KVĚTENA SVĚTOVÝCH REGIONŮ II FLORA OF REGIONS OF THE WORLD

Holoantarctická říše
Oblast ovů Juana Fernándeze
Provincie ovů Juana Fernándeze
Chilsko-patagonská oblast
Severochilská provincie
Středochilská provincie
Provincie Pampy
Patagonská provincie
Magellanská provincie
Oblast subantarktických ovů
Tristan-goughská provincie
Kerguelenská provincie
Novozélandská oblast
Provincie ova Lord Howe
Norfolská provincie
Provincie Kermadeckých ovů
Novozélandská provincie
Provincie Chathamských ovů
Provincie novozélandských subantarktických ovů
Celkové členění je v díle VIII.
Andy jsou částí amerického pohoří Kordiller v jižní Americe, táhnoucí se od Venezuely až
k Patagonii, v délce téměř 8000 km a šířce až 500 km, jejichž průměrná výška je asi 4000 m.
Nejvyšším vrcholem je Aconcagua 6959 m v Argentině, v Chile je to Ojos del Salado 6893 m, v
Peru Huascarán 6768 m, v Bolívii Sajama 6542 m. Vlivem klimatické změny dochází k rychlému
odtávání ledovců v Andách, což bude mít zásadní nepříznivé vlivy pro někdejší zemědělské a
pastevní komunity. Dochází ke zvyšování průměrných teplot, snižování srážek při zvyšování podílu
přívalových dešťů. Následně se vysušují půdy a rychle snižuje biodiverzita. Dochází k úbytku
vodních zdrojů, voda v nádržích se otepluje, množí se v nich parazité, které pak ohrožují napájející
se stáda zvířat, jež snadno onemocní různými chorobami. Vlivem sopečné činnosti je zde značné
nerostné bohatství (Au, Ag, Zn, Cu, S aj.). V důsledku likvidace lesů v Patagonii, je zde běžný
velmi silný trvalý vítr nad 100 km/h. Varovným příkladem i pro ČR je zkušenost z Patagonie, kde
bylo v roce 1946 vysazeno 25 párů bobrů kanadských k podpoře obchodování s kožešinami. Během
půlstoletí se rozšířili cca na 100 tis. ks, takže totálně zlikvidovali tamní lesy, zásadně ovlivnili
pobřežní systémy a změnili i proudění a kvalitu vody. Proto Chile i Argentina je chtějí zásadně
omezit. Představený ministerstva životního prostředí Chile L. Sierlta říká: „I kdybychom přikročili
k aktivní obnově krajiny s neomezeným rozpočtem, krajina už nikdy nebude taková, jako bývala.“
National Geographic, leden 2012
Poušť Atacama (Puna de Atacama) v Chile je nejsušší tropická poušť světa, srážky 1 mm/rok (na
mnoha místech již nepršelo 50 let), na úpatí z. Kordiller (vysokých cca 5 tis. m), dlouhá asi 1000
km, široká 40 - 100 km. Někdejší pouštní jezera již vyschla, či jsou před vyschnutím, např. Tuyaito
(dnes brouzdaliště pro plameňáky), přičemž pozůstatky solných krystalů roznáší vítr do širokého
okolí. Při pobřeží Tichého (Pacifického) oceánu je úzký pruh života díky přežívající vegetaci. Je
tomu proto, že teplý pouštní vzduch nad studeným pobřežním mořským proudem se ochlazuje a tak
se vytváří mlha, která se na rostlinách kondenzuje v rosu. Proto tam rostou rostliny, jež dokáží
využívat tento jediný zdroj vody - rosu z mlhy, zejména pouštní kaktusy a dokonce na nich
vyrůstají i lišejníky. Při zcela ojedinělých prudkých deštích dokáží kaktusová Saguára akumulovat
8