velké slovníky

novinka 

www.lingea.cz 

velké slovníky 

Největší 

současné 

jednosvazkové 

slovníky 

novinka

ý 

ý 

k 

a, 

h řb e t j e 6 4 , 5 m m 

CMYK 

rusko-český 

česko-ruský 

velký slovník 

h řb e t j e 6 3 m m 

CMYK 

španělsko-český 

česko-španělský 


CMYK 

CMYK 

německo-český 

česko-německý 


francouzsko-český 

česko-francouzský 

CMYK 

CMYK 

CMYK 

anglicko-český 

česko-anglický 


CMYK 

CMYK 


r u s k o - č e s k ý 

č e s k o - r u s k ý 

v e l k ý 

s l o v n í k 

...nejen pro překladatele 

š p a n ě l s k o - č e s k ý 

č e s k o - š p a n ě l s k ý 

v e l k ý 



anglic k o - č e sk ý 

č e sk o - anglic k ý 

v e l k ý 



německo-český 

česko-německý 

v e l k ý 


... nejen pro překladatele 

francouzsko-český 

česko -francouzský 

v e l k ý 



RuSký velký Slovník 

Představujeme vám nový oboustranný jednosvazkový slovník, který obsahuje 

bohatou slovní zásobu včetně nových výrazů ze současné ruštiny. Naleznete 

v něm slova hovorová i termíny z různých oborů. U všech ruských slovíček 

v heslech i příkladech důsledně uvádíme přízvuk. Po mnoha letech konečně 

vychází původní a moderní slovník. 

Rozsah: 95 000 hesel | 80 000 příkladů, idiomů a frází | 345 000 překladů 

Počet stran: 1 360 

novinka 

ŠpanělSký velký Slovník 

Pečlivě vybraná hesla z aktuální slovní zásoby evropské i americké španělštiny 

jsou podrobně zpracována a upravena do graficky jednotné podoby. V záhlaví 

hesel jsou uvedeny vzory pro časování nepravidelných sloves. Jejich kompletní 

výčet najdete na konci slovníku. 



novinka 

anglický velký Slovník 

Dílo věrně odráží současný jazyk formální, hovorový i slangový. Místo mnohých, 

dnes již zcela nepoužívaných či zastaralých výrazů vám nabízí nové pojmy 

a termíny rozšířené v poslední době. 

Rozsah: 105 000 hesel | 80 000 příkladů a frází | 400 000 překladů 


německý velký Slovník 

Jde o největší současný německý knižní slovník. Na více než 1 500 stranách 

velkého formátu pokrývá moderní slovní zásobu, a to jak z oblasti každodenní 

komunikace, tak ze sféry odborné (právnické, technické, ekonomické ap.). 

Rozsah: 120 000 hesel | 80 000 příkladů a frází | 350 000 překladů 


FRancouzSký velký Slovník 

Moderní obsáhlý slovník francouzského jazyka je určen překladatelům, učitelům 

i studentům. Obsahuje mj. i termíny, zpravidla neologismy, oficiálně doporučené 

k užívání namísto výrazů převzatých z jiných jazyků, zejména z angličtiny, které 

jsou závazné pro texty administrativního a formálního charakteru. 



přehled velkých slovníků 

Společné vlaStnoSti 

Velikost: 234 × 165 mm 

Vazba: šitá s pevnou obálkou 

Přílohy: nepravidelná slovesa

Velké slovníky Lingea jsou jedinou ucelenou řadou slovníků tohoto 

rozsahu na českém knižním trhu. Dá se říct, že až do této chvíle neměli 

nikdy v historii české lexikografie uživatelé k dispozici tak moderní, 

aktuální a jednotně zpracované slovníky, pokrývající nejen všeobecnou 

slovní zásobu, ale obsahující i současná slova z ekonomie, práva či 

technických oborů, a to pro pět předních světových jazyků. 

Předkládáme vám autorská díla po všech stránkách 

vyzrálá. Na každém z nich pracoval minimálně šest let 

stabilní kolektiv autorů, kteří se svému úkolu naplno 

věnovali. Všechny slovníky prošly několika korekturami, 

jsou důkladně zkontrolované, přitom jejich obsah 

byl až do okamžiku vydání průběžně aktualizován. 

Díky spolupráci jednotlivých skupin a českého oddělení 

garantujeme důsledné obsažení současné slovní 

zásoby, pestrý výběr praktických víceslovných termínů 

a skutečně používaných výrazů. 

Přestože se na vývoji každého slovníku podílelo více 

než deset autorů, všechna hesla jsou zpracována 

podle stejných zásad a dodržují stejnou strukturu. 

Sjednocený je i výběr hesel a řazení významů v české 

části všech slovníků. Při korekturách nám velmi pomohly 

vlastní morfologické slovníky i obsáhlá Pravidla 

českého pravopisu Lingea, vydaná v roce 2008. 

Věříme, že výsledkem naší práce jsou skutečně praktické 

a mnohostranně využitelné slovníky, jejichž kvality 

ocení všichni, kdo pracují s cizím jazykem a chtějí 

mít přehled aktuální slovní zásoby v co nejširším 

rozsahu. 

Zájemcům o elektronickou verzi doporučujeme 

Lexicon 5 – velké slovníky, případně ještě mnohem 

obsáhlejší Lexicon 5 Platinum. 

proč právě slovníky Lingea?

блин 39 

блин м (-´а) 1 palačinka, blin (ruský lívanec); п´ервый ~ к ´омом 

každý začátek je těžký; как ~ ´ы печёт sekátojakoBaťa 

cvičky 2 (hovor.) kruci, kurnik, sakra 

блинд´аж м (-´а) (voj.) blindáž, (vojenský) kryt 

блинд´ажный прил (-ая, Koncovky -ое) krytový pro m. a ž. 

бл ´инница ж (-ы) lívanečník 

rod přídavného jména 

бл ´инный прил (-ая, -ое) blinový, palačinkový 

бл ´инчатый прил (-ая, -ое) palačinkový 

бл ´инчик м (-а) palačinka, lívaneček; ~исм´ясом/творог ´ом/ 

вар´еньем palačinky s masem/tvarohem/marmeládou 

блист´ательный прил (-ая, -ое; -лен, -льна) oslnivý, skvělý, velkolepý; 

~ усп´ех velkolepý úspěch 

блист´ать несов. (-´аю, -´аешь) blýskat se, zářit (o hvězdách ap.); ~ 

остро´умием sršet vtipem 

блог м (-а) (výp.) blog 

бл ´оггер м (-а) (výp.) blogger 

блок1 м (-а) 1 blok, seskupení (politický ap.); п´артия л´евого 

~а strana levého bloku 2 (tech.) blok (motoru ap.), panel, tvárnice 

(stavební); пустот´елые (фунд´аментный) ~и ztracené 

Aktuální 

bednění 3 (tech.) blok, funkční celek (válců ap.) 4 (sport.) blo- 

slovní zásoba 

kování, blok 5 (přen.) seskupení, skupina, blok (problémů ap.) 

блок2 м (-а) (fyz.) kladka 

блок´ада ж (-ы) (voj.) blokáda, obležení, obklíčení; эконом 

´ическая ~ (ekonomické) embargo; прорв´ать б-у prolomit 

blokádu; снять б-у zrušit blokádu 

блок´адный прил (-ая, -ое) blokádní, Upozornění blokádový na 

блокб´астер [-тэ-] м (-а) (hovor.) trhák, bomba, senzace; 

снять ~ natočit (lmový) trhák 

бл ´окер м (-а) (sport.) blokátor, vyrážečka 

блокир´атор м (-а) (motor.) 1 bezpečnostní zámek (volantu 

ap.); дор ´ожный ~ silniční bariéra, parkovací zábrana 2 botička 

na auto 

блок ´ирование с (-я) blokování, blokace; (výp.) ~ сп´ама 

blokování spamu (nevyžádaných e-mailů) 

блок ´ированный прил (-ая, -ое) blokovaný; ~ счёт blokovaný 

účet 

блок ´ировать1 сов. и несов. (-р´ую, -р´уешь; -анный) 1 (voj.) obklíčit, 

provádět blokádu; ~ г ´ород provádět blokádu města 

2 (přen., sport.) blokovat (ve hře) 

блок ´ировать2 сов. и несов. (-р´ую, -р´уешь; -анный) (tech.) 

(za)blokovat 

блок ´ироваться сов. и несов. (-руюсь, -руешься) (polit.) 

(vy)tvořit blok, spojit se (o politických stranách ap.) 

блокир ´овка ж (-и) (za)blokování (přístupu ap.), blokace (soupeře 

ap.), blokáda (hranic ap.); ~ кред ´итной к´арты zablokování 

kreditní karty; ~ раб ´оты парл´амента blokování chodu parlamentu 

блокир ´овочный прил (-ая, -ое) blokovací 

блокн ´от м (-а) blok, notes, zápisník 

блокн ´отный Značení прил (-ая, pohyblivých 

-ое) blokový, notesový, zápisníkový 

бл ´оковый прил (-ая, -ое) blokový 

včetně krátkých tvarů 

odlišnou výslovnost 

přízvuků při skloňování 

блонд ´ин м (-а) blondýn, blonďák 

блонд ´инка ж (-и) blondýna 

блох´а ж (-´и; бл´охи, блох, -´ам/-ам) blecha; ск´ачет как ~ skáče 

jako blecha (velmi rychle); иск´ать бл ´ох у кого/чего hledat mouchy 

na čem; б-´у подков´ать okovat blechu (udělat něco mistrovsky, 

virtuózně) 

бл ´очный1 прил (-ая, -ое) blokový, panelový, tvárnicový 

бл ´очный2 прил (-ая, -ое) kladkový 

блош ´иный прил (-ая, -ое) bleší (kousnutí ap.); ~ р ´ынок bleší trh 

бл ´ошка ж (-и) bleška 

блудл ´ивость ж (-и) chlípnost, nestoudnost 

блудл ´ивый прил (-ая, -ое; -´ив) (hovor.) 1 chlípný, nestoudný 

2 nezbedný, rozpustilý 

блужд´ать несов. (-´аю, -´аешь) 1 bloudit (v lese ap.) 2 bloudit, 

toulat se (po světě ap.) 3 (přen.) bloudit, bloumat, těkat (o 

myšlence ap.) 

блужд´ающий прил (-ая, -ее) bloudivý, bludný, toulavý; (med.) 

блужд´ающая п ´очка bludná ledvina; ~ огонёк bludička 

бл´уза ж (-ы) halena, blůza (pracovní ap.) 

бл´узка ж (-и) blůzka, halenka (hedvábná ap.) 

бл´узочка ж (-и) blůzička 

бл´узочный прил (-ая, -ое) halenkový 

бог´атый 

бл ´юдечко с (-а; 2 мн. -чек) podšáleček, mistička 

бл ´юдо с (-а; бл ´юда, блюд, бл ´юдам) 1 mísa, podnos, tác; фарф 

´оровое ~ porcelánová mísa 2 jídlo, chod; об´ед из двух 

блюд obědodvouchodech; вк´усное ~ dobré jídlo 

бл ´юдце с (-а; 2 мн. -дец) 1 podšálek; ч´айное ~ čajová miska 

2 (geol.) prohlubeň, Rozšířené proláklina, gramatické propadlina (ve stepi) 

informace včetně přízvuků 

блюз м (-а) blues 

бл ´юзовый прил (-ая, -ое) bluesový; ~ музык´ант bluesový 

hudebník; бл ´юзовая м´узыка bluesová hudba 

блюст ´и* несов. (блюд´у, блюдёшь; блюл, -´а) (kniž.) что udržovat, 

zachovávat (pořádek ap.), dbát na co 

блюст ´итель м (-я) (zast. iron.) ochránce, strážce; ~ пор ´ядка 

strážce pořádku; ~ нр´авов mravokárce, ochránce dobrých 

mravů 

бля межд (hovor.) kurnik, kurňa 

блядь (vulg.) ж (-и) (и) kurva, coura ♦ межд kurva, do prdele 

(nadávka) 

бл ´яха ж (-и) 1 (od)znak; должностн´ая ~ služební odznak 

2 plíšek, štítek 

бо´а м (нескл.) 1 (нескл.) hroznýš 2 (нескл.) boa 

боб1 м (-а/-´а) (bot.) 1 bob (rostlina) 2 bob (plod) развод´ить 

боб ´ы (hovor.) plácat (nesmysly) 

боб2 м (-а/-´а) bob (saně) 

бобёр м (-бр´а) 1 bobr (kožešina) 2 бобр ´ы bobr, oblečení 

z bobří kožešiny 

б ´обик м (-а) (hovor.) vořech, bobík, punťa; Уст ´ал как ~. Jsem 

utahaný jako kůň.; Он за ней б´егает как ~. Běházaníjako 

pejsek. 

боб ´овые мн (-ых) luštěniny 

боб ´овый прил (-ая, -ое) bobový 

бобр м (-´а) bobr; речн ´ой ~ bobr evropský; бол ´отный ~ nutrie 

říční; морск ´ой ~ vydra mořská уб´ить ~´а (hovor., iron.) 

seknout se, netret se 

бобр ´овый прил (-ая, -ое) bobří (kožich ap.) 

бобсл´ей м (-я) boby; соревнов´ания по б-ю závody na bobech; 

~-дв ´ойка dvoubob; ~-четвёрка čtyřbob 

бог [бох] м (б´ога; б´оги, -´ов, 5 б´оже) (náb.) 1 bůh, božstvo; в´ера 

вб´ога víra v boha; яз ´ыческие б ´оги pohanští bohové; бог 

войн ´ы bůh války; принест ´иж´ертву б ´огу přinést oběť bohu 

2 Бог Bůh, Hospodin (v křesťanství); Бог ед ´ин в трёх л ´ицах 

Trojjediný Bůh 3 (zast., kniž.) modla, idol, bůh от б´ога od 

boha (o talentu); пиан ´истотб´ога klavírista od boha; б´огом 

рождённый od boha (o talentu); Челов´ек предполаг´ает, а 

Бог располаг´ает. Člověk míní, pánbůh mění.; Бог зн´ает 

(hovor.) bůhví; бог зн´ает кто bůhvíkdo; бог зн´ает что bůhvíco; 

бог весть отк´уда bůhví odkud; ´это не бог весть что 

není to bůhví co; Не бог зн´ает ск ´олько ст ´оит. Není to bůhvíjak 

drahé.; Не бог весть как умён. Není bůhvíjak chytrý.; 

дай бог (к´аждому) (hovor.) zaplať pánbůh; Здор ´овье у нег ´о 

дай бог к´аждому. Zdraví mu, zaplať pánbůh, slouží.; не дай 

бог (hovor.) chraň bůh, bože chraň; не дай бог (hovor.) až bůh 

brání; (как) бог даст (hovor.) dá-li bůh; Бог даст всё ул´адится. 

Dá-li bůh, vše se podaří.; чем бог посл´ал (hovor.) co bůh 

dá, co se najde; Угощ ´у, чем бог посл´ал. Pohostím tím, co 

bůh dá.; Раб ´отает как бог на д´ушу пол ´ожит. Pracuje jak se 

dá.; Да уб´ей мен ´я бог не вру. Ať se do země propadnu jestli 

lžu.; Уб´ей бог, не пойм´у, что происх ´одит. Kdybys mě zabil, 

nepochopím co se děje.; р´ади б´ога (hovor.) proboha; Замолч ´и 

ты р´ади б ´ога! Mlč, proboha!; сб´огом (zast. hovor.) ať vás provází 

Bůh; богстоб´ой bůh s tebou; богстоб´ой co tě to napadá; 

пом´илуй Бог (zast., hovor.) chraň Bůh; благодар´иБ´ога 

(hovor.) děkuj Bohu; Благодар ´иБ´ога, что жив ост´ался. Děkuj 

bohu, že jsi zůstal naživu.; дав´ай бог ноги (hovor.) vzít nohy 

na ramena; упас´и (теб´я) бог (hovor.) bože chraň, bůh chraň; 

поб´ойся б´ога! (hovor.) že se boha nebojíš; сл´ава б´огу (hovor.) 

bohudík, sláva/chvála bohu; сл´ава б´огу (hovor.) v pořádku 

богад´ельня ж (-и; 2 мн. -лен) 1 chudobinec, invalidovna 2 

(přen., iron.) pastouška 

богат´еть несов. (-´ею, -´еешь) bohatnout 

бог´ато нареч bohatě (zdobený ap.), hojně 

бог´атство с (-а) 1 bohatství, majetek, jmění; нар ´одные б-а 

národní bohatství 2 hojnost, dostatek, množství (potravy ap.) 

бог´атый прил (-ая, -ое; -´ат; бог´аче) 1 bohatý, zámožný, majetný 

(muž, národ ap.) 2 nádherný, honosný, luxusní (dům, vybavení 

ap.) 3 bohatý na co v čem (na lesy ap.), hojný, vydatný čím 4 

(přen.) obsažný, bohatý, rozmanitý (hlas ap.) 

Б 

Ukázkové strany 1:1 z Ruského velkého slovníku

harmonikář 755 

harmonikář m гармон´ист, баян´ист, аккордеон´ист 

harmonikový příd. 1 (o hud. nástroji) ба´янный 2 (skládaný) 

сочленённый 

harmoniový příd. (hud.) (кас´ающийся) фисгарм´онии 

harmonium s (hud.) фисгарм´ония 

harmonizace ž 1 (uvedení v soulad) гармон´ическое сочет´ание 

2 (hud.) (opatření akordy) гармониз´ация 

harmonizátor m (hud.) гармониз´атор 

harmonizovat ned. i dok. 1 (sladit) привест´и в гарм´онию, нал´адить, 

сл´адить 2 (kniž.) (být v souladu) сочет´аться, соглас´овываться, 

л´адить 3 (hud.) (opatřit melodii akordy) гармонизов´ать, 

гармониз´ировать 

harmonogram m гр´афик, план; časový ~ временн´ой гр´афик; 

~ dodávek гр´афик пост´авок 

harpuna ž гарп´ун 

harpunář m (ryb.) гарпунёр, гарп´унщик 

harpunovat ned. i dok. бить гарп´уном 

harpunový příd. гарп´унный; h-é dělo гарп´унная п´ушка 

harpyje ž 1 (mytol.) (démonická bytost) г´арпия 2 (zool.) (dravý 

pták) г´арпия 

hasák m (tech.) тр´убный ключ 

hasicí příd. гас´ильный; ruční/přenosný ~ přístroj ручн´ой/ 

р´анцевый огнетуш´итель; práškový ~ přístroj порошк´овый 

огнетуш´итель 

hasič m пож´арный, пож´арник; ~i пож´арная ком´анда; dobrovolný 

~ добров´ольный пож´арный 

hasičský příd. пож´арный; ~ sbor пож´арная друж´ина; h-á 

zbrojnice пож´арное деп´о 

hasit ned. 1 (oheň) туш´ить, гас´ить; Nehas, co tě nepálí. Не 

вм´ешивайся в чуж´ие дел´а. 2 (přen.) (žízeň) утол´ять ж´ажду, 

напив´аться 3 (stav.) (vápno) гас´ить/твор´ить ´известь 4 ~ 

si to (expr.) (spěchat) мч´аться (со всех ног) 

hasit se ned. (stav.) гас´иться 

hasnout ned. 1 (dohořívat) г´аснуть, т´ухнуть 2 (kniž.) (končit) 

м´еркнуть, тускн´еть, увяд´ать 

hastrman m (ob.) водян´ой 

hastroš m 1 (panák z hadrů) п´угало, ч´учело; ~ do zelí п´угало 

огор´одное, ч´учело гор´оховое 2 (expr.) (nevkusně oblečený člověk) 

ч´учело 

hašé s neskl. (gastr.) фарш 

hašený příd. (stav.) гашёный; h-é vápno гашёная ´известь 

hašiš m гаш´иш, (slang.) джа, план 

hašteřit se ned. препир´аться, пререк´аться, сп´орить с кем/ 

чем о ком/чём 

hašteřivý příd. сварл´ивый, ворчл´ивый, взд´орный 

hathajóga ž х´атха-й´ога 

hatchback m (motor.) хэтчб´ег 

hatit ned. (kniž.) расстр´аивать, (plány, záměry ap.) срыв´ать что, 

(svatbu, dílo ap.) п´ортить что hatit se ned. (kniž.) расстр´аиваться, 

срыв´аться, п´ортиться 

hatmatilka ž (expr., hanl.) мешан´ина, тараб´арщина 

hattrick m (sport.) хет-тр´ик 

hausbót m плавд´ача, плав´учая д´ача 

hautreliéf m (výtv.) горель´еф 

háv m (kniž.) м´антия, нар´яд 

havárie ž ав´ария, (tragická) катастр´офа, (plavidla, vlaku ap.) 

круш´ение; letecká ~ авиакатастр´офа; řetězová ~ м´ассовая 

ав´ария; ekologická ~ эколог´ическая катастр´офа 

havarijní příd. 1 (pojištění ap.) авар´ийный; ~ pojištění автострахов´ание, 

КАСКО, Při absenci страхов´ание на сл´учай ав´арии; ~ 

(silniční) služba авар´ийная (дор´ожная) сл´ужба; ~ plán авар´ийный 

план 2 (stavpřekladu ap.) авар´ийный; ~ stav mostu авар´ий- 

ное состо´яние мост´а 

Expresivní výrazy 

užití výkladů 

havarovaný příd. h-é automobily автомоб´или п´осле ав´арии 

havarovat dok. поп´асть в ав´арию, потерп´еть ав´арию 

havelok m (zast.) плащ с пелериной 

havíř m шахтёр, горн´як 

havířský příd. шахтёрский 

havířství s г´орное д´ело 

havran m 1 (pták) грач 2 H~ (astron.) (souhvězdí) созв´ездие 

Вор´она 

havraní příd. грач´иный; ~ vlasy чёрные в´олосы 

hektický 

hazard m 1 (velmi odvážné jednání) риск 2 (riskantní hra) аз´артная 

игр´а 

hazardér m риск´овый челов´ек, авантюр´ист, (hráč) аз´артный 

игр´ок 

hazardérství s авантюр´изм, риск´ованность, (při hře ap.) 

аз´артность 

hazardní příd. 1 (riskantní) риск´ованный 2 (hráč ap.) аз´артный 

hazardně přísl. риск´ованно 

hazardování s легком ´ысленное отнош´ение к чему, риск´ованное 

повед´ение 

hazardovat ned. рисков´ать чем, пойт´и на риск; ~ se zdravím 

рисков´ать здор´овьем 

házená ž (sport.) гандб´ол, ручн´ой мяч; hrát h-ou игр´ать 

в гандб´ол 

házení s 1 Idiomy (vrhání) швыр´яние, k danému подбр´асывание, heslu мет´ание 

2 (pohazování) шар´аханье, к´ачка 

nebo významu včetně 

házenkář m (sport.) гандбол´ист házenkářka ž (sport.) 

гандбол´истка 

házenkářský příd. (sport.) гандб´ольный 

házet ned. 1 (vrhat) брос´ать, швыр´ять, кид´ать; (sport.) ~ 

oˇstěpem мет´ать копьё; ~ očkem po kom стр´оить гл´азки 

кому; ~ do jednoho pytle вал´ить (всё) в одн´ук´учу; ~ špínu 

na koho заброс´ать гр´язью кого, обл´ить пом´оями кого; jako by 

hrách na stěnu h-l какобст´ену гор´ох; ~ komu klacky pod 

nohy вставл´ять кому п´алки в колес´а 2 (pohazovat) брос´ать, 

кид´ать, выбр´асывать; ~ lopatou кид´ать лоп´атой házet 

se, házet sebou ned. шар´ахаться, трепых´аться 

hazuka ž (zast.) хаз´ука, р´яса 

hbitý příd. ´юркий, извор´отливый, (ruce ap.) пров´орный 

hbitě přísl. л´овко, ж´иво, пров´орно; ~ zmizet юркн´уть 

hbitost ž ´юркость, б´ойкость, (v práci ap.) пров´орность 

HDP zkr. ВВП (валов´ой вн´утренний прод´укт) 

hebký příd. н´ежный, бархат´истый, м´ягкий; h-á pleť н´ежная 

к´ожа hebce přísl. н´ежно, м´ягко hebkost ž н´ежность, 

бархат´истость, (vlasů ap.) м´ягкость 

Překlady zkratek 

hebraistika ž гебра´истика 

hebrejský příd. ивр´итский, евр´ейский; h-é písmo ивр´ит- 

ский шрифт hebrejsky přísl. по-ивр´итски, по-евр´ейски; 

mluvit ~ говор´ить по-евр´ейски 

hebrejština ž евр´ейский яз ´ык 

hecovat ned. (ob. expr.) 1 (popouzet) подз´уживать, натравл´ять, 

на´уськивать 2 (podněcovat) подстрек´ать, разжиг´ать, 

провоц´ировать 

heč, hečte citosl. (expr., ob.) вид´ал, а, аг´а 

hédonický příd. (loz.) гедон´ический 

hédonismus m (loz.) гедон´изм, сибар´итство 

hédonista m гедон´ист 

upřesňujících valencí 

doplněné výkladem 

Expresivní výrazy 

hédonistický příd. (loz.) гедонист´ический, сибар´итский 

hedvábí s 1 (vlákno) шелков´ина 2 (tkanina) шёлк; přírodní 

~ натур´альный шёлк; surové ~ шёлк-сыр´ец 

hedvábný příd. 1 (z hedvábí) шёлковый; ~ šátek шёлковый 

плат´ок; h-é šaty шёлковые пл´атья 2 (přen.) (připomínající hedvábí) 

шёлковый, н´ежный; ~ papír шёлковая бум´ага; h-é 

vlasy шёлковые в´олосы hedvábně přísl. (přen.) как шёлк 

hegemon m (kniž.) гегем´он 

hegemonie ž гегем´ония 

hegemonista m гегемон´ист 

hej1 přísl. (ob.) лаф´а, везёт, (žije se) вольг´отно; Je nám hej! Нам 

лаф´а! 

hej2 citosl. 1 (zavolání) эй 2 hej rup (rytmus při práci) раз, два, 

вз´яли/др´ужно 

hejno s ст´ая, кос´як, ст´адо; letět v h-u лет´еть косяк´ом 

hejsek m (hanl.) фат, франт 

hejtman m 1 (správní úředník) г´етман, городн´ичий 2 (hist.) 

(náčelník) г´етман 

hekat ned. (expr.) ´охать, кряхт´еть 

hekatomba ž (hist.) гекат´омба 

heknout dok. (expr.) ´охнуть 

heknutí s (expr.) стон 

hektar m гект´ар; výnos z ~u урож´ай с гект´ара 

hektarový příd. гект´арный; ~ výnos урож´ай с гект´ара; ~ 

pozemek гект´арный уч´асток 

hektický příd. лихор´адочный, (vývoj ap.) стрем´ительный, 

посп´ешный; h-é přípravy лихор´адочные подгот´овки; ~ 

H

mudada 414 multicopiar 

mudada nf 1 (AmeE) stěhování 2 (AmeE) spodní prádlo 

mudador nm (AmeE) přebalovací pult 

mudanza nf 1 změna, proměna 2 (pře)stěhování (se) 

3 změna názoru 4 kroky (v tanci) hacer ~(s) být nestálý/ 

přelétavý (ve vztazích ap.) 

mudar vt 1 změnit, (pře)měnit, proměnit (vzhled ap.) 

2 (pře)stěhovat, přesunout 3 převléct (povlečení); ~ la 

cama převléct postel 4 mutovat 5 (vy)měnit (had kůži, 

pták peří ap.) ♦ vi de alg (z)měnit co (názor ap.) mudarse 

prnl 1 (pře)stěhovat se 2 převléct se, de alg převléci si co 

mudéjar adj mudéjarský (sloh ap.) ♦ nm/f (hist.) mudéjar/ 

mudéjarka; muslim žijící na křesťanském území 

mudez nf němota 

mudo, -da adj 1 němý, oněmělý; cine ~ němý lm 2 mlčící, 

mlčenlivý, tichý 3 (ling.) nehlasný, nevyslovovaný ♦ n 

němý/němá Výklady mapa daného ~ slepá mapa 

významu 

mueblaje nm nábytek, mobiliář 

mueble adj movitý; bienes ~s movitý majetek ♦ nm 1 kus 

nábytku, nábytek; cama ~ skládací postel; ~s de ocina 

kancelářský nábytek 2 (ArgE,UruE) hodinový hotel 

mueblería nf 1 nábytkářská dílna, továrna na nábytek 

2 prodejna nábytku, nábytek 

mueblista nm/f nábytkář/nábytkářka 

mueca nf grimasa, škleb, úšklebek 

muecín nm (náb.) muezzin 

muela nf 1 stolička (zub); ~ del juicio zub moudrosti 2 mlýnský 

kámen, žernov 3 brusný kotouč 4 hrách estar que 

echa las ~s zuřit, pěnit 

muellaje nm (loď.) přístavní poplatek, kotevné 

muelle adj 1 pohodlný, bezstarostný (život) 2 (kniž.) slabý, 

poddajný, měkký ♦ nm 1 pružina; colchón de ~s pružinová 

matrace 2 molo (přístavní), přístavní hráz 3 (nakládací) 

rampa 

muelo, mueles → moler 

muérdago nm (bot.) jmelí 

muerdo nm (hovor.) kousnutí, hryznutí 

muerdo, muerdes → morder 

muermo nm 1 (hovor.) znudění, ospalost 2 (hovor.) otrava, 

nuda (nezáživný program ap.) 3 (hovor.) suchar, nudný člověk 

muero → morir 

muerte nf 1 smrt, úmrtí; condena a ~ odsouzení na smrt; 

(hovor., expr.) de ~ na smrt (vylekat ap.); entre la vida y la ~ mezi 

životem a smrtí; (med.) ~ cerebral mozková smrt; ~ natural 

přirozená smrt; ~ prematura předčasná smrt; ~ súbita náhlá 

smrt; ~ violenta násilná smrt; reo de ~ odsouzený k trestu 

smrti; dar ~ zabít 2 smrtka (ztělesnění smrti) 3 zabití, vražda, 

zavraždění 4 (přen.) konec, zánik a ~ naživotanasmrt; 

k smrti (nenávidět ap.); a vida o ~ nevyhnutelný (lékařský zákrok); 

de mala ~ (hovor., hanl.) mizerný, ubohý, nechutný 

muerto, -ta adj (pp irreg de morir) 1 mrtvý, zemřelý, zesnulý 

2 mrtvý, bez života, mdlý (barva ap.) 3 (hovor.) mrtvý, vyčerpaný, 

hyn 4 mrtvý, bez sebe (strachem ap.); ~ de risa mrtvý 

smíchy 5 hašený (vápno) ♦ n mrtvý/mrtvá; dar por ~ pokládat 

za mrtvého; (náb.) doblar/tocar a ~ zvonit umíráček; 

(hovor.) hacerse el ~ dělat mrtvého ♦ nm 1 (hovor.) otrava, 

opruz (nepříjemná práce ap.) 2 ~s zemřelí, zesnulí (rodina, přátelé 

ap.) ángulo ~ mrtvý úhel (při palbě ap.); horas muertas 

volný čas; lengua muerta (ling.) mrtvý jazyk (latina ap.); letra 

muerta jen na papíře (nařízení ap.); mosca/mosquita muerta 

(hovor.) neviňátko, andílek (jen zdánlivě); naturaleza muerta 

(výtv.) zátiší; no tener dónde caerse ~ nemít kde hlavu složit 

(být chudý); obra muerta (loď.) trup lodi nad čárou ponoru; 

punto ~ mrtvý bod; tiempo ~ (sport.) přerušení hry, time 

(v košíkové); ¡Tus ~s! (vulg., expr.) Běž (s tím) do prdele!; vía 

muerta slepá kolej, (též přen.) slepá ulička 

muesca nf zářez, drážka 

muesli nm müsli 

mueso nm 1 sousto 2 sousto, kousek/ždibec jídla 

muestra nf 1 vzorek, ukázka (reprezentativní, k vyzkoušení) 

Valence 

Odkazy na tvar 

slova v infinitivu 

2 vzorek (ke zkoumání ap.) 3 vzor, předloha (k napodobení ap.) 

4 znamení, známka, stopa (radosti ap.) 5 výstava, přehlídka, 

(vele)trh; feria de ~s veletrh 6 vývěsní štít, remní tabule 

hacer/dar ~ de alg vykazovat, projevovat co, jevit známky 

čeho 

muestrario nm 1 vzorník, vzorkovnice, kolekce vzorků 

2 škála, repertoár 

muestreo nm vzorkování, odebrání vzorku 

muestro → mostrar 

muevo, mueves → mover 

mua nf (tech.) mue (ohnivzdorná nádoba v peci) 

muón nm (zool.) muon 

muftí nm (pl. ~(e)s) (náb.) muftí (muslimský vykladač zákona) 

muga nf 1 hranice, pomezí, předěl 2 (zool.) kladení jiker 

3 (zool.) tření (ryb), páření (žab) 

mugar* vi (conj pagar) 1 klást jikry (ryby) 2 vytírat se, třít se 

(ryby),pářitse(žáby) 

Vzory pro časování 

nepravidelných sloves 

mugido nm 1 (za)bučení (krávy ap.) 2 hučení, burácení 

mugir* vi (conj dirigir) 1 (za)bučet (kráva ap.) 2 hučet, burácet 

(rozbouřené moře ap.) 

mugre nf 1 špína, nečistota (mastná) 2 (ArgE,UruE) šmejd, šunt 

mugriento, -ta adj zamaštěný, umaštěný, mastný 

mugroso, -sa adj špinavý, zamazaný, umazaný 

muguete nm (bot.) konvalinka vonná 

mujer nf 1 žena (osoba ženského pohlaví); ~ de campo vesničanka; 

(euf.) ~ de la calle/perdida/pública prostitutka; ~ de 

(la) limpieza uklízečka; ~ del tiempo hlasatelka počasí; (hanl.) 

~ fácil lehká ženská, coura; ~ fatal osudová žena, femme fatale 

2 (dospělá) žena 3 manželka de ~ a ~ na rovinu, mezi 

(námi) ženami; ~ objeto objekt sexuálního zájmu (žena) 

mujercilla nf 1 ženuška 2 lehká žena 3 (řidč.) zkažená žena, 

prostitutka 

mujeriego adj sukničkářský, záletný ♦ nm sukničkář, holkař 

a mujeriegas bokem, v dámském sedu (jet na koni) 

mujeril adj 1 (též hanl.) ženský 2 zženštilý 

mujerío nm ženy, zástup žen 

mujerona nf ženská, kus ženské (velká, mohutná) 

mujerzuela nf (hanl.) děvka, kurva, šlapka 

mujik nm mužik (ruský rolník) 

mújol nm (zool.) cípal hlavatý (ryba) 

mula nf 1 (zool.) mula, mezek; ser terco como una ~ být 

(tvrdohlavý jako) mezek; trabajar como una ~ dřít jako mezek 

2 (ColE) vysokozdvižný vidlicový vozík 3 (UruE) lež 

mulá nm (náb.) mullah (islámský učenec nebo soudce) 

mulada nf muly, stádo mul 

muladar nm 1 hnojiště, hnojník, smetiště 2 (přen.) chlívek 

muladí nm/f (hist.) za arab. nadvlády ve Šp. – křesťan, který konvertoval 

k islámu 

mulato, -ta adj 1 mulatský 2 snědý (běloch) 3 tmavý ♦ n 

mulat/mulatka 

mule nf pantofel 

mulero nm mezkař 

muleta nf 1 berle 2 (korida) muleta 

muletazo nm (korida) pohyb/mávnutí muletou 

muletero nm (korida) matador s muletou 

muletilla nf 1 pomocné slůvko, berlička (v řeči) 2 hůl 

muleto, -ta n mladý mezek 

muletón nm (text.) melton (vlněná tkanina) 

mulillas nf pl (korida) muly (tahající mrtvé býky z arény) 

mulita nf (ArgE) pásovec 

mullida nf (zeměd.) podestýlka 

mullido, -da adj (pp de mullir) měkký (křeslo ap.), načechraný 

(polštář ap.) ♦ nm vycpávka (do polštáře, matrace ap.) 

mullir* vt (conj plañir) 1 (na)čechrat, natřepat (polštář ap.) 

Fráze vztahující 

se k celému heslu 

2 (z)kypřit (půdu) mullírselas a algn (hovor.) (po)trestat, 

vytrestat, ponižovat koho 

mulo, -la adj 1 (hovor.) pracovitý 2 (hovor.) tupý, omezený, 

hloupý (člověk) ♦ nm 1 mezek, mul 2 (hovor.) pracant, dříč 

3 (hovor.) tupec, omezenec, hulvát ser un ~ de carga 

(hovor.) dřít jako kůň 

multa nf 1 pokuta, penále; ~ de tráco pokuta za dopravní 

přestupek 2 pokutový lístek 

multar vt a algn dát pokutu komu, pokutovat koho 

multicelular adj (biol.) mnohobuněčný 

multicentro nm obchodní centrum 

multicine nm multikino 

multicolor adj mnohobarevný, pestrobarevný 

multicopiado nm kopírování, rozmnožování 

multicopiar vt kopírovat, rozmnožovat (knihy ap.) 

Ukázkové strany 1:1 ze Španělského velkého slovníku

Damašek 676 datovací 

Damašek m Damasco m 

damaškový příd. (text.) de damasco, damasquino 

dámský příd. de/para señora(s), femenino; d-á jízda esta f de 

chicas; d-é sedlo (na koně) montura f de lado, silla f de montar de 

mujer; d-é hodinky reloj m de señora; d-é prádlo ropa f para/de 

señora(s), ropa f femenina; d-é toalety servicio m de señoras 

daň ž 1 (poplatek) impuesto m, tasa f, tributo m; dědická daň 

impuesto m de la herencia; daň z nemovitosti impuesto m sobre 

el inmueble; daň z přidané hodnoty impuesto m sobre el valor 

añadido, (zkr.) IVA; daň z příjmu contribución f sobre ingresos, 

impuesto m sobre la renta; spotřební daň impuesto m sobre el 

consumo; krácení daně evasión f de impuestos; odvod daně 

tributación f del impuesto; osvobozený od daně libre de impuestos; 

podléhat dani sujeto al impuesto 2 (trest, oběť) castigo 

m, pena f; vybrat si svou daň pasar factura 

Termíny 

Dán m danés, dinamarqués m Dánka ž danesa f 

daňčí příd. de gamo 

z ekonomiky 

daněk m (zool.) gamo m, paleto m; stádo daňků manada f de 

gamos 

daňový příd. scal; ~ doklad documento m de pago; ~ poplatník 

tributario m; ~ poradce asesor m scal; d-é prázdniny vacaciones 

f pl scales; d-é přiznání declaración f de la renta; ~ ráj 

paraíso m scal; ~ základ base f imponible; d-á úleva descuento 

m de impuestos; d-é zatížení carga f impositiva 

Dánsko s Dinamarca f 

dánský příd. danés, dinamarqués dánsky přísl. danés; hovořit 

~ hablar danés 

dánština ž danés m, dinamarqués m; studovat d-u estudiar 

danés m 

daný příd. 1 (výchozí) dado, puesto; dané slovo palabra f dada 

2 (uvedený, existující) existente, presente; za ~ch okolností en 

las presentes circunstancias danost ž (kniž.) hecho m dado 

dar m 1 (věc) regalo m, obsequio m, (na dobročinné účely) donativo 

m; (náb.) dar Boží regalo m de Dios; dostat darem recibir de 

regalo; zabalit dar envolver el regalo 2 (získaná schopnost) don 

m, talento m, maña f 

dárce m donante m, donador m; ~ krve/kostní dřeně donante 

m de sangre/médula ósea dárkyně ž donante f, donadora f 

dárcovský příd. de donación 

dárcovství s donación f; ~ orgánů donación f de órganos 

darebáctví s (expr.) travesura f, trastada f, diablura f 

darebák m (hanl.) trasto m, golfo m, sinvergüenza m 

darebný příd. pillo, bandido, sinvergüenza darebnost ž 

bellaquería f, bellacada f, (rošťárna) diablura f 

dárek m (zdrob.) regalo m, dádiva f, obsequioPříklady m; ~ k narozeninám 

regalo m de cumpleaños; vánoční ~ regalo praktického 

m navideño 

dárkový příd. de regalo; d-é balení paquete m/caja f de regalo; ~ 

užití 

balicí papír papel m de regalo; d-é zboží artículos m pl de regalo 

darmo přísl. en vano, inútilmente 

darmošlap m (hanl., expr.) sobrancero m, azotacalles m, chupóptero 

m 

darovací příd. de donación; ~ smlouva contrato m de donación 

darovat dok. 1 (věnovat) co komu regalar, donar, dar* alg a algn; 

(přen.) ~ život dítěti daraluzalniño 2 (na dobročinné účely) co 

donar, dotar alg, hacer* donativo de alg; ~ krev donar la sangre 

3 (hovor., expr.) (prominout) perdonar; To ti nedaruji. No te lo 

perdono., Me lo pagarás. 

darwinismus m darwinismo m; sociální ~ darwinismo m social 

darwinista m darwinista m 

darwinistický příd. darwinista, darwiniano 

dařit se ned. 1 (být úspěšný) co komu lograr alg algn, (vycházet) ir* 

(bien), salir* bien alg a algn; (vůbec) se nedařit komu no dar 

una algn; Všechno se mi daří. Todo me va bien.; Firmě se daří. 

La empresa va viento en popa., La empresa prospera. 2 (vést se) 

estar*, andar*; Jak se ti/vám daří? ¿Cómo estás/está?; Daří se 

mi dobře. Estoy bien. 3 (prospívat) prosperar, (rostlině) medrar, 

(být hojný) abundar 

ďas m 1 (čert) diablo m, (hovor.) diantre m, demontre m; jako 

ďas como mil demonios; pracovat jako ďas trabajar como un 

Kontextové poznámky 

chino; Vem ho ďas! ¡Al diablo/inerno con él! 2 (mořská ryba); 

(zool.) ďas mořský rape m 

dáseň ž encía f; krvácení z dásní sangrado m de (las) encías; 

masáž dásní masaje m de (las) encías; zánět dásní gingivitis f 

dásňový příd. de encías, gingival 

dát dok. 1 (darovat, věnovat) co dar*, regalar, donar con alg; dát 

darem donar, ofrendar; dát předem adelantar; dát za ženu 

koho komu casar a algn con algn; nic nedat za co no perder 

nada con alg; Pánbůh dal, Pánbůh vzal. Dios nos lo dio, Dios 

nos lo quitó. 2 (ránu ap.) dar*, pegar*, (gól ap.) meter; Dej (si) 

pozor! ¡Ten cuidado!; dát vědět co komu avisar, dejar saber, hacer 

saber alg a algn; (sport.) dát gól meter un gol; dát najevo 

mostrar; dát na vědomí dar a conocer; dát za pravdu komu 

dar la razón a algn; dát facku/pohlavek/pár facek komu abofetear 

a algn; dát injekci komu poner una inyección a algn, (hovor.) 

pinchar a algn; dát pokutu komu multar a algn,ponerunamulta 

a algn; dát výpověď komu despedir a algn; dát odpověď komu 

responder, contestar, dar la respuesta a algn; (hovor.) dát si na čas 

tomarse tiempo; dát lekci komu aleccionar a algn, (přen.) hacer 

que algn vaya aprendiendo; dát košem komu dar calabazas a algn 

3 (umístit) poner*, meter, colocar*; dát stranou apartar, arrinconar; 

dát dolů bajar; dát nahoru subir, alzar; dát botičku 

na co poner el cepo a alg; dát do sádry enyesar, escayolar; dát 

do zásuvky enchufar; (přen.) dát k ledu arrimar alg, dar ensanchas 

a alg 4 (poskytnout) proporcionar, dar*, facilitar; dát 

svolení k čemu dar su consentimiento m, permitir, consentir en alg, 

(schválit) aprobar alg; dát radu komu dar un consejo, aconsejar 

a algn; dát (svatý) pokoj komu dejar en paz a algn; dát slevu 

rebajar; (náb.) dát rozhřešení komu absolver a algn; dát milost 

komu indultar, (amnestovat) amnistiar a algn; dát požehnání komu 

bendecir a algn; Dej mi pokoj! ¡Déjame en paz! 5 (odevzdat, vydat) 

entregar*, dar*, (jídlo ap.) servir*; dát k dispozici poner a 

disposición; (ekon.) Má dáti (strana účtu) lado m del debe; (přen.) 

dát si tu práci udělat tomarse el trabajo de hacer; (přen.) dát si 

záležet na čem esmerarse en alg, tomar con calor alg; Nic za to 

nedáš. No te costará nada. 6 dát si (k jídlu, pití) tomar; dát si 

něco malého tomar un bocado; Dáme si skleničku? ¿Nos tomamos 

una copa?; Co si dáte jako dezert? ¿Que tomáis de postre? 

7 (zaplatit) pagar*, (spropitné ap.) dar* 8 (prodat) vender; 

dát do dražby subastar 9 (předem stanovit) jar, determinar, 

(ustanovit) establecer*; dát si schůzku citarse, quedar 10 (investovat) 

co poner*, invertir*, meter en alg 11 (nechat udělat) 

hacer*, mandar, ordenar; Dal si udělat razítko. Se hizo hacer 

un sello. 12 (dovolit, připustit) permitir, dejar; Dejme tomu, 

že... Supongamos que... 13 (k telefonu) komu koho comunicar*, 

poner* a algn con algn, (předat aparát) pasar (el teléfono) a 

algn; Dejte mi ředitele. Comuníqueme/Póngame con el director. 

14 (do pořádku ap.) poner*; dát dohromady juntar, (nahromadit) 

acumular, aglomerar; dát do souvislosti relacionar, vincular 

dát se dok. 1 (začít s něčím) do čeho ponerse*, darse*, meterse a 

alg; Dal se do práce. Se puso a trabajar.; Děťátko se dalo do 

pláče. El bebé (se) echó a llorar.; dát se do pohybu ponerse 

en marcha 2 (ob.) (moli do šatů ap.) do čeho ponerse*, echarse, 

empezar* a alg; Dali jsme se do jídla. Empezamos a comer. 

3 (nechat se) hacerse*, dejarse; dát se oholit hacerse afeitar, 

afeitarse; dát se odradit dejarse disuadir; dát se ošálit dejarse 

engañar, alucinarse; Dala se ostříhat. Sehizocortarelpelo. 

4 nedat se defenderse*, luchar 5 (lze) poderse, ser* posible; 

Nedá se nic dělat. No hay otro remedio.; dát se použít ser de 

uso/utilizable; Dá se očekávat.. co Cabe esperar.. alg; Dalo by 

se to udělat? ¿Sería posible hacerlo?; To se nedá jíst. Eso no 

se puede comer. 6 (zamířit) kam dirigirse* a alg, encaminarse 

hacia alg, (AmeE, hovor.) agarrar para alg 7 (na vojnu ap.) na co 

empezar*, comenzar* a alg 

data s pomn. 1 (údaje) datos m pl; osobní ~ datos m pl personales; 

ochrana osobních dat protección f de datos personales 2 (výp.) 

(zpracovávaná na počítači) datos m pl; vstupní/výstupní ~ datos 

m pl de entrada/salida; přenos dat transmisión f de datos 

databanka ž (výp.) banco m de datos 

databáze ž (výp.) base f de datos; počítačová ~ base f de datos 

informática; ~ publikací base f de datos de publicaciones; hledat 

v d-i buscarenlabasededatos 

databázový příd. (výp.) de base de datos; ~ systém sistema m 

de base de datos 

datel m (zool.) pájaro m carpintero, pito m; ~ černý pito m negro 

dativ m (ling.) (caso) dativo m 

dativní příd. (ling.) de (caso) dativo 

datle ž 1 (plod) dátil m 2 (řidč.) (strom) datilera f 

datlovník m (bot.) datilera f, palmera/palma f datilera; ~ 

pravý palmera f datilera 

datlovníkový příd. datilera 

datlový příd. 1 (z plodů) de dátiles 2 (ze stromů) datilera; d-á 

palma palmera f datilera 

datovací příd. de datación

pass 443 

pass [pA:s] v 1 sb/sth minout co, přejít, (pro)jít kolem koho/čeho; 

Let me ~. Nech mě projít.; We ~ed each other in the door. Minuli 

jsme se ve dveřích. 2 (pro)jít, (pro)jet, přejít (někudy); We 

are just ~ing through. Jenom projíždíme.; ~ into history 

stát se minulostí (událost ap.) 3 vést, procházet kudy (cesta, potrubí 

ap.) 4 sth through sth protáhnout, provést, provléct co kudy; 

~ sth (a)round sth obtočit, o(b)motat co kolem čeho (lano kolem 

stromu ap.); ~ sth through sth prostrčit, protáhnout, provléci co 

kudy (nit ap.), prohrábnout, projet (vlasy rukou ap.), procházet, protékat 

(potrubím ap.) 5 sth to sb podat komu co (rukou) 6 ~ (down) 

from sb to sb přejít, předávat se na koho (vlastnictví, tradice ap.) 7 ~ 

from sth (in)to sth měnit se, přecházet z čeho na co (skupenství ap.) 

8 obíhat,býtvoběhu(měna) 9 dávat do oběhu (bankovku ap.) 

10 sth to sb předat (dál) co komu (informaci) 11 (sport.) přihrát, 

nahrát, poslat (míč, puk ap.) 12 (u)plynout, uběhnout, ubíhat 

(čas ap.); Hardly a day ~es without ... Neuplyne jediný den 

beztoho,že... 13 (s)trávit, přečkat (čas); ~ the time krátit si 

čas 14 ~ (out) přejít, pominout, zmizet (nervozita ap.); The 

company has ~ed out of existence. Ta rma zanikla. 15 ~ 

through projít, procházet (stadiem ap.) 16 proběhnout (událost); 

come to ~ dojít k čemu, nastat co 17 překonat, překročit 

(limit ap.) 18 (hl. AmE) předjíždět, předběhnout (soupeře ap.); 

(AmE) Do not ~ Zákaz předjíždění (dopravní značka) 19 složit, 

udělat (zkoušku ap.), projít (u zkoušky ap.) 20 sb uznat za způsobilého, 

nechat projít (u testů ap.), uschopnit (pacienta) koho 

21 schválit, přijmout (zákon ap.); The law was ~ed recently. 

Zákon byl nedávno schválen. 22 ~ sentence on sb vynést rozsudek 

nad kým 23 pronést, vyslovit (poznámku ap.); ~ (a) comment 

on sth vyjádřit se k čemu, komentovat co 24 projít (dění 

bez povšimnutí ap.); ~ over a remark přejít poznámku 25 ~ for 

sth být považován, být vydáván za co, vypadat jako co; girl 

~ing for a boy dívka považovaná za kluka 26 ~ sb/sth o as 

sth vydávat koho/co za co; He ~ed himself o as ... Vydával 

seza... 27 ~ on sth (hovor.) odmítnout, nechat si ujít co (záměrně 

nabídku), neodpovědět (na otázku), neudělat co; I’ll ~ on 

it, thanks. To nemusím, dík. 28 (karet.) pasovat (hru, zvýšení 

sázky ap.) 29 ~ water močit ♦ n 1 přihrávka, nahrávka, pas 

2 úspěšné absolvování zkoušky, projití (u zkoušky) 3 (karet.) 

pas (hry, zvýšení sázky ap.) 4 propustka, průkazka, povolení ke 

vstupu; free rail ~ režijní jízdenka na vlak 5 (horský) průsmyk 

6 mávnutí, pohyb rukou (kouzelníka ap.) make a ~ at 

sb (hovor.) pokusit se sbalit koho, dělat (milostné) návrhy komu 

passable ["pA:s@b@l] adj 1 ucházející, slušný 2 průjezdný, 

sjízdný, schůdný, splavný, průchodný (oblast, průjezd, systém) 

3 (politicky) průchodný (návrh ap.) 

passably ["pA:s@blI] adv ucházejícím způsobem, (docela) 

slušně; She was doing ~ well. Docela jí to šlo. 

passage ["pæsIdZ] n 1 chodba, průchod, průjezd 2 pasáž, 

úryvek (díla ap.) 3 (anat.) trubice, cesta, kanálek (tělní); (anat.) 

air ~(s) dýchací cesty; (hovor.) back ~ řiť, konečník 4 ulička 

(v davu) 5 průjezd, průchod, cesta (pohyb na jiné místo); bird 

of ~ tažný pták (též o člověku) 6 přechod (z jedné fáze do druhé) 

7 schválení, přijetí (zákona) 8 the ~ of sth (u)plynutí, uběhnutí 

čeho (času) 9 plavba, přejezd lodí 

passageway ["pæsIdZweI] n průchod, (spojovací) chodba, 

pasáž, průjezd 

Množství 

pass around, BrE+ pass round v pass sth (a)round dát ko- 

frázových 

sloves 

lovat, posílat si (cigaretu ap.); The bottle was passed around. 

Lahev kolovala. 

pass as, pass for v sth být považován za co 

pass away v 1 zemřít, zesnout, skonat 2 pominout 

passbook ["pA:sbUk] n 1 (BrE) vkladní knížka; = bankbook 

2 nákupní knížka (předávaná mezi obchodníkem a zákazníkem se 

záznamy o zboží prodaném na úvěr) 

pass by v sb/sth míjet, minout koho/co, jít/(pře)jet kolem koho/ 

čeho 

passé ["pA:seI or "pAseI French pAse] adj pasé, odbytý; be ~ být (již) 

minulostí 

passenger ["pæsIndZ@] n cestující, pasažér; ~ side strana spolujezdce 

(v autě); ~ seat místo spolujezdce (v autě); front ~ spolujezdec 

(vedle řidiče) ♦ adj osobní (pro cestující – vozidlo ap.) 

passe-partout [pæspA:"tu: French pAspartu] n 1 pasparta 2 samolepící 

papír (k paspartování) 3 univerzální klíč 

passer-by, passerby n (pl. passers-by) kolemjdoucí (osoba) 

passerine ["pæs@raIn or -ri:n] n (zool.) pěvec (pták z řádu pěvců) 

passim ["pæsIm] na různých (jiných) místech (v odkazu na výskyt 

v knize ap.) 

past 

passing ["pA:sIN] adj 1 pomíjivý, prchavý, chvilkový (cit, trend 

ap.) 2 letmý (zmínka) 3 projíždějící, míjející, procházející 

♦ n 1 of sth konec, pominutí, uplynutí (období) čeho 2 of sb 

(euf.) smrt, skon koho 3 of sth plynutí, míjení čeho (času) in 

~ mimochodem, letmo, zběžně (zmínit ap.) 

passing note, AmE! passing tone n (hud.) průchodný tón 

passing shot n (sport.) prohoz(ení) (v tenise) 

passion ["pæS@n] n 1 for sth vášeň pro co, touha (milostná i sexuální) 

2 zanícení, nadšení, vzrušení 3 for sth silná záliba v čem 

4 P~ (bibl.) utrpení (Páně) 5 P~ (hud.) pašije 

passionate ["pæS@nIt] adj 1 vášnivý, zanícený, nadšený (proslov 

ap.) 2 vášnivý, náruživý (i sexuálně); ~ lover vášnivý milenec 

passionately ["pæS@nItlI] adv 1 zaníceně 2 vášnivě 

passionower ["pæS@nflaU@] n (bot.) mučenka 

passion fruit n (bot.) maracuja (plod mučenky), granadila (malé 

hnědé kulaté tropické ovoce) 

passionless ["pæS@nlIs] adj studený, chladný, bez vášně 

passivation n of sth pasivace čeho 

passive ["pæsIv] adj 1 to sth pasivní, nečinný vůči/k čemu (o 

člověku, jeho chování); ~ resistance to sth pasivní odpor k čemu 

2 pasivní (činnost ap.); ~ vocabulary pasivní slovní zásoba 3 

(ekon.) bezúročný, nenesoucí úrok ♦ n the ~ (voice) (ling.) 

trpný rod, pasivum; verb in the ~ sloveso v trpném rodě 

passively ["pæsIvlI] adv pasivně, nečinně 

passive smoking n pasivní kouření 

passivity [pæ"sIvItI] n pasivita, pasivnost, nečinnost 

passivize ["pæsIvaIz], BrE+ passivise v převést do pasiva 

(sloveso Propracovaná ap.) hesla s množstvím 

významů, příkladů a frází 

passkey ["pA:ski:] n 1 klíč (hl. od domu, brány ap.) 2 univerzální 

klíč (od několika zámků) 

pass o v 1 proběhnout, odehrát se, odbýt se (bez problémů ap.) 

2 pass sth o přejít co (hloupou narážku ap.) 3 přejít, pominout, 

odeznít co (pocit ap.) 4 sb/sth as sth vydávat koho/co za co, udat 

(padělek ap.); pass osf o as sth vydávat se za koho/co; He passed 

himself o as a doctor. Vydával se za doktora. 

pass on v 1 pass sth on to sb předat (dál) komu, poslat dál komu, 

přenést na koho (dědičnou informaci ap.); Pass it on. Pošli to dál. 

2 to sb přesunout na koho (náklady, výdaje ap.) 3 zesnout, skonat 

(zemřít) 

pass out v 1 omdlít, ztratit vědomí 2 (BrE) absolvovat (kadet 

školu) 3 sth rozdělit, rozdělovat (mezi přítomné) 

pass over v 1 be passed over být přeskočen (při služebním povýšení), 

být odmítnut (kvůli mladšímu kandidátu) 2 přejít (mlčením 

ap.), nechat bez povšimnutí, ignorovat, přehlížet 

Passover ["pA:s@Uv@] n pesach, pascha (židovské velikonoce) 

passport ["pA:spO:t] n 1 pas (cestovní); expired ~ prošlý pas; 

~ control pasová kontrola; ~ holder držitel cestovního pasu 

2 to sth (přen.) (základní) předpoklad čeho, klíč, brána k čemu 

(k úspěchu) 

pass round v (BrE) dát kolovat 

pass through v sth projít, procházet Aktuální (i přen.) ustálená , probíhat čím 

pass to v sb přejít na koho (majetek, odpovědnost ap.) 

slovní spojení 

pass under v projet/projít/proběhnut/vést pod čím, podjet co 

pass up v sth nechat si ujít co, prošvihnout, promeškat (příležitost 

ap.) 

password ["pA:sw3:d] n heslo; ~-protected zaheslovaný, chráněný 

heslem (soubor ap.) 

passworded ["pA:sw3:dId AmE "pæs-] adj zaheslovaný (soubor 

ap.) 

past [pA:st] n the ~ minulost ♦ adj 1 minulý, dřívější, bývalý 

(události ap.); (ling.) ~ tense minulý čas 2 be ~ být minulostí, 

být už pryč (situace ap.) ♦ prep 1 po (určité hodině při určování 

času); half ~ ten půl jedenácté; It is ~ midnight. Je po půlnoci. 

2 kolem, okolo koho/čeho (projet ap.); He ran ~ me. Proběhl kolem 

mě. 3 za, přes koho/co (dál); She stared ~ him at the wall. 

Zírala za něho na zeď. 4 za čím (dále),nadruhéstraněčeho; It 

is just ~ the bridge. Je to hned za mostem. 5 za čím, po čem, 

za hranicí čeho (limitu, data, fáze); ~ its sell-by date prošlý, po 

datu spotřeby; be ~ one’s prime být za zenitem, mít už nejlepší 

za sebou 6 be ~ (doing) sth už (ani) nebýt schopný udělat 

co (únavou, rezignovaně ap.); She is ~ caring what happens. Už 

jí nezáleží na tom, co se děje. live in the ~ žít minulostí; be 

~ it (hovor.) být odepsaný, už na to nemít (schopnosti jako dřív 

ap.); Our car is ~ it. Naše auto už je odepsané.; Iwouldn’tputit 

~ him to do sth Nedivilbychse,kdybyudělal(a) co 

P 

Ukázková strana 1:1 z Anglického velkého slovníku

Ukázková strana 1:1 z Německého velkého slovníku 

miska 971 

(ein)mengen; ~ se do cizího hovoru sich ins fremde Gespräch 

einmischen 

miska ž (zdrob.) e Schüssel, r Napf (nář.); skleněná/ 

umělohmotná ~ eine Glasschüssel/Kunststoschüssel 

miss ž neskl. e Miss 

Mississippi žisneskl.rMississippi místečko s (zdrob.) s Örtchen, s Plätzchen 

místenka ž e Platzkarte 

místenkový příd. Platzkarten-, platzkartenpichtig; ~ vůz 

der Platzkartenwagen 

místní příd. örtlich, Orts-, lokal, Lokal-, Platz-; (ling.) ~ jména 

die Ortsnamen; ~ ohledání die Ortsbesichtigung; ~ rozhlas 

der Lokalrundfunk; ~ poměry örtliche Verhältnisse místně 

přísl. örtlich; ~ umrtvit örtlich betäuben 

Upřesňující kontextové poznámky 

místnost ž r Raum, e Räumlichkeit, s Lokal; zasedací/ 

konferenční ~ der Sitzungsraum/Konferenzraum; volební ~ 

das Wahllokal; obytná ~ der Wohnraum 

místo1 s 1 (část prostoru) rPlatz,rOrt,eStelle; vyprodáno/ 

obsazeno do posledního m-a bis auf den letzten Platz 

ausverkauft/besetzt; (ling.) příslovce/příslovečné určení m-a 

das Lokaladverb/Lokaladverbiale; (práv.) ~ plnění der Erfülungsort; 

Přijměte ~. Nehmen Sie Platz.; Všecko je na svém m-ě. 

Alles ist an seinem Ort.; Jsme na m-ě. Wir sind an Ort und 

Stelle.; Na tvém m-ě bych tam šel. An deiner Stelle würde ich 

dorthin gehen.; mít srdce na pravém m-ě das Herz auf dem 

rechten Fleck haben 2 (osada, obec ap.) r Ort, e Ortschaft, e Stätte; 

výletní/lázeňské ~ der Ausugsort/Kurort; ~ pobytu der 

Aufenthaltsort; ~ určení (poštovní zásilky) der Bestimmungsort 

3 (část, díl) r Punkt, e Stelle; bolavé ~ wunder Punkt; známé 

~ v knize bekannte Stelle im Buch 4 (zaměstnání ap.) e Stelle, 

e Anstellung, e Position; pracovní ~ die Arbeitsstelle; ~ u 

pošty eine Stelle bei der Post; být bez m-a stellenlos/stellungslos 

sein; hledat si nové ~ eine neue Stelle suchen 5 (pořadí) e Stel- 

le, r Rang; rozhodnout co na prvním m-ě etw. an erster Stelle 

entscheiden; (mat.) desetinné ~ die Dezimalstelle 

místo2 přísl. 1 (náhradou, v zastoupení ap.) (an)statt, anstelle/an 

Stelle; M~ do školy šel k lékaři. Anstatt zur Schule ging er zum 

Arzt. 2 (na začátku vedl. věty) (an)statt; M~ aby napsal, raději 

zavolá. Statt zu schreiben, ruft er lieber an. 

místo3 předl. (namísto) (an)statt, anstelle/an Stelle j-s; ~ mne 

statt meiner; ~ učitele anstelle des Lehrers; Udělám to ~ něho. 

Ichmacheesanstattseiner. 

místodržící m (hist.) r Statthalter 

místodržitelský příd. (hist.) Statthalter-; ~ úřad das Statthalteramt 

místodržitelství s (hist.) 1 (instituce) e Statthalterei 2 (funkce) 

e Statthalterschaft 

místoguvernér m r Vizegouverneur 

místokrál m r Vizekönig 

místopis m (geogr.) e Topographie 

místopisný příd. (geogr.) topographisch 

místoprezident m r Vizepräsident 

místopředseda m r Vizepräsident, stellvertretender Vorsit- 

zende místopředsedkyně ž e Vizepräsidentin, die stell- 

Oborové zkratky 

Ilustrační příklady 

vertretende Vorsitzende 

místopřísežný příd. eidesstattlich místopřísežně přísl. eidesstattlich 

mistr m 1 (vedoucí dílny ap.) r Meister; ~ v dílně der Werkmeister 

2 (sport.) (vítěz mistrovství) r Meister; ~ Evropy ve fotbale der 

Fußballeuropameister 3 (odborník) r Meister; ~ ve vyprávění 

ein Meister des Erzählens 4 (umělec) r Meister, r Könner; díla 

starých ~ů Werke alter Meister; koncertní ~ der Konzertmeister 

mistral m (meteor.) r Mistral 

mistrný příd. meisterhaft, Meister-, meisterlich (zast.) mistrně 

přísl. meisterhaft 

mistrová ž e Meisterin 

mistrovský příd. 1 (sport.) (zápas ap.) Meister-; ~ titul der 

Meistertitel; ~ zápas der Meisterkampf 2 (vynikající) Meister-, 

meisterlich, meisterhaft; m-é dílo das Meisterwerk; ~ výkon 

die Meisterleistung 3 (zkouška, zručnost ap.) Meister-; m-á 

zkouška die Meisterprüfung mistrovsky přísl. meisterhaft, 

meisterlich; ~ zahrát meisterhaft spielen 

mistrovství s 1 (vrcholný výkon) e Meisterschaft; dosáhnout ~ 

die Meisterschaft erlangen 2 (vrcholová soutěž) e Meisterschaft 

mixáž 

mistryně ž (sport.) 1 (vítězka mistrovství) e Meisterin; ~ světa ve 

skoku do výšky die Weltmeisterin im Hochsprung 2 (odbornice) 

e Meisterin, e Könnerin 

místy přísl. örtlich, strichweise, stellenweise, streckenweise 

Míšeň ž s Meißen 

míšenec m r Mischling 

míšenecký příd. Mischlings-; m-é obyvatelstvo die Mischlingsbevölkerung 

míšenka ž r Mischling 

míšeňský příd. Meißner, meißenisch; ~ porcelán das Meißner 

Porzellan 

mišmaš m (hovor., expr.) r Mischmasch (hovor., hanl.) 

míšní příd. (anat.) Rückenmark-; ~ nervy die Rückenmarknerven 

mišpule ž e Mispel 

mít ned. 1 (vlastnit) haben*, besitzen*; mít vlastní byt eine eigene 

Wohnung besitzen; Už to mám! Ich hab’s!; mít slovo das 

Wort haben 2 (disponovat) haben* etw. Akk, verfügen über etw. 

Akk; mít zboží na skladě die Ware vorrätig haben; mít spoustu 

volného času eine Menge Freizeit haben; mít co k ruce etw. 

bei der Hand haben 3 (nosit, držet ap.) haben*, tragen*; mít 

v ruce tašku eine Tasche in der Hand haben; mít ruce v kapsách 

die Hände in den Hosentaschen haben; mít nohu v sádře 

ein Bein in Gips haben; mít co na srdci etw. auf dem Herzen 

haben; mít co na jazyku etw. auf der Zunge haben; mít všech 

pět pohromadě alle Tassen im Schrank haben 4 (dostávat) haben*, 

bekommen*; mít invalidní důchod eine Invalidenrente 

bekommen; mít dobrý plat ein gutes Gehalt bekommen; Co 

z toho máš? Was hast du davon? 5 (pocit, vlastnost, stav ap.) haben*, 

(mít rád) mögen*, lieben; mít horečku Fieber haben; mít 

pravdu Recht haben; mít pochopení pro koho/co das Verständnis 

für j-n/etw. haben; mít naspěch es eilig haben; Nemám na 

to čas. Dafür habe ich keine Zeit.; mít strach ze zkoušky die 

Angst vor einer Prüfung haben.; mít čeho ažpokrketw. satt 

haben; mít opici einen Rausch haben; mít co na jazyku etw. auf 

der Zunge haben 6 (s určením místa) haben*; mít v očích slzy 

Tränen in den Augen haben 7 (být ve vztahu) haben*; mít 

koho/co na krku j-n/etw. auf dem Hals haben; mít koho/co z krku 

sich j-n/etw. vom Hals schaen 8 (obsahovat něco) haben*; Byt 

má pět pokojů. Die Wohnung hat fünf Zimmer. 9 (pokládat) 

halten*, nehmen*; Má ho za dobrého přítele. Er hält ihn für 

einen guten Freund.; Za koho mě máš? Für wen hältst du mich? 

10 (ob.) (stýkat se) haben*; Nechci s ním nic mít. Ich will mit 

ihm nichts zu tun haben.; S kým mám tu čest? Mit wem habe 

ich die Ehre? 11 (co jíst ap.) haben*; Mám k tomu co říct. Ich 

habe dazu etwas zu sagen.; mít co na práci etwas zu tun haben; 

To s tím nemá co dělat. Das hat damit nichts zu tun. 12 (pracovní 

postavení) haben*; mít dobré místo eine gute Stelle haben; 

mít české státní občanství die tschechische Staatsbürgerschaft 

haben 13 (vymezení obsahu) haben*; Metr má sto centimetrů. 

Ein Meter hat hundert Zentimeter. 14 (účast na činnosti) haben*; 

mít na čem zásluhu das Verdienst um etw. haben; mít svatbu die 

Hochzeit haben 15 (vyj. nezbytnost) haben* +zu+Inf., sollen*, 

(pouze v záporném tvaru) dürfen*; Máš chodit včas. Du sollst 

rechtzeitig kommen.; Co mám dělat? Was soll ich tun?; Mám 

něco nakoupit? Soll ich etwas kaufen?; Ty mi nemáš co rozkazovat. 

Du hast mir nichts zu befehlen. 16 (vyj. pravděpodobnost) 

sollen*; Zítra má být hezky. Morgen soll schönes Wetter sein. 

17 haben*; Máš to už přečtené? Hast du das schon zu Ende 

gelesen?; mít na růžích ustláno auf Rosen gebettet sein 

mít se ned. 1 (dobře ap.) gehen*; užívá se pouze ve vazbě es geht; 

Jak se máte? Wie geht es Ihnen?; mít se na pozoru před kým/ 

čím auf der Hut sein, sich hüten vor j-m/etw.; Ty se ale máš! Du 

hast es gut!; mít se jak prase v žitě wie Gott in Frankreich 

leben 2 (chystat se) im Begri sein*/stehen*, daran sein*, sich 

anschicken; mít se k odpovědi im Begri sein zu antworten; 

mít se k odchodu sich anschicken zu gehen 3 (být ve vztahu) 

sich verhalten*; Idiomy (mat.) vztahující A se má ku B... se A verhält sich zu B... 

mítink m 1 (veřejné shromáždění) s Meeting, e Versammlung; 

k danému významu 

svolat ~ ein Meeting zusammenrufen 2 (sport.) (závody) s Meeting; 

lehkoatletický ~ das Leichtathletik-Meeting 

mitochondriální příd. (biol.) mitochondrial 

mitochondrie ž (biol.) s Mitochondrium 

mitotický příd. (biol.) mitotisch 

mitóza ž (biol.) e Mitose 

mitra ž (círk.) e Mitra 

mix m r Mix 

mixáž ž (tech.) e Mixage, s Tonmischen 

M

harpe 317 

harpe1 ["aöp] nf harfa 

harpe2 ["aöp] nf (tech.) přečnívající kámen (vystupující ze zdi) 

harpie ["aöpi] nf 1 (mytol.) harpyje, saň 2 (přen.) harpyje, fúrie 

harpiste ["aöpist] n harsta/harstka, harfenista/harfenistka 

harpon ["aöpŻO] nm 1 (tech.) rohovník 2 hák (na přitahování lodi) 

3 vyprošťovací hák 4 harpuna 

harponnage ["aöpOnaZ] nm harpunování, lov harpunou 

harponner ["aöpOne] vt 1 harpunovat, zasáhnout harpunou 

2 (přen., hovor.) Stylové drapnout, a čapnout oborové (zloděje příznaky ap.); se faire ~ 

nechat se čapnout 

harponneur ["aöpOnœö] nm harpunář 

hart ["aö] nf 1 (zast., obl.) houžev 2 (zast.) oprátka, oběšení 

hasard ["azaö] nm 1 náhoda, štěstí; caprices du ~ hříčky 

osudu; faire conance au ~ svěřit se osudu; faire la part du 

~ počítat s náhodou, ponechat na náhodě 2 (zast.) riziko, nebezpečí; 

~s de la guerre válečné strasti, válečná nebezpečí; 

mettre au ~ vystavit nebezpečí 3 jeu de ~ hazardní hra, hazard 

4 par ~ náhodou, náhodně; par le plus grand des ~s 

čirou náhodou; rencontrer qqn par ~ potk(áv)at koho náhodou 

5 au ~ nazdařbůh, bez cíle, nerozvážně; répondre au ~ odpovědět 

bez přemýšlení; au ~ de la fourchette jaksetoprávě 

hodí,jaksedá 6 à tout ~ pro každý případ, pro všechny případy 

hasardé, -ée ["azaöde] adj odvážný, troufalý 

hasarder ["azaöde] vt 1 (kniž.) qqch hazardovat s čím, dá(va)t 

co v sázku; ~ sa vie hazardovat Množství se životem 2 qqch odvážit se 

čeho, troufnout si nafrekventovaných co 3 odvážit se pronést (poznámku, vtip 

ap.) 4 se ~ odvážit se, vydat se (na nebezpečné místo) 5 se ~ à 

(faire) qqch odvážit se, slovních troufnout sispojení co (dělat) 

hasardeux, -euse ["azaödø øz] adj 1 hazardní, riskantní 2 

(zast.) odvážný, odvážlivý 

hasardisation ["azaödizasjŻO] nf (odb.) náhodný výběr 

has been ["azbin] nm inv (angl.) zkrachovalá existence, odepsaný 

člověk 

hasch ["aS], hach nm (hovor.) haš (hašiš) 

haschisch ["aSiS], haschich , hachich nm hašiš 

hase ["Az] nf zaječka, zaječice (samice zajíce), ramlice 

hassidisme ["asidism] nm (hist.) chasidismus 

hasté, -ée [aste] adj (bot.) kopinatý 

hâte1 ["At], haste nf (zast.) rožeň, maso na rožni, pečínka 

hâte2 ["At] nf 1Homonyma spěch, chvat; sans ~ beze spěchu 2 en ~ rychle, 

spěšně, kvapně; Venez en toute ~ ! Urychleně přijďte! 3 à la 

~ ve spěchu, narychlo 

hâter ["Ate] vt 1 (kniž.) urychlit, uspíšit 2 zrychlit 3 rychlit 

(rostliny ap.) 4 se ~ spěchat, pospíchat, pospíšit si; Hâte-toi 

lentement. Spěchej pomalu.; Hâtez-vous. Pospěšte si., Pospíchejte. 

5 se ~ de faire qqch pospíchat, pospíšit si s čím; se ~ de 

sortir pospíšit si s odchodem, rychle odejít 

hâtif, -ive ["Atif iv] adj 1 spěšný, kvapný 2 (zeměd.) raný, 

rychlený, časný 

hâtivement ["AtivmŻA] adv chvatně, spěšně, kvapně 

hauban ["obŻA] nm 1 (loď.) úpona, parduna 2 (výztužné) lano 

haubanage ["obanaZ] nm upevnění (výztužnými lany) 

hauboïste ["obOist] n hobojist(k)a 

hausse ["os] nf 1 stoupání (teploty ap.), přibývání (vody ap.); 

~ de la température vzestup teploty 2 zvýšení, stoupání, 

vzestup 3 (tech.) podložka, podstavec 4 hledí, zaměřovač 

(střelné zbraně) 

haussement ["osmŻA] nm (zast.) vyvýšení, zvýšení; ~ d’épaules 

pokrčení rameny 

hausser ["ose] vt 1 zvýšit; ~ une maison d’un étage přistavit 

k domu jedno patro 2 zvednout, pozvednout, vytáhnout; ~ 

les épaules pokrčit rameny 3 se ~ vytáhnout se, povytáhnout 

se, zvednout se; se ~ sur la pointe des pieds postavit se 

na špičky 4 zvýšit, zesílit 5 (přen.) povznést, pozvednout 

(morálně, společensky) 6 se ~ jusqu’à qqch povznést se, dospět 

k čemu, dosáhnout čeho 

haussier, -ière ["osje jEö] (n.) nm spekulant na vzestup 

(kurzu), haussista ♦ adj vzestupný, haussový, haussovní 

haussière ["osjEö], aussière nf (loď.) uvazovací lano 

haut, haute ["o "ot] adj 1 vysoký, velký (v porovnání s jinou věcí 

stejného druhu); ~ fourneau vysoká pec; homme de ~e taille 

člověk vysoké postavy; talons ~s vysoké podpatky 2 zvednutý, 

vztyčený; ~e mer širé moře; marcher la tête ~e nést hlavu 

hrdě vztyčenou; avoir la ~e main dans qqch mít hlavní slovo 

hebdomadaire 

v čem (v určité záležitosti, podniku) 3 horní, vrchní; Il m’énerve 

au plus ~ point. Šíleně mě rozčiluje. 4 dávný, dávnověký, starodávný; 

s časovou konotací, před substantivem; ~ Moyen Âge raný 

středověk 5 vysoký, silný (intenzitou); lire à voix ~e číst nahlas; 

de ~e lutte mocí, násilím; ~ en couleur barvitý, výrazný, 

šťavnatý; ~e pression vysoký tlak 6 vysoký (hodnotou); ~es 

cartes vysoké karty 7 vysoký, horní (společenským významem); 

Chambre ~e horní komora (parlamentu); H~e Cour (de justice) 

Nejvyšší soudní dvůr 8 vznešený, ušlechtilý ♦ nm 1 výška, 

výše 2 vrchol, nejvyšší bod; de/du ~ en bas odshora až dolů; 

du ~ de qqch z (vrcholu) čeho ♦ adv 1 silně, hlasitě, nahlas; 

penser tout ~ přemýšlet nahlas 2 vysoko, nahoru, vzhůru; 

~ la main levou zadní, lehce, bez námahy 3 dávno; remonter 

plus ~ jít dál do minulosti 4 plus ~ výše (v textu) 5 vysoce, vysoko 

(na společenském žebříčku, hodnotou); personnes ~ placées 

vysoce postavené osoby 6 de ~ zvýše,zvýšky,(přen.) zvysoka, 

povýšeně, spatra; regarder qqn de ~ dívat se na koho spatra 

7 en ~ nahoře; tout en ~ úplně nahoře 8 d’en ~ seshora, 

shůry (i přen.) 

hautain, -aine ["otŻE En] adj 1 panský, povýšený 2 (zast., kniž.) 

ušlechtilý, vznešený 

hautbois ["obwA] nm 1 hoboj 2 hobojista 

hautboïste ["obOist] n hobojista/hobojistka 

haut-commissaire ["okOmisEö] n (hauts-commissaires) vysoký 

komisař (při OSN ap.) 

haut-de-forme ["od(@)fOöm] nm (hauts-de-forme) cylindr (klobouk) 

Haute-Autriche ["ototöiS] nf Horní Rakousy 

haute-contre ["otkŻOtö] (hautes-contre) nf (mužský) alt ♦ nm 

kontratenor ♦ adj kontratenorový 

haute-délité ["otfidelite] nf (hautes-délités) haute-délité = 

hi (věrnost reprodukce, zvuku); chaîne ~ hi věž 

hautement ["otmŻA] adv 1 vysoce, silně; C’est ~ probable. To 

je velmi pravděpodobné. 2 (zast.) hlasitě, nahlas 

Haute-Silésie ["otsilezi] nf Horní Slezsko 

Hautes Tatras ["ottatöa] nf pl Vysoké Tatry 

hauteur ["otœö] nf 1 výška, výše; saut en ~ skok do výšky; 

deux mètres de ~ dva metry vysoký; prendre de la ~ nab(í)rat 

výšku 2 výšina, vyvýšenina; Pravopisná 

(iron.) Descends des ~s!Sestup 

ze svých výšin!, Vrať se na zem! 3 vznešenost, ušlechtilost, 

varianta 

velikost 4 (hanl.) povýšenost, pýcha; parler avec ~ mluvit 

povýšeně 

haut-fond ["ofŻO] nm (hauts-fonds) mělčina 

haut fourneau ["ofuöno], haut-fourneau nm (hauts fourneaux) 

vysoká pec 

haut-le-cœur ["ol(@)kœö] nm inv 1 nevolnost (žaludeční) 2 

(přen.) zhnusení, odpor 

haut-le-corps ["ol(@)kOö] nm inv trhnutí (překvapením ap.) 

haut-parleur ["opaölœö] nm (haut-parleurs) reproduktor, tlampač, 

amplion; ~ de graves/d’aigus basový/výškový reproduktor 

haut-relief ["oö@ljEf] nm (hauts-reliefs) (um.) hautreliéf, vysoký 

Tvar množného čísla 

reliéf 

hauturier, -ière ["otyöje jEö] adj (loď.) týkající se širého moře; navigation 

hauturière plavbapoširémmoři 

havage ["avaZ] nm 1 (tech.) brázdění 2 brázda 

havanais, -aise ["avanE Ez] adj havanský ♦ nm havanský psík 

havane ["avan] nm 1 havanský tabák 2 havana, havano (dout- 

Označení 

dyšného „h“ ve 

ník) ♦ adj inv tabákové barvy, tabákový 

hâve ["Av] adj vyhublý, vyzáblý, pobledlý 

haveneau ["av(@)no] nm síťnachytáníkrevetaplochýchryb 

výslovnosti 

haver ["ave] vt (tech.) brázdit (v dole) 

haveuse ["avøz] nf (tech.) brázdicí stroj, brázdička, brázdič 

havre ["avö] nm 1 (zast., obl.) malý přístav 2 (přen., kniž.) útočiště 

havresac ["Avö@sak] nm 1 (voj.) torna 2 tlumok, baťoh 

hawaïen, -ïenne [awajŻE jEn] adj havajský 

Hawaii [awaj], Hawaï (îles) ~ Havajské ostrovy, Havaj 

hawaiien, -enne [awajŻE jEn] adj havajský ♦ n un Hawaiien/ 

une Hawaiienne Havajec/Havajka,Havajan/Havajanka 

hayon ["EjŻO / "ajŻO] nm zadní dveře (automobilu) 

hé ["e / he] interj 1 hej; Hé ! Vous, là-bas. Hej, vy tam! 2 no, jé 

hebdo [Ebdo] nm (hovor.) týdeník; abrév. de hebdomadaire 

hebdomadaire [EbdOmadEö] adj týdenní ♦ nm týdeník 

H 

Ukázková strana 1:1 z Francouzského velkého slovníku

Elektronické 

slovníky 

Používáte-li denně slovníky při 

práci nebo studiu, jistě vám přijdou vhod naše 

elektronické slovníky Lingea Lexicon 5. 

Nová generace poskytuje širokou škálu 

pokročilých vlastností, rozsáhlou slovní zásobu, 

detailní zpracování hesel se spoustou příkladů 

a slovních spojení. Navíc obsahuje přehledné 

tabulky tvarosloví, ozvučení hesel rodilým 

mluvčím, tematické okruhy pro učení a zkoušení, 

přehled gramatiky a mnohé další. 

Lexicon 5 je určen všem vážným 

zájemcům o cizí jazyk. Rozsáhlé uplatnění nachází 

ve firmách, na vysokých školách a ve státní správě.

» elektronische und gedruckte 

Wörterbücher » Dictionnaires 

électroniques et imprimés » Słowniki 

drukowane i komputerowe » electronic 

and printed Dictionaries » elektronische 

und gedruckte Wörterbücher » 

Dictionnaires électroniques et 

imprimés » Słowniki drukowane 

i komputerowe » electronic and printed 

Dictionaries » elektronische und 

gedruckte Wörterbücher » Dictionnaires 

































imprimés Všechny slovníky » Słowniki si můžete zakoupit drukowane 

i komputerowe u vašeho oblíbeného » prodejce: 

electronic and printed 




www.lingea.cz drukowane i komputerowe » electronic 


und gedruckte Wörterbücher »

velké slovníky

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?