spiritismus v charismatickém av letničním hnutí - Grano Salis

A svedou mnohé
Pavel se však nedal, na rozdíl od mnoha dnešních křesťanů, unést mocným a
libozvučným obsahem poselství, nevyužil reklamy osvědčené a uznávané „prorokyně“,
ale postavil se na odpor:
„Pavlovi to bylo proti mysli, obrátil se proto na toho ducha a řekl: "Ve jménu Ježíše
Krista ti přikazuji, abys z ní vyšel!" A v tu chvíli ji ten zlý duch opustil.“ (Sk 16,18)
Tento příběh z knihy Skutků, spolu s ostatními verši, nám ukazuje na to, že věštecké
schopnosti se zřejmě dají získat, a že je za ně zodpovědný „věštecký duch“ resp. „duch
zemřelého“, kterého Pavel rozeznal jako démona, k jejichž vyhánění dal Ježíš
apoštolům moc. Lukáš tohoto ducha nazval „zlým duchem“, což je z jiných míst Písma
synonymum pro démony, padlé anděly, ďáblovy služebníky. Ti se pak vydávají za
duchy zemřelých, kteří se buď médiu zjeví (1 S 28,11-20) nebo skrze médium mluví (Sk
16,17). Někteří na základě Iz 8,19 dovozují, že tyto promluvy jsou pronášeny
změněným, tlumeným a nezřetelným hlasem. Modersohn proto dokládá, že spiritisté
byli někdy považování pouze za zdatné břichomluvce. 64
Ve všech těchto případech se jedná o protibožskou a Bohu odpudivou činnost, jejíž
praxe je spojena s těmi nejtěžšími Božími tresty.
7. Okultismus v Bibli?
Zde se podrobněji podíváme na několik příběhů, které jsou Joynerem a jeho
následovníky obvykle vykládány k podpoře možnosti setkávání lidí s duchy zemřelých a
ospravedlňuje se jimi, že mrtví lidé se mohou podílet na předávání poselství od Boha.
7.1 Samuel a Saul
Klasickým příkladem spiritismu popsaného v Bibli je zjevení ducha „Samuele“ v Endor.
Je zde popsána situace, kdy Pán Bůh k padlému králi - od kterého odstoupil Duch Boží
a kterého Bůh vydal do moci zlého ducha - již přestal mluvit. Nemluvil k němu ani skrze
sny, ani skrze proroky ani skrze urím. Král si proto chtěl vyslechnout Boží slovo skrze
64 MODERSOHN, M. V poutech pověry, s. 19
28/63