Teorie VF transformátorů, materiály, výpočty (2.15MB formát *pdf)
Teorie VF transformátorů, materiály, výpočty (2.15MB formát *pdf)
Teorie VF transformátorů, materiály, výpočty (2.15MB formát *pdf)
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Hodnoty mìrného teplotního koeficientu<br />
bývají uvedeny v katalogových listech<br />
jader.<br />
6<br />
Ztráty v jádøe<br />
Celkové ztráty v jádøe lze definovat<br />
jako výkon absorbovaný jádrem a pøemìnìný<br />
v teplo pøi periodicky promìnné<br />
magnetické indukci.<br />
Ztráty pøi malých magnetických indukcích<br />
v Rayleighovì oblasti lze rozdìlit<br />
na ztráty víøivými proudy, ztráty<br />
hysterezní a ztráty zbytkové (remanentní).<br />
Rayleighova oblast je definována<br />
jako oblast, v níž platí (s dostateènou<br />
pøesností) kvadratická závislost magnetické<br />
indukce na intenzitì podle<br />
vztahu:<br />
%<br />
=<br />
µ<br />
<br />
( µ + ν ⋅ + )<br />
<br />
ν<br />
± ⋅<br />
<br />
( + − + )<br />
⋅ + ±<br />
, (25)<br />
kde:<br />
B je okamžitá hodnota indukce [T],<br />
µ 0 je permeabilita vakua [H·m -1 ],<br />
µ i je poèáteèní permeabilita,<br />
ν je Rayleighùv hysterezní koeficient<br />
[A·m -1 ],<br />
Ha je amplituda intenzity magnetického<br />
pole [A·m -1 ],<br />
H je okamžitá hodnota intenzity magnetického<br />
pole [A·m-1 ].<br />
Hysterezní ztráty<br />
V aplikacích s nízkým sycením bývají<br />
hysterezní ztráty malé a lze je proto<br />
zanedbat ve srovnání s ostatními ztrátami.<br />
Je-li indukènost taková, že se hysterezní<br />
ztráty zaèínají uplatòovat, pak<br />
se stává podíl ztrátového èinitele a poèáteèní<br />
permeability (tgδ/µ i ) závislým<br />
na amplitudì, která je opìt závislá na<br />
rozmìrech magnetického obvodu, indukènosti<br />
L a efektivní hodnotì støídavého<br />
proudu I.<br />
Oznaèíme-li odpor, pøedstavující<br />
hysterezní ztráty R h a jeho nárùst (pøi<br />
f = 800 Hz) pøi zvìtšení proudu o 1 mA<br />
jako hysterezní koeficient q 2 , pak pøi<br />
f < 50 kHz platí:<br />
∆5 T<br />
= ⋅ ∆,<br />
⋅<br />
ω ⋅ / ⋅ ⋅<br />
/<br />
(26)<br />
a z toho:<br />
⋅∆5<br />
T<br />
=<br />
, (27)<br />
∆,<br />
⋅ I ⋅ / ⋅ /<br />
kde:<br />
∆Rh je rozdíl ztrátového odporu vlivem<br />
hysterezních ztrát,<br />
∆I je rozdíl proudù [A],<br />
L je indukènost [H],<br />
f je mìøicí kmitoèet [Hz].<br />
Hodnoty hysterezního koeficientu<br />
bývají opìt uvedeny v katalogových listech<br />
materiálu. Uvádí se zpravidla pro<br />
jádro o objemu 24 cm 2 .<br />
Rozmìr hysterezního koeficientu je:<br />
⎡<br />
⎢<br />
⎣<br />
+ <br />
⎤<br />
⎥ . (28)<br />
⋅ P$ ⎦<br />
Pro libovolný objem V a efektivní<br />
permeabilitu µ e lze hysterezní koeficient<br />
urèit ze vztahu:<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
⎛ µ ⎞ ⎛ ⎞<br />
T<br />
= T<br />
⋅ ⎜ ⎟ ⋅ ⎜ ⎟ .<br />
⎝ ⎠ ⎝ 9 ⎠<br />
(29)<br />
Není-li prùøez jádra konstantní, lze<br />
objem V vypoèítat ze vztahu:<br />
Konstrukèní elektronika A Radio - 2/2005<br />
<br />
⎛ O ⎞<br />
⎜∑<br />
⎟<br />
⎝ $<br />
9 =<br />
⎠<br />
. (30)<br />
<br />
⎛ O ⎞<br />
⎜∑<br />
⎟<br />
<br />
⎝ $ ⎠<br />
Hodnoty l a A lze pro bìžnì používané<br />
tvary jader urèit podle doporuèení<br />
IEC 205. Objem lze samozøejmì urèit i<br />
jinými metodami.<br />
V praxi se rovnìž používá tzv. mìrný<br />
hysterezní koeficient h/µ i 2 , vztah<br />
mezi ním a koeficientem q 2 (24-100)<br />
je:<br />
T<br />
<br />
K<br />
= ⋅ . (31)<br />
<br />
µ<br />
Ztrátový èinitel tgd<br />
a mìrný ztrátový èinitel tgd /µ<br />
Ztrátový úhel δ je úhel fázového posuvu<br />
mezi fázory B a H. Tangens tohoto<br />
úhlu se nazývá ztrátovým èinitelem a<br />
je podílem imaginární a reálné složky<br />
komplexní permeability nebo podílem<br />
reálné a imaginární složky pøevrácené<br />
hodnoty komplexní permeability:<br />
µ ′<br />
µ ′<br />
δ = =<br />
=<br />
5<br />
<br />
<br />
WJ , (32)<br />
µ ′ µ ′<br />
ω ⋅ / 5<br />
<br />
ω ⋅ /<br />
=<br />
kde:<br />
µ’ je reálná složka komplexní permeability,<br />
µ’’ je imaginární složka komplexní permeability,<br />
1/µ p’ je reálná složka pøevrácené hodnoty<br />
komplexní permeability,<br />
1/µ p’’ je imaginární složka pøevrácené<br />
hodnoty komplexní permeability,<br />
R s je ztrátový odpor cívky pro sériové<br />
náhradní zapojení [Ω],<br />
ω·L s je induktivní reaktance cívky pro<br />
sériové náhradní zapojení [Ω],<br />
ω·L p je induktivní reaktance cívky pro<br />
paralelní náhradní zapojení [Ω],<br />
R p je ztrátový odpor cívky pro paralelní<br />
náhradní zapojení [Ω].<br />
Pokud je tgδ menší než 0,1, lze jej<br />
dìlit na složky, odpovídající ztrátám<br />
hysterezním, ztrátám víøivými proudy a<br />
ztrátám zbytkovým:<br />
WJ δ ≈ WJδ<br />
+ WJδ<br />
+ WJδ<br />
, (33)<br />
<br />
kde:<br />
tgδh je tangens dílèího ztrátového úhlu,<br />
daného vlivem hystereze,<br />
tgδe je tangens dílèího ztrátového úhlu,<br />
daného vlivem víøivých proudù,<br />
tgδr je tangens dílèího ztrátového úhlu,<br />
daného vlivem zbytkových ztrát.<br />
Ve vf technice se èastìji používá èinitel<br />
jakosti Q, který je pøevrácenou<br />
hodnotou ztrátového úhlu:<br />
4 = . (34)<br />
WJδ<br />
Kromì již uvedených velièin se také<br />
používá velièina zvaná mìrný ztrátový<br />
úhel, který je materiálovou konstantou.<br />
Je to pomìr ztrátového úhlu k poèáteèní<br />
permeabilitì.<br />
Pro obvody se vzduchovou mezerou<br />
(také pro práškové <strong>materiály</strong>) se<br />
používá mìrný ztrátový úhel, definovaný<br />
pomìrem ztrátového úhlu k efektivní<br />
permeabilitì.<br />
Hodnoty mìrného ztrátového úhlu<br />
lze najít v katalogových listech materiálu.<br />
Optimální<br />
frekvenèní oblast<br />
Nejsnazší metodou urèení optimální<br />
frekvenèní oblasti pro rezonanèní obvody<br />
je zjištìní pøíslušných hodnot èinitele<br />
jakosti Q z grafù pro daný typ<br />
jádra. Pøi použití materiálu pro širokopásmové<br />
trans<strong>formát</strong>ory lze použít prùbìhu<br />
složek komplexní permeability<br />
µ’ a µ’’.<br />
Horní mezní kmitoèet f max<br />
Za horní mezní kmitoèet lze považovat<br />
takový, pøi nìmž Q poklesne na<br />
50, resp. tgδ na 0,02. Jádra se vzduchovou<br />
mezerou mají horní mezní kmitoèet<br />
vždy vyšší než jádra bez mezery.<br />
Dolní mezní kmitoèet f min<br />
V praxi se za dolní mezní kmitoèet<br />
považuje takový, pøi kterém je vhodné<br />
pøejít na jiný typ materiálu, èímž se dosáhne<br />
snížení ztrát.<br />
Ztráty pøi vysoké indukci N v<br />
Jsou dùležité pøedevším pøi návrhu<br />
výkonových trans<strong>formát</strong>orù. Udávají se<br />
v [mW·g -1 ] nebo v [mW·cm -3 ].<br />
Mìrný odpor r<br />
Hodnoty mìrného odporu pro pøíslušnou<br />
teplotu a proudovou hustotu<br />
bývají uvedeny v katalogových listech<br />
materiálu. Pøi mìøení mìrného odporu<br />
se používají rtu ové kontakty nebo je na