémy a 

nedostatky po území nejlépe hodnocené. 

Ve všech pilířích se podařilo nashromáždit dostatečný počet dat, z nich zpracovat a vyhodnotit patřičný 

požadovaný počet indikátorů, jejichž váha se projevila ve vyhodnocení území jednotlivých obcí. 

Vlastní vyváženost jednotlivých pilířů může být dána vyrovnaným počtem získaných bodů v jednotlivých 

pilířích (jako lepší jsou brána hodnocení v kladných číslech). 

121



Tabulka č. 4.1.3: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Hořice 

Počet dosažených bodů Přepočtená bodová hodnota 

Obec 

ENV EKO SOC ENV EKO SOC 

Celkem Zařazení 

obce 

Třebnouševes -3 -4 -7 -30,0 -22,2 -38,9 -91,1 4 

Bašnice 1 -5 -12 10,0 -27,8 -66,7 -84,4 3 a 

Borek -4 -3 -4 -40,0 -16,7 -22,2 -78,9 4 

Petrovičky 0 -9 -4 0,0 -50,0 -22,2 -72,2 3 a 

Lískovice 2 -5 -9 20,0 -27,8 -50,0 -57,8 3 a 

Nevratice 1 -6 -6 10,0 -33,3 -33,3 -56,7 3 a 

Bílsko u Hořic -2 -3 -3 -20,0 -16,7 -16,7 -53,3 4 

Bříšťany 0 -1 -6 0,0 -5,6 -33,3 -38,9 3 a 

Chomutice 1 -2 -4 10,0 -11,1 -22,2 -23,3 3 a 

Tetín 0 -1 -2 0,0 -5,6 -11,1 -16,7 3 a 

Rašín -1 2 -1 -10,0 11,1 -5,6 -4,4 3 b 

Úhlejov -2 1 2 -20,0 5,6 11,1 -3,3 2 c 

Sukorady 2 0 -3 20,0 0,0 -16,7 3,3 2 a 

Červená Třemešná 1 0 1 10,0 0,0 5,6 15,6 1 

Cerekvice nad Bystřicí 0 0 3 0,0 0,0 16,7 16,7 2 b 

Staré Smrkovice 3 -4 2 30,0 -22,2 11,1 18,9 2 b 

Rohoznice -1 3 3 -10,0 16,7 16,7 23,3 2 c 

Dobrá Voda u Hořic 1 0 3 10,0 0,0 16,7 26,7 1 

Sobčice 1 -1 4 10,0 -5,6 22,2 26,7 2 b 

Jeřice -1 4 4 -10,0 22,2 22,2 34,4 2 c 

Ostroměř 2 1 2 20,0 5,6 11,1 36,7 1 

Podhorní Újezd a Vojice 1 5 3 10,0 27,8 16,7 54,4 1 

Milovice u Hořic -1 7 7 -10,0 38,9 38,9 67,8 2 c 

Hořice -3 11 7 -30,0 61,1 38,9 70,0 2 c 

Boháňka 3 5 3 30,0 27,8 16,7 74,4 1 

Lukavec u Hořic 3 4 4 30,0 22,2 22,2 74,4 1 

Vřesník 2 4 6 20,0 22,2 33,3 75,6 1 

Miletín 0 8 6 0,0 44,4 33,3 77,8 1 

Holovousy 1 11 10 10,0 61,1 55,6 126,7 1 

Přepočtový koeficient 10,0 5,6 5,6 

SO ORP Hořice 70,0 122,2 50,0 

Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKO = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř 

Za každý pilíř mohla každá obec získat body v rozmezí -100 až +100, v součtu všech tří pilířů tedy 

v rozmezí od -300 až +300 bodů. 

122



Vyhodnocení environmentálního pilíře 

V environmentálním pilíři získaly obce bodové ohodnocení v rozpětí od -40 po 30 bodů. Z hodnocených 

29 obcí dosáhlo 15 obcí kladné hodnocení, 5 obcí je hodnoceno neutrálně a 9 obcí získalo záporné 

hodnocení. 

Nejlépe jsou hodnoceny obce Boháňka, Lukavec u Hořic a Staré Smrkovice (všechny shodně 25 bodů), 

za ní následují obce Lískovice, Ostroměř, Sukorady a Vřesník (shodně 20 bodů). Nejhůře je hodnocena 

obce Borek (-40 bodů), Hořice a Třebnouševec (-30 bodů). Mezi obce se záporným hodnocením patří 

Bílsko u Hořic, Úhlejov, Jeřice, Milovice u Hořic, Rašín a Rohoznice. 

Mezi slabší stránky obcí, které negativně ovlivnilo vyhodnocení environmentálního pilíře, patří zejména 

nízký stupeň ekologické stability krajiny a stav povrchových a podzemních vod. Na druhou stranu je 

pozitivně hodnocena kvalita ovzduší a menší množství sklonitých pozemků ohrožených erozí. 

Obrázek č. 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř 

Zdroj: Ekotoxa s.r.o., vlastní zpracování, 2010 

123



Vyhodnocení ekonomického pilíře 

Vlastní rozpětí bodových hodnocení ekonomického pilíře se pohybuje v rozmezí hodnot od -50 po 61,1 

bodů. 13 obcí se umístilo v kladných číslech, 4 obce jsou hodnoceny neutrálně a zbývajících 12 obcí je 

hodnoceno záporně. 

Nejlepšího výsledku 61,1 bodů dosáhly obce Hořice a Holovousy, Míškovice, za nimi následují Miletín 

(44,4) a Milovice u Hořic (38,9). Na posledním místě se s výrazným záporným hodnocením umístila obec 

Petrovičky (-50,0 bodů). Jen o něco lepší hodnocení mají Nevratice (-33,3), Bašnice a Lískovice (-27,8). 

Záporné hodnocení obcí zapříčinily zejména vyšší průměrná roční míra nezaměstnanosti a nízká rychlost 

bytové výstavby. Naopak kladně je hodnocena vyšší daňová výtěžnost a vybavenost technickou 

infrastrukturou. 

Obrázek č. 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – ekonomický pilíř 


124



Vyhodnocení sociodemografického pilíře 

Vlastní rozpětí bodových hodnocení sociodemografického pilíře se pohybuje v rozmezí hodnot od -66,7 

po 55,6 bodů. Většina obcí (17) je ohodnocena kladně, 12 obcí získalo záporné hodnocení. 

Na první místo se s výrazným náskokem zařadila obec Holovousy (55,6 bodů). Další místa obsadily obce 

Milovice u Hořic a Hořice (38,9), Miletín a Vřesník (33,3). Nejhorší obcí v sociodemografickém pilíři 

jsou Bašnice (-66,7 bodů), za nimi následují Lískovice (-50) a Třebnouševes (-38,9). 

Stejně jako v ekonomickém pilíři způsobily i v sociodemografickém pilíři horší bodový výsledek nízká 

rychlost bytové výstavby a menší atraktivita pro cestovní ruch. Naopak kladně je hodnocena vybavenost 

technickou infrastrukturou. 

Obrázek č. 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř 


125



Celkové hodnocení obcí 

Sečtením dosažených přepočtených bodů v jednotlivých pilířích (viz tabulka – Přehled získaných bodů 

v jednotlivých obcích a SO ORP Hořice) lze vyhodnotit celkové umístění jednotlivých obcí v rámci SO 

ORP Hořice. Každá obec mohla získat bodové ohodnocení v rozmezí od -300 až po +300 bodů. 

V nejhorším případě je v SO ORP Hořice dosaženo záporného hodnocení -91,1 bodů, v nejlepším případě 

126,7 bodů. 12 obcí z 29 získalo v celkovém hodnocení záporné body, ostatní obce jsou hodnoceny 

kladně. 

Nejvyššího hodnocení za všechny tři pilíře dosáhly obce Holouvousy (126,7 bodů), Podhorní Újezd a 

Vojice, Milovice u Hořic, Hořice, Boháňka, Lukavec u Hořic, Vřesník a Miletín (všechny přes 50 bodů). 

Nejnižší celkový počet bodů získaly Třebnouševes (-91,1 bodů), Bašnice (-84,4), Borek (-78,9) a 

Petrovičky (-72,2). 

9 obcí je ve všech třech pilířích hodnoceno pozitivně (zařazení obce do skupiny 1), 9 obcí má kladné 

hodnocení ve dvou pilířích (skupina 2), dalších 8 obcí dosáhlo kladného výsledku pouze v jednom pilíři 

(skupina 3) a 3 obce je ve všech pilířích hodnocena negativně. Z tabulkového přehledu s bodovým ziskem 

obcí (v úvodní části kapitoly) je rovněž patrné, že přestože jsou některé obce zařazeny do lepší skupiny 

(na základě metodiky MMR), dle celkového počtu bodů jsou umístěny na horším místě. 

126

EKOTOXA s.r.o. Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice 2010 - aktualizace 

Obrázek č. 4.1.4: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – celkové 

Zdroj: Ekotoxa s.r.o., vlastní zpracování, 2010



Za celý SO ORP Hořice se jako nejslabší, při daném způsobu hodnocení, jeví pilíř sociodemografický (50 

bodů). Uprostřed hodnocení se nachází environmentální pilíř (70 bodů). Jako nejlepší se jeví ekonomický 

pilíř (122 bodů). Zvoleným způsobem hodnocení udržitelnosti je možné celkově konstatovat, že pilíře 

jsou v rovnováze (v počtech získaných bodů za každý pilíř není vzhledem k maximálnímu/minimální 

možnému počtu dosažených bodů výrazný rozdíl). Nicméně je třeba znovu připomenout, že uvedeného 

hodnocení dosáhly pilíře při dané volbě indikátorů, která nepostihuje všechny oblasti jednotlivých pilířů a 

při dané škále hodnocení indikátorů. 

Obrázek č. 4.1.5: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje SO ORP Hořice 

Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje 

SO ORP Hořice 

počet získaných bodů v rámci 

jednoho pilíře 

3500 

3000 

2500 

2000 

1500 

1000 

500 

0 

2900 

70,0 122,2 50,0 

maximum environmentální pilíř ekonomický pilíř sociodemografický 

pilíř 


Pozn.: Obrázek znázorňuje pouze maximum získaných bodů v rámci jednoho pilíře (2900 bodů). Je zřejmé, že 

minimum je -2900 bodů.



Tabulka č. 4.1.4: Přehled a hodnocení použitých indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti pilířů 

Obec 

Pilíř 

Téma 

Indikátor 

Bašnice 


Boháňka 

Borek 

Bříšťany 

Cerekvice n. 

Bystřicí 


Dobrá Voda u 

Hořic 

Holovousy 

Hořice 

Chomutice 

Jeřice 

Lískovice 


Miletín 


Nevratice 

Ostroměř 

Petrovičky 

Pod. Újezd a Vojice 

Rašín 

Rohoznice 

Sobčice 


Sukorady 

Tetín 


Úhlejov 

Vřesník 

environmentální 

Sklonitá orná půda 

2 

2 2 1 -2 2 1 1 2 1 -2 2 1 2 1 1 2 2 1 1 1 2 0 2 2 2 1 1 0 1 

Stav povrchových a podzemních vod -2 -1 -1 -1 -2 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 0 -1 -2 -1 0 -2 -1 -1 -1 -1 -1 -2 -1 -1 -1 -1 

3 Kvalita ovzduší 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 

4 Koeficient ekologické stability krajiny -1 -2 0 0 -2 -2 0 -2 0 -1 -2 -2 -1 0 -1 -2 -2 -1 1 -1 -1 -2 -2 -1 0 -1 -2 0 0 

5 Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2003 a 2010 1 -2 2 -2 1 1 0 1 0 0 1 0 1 1 0 0 1 1 -1 1 -2 1 1 2 1 0 -2 -2 1 

ENV celkem 1 -2 3 -4 0 0 1 1 1 -3 1 -1 2 3 0 -1 1 2 0 1 -1 -1 1 3 2 0 -3 -2 2 

6 

Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou 0 2 -1 -2 -1 -1 -1 0 2 2 0 2 -1 2 2 2 -1 2 -2 2 -2 -1 2 -1 0 -1 -2 -1 -2 

Vybavenost technickou infrastrukturou -1 0 0 -1 0 2 -1 2 2 2 2 2 0 1 2 2 2 2 -1 1 1 2 0 2 -2 -1 0 -2 1 

8 Průměrný počet dokonč. bytů na 1000 obyvatel za rok (2005-2009) -2 -2 2 0 -1 -2 2 2 2 -1 -2 -2 -2 0 -1 0 -2 -2 -2 -2 2 2 -2 -2 1 1 -2 2 2 

ekonomický 

9 

10 

Turistická atraktivita -2 -2 0 -1 0 1 1 -1 1 2 0 1 -1 0 2 0 -2 0 -2 0 -2 0 0 -1 -1 0 0 0 1 

Podílu potenciálních rekreačních ploch 0 -2 1 1 0 0 0 -1 1 0 -1 -1 0 1 0 -2 -2 0 2 0 0 -1 -1 0 1 0 -1 1 2 

Turisticko rekreační zatížení (počet lůžek/km 2 ) -2 -2 0 0 0 0 -2 -1 0 2 -1 0 -1 0 1 1 1 0 -2 2 0 0 1 0 -1 0 -2 1 0 

Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2009 0 1 0 -1 -1 0 -1 -1 0 1 -1 0 0 -1 0 2 -2 -1 -2 0 2 0 0 -2 0 -1 -1 -2 -1 

Daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2009 2 1 2 2 1 1 2 1 2 2 2 2 2 0 2 2 2 1 2 1 2 2 1 2 2 0 2 1 0 

Míra podnikatelské aktivity v roce 2009 0 1 1 -1 1 -1 0 -1 1 1 -1 0 -2 1 0 0 -2 -1 -2 1 -1 -1 -2 -2 0 1 2 1 1 

EKO celkem -5 -3 5 -3 -1 0 0 0 11 11 -2 4 -5 4 8 7 -6 1 -9 5 2 3 -1 -4 0 -1 -4 1 4 

6 

Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou 0 2 -1 -2 -1 -1 -1 0 2 2 0 2 -1 2 2 2 -1 2 -2 2 -2 -1 2 -1 0 -1 -2 -1 -2 

Vybavenost technickou infrastrukturou -1 0 0 -1 0 2 -1 2 2 2 2 2 0 1 2 2 2 2 -1 1 1 2 0 2 -2 -1 0 -2 1 

sociodemografický 

Podíl obyvatel s VŠ a VOŠ v roce 2001 -2 1 1 -2 -1 1 0 1 2 2 -2 0 0 1 0 0 -1 1 0 0 0 -1 2 0 1 -2 1 -1 -1 

7 Index stáří 2009 -2 0 0 1 -2 1 1 1 -1 -1 1 1 -2 -1 0 2 0 -1 1 0 0 2 1 2 -2 -1 0 0 2 

Změna počtu obyvatel mezi lety 1999-2009 -1 2 0 0 -1 1 1 0 1 -1 -1 1 -2 0 0 2 -1 0 2 0 0 0 1 2 0 2 -1 2 1 

8 Průměrný počet dokonč. bytů na 1000 obyvatel za rok (2005-2009) -2 -2 2 0 -1 -2 2 2 2 -1 -2 -2 -2 0 -1 0 -2 -2 -2 -2 2 2 -2 -2 1 1 -2 2 2 

Turistická atraktivita -2 -2 0 -1 0 1 1 -1 1 2 0 1 -1 0 2 0 -2 0 -2 0 -2 0 0 -1 -1 0 0 0 1 

9 Podílu potenciálních rekreačních ploch 0 -2 1 1 0 0 0 -1 1 0 -1 -1 0 1 0 -2 -2 0 2 0 0 -1 -1 0 1 0 -1 1 2 

Turisticko rekreační zatížení (počet lůžek/km 2 ) -2 -2 0 0 0 0 -2 -1 0 2 -1 0 -1 0 1 1 1 0 -2 2 0 0 1 0 -1 0 -2 1 0 

SOC celkem -12 -3 3 -4 -6 3 1 3 10 7 -4 4 -9 4 6 7 -6 2 -4 3 -1 3 4 2 -3 -2 -7 2 6 

Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKO = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř 

129



5 ZÁVĚR 

Byla zpracována požadovaná témata včetně SWOT analýz, které shrnují pro dané území její silné a slabé 

stránky, příležitosti a hrozby. 

Součástí vlastních témat je i zpracování problémových oblastí, z nichž některé jsou určeny pro řešení 

v územně plánovací dokumentaci, jiné problémy jsou definovány obecněji. 

5.1 HODNOCENÍ METODIKY RURÚ 

Hodnocení stavu/vývoje jednotlivých indikátorů a témat vychází z dat různě „starých“. Některá data jsou 

zjišťována a tedy i k dispozici relativně často (s frekvencí i několikrát za rok, např. data o 

nezaměstnanosti). Jiná data jsou zjišťována a zejména na odborných pracovištích verifikována i 

s dvouletým zpožděním (imisní data o znečištění atmosféry a následně vyhlašování oblastí se zhoršenou 

kvalitou ovzduší). Další data jsou poměrně konstantní a neměnná (poddolovaná území) nebo se jedná o 

data získaná při speciálních šetřeních ČSÚ (1x/10 let) a získat tato data v novější, aktuální verzi platné 

k danému roku (např. počty obydlených a neobydlených bytů, druhé bydlení…) není v podstatě možné. 

Pro hodnocení byla použita nejaktuálnější dostupná data pro danou oblast. 

Je logické, že informace v každém písemném materiálu zastarávají (vypracované strategie a koncepce 

daných území) vzhledem k měnícím se podmínkám (zejména ekonomickým – např. nezaměstnanost). 

Navržené, zpracované a vyhodnocené indikátory nemohou a ani se nesnaží popsat komplexně reálný 

stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních 

oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území. Na základě 

(nejen) těchto indikátorů byly v řešených tématech identifikovány především problematické oblasti. 

Použití metodiky indikátorů navíc umožňuje porovnat jednotlivé obce správního obvodu mezi sebou a 

v určitých případech i s hodnotou pro vyšší územní celek. 

Je možno i nadále diskutovat o vhodnosti a případně i účelnosti jednotlivých indikátorů, stejně jako o 

metodě hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje území, je však vhodné a nezbytné si uvědomit, 

že se jedná teprve o druhé vyhodnocení RURÚ (první úplná aktualizace) a je možno na něj v budoucnu 

navázat buď opětovným vyhodnocením všech již zpracovaných indikátorů, případně indikátorů nově 

navržených (nebo patřičně upravených), které mohou lépe vystihovat potřeby územního plánování (např. 

sesuvné a poddolované území v zastavěném nebo potenciálně zastavitelném území, přičemž indikátor pro 

toto téma navržený v eoce 2008 nebyl zpracován a vyhodnocen). 

Je nutno konstatovat, že „metodické sdělení MMR“ z 05/2010 přišlo „poněkud opožděně“, tj., až po 

složitých jednáních s přípravou výběrového řízení a jeho realizaci včetně dohod objednatele se 

zpracovatelem, jak má tato historicky první aktualizace ÚAP - RURÚ vypadat. 

Tento materiál nemůže nahradit speciální a relativně nákladné strategické a koncepční materiály 

vypracované pro dané oblasti rozvoje (ať už na úrovni kraje, mikroregionů nebo obcí) a stejně tak nemůže 

nahradit průzkumy a rozbory daného území jednotlivých obcí při zadání a zejména při zpracování 

územních plánů obcí. Je to jen jeden z podkladů pro zadání a vypracování územních plánů obcí. 

Předložený dokument naopak přináší celkový pohled na území v širokém spektru jeho specifik a 

vlastností napříč mnoha obory. Snaží se o analýzu a syntézu informací vedoucí k posouzení 

udržitelného rozvoje daného území a vykreslení průmětu zjištěných jevů a problémů v území do 

procesu územního plánování, včetně návrhu námětů pro územní plánování a územní politiku. 

Zařazeny jsou zde také takové jevy a problémy, jejichž sledování a řešení je v zájmu udržitelného 

rozvoje území a s územním plánováním souvisejí jen sekundárně. 

130



6 URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ 

DOKUMENTACI 

Okruh problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb. V rámci 

řešení RURÚ SO ORP Hořice je takto členěn i problémový výkres. Podkladem pro problémový výkres 

jsou údaje a informace o jevech v území (vychází z vyhlášky č. 500/2006 Sb., Část A - Územně 

analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území). Některé z těchto jevů 

zasahují do stávající struktury limitů a hodnot v území a jsou součástí závad, střetů nebo záměrů v území. 

GIS vrstvy použité v problémovém výkrese SO ORP Hořice: 

Administrativní hranice: 

• hranice ORP 

• hranice obcí 

• hranice katastrálních území 

• zastavěné území 

• zastavitelná plocha 

• průmyslová zóna v souvislosti s R35 - návrh 

Mapové podklady, vybrané informace a limity vstupující do územních střetů: 

Příroda a krajina 

• přírodní památka 

• přírodní rezervace 

• ÚSES – regionální a lokální (stav i záměr) 

• OP vodního zdroje 

Povrchové a podpovrchové vody 

• vodní tok 

• vodní nádrž 

Horninové prostředí 

• poddolované území 

• sesuv potencionální 

• chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry 

• výhradní ložiska nerostných surovin 

• chráněné ložiskové území 

• dobývací prostor 

ZPF a PUPFL 

• nejkvalitnější půdní fond (I. a II.tř. ochrany) 

• lesy ochranné 

• lesy hospodářské 

• lesy zvláštního určení 


• silnice I., II. a III. třídy 

• silnice – záměry 

• železniční trať celostátní 


• elektrické vedení (VVN) 

• vedení vysokotlakého plynovodu 

131



6.1 URBANISTICKÉ, DOPRAVNÍ A HYGIENICKÉ ZÁVADY V ÚZEMÍ 

V problémovém výkrese jsou označeny závady v území a územní problémy uvedené v následujících 

kapitolách. 

6.1.1 Závady v urbanistické struktuře a využití zastavěného území 

Plochy bývalé průmyslové nebo zemědělské výroby (event. další plochy) jsou v některých obcích 

nevyužívané a mají charakter tzv. brownfields – řadí se mezi urbanistické závady v území. V územních 

plánech je vždy nutné posuzovat jejich další možné využití. 

Popis závady Lokalizace Charakteristika 

Brownfields 

Bašnice 

Lískovice 

Rašín 

Sobčice 

areál cukrovaru 

ruina zámku 

nevyužité sklady 

areál bývalého mlýna 

1.1.1 Závady v dopravní infrastruktuře 

Mezi hlavní dopravní závady patří množství silnic 1. a 2. tř. v území, které procházejí zastavěnými 

územími obcí, intenzita a dostupnost veřejné dopravy atd. 


Hluk a imise z dopravy - průtah Podhorní Újezd, 

silnic I. třídy zastavěným územím, Ostroměř, Holovousy, 

roční průměr denních intenzit 11-25 Bílsko, Hořice 

tis.vozidel/24 hod. 

Hluk a imise z dopravy - průtah Tetín, Miletín, 

silnic II. třídy zastavěným územím, Rohoznice 

dopravní zatížení nepřesahuje 3 tis. Miletín, Hořice 

vozidel / 24 hod. 

Hořice, Lukavec u 

Hořic, Černín u 

Lukavce 

Bašnice, Sukorady 

Chomutice, Nevratice, 


Dopravní obslužnost území 

veřejnou dopravou 

Hluk z dopravy (informace 

z dotazníků) 

Další dopravní závady (informace 

z dotazníků) 

Borek, Petrovičky, 

Rašín, Třebnouševes, 

Vřesník 

silnice I/35, více než 12 tis. vozidel/24 hod. 

v úseku z Hořic směrem na Jičín a více než 

16 tis. vozidel/24 hod. v úseku z Hořic 

směrem na Hradec Králové 

II/284 

II/300 

II/501 

II/326 

II/327 

špatné spojení veřejnou dopravou s centrem 

ORP a kraje 

Bílsko u Hořic, 

Holovousy, Jeřice, 

Ostroměř, Rohoznice, 

Bílsko u Hořic časté dopravní nehody - I/35 

Holovousy časté dopravní nehody - I/35 

Milovice u Hořic časté dopravní nehody - I/35 

Ostroměř časté dopravní nehody - I/35 


Vojice 

časté dopravní nehody - I/35 

náměstí Hořice uvolnění statické dopravy z náměstí současně 

s dalším řešením prostoru pro statickou 

132




dopravu 

problém průchodu tranzitní dopravy 

náměstím 

dopravní problém křížení komunikací 2. a 

3.tř. na horním konci náměstí 

1.1.2 Závady hygienické 

Hlavním zdrojem hygienických závad jsou staré ekologické zátěže, zatíženost území dopravou (emise a 

hluk), absence kanalizační sítě a čistírny odpadních vod v obcích a znečištění vodních toků v území. 


Objekt sk. A nebo B s 

umístěnými 

nebezpečnými látkami 

Skládka 

Staré zátěže území a 

kontaminované plochy 

Cerekvice nad sklad PHL Čepro, a.s. obsahuje velká množství benzínu a nafty 

Bystřicí (stovky miliónů litrů), do skladu také přijíždějí železniční a 

automobilové cisterny a sklad je spojen s ostatními sklady 

potrubím 

Lískovice 

Hořice skládka odpadu S-IO Červený kopec 

Bašnice Bašnice - obalovna 

Borek Želejov - Žlábky 

Borek skládka Bezník dle ČGS 

Cerekvice nad ČEPRO a.s., Spálená 84, 111 21 Praha 1 

Bystřicí 

Hořice U Josefa 

Hořice VČE, a.s. Hořice (Libonice) 

Hořice DAHER KARBOX s.r.o. 

Hořice ZEZ Hořice 

Hořice KAROSA s.p. Vysoké Mýto, závod Hořice, poté Karbox 

Hořice Benzina s.p. Hradec Králové 

Lískovice Hořice - Lískovice 

Lískovice skládka Lískovice dle ČGS 

Lukavec u 

Hořic Saxa 

Miletín skládka Miletín dle ČGS 

Milovice u 

Hořic Chemopetrol a.s. ČS PHM Milovice 

Nevratice skládka Nevrátice 

Ostroměř polní letiště Hořice 

Sobčice skládka Sobčice 

Sobčice skládka Sobčice dle ČGS 

Úhlejov skládka Chroustov dle ČGS 

Vřesník skládka Vřesník 

133



1.1.3 Závady v technické infrastruktuře 

Popis závady Lokalizace 

Chybějící 

kanalizace 

Chybějící 

vodovod 

Chybějící 

plynofikace 

Borek, Červená Třemešná, Petrovičky, Sukorady. Úhlejov 

Bašnice, Petrovičky, Rašín, Sobčice, Sukorady, Tetín, 

Třebnouševes, Úhlejov 

Bašnice, Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Bříšťany, 

Červená Třemešná, Lískovice, Lukavec u Hořic, Sukorady, 

Tetín, Úhlejov, Vřesník 

Charakteristika 

vyjádřeno v problémovém 

výkrese v kartogramu 

1.1.4 Závady ve využití krajiny 


Ekologicky 

nestabilní a málo 

stabilní území 

Bašnice, Bílsko u Hořic, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, 

Dobrá Voda, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Miletín, 

Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Podh.Újezd a 

VojiceRohoznice, Sobčice, St.Smrkovice, Tetín, 


20 obcí s koeficientem 

ekologické stability 

KES < 0,9 

V obcích s nízkým KES je nutné umísťovat záměry mimo ekologicky nejstabilnější plochy, zajistit 

ochranu VKP, lesních porostů a rozvoj ÚSES. Využit ÚP a KPÚ k zabezpečení trvalého souladu 

všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. 

V některých obcích chybí dořešit návaznosti lokálního ÚSES v rámci zpracování nových ÚP. 

6.2 OHROŽENÍ V ÚZEMÍ 

V tabulce jsou uvedeny jevy, které působí svojí existencí jako možné ohrožení v území především ve 

vztahu k jeho dalšímu možnému využití, např. ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými přírodními 

jevy. 

Popis ohrožení Lokalizace Charakteristika 

Záplavové území 

Q100 

Zástavba 

v záplavových 

územích 

Sesuvné území 

Bašnice, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, 

Červená Třemešná, Hořice, Jeřice, Miletín, 

Rohoznice, Chomutice, Nevratice, Ostroměř, 

Sobčice a Staré Smrkovice 


Zástavba na 

chráněném Podhorní Újezd 

ložiskovém území 

Orná půda ohrožená Borek, Hořice – část Doubrava a Chlum 

V rámci zpracování ÚP je nutno 

respektovat tato území především 

jako limit pro výstavbu. 

Navrhnout protipovodňová 

opatření a nerozšiřovat zastavitelné 

území do těchto ploch. 

sesuvné území v zastavěném území 

- může představovat potenciální 

riziko 

těžba kamene 

na území obce se nachází více než 

134



Popis ohrožení Lokalizace Charakteristika 

erozí 

45 ha sklonité orné půdy 

Vřesník, Úhlejov – část Chroustov, 

více než 20% podíl sklonitých 

orných půd z celkového množství 

půd 

V území ORP Hořice byly podle indikátoru vodní režim zjištěny 2 obce – Hořice a Borek, kde se nachází 

více než 45 ha sklonité orné půdy. Podle % zastoupení sklonité orné půdy je problém se sklonitými 

ornými půdami potřeba řešit i v obcích Úhlejov a Vřesník. Na těchto pozemcích je nutné navrhnout 

potřebná opatření (možno využít KPÚ) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při 

přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. 

V posledních letech dochází často k povodním a proto je kladen důraz na řešení protipovodňových 

opatření. Mnoho obcí, ve kterých je stanoveno záplavové území, tak přichází o rozvojové plochy. 

6.3 PROBLÉMY A STŘETY ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ 

Popis problému Lokalizace Charakteristika 

Střet navrhované silnice R35 

s prvkem ÚSES 

Střet navrhované silnice II.tř. 

s prvkem ÚSES 

Střet navrhované silnice 

s BPEJ I.a II tř. ochrany 

Chomutice střet s RK H 024 

Ostroměř 

střet s LK5-Ostroměř 

Ostroměř 

střet s LK6-Ostroměř 

Domoslavice 

střet s LK6-Domoslavice 

Domoslavice střet s RK 733 

Bílsko u Hořic střet s LK 8 


střet s LK 

Hořice střet s RK 734 

Bašnice 

Hořice 

Hořice 

Hořice 

Hořice 

Hořice 

Jeřice 

Jeřice 

Jeřice 

Miletín 

Miletín 

Úhlejov 

Ostroměř 

Ostroměř 

Libonice 

Milovice 

Vinice 

Podh.Újezd, Chomutice, Sobčice, 

Ostroměř, Holovousy, Bílsko, Hořice, 

Milovice 

Sukorady 

přeložka II/326 

místní komunikace do Březovic 

průtah městem II/300 

průtah městem II/300 

průtah městem II/300, var. 

SZ obchvat II/300 

průtah obcí 

průtah obcí 

průtah obcí 



místní lomunikace 

změna v souvislosti s R35 

změna v souvislosti s R35 

R35 mimoúrovňová křižovatka 



R35 


135



Popis problému Lokalizace Charakteristika 

Střet zastavitelných ploch a 

záplavového území Q100 


Sobčice, St. Smrkovice, Nevratice, 

Ostroměř 

Miletín, Rohoznice, Červená Třemešná, 

Hořice, Cerekvice nad Bystřicí 

Bašnice 

přeložka III/32524 

střet se záplavovým územím 

Q100 Javorky 


Q100 Bystřice 


Q100 Bašnického potoka 

Problémy k řešení 

1. Dopravní a technická infrastruktura 

Problémy k řešení vyplývající ze ZÚR Královéhradeckého kraje: 

V rámci ÚPD jednotlivých obcí respektovat a zpřesnit vymezené koridory silniční sítě ze ZÚR a 

specifikovat opatření navržené přestavby silniční sítě: 

-vymezený koridor na R35-DS1 

-vymezený koridor na II/284-DS15 Miletín 

-vymezený koridor na II/300-DS30 Miletín 

-vymezený koridor na II/300-DS29 Hořice 

-vymezený koridor na II/326-DS45 a DS46 Bašnice, Sukorady 

V rámci vypracování a aktualizace ÚPD zpracovat návrhy řešení k odstranění bodových dopravních 

závad a omezení negativních vlivů dopravy. 

V rámci ÚPD jednotlivých obcí respektovat a zpřesnit vymezený koridor technické infrastruktury ze 

ZÚR: 

-koridor TE1 nadzemního vedení 2x110kV Bílé Poličany–Rohoznice–Červená Třemešná–Libonice, 

včetně plochy pro TR110/35kV Hořice 

2. Ekologické problémy 

V některých obcích chybí dořešit návaznosti lokálního ÚSES v rámci zpracování nových ÚP. 

3. Brownfields 

Řešit další možné využití ploch brownfields. 

4. Rekreace 

Vytvořit podmínky pro posílení rekreačního potenciálu území a zlepšit image regionu jako turistické 

destinace – území má významný potenciál v oblasti cestovního ruchu jak krajinářský, tak i 

v historickém odkazu lidské činnosti při vytváření urbanizovaného prostředí. Tento potenciál je silnou 

stránkou území. Příležitosti, které se zde naskýtají, je možno podporovat přímým pokračováním při 

tvorbě krajiny a zkvalitňováním uměle vytvářeného prostředí, udržováním a ochranou významných 

hodnot a vytvářením ploch tvořících zázemí cestovního ruchu (stravování, ubytování, koridory pro 

bezkolizní pohyb po krajině atd.). 

5. Hodnoty 

Respektovat hodnoty území, promítnuté do Výkresu hodnot. 

136



6. Město Hořice - problémy k řešení znázorněné v problémovém výkrese: 

P1 omezení horní linie zástavby s ohledem na horizont krajiny Hořického Chlumu 

P2 omezení horní linie zástavby s ohledem na horizont krajiny Hořického Chlumu 

P3 problém průchodu tranzitní dopravy náměstím 

P4 dopravní problém křížení komunikací 2. a 3.tř. na horním konci náměstí 

P5 problematická rozvojová plocha 

P6 rozšíření prostoru galerie soch v přírodě (i s příp.novou lokalizací) 

P7 zvážit možnost rozvojových ploch pro bydlení 

P8 dopravní závada na silnice 32510 

P9 uvolnění statické dopravy z náměstí současně s dalším řešením prostoru pro statickou dopravu 

7. Urbanistické problémy vyplývající z dotazníkového šetření na obcích: 

Dobrá Voda – v obci existují objektivní překážky pro rozvoj bydlení 

Chomutice - nedostatečná bytová výstavba, nejsou příhodné podmínky pro rozvoj rekreace 

Jeřice - nejsou příhodné podmínky pro rozvoj rekreace 

Lískovice - nedostatečná bytová výstavba 

Nevratice - v obci existují objektivní překážky pro rozvoj bydlení a podnikání (záplavové území) 

Ostroměř - v obci existují objektivní překážky pro rozvoj bydlení (záplavové území) 

Rašín - nedostatečná bytová výstavba, nejsou příhodné podmínky pro rozvoj rekreace 

Rohoznice - nejsou příhodné podmínky pro rozvoj rekreace 

Sukorady - nedostatečná bytová výstavba 

Třebnouševes - nejsou příhodné podmínky pro rozvoj rekreace 

Vřesník - nedostatečná bytová výstavba 

137



7 POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE 

Horninové prostředí a geologie 

• Data ÚAP 

Vodní režim 

• DIBAVOD VÚV T.G.M. 

• HEIS VÚV T.G.M. 

Hygiena životního prostředí 

• ČHMÚ 

Ochrana přírody a krajiny 

• Data ÚAP: 1b v obcích SO ORP Hořice 

• Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: www.ochranaprirody.cz 

• ÚSOP (ústřední seznam ochrany přírody): http://drusop.nature.cz 

• Český statistický úřad: www.czso.cz 

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 

• Data ÚAP 


• Český ústav zeměměřičský a katastrální 

Veřejná dopravní a technická infrastruktura 

• Data ÚAP 

• Politika územního rozvoje ČR 2008 

• ÚP VUC Jičín a krajské koncepční a rozvojové dokumenty 

• Krajské jízdní ředitelství ČD 

• Jízdní řády ČD a autobusových dopravců, září 2010 

• Malý lexikon obcí ČR 2009 

• Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje, 2004 

• Internetové stránky obcí 

• Sčítání dopravy 2005 (http://www.scitani2005.rsd.cz) 


• Přehled udělených licencí ERU (http://licence.eru.cz) 

Sociodemografické podmínky 


• Královehradecký kraj, http://www.kr-kralovehradecky.cz/ 

• Regionální rada Severovýchod, http://www.rada-severovychod.cz/ 

• Město Hořice, http://www.horice.org/ 

Bydlení 


138



Rekreace 

• Data ÚAP: ORP: 5-10, 22-39, 106, 119, Kraj: 16, 17, 37 

• Atlas cestovního ruchu České republiky (2006) 


• Národní památkový ústav - http://monumnet.npu.cz/ 

• Město Hořice - http://www.horice.org/ 

• Turistická mapa KČT 1:50 000 

• Turistický portál Podzvičínsko, http://www.podzvicinsko.cz, 2010 

Hospodářské podmínky 

• Ministerstvo financí ČR 

• Ministerstvo práce a sociálních věcí: www.mpsv.cz 


139



PŘÍLOHA Č. 1: PŘEHLED INFORMACÍ Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ V ROCE 

2010 

Sesuvná území: 

Poddolovaná území: 

Ovzduší: 

Černé skládky: 

Staré ekologické zátěže a 

brownfields: 

Zdroj pitné vody: 

Problémy v zásobování 

pitnou vodou: 

Veřejný vodovod: 

Kanalizace: 

ČOV: 

Plynofikace: 

Alternativní zdroje 

energie: 

ne 

ne 

Bašnice 


Životní prostředí 

mírně znečištěno, zdroj - silniční doprava, průmyslová výroba v místě, 

vytápění domácností 

nejsou problémy se zápachem 

ne 

bývalý cukrovar - stále není zcela odstraněn 

Dopravní a technická infrastruktura 

obec nemá vlastní zdoj 

vlastní studny - potíže s kvalitou i kvantitou; v současné době vodovod ve 

výstavbě napojením z D. Vody na skup. Vdv. Hořice- 06/11, Zvínovská zatím 

nepřipojena - výhledově z vodovodu do Bříšťan 

probíhá připojení z D. Vody, vlastníkem vodovodu bude obec, správcem VOS 

Jc, za poslední 2 roky nebyly vybudovány nové řady 

viz pasport; za poslední 2 roky nebyly vybudovány nové řady 

kanalizace není napojena na ČOV, je vybudováno funkční decentralizované 

čištění (viz pasport) 

není, nepředpokládá se zavedení 

ne 

Veřejná vybavenost a služby 

Školy: 

ne 

Zdravotnictví: 

ne 

Sociální služby: 

ne 

Sportoviště: fotbalové/volejbalové hřiště - Sokol Bašnice, tělocvična/víceúčelová hala - 

Sokol Bašnicee 

Kultura: 

veřejná knihovna, klubovny spolků - SDH, odchovna bažantů, společenské 

centrum/kulturní sál 

Další veřejná vybavenost: hostinec, obchod, místo veřejného přístupu k internetu, připojení 

vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, obecní rozhlas, dětský koutek 

/ dětské hřiště / kluziště, chodníky podél hlavní komunikace 

Rozvojové plochy (mimo 

těch v ÚP): 

Záměry (mimo těch v 

ÚP): 

Územní plán: 

Počet obyvatel k 

31.12.2009: 

ne 

ne 

Ostatní 

platný ÚPO Bašnice, rok schválení -2002, nepořizuje se nový ÚP ani 

aktualizace 

187 

Bytový fond: 84 bytů, 1 dokončený byt v letech 2007-2009 

Druhé bydlení a 

14 chalup 

individuální rekreace: 

Silné stránky: 

Slabé stránky: 

výstavba vodovodu, dobrá dopravní dostupnost 

hluk 

140





Ovzduší: 



brownfields: 



pitnou vodou: 


Kanalizace: 

ČOV: 

ne 

ne 




mírně znečištěno, zdroj - silniční doprava, vytápění domácností 


ne 

ne 


obec má vlastní zdroj pitné vody 

ne 

vlastník a správce vodovodního řadu - VoS Jičín, za poslední 2 roky nebyly 

vybudovány nové řady, nepředpokládá se rozšíření vodovodu 

jednotná dešťová a splašková - 70 %, vlastník a správce - obec Bílsko, za 

poslední 2 roky nebyly vybudovány nové řady 


čištění: 3 domovní ČOV (žumpy, jímky k vyvážení - 80 %) 

Plynofikace: 


energie: 


1 fotovoltaická elektrárna 


Školy: 

ne 


ne 


ne 

Sportoviště: 

tělocvična/víceúčelová hala 

Kultura: - 

Další veřejná vybavenost: hostinec, místo veřejného přístupu k internetu, připojení vysokorychlostního 

internetu, veřejné osvětlení (2x), dětský koutek / dětské hřiště / kluziště, 

chodníky 


těch v ÚP): 


ÚP): 



31.12.2009: 

ne 

ne 

Ostatní 

platný ÚPO Bílsko, rok schválení - 2005, nepořizuje se nový ÚP ani 

aktualizace 

115 

Bytový fond: - 


1chata, 2 chalupy 


Silné stránky: - 


nedostatek pracovních příležitostí, časté dopravní nehody - I/35, hluk 

141




Ovzduší: 



brownfields: 


ne 

ne 


Boháňka 



mírně znečištěno, zdroj - vytápění domácností 


ne 

ne 


část Votuz - má vlastní zdroj, zbylé části obce zásobuje VOS Jičín z Bahen 


pitnou vodou: 


Kanalizace: 

ČOV: 

Plynofikace: 


energie: 

není dostatek vody, vysoký obsah dusičnanů - v části Votuz 

vlastník a správce vodovodního řadu - obec Boháňka, za poslední 2 roky 

nebyly vybudovány nové řady, nepředpokládá se rozšíření vodovodu 

jednotná dešťová a splašková - 99 % (viz pasport), vlastník a správce - obec 

Boháňka, za poslední 2 roky nebyly vybudovány nové řady 


čištění 


ne 


Školy: 

ne 


ne 


ne 


soukromá Jízdárna, 4 vodní nádrže 

Kultura: veřejná knihovna, klubovny spolků - SDH (3x), kulturní dům, sakrální stavba - 

venkovní sochařské symposium 

Další veřejná vybavenost: hřbitov, hostinec, obchod, místo veřejného přístupu k internetu, připojení 

vysokorychlostního internetu - Wi-Fi, veřejné osvětlení (4x), obecní rozhlas - 

bezdrátový v celé obci, dětské hřiště/kluziště 


těch v ÚP): 


ÚP): 



31.12.2009: 

ne 

ne 

Ostatní 

obec nemá platný ÚP, nyní se pořizuje nový ÚP Boháňka, předpoklad vydání 

do konce roku 2010 

215 

Bytový fond: 149 bytů, 3 dokončené byty a 2 zrušené byty v letech 2007-2009 


4 chaty, 57 chalup 



vhodné prostředí pro rekreaci, příjemné místo pro bydlení, klidné přírodě 

blízké místo nerušené průmyslem… 


nedostatek pracovních příležitostí, nedostatek financí v rozpočtu obce, 

nedostatečná bytová výstavba, nedostatečná dopravní obslužnost 

142





Ovzduší: 



brownfields: 



pitnou vodou: 


Kanalizace: 

ČOV: 

Plynofikace: 


energie: 

ne 

ne 

Borek 



není znečištěno vůbec 


ne 

2 bývalé skládky 


vlastní zdroj pitné vody - pouze místní část Bezník 

ne 

vlastník a správce vodovodního řadu pro Borek a Želejov - ZD Miletín, v části 

Bezník je soukromý vodovod, za poslední 2 roky nebyly vybudovány nové 

řady 

není 

není 

není, nepředpokládá se zavedení - investičně nereálné 

nejsou, záměr do roku 2015 - 1 fotovoltaická elektrárna 


Školy: 

ne 


ne 


ne 


ne 

Kultura: 

klubovny spolků - SDH, kulturní dům Bezník 

Další veřejná vybavenost: hostinec v Bezníku, dětský tábor V Lukách 


těch v ÚP): 


ÚP): 

ne 

ne 

Ostatní 

Územní plán: platný ÚPO Borek, rok schválení - 2006, nepořizuje se nový ÚP, probíhají 2 

změny ve stávajícím ÚP 


31.12.2009: 

99 



18 chat, 19 chalup 




vhodné prostředí pro rekreaci, příjemné místo pro bydlení, klidné, přírodě 

blízké místo nerušené průmyslem 


nedostatečná dopravní obslužnost 

143




Ovzduší: 



brownfields: 



pitnou vodou: 


Kanalizace: 

ČOV: 

ne 

ne 


Bříšťany 



mírně znečištěno, zdroj - silniční doprava, zemědělská výroba, vytápění 

domácností 


ne 

ne 



nízká kvalita a nedostatečné množství 

vlastník a správce vodovodního řadu - VOS Jc, za poslední 2 roky nebyly 

vybudovány nové řady, předpokládá se nový přívod vody do obce od Bašnic 



čištění: 4 domovní ČOV (žumpy, jímky k vyvážení - 85 %) 

Plynofikace: 


energie: 

Školy: 




Kultura: 


ne 


ne 

ne 

ne 

fotbalové hřiště, soukromá jízdárna 

veřejná knihovna, klubovny spolků - SDH, společenské centrum/kulturní sál, 

soukromé Motomuzeum 


vysokorychlostního internetu (v knihovně), veřejné osvětlení, obecní rozhlas, 

dětský koutek/dětské hřiště/kluziště 


těch v ÚP): 


ÚP): 



31.12.2009: 

ne 

ne 

Ostatní 

platný ÚPSÚ Bříšťany, rok schválení - 1998, Zm.č. 1 v roce 2004, nepořizuje 

se nový ÚP ani aktualizace 

235 

Bytový fond: 97 bytů, 3 dokončené byty v letech 207-2009 


12 chalup 




klidné místo, bez výraznějších problémů, po vyřešení vodního připojení bude 

možná další výstavba dle Zm.č.1 ÚPSÚ, soukromá krytá jízdarna v bývalém 

statku, turnaje v kroketu ve sportovním areále 

nedostatek pracovních příležitostí, nedostupná zdravotní péče 

144





Ovzduší: 



brownfields: 



pitnou vodou: 


ne 

ne 

Cerekvice nad Bystřicí 



ovzduší - mírně znečištěno, zdroj - průmyslová výroba v místě, zemědělská 

výroba, vytápění domácností; 

problémy se zápachem, zdroj - Velkovýkrm vepřů Benátky a zapracování 

kejdy na zemědělské pozemky 

ne 

ne 


obec nemá vlastní zdroj pitné vody 

ne 

vlastník a správce vodovodního řadu - VOS Jičín, za poslední 2 roky byly 

vybudovány nové řady (k dispozici je jejich zaměření v elektronické i papírové 

podobě), předpokládá se zkapacitnění vodojemu 

Kanalizace: jednotná dešťová a splašková - 75 %, oddílná dešťová kanalizace - 25 %, 

oddílná splašková kanalizace - 25 %, 

za poslední 2 roky byly vybudovány nové řady (k dispozici je jejich zaměření v 

elektronické i papírové podobě) 

ČOV: 

Plynofikace: 


energie: 

Kanalizace je napojena na ČOV v jiné obci (vlastník ČEPRO, a.s. Cerekvice), 

napojena je pouze část obce - Cerekvice n.B., nenapojeny části - 

Třebovětice, Čenice. 

Je vybudováno funkční decentralizované čištění: 10 domovních ČOV (z toho 

50 % žumpy, jímky k vyvážení a 50 % biologické domovní čistírny). 

plynofikované části - Cerekvice n.B., Třebovětice, Čenice; 

předpokládá se rozšíření plynofikace v částech - Cerekvice, Třeb.; 


elektronické i papírové podobě) 

1 fotovoltaická elektrárna (střecha domu Cerekvice nad Bystřicí č.p. 161, 

výkon 5 kW) 


Školy: 1 mateřská škola, 1 základní škola (1.-5. ročník), 1 základní škola (1.-9. 

ročník) 


ne 


ne 


fotbalové hřiště, tělocvična 

Kultura: 

veřejná knihovna, klubovny spolků (4x), sakrální stavba 

Další veřejná vybavenost: hřbitov, pošta, hostinec (2x - z toho jeden nyní uzavřen), obchod (3x), místo 

veřejného přístupu k internetu, připojení vysokorychlostního internetu (3x), 

veřejné osvětlení (3x), obecní rozhlas (drátový), dětské hřiště, kluziště (2x 

rybník), sběrné místo pro jednorázové svozy (2x) 


těch v ÚP): 


ÚP): 


ne 

Ostatní 

výsadba zeleně na obecních prostranstvích - park 

platný ÚPO Cerekvice nad Bystřicí, rok schválení - 2000, nepořizuje se nový 

ÚP, pořizuje se aktualizace 

145




31.12.2009: 

825 

Bytový fond: 300 bytů, 2 dokončené byty a 1 zrušený byt v letech 2007-2009 






dobré místo pro bydlení - zvyšování počtu obyvatel v souvislosti s rozvojem 

obce a individuální výstavbou 


nedostupná zdravotní péče, povodně či záplavy, špatné mezilidské vztahy 

v obci, vysoká kriminalita, havarijní stav Třebovětického potoka "Formanka" 

(ve správě ZVHS Jičín - neřešeno z důvodu nevyjasněných majetkoprávních 

vztahů - zvýšené riziko povodní) 



Ovzduší: 



brownfields: 



pitnou vodou: 

ne 

ne 




ovzduší - mírně znečištěno, zdroj - zemědělská výroba; 

problémy se zápachem, zdroj - bývalý kravín 

ne 

ne 



ne 

Veřejný vodovod: na vodovod je napojena celá obec, vlastník a správce vodovodního řadu - 

obec, za poslední 2 roky byly vybudovány nové řady (k dispozici je jejich 

zaměření v elektronické i papírové podobě) 

Kanalizace: 

ČOV: 

Plynofikace: 


energie: 

Školy: 




Kultura: 

ne 

není, je vybudováno funkční decentralizované čištění 

není, nepředpokládá se zavedení - není možno se napojit 

ne 


ne 

ne 

ne 

ne 

veřejná knihovna, klubovny spolků - SDH, sakrální stavba - kostel, pomníky 

Další veřejná vybavenost: hřbitov, hostinec, místo veřejného přístupu k internetu, připojení 

vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení 


těch v ÚP): 


ÚP): 


ne 

ne 

Ostatní 

platný ÚPO Červená Třemešná, rok schválení - 2005, nepořizuje se nový ÚP 

ani aktualizace 

146




31.12.2009: 

159 

Bytový fond: 55 bytů, 2 dokončené byty v letech 2007-2009 


16 chalup 



Slabé stránky: - 



Ovzduší: 



brownfields: 



pitnou vodou: 


Kanalizace: 

ČOV: 

Plynofikace: 


energie: 

Školy: 




Kultura: 

ne 

ne 

Dobrá Voda u Hořic 



ovzduší - mírně znečištěno, zdroj - zemědělská výroba, vytápění domácností; 

problémy se zápachem, zdroj - Dolní D. Voda - zelárna ZD Podchlumí 

ne 

ne 



ne 

vlastník vodovodního řadu - obec, správce vodovodního řadu - VOS Jc, za 

poslední 2 roky nebyly vybudovány nové řady, nepředpokládá se rozšíření 

vodovodu 



čištění 

celá obec je plynofikována, za poslední 2 roky nebyly vybudovány nové řady 

ne 


mateřská škola, základní škola (1.-5. ročník) 

ne 

ne 

volejbalové hřiště, fotbalové hřiště, tělocvična / víceúčelová hala 

veřejná knihovna, klubovny spolků - SDH, společenské centrum / kulturní sál 

Další veřejná vybavenost: pošta, hostinec, obchod (2x), místo veřejného přístupu k internetu, připojení 

vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, obecní rozhlas (drátový+ 

SMS), dětský koutek / dětské hřiště / kluziště, ubytovna ZD Podchlumí, 

chodníky 


těch v ÚP): 


ÚP): 


ne 

ne 

Ostatní 

platný ÚPSÚ Dobrá Voda u Hořic, rok schválení - 1999, nyní se pořizuje nový 

ÚP 

147




31.12.2009: 

582 

Bytový fond: 220 bytů, 1 dokončený byt v letech 2007-2009 


14 chalup 






nedostatek pracovních příležitostí, v obci existují objektivní překážky pro 

rozvoj bydlení, nedostatek financí v rozpočtu obce, povodně či záplavy, 

Chlumský potok se stává potenciálním zdrojem záplav Dol. D.V.- odpadní 

vody z Hořic (poldr a odlehčovací komora kan.) odváděny do Libonického p. a 

dále do Chlumského p. 



Ovzduší: 

ne 

ne 

Holovousy 



ovzduší - mírně znečištěno, zdroj - zemědělská výroba, vytápění domácností; 




brownfields: 



pitnou vodou: 


Kanalizace: 

ČOV: 

Plynofikace: 


energie: 

ne 

ne 



ne 


elektronické i papírové podobě), nepředpokládá se rozšíření vodovodu - 

vodovodem je pokryty celá stávající zástavba 

oddílná dešťová kanalizace - 90 %, oddílná splašková kanalizace - 90 %, za 

poslední 2 roky nebyly vybudovány nové řady 

kanalizace je napojena na ČOV (obec má vlastní ČOV) 

plynofikovány části - Holovousy, Chodovice; 

předpokládá se rozšíření plynofikace pro výstavbu RD; 

za poslední 2 roky nebyly vybudovány nové řady 

ne 


Školy: 



ne 


ne 


víceúčelové hřiště (fotbalové, volejbalové), tělocvična 

Kultura: 

veřejná knihovna, klubovny spolků, sakrální stavba 

Další veřejná vybavenost: hřbitov, pošta, hostinec (2x), obchod, místo veřejného přístupu k internetu, 

připojení vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, obecní rozhlas 

(kabelový), dětský koutek / dětské hřiště (4x), chodníky 


těch v ÚP): 

ne 

Ostatní 

148




ÚP): 

výsadba zeleně na obecních prostranstvích (náves, cesty), příprava KPÚ 

Územní plán: platný ÚP, schválení - 10.6.2010 


- 

31.12.2009: 



- 




vhodné prostředí pro rekreaci, příjemné místo pro bydlení, klidné přírodě 



nedostupná zdravotní péče, časté dopravní nehody (I/35), hluk z dopravy 

(I/35) 



Ovzduší: 



brownfields: 



pitnou vodou: 


Kanalizace: 

ČOV: 

Plynofikace: 


energie: 

Školy: 

Hořice 


ano, bez problémů, neplánuje se zajištění 

ne 


ovzduší - silně znečištěno, zdroj - silniční doprava, vytápění domácností; 


ne 

ano, viz UAP 



ne 

vlastník i správce vodovodního řadu VOS a.s. Jičín; právě probíhá zpracování 

elektronického výstupu zaměření nových řadů vybudovaných za dva roky; 

rozšíření vodovodu se neplánuje 

jednotná dešťová a splašková kanalizace (90% napojení), vlastník i správce 

VOS a.s. Jičín 

vlastní mechanicko-biologická ČOV 

plynofikovány části Hořice, Libonice; rozšíření se nepředpokládá; nové řady 

se aktualizují průběžně (správce VČP) 

ne 


4 mateřské školy, 4 základní školy (nižší i vyšší stupeň), 1 střední odborné 

učiliště, 1 gymnázium, 3 střední odborné školy, 1 základní umělecká škola 




Kultura: 

2 ambulantní zařízení, 6 ordinací praktického lékaře pro dospělé, 1 ordinace 

pro děti a dorost, 4 specialisté, 2 zařízení lékárenské péče 

domov důchodců, dům s pečovatelskou službou, služby pro seniory 

fotbalové/volejbalové hřiště, tělocvična/víceúčelová hala, koupaliště/bazén 

veřejná knihovna, klubovny spolků, společenské centrum, muzeum, sakrální 

stavba 

Další veřejná vybavenost: hřbitov, pošta, hostinec, obchod, místo veřejného přístupu k internetu, 

připojení vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, dětský 

koutek/hřiště/kluziště, tábořiště, kemp, sběrný dvůr 

Ostatní 

149




těch v ÚP): 


ÚP): 



31.12.2009: 

- 

- 

platný - ÚPSÚ Hořice a částí Chlum, Libonice, Chvalina, Březovice, 

Doubrava, nový aktualizovaný ÚP se pořizuje 

9053 



210 chat a 170 chalup 




nedostatek pracovních příležitostí 



Ovzduší: 



brownfields: 



pitnou vodou: 


Kanalizace: 

ČOV: 

Plynofikace: 


energie: 

ne 

ne 

Chomutice 



ovzduší mírně znečištěno, zdroje zejména ze zemědělské výroby a z vytápění 

domácností; není problém se zápachem 

nejsou 

nejsou 


vlastní zdroj vody 

ne 

za poslední dva roky byly vybudovány nové řady, k dispozici je jejich 

zaměření v elektronické podobě 

kanalizace jednotná dešťová a splašková (napojení 65%); vlastníkem i 

správcem kanalizačního řadu je obec; za poslední dva roky nebyly 

vybudovány nové řady 

kanalizace není napojena na ČOV 

plynofikovány včechny části obce, za poslední dva roky nebyly vybudovány 

nové řady 

ne 


Školy: 

základní škola (vyšší i nižší stupeň), střední odborné učiliště 


ordinace praktického lékaře pro dospělé, ordinace praktického lékaře pro děti 

a dorost 




stadion, tělocvična/víceúčelová hala 

Kultura: 

veřejná knihovna, klubovna spolků, sakrální stavba 

Další veřejná vybavenost: hřbitov, pošta, 2 obchody, místo veřejného přístupu k internetu, připojení 

vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, obecní rozhlas (VISO 2002), 

2 dětský koutek/hřiště/kluziště, chodníky 


těch v ÚP): 

ne 

Ostatní 

150




ÚP): 

ne 

Územní plán: ano, ÚP Chomutice, schválen v roce 2005 

Počet obyvatel k 671 

31.12.2009: 

Bytový fond: 4 dokončené byty v letech 2007 - 2009 


37 chalup 




ne 

nedostatek pracovních příležitostí, nedostatek financí v rotpočtu obce, 

nedostatečná bytová výstavba, nejsou příhodné podmínky pro rozvoj 

rekreace, omezené využití volného času, špatné mezilidské vztahy v obci 



Ovzduší: 



brownfields: 



pitnou vodou: 


Kanalizace: 

ČOV: 

Plynofikace: 


energie: 

ne 

ne 

Jeřice 



ovzduší - mírně znečištěno, hlavním zdrojem je doprava (1200 aut denně) a 

vytápění domácností; nejsou problémy se zápachem 

ne 

ne 


vlastní zdroj pitné vody, vlastníkem i správcem je VOS Jc 

nejsou zde problémy; v D. Černůtkách provozuje vodovod 13 vlastníků 

výhledově připojení na Třebovětice VOS Jc 

za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady, výhledové plánují 

připojení části D. Černůtky na vodovod VOS Jc z Třebovětic 

viz ÚAP, vlastníkem i správcem je obec, za poslední dva roky nebyly 


na ČOV je napojena pouze Jeřice 

ano, celá obec; za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady 

ne, pouze bioplynová stanice (Horák - vlastník zámku a statku) 


Školy: 

mateřská škola, základní škola (pouze nižší stupeň) 


ne 


ne 


fotbalové hřiště (Sokol), tělocvična ve škole 

Kultura: 

2x SDH, kostel 

Další veřejná vybavenost: hřbitov, pošta, hostinec, pojízdná prodejna, místo veřejného přístupu k 

internetu, připojení vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, obecní 

rozhlas, dětský koutek/hřiště/kluziště, sběrný dvůr ASA 


těch v ÚP): 


ÚP): 


bude nová UPD 

- 

Ostatní 

ano, ÚPSÚ Jeřice, schválen v roce 2001, pořizuje se nový ÚP 

151




31.12.2009: 

403 

Bytový fond: stávající bytový fond - 174, 4 byty dokončené v letech 2007 - 2009 






ne 

v obci existují objektivní překážky pro rozvoj podnikání (prodejna se neudrží), 

nedostatek financí v rozpočtu obce, nejsou příhodné podmínky pro rozvoj 

rekreace (v rámci KPÚ rybník), hluk z dopravy/výroby, povodně či záplavy, 

nehorázné požadavky vlastníků stavebních parcel 



Ovzduší: 



brownfields: 



pitnou vodou: 


Kanalizace: 

ne 

ne 

Lískovice 



ovzduší - mírně znečištěno, zdroj znečištění - vytápění domácností, problémy 

se zápachem - způsobeny ZD při rozvozu hnoje 

ne 

ne 


vlastní zdroj pitné vody, vlastník i správce je VOS Jičín 

ne 

za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady, rozšíření vodovodu se 

neplánuje, není potřeba 

kanalizace - jednotná dešťová i splašková; za poslední dva roky bylo 

vybudováno 70 m kanalizace, k dispozici je jejich zaměření v digitální i 

papírové podobě 

ČOV: kanalizace není napojena na ČOV; 3 domovní ČOV, 20% žumpy, 78% 

biologické domovní čistírny - septiky 

Plynofikace: 


energie: 

není, nepředpokládá se její zavedení z důvodu nezájmu občanů 

ne 


Školy: 

ne 


ne 


ne 


fotbalové hřiště 

Kultura: 

veřejná knihovna, hasiči, společenské centrum/kulturní sál 


vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, obecní rozhlas - kabelový 

rozvod, dětský koutek/hřiště, chodníky 


těch v ÚP): 


ÚP): 


pro bydlení 

Ostatní 

výsadba zelaně na veřejných prostranstvích 

platný ÚP - ÚPO Lískovice, schválen v roce 2004, nový ÚP ani aktualizace se 

nepořizuje 

152




31.12.2009: 

197 

Bytový fond: 1 dokončený byt v roce 2008 


22 chalup 




klidné místo pro rekreaci i bydlení, les,příroda 

nedostatek pracovních příležitostí, nedostatečná bytová výstavba 



Ovzduší: 



brownfields: 



pitnou vodou: 


Kanalizace: 

ČOV: 

Plynofikace: 


energie: 

ne 

ne 




ovzduší - mírně znečištěno, zdroj silniční doprava, vytápění domácností, 


ne 

bývalá místní skládka - stav není znám, viz podklady k ÚAP 


vlastní zdroj pitné vody, vlastníkem i správcem vodovodního řadu je obec 

ne 

za poslední dva roky byly vybudovány nové řady, jejich zaměření je k 

dispozici v elektronické podobě; plánuje se výstavba nového vodovodu 

kanalizace - jednotná dešťová a splašková, napojení 85%, vlastníkem i 



kanalizace není napojena na ČOV, u jednotlivých objektů je vybudováno 

funkční decentralizované čištění, 95% žumpy, jimky k vyvážení, 5% 

biologické domovní čistírny 

ne, zavedení se nepředpokládá - nereálná investice 

ne 


Školy: 

ne 


ne 


ne 


fotbalové hřiště, koupaliště - požární nádrž 

Kultura: 

veřejná knihovna, drobné sakrální stavby 

Další veřejná vybavenost: hostinec, obchod, místo veřejného přístupu k internetu, připojení 

vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, dětský koutek/hřiště - v 

Dobeši, chodníky podél hlavních komunikací, nejsou v Černíně 


těch v ÚP): 


ÚP): 



31.12.2009: 

Ostatní 

lokalita Trhovka - postačuje 

ne 

platný ÚP ÚPO Lukavec, schválen v roce 2002, nový ÚP ani aktualizace se 

nepořizují 

289 

153



Bytový fond: 5 dokončených bytů v letech 2007 - 2009 






dobré přírodě blízké místo pro bydlení a rekreaci, dobrá dopravní dostupnost 

ke službám v Hořicích a pro dojíždění za zaměstnáním 

nedostatek pracovních příležitostí, nedostatek financí v rozpočtu obce 



Ovzduší: 



brownfields: 



pitnou vodou: 


ne 

ne 

Miletín 



ovzduší - mírně znečištěno, nejsou problémy se zápachem 

ne 

ne 


vlastní zdroj pitné vody, vlastníkem i správcem vodovodního řadu je VOS a.s. 

Jičín, obec je akcionářem VOS a.s. Jičín 

ne 


dispozici u VOS a.s., další rozšíření vodovodu se neplánuje 

Kanalizace: kanalizace - jednotná dešťová a splašková - 92%, oddílná dešťová - 8%, 

vlastníkem a správcem kanalizace je částečně město Miletín, částečně VOS 

a.s. Jičín; za poslední dva roky byly vybudovány nové řady, jejich zaměření 

je k dispozici v elektronické podobě 

ČOV: 

Plynofikace: 


energie: 

Školy: 




Kultura: 

kanalizace je napojena na ČOV Rohoznice 

ano, celé území Miletína, za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady, 

další rozšíření se neplánuje 

ne 


mateřská škola, základní škola (1. - 9. třída), základní umělecká škola 

ordinace praktického lékaře pro dospělé, ordinace praktického lékaře pro děti 

a dorost, 2 ordinace specialistů, zařízení lékárenské péče 

2 domy s pečovatelskou službou 

fotbalové i volejbalové hřiště, stadion, tělocvična/víceúčelová hala, 

koupaliště/bazén 

veřejná knihovna, klubovny spolků, společenské centrum/kulturní sál, 2x 

muzeum, 2x sakrální stavba 

Další veřejná vybavenost: hřbitov, pošta, hostinec, obchod, místo veřejného přístupu k internetu, veřejné 

osvětlení, obecní rozhlas, dětský koutek/hřiště, tábořiště/kemp, chodníky 


těch v ÚP): 


ÚP): 


9 ha pro bydlení 

Ostatní 

1 ha výsadba zeleně na veřejném prostranství; 3,5 ha zalesnění nevyužitých 

ploch 

ano, ÚPSÚ obec Miletín - Rohoznice, schválen v roce 1997, aktualizace ani 

nový ÚP se nepořizuje 

154



31.12.2009: 

Bytový fond: 





910 


2 dokončené byty v roce 2007, 4 v roce 2008, 2 v roce 2009; 2 zrušené byty v 

roce 2008, 1 v roce 2009 


ne 


nedostatečná podpora soc. potřebných, povodně či záplavy 



Ovzduší: 



brownfields: 



pitnou vodou: 


ne 

ne 




ovzduší - mírně znečištěno, zdroj silniční doprava, vytápění domácností; 


ne 

ne 


vlastní zdroj pitné vody, vlastníkem i správcem vodovodního řadu je obec 

ne 


dispozici v papírové podobě; plánuje se rozšíření vodovodu do jižní části obce 

Kanalizace: 

ČOV: 

Plynofikace: 


energie: 

kanalizace - jednotná dešťová a splašková, napojení 80%; za poslední dva 

roky nebyly vybudovány nové řady 


funkční decentralizované čištění, 90% žumpy, jimky k vyvážení,10% 

biologické domovní čistírny 

ano, celá obec, za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady, 

neplánuje se rozšíření 

ne 


Školy: 

základní škola (1.-5. ročník) 


ne 


ne 


fotbalové hřiště, koupaliště/bazén 

Kultura: 

veřejná knihovna, společenské centrum/kulturní sál, sakrální stavba 

Další veřejná vybavenost: hřbitov, pošta, 2x hostinec, obchod, místo veřejného přístupu k internetu, 

připojení vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení,obecní rozhlas, 2x 

dětský koutek/hřiště, tábořiště/kemp, chodníky 


těch v ÚP): 

ne 

Ostatní 

155




ÚP): 



31.12.2009: 

ne 

platný ÚP ÚPSÚ Milovice, schválen v roce 1997, aktualizace ani nový ÚP se 

nepořizuje 

310 

Bytový fond: 6 dokončených bytů v roce 2007 


54 chat (vč. chatiček v kempu), 6 chalup 




vhodné prostředí pro rekreaci, příjemné místo pro bydlení 

nedostatek financí v rozpočtu obce, časté dopravní nehody (silnice I/35) 



Ovzduší: 



brownfields: 



pitnou vodou: 


ne 

ne 

Nevratice 



ovzduší - mírně znečištěno, zdroj silniční doprava, částečně i zemědělská 

výroba a vytápění domácností; nejsou problémy se zápachem 

ne 

ne 


není vlastní zdroj pitné vody, vlastníkem i správcem vodovodního řadu je VaK 

Hradec Králové 

ne, v obci nový vodovod, ve zkušebním provozu, připravuje se kolaudace 


dispozici v elektronické podobě; další rozšíření vodovodu se nepředpokládá 

Kanalizace: 

ČOV: 

Plynofikace: 


energie: 

kanalizace - jednotná dešťová a splašková, procento napojení viz pasport; 

vlastníkem i správcem kanalizace je obec; za poslední dva roky nebyly 



funkční decentralizované čištění (% napojení viz pasport) 

ano, celá obec; rozšíření se nepředpoládá; za poslední dva roky nebyly 


ne 


Školy: 

ne 


ne 


ne 


ne 

Kultura: 

sakrální stavba – socha přemístěna do obce 

Další veřejná vybavenost: hostinec, připojení vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, obecní 

rozhlas - drátový, dětský koutek/hřiště 

Ostatní 

156




těch v ÚP): 


ÚP): 



31.12.2009: 

ne 

příprava územního plánu P+R 

ne, nový ÚP se pořizuje 

148 

Bytový fond: 1 zrušený byt v letech v letech 2007-2009 


cca 35 chalup 




ne 

vysoká nezaměstnanost, v obci existují objektivní překážky pro rozvoj 

podnikání (záplavové území), v obci existují objektivní překážky pro rozvoj 

bydlení (záplavové území), povodně či záplavy (Javorka), špatné mezilidské 

vztahy v obci (nefunkční zastupitelstvo) 

Obec zapůjčí pasport kanalizace a zaměření vodovodu 



ne 

ne 

Ostroměř 



Ovzduší: ovzduší - mírně znečištěno, zdroj silniční doprava, vytápění domácností (v 

místních částech); nejsou problémy se zápachem 



brownfields: 



pitnou vodou: 


ne 

ne 


vlastní zdroj pitné vody, vlastníkem vodovodního řadu je obec, správcem 

Stavoka 

Ostroměř bez problémů; Sylvárův Újezd vlastní vdv a zdroj-závadová voda; 

Domoslavice a Nové Smrkovice bez rozvodu-studny 

za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady, rozšíření vodovodu se 

předpokládá v částech Sylvárův Újezd, Domoslavice, Nové Smrkovice 

Kanalizace: 

ČOV: 

Plynofikace: 


energie: 

Školy: 




oddílná dešťová kanalizace (60%), oddílná splašková kanalizace (85% v 

Ostroměři), vlastníkem i správcem kanalizačního řadu je VOS a.s. Jc; za 

poslední dva roky byly vybudovány nové řady, jejich zaměření je k dispozici v 

elektronické podobě; akce „Cidlina“ skončena, probíhají dílčí dostavby dle fin. 

možností 

kanalizace je napojena na ČOV 

ano, jen Ostroměř; rozšíření plynofikace se nepředpokládá; za poslední dva 


ne 



1 ordinace praktického lékaře pro dospělé, 1 ordinace praktického lékaře pro 

děti a dorost, 1 ordinace specialisty 

záměr na zřízení domu s pečovatelskou službou pozastaven 

hřiště za školou, Sokolovna, koupaliště - p. nádrž Domoslavice 

157



Kultura: 

veřejná knihovna, klubovny spolků (SDH, rybáři, Sokol, TJ, zahrádkáři), 

společenské centrum (MKS - loutkové divadlo, prostor pro spolky), muzeum, 

kaple, křížky 

Další veřejná vybavenost: hřbitov, pošta, 3 hostince a 2 bistra, 8 obchodů, místo veřejného přístupu k 

internetu, připojení vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, obecní 

rozhlas, dětský koutek/hřiště, chodníky (mimo Sylvárova Újezda), sběrný dvůr 

(2x ročně Marius Pedersen) 


těch v ÚP): 


ÚP): 



31.12.2009: 

ne 

ne 

Ostatní 

platný územní plán, schválen v roce 2005, pořízení nového ÚP ani 

aktualizace se neplánuje 

1406 

Bytový fond: 1 zrušený byt v letech 2007-2009 


120 chalup 




dopravní dostupnost, zákl infrastruktura v místě, nebo snadno dostupná; 

dostupnost podnikání 

v obci existují objektivní překážky pro rozvoj bydlení (záplavové území), 

nedostatek financí v rozpočtu obce, časté dopravní nehody (I/35), hluk z 

dopravy (I/35), povodně či záplavy (rozsáhlá záplavová zóna Javorky) 



Ovzduší: 



brownfields: 



pitnou vodou: 


Kanalizace: 

ČOV: 

Plynofikace: 


energie: 

Školy: 



ne 

ne 

Petrovičky 



ovzduší - není znečištěno vůbec, nejsou zde ani problémy se zápachem 

ne 

ne 


ne 

problémy, individuální zásobení ze studní-snížená kvalita 

za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady, předpokládá se rozšíření 

vodovodu - v souladu s návrhem v UPD připojení z Pšánek, výhledové řešení 

dle dostupnosti financí 

není zde žádná kanalizace, za poslední dva roky nebyly vybudovány nové 

řady 

u jednotlivých objektů je vybudováno funkční decentralizované čištění 

ano, celá obec; rozšíření se nepředpokládá; za poslední dva roky nebyly 


ne 

ne 

ne 

ne 


158




ne 

Kultura: 

sakrální stavba - socha Panny Marie 

Další veřejná vybavenost: místo veřejného přístupu k internetu, připojení vysokorychlostního internetu, 

veřejné osvětlení, sběrný dvůr - kontejner ASA 


těch v ÚP): 


ÚP): 



31.12.2009: 

ne 

ne 



8 chalup 




Ostatní 

není platný ÚP, pořizuje se 

44 


blízké místo nerušené průmyslem… 

ne 



Ovzduší: 



brownfields: 



pitnou vodou: 


Kanalizace: 

ČOV: 

Plynofikace: 


energie: 

Školy: 




Kultura: 

ne 

ne 




ovzduší není znečištěno vůbec, není zde ani problém se zápachem 

ne 

ne 


obec má vlastní zdroj pitné vody, vlastníkem i správcem je VOS a.s. Jičín 

ano, hodnota disičnanů je okolo 50 mg/l (limit je 50 mg/l) 

za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady 

kanalizace - jednotná dešťová a splašková, napojení 70%, vlastníkem i 




funkční decentralizované čištění (cca 50 domovních ČOV) 

ano, všechny části, další rozšíření se nepředpokládá, za poslední dva roky 

nebyly vybudovány nové řady 

ne 



ordinace praktického lékaře pro dospělé 

ne 

fotbalové a volejbalové hřiště, tělocvična/víceúčelová hala, koupaliště/bazén 

veřejná knihovna 

159



Další veřejná vybavenost: hřbitov, pošta, hostinec, obchod, 2x místo veřejného přístupu k internetu, 

připojení vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, obecní rozhlas, 2x 

dětský koutek, dětské hřiště, tábořiště/kemp, chodníky 


těch v ÚP): 


ÚP): 



31.12.2009: 







- 

- 

Ostatní 

platný ÚP, schválený v roce 2006, pořizuje se jeho aktualizace 

622 

časté dopravní nehody (I/35) 



Ovzduší: 



brownfields: 



pitnou vodou: 


Kanalizace: 

ČOV: 

Plynofikace: 


energie: 

ne 

ne 

Rašín 



ovzduší - mízně znečištěno, nejsou zde problémy se zápachem 

ne 

ne 



ne 

za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady, předpokládá se zavedení 

vodovodu do celé obce 

kanalizace - jednotná dešťová a splašková (napojení 98%), vlastníkem 

kanalizačního řadu je obec; za poslední dva roky nebyly vybudovány nové 

řady 

kanalizace není napojena na ČOV; 7 domovních ČOV (14%), žumpy/jímky k 

vyvážení (1%), biologické domovní čistírny (85%) 

ano, celá obec, rozšíření se nepředpokládá, za poslední dva roky nebyly 


ne 


Školy: 

ne 


ne 


ne 


ne 

Kultura: 

společenské centrum/kulturní sál 

Další veřejná vybavenost: připojení vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, drátový obecní 

rozhlas 

Ostatní 

160




těch v ÚP): 


ÚP): 



31.12.2009: 

ne 

ne 

platný ÚP - ÚP obce Rašín, schválen v roce 2006, nový ÚP ani jeho 

aktualizace se nepořizuje 

75 

Bytový fond: 2 dokončené byty v roce 2009 


12 chalup 







nedostatečná bytová výstavba, nedostatečné školství, nedostupná zdravotní 

péče, nejsou příhodné podmínky pro rozvoj rekreace, omezené možnosti 

využití volného času, nedostatečná dopravní obslužnost 



Ovzduší: 



brownfields: 



pitnou vodou: 


Kanalizace: 

ČOV: 

Plynofikace: 


energie: 

Školy: 




Kultura: 

ne 

ne 

Rohoznice 



ovzduší - mízně znečištěno, zdroje znečištění zejména silniční doprava a 

vytápění domácností, nejsou zde problémy se zápachem 

ne 

ne 


obec má vlastní zdroj pitné vody (společný s Miletínem), vlastníkem 

vodovodního řadu je obec Rohoznice, starý vodovod vlastní VOS Jičín, 

správcem vodovodního řadu je VOS a.s. Jičín 

ne 

za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady, zaměření je k dispozici v 

papírové podobě, rozšíření vodovodu se nepředpokládá, vyhovuje stávající 

stav 

kanalizace - oddílná splašková, vlastníkem i správcem kanalizačního řadu je 

VOS a.s. Jičín; za poslední dva roky byly vybudovány nové řady, jejich 

zaměření je k dispozici 

kanalizace je napojena na ČOV - mechanicko-biologická (dokončeno v roce 

2010) 

ano, celá obec, rozšíření se nepředpokládá - vyhovuje stávající stav, za 

poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady 

ne 


mateřská škola (záměr - zateplení a výměna oken) 

ne 

ne 

ne 

klubovna spolku 

161



Další veřejná vybavenost: hostinec, obchod, veřejné osvětlení (záměr - rekonstrukce), chodníky 


těch v ÚP): 


ÚP): 



31.12.2009: 

Ostatní 

plochy pro bydlení jsou pouze v soukromém vlastnictví 

výsadba zeleně na obecních prostranstvích 

platný ÚP ÚPSÚ Miletín, Rohoznice, schválen v roce 1997, aktualizace ani 

nový ÚP se nepořizuje 

321 

Bytový fond: 3 dokončené byty v roce 2008 






příjemné místo pro bydlení, poměrně klidné, nerušené průmyslem 

nedostatek financí v rozpočtu obce, nejsou příhodné podmínky pro rozvoj 

rekreace, hluk z dopravy, povodně či záplavy 



Ovzduší: 



brownfields: 



pitnou vodou: 


Kanalizace: 

ČOV: 

Plynofikace: 


energie: 

Školy: 




Kultura: 

ne 

ne 

Sobčice 



ovzduší není znečištěno vůbec, zdrojem znečištění je pouze vytápění 

domácností, nejsou problémy se zápachem 

ne 

ano, bývalý mlýn na severním okraji obce 



ne, pouze nižší kvalita vody v samostatných studnách 

za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady, zavedení, resp. rozšížení 

vodovodu se nepředpokládá 

viz pasport, který se zpracovává, za poslední dva roky nebyly vybudovány 

nové řady 


funkční decentralizované čištění 

ano, celá obec, rozšíření se neplánuje, za poslední dva roky nebyly 


ne 


mateřská škola 

ne 

ne 

fotbalové a volejbalové hřiště, tělocvična (sál KS) 

veřejná knihovna, klubovna spolku (SDH), společenské centrum/kulturní sál 

(v hostinci), sakrální stavba 

162




vysokorychlostního internetu, veřejné osvětlení, obecní rozhlas, dětský 

koutek/hřiště, chodníky, sběrný dvůr (svoz M. Pedersen) 


těch v ÚP): 


ÚP): 



31.12.2009: 

ne 

ne 

Bytový fond: 136 


34 chalup 


Ostatní 

platný územní plán, pořizuje se nový ÚP 

304 



nedostatek financí v rozpočtu obce, povodně či záplavy 



Ovzduší: 



brownfields: 



pitnou vodou: 


Kanalizace: 

ČOV: 

Plynofikace: 


energie: 

ne 

ne 




ovzduší - není znečištěno vůbec; nejsou zde ani problémy se zápachem 

ne 

ne 


obec má vlastní zdroj vody, obec je vlastník vodovodního řadu 

ne 

za poslední dva roky byly vybudovány nové řady, k dispozici je jejich 

zaměření v papírové podobě; rozšíření vodovodu se nepředpokládá (90% 

občanů je již připojených ke stávajícímu zdroji pitné vody) 

kanalizace jednotná dešťová a splašková, napojení 80%; za poslední dva 


kanalizace není napojena na ČOV, 5 domovních ČOV 

ano, celá obec; rozšíření se nepředpokládá, není potřeba; za poslední dva 

roky byly vybudovány nové řady, k dispozici je jejich zaměření v papírové 

podobě 

ne 


Školy: 

ne 


ne 


ne 


ne 

Kultura: 

klubovna spolku, společenské centrum/kulturní sál 

Další veřejná vybavenost: hřbitov, hostinec, 2x obchod, veřejné osvětlení, bezdrátový obecní rozhlas 

Ostatní 

163




těch v ÚP): 


ÚP): 



31.12.2009: 

ne 

ne 

není platný ÚP, pořizuje se nový 

207 








nedostupná zdravotní péče, nedostatečná dopravní obslužnost, povodně či 

záplavy 



Ovzduší: 



brownfields: 



pitnou vodou: 

ne 

ne 

Sukorady 



ovzduší - mízně znečištěno, zdroje znečištění zejména silniční doprava a 

vytápění domácností, nejsou zde problémy se zápachem 

ne 

ne 


obec nemá vlastní zdroj vody, vlastníkem vodovodního řadu je obec, 

správcem je KHO Veolia 

ano, voda nižší kvality, v Sukoradech samostatné studny; část Kouty 

připojena ze Šaplavy; ve výstavbě přípojka od Koutů a rozvod v Sukoradech 


Kanalizace: 

ČOV: 

Plynofikace: 


energie: 

nové vodovodní řady jsou ve výstavbě; výstavba probíhá v Sukoradech 

(dokončení XI/2010) 

kanalizace - viz pasport; vlastníkem i správcem kanalizačního řadu je obec; 




ne, zavedení se nepředpokládá, za poslední dva roky nebyly vybudovány 

nové řady 

ne 


Školy: 

ne 


ne 


ne 


ne 

Kultura: 

veřejná knihovna, klubovna spolku (SDH) 



koutek/hřiště, sběrný dvůr - kontejnery 

Ostatní 

164




těch v ÚP): 


ÚP): 



31.12.2009: 

stanoví nový ÚP 

stanoví nový ÚP 

platný ÚP - ÚPSÚ Sukorady, schválen v roce 1995, pořizuje se nový ÚP 

210 

Bytový fond: 100; 4 dokončené byty v letech 2007-2009 


1 chata, 27 chalup 






nedostatek financí v rozpočtu obce, nedostatečná bytová výstavba, omezené 

využití volného času 



Ovzduší: 



brownfields: 



pitnou vodou: 


Kanalizace: 

ČOV: 

Plynofikace: 


energie: 

ne 

ne 

Tetín 



ovzduší - mírně znečištěno, zdroje znečištění zejména silniční doprava a 

zemědělská výroba, nejsou problémy se zápachem 

ne 

ne 


obec nemá vlastní zdroj pitné vody, zásobování zajištěno z vlastních studní 

občanů 

ano, v letním a podzimním období nedostatek 

za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady, předpokládá se zavedení 

vodovodu do celé obce 

kanalizace - jednotná dešťová a splašková (65% napojení); vlastníkem i 

správcem kanalizace je obec; za poslední dva roky nebyly vybudovány nové 

řady 

kanalizace není napojena na ČOV, 3 domovní ČOV 

ne, zavedení se nepředpokládá (obec je mimo zájmové území dodavatele), 


ne 


Školy: 

ne 


ne 


ne 


fotbalové a volejbalové hřiště 

Kultura: 

veřejná knihovna, klubovna spolku, spoječenské centrum/kulturní sál 


internetu, veřejné osvětlení 


těch v ÚP): 

ne 

Ostatní 

165




ÚP): 

ne 

Územní plán: platný ÚP, ÚP obce Tetín, schválen v roce 2006 

Počet obyvatel k 132 

31.12.2009: 



17 chalup 






nedostatek pracovních příležitostí (malý výběr), nedostatek financí v rozpočtu 

obce, nedostatečné školství (s dojížděním), nedostupná zdravotní péče (s 

dojížděním), hluk z dopravy, částečně nedostatečná dopravní obslužnost, 

částečně povodně či záplavy 



Ovzduší: 



brownfields: 



pitnou vodou: 


Kanalizace: 

ČOV: 

Plynofikace: 


energie: 

Školy: 




ne 

ne 




ovzduší není znečištěno vůbec, zdroje znečištění - zemědělská výroba a 

vytápění domácností 

ne 

ne 


obec nemá vlastní zdroj pitné vody, jsou zde samostatné studny 

ne 

za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady, zavedení vodovodu se 

nepředpokládá 

kanalizace - viz pasport, za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady 



ano, celá obec, rozšíření se nepředpokládá, za poslední dva roky nebyly 


ne 


ne 

ne 

ne 

fotbalové a volejbalové hřiště, tělocvična/víceúčelová hala, koupaliště/bazén 

Kultura: 

veřejná knihovna, klubovna spolku (SDH), sakrální stavby - křížky 

Další veřejná vybavenost: 3x hostinec, obchod, místo veřejného přístupu k internetu, připojení 


koutek/hřiště/kluziště, chodníky 

Ostatní 

166




těch v ÚP): 


ÚP): 



31.12.2009: 

ne 

ne 

platný ÚP - ÚPO Třebnouševes, schválen v roce 2002, pořizuje se 

aktualizace 

298 

Bytový fond: 91 


12 chalup 




nedostatek pracovních příležitostí, nedostatek financí v rozpočtu obce, nejsou 

příhodné podmínky pro rozvoj rekreace 



Ovzduší: 



brownfields: 



pitnou vodou: 


Kanalizace: 

ČOV: 

Plynofikace: 


energie: 

ne 

ne 

Úhlejov 



ovzduší není znečištěno vůbec, zdroj znečištění vytápění domácností; není 

zde problém se zápachem 

ne 

ne 


vrt pro bytovky, studna u OÚ 

ne 

za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady, zavedení či rozšíření 

vodovodu se nepředpokládá - většina obyvatel má zásobení z vlastních 

studní 

bytovka - ČOV - kanalizace, vlastníkem i správcem kanalizace je obec, za 

poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady 


funkční decentralizované čištění, cca 7 domovních ČOV 

ne, nepředpokládá se zavedení (finance, nezájem obyvatel), za poslední dva 


ne 


Školy: 

ne 


ne 


ne 


fotbalové/volejbalové hřiště, koupaliště/bazén 

Kultura: 

veřejná knihovna, společenské centrum/kulturní sál, sakrální stavba 

Další veřejná vybavenost: obchod, místo veřejného přístupu k internetu, připojení vysokorychlostního 

internetu, veřejné osvětlení, částečně chodníky 


těch v ÚP): 

ne 

Ostatní 

167




ÚP): 



31.12.2009: 

ne 

platný ÚP, schválen v roce 2003, pořizuje se nový 

149 

Bytový fond: 9 bytů dokončených v letech 2007-2009 






přírodní podmínky - rekreace 

nedostatek financí v rozpočtu obce 



Ovzduší: 



brownfields: 



pitnou vodou: 


ne 

ne 

Vřesník 



ovzduší není znečištěno vůbec, není zde problém se zápachem 

ne 

ne 


vlastní zdroj pitné vody 

ne 

za poslední dva roky nebyly vybudovány nové řady, rozšíření či zavedení 

vodovodu se nepředpokládá 

Kanalizace: kanalizace - jednotná dešťová a splašková, oddílná dešťová (napojení 90%), 

vlastníkem i správcem kanalizačního řadu je obec; za poslední dva roky 

nebyly vybudovány nové řady 

ČOV: 

Plynofikace: 


energie: 

kanalizace není napojena na ČOV, u jednotlivých objektů není vybudováno 


není , nepředpokládá se zavedení 

ne 


Školy: 

ne 


ne 


ne 


ne 

Kultura: 

ne 


internetu, veřejné osvětlení, dětský koutek/hřiště/kluziště, chodníky 


těch v ÚP): 


ÚP): 



31.12.2009: 

ne 

Ostatní 

výsadba zeleně na obecních prostranstvích, zalesnění nevyzžitých ploch 

platný ÚP, schválen v roce 1997, pořizuje se aktualizace 

94 

168



Bytový fond: 2 dokončené byty v letech 2007-2009 


1 chata, 14 chalup 







nedostatečná bytová výstavba, nedostatečná podpora sociálně potřebných, 

nedostupná zdravotní péče, omezené využití volného času, nedostatečná 

dopravní obslužnost 

169

Rozbor udrÅ¾itelnÃ©ho rozvoje ÃºzemÃ­ 2010 - HoÅice v PodkrkonoÅ¡Ã­

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?

Rozbor udrÅ¾itelnÃ©ho rozvoje ÃºzemÃ 2010 - HoÅice v PodkrkonoÅ¡Ã