ZPRAVODAJ 5/2001 - Quick.cz

120 00 Praha 2, Pod Nuselskými schody 3
ZPRAVODAJ
5/2001
Od tzv. sametové uteklo
už tucet let: mùžeme si jen fandit,
že z hlediska rùzných tuneláøských,
korupèních skandálù,
skrytých èi zveøejnìných,
jakož i jiných podobných opoúletù
politických, to nebyl veletucet!
1
ÈESKÝ ILMOVÝ
A TELEVIZNÍ SVAZ
Z obsahu:
NAŠI JUBILANTI
ISSN 1212-3064
ÈLENSKÉ A NUSELSKÉ
ZPRÁVY
POLEMIKA ING. ORMANA
TVÙRÈÍ SOUTÌŽE
(Vox Humana,
Trilobit Beroun 2001)
POŠTOVNA
ESTIVALY ZA NÁMI
(Ekofilm, Tourfilm,
18. Agrofilm, Bratislava, Jihlava)
PRAVIDLA SPOLUPRÁCE ÈT
S AUTORY A PRODUCENTY
ESTIVALY PØED NÁMI
(Cineciencia, Berlinale,
Stuttgart, Hirošima)
JE ÈT „BUMBRLÍÈEK“?
IN MEMORIAM
(Antonín Máša, Eduard Sedláø,
Jaromil Jireš)
Vychází jako
PROGRAM 9. PØEHLÍDKY
ÈESKÉ DOKUMENTÁRNÍ
A ANIMOVANÉ TVORBY
29. LISTOPADU -
2. PROSINCE 2001
KINO PORTYÈ - PÍSEK

NAŠI JUBILANTI
50 rantišek Okrouhlík, kameraman * 5.1., Vladimír Okrouhlík, kameraman, jeho dvojèe
neplatící pøíspìvky * 5.1., Pavel Dominik, pøekladatel, úpravce * 14.2.
55 Jan Otèenášek, dramaturg a scenárista * 17.1., Ak. mal. Marie Satrapová, režisérka,
výtvarnice * 18.1., Ing. Karel Jaroš, mistr zvuku * 22.1., Mgr. Majdalena Rachlíková - Garbini,
scenáristka * 1.2., Kateøina Krejèí, dramaturgynì a scenáristka * 23.3., Alena Kubálková,
režisérka (casting) * 24.3.
60 Vojtìch Štursa, režisér * 5.1., Pavel Vantuch, støihaè a režisér * 22.1., Vladimír
Dousek, kameraman * 26.1., Antonín Krosnaø, kameraman * 26.2.
65 Zdeòka Hladíková, støihaèka * 10.1., Jana Malásková, støihaèka * 9.2., Dagmar
Prùchová, scenáristka a režisérka * 11.3.
70 Miloš Smetana, dramaturg a scenárista * 1.3., Emil Bártek, kameraman, * 23.3., Jarmila
Šusterová, programová hlasatelka * 28.3.
75 Doc. PhDr. Jaroslav Bílek, CSc., teoretik a kritik * 1.1., Josef Vaniš, kameraman *
6.1., PhDr. Zdenìk Smejkal, kritik a teoretik, pedagog * 12.1., Ing. arch. Aleš Voleman, filmový
a televizní architekt * 4.2., Doc. Ing. Tomáš Kulík, režisér * 8.2., Vlasta Styblíková, støihaèka
* 25.2., Mgr. Jiøí Ployhar, fotograf a kameraman * 28.3.
80 PhDr. Jiøí Látal, scenárista a režisér * 13.1., Zdenìk Hrubec, režisér * 2.3., Lada
Vacková, režisérka * 4.3.
V prvním ètvrtletí roku 2002 oslaví svá významná životní jubilea také: nestor èeských
filmových režisérù (a èlenù itesu) Otakar Vávra * 28.2. 1911, druhý nejstarší èeský i americký
režisér Jiøí Weiss * 29.3. 1913, vìènì svìží scenárista a dramaturg J.A. Novotný * 23.3.
1918, zpravodajský a televizní kameraman PhDr. Pøemysl Prokop * 11.1. 1919, loutkáø
a scénograf rantišek Tvrdek * 26.1. 1920, novináø, filmový kritik a pøekladatel z krásné
francouzštiny Gustav rancl * 28.1. 1920, budovatel brnìnské kameramanské školy Dalimil
Øehák * 5.1. 1921, scenárista a režisér Svatopluk Studený * 17.2. 1921, scenárista, režisér
a gagman Vladimír Svitáèek * 17.2. 1921, umìlecký maskér Miloslav Jandera * 23.2. 1921,
uèitel mnoha filmových støihaèù Jaromír Janáèek * 6.1. 1923, kameraman a pedagog Prof.
Mgr. Ilja Bojanovský * 20.1. 1923, tvùrkynì mnoha vynikajících animovaných filmù Zdenka
Skøípková * 13.2. 1923, dramaturg kreslených a loutkových filmù Jindøich Vodièka * 17.2.
1923, televizní režisér a scenárista Pavel Kraus * 23.2. 1923, režisér a obránce dùchodcù
Otakar Skalski * 12.3. 1923, scenárista Milan Pavlík * 24.3. 1923, mistr zvuku a barrandovský
pamìtník Miloslav Hùrka * 3.1. 1924, kostomlatský kameraman „pérák“ Míla Tøešòák * 20.2.
1924, vídeòský Èech kameraman Hanuš Polák * 8.1 1925, herec Gustav Vondráèek * 12.1.
1925, televizní støihaèka jedna z prvních Jarmila Vlèková * 23.2. 1925, kameraman a správce
košíøských obecních domù Josef Pešek * 28.2. 1925 a spoluzakladatel èeské televizní
dabingové školy režisér a úpravce PhDr. Zdenìk Coufal * 15.3.1925.
************************************************************************************************************
ZPRAVODAJ Èeského filmového a televizního svazu - ITES, Pod Nuselskými
schody 3, 120 00 Praha 2. Tel./fax 2256 2331, v nutném pøípadì 0606 417 269. Èíslo
úètu u KB Praha-východ je 26831-021/0100. Redaktor Martin Skyba. Sazba a tisk tiskárna
Èistá u Mladé Boleslavi. Vychází 5x roènì za finanèní podpory Ministerstva kultury ÈR
a Nadace ÈL. Registrace MK ÈR è. 6452. ISSN 1212-3064. Expedice: DUPRESS,
Podolská 110, 147 00 Praha 4, tel. 4143 3396, 0606 311 648. Toto èíslo bylo dáno do
tisku 12. listopadu 2001. Pøedplatné 200 Kè (vèetnì poštovného) je pro èleny itesu
zahrnuto v èlenském pøíspìvku. Cena jednoho výtisku v distribuci 28 Kè, s programem
9. pøehlídky èeské dokumentární a animované tvorby v Praze 40 Kè.
E-mail: fites@quick.cz http: //web.quick.cz/fites
2

Nejvìtší událostí v èinnosti ITESu
je koncem listopadu a zaèátkem prosince
9. pøehlídka èeské dokumentární
a animované tvorby!
Po ètyøech, dnes už legendárních, prvních roènících, které se konaly
v Divadle Bolka Polívky v Brnì
a po dalších ètyøech roènících v pražském filmovém a televizním
klubu MAT
se podeváté sejdeme v Písku
od 29. listopadu do 2. prosince 2001.
V programu pøehlídky, která se koná v píseckém kinì PORTYÈ, bude
uvedeno 115 filmù a poøadù z Èech a Moravy. Vedle studentù AMU
pøedvedou svoji tvorbu i žáci dalších dvou filmových škol. V tradièním okénku
slovenské dokumentární tvorby uvítáme kolegy z Bratislavy, kteøí pøedstaví
celkem 9 snímkù. Páteèní veèer bude zasvìcen dvìma poøadùm o tzv.
vánoèní krizi Èeské televize. V sobotu 1. prosince odpoledne si naplánujte
cestu na pøehlídku se svými dìtmi èi vnuky na pásmo zcela zbrusu nových
Veèerníèkù! V nedìlním matiné si pøipomeneme rozsáhlé filmové dílo
animátorky a režisérky loutkových filmù Vlasty Pospíšilové.
Podrobný program
najdete jako pøílohu
uvnitø tohoto Zpravodaje.
(Tisková konference k pøehlídce se koná
v úterý 27. listopadu 2001 od 13,00 hod. v MATU!)
*************************************************************
P O Z V Á N K A
Chcete být milionáøem?
Pøijïte na setkání dabingových tvùrcù!
Pøijïte na 22. Ètvrtletník ITESu
v pondìlí 3. prosince 2001
od 17,00 do kina MAT.
Téma:
autorská práva pøekladatelù, úpravcù a režisérù dabingu.
Nezapomeòte - 3. prosince 2001
od 17,00 hod. v kinì MAT
(Praha 2, Karlovo nám. 19 -vchod též z ulice Odborù).
3

Blahopøání
Mezi držiteli vyznamenání propùjèených a udìlených prezidentem republiky Václavem
Havlem u pøíležitosti státního svátku Èeské republiky 28. øíjna 2001 ve Vladislavském sále
Pražského hradu jsou také dva èlenové itesu. Medaili za zásluhy o Èeskou republiku pøevzal
spisovatel, prezident Èeského centra PEN klubu, politický vìzeò komunistického režimu Jiøí
Stránský. Medaili za zásluhy pøevzal za vynikající umìlecké výsledky také pøední èeský
filmový režisér a bývalý pøedseda itesu Jiøí Krejèík. Obìma upøímnì blahopøejeme!
Spolu s nimi pøebírali vyznamenání i mnozí další, jejichž èinnost úzce souvisí s rozvojem
èeské audiovizuální kultury jako napø. redaktorka samizdatového Originálního Videojournalu
Jarmila Bìlíková, fotografka-dokumentaristka Dagmar Hochová - Reinhardtová,
evangelický duchovní pùsobící v minulosti mj. i jako èlen Rady Èeské televize Miloš Rejchrt.
Medailí za zásluhy byli za vynikající umìlecké výsledky vyznamenáni také herci Jaroslava
Adamová a Vlastimil Brodský.
Ještì k 9. pøehlídce:
Jako pøíloha tohoto Zpravodaje vychází program 9. pøehlídky èeské dokumentární
a animované tvorby, která se koná od 29. listopadu do 2. prosince v kinu PORTYÈ
v Písku. Do chvíle, kdy máte tento výtisk v rukou, jsme obeslali vìtšinu našich èlenù,
kteøí se na ní budou prezentovat, s nabídkou a možností výhodného ubytování formou
50% úhrady tìchto výloh itesem. Nabídka se samozøejmì týká i dalších zájemcù až
do vyèerpání objednané kapacity více než 30 hotelových pokojù (jednoi
dvoulùžkových). Základní podmínkou jsou samozøejmì zaplacené pøíspìvky. Prùmìrná
cena za lùžko a noc (100%) je 400-500 Kè.
Last minute: 20. listopadu 11,00 hod.
Noví èlenové
Na schùzce výkonného výboru 8. øíjna 2002 byla potvrzena pøihláška Sonji Sázavské,
režisérce brnìnského studia Èeské televize, èerstvé držitelce Ceny ARBOmedia za celoživotní
pøínos dabingové tvorbì, která jí byla udìlena u pøíležitosti letošního roèníku Ceny rantiška
ilipovského v Pøelouèi. I další náš nový kolega je z dabingové líhnì a rovnìž se letos v Pøelouèi
nelouèil bez ocenìní: pøihlášku Václava Knopa schválil výkonný výbor na schùzce 29.10.
2001 urèitì bez ohledu na to, že získal v záøí v Pøelouèi Cenu ITESu a ARBOmedia.
Èlenské pøíspìvky
Pokraèování oblíbeného seriálu tohoto listu: Karel Pech (zápisné poslal obratem), Dušan
Havlíèek (dobrovolné a ještì pøidal, dík!), Martin Velda (zápisné), MgA. Hana Pinkavová
(pøidala, dík!), Petr Kudela, Antonín Krosnaø, Zuzana Dražilová (mírnì pøidala, dík!),
Vítìzslav Romanov (pøidal také, dík!), Karel Žalud (vèetnì zápisného), Pavel Dominik a Karel
Slach (oba pøidali víc, dík!), Václav Táborský (pøidal hodnì).
Dlužníkù je ještì relativnì hodnì. Ale náš staøièký poèítaè, v nìmž je uložena evidence
itesu, èím dál tím víc zlobí, takže jsme nemohli pøinést slíbenou „inventuru“ neplatièù, kterou
jsme anoncovali v minulém Zpravodaji. Nìco s tím snad udìláme do pøíštì. Nicménì více
spoléháme na vaši morálku, protože jako èlenové si urèitì pamatujete, zda jste tuto základní
povinnost - jak ukládají stanovy itesu - splnili èi ne. Tak se - høíšníci! - polepšete!
Pøedplatné
Opakujeme text, který byl uveøejnìn pod tímto titulkem již ve 4. èísle minule: zatím nemáme
evidováno pøedplatné od Mgr. Aleny Kottové, Advokátní kanceláøe Køíž & Bìlina, Gradiantu
s.r.o. a zatoulané je stále oznámení o pøedplatném Jiøiny K.
4

Zprávy z NUSLÍ
** Èlen ITESu a známý novináø Miroslav Sígl, kronikáø obce Obøíství, ve své aktivitì
neumdlévá. Do naší knihovny vìnoval svou ètvrtou sbírku pùvabných veršù Ach, kdyby,
které k jeho pìtasedmdesátinám spoleènì vydaly jeho tøi dìti. Pøetiskujeme závìreèné verše
básnì, která dala sbírce jméno:
Poèítáš oveèky
do sta i tisíce,
a myslíš na krásu.
Hodiny tikají a buší nejvíce.
Modlíš se „Otèe náš“,
onìmíš z „zdrávasù“.
Pøestaò už
a mysli na vše,
co nám dnes tolik chybí.
Co všechno dìlal bys,
kdyby, ach, kdyby.
** 9. roèník Dnù evropského filmu - festivalu, který tradiènì pøedstavuje tøicítku
nejnovìjších celoveèerních filmù ze zemí Evropské unie a Èeské republiky a nìkolik
krátkých filmù - probìhne od 7. do 17. bøezna 2002 v pražských kinech Lucerna
a U Hradeb a od 18. do 27. bøezna 2002 v brnìnském sále Bøetislava Bakaly.
Poznamenejte si tyto termíny do svých letošních diáøù nejlépe na silvestrovský list,
abyste je mohli pøevést do nového diáøe jednoduše.
** Valná hromada AÈARS - Asociace režisérù a scenáristù - se sešla ve ètvrtek 8.
listopadu veèer v sále Bio-Konvikt (Ponrepo) v Praze 1 a mìla být „jakýmsi úvodním krokem
k zahájení nové éry, jejímž cílem je z asociace uèinit prestižní organizaci zastupující a hájící
spoleèné zájmy obce režisérù (popøípadì scenáristù) vùèi státním a zákonodárným orgánùm,
vùèi Èeské televizi a dalším producentùm“. Valná hromada mìla projednat mj. nové stanovy
organizace, její pøejmenování na Asociaci režisérù se zkratkou R.A.S., zvolit Radu
a Pøedstavenstvo asociace a schválit jejich jednací øády. Diskuse k navrženému programu
zpoèátku vázla, pak se „rozproudila“, ale po vyøešení nìkterých procedurálních otázek -
podle stanov se nesešla potøebná nadpolovièní vìtšina øádných èlenù (hosté skoro pøevažovali)
takže Valná hromada nebyla „usnášeníschopná“ - bylo další jednání odroèeno na 22. listopad
tamtéž. O tomto rokování budeme podrobnìji informovat v prvním Zpravodaji roku 2002.
(Pro poøádek dodejme, že po vlažném postoji vedení AÈARS vùèi scenáristùm, ustavila
se již pøed dvìma lety ve itesu sekce scenáristù a dramaturgù, která vyvíjí èinnost zejména
v souvislosti s novelizací Smlouvy o dílech slovesných, kterou ÈT uzavøela s itesem, Obcí
spisovatelù a Obcí pøekladatelù.)
** Každý, kdo se jen trochu zajímá o televizi veøejné služby,
má nyní ideální možnost se o ní dovídat také pøi veøejných
zasedáních Rady Èeské televize. Schùzovním dnem je obvykle
støeda a její odpoledne, místo: restaurace v pøízemí na Kavèích
horách (pod závodní jídelnou), vchod je z rampy vedle hlavního
vchodu, takže není tøeba chodit pøes vrátnici. Poté, co na èlenství
v Radì ÈT bezprostøednì po volbì generálního øeditele Jiøího
Balvína rezignoval Svatopluk Karásek, budou sice pøihlížející
postrádat jeho suchý humor, který uplatòoval pøi svých dotazech
èi projevech, nicménì o to možná budou pøíští jednání
napínavìjší. Takže - kdo chce opravdu poznávat Èeskou televizi
dùkladnì, mìl by si aspoò jednou za èas pøijít veøejná jednání
poslechnout. Vìtšinou to vždycky stojí za to! Nebo - „podle
radních poznáte je.“
** Tradièní tvùrèí Soutìž TRILOBIT BEROUN 2001 vyvrcholí prakticky za necelý
mìsíc - 15. prosince. Na jiném místì najdete o soutìži další informace, vèetnì nabídky
5

autobusové dopravy do místa slavnostního vyhlášení, ale tady doplòujeme definitivní
složení poroty: sedmièlennou jury tvoøí - vedle minule jmenovaných PhDr. Jarmily
Cysaøové, Otakara Koska, PhDr. Jana Svaèiny a Doc. PhDr. Antonína Jelínka - Jarmila
Turnovská (NÈT), Jan Kristofori a Tomáš Kudrna.
** Polský institut v Praze nás zve do kinosálu Maïarského kulturního støediska v Praze
1, Rytíøská 27 napø. na tyto zajímavá filmová díla: 19. listopadu (pondìlí) v 17,30 hod „NAPÙL
VÁŽNÌ ( režie Tomasz Konecki, 2000), 26. listopadu v 17,30 hod „KLUCI NEPLÁÈOU“ (režie
Olaf Lubaszenko, 2000), 3. prosince v 17,30 hod. „POSLEDNÍ TRAJEKT“ (režie Waldemar
Krzystek, 1989) a v pondìlí 10. prosince opìt v 17,30 !SMRT JAKO KRAJÍÈEK CHLEBA“
(režie Kazimierz Kutz, 1993). Oba poslednì jmenované filmy tématicky èerpají z noci z 12. na
13. prosinec 1981, kdy byl v Polsku vyhlášen výjimeèný stav (tedy pøed dvaceti lety).
** estival AMU letos probíhal od ètvrtka 8. do nedìle 11. listopadu, tedy o jeden den
déle než je obvyklé. Pochopitelným dùvodem je právì zmìna termínu - z pùvodních dubnových
dnù se kalendáø festivalu termínovì pøesunul až po ukonèení minulého a zaèátku nového
školního roku, takže se shromáždilo více filmù než jindy. Porotu itesu, která navrhne Cenu
Pavla Juráèka (letos už nedotovanou Nadací ÈL, ale ze zatím posledních prostøedkù NÈT)
tvoøí Josef Eismann, Ing. Dita Hajná, Otakar Kosek, Ing. Alena Munková a muzikolog Tomáš
Rataj. K výsledkùm - vzhledem k uzávìrce - se vrátíme v 1. èísle nového roèníku.
VÝZVA
PCPP ÈT, tedy Publicistické centrum pøevzatých poøadù Èeské
televize, v oèekávání profesionálnì odvedené práce, má zájem rozšíøit
okruh spolupracovníkù - pøekladatelù, úpravcù a režisérù - pro tvorbu
èeských verzí dokumentárních a vìdeckopopulárních filmù a poøadù.
Zájemci s praxí a zkušenostmi v této oblasti se mohou pøihlásit
u šéfproducenta centra Jana Rubeše nebo u producenta Petra Zvoníèka.
Základní kontakt: jan.rubes@czech-tv.cz
K prohlášení Iniciativy Èeská televize - vìc
veøejná, Obèanská liga a Sdružení Brno
20/21 ze dne 27. záøí 2001.
(viz „Zasláno“ - Zpravodaj 4/2001 str. 5)
V prohlášení tøí iniciativ, které se objevilo v tisku, je øada tvrzení, na které chci reagovat.
K volbì GØ ÈT zdùrazòuji, že neveøejná jsou pouze slyšení jednotlivých kandidátù, a to
v souladu se znìním §7, odstavce 3, zákona 39/2001 Sb. o Èeské televizi. Samotný akt
volby bude veøejný.
Dále se rád pokusím vysvìtlit, lépe øeèeno objasnit, nìkterá nepravdivá tvrzení zveøejnìná
v prohlášení iniciativ a týkající se ÈT - studio Brno a mé osoby.
Podotýkám, že jsem se pøi šetøení kauzy Brno, což mi bylo uloženo Radou ÈT, sešel jak
se zástupci Sdružení Brno 20/21, tak i s øeditelem dr. Zdeòkem Drahošem. Ani jedné stranì
jsem skuteènost, že chci vyslechnout stranu druhou, nezatajil.
Nìkolik týdnù jsem peèlivì studoval veškeré dostupné materiály. Jde o znaèný poèet
dokumentù a nìkdy mi dalo velké úsilí najít pøímé a navazující souvislosti.
Mezitím byly zveøejnìny jak výsledky auditu v Praze (Price Waterhouse Coopers), tak
i výsledky auditù v Brnì a Ostravì (HZ Praha).
Z obou auditù vyplývá, že u všech tøí provozù Èeské televize byly zjištìny stejné
nedostatky. Jedná se o chyby systémové. Závìry a doporuèení k nápravì byla od obou
renomovaných firem ve všech hlavních bodech v podstatì stejná: ÈT musí zeštíhlet, více
centralizovat a kontrolovat celý systém.
6

Pøibližnì ve stejné dobì, kdy byl zveøejnìn audit, byla Radou ÈT jmenována ze zákona
její dozorèí komise, složená z pìti odborníkù - ekonomù a právníkù. O této komisi se Bøetislav
Rychlík z Brna vzápìtí vyjádøil, že jde o naprosto nedùvìryhodný orgán. Neznám pohnutky,
které pana Rychlíka vedly k tomuto výroku, ale pøedpokládám, že všechny èleny komise
a jejich profesní kvality dobøe zná.
Škoda jen, že sám nedoporuèil svého nezávislého odborníka, pøesto, že jsem jej o to pøi
naší schùzce letošního16. èervna v Brnì žádal. Dozorèí komise znovu konstatovala, že je
tøeba provést dùkladnou reorganizaci celého systému Èeské televize ve smyslu zeštíhlení,
centralizace a posílení kontroly.
Nikdo v Radì ÈT nezpochybòuje øeè faktù, èísel a závažných odhalení
v hospodaøení. Hospodaøení celé ÈT je špatné, jak v Brnì, tak v Praze i Ostravì.
Naším cílem ale není odvolat øeditele, který nehospodaøil ani lépe, ale zøejmì ani hùøe,
než jeho kolegové v Praze a Ostravì. Chceme zlepšit celý systém.
Nìkterým podepsaným z Iniciativy (panu Plachému a panu Rychlíkovi) jsem osobnì sdìlil,
že po volbì generálního øeditele v Praze bude vypsáno výbìrové øízení na místa øeditelù
studií Brno a Ostrava. To ostatnì zaznìlo již nìkolikrát na veøejných zasedáních Rady ÈT.
Jsem toho názoru, že se má mìøit všem stejným metrem. Nemohu tedy mìøit v Praze
v kilometrech, v Ostravì v metrech a v Brnì v milimetrech. Televize v Praze má pøibližnì
desetkrát více pracovníkù, než v Brnì. I nálezy v auditech jsou pøibližnì desetkrát vyšší.
Také v Ostravì byly nalezeny pøimìøené nedostatky.
Za zmínku stojí také skuteènost, že audit HZ zkoumal doklady v Brnì až do roku 1993
(tedy osm let zpìtnì), zatímco v Ostravì byla øada dokladù v roce 1997 znièena záplavami
a tedy zpìtná kontrola nebyla možná.
Øediteli v Brnì je vyèítáno, že pøevážnou èást dodavatelských prací provádìly firmy
bývalých zamìstnancù, a to bez øádných výbìrových øízení. Je bezesporu pravda, že tento
stav je špatný a mùže vést k vytvoøení korupèního prostøedí, pøípadnì nehospodárnosti.
Dovolím si uvést jeden postøeh. I pøes skuteènost, že slyšení na post GØ jsou neveøejná
a nìkolik uchazeèù mluvilo o korupci a o støetu zájmù v souvislosti s ÈT Praha, nikdo nechtìl
nic konkrétního øíci.
Zde vidím obrovský prostor pro ty podepsané, kteøí mají zøejmì vìtší zkušenosti v Praze
nebo v Ostravì, aby se i tam pustili se stejnou vehemencí do rozkrývání nekalých praktik.
Ve zprávì auditora HZ Praha, „Televizní studio Brno a Televizní studio Ostrava, Oddíl V.
- Shrnutí“ na str. 17 se praví: „Konstatujeme, že v nìkolika pøípadech uèinilo vedení TS Brno
rozhodnutí, která nepovažujeme za zcela efektivní nakládání s majetkem ÈT. U žádného
z tìchto rozhodnutí jsme však neshledali úmysl jakkoli ÈT poškodit.“ A dále pak: „Celkové
vyèíslení finanèního objemu ušlého zisku se pohybuje v jednotlivých pøípadech v øádu
desítek tisíc Kè a v souhrnu nepøekraèuje 300.000 Kè.“
Dále se ve výše uvedeném prohlášení tøí iniciativ praví: Pøevádìní celé kauzy øeditele
Zdeòka Drahoše do osobní roviny považujeme za naprosto nedùstojné a nekorektní.
S tímto názorem se plnì ztotožòuji. Uvádím jeden malý pøíklad. Na veøejném slyšení dne
3. èervence 2001 pøedložilo Sdružení Brno 20/21 prostøednictvím Zdeòka Plachého jako tzv.
dùkaz è. 3 kupní smlouvu a související dokumenty na pozemek, který si zakoupil Phdr. Zdenìk
Drahoš s manželkou ke stavbì rodinného domku.
Nedovedu posoudit, zda platba smìnkou, nebo cena 1 700,- Kè za 1m2 jsou velmi
výhodné podmínky (v daném èase a dané lokalitì), na které poukazuje Sdružení Brno 20/
21. Jsem ale pøesvìdèen o tom, že se jedná o soukromou vìc øeditele Drahoše a zveøejnìním
tìchto dokladù byl možná porušen i zákon è. 101/2000 Sb. o ochranì osobních údajù.
V prohlášení Iniciativ se dále píše: „Tuto nekorektnost zesiluje ještì zjištìní, že Rada
povìøila šetøením støetu zájmù v Brnì bývalého zamìstnance brnìnského studia Ing.
Zdeòka ormana.“ Zde si dovolím malou vsuvku. Pøekvapuje mne, že podepsaní zjiš ují až
nyní (27. záøí 2001), že šetøím støet zájmù v Brnì a že jsem bývalým zamìstnancem ÈT
studio Brno.
Jsem si jistý, že jsem jim tento fakt nezatajil, nebo to byli právì oni, kteøí mne o schùzku
žádali a pøi níž 16. èervna 2001 na Kapucínském námìstí v Brnì (pøítomni: paní Plachá,
Rychlíková, pánové Plachý a Rychlík) na mou práci v Brnìnském studiu vzpomínali.
A nyní k mé údajnì zatajované firmì. „Ing. orman zatajil, že vlastnil do roku 1997
spoleènì s bývalou øeditelkou TS Brno Ing. Vìrou Mikuláškovou firmu VIDEOORM,
zabývající se obchody v oblasti audiovize,“ píše se v prohlášení iniciativ.
7

Úèelovou manipulaci, pøekrucování faktù a vytrhávání výrokù z kontextu nìkterými
podepsanými pod peticí, dokresluje i ta skuteènost, že ve svém prohlášení k vlastnictví mé
firmy zapomnìli uvést, nebo schválnì neuvedli, následující údaje:
a) firma VIDEOORM, s.r.o. (IÈO: 60713496, DIÈ: 330-60713496) byla založena 8. srpna
1994, tedy více než rok po mém odchodu z TS Brno.
b) tato firma nikdy neprovozovala žádné podnikatelské aktivity a tedy ani žádné
podnikatelské aktivity s Èeskou televizí.
c) spoleènost byla zrušena (likvidací) k 19.12.1997, tedy více než 3 roky pøed mým
zvolením PS Parlamentu do Rady ÈT
d) autoøi prohlášení zapomnìli uvést jména osob, èi institucí, pøed kterými jsem existenci
této spoleènosti zatajil.
Závìrem si dovolím ještì jednu citaci auditora: „V nìkterých pøípadech se informace
zástupcù iniciativy ukázaly dokonce jako nepravdivé a osoby, na které nás èlenové
iniciativy odkázali, jimi pøedávané informace vùbec nepotvrdily.“
Vítám tedy iniciativu všech podepsaných pod prohlášením, aby poslanci PS objektivnì
a spravedlivì zvážili mé další setrvání v Radì ÈT.
Zároveò doufám, že poslanci ocení upøímnou snahu všech podepsaných, odvést
pozornost od skuteèných problémù v souèasné ÈT.
Mrzí mne, že pod petici pøipojili své podpisy i ti, kterých jsem si donedávna velmi vážil
a kteøí byli, podle mého názoru, pro neznalost vìci evidentnì zneužiti.
V Tøebíèi 15. øíjna 2001
8
Ing. Zdenìk orman
èlen Rady Èeské televize
A ještì k témuž:
Iniciativì Èeské televize - vìc veøejná, Obèanské lize,
Sdružení Brno
Podepsaným!
Prohlášením z 27.9. 01 jste se deklasovali na úroveò militantních bojùvek používajících
polopravd, lží a podpásových tvrzení. Pøedevším však z textu èpí neuspokojené osobní
ambice.
Vaše prohlášení uzavøelo veškeré možnosti k další diskuzi. Alespoò z mé strany.
Nepovažuji Vás za partnery.
Milan Knížák v.r.
P.S. Divím se øadì podepsaných, že se nechají zneužívat k trapným a je degradujícím
akcím.
TVÙRÈÍ SOUTÌŽE
VOX HUMANA
Cena VOX HUMANA, kterou na návrh výbìrové komise udìluje porota složená
z významných osobností politického, spoleèenského a kulturního života, bude za
letošní rok udìlena až v pátek 25. ledna pøíštího roku. (Výsledky minulých roèníkù byly
programovì vyhlašovány pøi pøíležitosti Dne lidských práv 10. prosince.) Vedou k tomu
zejména technické dùvody - ateliér Jana Kristoforiho, kde je tato cena tradiènì
pøedávána je v rekonstrukci.
Cenu udìluje hnutí VOX HUMANA a Èeský filmový a televizní svaz ITES
televiznímu dílu, které se v daném roce výraznì zasloužilo o humanizaci svìta, v nìmž
žijeme.
Porota prvního roèníku ve složení Dana Nìmcová, Erazim Kohák a Jan Kristofori
udìlila cenu režisérce Dagmaøe Prùchové za dokumentární film IRMA. Jako druhý byl
porotou (Petra Buzková, Erazim Kohák, Jan Kristofori) ocenìn dokument Bøetislava

Rychlíka JEDEN ROK. V loòském roce to byl ocenìn Jiøí Krejèík a jeho MATURITA
V LISTOPADU. V porotì tentokrát zasedli Eva Vavroušková, Lubomír Zaorálek a Jan
Kristofori.
Své eventuální návrhy na ocenìní VOX HUMANA za rok 200l mùžete adresovat na
adresu itesu k rukám PhDr. Jarmily Cysaøové nebo na pùvodní adresu ateliéru Jana
Kristoforiho, Seifertova 25, 130 00 Praha 3.
TRILOBIT BEROUN 2001
Letošní roèník udìlování Trilobitù, Ceny Vladislava Vanèury a Èestných
uznání vyvrcholí slavnostním vyhlášením výsledkù v obøadní síni berounské
radnice v sobotu 15. prosince 2001 ve 13 hodin. V Berounì to bude už podruhé
a podruhé budou symboly cen z èeského køiš álu z nižborské sklárny Rückel
Crystal. Vìøíme, že pøedvánoèní náladu pøiblíží kromì bìžného zpravodajství
(doufejme, že i televizního) také dokument, který vzniká v Tvùrèí skupinì Karla
Dvoøáka a který Èeská televize uvede do konce ledna pøíštího roku.
Ti, kteøí by si mìli do Berouna pøijet pro záslužná ocenìní, budou vèas
vyrozumìni. Zúèastnit se však mohou i další zájemci: ites organizuje
spoleènou dopravu pohodlným autokarem, který do Berouna odjede ze
stanice metra B STODÙLKY 15. prosince v 10,30 hodin, tedy tak, aby
úèastníci slavnostního pøedání mohli nadýchnout také atmosféru tradièních
berounských Vánoèních trhù se živým Betlémem, tøemi - rovnìž živými -
medvìdy a dalšími atrakcemi. Paralelnì s naší slavností bude v místním kinì
promítnut výbìr z vítìzných snímkù, po nichž bude následovat beseda
s ocenìnými tvùrci.
Nezapomeòte se pøihlásit vèas! Záznamy na místa v autokaru pøijímá
tajemnice Jana Komersová do pondìlka 10. prosince 2001 - telefonicky, faxem
a rovnìž na naši e-mailovou adresu!
POŠTOVNA
Poslancùm Snìmovny PÈR
Snìmovní 4
118 00 Praha 1
9
+
V Praze dne 30. øíjna 2001
Vážená paní poslankynì, vážený pane poslanèe,
jednáním Rady ÈR pro rozhlasové a televizní vysílání byl vytvoøen problém
kolem CME s následným arbitrážním øízením a hrozbou platby cca 40 miliard korun,
kterou má uhradit Èeská republika. V M Dnes dne 27. øíjna t.r. (str. A2) se v èlánku
o rezignaci èlena této rady rantiška Schildbergera dokonce objevil názor poslance
Ivana Pilipa, že „Radu je tøeba bojkotovat, nebo se chová jako zloèinecká
organizace, ostatnì i premiér Zeman øekl, že právì rada je jedním z dùvodù, proè
stát prohrál arbitráž se CME“. Od poslance Vladimíra Mlynáøe se v tomtéž èlánku
dovídáme, že „složení rady vyluèuje možnost, aby jednala nezávisle a v souladu se
zákonem“.
Žádáme Vás jménem více než 700 èlenù našeho obèanského sdružení -
Èeského filmového a televizního svazu ITES - abyste využili prostøedkù své
poslanecké iniciativy a pøesvìdèili mediální komisi, aby okamžitì zorganizovala

veøejné slyšení èlenù Rady ÈR pro rozhlasové a televizní vysílání, kde by její èlenové
mìli veøejnosti vysvìtlit svá souèasná poèínání. Navíc by bylo velice èestné pøizvat
také (od 26. øíjna 2001 již jen bývalého èlena Rady R+TV) pana rantiška
Schildbergera, aby i zde vysvìtlil stresy a tlaky, jimž byl ke svému odstoupení pøinucen.
S pozdravem
za výkonný výbor
Martin Skyba
Vážený pan
Jiøí Balvín
generální øeditel Èeské televize
Kavèí hory
140 70 Praha 4
V Praze dne 1.listopadu 2001
Vážený pane generální øediteli, milý Jiøí,
dovol, abych Ti jménem výkonného výboru a snad i všech èlenù Èeského
filmového a televizního svazu ites blahopøál k potvrzení ve významné funkci,
kterou zastáváš. Pøejeme Ti, aby Tvá nelehká práce (døina) dosáhla jen tìch
nejlepších a hlavnì uspokojivých výsledkù. Vìøíme, že jsi pøijal tento závazek
s velkou odpovìdností a v tom, abys vyvedl Èeskou televizi ze souèasné až
demoralizující stagnace, Ti budeme držet nejen palce, ale tam, kde to budeme
umìt a moci samozøejmì i pomáhat.
V tom smyslu se také tìšíme, že budou rychle obnovena jednání o nové
Smlouvì o vytvoøení slovesných dìl mezi ÈT na stranì jedné a itesem, Obcí
spisovatelù a pøekladatelù na stranì druhé. Dále oèekáváme, že bude ze strany
ÈT realizován také bod 4a naší spoleèné smlouvy - soutìž Trilobit bude porotou
vyhodnocena do konce listopadu, slavnostní vyhlášení je 15. prosince ve 13,00
v Berounì, speciální pozvánku samozøejmì ještì zašleme.
S pøáním dobrého zdraví a pevných nervù
srdeènì
Martin Skyba
Druhý den poté
Dostávám øadu dotazù od lidí, kteøí mi drželi palce ve výbìrovém øízení pøed Radou
Èeské televize. Je mezi nimi i øada blahopøání k údajnì „znovuzískané svobodì“, dìkuji za
nì a vážím si jich. K pøihlášení se do výbìrového øízení na generálního øeditele Èeské televize
jsem se rozhodl ze svého svobodného rozhodnutí, nebyl jsem a nejsem reprezentantem ani
mluvèím jakýchkoliv zájmových, politických, èi dokonce nátlakových skupin, což pozornému
pozorovateli mùže být zøejmé z celého mého dosavadního života. Neprožíval jsem celé to
kandidování nijak špatnì a netrápím se ani nyní. Byla to dobrá zkušenost a všem ji doporuèuji.
Pomohla mi upøesnit si názor na mnohé aspekty fungování televize veøejné služby v Èechách,
které léta kritizuji a obèas i chválím. Èlovìk se v prùbìhu takového øízení zejména o sobì,
svých blízkých, ale i o televizi a její radì mnoho doví. Nikdy však nemùžeme øíci, že víme
vše. To mobilizuje naši zvìdavost.
Nejvíce, a to velmi mile, mì pøekvapila moje žena Monika, která zpoèátku nesouhlasila,
abych se do výbìrového øízení hlásil, nakonec vše snášela a prožívala obdivuhodnì na mé
stranì (aè umí být velmi kritická ke komukoliv vèetnì mì). Prùbìžnì se rozèilovala nad rùznými
„P.R.“ èlánky v novinách a èasopisech.
Když jsem šel na veøejné slyšení, má žena mi øekla, bude-li si to rada pøát, abych ji
ujistil, že v pøípadì mého zvolení generálním øeditelem ona nebude pro Èeskou televizi
10

pracovat, nebude pro ni psát scénáøe ani režírovat, i když má radost, že její práce je žádaná
a pøináší jí zøejmou satisfakci. Byla odhodlána živit se jinou prací. Moc jí za to dìkuji, nebylo
to od ní vùbec levné gesto.
Dotklo se jí, když mluvèí „Balvínovy“ televize pan Jirušek, jinak skvìlý maskot Èeské
televize, veèer po veøejných slyšeních tøí kandidátù zneužil webové stránky televize veøejné
služby a pokusil se šíøit pomluvu, že jsem se jako protikandidát jeho nadøízeného prozatímního
øeditele pøed radou dopustil údajnì zavádìjící informace ohlednì pøímého pøenosu z Velké
Pardubické, když jsem si na dotaz rady dovolil kritizovat špatnou práci redaktorù, kteøí
nepovažovali za vhodné informovat diváky Èeské televize o smrtelném zranìní Anatola, favorita
a posledního zahranièního konì v dostihu, na pøedposlední pøekážce. Redakce www stránek
ÈT se ani neuzardìla, když uveøejnila ostudné stanovisko Redakce sportu ÈT k údajné „aféøe“
okolo dobìhu na VP. Ani Jiøí Balvín, jako prozatímní generální øeditel, ani nikdo jiný z ÈT, si
nedovolili zveøejnit moji reakci, kterou jsem jim poslal obratem. Omluvy se v Èeské televizi
zøejmì nepìstují a i nadále budou nežádoucí.Nahlížím až nyní, že Rada ÈT a já by nebylo
dobré a vyvážené manželství. Vìdìla to zøejmì i rada. Mnozí radní si totiž s oblibou pouštìjí
na špacír zbyteènì silácké øeèi v neprospìch Èeské televize (a dokonce i vùèi fyzickým
osobám) bez opory o relevantní fakta a argumenty. Musel jsem se smát, když mì pan radní
Knížák na veøejném jednání pøiøadil mezi „ty, kteøí se aktivnì angažovali v krizi okolo Èeské
televize na pøelomu roku. . .“ neuvedl zdroj svých informací a dokonce na veøejném jednání
Rady ÈT ani nestál o moji odpovìï. Nìkteøí radní se po mnoho mìsícù ukájejí tím, že s Jiøím
Balvínem, jako prozatímním generálním øeditelem, hrají divadlo oblastní úrovnì - hru na èerné
puntíky, vykøièníky, desetiprocentní srážky z platu a zdvižené ukazováèky. Je to nedùstojné.
A kupodivu právì tito aktivisté se rozhodli pro Jiøího Balvína hlasovat. Od kultury vztahu mezi
generálním øeditelem a Radou Èeské televize pøedevším se bude odvíjet budoucnost této
televize. Mnozí z radních relativizují urychlenou volbu poukazem na údajnì nesnesitelný tlak,
který byl a je na nì vyvíjen. Žádný z nich se však nebránil jedinou úèinnou obranou -
zveøejnìním toho kdo, kdy, jak a na koho ve skuteènosti tlaèil, kdo koho a ve prospìch koho
nepøípustnì a „nesnesitelnì“ ovlivòoval apod.
Poslanci pøed skuteèností, že rada, kterou zvolili, je pod tlakem, jen zavírají oèi.Kdybych
býval byl zvolen generálním øeditelem, tak bych spolu s úèinnou nápravou nedostatkù uvnitø
Èeské televize trval i na odpovìdnosti za veøejnì vyslovené výroky. Veøejnì jsem to deklaroval
na ètvrtletníku ITESu a naznaèil jsem to i v projektu. Bránil bych Èeskou televizi, byl-li bych
byl pøesvìdèen, že si výtky a políèky nezaslouží, že jsou šíøeny nepravdivé skuteènosti, že
jsou vyslovovány jen s cílem pøiživit se, poškodit, ukázat vlastní ramena bez opory o fakta.
. . A trval bych pøípadnì i na soudním projednání a úèinné nápravì škod, došlo-li by
k poškození osob nebo instituce. Dovedu si pøedstavit, že ani dnešní rada na takový dialog
a zejména odpovìdnost není pøipravena, a proto se uchyluje pøed koncesionáøi Èeské televize
mj. i k cenzurování jednotlivých (ve skuteènosti projednaných) bodù schváleného programu
ze zápisu o jednání, poøádá v rozporu se zákonem tajná jednání (kupøíkladu v prùbìhu mého
veøejného slyšení pøed Radou ÈT nebyly projednávány žádné skuteènosti, na které se vztahuje
ochrana osobních dat nebo ochrana obchodního tajemství, souhlas s veøejným projednáním
mé pøihlášky, jakož i uveøejnìním projektu jsem na žádost rady poskytl). Pøedseda Rady ÈT
dokonce i na veøejných jednáních nedává hlasovat o jednotlivých návrzích èlenù rady, kteøí
si to pozoruhodnì nechávají líbit.
Mám pocit, že všichni tøi fináloví kandidáti jsme vytáèeli krásné piruety. Zahráli jsme si
slušné divadlo. Veøejnost se bavila, ale ani rada ani novináøi se o skuteèné øešení problémù
Èeské televize do hloubky nezajímali (mé veøejné slyšení bylo o deset minut proti stanovenému
harmonogramu zkráceno pro vyèerpání otázek èlenù rady). Není mi jasné, kdo byl v tomto
divadle režisérem a kdo vrátným. Netuším, co se odehrávalo za oponou, co ve skuteènosti
tak znechutilo dnes již bývalého radního Svatopluka Karáska. Jistì to nebyl prostý fakt, že
byl i tentokrát, jako už v životì mnohokrát pøedtím, pouze pøehlasován. Zastáváním
menšinových stanovisek v daném èase, o jejichž správnosti byl hluboce pøesvìdèen, zatímco
ostatní k nim teprve pozdìji pøicházeli, se zabýval celý život a mj. i proto, když se pozdìji
ukázalo, že jeho názor byl správný a obèansky odpovìdný, získal zasloužené uznání. Náleží
mu i nyní.
Pøesto jsem popøál novì zvolenému øediteli do manželství s touto radou mnoho štìstí.
Rada Èeské televize jako celek dává pøednost poddajnému øediteli, se kterým má svoji
11

zkušenost. Její - sám èasto chybující - pøedseda se dokonce veøejnì chlubí tím, že „umí
s jeho slabými stránkami pracovat... „(sic!). Zákon mu však nic takového neukládá. Rada
i novináøi (vèetnì Karla Steigerwalda MDnes 2.11. 2001 a dalších) vìdí, že zákon o vysílání
ukládá všem televizím vytváøet nezávislý program. Vìdí, že minimálnì jeden ze ètyøiceti
kandidátù se rád schází s politiky, nezajímá je (ani pana Steigerwalda?), o èem s nimi jako
kandidát na generálního øeditele jednal, co jim slíbil apod. Odpovìï veøejnosti dluží novì zvolený
generální øeditel i Rada Èeské televize. Radní vìdí, že takový øeditel je nebude zneklidòovat
a pomùže jim mj. i v klidu pøežívat. Bude se ohánìt slovíèky jako „restrukturalizace“, o kterých
za 25 let pøežívání v této televizi a v její komunistické pøedchùdkyni nezaèal ani pøemýšlet. Je
záhadou, kde se najednou v jeho projektu vzala.
Nám - ubohým koncesionáøùm - za naše peníze, natoèí mj. i „Èetnické humoresky“ !
Mùžeme jen podìkovat, koncesionáø a obèan má takovou televizi, jakou si zaslouží. . .
Není to pøíliš radostná vize televize.
V Praze, dne 2. listopadu 2001 martin.vadas@volny.cz
ESTIVALY za námi
P R O T O K O L
ROZHODNUTÍ POROTY
o udìlení cen na 27. roèníku Mezinárodního filmovém festivalu o životním prostøedí,
pøírodním a kulturním dìdictví- EKOILM ´2001
Velká cena EKOILMU
Tajuplné Mamberamo / Mysterious Mamberamo
režie: Pavol Barabáš, Slovenská republika
za pøekvapivì originální a obrazovì pùsobivý portrét mizejících ekosystémù a pùvodních
kultur, jejichž pochopení je hluboce významné pro existenci naší technologicky vyspìlé
civilizace.
Zvláštní cena poroty
Obèan Kinský / Citizen Kinský
režie: Olga Sommerová, Èeská republika
za filmovì èistý portrét èlovìka, pro kterého zùstal po všech životních peripetiích pojem
„šlechtic“ duchovním vyjádøením odpovìdnosti a lásky ke svìøenému.
Ceny v jednotlivých kategoriích:
Publicistika, zpravodajství
Nièitelé nádrží / Reservoir Raiders
režie: Bruno Sorrentino, Velká Británie
za snahu o objektivní zobrazení zdánlivì neøešitelných etnických konfliktù na Støedním
Východì, prezentovaných na pøípadì omezených zdrojù vody.
Dokument
Outdoors: Poslední sedlák / Outdoors: The Last armer
režie: Günter Andersen, Dánsko
za originální zobrazení tradièního životního stylu 72letého farmáøe Borgeho na dánském
venkovì.
Vìdecký a vzdìlávací poøad
Triumf života: Ti, kteøí pøežívají / Triumph of Life: The Survivors
režie: Mark Lienfield, Velká Británie
ilm názornì zpracovává schopnost adaptace života na zemi po biologických katastrofách
- jako varování pro èlovìka.
12

Volná tvorba
Ètyøi kroky dvojpùlka / our Steps Quarterturn
režie: Erika Hníková, Èeská republika
Tragikomický pøíbìh venkovské dívky, která sní o dráze modelky, vyniká autentièností
a je výmluvným svìdectvím o dùsledcích falešnì nastavených ideálù konzumní spoleènosti.
Cena za režii:
Paviáni Gelada - Bitvy Stateèného srdce
Gelada Baboons - The Battles of Braveheart
režie: David Attenborough, Velká Británie
za unikátní svìdectví o generaèní výmìnì v rodinì paviánù, zpracované s mimoøádným
citem pro dramatiènost pøíbìhu.
Cena za scénáø:
Energie pro 21.století - Naše cesta do svìta obnovitelných zdrojù
Energy for the 21st century
Our Journey to a World of Renewable Resources
scénáø: Vladimír Kunz, Èeská republika
za pøedvedení argumentù nìkterých našich politikù, proè to nejde.
Cena za kameru
Pelikáni - Obøi africké oblohy / Pelicans -
Giants of the African Sky
kamera: Ernst Sasse, Nìmecko
za poetické a poutavé obrazové vyjádøení ekologického aspektu života afrických pelikánù.
Cena Ministerstva životního prostøedí
Ošklivá kráska muréna / The Moray Eel - An Ugly Beauty
režie: Steve Lichtag, Èeská republika
za poetický pohled pod moøskou hladinu, kde se filmová kamera stává svìdkem
porozumìní mezi rozdílnými živoèichy - èlovìkem a murénou.
Cena mìsta Èeský Krumlov
Las Vegas v Doupovských horách - Nedej se !
Lasa Vegas in the Doupov Hills - Don´t be a Pushover
režie: Martin Sluneèko, Èeská republika
za film, který poukazuje na ohrožení kvalitní krajiny Doupovských hor megalomanskými
zámìry zábavního centra a odhaluje politicko - obèanský konflikt.
Cena Transgasu, a.s., generálního partnera festivalu
Model BIO
režie: Karel Merhaut,Èeská republika
Model BIO ukazuje problémy, houževnatost i úspìchy nìkterých sedlákù, kteøí se rozhodli
jít cestou produkce ekologicky èistých potravin.
Cena SŽP
Vetøelci z planety Zemì / Aliens from Planet Earth
režie: Rob Sullivan, Amber Delahooke, Velká Británie
za varování pøed následky invaze cizích druhù na ekologickou
rovnováhu ekosystémù.
Mezinárodní porota pracovala ve složení: Prof. akad. sochaø
Vladimír Preclík (pøedseda), ÈR, Ing. Jarmila Hanáková, ÈR,Mgr.
Alena Hynková, ÈR,Mgr.Kateøina Javorská, SR, Jan Barica Ph.D.,
D.Sc., Kanada, Mgr. Ján Oparty, SR, PhDr. Ivan Rynda, ÈR, Ing.
Jaroslav Stoklasa, Csc., ÈR, Jan Uhde Ph.D. Professor Hamilton
University, Kanada
13

34.roèník Mezinárodního filmového festivalu
ITOURILM 2001 - Karlovy Vary
Ve dnech 25. - 26. záøí 2001 probìhl 34.roèník nejstaršího filmového festivalu
turistických filmù na svìtì TOURILM 2001, který se tradiènì konal v nejznámìjších
èeských lázních, ve mìstì filmových festivalù - v Karlových Varech.
Hlavním poøadatelem festivalu byla Èeská centrála cestovního ruchu, Mìsto Karlovy Vary
ve spolupráci s agenturou Avant Promotion. Hlavními partnery festivalu byly AMERICAN
EXPRESS, ARBO MEDIA a ÈSA. estival je èlenem Mezinárodního výboru filmových festivalù
zamìøených na cestovní ruch (C.I...T.) se sídlem ve Vídni.
ILMOVÁ SOUTÌŽ
Letošní roèník zaznamenal rekordní úèast 102 zemí, které pøedstavily 365 snímkù
a multimedii.
Grand Prix festivalu získal thajský snímek „LIE IS BEAUTIUL“, který byl ocenìn již na
festivalech v Cannes a na ITB Berlín.
Do kategorie televizních snímkù se letos pøihlásilo 100 úèastníkù, což pøedstavuje 100%
nárùst proti loòskému roèníku, pøièemž zájem zahranièních televizí o tuto soutìž stále vzrùstá.
Cestopisné filmy u televizních divákù celého svìta ve velké oblibì, a proto televizní stanice
se snaží uspokojit tuto poptávku širokou nabídkou tìchto filmù. V televizní kategorii zvítìzil
snímek nìmecké televize ZD - „Australien - Kontinent aus euer“. Nad touto kategorií
pøevzala záštitu Èeská televize, která rovnìž byla mediálním partnerem festivalu.
Souèástí festivalu byla i soutìž v kategorii turistických webových stránek a CD ROMù
z celého svìta. Vítìzem se stala webová stránka s názvem pøihlašovatel ICEP PORTUGAL.
Mnoho tìchto stránek pøedstavuje špièku zejména svým. Odborníci vysoce ocenili nejen
grafické a obsahové zpracování, ale i rychlost stránek. V té naše subjekty zatím zaostávají.
TOURORUM
Letošní roèník pøednášek Tourforum byl mj. obohacen o pøednášku
s aktuální tématikou. Vedoucí zahranièního zastoupení ÈCCR v New Yorku Kateøina
Pavlitová seznámila pøítomné se souèastnou situací v New Yorku.
Nový marketingový zámìr ÈCCR na pøíští rok „ROK 2002 - ROK ÈESKÉ KUCHYNÌ“.
v rámci Tourfora pøedstavila PhDr.Nora Dolanská, øeditelka sekce marketing.
Vyvrcholením festivalu bylo slavnostní pøedávání cen v Karlovarském divadle a následný
slavnostní veèer mìsta Karlovy Vary „Karlovy Vary a 300 let Grandhotelu PUPP“.
35.roèník TOURILMu 2002 se bude konat 19. - 20.9.2002.
TOURILM 2001
GRAND PRIX
LIE IS BEAUTIUL,Thajsko
Tourism Authority of Thailand, United Kingdom
1. kategorie
Ibiza - The Island, Španìlsko
ormento del Turismo, Ibiza
antasy Korea, Korea
Korea National Tourism Organisation, Germany
Tirol-Land in the Mountaines, Rakousko
Tirol Tourist Board - Cine Tirol, Austria
14

2. kategorie
New Beijing Great Olympics, China
Embassy of China, Czech Republic
OMAN
Emirates Airline, Czech Republic
More room, USA
American Airlines, Czech Republic
3. kategorie
Australien - Kontinent aus euer
ZD, Germany
Bornholm mimo sezónu
Afis, Asociace ilm a Sociologie, Èeská republika
Travelling in Hungary
NRK, Norway
TV JURY PRIX
ero eniè- projekt: CESTOMÁNIE
ebio, Èeská republika
PRIX EUROPEAN EDERATION
O TOURIST PRESS
Sydney & New South Wales, Australia
Siam Travel, Czech Republic
ENIT
Olympic game Salt Lake City, USA
Èeská Olympijská, Czech Republic
PRIX REGION KARLOVY VARY
Berlin-different every hour
Berlin Tourismus Marketing, Germany
PRIX IJET (tourist press)
Nadja´s legs ,Rakousko
Austrian Airlines, Czech Republic
PRIX MAJOR Karlovy Vary
Breathe - Vancouver
Tourism Vancouver
PRIX CZECH TOURIST AUTHORITY
Chequia un espejo de Europa
Television Espanola S.A.
MULTIMEDIA TOURIST ESTIVAL 2001
PRIX VZP ÈR
ICEP Portugal, Czech Republic
15

Osmnáctý AGROILM v Nitøe
Mezinárodní filmový festival AGROILM v Nitøe se letos konal pod heslem „Lidem chléb
a mír“ už poosmnácté (1. -5.10. 2001). Vznikl ještì jako „èeskoslovenský“ a zdá se, že
takovým zùstal dosud. Tøeba už proto, že organizaèní centrum je v Praze (EMERING ILM
PRAHA), ale také proto, že i letos nejvíce filmù v soutìži bylo z Èeské republiky. Mezi
devadesáti jich bylo ètrnáct (slovenských tøináct, po šesti z Kanady, Nìmecka, Polska
a Portugalska, pìt z Irska, atd.). I tentokrát byl laskavým hostitelem festivalu Výzkumný ústav
živoèišné výroby.
Devítièlenná porota, jíž už tradiènì pøedsedal Dr. Dušan Roll (je jejím pøedsedou od prvního
roèníku), mìla velmi tìžký úkol pøi hodnocení - soutìž totiž mìla letos mimoøádnì vysokou úroveò.
Soutìžilo se v kategoriích: a) vìdecké a populárnì vìdecké, b) výukové a instruktážní,
c) dokumentární a publicistické, d) informaèní a prestižní.
Mezi ocenìnými snímky byly èeské videoprogramy zastoupeny jen jednou,zato navýsost
viditelnì. Velkou cenu festivalu (Cena vlády Slovenské republiky) MAGNA MATER získal
videoprogram L.V.A. vidìti - o pøírodì a lidech lednicko-valtického areálu. Byl natoèen
ve studiu SKYILM Prostìjov v režii Jarmily Kocourkové a Ivana Støíteského, který stál také
za kamerou pøi realizaci snímku. Byl to už jeho tøetí pokus obstát v oèích mezinárodní poroty,
letos se mu to podaøilo vrchovatì. Ocenìní nejvyšší cenou AGROILMU je výrazným
zadostiuèinìním „Ekologickému audiovizuálnímu centru“, které se soustavnì vìnuje zajímavým
lokalitám, èasto ohroženým bezohledností lidí a naproti tomu støeženým nadšenými ochranáøi
pøírody. Nejinak v ocenìném snímku. Jeho hlavním „hrdinou“ je nejen UNESCEM chránìná
oblast, ve které se nachází nìkolik pøírodních rezervací, ale pøedevším lidé, kteøí tu žijí,
normálnì hospodaøí, samozøejmì ekologicky. Zájem autorù je však širší - snaží se divákùm
ukázat, že v krajinì pod lednickým minaretem mohou strávit pøíjemnou dovolenou a navíc
získat nové, snad i pøekvapivé znalosti.
Po deseti letech se èeský snímek doèkal opìt nejvyššího ocenìní na tomto mezinárodním
festivalu. Ladislav Tunys
SLOVENSKÝ HRANÝ ILM 2001
V nadväznosti na minuloroènú októbrovú prehliadku Slovenský hraný film 2000, ktorej
vlaòajší nultý roèník bol nepriamym pokraèovaním prehliadky Slovenská filmová a televízna
akadémia uvádza Výber slovenských filmov 90-tych rokov, sa tohto roku v bratislavskom
Charlie centre konal prvý oficiálny roèník prehliadky Slovenský hraný film 2001. Prehliadku
v termíne 26. - 27. októbra 2001 organizovala Slovenská filmová a televízna akadémia (ïalej
STA) v spolupráci so Slovenským filmovým ústavom, spoloènos ou Charlie´s s. r. o.
s finanènou podporou Ministerstva kultúry SR. Cie¾om prehliadky je pravidelne prezentova
filmy, ktoré na Slovensku v príslušnom roku vznikli. Poèet filmov tohtoroènej prehliadky
zodpovedá stavu slovenskej kinematografie a ako hovorí Ondrej Šulaj, prezident STA: „Èakali
sme, že odbornej verejnosti i divákom predstavíme najmenej tri až štyri nové slovenské hrané
filmy. Nestalo sa tak, a preto sme upustili aj od plánovaného ude¾ovania cien akadémie
jednotlivým filmárskym profesiám.“
Prehliadka Slovenský hraný film 2001 uviedla v dvojdòovom programe dva celoveèerné
hrané filmy: Hana a jej bratia (r. Vladimír Adásek, 2001) a Vadí nevadí (r. Eva Borušovièová,
2001). Pred projekciami spomínaných filmov boli ako súèas podujatia uvedené tri bloky
animovaných filmov, ktoré prezentujú najnovšiu tvorbu študentov Katedry animovanej tvorby
T VŠMU. Predstavilo sa osem krátkych animovaných filmov a cvièení: Ako sa kedysi pralo
a možno aj bude pra (r. Michal Uhrín, 2001), Anatómia myšlienky (r. Peter Koš ál, 2000), Èo
máš proti prasiatku (r. Michal Uhrín, 2001), Do dna (r. Jana Slovenská, 2001), Každodenná
paša (r. Martin Snopek, 2001), Lýškylovenie (r. Michal Uhrín, 2001), Nieko¾ko statoèných (r.
René Zálešák, 2000) a Vedie (r. Ivana Zajacová, 2000). V èase konania prehliadky sa
uskutoènilo aj pravidelné Valné zhromaždenie STA, na ktorého programe bola vo¾ba nového
prezídia, ale aj aktuálne problémy slovenskej kinematografie (Slovenský audiovizuálny fond),
ako aj samotný chod a èinnos STA. STA každoroène vyhlasuje aj film nominovaný za SR
na Oscara. Tento rok nastala zmena, lebo v hlasovaní sa nevyjadrovali len èlenovia Prezídia
STA, ale všetci èlenovia akadémie, ktorí sa uzhodli, že za rok 2001 bude Slovensko bez
nominácie na Oscara.
16

Vstup na všetky predstavenia prehliadky Slovenský hraný film 2001 bol vo¾ný. Prehliadka
Slovenský hraný film 2001 sa už druhý rok v marazme slovenskej kinematografie vytrvalo
pokúša prezentova tvorbu, ktorá v danom roku vznikla. Jej snaha je aktuálna aj v èase diskusií
okolo návrhu Zákona o Slovenskom audiovizuálnom fonde. Ako hovorí Ondrej Šulaj:
„Nechceme zbytoène robi ve¾ký rozruch v èase, keï pôvodná tvorba nemôže kvantitou
konkurova okolitým krajinám, dúfame však, že budúci roèník už môže by prelomový. Svedèia
o tom aj pridelené granty, ktoré by mali naštartova pä až šes nových filmových projektov.
Aj preto sa oplatí udržiava tradíciu týchto prehliadok.“
kontakt: Simona Nôtová-Tušerová, tel.: 02/52 73 32 12, 57 10 15 25, fax: 02/52 73 32 14,
e-mail: filmsk@sfu.sk
Závìreèná tisková zpráva
5. Mezinárodního festivalu
dokumentárních filmù Jihlava 2001
Podtitulem letošního festivalového roèníku je
kratièká vìta: Myslet filmem. A trychtýø je jen hravým
návodem pro dešifrování vìtšího množství významù,
které jsou ve všem, co nás obklopuje, obsaženy. Lzeli
s trychtýøem stejné vidìt najednou jinak, novì, pak
i filmy mùžeme èíst rùznými zpùsoby.
Marek Hovorka (øeditel festivalu)
V pondìlí 29. øíjna 2001 ve 20.30 byl slavnostnì zakonèen již 5. roèník Mezinárodního
festivalu dokumentárních filmù Jihlava 2001. Letošní roèník, ve znamení trychtýøe a s mottem
Myslet filmem! navštívilo kolem 600 akreditovaných návštìvníkù. Poprvé se také kromì kina
Dukla a Sokol konala pøedstavení na Malé scénì Horáckého divadla.
Soutìž Èeská radost
Cena pro nejlepší èeský dokumentární film 2001
V soutìžní sekci èeských dokumentárních filmù se pøedstavilo 6 snímkù:
Panenka proti zbytku svìta - režie Jan Gogola ml.
Nachové plachty - režie Miroslav Janek
Hry prachu - režie Martin Mareèek / pøedpremiéra filmu
Noèní hovory s matkou - režie Jan Nìmec
Exprmntl KBH - režie Alice Rùžièková
Starovìrci - režie Jana Ševèíková / svìtová premiéra
estivalová porota, ve složení: Bohuslav Blažek (ekosociolog), David Èerný (výtvarník),
Vladimír Just (divadelní a filmový publicista), Miroslav Kalina (zamìstnanec Èeských drah
a.s., Jihlava), Peter Kerekeš (slovenský režisér), ilip Remunda (student Katedry dokumentární
tvorby AMU Praha) a Karel Vachek (režisér, básník, malíø, pedagog AMU), udìlila Cenu
pro nejlepší èeský dokumentární film 2001 filmu Martina Mareèka Hry prachu. Cena pro
nejlepší dokumentární film roku 2001 je podpoøena 2 400 metry barevného 16 mm filmu UJI,
které vìnovala firma Ultralab a syn.
Vítìzný film Hry prachu vznikal na podzim roku 2000 a pojednává o obou stranách konfliktu
pøi událostech kolem pražského zasedání Mezinárodního mìnového fondu a Svìtové banky
v pražském Kongresovém centru v záøí 2000. Martin Mareèek je studentem Katedry
dokumentární tvorby AMU, dílny Karla Vachka.
Cenu divákù získal také film Martina Mareèka Hry prachu.
Cenu mìsta Jihlava za pøínos svìtovému filmu pøevzal již na zahájení festivalu
z rukou primátora mìsta ing. Vratislava Výborného americký experimentální filmaø Jay
Rosenblatt. Letos byla v Jihlavì uvedena jeho rozsáhlá retrospektiva.
Dalším vzácným hostem festivalu byl mladý litevský režisér Audrius Stonys. Jeho vláèné
meditativní dokumenty objevují krajinu východu, popisují rozklad a pád Sovìtského svazu,
trauma svobody, cestu k víøe i jen prosté radosti vylidnìného venkova.
17

Své filmy na festival pøijeli pøedstavit také režiséøi Miroslav Janek, Helena Tøeštíková,
Matìj Mináè, Pavel Koutecký, Jana Ševèíková, Jan Gogola ml., a další. K festivalu probìhl
také bohatý a hojnì navštìvovaný doprovodný program (koncerty - švýcarští videoartisté -
My Body Electric, Tam tam orchestra, Chorchestr, Jan Burian a divadelní pøedstavení souborù
Divadlo Continuo, Buchty a loutky, Dekadentní divadlo Beruška, Koèovná divadelní spoleènost
Klekíhopetry).
V rámci festivalu letos poprvé v Èeské republice probìhla Burza námìtù (více informací
pøikládáme ve zvláštní tiskové zprávì).
estival Jihlava 2001 byl vìnován Andreji (Nikolaji) Stankovièovi.
V Jihlavì, 29.10. 2001
Závìreèná tisková zpráva
Burzy námìtù Jihlava 2001
Datum workshopu 25. - 26.10.2001, Pitching 28.10.2001
Místo konání : Jihlava, Vyšší odborná škola
„Burza námìtù“ je koncipována jako èást jihlavského festivalu dokumentárních
filmù. Je to vzdìlávací projekt, který si klade za cíl vytvoøit most mezi producenty
a investory ze zahranièí a èeskými autory. Domácím dokumentárním režisérùm by
chtìl otevøít cestu k mezinárodním koprodukcím a nauèit je jak prosazovat své projekty
na evropském filmovém trhu. Na rozdíl od mnohých teoretických semináøù jde
o projekt èistì praktický - klade si za cíl vytipovat nejslibnìjší dokumentární projekty
na domácí scénì a jejich autorùm pomoci pøi jejich prosazení na mezinárodní úrovni.
Do workshopu zamìøeného na trénink prezentace projektù se pøihlásilo celkem
52 námìtù a z toho bylo vybráno 13. Z tìchto 13 bylo 9 èeských, 1 z Bulharska
(Vladimír Andrejev), 1 z Polska (Grzegorz Pacek), 1 z Rumunska (lorin Iepan) a 1
z Velké Británie (Dalia Neis).
Workshop trval dva dny jeho lektory byli Paul Powels (Belgie) a Kein Klaassen
(Holandsko).
Režiséøi a producenti se uèili, jak mají své projekty prezentovat pøed
commissioning editory . Autoøi mìli celý den na to, aby své projekty pøepracovali.
V sobotu 27.10. pøedstoupili pøed porotu, jejíž èleny byli producenti z 5
evropských televizních stanic - Jutta Krug (WRD/Arte), Christianne Philipe (RTB),
Wim Van Rompaey (Lichtpunt), Leena Pasanen (YLE Teema) a Antonín Trš (ÈT).
Zahranièní hosti byli pøíjemnì pøekvapeni kvalitou našich námìtù a po skonèení
fora projevili pøedbìžný zájem o námìty režisérù : R. Sedláèka (Children of the
Revolution), K. Ètveráèka (The Man Who Painted the Sea), Radovan Slánský (My
Erotic Village), M. Tomin (The Children of Disent), .Iepana (Cousin Werner) a D.
Neis (Missing Meilich - Seeking Walter).
Producenty Burzy námìtù byli - Andrea Prenghyová a ilip Remunda.
Producenti by rádi celou akci zopakovali v rozšíøené podobì i v pøíštím roce.
Letošní burza byla velmi pozitivnì pøijata jak hosty z ÈT, napø. programovou
øeditelkou ÈT - Alenou Müllerovou, tak i zahranièními hosty.
Projekt se uskuteènil ve spolupráci s European Documentary Network a byl
podpoøen Eurekou Audiovisuel, British Councilem, a Delegation Valonie Brussel.
Souèástí workshopu byl též otevøený semináø o evropských koprodukcích, který
se konal v sobotu 27.10.2001.
(Pozn. red.: stylista této zprávy by se mìl vrátit do základky a nauèit se èesky,
mnohé výrazy by totiž napsal „jak mu zobák narost“! Inu - „je to mládí, kterému dnes
patøí svìt...“)
18

Pravidla ÈT pro spolupráci s autory
a nezávislými výrobci
I. ZÁSADY ZPRACOVÁNÍ NÁMÌTÙ
DORUÈENÝCH ÈESKÉ TELEVIZI
Cílem Èeské televize pøi práci s námìty od
autorù je pøedevším:
zaruèit striktní dodržování pøíslušných
právních pøedpisù, zejména autorského
zákona;chránit autory námìtù pøed
neodùvodnìnými procedurálními prùtahy
a dlouhodobou nejistotou ohlednì pøípadné
realizace jejich projektù;v souladu s posláním televize veøejné služby optimálnì
využívat pøedložené námìty a na jejich základì dále rozvíjet pùvodní èeskou filmovou
a televizní tvorbu.Organizaèní struktura Èeské televize se specializovanými
redakcemi, producentskými centry a tvùrèími skupinami pøináší výhodu v podobì
kvalifikovaného rozhodování v první linii. Pro autora námìtu je výhodné, pokud
adresuje svùj námìt vìcnì pøíslušné redakci (producentskému centru). Pokud
adresuje námìt Èeské televizi v Praze jako instituci, pøidìlí jej vìcnì pøíslušné
redakci nebo producentskému centru øeditelství programu nejpozdìji do pìti
pracovních dnù od doruèení námìtu. O námìtech, adresovaných bez bližšího urèení
televizním studiím Brno a Ostrava, rozhoduje hlavní producent. Hlavní producenti
a šéfproducenti postoupí námìt nejpozdìji do pìti pracovních dnù od jeho doruèení
vìcnì pøíslušné redakci nebo tvùrèí skupinì.Za odpovìï autorovi (pøedkladateli
námìtu) dále uvedeným postupem odpovídá šéfredaktor redakce nebo producent
tvùrèí skupiny. Šéfredaktor nebo producent odpoví nejpozdìji do 30 dnù ode dne,
kdy byl námìt do Èeské televize doruèen. Tato odpovìï mùže mít zejména
následující podoby:sdìlení, že redakce (tvùrèí skupina) námìt odmítla - v tom pøípadì
musí být povinnou souèástí odpovìdi vìcné zdùvodnìní; sdìlení, že redakce (tvùrèí
skupina) se rozhodla pøedložit námìt do nabídky pro vysílací schéma ve stávající
podobì - v tom pøípadì uzavøe s autorem smlouvu opravòující výhradnì Èeskou
televizi k užití námìtu (pro sjednané zpùsoby užití) a zaplatí odmìnu. Do uzavøení
písemné smlouvy má autor právo nabízet námìt i jiným subjektùm a záleží na nìm,
zda je ochoten èekat (v závislosti na pøípravì vysílacího schématu) na definitivní
odpovìï, tj. pøedložení smlouvy ze strany Èeské televize; má-li redakce (tvùrèí
skupina) o námìt zájem, avšak tento dle dramaturgických pøipomínek vyžaduje úpravy,
uzavøe s autorem smlouvu o vytvoøení díla a poskytnutí licence s uvedením
požadavkù na úpravy.
Je nepøípustné, aby Èeská televize výslovnì podmiòovala pøijetí námìtu
zajištìním èásteèného èi úplného finanèního krytí ze strany autora (napø. zajištìním
sponzora).
Definitivní rozhodnutí, pøijaté pøi pøípravì vysílacího schématu a výrobního úkolu,
sdìluje písemnì a bez zbyteèného odkladu autorovi námìtu producent, který námìt
do vysílacího schématu nabídl. Od okamžiku pøidìlení námìtu šéfredaktorovi
(producentovi tvùrèí skupiny) je šéfredaktor (producent tvùrèí skupiny) odpovìdný
za veškerou komunikaci s autorem námìtu. Tato odpovìdnost je nepøenosná.
19

II. ZÁSADY VÝBÌRU SPOLUPRACUJÍCÍCH IREM
(NEZÁVISLÝCH VÝROBCÙ)
Èeská televize pøistupuje ke spolupráci s nezávislým výrobcem zejména tehdy,
když nedisponuje vlastními kapacitami k realizaci plánovaného poøadu ve
stanoveném èase,je nezávislý výrobce nositelem práv k námìtu vyrábìného poøadu,
má zájem podílet se na jeho výrobì a nabízí Èeské televizi oboustrannì pøijatelné
podmínky spolupráce,je nezávislý výrobce schopen realizovat projekt pøi zachování
požadované kvality finanènì výhodnìji než Èeská televize ve vlastní
produkci,nezávislý výrobce pøináší èásteèné finanèní krytí nákladù na výrobu poøadu
(koprodukce) a za podmínek, respektujících platné interní pøedpisy Èeské televize,
umožòuje projekt realizovat lépe, než by jej mohla uskuteènit Èeská televize ve vlastní
produkci,Èeská televize vyrábí poøad na základì akce, která by se jinak konala i bez
její úèasti (koncert, divadelní pøedstavení atd.),je nezávislý výrobce nositelem
technologie nutné pro výrobu poøadu a nabízí tuto kapacitu za prokazatelnì
výhodných podmínek,nezávislý výrobce nabízí výhodnìjší ekonomické podmínky
výroby poøadu ve srovnatelné kvalitì.Rozhodnutí o vstupu do spoleèné výroby,
koprodukce nebo zadání zakázky na výrobu poøadu je v kompetenci odpovìdného
šéfredaktora (producenta tvùrèí skupiny). V pøípadech hodných zvláštního zøetele
konzultuje šéfredaktor (producent tvùrèí skupiny) toto rozhodnutí se svým pøímým
nadøízeným. Pro každou takovou spolupráci bude vyhotovena smlouva, jejíž nedílnou
souèástí bude zejména scénáø, rozpoèet, výrobní plán a seznam štábu (herecké
obsazení). Obligatorními podmínkami, jejichž bezvýjimeèné splnìní vyžaduje Èeská
televize od všech nezávislých výrobcù spolupracujících na výrobì poøadù,
jsou:dramaturgický dohled nad výrobou poøadu;kontrola
koneèného vyúètování veškerých nákladù na výrobu
poøadu;kontrola celkového rozpoètu a prùbìžného
èerpání nákladù na výrobu poøadu;možnost
neproplacení pøedem nedohodnutých
vícenákladù;získání výhradní licence k užití poøadu
sdìlováním veøejnosti, zejména vysíláním televizí na
území ÈR.
Pøi spolupráci s nezávislými výrobci se Èeská
televize øídí obecnì platnými právními pøedpisy,
zákonem è. 483/1991 Sb., o Èeské televizi, v platném
znìní, zákonem è. 231/2001 Sb., o provozování
rozhlasového a televizního vysílání, Statutem Èeské
televize, popø. Kodexem Èeské televize.
ESTIVALY pøed námi
** 4. roèník Mezinárodního festivalu vìdeckých filmù - CINECIENCIA - se koná od 16.
do 26. listopadu 2001 v rámci 12. mezinárodního festivalu dokumentárních filmu
AMASCULTURA v Portugalsku. Naše velvyslanectví v Lisabonu ale obdrželo tuto informaci
a formuláø pøihlášky až po termínu uzávìrky, která byla 30. záøí 2001. Pro pøípadné zájemce
o úèast v dalším roèníku uvádíme následující kontakty:
estival International do ilme Cientifíco, Centro cultural Malaposta, Rua Angola, Olival
Basto, 267-039 ODIVELAS, Portugal, tel. ++351 21 938 8407, 21 938 8570, fax 21 938 9347,
e-mail: cineciencia@aeiou.pt, www.palcos.com/amascultura/cineciencia
20

** Následující - už 52. roèník Internationale ilmfestspiel Berlin se
koná od 6. do 17. února 2002 v obvyklém programovém rozsahu.
Uzávìrka pøihlášek byla 10. listopadu t.r., filmy musí být v Berlínì
o deset dní pozdìji.
Bližší informace na www.berlinale.de
** Od 21. do 26. bøezna 2002 se koná ve Stuttgartu 11. roèník
Mezinárodního festivalu animovaných filmù. Projekce se odbývají v centrálním
festivalovém kinì Alte Reithalle, v kinì hotel Maritim , v novém atraktivním areálu firmy Bosch
a v nìkolika dalších zajímavých lokalitách mìsta. V mezinárodní soutìži se objeví na 50 filmù
v šesti kategoriích, v samostatné soutìži se utkají pøíslušníci nejmladších generací, zvláštní
kategorii mají filmy pro dìti. A protože to bude už za nové mìny, tak na ceny bude rozdìleno
kolem 50.000 eur - autoøi vítìzných filmù v hlavní soutìži si odvezou po 7.500 eur, nejlepší
animovaný film, který vznikl jako školní práce na filmových støedních èi vysokých školách,
získá prémii 15.000 euro jako vklad na výrobu filmu, který tak má zajištìnu premiéru na pøíštím
12. roèníku festivalu v bøeznu 2004.
Uzávìrka pøihlášek je 1. prosince 2001. Originál reglementu je k disposici v kanceláøi itesu.
Další informace na www.itfs.de, www.festival-gmbh.de, e-mail: trickfilm@festivalgmbh.de
** Již devátý roèník Mezinárodního festivalu animovaných filmù se koná od 22. do 26.
srpna 2002 v japonské Hirošimì pod ústøedním mottem „Láska a mír“. V tomto duchu budou
také organizátoøi festivalu vybírat z pøihlášených snímkù a budou preferovat pøedevším ty
z nich, které se vyjadøují pomocí nejrùznìjších animovaných technik k bolavým problémùm
naší planety na prahu 21. století a nového tisíciletí. Pøihlášky spoleènì s ukázkovými kazetami
je možné posílat po 1. únoru pøíštího roku, uzávìrka je 10. dubna 2002.
HIROSHIMA 2002 ESTIVAL OICE, 4-17, Kako-machi, Naka-ku, Hiroshima 730 -
0812 JAPAN, e-mail: hiroanim@urban.ne.jp,
http://www.urban.ne.jp/home/hiroanim/
Tak tu máme nové zaklínadlo, kterým Poslanecká snìmovna PÈR
„nalajnovala“ podmínky prozatímnímu øediteli Èeské televize pøed jeho
volbou v únoru t.r., zaklínadlo jménem „vyrovnaný rozpoèet“. Nejen
redaktor Zpravodaje itesu už tehdy zapochyboval, zda tím vševìdoucí
poslanci vlastnì nejen nalajnovali, ale de facto úèelovì namydlili
povìstné schody asi každému generálnímu øediteli televize veøejné
služby. Tahanice kolem toho nakonec stvrdila zaèátkem listopadu 2001
i Rada ÈT, která pøed uzávìrkou tohoto èísla novému (a jí
zvolenému!!!?) generálnímu øediteli opìt (ponìkolikáté) návrh rozpoètu
neschválila. Jsou tedy pøedseda Mrzena=Kuèera
po Jirákovi=Kuèíkovi a Marešovi=Dìdeèkové tím
tøetím „králem“ vzadu, kteøí budou pokraèovat
v destabilizaci ÈT na základì politické objednávky,
že Èeská televize je „postsocialistický moloch“?
Nechceme míchat „hrušky s bramborami“,
nicménì následující elaborát, který vznikl pod
patronací Nezávislé odborové organizace ÈT, urèitì
stojí alespoò za pøeètení...
21

Úvodní text a grafy k èlánku
"Bumbrlíèek"? je jako
samostatná pøíloha v *.doc
22

Z uvedených grafù vyplývá, že Èeská
televize patøí k nejefektivnìjším TV
spoleènostem v Evropì. I pøes
neustále klesající reálný pøíjem (jehož
výši nemùže nijak ovlivnit) se snaží
neustále zkvalitòovat a rozšiøovat
službu divákùm. (Skryté titulky,
teletext, internet, stereo…)
Prosté pøepoètení prostøedkù
podle aktuálního kursu koruny
by se mohlo na první pohled
jevit jako neseriozní, je potøeba
si ale uvìdomit, že vìtšinu
nákladù je nutné vynaložit ve
„svìtových“ cenách, protože
všechny spoleènosti nakupují
zaøízení ,suroviny a programy u
stejných svìtových výrobcù.
V tabulce není uvedena maïarská televize, protože ta dnes
prožívá hlubokou krizi. Prokázaný politický vliv na chod
veøejnoprávního sektoru, bezbøehé propouštìní stovek
zamìstnancù a s tím spojený radikální pokles sledovanosti,
privatizace studií, to vše na jedné stranì a pøitom existence
dvou veøejnoprávních TV spoleèností (MTV a TV Duna)
s minimálním vlivem na diváka, to vše je dnes pokládáno
spíše za odstrašující pøíklad neochránìného statutu
nezávislosti mediální spoleènosti veøejné služby.
25

d) „Slouèení televize a rozhlasu by pøineslo výrazné úspory“
Na toto téma jsme se dotázali vedoucích pøedstavitelù rùzných spoleèností
s tímto výsledkem:
Spojení rozhlasové a TV spoleènosti má své historické koøeny z doby vzniku
TV vysílání. V poèátcích televize, když se hledal subjekt, který by TV vysílání
zavedl do praxe, byl tento úkol vìtšinou svìøen rozhlasovým spoleènostem,
které jako jediné mìly s vysíláním zkušenosti a disponovaly potøebným
zázemím a kvalifikovanými odborníky.
S rozvojem televize pøestaly skromné podmínky rozhlasových spoleèností
staèit a nastaly dvì cesty vývoje k dnešní situaci.
U nìkterých spoleèností se TV èást osamostatnila a vybudovala vlastní
centrum a samostatnou instituci, u jiných zùstaly obì èinnosti „v jednom
domì“ a ty vybudovaly svá nová vysílací centra s ohledem na tuto skuteènost.
Všichni pøedstavitelé obou typù spoleèností se vzácnì shodují v názoru, že
dnešní stav je vyhovující a není úèelné jej mìnit. (A ve smìru slouèení èi
rozdìlení spoleèností). Tam, kde je rozhlas a televize jako jeden spoleèný
podnik, jsou vìtšinou divize zabývající se rozhlasovou prací od televizních
organizaènì, personálnì i technicky oddìlené a vzájemná spolupráce tìchto
složek je minimální. Náklady, které by si zmìna vyžádala by byly neúmìrnì
vysoké a pøínos minimální. Objektivnì je však tøeba pøiznat, že model slouèené
TV a rozhlasové služby v jedné spoleènosti je v Evropì obvyklejší.
5) Závìr
Tato zpráva si neklade za cíl prezentovat Èeskou televizi jako dokonalou,
bezchybnou instituci, nebo v každé spoleènosti je nutné a možné vždy nìco
vylepšit, mìlo by se tak ovšem dít na základì konkrétních a racionálních
argumentù, s vìdomím odpovìdnosti vùèi divákovi a nikoli pod vlivem „pocitù“,
„dojmù“, informací agentury „jedna paní povídala“, zaslepených ideologických
pøedsudkù èi metodou pokus-omyl.
Pokud tento skromný materiál pomùže pøesunout diskusi od „pocitologie“
k seriozní debatì o zpùsobu financování ÈT, nebyl napsán zbyteènì.
V Praze 24.10.2001 Jiøí Èerný
ZPRAVODAJ
ITESU
28
vychází
za finanèní
podpory
Nadace ÈL

Jeden z tìch bájeèných mladých mužù
V Pøíbrami zemøel 4. øíjna 2001 dramatik a filmový scenárista a režisér Antonín
Máša.
I když už uplynula øada let, i když mnozí znají jejich jména už jen jako pojmy
z dìjin èeského filmového umìní, i když nìkteøí už odešli z našeho støedu, stále se
jim bude øíkat nová mladá vlna, nebo - jak je nazval Josef Škvorecký - „všichni ti
bystøí mladí muži a ženy“.
Po Evaldu Schormovi, Pavlu Juráèkovi, Zdenku Sirovém, Jaroslavu Papouškovi,
Ester Krumbachové odešel Antonín Máša. Mezi tvrdohlavými mladými absolventy
filmové fakulty, kteøí tehdy v šedesátých letech minulého století pøicházeli do
dramaturgií tenkrát ještì na dlouhou dobu socialistické státní kinematografické výroby
s nápady, námìty a scénáøi, vymykajícími se všem dosavadním mravolièným
filmovým pohlednicím „socialistické souèasnosti“ èi „pokrokové minulosti“, byl
novopeèený scenárista a dramaturg Máša patrnì nejtvrdohlavìjší. A témìø všechno,
co bylo podle jeho scénáøù natoèeno nebo co sám natoèil jako režisér, bylo vždycky
- nìkdy až k neunesení - naplnìno hledáním odpovìdnosti. Èlovìka za sebe, za
jiné, za spoleènost, za osud svìta, tvùrce filmu za koneèné dílo.
Jen jako pars pro toto si pøipomeòme tøebas
scénáø k filmu Každý den odvahu, který pak natoèil
Evald Schorm, vlastní režijní debut podle vlastního
scénáøe Bloudìní nebo pøedevším Ohlédnutí,
jedno z klíèových dìl tehdejší vlny dravého
a mravnì nezkorumpovaného mládí pronikající do
umìlecky a mravnì zrelativizované èeské filmové
tvorby. Samozøejmì, že bychom mohli vyjmenovat
ještì další, možná ménì surovì pøímé a nelítostné, ale vždycky o tomtéž, jako tøebas
scénáø k Olmerovu filmu Co je vám, doktore?
Škvorecký nazval Mášu politikem Nové vlny a film Ohlédnutí oznaèuje za politikum
par excellence. A pøipomíná Mášova slova z jakéhosi interview, že „kromì jisté
slovanské tìžkopádnosti máme ... ještì tu nevýhodu anebo výhodu, že a chceme
nebo nechceme, stále myslíme s vìtší mírou odpovìdnosti za osudy svého národa“.
Mùže to sice vypadat jako velká slova, „ale myslím si, že je to pøesto tak,“ dodává
Máša. Proto, jestliže návrat èeskoslovenských spoleèenských pomìrù
v sedmdesátých letech opìt k lhostejnému a neodpovìdnému budování dávno již
demaskované „socialistické utopie“ znamenal pro všechny jeho kamarády
a souputníky zklamání a pøerušení - nìkdy i trvalé - nadìjnì zapoèaté tvùrèí cesty,
pro Mášu to znamenalo zhroucení celého jeho lidského programu.
K hoøkosti se pøidala nemoc a nìkdejší Tonda Máša, synek z pùvabné vesnièky
Višòové na Pøíbramsku, hluboce vìøící muž s tváøí sedláka - písmáka, buldozer mezi
spolužáky na filmové fakultì, jeden èas spoleènì s Pavlem Juráèkem redaktor
jakýchsi okresních novin, vždycky a všude zarputilý diskutér, filmaø toužící po
svobodì, která znamená odpovìdnost, ale zároveò neustále s chutí experimentující,
nyní odešel. Nebyl už zase tak mladý, bylo mu šestašedesát, ale pro všechny bude
stejnì jako ostatní kamarádi, co ho pøedešli, už napoøád jedním z tìch bystrých
mladých mužù a žen z legendární mladé èeskoslovenské filmové vlny dvacátého
století.
Vladimír Bystrov
Antonín Máša se narodil 22. èervence 1935 ve Višòové na Pøíbramsku. Po
absolvování filmové fakulty Akademie múzických umìní v Praze pùsobil od roku 1961
jako dramaturg a scénárista v tehdejším ilmovém studiu Barrandov. Autor scénáøù
mj. k filmùm Každý den odvahu (1964, režie Evald Schorm) a Co je vám, doktore?
(1984, režie Vít Olmer). Režisér mj. filmù Bloudìní (1965), Hotel pro cizince (1966),
Ohlédnutí (1968), Rodep (1972) a Skøivánèí ticho (1990). Podle vlastní divadelní hry
Noèní zkouška natoèil film Byli jsme to my? (1990).
29

Eduard Sedláø zemøel (6.8. 1942 - 23.10. 2001)
Odešel další z tvùrcù dobré televizní zábavy. Zaèínal jako pomocný režisér
Jána Roháèe a pøi svém vkusu a inteligenci si rychle osvojoval vše, co bylo
potøebné pro samostatnou práci. Projevil se jako režisér Televizního klubu
mladých, semaforáckých Návštìvních dnù, Dluhù Hany Zagorové, poøadù
snímaných televizní èi filmovou technikou. Byly to hlavnì v osmdesátých letech
poøady s Karlem Gottem, dále jednotlivé klipy, v nichž navazoval na nejlepší
z èeské školy filmových písnièek a celá øada dalších poøadù.
V rozhodujících chvílích roku 1989 pracoval v revoluèním vedení ÈST
a režíroval pøenosy z historických setkávání divadelníkù. Na poèátku roku 1990
se stal šéfem realizace Hlavní redakce zábavy ÈST.
Po rozkulaèení televizních redakcí o rok pozdìji šéfové tvùrèích skupin na
nìj jaksi pozapomnìli, i na ten fakt, že byl jedním z opravdu mála tìch, kteøí umìli
pøímý živý pøenos. Dostávalo se mu jenom drobnièek, které neodpovídaly jeho
kvalitám.
Ještì, že v televizi Prima mu v závìru jeho života dávali práci. Zemøel po
dlouhé a tìžké nemoci. Ivo Paukert
Odešel další z nìkdejší nové vlny:
Jaromil Jireš
Ve vìku necelých šedesáti šesti let zemøel ve støedu 24. øíjna 2002 filmový
režisér, docent pražské ilmové fakulty Akademie múzických umìní, neúnavný
organizátor evropských filmových projektù známých jako Eurimages, Jaromil
Jireš.
Zemøel další z nìkdejší legendární nové filmové vlny èeskoslovenské
kinematografie poloviny šedesátých let. Nìkomu se mùže zdát, že pùl století
života, spojeného s filmem a plného filmu, je dost. Že aktivnì prožít tak dlouhé
období jedné kinematografie, nebo jak eufemisticky øíkáme, filmového umìní,
to když házíme do jednoho pytle všechno, co spatøí svìtlo svìta a už na
celuloidovém pásu nebo na videozáznamu, staèí. Jenže dìjiny tvùrèích úspìchù
vydávají spoustu svìdectví o tom, že profesionál a umìlec mùže udìlat mnohem
víc. A Jaromil Jireš, by na svá první filmová studia v èimelické prùmyslovce
nastoupil právì pøed pùl stoletím, ještì zdaleka nebyl na konci své tvùrèí
potence.
Po Èimelicích, kde se uèil organizaci filmové výroby a distribuce,
následovalo studium nejprve kamery a pozdìji ještì režie na pražské filmové
fakultì. To bylo v letech, která budou oznaèována jako doba zrání a nástupu
nové mladé vlny v èeskoslovenské kinematografii po druhé svìtové válce. Jeho
první filmy Køik nebo hrabalovská povídka Romance v Perlièkách na dnì, i díla
další, zejména Žert podle stejnojmenného románu Milana Kundery, patøily
k dílùm, která dùslednì, i když nikterak mimoøádnì provokativnì, pomáhala
vykolejit vlak tehdejší tzv. socialistické filmové produkce, který se øítil do stále
vìtšího mravního relativismu a estetické nicoty.
30

V tomto úsilí
pokraèovala i celá
Jirešova následující
tvorba, nìkdy více
a nìkdy ménì
kompromisnická,
nikdy však
neuhýbající od
režisérova
poetického snu
o svìtì sice
bolestném, možná
na povrchu šedivém,
ale uvnitø plném
lidskosti. Jmenujme
napøíklad alespoò
zdánlivì
„prorežimní“, leè ve
skuteènosti hlubokou
religiozitou
prodchnutý film
o básníøce Marušce
Kudeøíkové ...
Pøetištìno z M Dnes(27.10. 2001 se svolením redakce
a pozdravuji vlaštovky, nebo surrealistickou básnickou féerii podle Vítìzslava
Nezvala Valerie a týden divù èi poetický film o Leoši Janáèkovi Lev s bílou
høívou. Labutí písní Jaromila Jireše byly dva pozoruhodné filmy: jemné
navýsost humanistické drama Uèitel tance z roku 1995 a poetická sonda do
nejintimnìjších mezilidských vztahù Dvojrole z roku 1999.
Pùlstoletí života a tvorby filmového režiséra, scenáristy, teoretika,
vysokoškolského uèitele - nejprve v šedesátých letech odborného asistenta a po
vynucené pøestávce od roku 1991 opìt docenta - a neúnavného organizátora
spoleèných evropských filmových projektù, introvertního a citlivého umìlce par
excellence je pøíliš mnoho na jeden nekrolog. Když Jaromil Jireš po dlouhém
utrpení, zpùsobeném následky tragické dopravní nehody, zemøel, byl - z pohledu
budoucích dìjin èeské kinematografie - vlastnì poøád ještì mladý jako tenkrát
v letech šedesátých.
Vladimír Bystrov
Režisér Jaromil Jireš se narodil 10. prosince 1935. Po absolvování filmové
prùmyslovky v Èimelicích zaèal v roce 1954 studovat kameru na pražské AMU
a o dva roky pozdìji režii. Natoèil mj. filmy: Køik (1963), povídku Romance
v Perlièkách na dnì (1965), Žert (1968), Valerie a týden divù (1070), ... a pozdravuji
vlaštovky (1970), Lidé z metra (1974), Ostrov støíbrných volavek (1976), Mladý
muž a bílá velryba (1978), Neúplné zatmìní (1982), Katapult (1985), Lev s bílou
høívou (1986), Helimadoe (1995), Uèitel tance (1995), Dvojrole (1999) a øadu
dokumentárních a televizních filmù zejména s hudebním námìtem.
31

Èeský filmový a televizní svaz
Pod Nuselskými schody 3
120 00 PRAHA 2
32