KVĚTENA SVĚTOVÝCH REGIONŮ II FLORA OF REGIONS OF THE WORLD

Amazonka - nejdelší řeka světa, 7062 km, pramení v peruánských Andách v 5240 m (4 pramenné
toky), její povodí je cca 7 mil. km 2 , tvoří největší systém vnitrozemských vod, několikrát měmí
jméno
1.3. Domestikace rostlin / D omestication of plants
V předkolumbovském období se zde pěstovalo již asi 40 kulturních plodin.
Středoamerické centrum kulturních rostlin se rozkládá zejména na území Mexika (do jihu USA
k Panamě). Jedná se např. o kukuřici setou - Zea mays, povijnice jedlá (batáty) - Ipomea batatas,
fazole - Phasoleus, paprika roční - Capsicum annum, papája melounová - Carica papaya, tykev
turek (dýně) - Cucurbita pepo, hruškovec americký (avokádo) - Persea americana, mučenka jedlá
(marakuja) - Passiflora edulis, vanilovník plocholistý - Vanilla planifolia, slunečnice roční a
hlíznatá - Helianthus annuus, H. tuberosus (topinambury), amarant a merlíky - Chenopodium
quinoa, Ch. ambrosioides pěstované jako obilniny.
Z andského domestikačního pásma pochází brambor hlíznatý - Solanum tuberosum, rajče jedlé -
Lycopersicon esculentum, podzemnice olejná - Arachis hypogea, tabák virginský - Nicotiana
tabacum, maniok jedlý - Manihot esculenta (hlízy kasava), ananasovník setý - Ananas comosus,
fazol obecný a měsíční - Phasoleus vulgaris, P. lunatus, kakovník - Theobroma cacao, laskavec -
Amarantus pěstovaný jako obilnina, z jihu Chile pochází jahodník chilský - Fragaria chiloensis
(který křížením s jahodníkem virginským - F. virginiana dal vznik pěstovanému jahodníku F.
ananassa). Dále odtud pochází chinovník červený - Cinchona pubescens, rudodřev koka -
Erythroxylon coca (alkaloid kokain), cesmíny paraguayská - Ilex paraguienensis (z listů čaj maté),
kaučukovník - Hovea brasiliensis a bavlník.
1.4. Vlivy neuvážené lidské činnosti, problematika zpouštnění (desertifikace) / E ffects of
reckless human activities and desertification
Proč jihoamerické Andy, s vysokou biodiverzitou, mají dnes největší ohroženost druhů a biotopů ?
„Problém tkví v tom, že podobně jako všude jinde na světě vstupuje do této hry karbaník
s rychlou rukou a bez špetky pudu sebezáchovy – člověk. Lidské aktivity v oblasti vysokých
And můžeme vystopovat již v době před 5 000 lety. Člověk dokázal místy změnit tvář krajiny
k nepoznání. Dokud je ovšem jeho působení spíše lokální, může mít na biodiverzitu paradoxně
pozitivní vliv. Tím, že lidé vytvářejí drobné paseky, malá políčka a osady, druhovou početnost
spíše stimulují. Místní kácení a vypalování totiž dávají vznik různověké vegetační mozaice a právě
ta umožňuje soužití různě specializovaných druhů, z nichž mnohým ten „pravý“ vysokokmenný les
nevyhovuje.
V Ekvádoru zbylo z původního vegetačního pokryvu tzv. Interandia (centrální údolí And mezi
západní a východní Kordillerou i s přilehlými svahy) jen několik izolovaných fragmentů – kaldera
sopky Pasochoa, rezervace Guandera a nemnoho dalších. Mezi souvislou hranicí lesa a zónou
trvalého sněhu (přibližně ve výškách 3700 – 5000 m) se dnes, více či méně přirozeně rozprostírá
krajina „stepního“ charakteru zvaná páramo, pod nimi jen pastviny a políčka.
Před přibližně 100 lety a s větší intensitou po 2. světové válce, v lidsky odlesněných polohách Jižní
Ameriky zapustily své kořeny australské blahovičníky / eukalypty, které se dnes staly
charakteristickým rysem vysokoandské krajiny. Člověk hledal rychle rostoucí druh, který poskytuje
kvalitní dřevo na podpal, ke stavebním účelům, výztuze důlních šachet, výrobě papíru apod.
Blahovičníkům nevadí ani to, že vlivem odlesnění je velká část And značně aridní. Eukalypty se
staly celosvětově nejrozšířenějším druhem hospodářsky pěstovaného stromu, většina
blahovičníkového dřeva určeného pro průmyslové využití (cca 55 %) pochází z jižní Ameriky
L. Vaicenbacher, T. Grim In: Příroda 3/2014
15