Kronika města 1914-1950 - Bystřice nad Pernštejnem

Kronika 1.doc
Chipka
Karlv
manifest
Osvobození
Národní
výbory
Dkovné
bohoslužby
Národní
shromáždní
Píjezd
presidentv
Nadji na lepší budoucnost kalí epidemická nemoc – chipka. Poala áditi ve Španlsku
a nazývá se proto chipkou španlskou . Zachvacuje celé kraje a mívá prbh povážlivý,
koníc asto smrtí. I obývatelé našeho msta chipkou trpli, obecné školy naas byly
zaveny. Obtí zákené choroby byly u nás vtšinou osoby mladé, jako uitelka zdejší
Marie Uhlíová a manželka berního oficiála Hema Domanská
17. íjna po porážce rakouského vojska na Pav vydává císa Karel manifest k národm
rakouským, nabízí autonomii,
chce zachrániti Rakousko, ale je pozd.
Národní výbor eský odmítá tento špatný a pozdní present císaský a prohlašuje, že eská
otázka je mezinárodní.
28. íjna ohlásily v Praze noviny, že Rakousko oznámilo presidentu Wilsnovi souhlas
s podmínkou, aby echm a Jihoslovanm dáno bylo právo sebeurení. Ihned prohlásil
národní výbor v Praze samostatnost eského státu a ujal se vlády. ,,Jsme svobodni jsme
volni, jsme svoji“ neslo se k Šumav i Tatrám.
29. íjna slaveno osvobození v místech odlehlejších, také u nás v Bystici. Když noviny
donesly radostnou tu zvst, nastalo radostné rozílení, jakého snad v Bystici ješt nebylo.
Prapory národní jásav vlály na námstí i v ulicích, obané zanechali práce, ozdobovali se
trikolorami a radostnou novinu druh druhu sdloval. Správce školy Jan Kípal oznámil
velkou tu událost dtem, které súastnily se prvod mstem pi nmž zaznívaly naše
hymny, jakož i po dlouhá tyi léta zakazované písn slovanské a vlastenecké.
Veer uspoádán prvod opravdu velkolepý. Zúastnili se ho mladí i staí, hasistvo i
Sokoli, všichni vlastenecky
cítící obývatelé tohoto msta. S planoucími pochodnmi prošli jsme Starým mstem a
námstím, pi emž shazovány znaky poroby, rakouští orlové a spáleny u kašny ernožluté
prapory.
V ele eského státu Národní výbor v Praze. Vydává první zákon, aby zachován byl
poádek a úadováno podle platných zákon a naízení.
Na udržování poádku zizovány byly národní výbory ve všech okresích.V Bystici
pedsedou národního výboru byl uitel Karel Konený, ze 40 Sokol zízena národní stráž.
4. listopadu konány v kostele dkovné bohoslužby na podkovanou za svobodu eské
vlasti za hojného úastenství.
14. listopadu sešlo se v Praze Národní shromáždní, 256 poslanc a osvdených
národních pracovník, první svobodný eský snm. Dr.Kramá oznámil slavnostn, že
dynastie Habsbursko – lotrinská pozbyla veškerých práv na eský trn.
Prohlásil jménem všech náš stát za svobodnou eskoslovenskou republiku, jejímž
presidentem zvolen jednomysln prof. Tomáš Garik Masaryk, náš osvoboditel.
19. prosince vrátil se první president do vlasti. Den ten byl národním svátkem.
Praha, jak nejlépe dovedla, vítala velikého vyhnance, osvoboditele a nyní vládce, vladae
krve eské, jakého nebylo od vku Podbradova.
I v našem mst uspoádána toho dne pkná slavnost, již pedcházelo veer v svtlení
msta.
O jedné hodin odpoledne byl prvod všech korporací a obývatelstva mstem, nato
konáno slavnostní zasedání obecního zastupitelstva v sále hotelu, v nmž zahajovacími
slovy starosty msta Edmunda Fiše a slavnostní eí správce škol Jana Kípala vysvtlen
význam dne a životopis Masarykv. Na to námstí bystické pojmenováno námstím
Masarykovým.
- 10 -