18.11.2013 Views

spiritismus v charismatickém av letničním hnutí - Grano Salis

spiritismus v charismatickém av letničním hnutí - Grano Salis

spiritismus v charismatickém av letničním hnutí - Grano Salis

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

A svedou mnohé<br />

těmi, kteří Joynera respektují - když už ne jako velkého proroka poslední doby, tak<br />

alespoň jako Bohem obdarovaného literáta.<br />

Pomineme-li Joynerův občas pokleslý sloh, vykreslující např. „zvracející supy“ a „supí<br />

zvratky“ jako domnělou Boží pr<strong>av</strong>du 80 , a který se tudíž nedá srovnat s brilantní<br />

Komenského a Bunyanovou alegorií, všimneme si něčeho zvláštního. Joyner zde<br />

vsunul do obrazů donedávna široce odmítaný křesťanský teonomismus resp. učení<br />

„Království nyní“ 81 , neboli učení o vítězné církvi posledních časů a armádě Vítězů<br />

(Přemožitelů), která přemůže, vysvobodí a sjednotí satanovu armádu odpadlých<br />

křesťanů a podmaní svět Kristu.<br />

Komenský i Bunyan však ukazují na naprostý opak, a to pouť věřícího člověka<br />

nástrahami světa, který nachází vítězství v Bohu, nikoliv v křesťanské dominanci. Avšak<br />

je-li Joynerovo učení předmětem „božího zjevení“, troufnete si ho snad někdo<br />

zpochybnit? Pro toho, kdo by o této problematice chtěl vědět více, nechť si přečte<br />

kapitolu „Paul Cain, svědek k výstraze světa“ z e-knihy Cizí oheň, popisující setkání R.<br />

Joynera s P. Cainem, prorokem heterodoxního <strong>hnutí</strong> Pozdního deště a detailně<br />

rozebírající jejich učení. 82 Zde je analyzováno podrobněji i Joynerovo učení.<br />

Zatímco Joyner prezentuje své spisy jako nadpřirozená zjevení a věří, že se setkal se<br />

skutečnými zemřelými, Komenský a Bunyan vědomě píší alegorie a přiznávají, že si je<br />

vymýšlejí, ačkoliv v nich zpracovávají své autobiografie. Bunyan ve své rozsáhlé<br />

obhajobě „Cesty poutníka“ přiznal, že psal pro „sebeuspokojení“ a myšlenky obsáhle<br />

rozvíjel a dopracovával během svého více než desetiletého žalářování. Jak uvádí i<br />

D<strong>av</strong>ies, šlo o vědomě inscenovanou a rozsáhlou autobiografii. 83<br />

80 Joyner, když popisuje zástup křesťanů, vězňů, kteří nepatří mezi ty, kteří mají „zjevení“ a „poznání“<br />

uvádí: „Nad zajatci byla obloha černá od supů jménem Deprese. Ti občas přistávali na ramenou vězňů a<br />

zvraceli na ně. Zvratky nesly jméno Odsouzení. Když zvratky vězně zasáhly... jak jsem to sledoval,<br />

uvědomil jsem si, že si vězni myslí, že zvratky jsou Boží pr<strong>av</strong>da.“ In: JOYNER, R. Poslední bitva, s. 14<br />

81 Toto učení bylo v USA <strong>letničním</strong>i církvemi opakovaně široce odmítnuto. Naposledy oficiálním<br />

prohlášením „The Kingdom of God as Described in Holy Scripture“<br />

82 FRANC, A. Cizí oheň<br />

83 DAVIES, G. Krehkí velikáni. s. 65<br />

46/63

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!