Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
děna redakční rada Liliáře, která bývala až osmičlenná, nepočítám−li pověřeného hlav−<br />
ního redaktora, který měl na starosti příspěvky určené k otištění. Poslední zmínka<br />
o činnosti této rady je v Liliáři č. 4/1981, kdy jejími členy byli: Dr. Igor Černohorský<br />
(Praha), Dr. Petr Dufek (Praha), Josef Frajman (Osek u Duchcova), ing. Jan Havlík<br />
(Vsetín), Josef Kašpar (Praha), Boleslav Král (Náměšť na Hané), Jaroslav Legner (Měl−<br />
ník), Ivo Zmrhal (Liberec). Hlavní redaktor Dr. Karel Vereš (Praha).<br />
Mimo převážně čtvrtletně distribuovaných zpravodajů Liliář byly v průběhu let<br />
vydávány i jiné brožury jako učebně metodické pomůcky pro členy. Např. “Lilie I.”<br />
s barevnými reprodukcemi květů lilií, dále “Jak pěstovat lilie”, “Nemoci a škůdci lilií”<br />
atd. Zvláštní, ještě důležitější kapitolou ve vydávání literatury jsou liliářské ročenky, jež<br />
vycházely jako samostatné interní publikace pro potřeby všech československých liliá−<br />
řů. Ve spolupráci <strong>Martagon</strong>u a Lilium jich vyšlo celkem šest a participovali na nich<br />
autoři z členských základen obou organizací.<br />
Liliářské ročenky (LR):<br />
LR číslo I rok 1982 (<strong>Martagon</strong>)<br />
LR II 1983 (Lilium)<br />
LR III 1984 (<strong>Martagon</strong>)<br />
LR IV 1985 (<strong>Martagon</strong>)<br />
LR V 1987 (Lilium)<br />
LR VI 1991 (Lilium)<br />
V tomto článku šlo o další ohlédnutí zpět do klubové minulosti, ze které jsme<br />
poznávali historické souvislosti, tentokrát o vydávání našeho zpravodaje Liliář. Dále<br />
z toho vyplynula i snaha o nastínění výhledů budoucích výročí <strong>Martagon</strong>u, tak aby<br />
potenciální členové výboru o nich byli dostatečně informováni. Elementární přehled<br />
máme hotový, čímž jsme připraveni potřebná výročí zmínit. Věřím, že i mé články,<br />
které jsem na téma “historie” napsal (“Hledání ztraceného času aneb 35 let ZO<br />
<strong>Martagon</strong>” spolu s tímto článkem) mohou přispět do komplexního rámce našich<br />
aktuálních klubových reminiscencí. Domnívám se, že pro nemálo skalních liliářů to<br />
pořád může být ještě zajímavé čtení…<br />
Na úplný závěr ocituji větu z jiného historického výtisku Liliáře, konkrétně z čísla<br />
3 roku 1968, která snad vyjadřuje úplně vše: “Velkou vymožeností naší organizace je,<br />
že má svůj časopis…”. Do dalších let popřejme zpravodaji Liliář stálou kvalitu a ještě<br />
více spokojených čtenářů z řad začínajících i pokročilejších liliářů.<br />
JAK U NÁS ZAČÍNALO PĚSTOVÁNÍ LILIÍ<br />
Vladimír Chaloupecký<br />
Na začátku pěstování lilií u nás nebylo Slovo, ale pár nadšenců a hlavně př. Marks<br />
v Hořicích v Podkrkonoší. Začínali jsme, pokud vím, asi tři: Ivo Zmrhal, př. Vajgent a já.<br />
Počátkem padesátých let přibyli př. Kohoutek z Kladna, dodnes velmi aktivní př. B.<br />
39