Teorie VF transformátorů, materiály, výpočty (2.15MB formát *pdf)

More documents

Recommendations

Info

Roèník 2004 na CD ROM Vážení ètenáøi, nyní vychází nový CD ROM s roèníkem 2004 všech èasopisù našeho vydavatelství. CD ROM 2004 zahrnuje kompletní obsah èasopisù Praktická elektronika A Radio, Konstrukèní elektronika A Radio, Electus 2004 a Amatérské radio za rok 2004 (inzerce je vynechána). Vše je zpracováno ve formátu pro elektronické publikování Adobe PDF. Na disku je nahrán prohlížecí program Adobe Acrobat Reader 6.02CECZ. Nelze použít starší verzi 3.0, proto si musíte vždy starý prohlížeè pøeinstalovat. Po nainstalování prohlížecího programu Acrobat Reader jsou tøi možnosti otevøení požadovaného èasopisu. První možností je otevøít pøímo soubor, napø. _PE07_2004.pdf 2 a ukáže se první stránka èísla 7 Praktické elektroniky A Radia. V ní mùžeme listovat pomocí šipek v lištì nástrojù nebo staèí kliknout na èíslo stránky v obsahu a ta se sama zobrazí. Druhou možností je otevøít soubor _Amaro2004.pdf. Objeví se dvì stránky se všemi titulními listy jednotlivých èasopisù. Staèí kliknout na jeden z nich, otevøe se žádaný èasopis na první stranì a dále pokraèujeme jako v pøedchozím odstavci. Poslední možnost je otevøít soubor _obsah2004.pdf, objeví se známý obsah z PE 12/2004 (nebo na soubor obsahAR2004.pdf - pro obsah Amatérského radia) a kliknutím na èíslo stránky se otevøe pøímo požadovaný èlánek. Na zbytek místa na CD ROM jsme nahráli: • Aktualizovanou vyhledávací databázi EC našich èasopisù. Pokraèování z CD ROM 1996 a 2001. • Nejnovìjší testovací verzi známého programu pro kreslení schémat a návrh desek s plošnými spoji OrCAD 10.0. • Katalog firmy Compo (katalog stavebnic). • Katalog firmy PS electronic. Obsahuje katalogové listy souèástek. • Programy ke konstrukcím uveøejnìným v PE a KE. Vìøíme, že se vám bude nový CD ROM líbit a že jím opìt rozšíøíte svou elektronickou knihovnu. Redakce Popsané CD ROM si lze objednat telefonicky na 257 317 312 a 257 317 313 nebo na naší adrese: AMARO spol. s r. o., Zborovská 27, 150 00 Praha 5. CD ROM vám mohou být doruèeny na dobírku (k cenì bude pøièteno poštovné a balné) nebo si je mùžete vyzvednout osobnì. CD ROM si také lze zakoupit v nìkterých prodejnách knih a souèástek. Objednávejte také pøes Internet: www.aradio.cz; E-mail: pe@aradio.cz Cena CD ROM PE 2004 je 350 Kè. Pøedplatitelé èasopisù u firmy AMARO mají výraznou slevu, mohou si jej zakoupit za 220 Kè. Cena CD ROM AR 1996 až 1998 je pro všechny jednotná - 220 Kè. Zájemci na Slovensku si mohou CD ROM objednat u firmy Magnet-Press Slovakia s. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./fax (02) 672 019 31-33, predplatne@press.sk Konstrukèní elektronika A Radio - 2/2005 Naskenované roèníky 1996 až 1998 na CD ROM Vážení ètenáøi, na mnohé žádosti, že chcete mít naše èasopisy kompletní, nyní vydáváme naskenované roèníky 1996 až 1998 èasopisù Amatérské Radio øady A (èervené) a 1996 až 1997 øady B (modré). V tomto období naše vydavatelství tyto tituly nevlastnilo, proto za jejich obsah a kvalitu nemùžeme odpovídat. Zdùrazòujeme, že roèníky jsou naskenovány pøímo z èasopisù, protože z té doby nejsou k dispozici podklady pro poèítaèové zpracování. Tím samozøejmì utrpìla kvalita, která není taková, jako na pøedchozích CD ROM. Vše je umístìno na jednom CD ROM opìt ve formátu pro elektronické publikování Adobe PDF. Na disku je nahrán prohlížecí program Adobe Acrobat Reader 6.02CECZ. Nelze použít starší verzi 3.0, proto si musíte vždy starý prohlížeè pøeinstalovat. Po nainstalování prohlížecího programu Acrobat jsou dvì možnosti otevøení požadovaného èasopisu. První možností je otevøít pøímo soubor požadovaného èísla a ukáže se jeho první strana. Druhou možností je otevøít soubor požadovaného roèníku, napø. A-1996.pdf. Objeví se stránka se všemi obrázky jednotlivých èasopisù. Staèí kliknout na jeden z nich a otevøe se žádaný èasopis. To je asi vše, co se dá o tomto CD ROM napsat. Vìøíme, že i pøes uvedené nedostatky vám pomùže zkompletoval váš archiv.
FEROMAGNETICKÉ Úvod Pøi prùchodu støídavého proudu cívkou navinutou na jádøe z feromagnetického materiálu vzniká uvnitø jádra magnetické pole, které je pøíèinou vzniku víøivých proudù, projevujících se jako ztráta energie. Ztráty víøivými proudy jsou do znaèné míry ovlivnìny nízkým mìrným odporem materiálu jádra. Vliv tohoto odporu je ponìkud omezen tím, že jádro není kompaktní celek, ale je složeno z jednotlivých od sebe vzájemnì izolovaných èástic. Tím je omezena dráha víøivých proudù. Pøi daném kmitoètu a magnetické indukci lze ztráty víøivými proudy omezit dvìma zpùsoby: 1. Zmenšováním èástic jádra. 2. Zvìtšením mìrného odporu materiálu jádra. Pøi použití kovových feromagnetických materiálù, kdy jsou jádra cívek zhotovována ze vzájemnì izolovaných plechù (tedy èástice jsou tvoøeny kovovými lamelami), je zmenšování èástic (lamel) limitováno pøedevším výrobními náklady, které stoupají se zmenšující se tlouš kou plechu. Navíc roste i podíl izolaèních vrstev, což vede k vìtším rozmìrùm jádra. Kovové materiály mají malý mìrný odpor, pokusy o jeho zvìtšení nepøinesly oèekávaný úspìch. Práškové materiály Snahy o omezení ztrát víøivými proudy tedy vedly k použití jiných materiálù, MATERIÁLY VE vf OBVODECH Ing. Martin Kratoška OK1RR@tiscali.cz Cívky a transformátory patøí k základním souèástkám vf elektroniky. Ne vždy je vhodné èi možné použít klasické vzduchové cívky, nejen kvùli mnohdy znaènému poètu závitù cívky a jejím rozmìrùm, ale také kvùli skuteènosti, že magnetické pole ve znaèné míøe „vystupuje” ze vzduchové cívky a mohou tak vzniknout nejrùznìjší nežádoucí vazby a ztráty. Proto se velmi èasto používají jádra z nejrùznìjších magnetických materiálù. Ze známých magnetik, tj. feromagnetik, ferimagnetik a paramagnetik mají pro elektroniku zásadní význam pouze feromagnetika. Používala se jádra kovová (Al, mosaz èi rùzné slitiny – permaloy, alsifer apod.), avšak bìžnìjší je používání feritových a práškových jader, která bývají konstruována nejen jako válcová (šroubovací), ale též jako hrníèková, rámeèková, toroidní, dvouotvorová apod. Pro nejnižší kmitoèty se používají rovnìž jádra zhotovená z plechových lamel, jaké známe z bìžných sí ových transformátorù. I zde se však stále èastìji uplatòují feritové materiály. než kovových. Významným technologickým krokem bylo zavedení práškových jader na bázi karbonylového železa, železa s redukovaným vodíkem, permaloye, alsiferu apod. Základem práškových feromagnetických materiálù jsou èásteèky kovù nebo slitin, vázané izolaèním prostøedím tak, že jsou vzájemnì oddìleny. Tímto zpùsobem se podaøilo dosáhnout významného zmenšení ztrát víøivými proudy, nebo bylo dosaženo jak zmenšení èástic, tak i výrazného zvìtšení mìrného odporu materiálu. Nejvìtší permeability (kolem 120) bylo dosaženo u jader z práškového permaloye. Izolaèní pojivá hmota však pùsobí jako rozptýlená vzduchová mezera jejíž rozmìry nelze ovlivnit, proto je celková permeabilita tìchto materiálù menší, než u materiálù kovových. Mají-li být cívky použity na vyšších kmitoètech, je nutné dále zmenšovat ztráty víøivými proudy, tedy zmenšovat velikost èástic, vlivem èehož permeabilita dále klesá. Feritové materiály Hledání materiálù s velkým mìrným odporem vedlo k použití nekovových látek na bázi kyslièníkù železa a k feritùm. Poprvé se podaøilo pøipravit nekovovou hmotu s feromagnetickými vlastnostmi nìmeckému fyzikovi Hilpertovi roku 1909. Materiál mìl velmi vysoký mìrný odpor (øádovì 10 5 až 10 7 Ω·cm) a tedy malé ztráty víøivými proudy, avšak celková permeabilita byla nízká a ztráty velké. První použitelné ferity (manganatozineènaté) pøipravil Snoek v roce 1933 spékáním smìsných krystalù feritù. Dosáhl rovnìž velkého mìrného odporu (øádovì 10 až 10 8 Ω·cm) a poèáteèní permeability 10 až 3000. Pøíèinou velkého mìrného odporu feritových materiálù jsou elektrony, vázané valenèními silami. U kovových materiálù jsou elektrony vázány velmi volnì a k jejich uvolnìní z obìžných drah staèí velmi malá energie. Odtud tedy velká vodivost (malý mìrný odpor) kovù a tedy i velké ztráty víøivými proudy. Ferity jsou chemické slouèeniny, které lze vyjádøit obecným vzorcem MeFe 2O 3, kde Me je zpravidla dvojmocný kov, obvykle Mn, Ni, Zn, Mg, Cu, Fe èi Cd, z jednomocných Li. První pozorování magnetismu byla provádìna u magnetitu FeO. Zde se železo vyskytuje ve dvou valencích Fe 2+ a Fe 3+ . Chemicky lze tedy magnetit vyjádøit jako Fe 2+ Fe 3+ O 4 2- neboli oxid železnato-železitý, jinak ferit železitý. Jeho mìrný odpor je 10 2 Ω·cm. I když je nepomìrnì vìtší, než u vlastního železa, je stále pøíliš malý na to, aby se výraznìji omezily ztráty víøivými proudy. Zjistilo se, že nahrazením železnatého iontu iontem nìkterého výše uvedeného dvojmocného (jednomocného) kovu se zvìtší mìrný odpor øádovì na 10 2 až 10 6 Ω·cm, tedy na velikost, která je oproti kovovým feromagnetickým materiálùm 10 6 až 10 12 krát vìtší. Aby se dosáhlo vysoké poèáteèní permeability, je nutné, aby intramolekulární napìtí bylo minimální. To vede ke kubické struktuøe, u které je smrštìní Konstrukèní elektronika A Radio - 2/2005 3
Page 1: ROÈNÍK X/2005. ÈÍSLO 2 ROÈNÍK
Page 5 and 6: o délce le a prùøezu Ae , impeda
Page 7 and 8: povrch materiálu nanesena speciál
Page 9 and 10: Materiál 67 (µ = 40) - je podobn
Page 11 and 12: Tab. 3 (dokonèení). Rozmìry feri
Page 13 and 14: Tab. 4f. Materiál K, permeabilita
Page 15 and 16: Tab. 7. Pøehled sortimentu feritov
Page 17 and 18: Tab. 12. Magnetické vlastnosti fer
Page 19 and 20: Tab. 13b. Železová prášková to
Page 21 and 22: Tab. 13g. Železová prášková to
Page 23 and 24: Tab. 14 (1. pokraèování). Želez
Page 25 and 26: Tab. 14 (3. pokraèování). Želez
Page 27 and 28: zátìž napájena nesymetrickým n
Page 29 and 30: pojeno. Pøi vìtších výkonech a
Page 31 and 32: Tab.15. Zapojení balunù s rùzný
Page 33 and 34: 100 → Z [Ω] 10 1 10 6 10 7 10
Page 35 and 36: Obr. 44. Vliv rozprostøení vinut
Page 37 and 38: Obr. 51. Modifikovaný Nortonùv ze
Page 39 and 40: Obr. 59. Kmitoètová závislost ú
Page 41: Krátký pøehled nejdùležitìjš

Teorie VF transformátorů, materiály, výpočty (2.15MB formát *pdf)

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?