Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Eduard Sedláø zemøel (6.8. 1942 - 23.10. <strong>2001</strong>)<br />
Odešel další z tvùrcù dobré televizní zábavy. Zaèínal jako pomocný režisér<br />
Jána Roháèe a pøi svém vkusu a inteligenci si rychle osvojoval vše, co bylo<br />
potøebné pro samostatnou práci. Projevil se jako režisér Televizního klubu<br />
mladých, semaforáckých Návštìvních dnù, Dluhù Hany Zagorové, poøadù<br />
snímaných televizní èi filmovou technikou. Byly to hlavnì v osmdesátých letech<br />
poøady s Karlem Gottem, dále jednotlivé klipy, v nichž navazoval na nejlepší<br />
z èeské školy filmových písnièek a celá øada dalších poøadù.<br />
V rozhodujících chvílích roku 1989 pracoval v revoluèním vedení ÈST<br />
a režíroval pøenosy z historických setkávání divadelníkù. Na poèátku roku 1990<br />
se stal šéfem realizace Hlavní redakce zábavy ÈST.<br />
Po rozkulaèení televizních redakcí o rok pozdìji šéfové tvùrèích skupin na<br />
nìj jaksi pozapomnìli, i na ten fakt, že byl jedním z opravdu mála tìch, kteøí umìli<br />
pøímý živý pøenos. Dostávalo se mu jenom drobnièek, které neodpovídaly jeho<br />
kvalitám.<br />
Ještì, že v televizi Prima mu v závìru jeho života dávali práci. Zemøel po<br />
dlouhé a tìžké nemoci. Ivo Paukert<br />
Odešel další z nìkdejší nové vlny:<br />
Jaromil Jireš<br />
Ve vìku necelých šedesáti šesti let zemøel ve støedu 24. øíjna 2002 filmový<br />
režisér, docent pražské ilmové fakulty Akademie múzických umìní, neúnavný<br />
organizátor evropských filmových projektù známých jako Eurimages, Jaromil<br />
Jireš.<br />
Zemøel další z nìkdejší legendární nové filmové vlny èeskoslovenské<br />
kinematografie poloviny šedesátých let. Nìkomu se mùže zdát, že pùl století<br />
života, spojeného s filmem a plného filmu, je dost. Že aktivnì prožít tak dlouhé<br />
období jedné kinematografie, nebo jak eufemisticky øíkáme, filmového umìní,<br />
to když házíme do jednoho pytle všechno, co spatøí svìtlo svìta a už na<br />
celuloidovém pásu nebo na videozáznamu, staèí. Jenže dìjiny tvùrèích úspìchù<br />
vydávají spoustu svìdectví o tom, že profesionál a umìlec mùže udìlat mnohem<br />
víc. A Jaromil Jireš, by na svá první filmová studia v èimelické prùmyslovce<br />
nastoupil právì pøed pùl stoletím, ještì zdaleka nebyl na konci své tvùrèí<br />
potence.<br />
Po Èimelicích, kde se uèil organizaci filmové výroby a distribuce,<br />
následovalo studium nejprve kamery a pozdìji ještì režie na pražské filmové<br />
fakultì. To bylo v letech, která budou oznaèována jako doba zrání a nástupu<br />
nové mladé vlny v èeskoslovenské kinematografii po druhé svìtové válce. Jeho<br />
první filmy Køik nebo hrabalovská povídka Romance v Perlièkách na dnì, i díla<br />
další, zejména Žert podle stejnojmenného románu Milana Kundery, patøily<br />
k dílùm, která dùslednì, i když nikterak mimoøádnì provokativnì, pomáhala<br />
vykolejit vlak tehdejší tzv. socialistické filmové produkce, který se øítil do stále<br />
vìtšího mravního relativismu a estetické nicoty.<br />
30