Kronika města 1914-1950 - Bystřice nad Pernštejnem

Kronika 1.doc 

 

K R O N I KA 

msta 

Bystice nad Pernštýnem 

od války svtové. 

Tato pamtní kniha má 400 stran. 

, 

Edmund Fiša 

starosta 

Hložek 

len obec. zastupitelstva 

- 1 -


Úvod 

Poloha 

msta 

 

Usnesením obecního zastupitelstva ze dne 30. srpna 1923. byl Josef Štoura, odborný 

uitel v Bystici n. Pernšt., ustanoven sestavovatelem kroniky zdejšího msta a mstský 

tajemník Ladislav ermák jejím pisatelem. 

Sestavovatel ujal se ihned svené práce, jíž možno nazvati sbíráním kaménk, které 

snad jednou poslouží k mosaikovému obrazu djepisnému kulturnímu historikovi, když 

bude psáti o Bystici nynjší a tak pokraovati v djinách našeho msta. 

Bystici minulou máme dosti dobe osvtlenu ve dvou knihách kulturn historického 

spisovatele Jana Tenory, k nimž druží se kronika msta Bystice s mstským a musejním 

archivem, kterou podle památek archivních upravili Lad. Vondruška, editel mšanských 

škol zdejších, s redaktorem ,,Selského archivu J. F. Svobodou. 

Z tchto knih doví se tená o význaných událostech našeho msta od prvního zápisu 

o nm z roku 1220, kdy se Bystice jmenuje mstekem, až tém do války svtové, ped 

níž Jan Tenora své ,,Pamti“ koní. 

Poslední kapitolou ,,Pamti“ je Bystice nynjší, polohopisný nár 

 

tek, který dnešku krom nepatrných zmn dobe odpovídá. Proto se ho sestavovatel strun 

dovolává a jím tenáe do Bystice nynjší uvádí. 

Hlavní ást msta rozkládá se na levém behu íky Bystiky, která dolní ástí msta 

protéká. Stedem je dosti rozsáhlé a pkné námstí, které se v horní ásti zužuje a pechází 

v silnici vedoucí k Novému Mstu. Na dolní stran ústí do námstí ulice, jichž 

pokraováním jsou silnice k Víru, Štpánovu, Tišnovu a Velkému Meziíí. 

ást msta pod kostelem slove do dneška Staré msto, vedle íky je Bratrská ulice 

s domem kdysi bratrským, kde mli Bratí svj sbor a školu. Za ekou smrem k nádraží, 

kde pestává ulice a zaínají domky porznu, íká se dosud ,, na Skipci“. Ulice dosti 

prudce od eky k námstí stoupající slove do dneška ,,Fortna“, ulice, ve které námstí na 

horním konci pechází, jmenují se posud ,,Velká brána“ a ,,Malá branka“. Dolní stranu 

námstí zdobí kostel sv. Vavince s bohatou výzdobou rokokovou, sted kašna se sousoším 

sv. 

 

Cyrila a Metodje, pkné stromoadí s lavikami, sloup mariánský se sochami a 

zábradlím, t. zv. štáta; horní konec má hbitovní kostel sv. Trojice, pvodn evangelický. 

Pod dolním kostelem stojí úpravný mstský chudobinec (špitál), stranou v ulici vedoucí 

do polí výstavná fara. Hlavní ulice vedoucí Starým mstem dlí se u mostu v silnici 

štpánovskou, u níž je pletárna na výrobu punoch, a vírskou, od níž odbouje rozkošné 

údolí, Valcha zvané. 

Námstí obklopeno je domy vtšinou jednopatrovými. Je mezi nimi radnice s mstskou 

spoitelnou a okresním soudem, uprosted úad poštovní a berní, naproti obecné a 

mšanské školy, výše výstavný hotel ,,Záložna“ s Okresní záložnou. 

Pknou budovou z dálky patrnou je zemská zimní hospodáská škola poblíž hbitova, 

obklopená velkou zahradou. 

Toho si všimne všeho návštvník našeho msta, jenž zajíti si mže na blízký kopec 

,,Horu“- kdysi popravišt – pro pkný po 

 

hled na Bystici. 

Proti dívjšímu popisu msta pibylo 5 nových dom na horním konci námstí 

smrem k hospodáské škole a ti budovy u kapliky. Staví se málo. Všech dom je nyní 

356. 

Nyní následovati budou poznámky ze svtové války, která pinesla národu našemu 

svobodu, od ní vycházíme v obnovené kronice. Sestavovatel kroniky použil v této a dalších 

- 2 -


Píiny války 

svtové 

Mobilisace 

Žové 

komise 

statích poznámek bývalého editele škol Ladislava Vondrušky o svtové válce, protokol 

obecního zastupitelstva, kroniky školní, psané nynjším editelem, jakož i pispním 

letopisecké komise, kterou tvoí dlouholetý starosta msta Edmund Fiša a editel zdejších 

mšanských škol Jan Kípal. 

Od nastoupení národní dynastie srbské Karaordvi nastává naptí mezi Rakouskem 

a Srbskem, které se projevilo již roku 1908, pi prohlášení anexe Bosny a Hercegoviny, 

obývané národem srbským. 

Již tenkrát louili jsme se s nkterými našimi vojíny, povolanými ástenou mobilisací 

do Bosny a Hercegoviny, již tenkrát ekali 

 

jsme válku. Nebyla, protože nebyla pipravena! 

Naši vrátili se šastn dom. Ale naptí nepestalo, naopak rostlo, živilo je Nmecko, 

jehož vykonavatelem na Balkán bylo Rakousko, svými snahami na východ, pes Balkán 

do Orientu. Národní stát srbský, lidem i panovnickým rodem, stál tmto snahám v cest. 

Naptí vzrostlo za války balkánské 1912-1913. a propuklo ve válku svtovou. 

23. ervna 1914. zakázán byl slet Sokolstva v Lublani, ponvadž se ho chtli zúastniti 

také Srbové. Zájem našeho msta obrácen byl k sokolskému sletu do Brna na sv. Petra a 

Pavla. Bystití Sokoli cviili piln prostná sletová. 

29. ervna vypravilo se na slet mnoho lidí z Bystice. Byl však perušen zprávou o 

zavraždní následníka trnu Františka Ferdinanda i s manželkou jeho po manévrech 

v Sarajev. V Bystici oznamoval tuto zprávu odpoledne 29. ervna strážník Hrstka 

Metodj po 

 

námstí. 

4. ervence konalo se v kostele slavné rekviem. Ve Vídni, v nmeckých a maarských 

mstech nastaly velké demonstrace proti Srbm, Tisza mluvil v uherském snmu o 

srbském nebezpeí a štval do války. 

24. ervence podalo Rakousko Uhersko Srbsku ultimatum, o nmž se dalo tušiti, že je 

Srbsko pijmouti nemže. Vždy Rakousko oznamovalo, že samo chce v Srbsku 

vyšetovat, jak je Srbsko na atentátu spoluvinno. 

25. ervence perušeny styky se Srbskem, naízena ástená mobilisace, vydána 

vyjímená opatení, uzaveny snmy. Na naší pošt úadovalo se po celou noc. 

Mobilisaní listiny pinesli z hejtmanství zvláštní poslové do Bystice a odtud byly 

roznášeny po vesnicích. Všechno pipraveno! Ano, válka byla pipravována dávno ped 

atentátem sarajevským. Již v únoru 1914. objevila se v Bystici náhlá vojenská komise, aby 

prohlédla, jsou- li vojenské listiny v poádku. Starosta Edmund Fiša zahlédnuv již asn 

ráno picházeti komisi zabhl zadem do radnice a vloživ vojenskou knihu 

 

do pokladny, opt dom odešel. Komise zamíila do radnice, dala si pedložiti vojenské 

listiny a líbilo se jí, že jsou ádn (v pokladn) uloženy. 

26. ervence na den sv. Anny hrnulo se na nádraží sta lidí, vyprovázeti své milé. Bylo to 

tklivé louení, odcházeli naši do skutené války, nám nikterak sympatické – proti bratrm 

Slovanm.. 

5. srpna vyšlo císaské naízení o obdlávání polí. Žové komise mly se piiovati o 

ádnou 

sklize, pibírati ku práci lid a pomáhati, kde hospodá doma nebyl. 

Byly to smutné žn. Nebylo obvyklého zpvu, hlasitého hovoru a smíchu, vše zamlklé, 

stísnné. 

S obilím naízeno šetit. Jemen prohlášen za chlebovinu a spoteba pro pivovary 

obmezena. 

- 3 -


Úplavice 

Válka se 

rozšiuje 

Ant. Kunz 

zemským 

inspektorem 

Emil 

Horatius 

tajemníkem 

Nedostatek 

drobných 

penz 

Polní 

pošta 

Listiny 

ztrát 

Poplašné 

zprávy 

Maximální 

ceny 

Ohlašuje se první nemoc – úplavice. Proti ní radí se píti odvar ostružinových list. 

Uitelé mají naízeno, aby s dtmi listí sbírali a sušili. 

Zemel zdejší strážník Rudolf Pecina, milý a hodný mladík. 

10. srpna.Rakousko Uherské vojenské 

 

domnívaly se, že svt beze všeho schválí, aby rakouské vojsko vtrhlo do Srbska; kus zem 

nebo celé Srbsko zabralo a vítzn se vrátilo dom. Avšak zmýlilo se! 

Od 1. do 6. srpna vmísilo se do války Rusko, Nmecko, Francie, Anglie. 

Zástupy lidu tísnily se ped prodejnami novin, zvlášt u obchodu Štpánkova, 

s úžasem sledován vpád Nmc do Belgie, která jim nechtla povoliti volný prchod. 

7. záí. 

Vláda se snaží uiniti válku vlastenectvím. Vtšina naízení úadm a školám týká se 

války. 

Školní dti mají býti seznamovány s hrdinskými iny, pibírány k innosti ve prospch 

vojska a války, sbírka následuje sbírku, vyuování stává se vcí vedlejší. 

1. íjna. Zdejší rodák, vládní rada Ant. Kunz, jehož otec byl v panské zásobárn dozorcem, 

jmenován zemským školním inspektorem. Bývalý žák zdejší školy byl jejím okresním a 

nyní zemským inspektorem. 

 

30. íjna byla první rekvisice obilí. 

16. listopadu zvolen v sední obecního zastupitelstva mstským tajemníkem zdejší rodák 

Emil Horacius, jehož otec je již dlouhá léta školníkem. Nastoupil úad po tajemníku 

Koumalovi ze Židenic, který odešel na vojnu. Koumal zastával úad tajemnický od msíce 

ledna po mšanu zdejším Antonínu Šmídkovi, jenž byl za dlouholeté vrné služby 

vyznamenám záslužným kížem, který mu byl pi slavnostním zasedání obecního 

zastupitelstva dne 3. kvtna 1914. pipjat starostou Ed. Fišou. 

19. listopadu ohlášena první válená 5 ½ % pjka. Ve spoiteln i záložn vyvšeno 

pouení, aby se lidé o své vklady nebáli. Lidé mli obavu, že papírové peníze pozbudou na 

cen a proto kovové peníze doma uschovávali. Nepomohly výklady hejtmanství ani 

vyšších úad: lidé jim nevili. Nastal nedostatek drobných penz, nikdo nemohl dodati 

nazpt. Mstská spoitelna vydala poukázky po 1 K, které byly s oblibou brány. 

 

Jenže vláda užívání podobných platidel brzy zakázala. 

24. – 27. listopadu konaly se pehlídky (odvody) domobranc narozených v letech 1878 – 

1890. 

Ponvadž vojáci v poli byli každou chvíli jinde, byla zaízena polní pošta, jejíž íslo se 

k adresám voják pipisovalo. 

Listiny ztrát vyloženy u okresního hejtmanství a u starosty obce jen nmecky. 

V listopadu rozšiována byla ruská výzva k Slovanm. V ní se echm slibovala 

samostatnost eské íše se všemi zemmi, které k ní náležely. Kdo tuto výzvu etl nebo 

opsal, uvádl se do nebezpeí života. Mnoho lidí bylo proto zasteleno, obšeno, nebo 

aspo uvznno. Poplašné zprávy, které ze svta k nám pinášeny, byly vždy divoejší. 

Vojenské úady prý tyto výzvy posílají nepohodlným echm a pak je stíhají! 

7. prosince ustanoveny maximální ceny obilí: 

1 hl pšenice . . . . . . . . K 41´50, 

1 hl žita . . . . . . . . . . . K 34´ - , 

1 hl jemene. . . . . . . . K 28´80 

a rovnž ceny mouky 1kg po 60h. Nastalo schovávání obilí i mouky a 

 

- 4 -


Družstevní 

lihovar 

Poheb 

O.Veliše 

Bleyben 

Zákaz 

prodeje 

chleba 

Lazaret 

Ostnatý 

drát 

Varhany 

Italie do 

války 

Italové v 

Bystici 

prodej „ pod rukou“. Vznikla lichva s potravinami a marnými se ukázala veškerá naízení 

úad. 

V prosinci zahájil v Bystici družstevní lihovar v ís: 138. svou innost. Vedení sveno 

bývalému tajemníkovi Ant. Šmídkovi, výrobou poven strojník Frant. Slezák jenž 

zamstnán byl v Praze a v Americe. 

13. prosince pochován byl mšan ždárský Otakar Veliš, pokrokový pracovník našeho 

Horácka bez církevních obad. Pi spouštní rakve do zem zpíval sbor „ Kde domov 

mj“. 

1915. 

Místodržitel Bleyleben obrací se k vdcm eského lidu na Morav, ke knžím, starostm 

a uitelm, aby se postavili na odpor proti ádní niemných individuí, která se snaží 

poškoditi naši vlast a poskvrniti est eského národa, jejíž koeny tkví v historické vrnosti 

k císai a íši. 

30. ledna naízení ministerstva, jímž se zakazuje obchod s chlebem, také v hostincích se 

nesmí chléb vykládadi. 

 

21. února klasifikace koní. 

22. a 23. února pehlídka domobranc. 

12. bezna zízen za souinnosti Sokol v dom hejtmana Voj. Domanského lazaret a 

pišlo tam 12. ranných vojín. Vrchní dohled ml Dr. Vác. Kunz, vaení obstarávaly 

lenky Sokola. Postele, náadí, potraviny opatovány dary. 

23. a 24. dubna opt pehlídky domobranc. 

25. dubna vyslovila zemská školní rada záložn bystické dík a uznání za dlouholetou 

úinnou podporu místního školství. 

30. dubna odebírán ostnatý drát, který byl kolem zahrady zimní hospodáské školy 

(potebují 

ped zákopy). 

15. kvtna vypsána druhá válená pjka. 

20. kvtna postavil varhany za 7.000 K. v dolním kostele varhaná Tuek z Kutné Hory. 

Vyzkoušel je profesor konservatoe Kika z Prahy, který na n krásn hrál pi nedlní mši. 

21. kvtna zvolen místopedsedou okresní školní rady starosta msta Edmund Fiša. 

 

24. kvtna Italie vypovdla Rak. Uhersku válku, a Rakousko nabízelo znané územní 

ústupky. Z toho se soudí, že vše není tak, jak noviny píší, že vc Nmecka a Rak. – 

Uherska dobe neskoní. 

29. a 30. kvtna opt pehlídky domobranc. 

4. ervna pišli do Bystice vysthovalci z Trentina. Ubytováni byli v soukromých domech 

a 

ve tíd školní v dom ís: 12. 

10. ervna vyklizují Rusové Lvov a opouštjí Hali. Dkovné bohoslužby a na školách 

prázdno na oslavu znovudobytí Lvova. 

1. ervence pišlo naízení, že školy se smjí zdobiti jen v barvách íškých a zemských. 

5. ervence nazval místodržitel Bleyleben eské uitele velezrádci a zástupcm eských 

spolk ekl, že eský národ eká tžká persekuce. 

17. ervence. Na základ vyzvání ministerstva zemské obrany, aby mladíci od 16. let 

cviili 

se ve vojenských vcech, sepsal si uitel Konený mladíky a cviil s nimi pochody. 

- 5 -


26. ervence vyhlašuje hejtmanství rozsudky smrti nad nkolika eskými 

 

lidmi, kteí mli soustrast se Srby. Mládeži je zakazováno cviiti v Sokole, Orlu, Lassalle. 

29. a 30. ervence opt pehlídky domobranc. 

Edmund 13. srpna zvolen obecním zastupitelstvem za dlouholeté zásluhy o msto estným 

Fiša mšanem 

estným bystickým starosta Edmund Fiša. V posledních 70. letech byly vtšinou starostové 

obanem z rodiny Fiš, a to: 

Peregrin Fiša 1847-1850, 

jeho syn Peregrin Fiša, estný mšan bystický, v letech 1867-1886, 

Edmund Fiša, pední pracovník a budovatel hasistva moravského, nepetržit od roku 

1899. 

Z innosti jeho o blaho zdejší obce uvedeno zejména: 

Úsilí o železniní spojení, jehož docíleno roku 1905., kdy zahájena jízda na místní dráze 

Nmecký Brod – Tišnov. Pi té píležitosti byl uspoádán sjezd rodák bystických, jichž 

se sešlo 560. 

Zízení sirotí kolonie pro 12. sirotk. 

Povolení zimní hospodáské školy. 

Vybudování isolaní nemocnice. 

Zakoupení a pestavba bývalého panského domu záložnou. 

Vystavení silnice k nádraží a silnice k výletnímu místu Víru. 

Zízení betonových chodník na námstí, na nž náklad hradila z polovice obec a 

z polovice majitelé dom. 

 

Pro tyto a jiné ješt zásluhy o msto jmenován byl estným jeho mšanem. 

Dar 13. srpna. Obecní zastupitelstvo projevilo soustrast nad úmrtím M.U. Dr. Vincence 

MUDr,Vincence 

Navrátila z jehož dchodu podle pání zesnulého mají býti léeni chudí zdejšího msta bu ve 

Navrátila, lékae v Praze, rodáka zdejšího a pijalo jeho velkodušný dar 12.000 Kor., 

vlastní nemocnici, nebo po domácku. 

Persekuce 15. srpna. Zaíná persekuce. Na drahách zavádí se výhradn nmina. Státní úedníci 

Uitel nuceni vystupovati ze Sokola 

Ddek v 20.srpna. Odborný uitel Karel Ddek prožil celé zimní tažení v Karpatech. Mnoho 

zajetí krajan srden vzpomíná jeho samaritánských služeb. Byl zajat a je na cest do Ruska. 

Ohe v 

Bystici 

Vlastenecké 

písn 

Zvony 

Noviny 

29. srpna udeil blesk do panských sýpek na Nových Dvorech, které se zásobami lehly 

popelem. 

15. íjna konán všeobecný soupis obilí a všech zásob u zemdlc a obchodník. Žáci 

sbírají kauuk, plátno, vlnu. Zakazují se zpívati ve školách vlastenecké písn eské i 

takové jako je „Kdybys byl, Jeníku“, „Vlasti své bu, echu, vrný“, „ Zle, matiko, 

zle.“ 

27. íjna opt pehlídky domobranc. 

9. listopadu sat z dolního kostela „pozdvihovánek“ a z horního „umíráek“, 

 

který však jako starobylá památka vrácen. 

15. listopadu soupis brambor, omastku, vajec. 

29. listopadu rozpuštna eská obec sokolská, eské noviny zastavovány, pední 

politikové (Kramá, Rašín ) zatýkáni. 

- 6 -


1916. 

12. ledna. Po ti dni vyvšeny prapory na oslavu dobytí Lovenu. Školám naízena domácí 

Oslava slavnost, pi níž se má poukázati na veliký význam dobytí Lovenu a pokoení erné 

vitzství Hory. 

17. ledna narukovali 44, 45, 48, 49 a 50 tiletí. 

18. ledna naizuje místodržitel Coudenhove v echách, že úední e zempanských a 

policejních úad je výhradn nmecká. 

19. ledna konán opt soupis zásob. 

Kalafuna a terpentyn zabaveny, petrolej odváží se do Nmecka, kde ho potebují na 

ponorky. 

Oslava 24. ledna na oslavu jmenin nmeckého císae Viléma bylo naízeno vyvsiti prapory. 

jmenin Úady zakazují rozšiování obrázkových arch „Sokoli“ a „Vojíni husitského vojska“, zato 

císae však doporuují odznaky na apky s obrazem císaovým. 

Víléma Chlebové lístky. 

1. února nastaly chlebové lístky na 14. dní. Znjí na 900g mouky nebo 1260g chleba. Od 

Chlebové 15. má se pimíchávati do chleba 20% 

lístky 

 

náhražek. 

21. a 22. února konal se odvod koní. Rolník Svítil ze Zvole dostal za pár koní 9.000 K. 

Razí se železné mince. 

Drahota 19. bezna konal se opt soupis zásob. Na pehánní cen stanoveny veliké tresty. 

Stanoveny maximální ceny, což znamená, že vbec nebude lze nco koupit. 

Zavedeny cukenky ( lístky na cukr ) 

25. bezna. Hned na poátku války bylo naízeno zpívati v kostele po mši cís. hymnu. 

Když válka nebere konce a je ím dál he, odcházejí lidé z kostela, jakmile se zane 

hymna hráti. Proto na rozkaz starosty Fiše farái R. Vágnerovi upuštno od dalšího zpívání 

císaské hymny po mši. 

1. dubna naízeno odevzdati hromosvody váleným úelm. 

30. dubna naízen „ týden erveného kíže“ vnovaný sbírkám na ervený kíž. Krom 

školní slavnosti konány sbírky po mst. 

Letní 11. kvtna zaveden letní as. Hodiny posunuty o hodinu dopedu, aby se dne, jak náleží, 

as využilo. tvrtá válená pjka upisována s velkým nátlakem i na školní dti a sirotí 

pokladny. 

Konala se také sbírka zlata. Sebráno 

 

Bezmasé 

24. kus zlata. 

15. kvtna zavedeny lístky na tuky. Je veliký nedostatek masa a tuk, proto rozšíen poet 

dni 

bezmasných dn v týdnu na 3. 

21. listopadu zemel Frant. Josef I., jenž se konce nejstrašlivjší války, kterou svým 

† František podpisem zahájil – nedokal. 

Josef I. V listopadu konala se opt válená pjka. Starostm naízeno pod osobní 

zodpovdností, aby byla co nejvtší. Mstu uloženo upsati 10ero násobný obnos daní, což 

inilo 80.000 K. Penžním ústavm naízeno pispti 13 – 15. % vklad. 

Starosta Fiša navrhl, aby se pedepsané procento neupisovalo, což editelstvo schválilo 

vzhledem k tomu, že se jmním sveným nemže se tak lehkomysln hospodaiti. Le 

usnesení toto bylo místodržitelstvím zrušeno, dostavil se okresní hejtman, aby svým 

vlivem psobil a vyšetil, kdo proti upsání hlasuje. Starosta dostal dtku a pohroženo mu 

- 7 -


Deputace 

matek 

Pehlídky 

zásob 

Smr 

Ignáce 

Šmídka 

Fronty 

Zvon 

Vavín 

Projev 

eských 

spisovatel 

Stank 

pedsedou 

eského 

svazu 

Vdcové 

doma a za 

hranicemi 

Záplava 

papírových 

penz 

Ohe v 

Bystici 

potrestáním. Le starosta se nelekl, zajel k místodržitelství a energicky žádal, aby dtka 

byla odvolána, což se také stalo. 

Podobné cesty a deputace k úadm se množily. 

 

Jednu tklivou deputaci uvádl starosta msta k okresnímu hejtmanovi. 47. matek kladlo 

hejtmanovi malé dítky k nohám s poukazem, že je nemají ím krmit. 

1917. 

12. a 13. ledna konali uitelé prohlídky zásob. 

26. února byly vojenské pehlídky zásob. Nkteí lidé byli ze stálých pehlídek celí 

pestrašeni. Na obana Jana Kožíška složen popvek: Ta vojenská „pehlížka“, postrašila 

Kožíška. 

27. bezna vyžádala si válka ob. 

Ignác Šmídek, mšan z ís. 9., bál se, že bude odveden. Nebylo divu, byli odvádni muži 

od 18. do 50. let. 

Drahota, právní nejistota, denní rozilování psobily na nho tou mrou tísniv, že si vzal 

život. Utopil se ve studni za stodolou a to tak, že si pivázal na krk zahradní konev 

naplnnou železem, aby z vody nemohl vystoupiti. 

Nastávají hrozné doby! Ped každým obchodem a krámem fronta lidí, ponejvíce dítek 

školních. Stojí na chléb, na cukr, na tuky, na petrolej….. Mnoho se jich vrací, že 

 

se na n nedostalo. 

3. kvtna pijel monter, jenž ml odebrati nejvtší zvon bystický Vavín, ale souasn 

pišlo od ministerstva píznivé vyízení žádosti, aby byl Vavín mstu ponechán a 

odebrány zvony ostatní. 

Od 5. do 6. hodin zvonilo se všemi zvony naposledy. Tak krásn s ladné zvony zde již 

nebudou! 

Májový projev eských spisovatel byl prvním revoluním slovem eského národa. Kvt 

národa vybízel poslance pede zahájením íšské rady, aby se radji vzdali, nedovedou-li 

vybojovat to, co jim národ ukládá. 

Revoluní Rusko a vstup Ameriky do války osmloval novináe i politiky. 

30. kvtna pronáší pedseda eského svazu poslanec Stank s tribuny parlamentní ve 

Vídni, k níž hledly oi ciziny, že tužbou národa je eský stát se Slovenskem. 

Podobn promluveno na socialistickém sjezd ve Štokholm. 

2. ervence poslanci Kramá, Rašín, Klofá a j. propuštni na svobodu. Stávají se vdci 

národa doma, jako jimi byli Masaryk, Beneš, Štefánik a jiní za hranicemi. To se 

 

již všude vdlo. To byly radostné zprávy, které dávaly na chvíli zapomenouti na útrapy 

válené, na demoralisování lidu, zvlášt záplavou papírových penz. 

2. srpna. Ženy, jichž mužové jsou na vojn, dostávají velké vyživovací podpory. 

Smutným zjevem je, že mnohé z nich kupují zbyten látky, maso, husy a také líhové 

nápoje - a odvykají práci. 

6. záí se nasthovalo do Bystice 90 polských žid. Nabízejí velké peníze a skupují 

všecko. 

23. íjna vyhoeli u Elkner ís 333. 

17. prosince zase rekvisice obilí, mouky brambor. 

18. prosince dkovné bohoslužby za zachránní císae od utonut 

- 8 -


Tikrálový 

sjezd v 

Praze 

Písaha 

Jiráskova 

Starosti 

aprovizaní 

1918. 

6. ledna. Na Ti krále protestují eští poslanci v Praze proti míru v Brestu litevském, na 

nmž Rakousko nechce pipustiti sebeurení svých národ. Tento sjezd znamená souhlas 

domácí politiky se zahraniní. Nemluví se o Rakousku ani dynastii, otázka eská se 

prohlašuje za mezinárodní a odkazuje 

 

se na mírový kongres. 

10. bezna. Nastává úžasná drahota potravin a látek. Peníze nemají ceny, nikdo je nechce. 

Úedníci a uitelé, kteí mají nepatrný drahotní pídavek, mají velmi zlé živobytí, že se lidé 

diví, jak mohou vyjíti. 

13. dubna dal eský národ odpov hrabti ernínovi, který pronesl ostrou e proti 

echm, v níž byla slova: Bídný, ubohý Masaryk! 

Vidl 4/6 1924 

Jos.J. Herzog 

oresní školdozorce. 

Alois Jirásek pednesl slavnou písahu: Vytrváme, až pozdravíme samostatnost svého 

národa! 

Že s národní písahou souhlasil národ vidti z ohlasu jejího v eských mstech. 

28. kvtna pipojil se obecní výbor našeho msta jménem veškerého obývatelstva 

k slavnostní písaze Jiráskov. Protestoval pi tom proti všem snahám roztrhati eské 

království. Svým poslancm vyslovil úplnou dvru a Dr. Karla 

 

Kramáe a spisovatele Aloise Jiráska jmenoval estnými mšany našeho msta. 

15. ervna. Lidé stavli se do fronty na maso u Schwarzer již o 4. hod. ráno, akoliv se 

vydává až o 7 hodinách. 

24. ervna. pi odvodu koní dostal Prosecký z Domanína za kon 10.000 K, jiný rolník 

11.000 K. 

Válená doba obecnímu pedstavenstvu a zvlášt starostm tžké úkoly. Byli stále 

v nebezpeí, že je obanstvo bude považovati za denuncianty, nebo že se octnou na 

Špilberku. K domobraneckým pehlídkám vodili starostové hned 50. leté otce rodin, hned 

18. leté dti, že srdce bolelo. Z 48 bystických 18. letých uznáno schopnými pi odvodu 

v Jihlav 44. 

Velikou nepíjemností bylo opatování životních poteb pro obývatelstvo, zvlášt 

v mstech. Mouka byla na konec jen hoká jemenná a kukuiná, jako výpomoc 

pidlováni slaneci, sýr, marmeláda, sušená zelenina a p. Nejvtší snad nedostatek byl 

v mastnotách. Na kup pod rukou nebylo pomyšlení; požadovalo se za kg sádla až 100 K, za 

máslo 

 

60 – 80 K, za husu 80 – 90 K. 

Vydávány lístky cukerní, máslenky, mýdlenky, lístky na uhlí, na petrolej, na boty, na šaty. 

Budoucímu pokolení nepejeme, aby se neho podobného dožilo! 

2.íjna. Drama svtové války schyluje se ke konci. Uprosted záí nastala katastrofa 

bulharské armády prolomením fronty. 

Pedseda Stank odhaluje v parlament eskou duši bez petváky: lásku k legiím a 

vdcm za hranicemi, nenávist k nmeckým a maarským pánm Rakouska. 

- 9 -


Chipka 

Karlv 

manifest 

Osvobození 

Národní 

výbory 

Dkovné 

bohoslužby 

Národní 

shromáždní 

Píjezd 

presidentv 

Nadji na lepší budoucnost kalí epidemická nemoc – chipka. Poala áditi ve Španlsku 

a nazývá se proto chipkou španlskou . Zachvacuje celé kraje a mívá prbh povážlivý, 

koníc asto smrtí. I obývatelé našeho msta chipkou trpli, obecné školy naas byly 

zaveny. Obtí zákené choroby byly u nás vtšinou osoby mladé, jako uitelka zdejší 

Marie Uhlíová a manželka berního oficiála Hema Domanská 

17. íjna po porážce rakouského vojska na Pav vydává císa Karel manifest k národm 

rakouským, nabízí autonomii, 

 

chce zachrániti Rakousko, ale je pozd. 

Národní výbor eský odmítá tento špatný a pozdní present císaský a prohlašuje, že eská 

otázka je mezinárodní. 

28. íjna ohlásily v Praze noviny, že Rakousko oznámilo presidentu Wilsnovi souhlas 

s podmínkou, aby echm a Jihoslovanm dáno bylo právo sebeurení. Ihned prohlásil 

národní výbor v Praze samostatnost eského státu a ujal se vlády. ,,Jsme svobodni jsme 

volni, jsme svoji“ neslo se k Šumav i Tatrám. 

29. íjna slaveno osvobození v místech odlehlejších, také u nás v Bystici. Když noviny 

donesly radostnou tu zvst, nastalo radostné rozílení, jakého snad v Bystici ješt nebylo. 

Prapory národní jásav vlály na námstí i v ulicích, obané zanechali práce, ozdobovali se 

trikolorami a radostnou novinu druh druhu sdloval. Správce školy Jan Kípal oznámil 

velkou tu událost dtem, které súastnily se prvod mstem pi nmž zaznívaly naše 

hymny, jakož i po dlouhá tyi léta zakazované písn slovanské a vlastenecké. 

Veer uspoádán prvod opravdu velkolepý. Zúastnili se ho mladí i staí, hasistvo i 

Sokoli, všichni vlastenecky 

 

cítící obývatelé tohoto msta. S planoucími pochodnmi prošli jsme Starým mstem a 

námstím, pi emž shazovány znaky poroby, rakouští orlové a spáleny u kašny ernožluté 

prapory. 

V ele eského státu Národní výbor v Praze. Vydává první zákon, aby zachován byl 

poádek a úadováno podle platných zákon a naízení. 

Na udržování poádku zizovány byly národní výbory ve všech okresích.V Bystici 

pedsedou národního výboru byl uitel Karel Konený, ze 40 Sokol zízena národní stráž. 

4. listopadu konány v kostele dkovné bohoslužby na podkovanou za svobodu eské 

vlasti za hojného úastenství. 

14. listopadu sešlo se v Praze Národní shromáždní, 256 poslanc a osvdených 

národních pracovník, první svobodný eský snm. Dr.Kramá oznámil slavnostn, že 

dynastie Habsbursko – lotrinská pozbyla veškerých práv na eský trn. 

Prohlásil jménem všech náš stát za svobodnou eskoslovenskou republiku, jejímž 

presidentem zvolen jednomysln prof. Tomáš Garik Masaryk, náš osvoboditel. 

 

19. prosince vrátil se první president do vlasti. Den ten byl národním svátkem. 

Praha, jak nejlépe dovedla, vítala velikého vyhnance, osvoboditele a nyní vládce, vladae 

krve eské, jakého nebylo od vku Podbradova. 

I v našem mst uspoádána toho dne pkná slavnost, již pedcházelo veer v svtlení 

msta. 

O jedné hodin odpoledne byl prvod všech korporací a obývatelstva mstem, nato 

konáno slavnostní zasedání obecního zastupitelstva v sále hotelu, v nmž zahajovacími 

slovy starosty msta Edmunda Fiše a slavnostní eí správce škol Jana Kípala vysvtlen 

význam dne a životopis Masarykv. Na to námstí bystické pojmenováno námstím 

Masarykovým. 

- 10 -


Zrušení 

šlechtictví 

Volební 

ád 

est uiteli 

Ddkovi 

Kolkování 

bankovek 

Dávka z 

majetku 

ervený 

kíž 

Obchod se 

uvoluje 

Vyvlastnní 

velkostatk 

Lípa 

Svobody 

V msíci prosinci pijat zákon o zrušení šlechtictví. Z baron, hrabat, knížat stávají se u 

nás obané. 

Také pijat zákon o 8 hodinové dob pracovní, kterého se tovární dlnictvo dlouho 

domáhalo. 

1919. 

18. ledna zahájena mírová konference v Paíži na níž úast má i naše republika, nebo na 

ní bude teprve zajištna. 

 

Dr.Kramá a Dr.Beneš zastupují náš národ. 

31. ledna pijat nový volební ád do obcí. Starý volební ád rozdloval lidí ,,podle 

knoflík“ do tíd. Nový volební ád nezná bohatých a chudých, všichni obané, bez rozdílu 

majetku a pohlaví - mají stejné volební právo. 

9. února vzdána v zasedání obecního zastupitelstva povstáním poslední pocta v zajetí 

zemelému odb.uiteli Karlu Ddkovi, rodáku zdejšímu. 

Karel Konený uinil v témže sední návrh na zízení veejného domu s pojmenováním 

,,Masarykv dm“, v nmž by byla škola, ítárna, museum. 

25. února pijat zákon o kolkování bankovek. 

Vláda rakouská pesytila obany penzi papírovými a eho je mnoho, to vždycky oblaciní. 

Peníze papírové tak oblacinly, že za n nebylo možno nic koupiti. Ministr Rašín pojal 

plán odstraniti poloviku papírových penz z obhu aby jich bylo mén, aby nabyly vtší 

ceny. 

1. - 9 . bezna provádno okolkování bankovek v Bystici ze soudního okresu bystického. 

Bylo jich okolkováno za 4.miliony K. Polovika majitelm vrácena, poloviku 

 

zadržel stát jakožto nucenou pjku. Kolkování naše napodobily pozdji i jiné státy. 

1. bezen prohlášen rozhodujícím pro sepisování movitého i nemovitého majetku, aby 

uložena byla dávka z majetku a z pírustku za války. 

23. bezna na popud dcery presidentovy Dr. Alice byl zízen eskoslovenský ervený kíž, 

do jehož vínku poádány štdré dny od 23. – 30. bezna. Zúastnily se jich u nás všechny 

vrstvy lidu, sbíráno po mst, ve škole i v kostele a sebráno 1.100 K 

1. dubna uvolnn obchod uvnit hranic naší republiky domácím sádlem i máslem, mlékem, 

vejci, tvarohem i sýrem, ovocem i zeleninou. Pestává pomalu lístkování, bude lépe! 

16. dubna schválen zákon o vyvlastnní velkostatk ve prospch bezzemk, domka a 

malorolník. Majiteli velkostatku ponechává se 125 ha pdy , s lesem 250 ha , ve spojení 

s prmyslovým podnikem 500 ha pdy. Odinno má býti bezpráví poblohorských 

konfiskací, ale na prospch produktivnosti pdy to sotva bude. 

1. kvtna slaven svátek práce po celé republice. V Bystici na námstí tábor 

 

lidu za znané úasti z msta i okolí. 

Odpoledne o 1. hodin byla stromová slavnost a sázení ,,lípy svobody“ na pozemku, který 

tlocviná jednota Sokol koupila od velkostatkáe Mittrovského. Pole u výme 1 ½ ha 

koupeno za 2.400 K, bývalou hájovnu a zásobárnu díví (forotu) daroval velkostatká 

Mittrovský zdarma. Sokol upraví tam své letní cviišt a park. Prvod všech korporací i 

školní mládeže odebral se na místo slavnostní, kde po zpvu, deklamací a slavnostní ei 

správce školy Jana Kípala provedeno sázení lípy s piléhavými proslovy. 

- 11 -


† Štefánek 

Vpád na 

Slovensko 

Obecní 

volby 

Nov 

ministerstvo 

Lad.Vondruška 

do 

pense 

Ústava 

Branný 

zákon 

Volby do 

Národního 

shromáždní 

4. kvtna sítil se náš první ministr vojenství nad Bratislavou. Aeroplán shoel, Štfánik 

mrtev.Vracel se z Italie do osvobozené vlasti. Celý národ ve smutku hledí do hrobu 

jednoho z nejlepších svých syn. Byl mlád, bil se – a pak pad´! 

V kvtenu pepadlo maarské vojsko naše hlídky u Komárna, ku konci kvtna zaali 

útoiti na nkolika místech a pronikli hluboko do zem smrem ku Košicím. V republice 

naízena ástená mobilisace, Sokolstvo naídilo pro své lenstvo povinné odvody. 

Slovenské nebezpeí spojilo rozvadný národ v jeden celek, který se snažil rychle pomoci. 

Za 

 

pomoci francouzského vojska vpád maar odražen a na Slovensku zjednán klid. I nkteí 

bystití zúastnili se obrany Slovenska, 5. Sokol dobrovoln. 

15. ervna konaly se podle nového volebního zákona volby do obecního zastupitelstva. 

Konaly se v sále záložny po celý den. Byly 4. kandidátní listiny: národn demokratická, 

sociáln demokr. spojená s národ. sociality, lidová a obanská . Zvoleno 9. kandidátu 

strany lidové, 8. sociální, 7. obanské a 6. národn demokratické. 

26. ervna konala se volba 10. lenné mstské rady. Starostou zvolen 16. hlasy dosavadní 

starosta Edmund Fiša, proti 14. hlasm nár. demokracie a stran sociálních, které 

kandidovaly uitele Karla Koneného. Prvním námstkem Jos. Krásenský, druhým Adolf 

Koí. 

Po výsledku voleb pikroeno ku zmn vlády. Strany sociální a rolnictvo, jako nejsilnjší 

strany postaveny v celo republiky, vtšina ministr pipadla tmto stranám. Pedsedou 

sociální demokrat Vlastimil Tusar. 

12. srpna dán na svou žádost editel zdejších škol Lad. Vondruška do pense. 

 

Vedle úadu školního založil mstské museum, do nhož piln po mst sbíral pedmty 

ceny musejní. Opsal bohatý mstský archiv, který uveejoval v „Selském archivu.“ Pro 

mstskou kroniku poídil cenné záznamy z doby válené. 

28. íjna oslavován nezapomenutelný den ped rokem, kdy vrátila se nám svoboda. Má 

naše svoboda hojn nepátel zahraniních i vnitních. Ke stávkam, lichvám, ba i 

zlodjm pidružila se letos i píroda. 

V listopadu místo lisí padaly spousty snhové. Byli jsme pipraveni o mnoho brambor 

a epy cukrovky. Cukr, uhlí, sklenné výrobky jsou naše platidlo v cizin. 

24. – 27. prosince nejezdily vlaky. Za dvod uvádna úspora uhlí, což podivn psobí ve 

stát uhlím bohatém. Velmi málo se pomry za rok polepšily, pokud se týe mravní úrovn 

spoleenské, se za nové vlády zhoršují. Všeobecn se pociuje nechu ku práci, nedostatek 

poctivosti, který se projevuje na poštách i drahách. To vše je asi píinou, že naše mna 

klesá. Za naší korunu platí ve Švýcarsku 5 centim (halí). 

 

1920. 

29. února pijata Národním shromáždním ústava eskoslovenské republiky. Volební ád je 

založen podobn jako pi volbách obecních. 

7. bezna oslaveny narozeniny presidentovy u nás školní i veejnou slavností ve dvoran 

záloženského domu. 

19. bezna odhlasován branný zákon. Armáda naše iní 150.000 muž, vojenská služba 

bude 14. msiní. 

18. dubna konaly se volby poslanc do národního shromáždní vázanými kandidátními 

listinami. 

- 12 -


Pjky 

Knihovní 

rada 

Sokolský 

slet v Praze 

IV.tida 

mš.školy 

Veletrhy 

editel a 

ídící uitel 

Nové 

ministerstvo 

Drahota 

25. dubna byly volby do senátu podobným zpsobem, jenže volily osoby od 26. let. Pomr 

hlas byl u nás pi obojích volbách postejný. 

Pi volb do senátu soustedila u nás 

strana lidová 438. hlas, 

sociální demokraté 194. hlas, 

národní demokraté 180. hlas, 

strana živnostenská 143. hlas, 

strana agrární 90. hlas, 

eskoslov. socialisté 63. hlas, 

ostatní hlasy byly roztíštny. 

Bystice patí do volebního kraje brnnského. 

 

Podle výsledku voleb v republice budou zastoupeny ve vlád ti strany: agrární, sociální a 

lidová. 

15. kvtna. Republika potebuje penz a hodn penz a proto vypisuje státní pjky. První 

pjka (pjka svobody) byla rychle upsána, až pepsána. Druhá pjka šla již obtížnji. 

Nynjší tetí pjka vázne, což není svdectvím dvry. 

13. ervna 1920. ustavila se knihovní rada, jejímž úkolem jest zaíditi veejnou obecní 

knihovnu, jak zákonem povinna jest uiniti každá obec. Krom povinného píspvku 

obecního ron 50 h na obývatele odevzdalo msto knihovní rad knihovnu Pflégrovu. 

26. – 30. ervna konal se v Praze první slet Sokolstva ve svobodné republice. Úastník 

bylo nad 100.000, hosté z Francie, Anglie, Ameriky. I bystití Sokoli se hojn zastnili. 

Slet vyznl mohutným národním nadšením. 

1. záí rozšíeny zdejší mšanské školy o tvrtou tídu. Je to velká výhoda pro msto a 

okolí, nebo umožuje se žatstvu pístup k mnoha povoláním, která vyžadují absolvování 

IV. tídy. 

12. záí oteven v Praze veletrh na eské i 

 

cizozemské vyrobky. Veletrhy byly dosud ve všech velkých mstech Evropy, jen Praha za 

Rakouska opomíjena. I naší obchodníci zajeli si na veletrh. 

29. záí. Jelikož v Bystici pod jednou správou bylo tvero škol s expositurou 

v Leseovicích, žádala místní školní rada o rozdlení škol za úelem usnadnní správy. To 

se také stalo a od poátku školního roku 1920/21. bude editel škol mšanských a ídící 

uitel škol obecných. 

editelem zdejších mšanských škol jmenován dosavadní správce Jan Kípal a správcem 

škol obecných uitel Karel Konený. 

30. záí nastala zmna ministerstva. Odstoupil pedseda ministerstva Vl. Tusar a s ním 

veškeré ministerstvo. Pedsedou se stal Josef erný, správce zemské politické správy 

v Brn. Máme ministerstvo úednické. 

Ministerstvo úednické ukazuje, že není vše v demokratické republice v poádku, že je 

potebí nápravy. 

Zejména nepovoluje drahota. Pedválená cena zdá se pohádkou proti dnešní: 

1 kg hovzího masa v roce 1914. za 1 K 80 h nyní 20 K, 

1 kg másla v roce 1914. za 3 K 20 h nyní 50 K, 

 

kopa vajec v roce 1914. za 4 K 80 h dnes za 100 K, 

1 kg mýdla v roce 1914. za - 77 h dnes za 36 K, 

košile v roce 1914. za 7 K - h dnes za 80 K, 

oblek v roce 1914. za 70 K - h dnes za 1400K, 

pár bot v roce 1914. za 16 K - h dnes za 240K, 

- 13 -


Výstava 

ovece 

Komunistický 

vzdor 

Sítání lidu 

Choroba 

presidentova 

Karel 

Habsburk v 

Maarsku 

Telefon 

Mrazy a 

sucha 

Dm, který díve patil Fr. Schwarzerovi ve Fortn, prodán ped válkou za 14.000 K, nyní 

prodán týž dm za 120.000 K. 

17., 18. a 19. íjna uspoádána v sále záloženského domu okresním hospodáským spolkem 

zdailá výstava ovoce a zeleniny zdejšího kraje. Podiv budilo, jak pkné ovoce rodí náš 

chladný kraj. Záliba pro pstování ovoce nyní tak drahého vzrstá. 

14. listopadu uspoádal uitelský spolek bystický v sále záloženského domu oslavnou 

schzi na pamt 250. letého úmrtí Jana Amosa Komenského. Oslavy národních velikán, 

díve zakazované, tší se u nás též hojné úasti. 

13. – 18. prosince propukl komunisticko – bolševický vzdor v echách a na Morav. Zaal 

nucenými stávkami a vzpourou proti stávajícímu ádu a zákonm. Hlavním stediskem 

bylo Kladno v echách a Oslavany na Morav. Rázným zakroením úad byla vzpoura ve 

tech dnech potlaena a o vánocích byl zase klid. 

 

Vznikla penášením divokých moderních hesel k nám a podporovali ji vnjší i vnitní 

nepátelé republiky. 

1921. 

15. února. V celé republice provedeno bylo sítání lidu. V Bystici konalo se sítání dm 

od domu ve dnech 16., 17. a 18. února a napoítáno 2 337. lidí, ve Dvoištích 158 lidí, tedy 

úhrnem 2 .495. obývatel. Ubylo za poslední desítiletí 198. osob. Úbytek jeví se v celém 

hejtmanství. Následek války a sociálních pomr. Co do náboženství, vystoupili nkteí 

obané z církve ímsko – katolické a zstali bez vyznání, nkteí vstoupili do nové církve 

eskoslovenské, která po pevratu vznikla. Obas konají se ve škole nebo v záloženském 

dom bohoslužby evangelické a eskoslovenské. 

3. bezna. Z velkostatku Vladimíra Mittrovského bude rozparcelován dvr Domanínek a 

Skály u Lhoty. 

7. bezna. Prožili jsem chvíle úzkosti. President Masaryk se vážn roznemohl a byl po celý 

msíc upoután na lžko. K radosti národa eskoslovenského choroba pechází, takže mohl 

ke svým naro 

 

zeninám píjmouti zástupce vlády a vyslanstev. 

5. dubna. Karel Habsburk ujel o velikonocích ze Švýcarska, kamž se odsthoval v roce 

1918., aby zkusil štstí v Maarsku. Zakroení Malé dohody úinkovalo dobe a 

spolehliv. Dne 5. dubna odjíždl Karel zpt do Švýcar. 

1. kvtna. Po delším vyjednávání domohla se Bystice telefonického spojení se svtem. 

Zas krok ku pedu, který obanstvo a zejména etní zdejší obchodníci vítají. Druhou 

dobrou vymožeností bude elektrické osvtlení našeho msta. Mstská sí je poízena, 

vedení dm od domu, žárovky a lustry, po pipojení s elektrárnou oslavanskou bude 

Bystice elektricky osvtlována a doufáme, že lépe než Žár. 

19. ervna. Po parném kvtnu nastal erven s mrazy. 19. ervna zmrzly brambory, 

zelenina, kee, stromy. Na vod byl ledový škraloup. V ervnu mrzlo, v ervenci a srpnu 

nebývalá vedra. Nesprchlo po tyi týdny a teplomr ukazoval až 47˚ C. V první polovici 

srpna, kdy jindy u nás žn poínaly, sklízeli mnozí již ovsy. 

1. ervence zaveden na železnicích den o 24. hodinách. 

29. ervence rozpoutala se v noci boue, ale jen vtrná. V blízkých Rosochách uhodil 

 

blesk a pi velkém vtru vyhoelo do základ 8. stavení. 

- 14 -


Mniška 

Nové 

ministerstvo 

Valuta 

† školnice 

Horaciusová. 

Elektrické 

osvtlení 

Kopš domu 

na školu 

† Karel 

Habsburk 

Létadla nad 

Bysticí 

Jiný škdce nás tohoto léta ješt navštívil, noní motýl bekyn sosnová – zvaná mniška. 

Objevil se náhle po všech lesích eskomoravské vysoiny. Žravé housenky staly se 

nebezpeím naších jehlinatých strom. U nás rychle sbírány a nieny. Na Bysticku za 

málo dní znieno jich ¼. milionu. 

1. íjna. Po roním trvání odstoupila vláda úednická a nastoupilo ministerstvo 

parlamentární, jehož pedsedou jmenován ministr zahranií Dr. Ed. Beneš. 

23. íjna podnikl Karel Habsburk se svou manželkou Zitou vzdušný výlet ze Švýcarska do 

Maarie. Pistál v Šoproni. Chtl v ele vojska vtáhnouti do Budapešti a ujmouti se vlády. 

Malá dohoda naídila ástenou mobilisaci a Maai se lekli. Anglická lo odvezla Karla 

do msta Funchalu na ostrov Madeie. Naší mobilisovaní vrátili se brzy dom. 

25. íjna. Vnitní bída a hospodáská slabost stát jeví se znehodnocením jejich papírových 

penz na svtovém trhu, emuž se íká špatná valuta. Špatná je i naše nynjší valuta, nebo 

 

se platí za 1 dolar 95´50 K. 

1. listopadu uvolnn obchod s cukrem. Zas o jednu – enku mén. 

8. listopadu zemel nejvtší básník Slovenska Pavel Hviezdoslav, jenž se dokal svobody a 

sjednocení, po nmž ve svých verších tolik toužil. 

10. listopadu zemela náhle manželka školníka Marie Horaciusová. 

Manžel její pro staí a churavost požádal za propuštní ze služby školnické, kterou zastával 

se svou manželkou po 30 let. Novým školníkem ustanoven Rudolf Neumann, krejí 

z Bystice. 

1922. 

7. ledna veer zahájeno elektrické osvtlení. našeho msta proslovem starosty Edmunda 

Fiše ped mstskou radnicí. Elektrickým osvtlením uinn potšitelný krok ku pedu. 

Ozauje nejenom píbytky, námstí a ulice, osvtluje též cestu ke vzdálenému nádraží, 

které se za osvtlení zdá bližším. 

16. února usneslo se obecní zastupitelstvo jednomysln, aby na místo navrhované 

pístavby patra na zadní školní budov koupen byl od velkostatkáe Vladimíra 

Mittrovského 

 

dm ís: 11., který svou dkladností a polohou vyhoví prozatímn úelm školním. 

Starosta msta zplnomocnn jednati o koupi domu toho, kteráž také uskutenna za 

180. 000 K. Nedostatenost školních budov pociuje se v našem mst adu let. Mají naše 

školy žatstva mnoho; rádi vzpomínají bývalí žáci a žákyn na mšanské školy v Bystici, 

jimž by se srdce páli lepších místností. Není kreslírny, není vhodné tlocviny ani 

editelny, o kabinetech ani nemluv. 

Také musejní sbírky ekají na vhodnjší umístní. 

† Karel Habsburk 

1. dubna zemel ve Funchalu na ostrov Madeie poslední císa rakouský Karel I. a byl tam 

také pohben. Bývalá císaovna Zita usadí se nyní ve Španlsku. 

Od roku 1914. ubylo 24. panovnických rodin. 

15. dubna zavedeno pravidelné poštovní spojení létadly mezi Prahou a Bratislavou. Let 

trvá 3 ½ hod. Létadla dopravují i cestující. Nad naším mstem peletuje každý týden 

aeroplán. 

1. kvtna vstoupí v platnost zákaz piva a vína mládeži do 16 let, koalky, liké 

r a rumu do 18 let. Kéž by byl zachován! 

 

- 15 -


Naše valuta 

se lepší 

Koupelka 

Poplatek z 

míst 

Malý 

školský 

zákon 

Slet 

Orelstva v 

Brn 

Zmna 

vlády 

Obecní 

rozpoet 

15. ervna: Sousední Rakousko a zvlášt Víde prožívá dobu velkého rozechvní. Cena 

penz ustavin klesá, což má za následek nesmírnou drahotu. Chléb stojí na p. 1 400 K. 

Dlník bez práce dostává týdenní podpory v nezamstnanosti 30.000K, metrický cent uhlí 

je za 10.180 K. Naše koruna, která cenna byla v Curychu 10.centim, stoupla až na 18. 

Dostaneme za ni 2.600K rakouských. 

Tím, že se lepší kurs naší koruny, klesá vývoz naších tovar za hranice. Státy s nízkou 

valutou, zvlášt Rakousko a Nmecko, nemohou u nás nakupovati. Jsou tedy eské 

výrobky pro naše sousedy drahé. Zboží zstává ve skladištích, továrny pestávají pracovati 

a propouštjí dlnictvo. 31.000 nezamstnaných je podporováno státem. 

25/4 25 

Jos.Herzog 

25. ervna: místní školní rada užívajíc zákona o vyvlastnní velkostatk, koupila od 

velkostatkáe Vlad. Mittrovského kus louky (10 a) na potoce za Louckým mlýnem za 412 

K, aby tam byla upravena koupelka pro žatstvo, po pípad pro dosplé. To je také jedna 

bolest našeho msta, že nemá vhodného híšt ani koupelky. Ped nkolika lety uinn 

pokus s koupelkou pod Horou, zašla. Snad bude nynjší pokus za Louc 

 

kým mlýnem šastnjší a trvalejší! 

24. ervna stanoven poplatek z míst o trzích: 

za boudu regály opatenou 6 K, 

z kramáské boudy 2 K, 

z pjeného prkna 1 K, 

zelinái z místa 1 K, 

obuvníci z ráhna 1 K, 

hrníi z místa 4 K, 

z kon 6 K, 

z kusu hovzího dobytka 4 K, 

z ovce nebo kozy 1 K, 

z kusu erného dobytka 2 K, 

ze selete 

1 K 

13. ervence vydán nový zákon v školách obecných a mšanských, t. z. malý školský 

zákon. Hlavní zmny proti dívjšku jsou: Zrušují se úlevy, každý žák musí choditi plných 

8 let do školy. Zvyšují se pokuty pro nedbalou návštvu školy. Zavádjí se nové vyuovací 

pedmty, a to vyuování obanské nauce a výchov a runí práce i pro chlapce. Rodim 

ponechává se na vli požádati, aby dti jejich byly zproštny vyuování náboženského. 

Krom náboženství katolického a evangelického jsou též 

 

žáci nového náboženství eskoslovenského, které dojíždí vyuovati fará eskosl. církve ze 

Stražku. 

15. srpna konal se v Brn velký slet Orelstva, jehož s súastnila také orelská jednota 

bystická, ped pl rokem založená. leny jejími jsou píslušníci strany lidové. Cviení a 

schze konají v dom Marie Jandové ís: 67. 

8. íjna nastala zmna vlády. Ministerským pedsedou jmenován poslanec Ant. Švehla. Dr. 

Beneš zstává ministrem zahranií. 

25. listopadu schválen obecní rozpoet na rok 1923. 

Poteba iní 166. 215 K. - 

úhrada iní 112. 621 K. - 

schodek iní 53. 594 K. - 

Na úhradu schodku pirážky 114 % k domovní a inžovní dani, 346 % k ostatním daním. 

- 16 -


† Josef 

Veselý 

Atentát na 

Dr.Rašína 

Lad.ermák 

segretáem 

Smrt Dr. 

Rašína 

Protest 

proti drahé 

doprav 

† Antonín 

Polnický 

Smrt choti 

presidentovi 

† JUDr. 

Per. Fiša 

Dar mstské 

spoitelny 

dtem 

Odhalení 

pamtní 

desky 

18. prosince zemel zdejší mšan, len obecního zastupitelstva a místopedseda místní 

školní rady, Josef Veselý, jenž pro milou povahu tšil se všeobecné vážnosti. Odkázal 

mstu 400 K, aby úroky z nich vnovány byly na vánoní stromek pro zdejší chudé dítky. 

ástka tato uložena ve spoiteln jako nadace Josefa Veselého. 

1923. 

5. ledna proveden na ministra financí Dr. Al. Rašína atentát. Mladík Josef Šoupal; úedník 

pojišovny, vypálil na nho 

 

ránu z revolveru a tžce ho zranil. 

24. ledna jmenovalo obecní zastupitelstvo jednomysln dosavádního prozatimního 

tajemníka Lad. ermáka definitivním sekretáem. Úad tajemnický zastává od 6. záí 1921. 

po odchodu Emila Horaciusa do služeb finanní stráže 

18. února zemel po šestinedlním utrpení Dr. Alois Rašín, jeden z nejenergitjších muž 

a budovatel naší samostatnosti. 18. letý nerozvážný mladík pipravil stát o nejlepšího 

národohospodáe, jenž znal jedinou cestu k ozdravní republiky: Pracovat a šetit! 

25. února protestuje obecní zastupitelstvo proti omezování jízdy na trati Nmecký Brod – 

Tišnov a žádá zavedení tarifu jako na velkých tratích. Je doprava v našem chudém kraji o 

100 % dražší než jinde. Zboží zaíná se dopravovati radji povozy, osoby automobilem. 

11. bezna. Zákená chipka vyžádá si as od asu i v našem zdravém vzduchu obti. 

Podlehl jí po týdenní nemoci mšan zdejší Antonín Polnický, dlouholetý len obecního 

zastupitelstva, pedseda místní školní rady, inný adu let v péi o sirotky, o jejichž dobré 

umísování se otcovsky staral. 

26. bezna ustanoven mstským lékaem M.U.Dr. Silvio Koenig z Brna. Budou tedy 

v mst dva lékai, jako bývali. 

13. kvtna zemela v Lánech, letním 

 

sídle presidentov, manželka jeho Karla Masaryková, paní vzácná a ušlechtilá. Je 

pochována na prostém venkovském hbitvku mezi eským lidem, jemuž se obtovala po 

boku svého velikého muže, jsouc mu vrnou družkou a oporou. 

9. kvtna zemel brnnský advokát J.UDr. Peregrin Fiša, rodák Bystický. Od mladých let 

byl horlivým Sokolem. Byl pes 30 let starostou Sokola brnnského a nkolik let starostou 

moravsko-slezské obce sokolské. Deputace z našeho msta zuastnila se pohbu váženého 

a oblíbeného svého rodáka. 

20. ervna vnovala mstská spoitelna v Bystici pro každou tídu soudního okresu 

bystického vkladní knížku s poátením vkladem 10 K., která má býti odevzdána 

nejpilnjšímu a nejhodnjšímu žáku. Projevila tím ušlechtilou snahu odmovati pilné 

žáky a nabádati šetrnosti. 

5. ervence odhalena na mstské radnici pamtní deska, vnována bystickými obany 

rodákm, kteí padli ve svtové válce. Je jich 31, jména jejich jsou do desky vyryta. Desku 

zhotovil brnnský socha Racek za 8. 000 K, které uhrazeny píspvky spolk, obce, 

penžních ústav a veejnou sbírkou. 

Pi pkné slavnosti, jíž se zúastnili zástupcové úad i spolk bystic 

 

kých zapl pvecký odbor Sokola Smetanovo Vno, promluvil procítnou e Fr. Huta, 

odb. uitel ze Žáru, naež odevzdána deska do ochrany msta. 

- 17 -


Oslava 

Husova 

25.výroí 

Sokola 

Prodej 

koupeného 

domu 

Zemtesení 

v Japonsku 

Ohe ve 

Zlatkov 

Volby do 

obecního 

zastup. 

Volby 

obecní rady 

Na veer téhož dne poádala strana eskosl. socialist se Sokolem oslavu Husovu. Na 

suchém kopci promluvil legioná Palán, pálena hranice, naež odebral se prvod do msta 

k pamtní desce, kde zapna píse „Kdo jste boží bojovníci.“ 

29. ervence oslavoval bystický Sokol 25. výroí svého založení. O 1. hodin byl koncert 

hudby na námstí, o ½ tetí prvod na cviišt, kde provedeno veejné cviení. Z prvních 

38. len ped 25. lety vzrostla jednota – zvlášt po válce na 169. len mimo dorost. 

Krom cviení pstuje všechny obory sokolského snažení. Má odbor pvecký i hudební, 

poádá divadla, koncerty a pednášky, otvírá veejnou ítárnu ve školní budov. 

15. srpna. Potšující je zjev, že ubývá v republice nezamstnanosti. Zejména továrny 

textilní pracují pln. To pozorujeme v blízském Víru, kde mnozí dlníci bystití pracují. 

Dosti lidí zamstnává stavitel Boh. Huta na dvou pkných budovách v Bystici. Je to vila 

na horním 

 

konci námstí a pestavný mlyn Vašínv (díve Traplv) na Starém mst. 

30. srpna usnáší se obecní zastupitelstvo, aby koupený dm ís: 11 i se zahradou byl 

prodán státu pro úely okresního soudu za cenu takovou, za obec dm koupila 

s pipotením poplatk pevodních. 

1. záí oznamují noviny zemtesení v Japonsku, jakého neznají djiny. Celá msta jsou ve 

zíceninách, zvlášt Jokohama a Tokio, statisíce mrtvých, škoda ohromná. Je teba pomoci 

všeho cítícího svta a také eskoslovenského svta pi vzpomínce, jak pátelsky a obtav 

pijímali Japonci naše legionáe. 

Osvtový svaz konal pednášky ve prospch postižených a mstská spoitelna vnovala 

14. záí o 2. hodin odpoledne vypukl ohe ve Zlatkov. Dlouhé sucho a silný vítr ohe 

podporovaly. Dostavilo se záhy 8. hasiských sbor ku pomoci, ale pec shoelo do 

základu 5 chalup a 3. stodoly. Krom dvou rolník postíženi chudí lidé zlatkovští. Mstská 

spoitelna poskytla pohoelým 500 K, Okresní záložna 300 K, dti bystických škol 

sebraly 365 K na zmírnní bídy. 

16. záí konaly se volby do obecního zastupitelstva. V Bystici byly 3. kandidátní listiny a 

to stran sdružených (nar.de 

 

mokracie, agrární a eskosl. socialist), strany lidové a strany živnostenské. Všech voli 

1417, volilo však jen 1272, 17. lístk neplatných. Volební íslo 41. Strany sdružené 

obdržely 509 lístk a 12 mandát, strana lidová 407. lístk a 10 mandát, strana 

živnostenská 340. lístk a 8 mandát. 

18/VI.1926 

Inn Vaculík 

ok.škol-insp. 

4. íjna. Zaala v Bystici a okolí jízda ale i doprava automobilová. Automobilem 

dopravuje do Bystice zboží zásobovací spolek „Vela“, automobilem dje se doprava 

mouky z Brnnce. Pod nákladním automobilem firmy Fr Doubek z Brnnce sítil se most 

na silnici z Víru do Bystice (pod sv. Janem). Neštstí se nestalo. 

5. íjna odpoledne konala se volba obecní rady. Když strana lidová vyhradila si prvního 

námstka a strana živnostenská druhého, zvolen 11. z 12 odevzdaných hlas starostou 

msta Edmund Fiša, který úad starostenský od r. 1899. nepetržit zastává a je nejen 

mšanem, ale i estným obanem bystickým. Prvním námstkem Josef Krásenský, 

druhým Frant. Veselý. 

12. - 20. íjna zaveny zdejší školy, jelikož školní dti šíily spálu. 

17. íjna sledována se zájmem návštva našeho presidenta v Paíži. Na všech 

francouzských školách promlouvalo se toho dne o eskoslovensku. Z Paíže do Bruselu a 

odtud do Londýna. Všude nadšené vítání. 

- 18 -


Rozvrat v 

Nmecku 

Národní 

svátek 

Dukáty 

Obecní 

rozpoet 

Lenin - 

Wilson 

Nejhojnjší 

píjmení 

 

24. íjna. Aby nemuselo Nmecko po prohrané válce platit, rozvrátilo své hospodáství. 

ísla ukazují, jak rozvrat pokrauje: 

v lednu 1922. stálo 100 marek 32 K 

20.íjna 1922. bylo 100 marek za 85h, tedy 1 000 marek za 85 K 

dnes je 1 000 000 marek za 8hal, tedy 10 miliard za 8 K. 

Samo ovšem se tím trestá, vzrstá strašliv drahota a nejhe se vede lidu pracujícímu. 

Celý stát zmítá se bouemi a zápasy sociálními. 

28. íjna slaven národní svátek a ptiletí svobody okázaleji i v Bystice. Prapory vlály 

s etných budov, veer sokolské divadlo, jehož výnos vnován na sirotky. Dtský den 

v republice spojen s národním svátkem. Na Starém mst postavena máj a slaveny hody. 

Tancování však k národnímu svátku nepiléhá. 

8. listopadu objevily se za okny mstské spoitelny a ve výkladním okn Štpánkov první 

naše zlaté mince, dvojdukáty a dukáty, které si možno po 120 K spatiti 

12. listopadu rostly chutné híbky v takovém množství, že je lidé na prodej nabízeli. 

2. prosince prodán dm na námstí ís: 66. Koupil jej zdejší lékárník Jan Svaina za 

60 000 K. Mírová cena byla 16 000 K, jenom že musí, kdo koupí dm, ekati, až se 

nájemníci vysthují. Je i u nás stále velká nouze o byty a zákon nájemníky chrání. 

15. prosince. Okresní záložna v Bystici odmuje hodného žáka každé tídy v bystickém 

 

okrese knížkou s vkladem 10 K. Odmovati pilnost a nabádati ke spoivosti je 

chvályhodný in našich penžních ústav, který v našem mst dorostu ponese ovoce 

dobré. 

27. prosince. Obecní rozpoet na rok 1924. 

Poteba: …………………….172 630 K 

Úhrada:……………………...130 208 K 

Schodek: …………………...42 422 K 

Pirážky: 114% k domovní a inžovní dani vynesou 5 334 K. 

Pirážky: 260% k ostatním daním 37 221 K. 

Proti roku minulému jsou pirážky k ostatním daním znan menší. 

1924 

1. ledna. Kruté mrazy a vánice na eskomoravské vysoin, zaaly na Boží narození a 

trvaly pes týden. Noní mrazy dosahují až 30° pod nulou, vichice stíhá vichici. Žákm 

zamrzá inkoust v kalamáích. Ková Šejnoha z Karasýna bral se podveer z Bystice. 

Zabloudil a ráno ležel opodál silnice polozmrzlý. Žák Skipský z Píseného jdoucí ráno do 

školy ho zpozoroval, bžel do Ždánic pro sán, jimiž ková odvezen a pi život zachován. 

15. ledna. Okresní soudce Viktor Kousal, který pes 10. let u zdejšího okresního soudu 

psobil, nastoupil soudcovské místo v Jihlav. Jeho nástupcem stal se Rudolf Polnický, 

dosud soudce v Novém Mst. 

 

5. února. Zemel Lenin – Uljanov, osobnost historická, nejvtší revolucioná všech dob, 

budovatel ruského komunismu. Ve svt západním zemel Woodrov Wilson, dvacátý osmý 

president Spojených stát, osvoboditel potlaovaných národ. Z bystických úad vlály 

smutení prapory. 

6. února zemel dlouholetý školník bystický Antonín Horatius, který od smrti své 

manželky žil 2 léta z pense místní školní radou poskytovanou. Ztrácí se s ním z Bystice 

jméno Horacius, které tu poetn nikdy zastoupeno nebylo. Z píjmení nejhojnjších je 

- 19 -


Vlak nejzdí 

pro vánice 

Ptiletí 

erveného 

kíže 

Jarní 

poasí 

Prvody 

Orl 

Oslava 

Smetanova 

Ohe ve 

Zlatkov 

Fortna 

Píznivý 

máj 

Obsil se 

Miná 

Pkná 

úroda 

Hasiské 

slavnosti 

nyní Svoboda. Je v Bystici 12 Svobod, které rozlišují podle kestních jmen, zamstnaní i 

obydlí. Je zde Karel Svoboda, Honza Svoboda, Metyn Svoboda, Teodor Svoboda, Josef 

Svoboda, kaplan Svoboda, písa Svoboda, holi (pucifous) Svoboda, hlída Svobudek, 

Svoboda na Holbovce, Svoboda u notára. 

7. února celý leden byl snžný a mrazivý, na poátku února jsou vánice snad ješt 

divoejší. Nejenom porušují vedení elektrického proudu, že svtlo pomrkává a hasne, ale 

zamezují jízdu vlakem mezi Bysticí a Žárem. Vlak z Brna jezdí jen do Bystice. Po 4. 

dni nepojede ke Žáru, jsou závje až 6 metrové. 

23. února pipadlo ptiletí eskoslovenského erveného kíže. Vzpomenuto blahodárné 

innosti lidumilného spolku po vší re 

 

publice. Do Bystice pijela lékaka a pednášela školní mládeži. Veer byla pednáška pro 

dosplé. 

1. bezna strážníci našeho msta opateni jsou kauukovými obušky ( pendreky). 

21. bezna na první jarní den mrzlo, až se jiskilo, snhu dost, mládež se klouzala, 

sákovala, lyžaila. Po prvním jarním dni nastala obleva, jako by jaro chtlo zaíti podle 

kalendáe. Ale netrvalo dlouho, zafiel severák zas a ješt 10. dubna byla naše krajina pod 

tlustou vrstvou snhovou. Hospodái pedvídají pozdní rok. 

23. bezna poádali slepci z Chrlic v hotelu Záložna divadelní pedstavení. Takového 

divadla u nás ješt nebylo, návštva veliká. 

18. dubna na Velký pátek a Bílou sobotu chodí jako stráž k Božímu hrobu lenové Orla, 

zastávají tím úkol dívjších vojenských vysloužilc. Podobn zastují se prvodu o 

vzkíšení a Božím tle. 

28. dubna pod protektorátem mstské rady provedena v hotelu Záložna zdailá oslava 

tvrce eské hudby Bedicha Smetany. Z pednášky dobe nacviených sbor a sehraných 

hudebních skladeb poznalo obecenstvo umní Smetanovo. 

29. – 30. dubna konaly se odvody v Bystici z bystických 51. branc odvedeno bylo letos 

21. 

 

7. kvtna vypukl o 9. hodin veer ve Zlatkov zase ohe, který strávil stavení rolníka 

Havelky, jeho stodolu a stodolu sousedovu. Ohe byl patrn založen, ale pachatel 

nezjištn. Druhý den piveden byl do vyšetovací vazby Havelka ale po nkolika dnech 

propuštn na svobodu. Po pl roce druhý ohe ve Zlatkov! 

19. kvtna ulice do námstí Fortna, svdící svým názvem, že byla Bystice kdysi 

opevnna, rozšiuje se až po samé domy. Získává se tím vjezd do msta i pohled od eky 

na námstí. 

28. kvtna vlhký a studený byl duben, že budil obavy hospodá, ale msíc máj byl pírod 

naší velmi pízniv: vlhký a teplý. Vše se spravilo, vše bují takka ped oima. 

30. kvtna obsil se v obecním vzení oban zdejší Antonín Miná, jenž ped tím pobil 

svoji ženu. Manželé Mináovi žili po dlouhá léta v panské zásobárn (forot). Miná byl 

alkoholik, v opilství svoji hodnou ženu týral. 

28. ervna. jako kvten, stejn byl i erven našemu horáckému kraji velmi pízniv. Nebylo 

mraz, které škodívají bramborm a žitu v kvtu, vláha dostavila se vždy v pravý as. 

Úroda je tak pkná a slibná, jak nebyla po kolika let. 

5. a 6. ervence byly pro naše msto dni slavnostní. Poádána byla oslava 50. letého trvání 

do 

 

brovolného sboru hasiského s oslavou trvání VI. župní jednoty hasiské Vilímovy. 

Ke dnm slavnostním se hasistvo piln pipravovalo. Skoro denn svolávala trubka ke 

cviením na sokolském letním cviišti, byly pednášky ve škole i v hotelu. Souasn 

- 20 -


Ukonení 

výstavy 

Fišv fond 

Svcení 

zvon 

Zmny u 

soudu 

s jubilejními dny hasiskými uspoádána byla v místnostech školních výstava emeslnická, 

pokraovací školy, sociální pée, musejní a výstava kursu kuchaského. 5. ervence byla 

výstava otevena. Nutno piznati, že byla dobrým pouením pro lid z Bystice a okolí a 

dobrou reklamou našeho živnostnictva. Zvláštní pozornosti tšila se výstava starožitností. 

Veer téhož dne mli jsme pkný požitek hudební pipravený velkým vojenským 

koncertem za spoluúinkování pvckého sboru Sokola ve dvoran hotelu Záložná. 

Pojednou objevila se zá nad Rozsochami, hoelo! Nkolik našich hasi opustilo koncert, 

spchali za povinnosti. Vyhoel statek rolníka Vostrejže z Blažejovic. 

Rušno bylo u nás zvlášt 6. ervence. Msto ozdobené prapory vítalo hasiské sbory, které 

provedly seazení u Smichova a zahájily mohutný prvod (1300 len) na námstí ped 

radnici. Slavnostní fan fáry ohlásily píchod našeho jubilejního 

 

sboru. Pvci zapli „Vno“, naež následovalo uvítání starostou msta, starostou župy, 

rozdílení diplom za dlouholetou innost, slavnostní e a tení prvního protokolu zdejšího 

sboru ped 40 lety. Na to bystický sbor blahopál svému jubilantovi hasiskému, 

starostovi Fišovi a pipojil ku svému pání dar, obraz jubilantv v hasiském stejnokroji. 

Starosta Fiša pijal s pohnutím dar a vele dkoval za poctu jemu a hasistvu prokázanou. 

Následoval koncert na námstí a odpoledne prvod na sokolské cviišt, kde proveden 

ustanovený program. Slavnostní den ukonen byl vnekem v hotelu za libých zvuk 

vojenské kapely. Starostovi msta Edmundu Fišovi vnován byl pkný lánek v hasiském 

asopise Rozhledy. 

13. ervence o 5. hodin odpoledne ukonena byla výstava proslovem editele Jana Kípala 

a národní hymnou, kterou na školním dvoe zahrála místní kapela, koncertující poslední 

výstavní den na námstí a na školním dvoe. Dopoledne byl sjezd živnostnictva ze 

Žárska, Novomstska i Tišnovska na nmž promluvil poslanec Andl pknou e, jejímž 

obsahem bylo, že každý stav pomoci si musí pedevším sám dobrou prací, vzdláním, 

organizací. 

V msíci ervenci dokonal životní pou zemský školní inspektor Antonín Kunz, rodák 

bystický. Pro eské školství na Morav vykonal mnoho. 

 

8. srpna. mstská spoitelna ocenila 25. letou innost starosty msta Edmunda Fiše jakožto 

pedsedy mstské spoitelny vnovala 10 000 K na fond, jenž ponese jméno jubilanta a 

jehož úroky budou vnovány chudým tohoto msta. 

Vzrst mstské spoitelny nejlépe vyjadují ísla. 1. ervence 1890, kdy byla spoitelna 

zízena, byl poet vkladatel 47, vklady inily 14. 969 zlatých, vlastní jmní iní 91 zl. 90 

kr. 

Koncem roku 1924 je poet vkladatel 4. 602, vklady iní 17, 261. 855, 81 K, vlastní 

jmní 918. 279, 55 K. Je mstská spoitelna chloubou msta a jeho mecenášem. 

10. srpna bylo neobyejn živo v Bystici. Bývá tu o pouti vavinecké vždy dosti živo, ale 

tentokráte dosti velké námstí nestaovalo. Krom poutních bud s cukrovím a ovocem, 

kolotoe, byly na námstí houpaky, varieté a zvinec. Konalo se též slavnostní svcení 

zvon, vybudovaných sbírkami a darem preláta Karla Schustra, rodáka zdejšího, který sám 

zvony svtil. K starému Vavínu pibyla Maria, Karel, pojmenovaný po svém dárci, 

Luitgarda. 

Ulity byly v Chomutov za 51. 703 K. Z nádraží dopraveny byly velkým prvodem, 

v jehož ele jelo nkolik Orl na koních ped kostel. Odpoledne byly vysvceny, obrat 

 

nými montery na vž vyzdviženy, odkudž veer hodinu slavnostn zaznívaly. 

25. srpna odešel z Bystice n. P. soudní rada Jos. Hložek, který 12 ½ roku v našem mst 

psobil a pro milou povahu vážnosti a lásce obanstva se tšil. Novým jeho psobištm je 

- 21 -


Nové 

mosty 

JUDr. Seidl 

Radio 

Koncert 

Brno, kamž vtšina soudc z Bystice odchází. Pedsedou okresního soudu zdejšího stal se 

okresní soudce Rudolf Polnický, druhým soudcem ustanoven Jan Dokoupil, rodák 

z Renoty u Unova. 

3. srpna odhalen byl slavnostním zpsobem v Luhaovicích pomník tvrci lázní 

luhaovických MUDr. Frant. Veselému rodáku našeho msta. 

10 záí pesthovala se lékárna Svainova do vlastního domu ís. 66 

1. íjna. Okresní silniní výbor podjal se vybudování dvou železobetonových most u 

lihovaru a u pletárny Nahodilovy. 

14. íjna zemel v nemocnici v Brn zdejší advokát J.U.Dr. Fr. Seidl, rodák z Litomyšle, 

jenž v Bystici tém 20 let psobil a zstavil povst muže charakterního a svdomitého 

obhájce našeho lidu. Zúastnil se mstské samosprávy jako radní, len místní školní rady, 

editelstva mstské spoitelny. Byl lenem Sokola a emeslnického spolku ,,Vratislav´´. 

Obliboval si tichou práci kulturní. Psobil v oboru Nár.jednoty, v musejním odboru, a 

zvlášt v obecní knihovn, jsa pedsedou knihovní rady. 

 

Onemocnl tyfem, na jehož recidion zemel v nemocnici v Brn a odvezen byl ku spálení 

do Pardubic. Na poslední cest v Brn doprovodili ho z Bystice Vojtch Štpánek za 

Sokola a Josef Štoura za knihovní radu. 

26. íjna konalo se slavnostní zasedání mstského zastupitelstva a všech dosud žijících 

len dívjších zastupitelstev k poct 25. letého, nepetržitého úadování starosty msta 

Edmunda Fiše, jemuž vnováno úastníky estná adresa. 

15. listopadu byla u nás letos po druhé lékaská pednáška erveného kíže, k níž pipojen 

zábavný i pouný film a tentokráte pro nás novinka: radiokoncert. 

25. prosince. Bílé vánoce letos nejsou, sníh se sotva ukázal. Jen stromy pod tíhou jíní se 

lámou a ojínlé dráty pekáží elektrickému osvtlení. Krutými vánicemi a mrazy poal 

letošní rok, zima bouila až do dubna ale po tom nastalo u nás poasí velmi píznivé, dosti 

vláhy vláhy a zase tepla a slunce, takže rolníci sklidili beze všech pohrom opravdu 

požehnanou úrodu píce, obilí i okopanin a pohodln seli i zorávali, ješt v prosinci orali. 

Ceny obilí i brambor byli vyšší – nap. 

1 g žita 200 K 1 g ovsa 140 K 

1 g jemene 240 K 1 g brambor 40 K 

1 g neteného lnu 300 K 

Úroda hojná a drahota není, ovšem úkaz zdravý 

 

1925 

1. ledna. Slunce svítí a heje jako na jae, cesty blátivé, na chodnících živá promenáda, 

mladíci ve svrchnících i bez nich. Lyžai tší se dosud marn na výlet a dti na sákování. 

15,ledna Kurs naší koruny: 

Za 100 nmeckých zlatých marek platíme 809 K. 

100 švýcarských frank 657 K 

Libru šterlink 

159 K 

100 lir 145 K 

1 dolar 34 K 

100 dinár 50 K 

10 000 ma. korun 4,50 h 

100 polských zlatých 653 K 

10 000 rakouských korun 4,70 h 

Nmecko a Polsko se zlatou mnou polepšilo. 

- 22 -


2. února. První snhová vánice letošní zimy.Po celý prosinec a leden snhu takka 

nebylo.Pda dosti umrzla i led je silný, ale žádná opravdová chumelice. 

12. února. Potšitelný je výkaz, jak ubývá nezamstnanosti v republice. Bylo-li poátkem 

roku 1923. nezamstnaných 505. 264, klesl poátkem roku 1925. poet ten na 51. 691. 

Mén potšitelné však je, že stát náš není sob statený co do výživy obyvatelstva. Že 

závisíme na dovozu životních poteb z ciziny, zasáhla nás i vlna svtové drahoty obilí a 

zvlášt mouky. Dostoupla-li cena 1 kg mouky na 4 K. 4 h, je to zdražení hrozivé, které 

vyvolává v mstech boue 

 

protidrahotní. 

28. února. Ani po celý únor – krom chumelice na hromnice – nebylo snhu ani ledu. 

Skivánci zpívali hlun od hromnic, nad mstem peletlo již nkolik hejn divokých hus, 

i ápi krajinou táhli. Špaci jsou již v budkách, kavky v krbech. Hoši chytili pkného 

motýla baboku, která 20. února vesele poletovala. 

18.kvtna 1927 

Im.Vaculík 

okrs.škol.inspektr. 

(zmna písma) 

Kvetou snženky i chudobky. Hospodái zaorávají hnj i vláejí. Jak bude v beznu? 

1. bezna. Na zdejším poštovním úad nastoupil službu vrchní postmistr Jan Fridrich ze 

Strenikova 

6. bezna byla obnovena místní školní rada na nové tyletí. Pedsedou zvolen odborný 

uitel Josef Štoura. místopeds. mšan Adolf Koí. 

21.bezna. Na první jarní den vozili led do lednice ezníka Emila Schwarzera. Na nedli 

ohlášeno lyžování v Novém Mst. Na poátku zimy se pralo, na poátku jara ledují a 

lyžaí. „Inu, zima svou u nás provést musí, naše úvozy zasypány snhem jednou být musí“, 

íkají staí a mají svou pravdu.. Proti lednu a únoru je letošní bezen msíc zimní. 

23.bezna odjíždí z Bystice divadelní spolenost Chodrova, které se u nás po ti nedle 

dobe dailo. Obyejn k nám pijíždjí divadelní spolenosti v lét o prázdninách. Letos tu 

byla i 

 

v zim a v lét bude jist zase. Divadlu Bystice peje. 

1.dubna. Vrchní postmistr ve výslužb Artur Sýkora vymnil svj rodinný dm ís. 3. na 

námstí za nový dm obuvníka Aloise ádka, stojící u silnice k nádraží. Alois ádek 

pidal ke svému domu 80.000 K. 

10.dubna. Pes naše msto zabloudí nkdy aeroplány letící z Prahy do Bratislavy. Pro 

orientaci poízen na obecním poli u zimní hospodáské školy z cementu veliký nápis: 

Bystice n. P. 

15.duna otevel advokátní kancelá JUDr. Karel Roman z Olomouce v místnostech po 

zemelém JUDr. Fr. Seidlovi. 

23., 24. a 25. dubna konaly se v Bystici odvody. Z bystických branc odvedeno bylo 

letos. Nastoupí službu 14 msíní. 

21.dubna byla u nás výstava horáckého dobytka hovzího, vepového, ukázky koz, ovec, 

drbeže a králík. 

Konala se za mstem na ciheln a ukázala, že se chov dobytka u nás zvelebuje a že už jsou 

zahlazeny stopy válené v tomto hospodáském odvtví. 

10.kvtna V Úedním vstníku jmenuje se naše msto Bystice n. Pernštejnem a jsou 

pojmenovány nkteré budovy starými názvy, jako: Suchý Mlýn (= panský mlýn), Obecní 

Mlýn (= Láznikv, nyní Makovského), Obecní Pazderna (= opatrovna), Horní a Dolní 

Valcha, Forota. 

- 23 -


 

Obané zdejší znají ješt nkolik pojmenování starších nebo pezdných, na p. Herberk 

(stravovací stanice), Na Zámeku ( dm Josefa Jakubce ís. 108), Špimberk (dm na 

ciheln . ), Špitálský Mlýn (pletarna Nahodilova), Špitálská Pazderna ( u Elkner . 

), Broženberk (dm . ), Na Holbovce (dm . 79) 

Místo starého pojmenování „Skipec“ ujímá se nyní „Nádražní ulice“. 

11.kvtna Horácko postiženo bylo živelní pohromou. Prtrží mraen znieno celé údolí 

íky Libochvky. Spoustami vod protrženy hráze rybník v Bobrové a Libochové, 

neodolaly ani betonové mosty, znieny dokonce dva mlýny, jež voda úpln rozvrátila a 

rozmetla, pi emž pišel o život syn mlynáe v Meziboí Jeábek, který dlel ve mlýnici. V 

Brtnici se íka rozvodnila v dravý proud, který zaplavil celou obec a poboil 20 stavení. 

Bystice s okolím zstala této pohromy ušetena. Jenom blesk sjel do fary komínem, 

poškodil komín i kamna K vážnjšímu neštstí nedošlo. Fara bude opatena hromosvodem. 

15.kvtna. Mstská spoitelna poídila ve své úadovn na radnici radiovou pijímací 

stanici za 10.000 K. Bystickému obecenstvu bude tím poskytnuta možnost poslouchati 

koncerty, ei z Brna, Prahy,Vídn, Berlína a íma. 

15.ervna. Po píjemném a vlahém kvtnu nastal erven, chladný a suchý. 

 

28. a 29 ervna poádány v Brn národopisné svátky. Pkné bylo podívání na kroje a 

zvyky z Moravy, Slezska a hluínska. Pozornost budil i prostý kroj horácký, velmi skrovn 

zachovalý. Vyznaují jej dlouhé kožichy, šosaté kabáty, epce (i zlaté) u žen! 

Od nás nemohl býti vypraven nikdo pro nedostatek Kroje. Nové Msto bylo však 

zastoupeno. 

5.ervence konal se v Brn slet hasistva z eskoslovenké republiky, jehož se bystický 

sbor 42 leny zúastnil. 

Téhož dne zahájena v Novém Mst horácká výstava, na níž je rovnž naše msto 

zastoupeno. 

Na veer 5.ervence poádána u nás Sokolem a sdruženými stranami zdailá oslava 

Husova. 

Prvod ubíral se ze školy do Sokolské Foroty, kde pednesem nacviených sbor, pknou 

eí prof. Janáka z Brna, zapálením hranice uctna památka velikého echa. 

Šestý ervenec ml v našem mst ráz tém svátení. 

7.ervence ubytovala se v našich školách již po druhé prázdninová kolonie. Loni byly u 

nás dti z Prahy, letos ze Slaného. Jsou to dti rodi chudých, jimž poskytuje se o 

prázdninách osvžení zmnou vzduchu, vydatnou stravou, zábavu. Msto poskytuje 

kolonii zdarma ubytování, poídilo školní kuchy. Kolonie zanechává v mst slušný 

peníz, letos i 7.000K 

 

8.ervence zvoleno obecním správcem Josef Pecina, jenž zastával tento úad 

prozatímn po Hynku Fialovi, který se správcovství vzdal. 

14.ervence. Filip Vašica zamnil svj hospodáský dm na Starém mst ís. 226 za 

Tichého (díve Homolkv) hostinec na námstí ís. 54. Vašica pidal Tichému 50.000 K. 

V msíci ervenci schze mstské rady i obecního zastupitelstva mla pedmtem jednání 

stavbu Orlovny, proti jejímuž provádní podávány protesty. Orlovnou zvtšen horní konec 

msta, dlnickými domky Vašinovými Staré msto. Staví se málo. 

Novinkou je úprava našich silnic. Okresní silniní výbor koupil parní válec za 150.000K., 

jímž se naše silnice válcují. Jakožto první válcuje se silnice k nádraží a pes námstí. 

24.srpna. Restrikce státních zamstnanc provádná v tomto roce zasáhla v Bystici školu 

obecnou. Místo 10 tíd zstává jich na dobu menšího žactva jen 6. Proti rušení tíd 

protestovala místní školní rada i obecní zastupitelstvo. 

- 24 -


8.záí V poledne zaznl výkik: „Hoí na horním konci!“ Domek provazníka Dobrovolného 

u hbitova .349 byl v plamenech, které brzo zachvátily i domek sousední ís. 36. 

Bystití hasii spchali k požáru, 

 

zvon bil na poplach. Ohrožen byl domek odborného uitele Sedmery a ješt více snad 

vdovy Makovské lepenkou krytý, kam vítr vál. Oba tyto domky byly dobe chránny, 

stechy vodou polévány a zachránny. Snad celý horní konec se hašení úastnil. Pomáhat 

pumpovali i Frant. Navrátil z ísla 24 v Malé Brance. pojednou zvoláno :„U Navrátil 

hoí!“ 

A hoelo skuten. Rozpálený eternit zaletl na stechu a slámu Navrátilovu asi 100m 

vzdálenou a dm jeho byl v plamenech. 

Od Navrátil penesl se zhoubný požár na sousední dm Vašicv. I ten krom obytného 

stavení lehl popelem. Na štstí vítr, který se zmáhal vál smrem do zahrad. Kdyby byl vál 

smrem dom byli bychom se tžko bránili, tebaže dojely a inily krom našeho sbory 

z okolních vesnic: Z Domanina, Píseného, Vítochova, Rozsoh, Vchnova, Býšovce, 

Zlatkova, Rožné, Rodkova i Ždánic. 

Nemá horní konec krom studní vody a chalupy jsou namnoze v Malé Brance pokryty 

lehce, lepenkou a šindelem. 

Podailo se omeziti zhoubný požár, podlehly jen tyi jmenované domy, shoelo u 

Navrátilv a Vašic ovšem i všechno sklizené obilí a píce, znieny i stroje. Jak dobe je 

býti pi vší opatrnosti, dobe pojištn! 

U Navrátil to nebylo. 

 

(zmna písma) 

4.íjna oslaveno 50.výroí úmrtí spisovatele Gustava Pflegra Moravského, rodáka 

z Karasína. Desku na jeho rodném dom dalo opravit naše museum. K rodnému domu 

ubíral se prvod z Bystice, dostavilo se hojn lidu z okolních vesnic. Pvecký sbor 

bystického Sokola zapl pkné sbory, profesor novomstské reálky pednesl 

vzpomínkovou e o Pflegrovi, jímž se Horácko právem honosí jako velkým spisovatelem 

své doby. Spisy Pflegrovu má zdejší obecní knihovna, jejíž pedchdkyní byla v Bystici 

knihovna Pflegrovu. 

8.íjna uspoádala zdejší tlocviná jednota Sokol veírek na rozlouenou se zakladatelem 

zdejšího Sokola, uitelem Karlem Koneným rodákem zdejším, který na zdejších školách 

tém 30 let psobil. Odchází na pensi do Litomyšle, ale zstavil si v Bystici památku, 

jako budovatel a pední pracovník v Sokole, jako zvelebovatel zdejšího msta. Park na 

námstí a u hbitova je jeho dílem. 

8.íjna etli tenái Národní politiky tuto zprávu : „Na Wilsonov nádraží zadržen byl 

6.íjna veer policejními agenty pokladník Okresní záložny v Bystici n. Pernšt. Karel 

Pavelka, který se piznal, že zpronevil 40.000K. Peníze utrácel za odv, knihy a výlety. 

Byl dodán do vazby tresního soudu.“ 

Zpráva vzbudila vzrušení a právem odsoudila defraudanta, jenž se zúastnil veejného 

života zdejšího. 

 

18.íjna V noci zemel na pd „opatrovny“ svobodný dlník Emanuel Matoušek. 

Pivolaný léka konstatoval smrt následkem pespílišného požívání denaturalizovaného 

lihu, ímž nastala otrava. Tak koní alkoholikové. „Dolrou “ zaínající, „istou “ pokraují 

a „srabákem“ koní! 

1.listopadu. Rozpuštna poslanecká snmovna i senát a vypsány nové volby na den 

15.listopadu. Rozjíždjí se kandidáti poslanectví, kritizují, slibují hory doly. I v Bystici 

každá politické strana poádala svou schzi, strany sociální dokonce tábory lidu na 

- 25 -


námstí. Obané poslouchají ei prohlášené, debatují o nich s rznými poznámkami. 

Nejastjší je stesk, že se kandidáti poslanectví objevují jen ped volbami. 

15.listopadu den voleb, které provedeny týž den do snmovny poslanecké i senátu a daly 

výraz smýšlení obanstva. Ze 2.495 obyvatel zdejšího msta byl poet voli do snmovny 

poslanecké 1.209, do senátu 1.098. 

Do poslanecké snmovny obdržely strany: 

íslo: 

Hlas: 

3 

5 

6 

8 

9 

12 

14 

15 

20 

21 

22 

23 

26 

27 

28 

Práškova strana agrární 

Sociální demokraté 

Nmecká nacionální 

s.Str.živnostenská 

Nmetí soc. demokraté 

Národní strana práce 

Kaderkovci (domkáská str) 

Komunisté 

Nár. demokraté 

s. socialisté 

Republikánská strana 

Nezávislí komunisté 

Lidová strana 

Nmecká agrární 

Židovská 

7 

58 

1 

374 

1 

62 

26 

62 

39 

61 

96 

10 

408 

2 

2 

Do senátu obdržely strany : 

íslo: 

3 Práškova strana 

5 Sociální demokraté 

8 s.Str.živnostenská 

9 Nmetí soc. demokraté 

12 Národní strana práce 

15 s. strana komunistická 

20 Národní demokraté 

21 s. socialisté 

22 Republ. strana 

26 s. strana lidová 

27 Nm. agrární 

Hlas: 

9 

53 

321 

1 

57 

61 

39 

57 

109 

387 

4 

Z uvedených ísel patrno, že Bystice volila pevahou lidov a živnostensky. V našem 

volebním kraji zvoleni byli do snmovny poslanecké za stany eské: 

Soc. demokraté -----Fr. Svoboda 

Komunisté -----Burian a Juran 

s. socialisté -----Langr a Riedl 

Republikáni -----Varcha a Wenzl, ? 

Lidovci 

-----Šrámek, Šmalík, Bezdk, Dank 

 

Živnostníci -----Andl 

Národní demokraté -----Votruba. 

Do senátu: 

Soc. demokraté -----Filipinský 

- 26 -


Komunisté -----Koutný, Reiter, Velika 

s. socialisté -----Mack 

Republikáni -----Sáblík, Rorejsa, Pruiz 

Lidovci 

-----Hrouban, Jílek, Krubka, Koukal, Kopiva 

Živnostníci -----Sláma 

Nár. demokraté -----Baxa. 

V poslanecké snmovn mají eské strany: 

Republikánská 45 mandát 

Komunistická 41 mandát 

Lidová 

31 mandát 

Soc. demokr. 29 mandát 

s. socialisté 28 mandát 

Nár. demokr. 13 mandát 

Živnostenská 13 mandát 

V senát: 

republikánská 23 mandát 

komunistická 20 mandát 

lidová 

16 mandát 

soc.demokraté 14 mandát 

s. socialisté 14 mandát 

nár.demokraté 7 mandát 

živnostenská 6 mandát 

Po dlouhém vyjednávání ustavena nová vláda Švehlova. Má 17 ministerstev jako dosud. 

Tam restrikce neprovedena. 

25.listopadu. Zaíná zimní poasí ranními mrazíky a prvním snžním. Nemohou ho 

 

spodái na letošní rok naíkati. Úroda byla slušná, dobe se celkem sklízelo a všechny polní 

práce mohly býti dokoneny. 

14.prosince. Koncem listopadu a poátkem prosince uhodily tuhé mrazy, zem umrzla na 

roh. Na dobe umrzlou pdu sype se sníh. Snad se vracejí tuhé zimy, jaké bývaly, snad 

budou bílé vánoce. 

31.prosince. Avšak jen poátek vánoc byl bílý. Po Božím hodu uhodilo tání a déš, sníh 

utíkal ze stech i polí a Nový rok zaíná zase jarním poasím jako loni. 

Popukaly náhle letošní silné ledy, ledové kry ohrožovaly mosty. 

30.prosince byli naši hasii inni rozbíjením ker a zachraováním mostu pod Fortnou.Na 

vších vodách bylo he. 

Rozpoet msta Bystice na r. 1926 : 

Poteba iní 

266.572 K. 

Úhrada iní 

219.424 K. 

Schodek 

47.148 K. 

Pirážka 

114% k dani inžovní. 

325% k dani ostatním. 

Nakonec budiž zaznamenáno, co mstu vnovala mstská spoitelna. Krom každoroních 

10.000K. na stavbu školy vnovala letos mimoádn k tomu úelu 100.000K. 

Na automobilovou stíkaku darovala 80.000K. Automobilová stíkaka bude již píštím 

rokem poízena. Sbírka na ni vynesla 25.000K. 

 

 

 

 

- 27 -


1926. 

 

18. ledna. Náhlé tání, které zaalo o vánocích nepotrvalo dlouho. Po týdnu oblevy nastaly 

opt tuhé mrazy jako ped vánoci. Napadlo znovu snhu, z nhož se zejména tší sousední 

Nové Msto. Je mezi výletními místy zimními, z nichž denn radiovým rozhlasem se 

oznamují stupn zimy a výška snhu. 

28., 30. a 31.ledna byly v Novém Mst mezinárodní lyžaské závody. Akoliv bylo poasí 

nepíznivé, takka pršelo, pivábilo „bílý sport“ hojn divák i z našeho msta. 

11. února pochována byla v Bystici za hojné úasti obyvatelstva 22 letá Lidmila Ddková, 

zdejší rodaka. Byla kuchakou u Fr. Kuery, katechety v Žaboveskách. Fr. Kuera býval 

kaplanem v Bystici. Lidmila Ddková se v Lužánkách obsila, katecheta Kuera se na 

zprávu o tom poranil se poezáním žil a byl dopraven do ústavu choromyslných. 

12. února. První týden únorový vnován byl propagaci radiofonie. eskoslovenská 

radiofonie je dosud mladé dít, musí vped, roznášeti pouení a zábavu do menších 

stedisek, do msteek a vísek. V našem mst uspoádána svtovým svazem pednáška o 

radiofonii a jejím významu v soudním sále za hojné úasti. Po pednášce jsme poslouchali 

„Prodanou nevstu“ vysílanou z Prahy. 

 

15. února. Koní se letošní krátký masopust bohatý taneními zábavami. U nás v Bystici 

bývávaly hlavn ti bály : hasiský, veteránský a emeslnický. Zanikli veteráni i jejich 

bály, ale pibyly nové: sokolský, orelský, zemdlský a maškarní. mnohé z nich mají i 

dozvuky. Za krátkého letošního masopustu tanilo se v sále záloženském každou nedli a 

vydaily se zábavy všecky. Obci pinášejí slušný píjem. 

28.února. Letošní zima byla tuhá v prosinci a lednu. Po celý únor již snhu nebylo, ani 

zimních mraz spíše mlhy a dešt. Hospodái se táží jaký bude bezen a duben 

7.bezna na den presidentv sype se sníh. Legionái z Bystice a okolí oslavili svátek 

pednáškou. Tlocviná jednota Sokol veírkem s deklarací a zpvy. 

18. – 26. bezna konaly v Bystici misie. 

30. bezna. Ani v beznu snhu nebylo poasí bylo nevlídné, bez sluneních dn. Teprve 

koncem bezna nastává obrat jarní. Teplejší slunce záí a píroda se probouzí. Nad okolím 

snesla se první bouka od severovýchodu. Byla mírná a teplý déš psobil na pírodu jako 

hojivá láze. 

11. dubna. Loský požár v Malé Brance ml za následek zvyšování pojištní, jakož i 

vybudování automobilové stíkaky. Hasii vykonali sbírku po mst, které vynesla 

……….K, mstská spoitelna vnovala na ni 80.000K. 

Koupena byla za 140.000 K. A v nedli 11.dubna odpoledne pijela. Sbor hasiský i 

zástup obecenstva vyšel jí za vstíc k Domanínku. 

 

Na námstí byl prvod ofotografován, naež provedena zdailá zkouška s novým 

hasiským strojem, který zajel potom do budovy hasiského skladišt, opateného novou 

stechou a novými vraty. Stechu pokryli z ochoty sami hasii. 

15., 16. a 17. dubna konaly se v Bystici odvody.Z bystických branc v potu…odvedeno 

bylo…proti jiným letm mnoho. 

20. dubna První polovice dubna byla suchá, na vykonání jarních prací píhodná. V druhé 

polovici peprchá, takže se píroda pkn zelená. 

25. dubna vlály prapory na domech bystických byl slavný hasiský den. Konala se 

v našem mst schze zástupc župy Vilímovy, byl koncert na námstí, odpoledne zdailá 

zkouška s novou stíkakou. Velitel sboru, starosta msta Edm. Fiša podkoval všem, kdo 

- 28 -


se piinili o vybudování stíkaky, zástupce Ústedí moravského hasistva promluvil o 

lidumilné innosti dobrovolných hasi, vzdal díky Edm. Fíšovi za jeho dlouholetou 

hasiskou innost, pál mu jí ješt na mnohá léta, aby mohl vychovati následovníky díla 

svého hodné. Týž den se konal poheb obana zdejšího Adolfa Vavína, jenž krom 

starosty Fiše byl jediným ze zakládajících len zdejšího sboru. 

Pítomné hasistvo zastnilo se pohbu starého druha. V pohebním prvodu neseny i 

dva cechovní podstavníky, byl Vavín ze starých cechovních sou 

 

keník tohoto msta. 

Sestavovatel této kroniky, odb. uitel Josef Štoura, zašel si za mšanem zdejším Frant. 

Domanským, jenž ve svých 82 letech tší se dobrému zdraví a výborné pamti, aby si 

s ním pohovoil o bystickém soukenictví za jeho doby. Výsledek hovoru zde strun 

uvádí: Až do r. 1873 bylo bystické soukenictví dobré a výnosné emeslo. Byli soukeníci 

na Starém mst, v Bratrské ulici, kolem fary, v Malé Brance i na námstí, zejména v 

domech ís. 6 (nyní u Meluzín), ís. 13 (u Ddk),ís. 50 (u Špik), ís. 57 (u Bouzk) 

ís. 63 (u Štpánk), ís. 65 (u Bohuovských). 

Staré rodiny soukenické z doby poslední byly : Domanští, Ddkové, Fišové (u mostu), 

Dvoáci, Polnití, rodina Suchých, ermák, Slavingr, Šmídkové, Peškové. 

Vypravovatel Fr. Domanský vyuil se emeslu doma. Jako ue byl pihlášen a zapsán u 

cechmistra Antonína Fiše (Bouzkv dm). Po vyuení stal se tovaryšem a chodíval každé 

tyi nedle na schzi do cechovní hospody ili „na herberk“. byl to dm íslo 58., 

hostinec Rotkovských. Tam scházeli se tovaryši a zvali i mistry, kteí mívali schze 

zvláštní. Tam bývala i „matka pokladnice“, tam pívali z cechovních konví. Kdo neudržel 

plné konve, ulil musil za pokutu platit novou plnou. Zvlášt slavný soukenický den 

v Bystici býval o svatodušním úterý. Ráno byla slavná mše cechovní, odpoledne a v noci 

muzika „na herberku“. Tento soukenický svá 

 

tek slavilo celé msto. 

Vlnu kupovali zdejší soukeníci z okolí od sedlák, kteí chovali stáda ovec, pozdji ji 

vozili, také ze svta. Utkané sukno odváželi do valchy na ádné uválení.Cech ml pvodn 

Dolní valchu pod Aušperkem, a když nestaovala, koupil ješt Horní valchu. Když 

soukenictví klesalo, byla odprodána Dolní valcha, která pozdji vyhoela. Uvalchovaná 

sukna picházela k postiham na vyesání. Bylo zde nkolik postiha, zámožných 

mšan. Na to následovalo barvení, které provádli soukeníci sami a potom sukna sušili 

v lét na rámech venku, v zim v sušírn , která náležela též cechu (nyní hostinec „na 

Smíchov“). Zboží prodávalo se po jarmarcích v okolních mstech, kam je nosili uedníci 

na zádech, a chodily jich celé houfy. Teprve pozdji se skládalo nkolik soukeník na vz. 

Velké trhy byly v Brn 7x do roka, na nž jezdilo z Bystice 40 až 50 fr suken. Za dv 

hodiny bylo prodáno a ješt zakázky uinny. Zpt vozívali soukeníci plné vozy vlny. Ale 

bystití soukeníci jezdívali až do Pešti. Cesta tam povozem, jarmark a návrat dom zabral 

až 6 týdn, cesta nebývala všude bezpená, proto ped takovou jízdou poizovali soukeníci 

testament. Z Pešti piváželi vlnu, mouku a víno. Peváželo se ze svta hojn penz a 

zásoby rozmanitého zboží, dosti šperk, býval v Bystici blahobyt. Paniky nosívaly zlaté 

 

a stíbrné epice, které se pi prvodu o Božím tle a na vzkíšení jen blyštly, šaty mívaly 

z tžkého hedvábí kolikeré barvy. Soukeníci nosívali cylindry, na krcích erné šátky na 

uzel uvázané, šosaté kabáty, také plášt až šestikrádlové, na rukou bílé rukavice. Odtud asi 

vzniklé poekadlo: „Do Bystice pro pejchu.“ 

Synkové rodin soukenických zstávali pi emesle, ale z každé skoro rodiny aspo jeden 

studoval. Za soukenických as bylo v Bystici více lidí než nyní pes 3.000 všichni pi 

- 29 -


emesle docházeli slušné obživy. Po r. 1873 nemohli zdejší soukeníci konkurovat 

továrním zbožím nejprve anglickým, pozdji rakouským. Soukenictví emeslné upadalo až 

pokleslo docela. 

Posledním spoleným majetkem soukenickým byla Horní valcha, kde už se po léta 

nevalchovalo a kterou letos koupil mstský tajemník Ladislav ermák za 38.000K. 

Valcha je jeho rodným domem, v ní žili ermáková jako valchái i soukeníci od r….. 

8.000k vnovali soukeníci na hasiskou stíkaku, 32.000K zstalo jim jmní na 

penzích. 

Po úpadku soukenictví vzmáhalo se u nás obuvnictví, které se za dob soukenického 

rozkvtu bývalo emeslem chudým, cech obuvnický neml stálé hospody a nemohl se 

rovnati bohatému cechu soukenickému. 

1.máj. Na námstí tábor lidu poádaný komunisty, jejichž jedna „buka“ je úedn 

ohlášena v Bystici. Táborový eník oste kritiko 

 

val pomry naše a celé Evropy, chvále poliko komunistické zaízení ruské, vládu dlník a 

rolník. 

Veer Osvtovým svazem a Tloc. Jednotou Sokola oslavena památka 70. výroí smrti 

Jos. Kaj. Tyla divadelní hrou „Paní Mariánka matka pluku.“. 

10. kvtna. Ledoví mužové se pedešli . 

Ochladilo se citeln, takže poletoval sníh i krupky, a když se vyjasnilo, byl ráno bílý mráz, 

který neposloužil kvtm na stromech ani rannímu osení. Štstí, že ješt brambory nejsou 

venku! 

23. kvtna konala se u nás po prvé slavnost matek, uspoádaná spolkem zdejších paní. 

Hudebníci zahráli mezi kašnou a štátou „Pro bychom se netšili“. 

Za veselé této písn vyšel prvod dtí i matek ze školy, bral se k hotelu, odtud na druhou 

stranu námstí a potom napí mezi kašnu a štátu, kde pkn promluvila k matkám 

jednatelka spolku pí Josefa Šmögrová, bývalá uitelka. Veer sehrály dti se zdarem 

divadlo o nž si hlavní zásluhu zjednala pí Anna Domanská, uitelka ve výslužb, horlivá 

poadatelka dtských pedstavení divadelních, zakladatelka dámského odboru sociální pée 

a propagátorka ženského hnutí v Bystici. 

8. ervna. Kvten byl po prvních studených dnech vlhký a našemu horáckému kraji 

píznivý. erven, který se u nás vyznauje obyejn suchým poasím, je dopo 

 

sud ne vlhký, ale mokrý, lije jako z konve teba celý den. Pršelo na sv.Medarda a tak 

máme nadji deštivých 40dní. Školní mládež se doposud nekoupala, výlety dosud nebyly. 

Velké dešt oznamují noviny ze všech konin. 

20. ervna. Teprve nyní se vyjasuje. Po celé ti týdny byl erven mokrý, pršelo celé dny i 

noci. eky se rozvodnily, zaplavily louky, takže sena velice utrpla na lukách u ek. I nás 

na lukách od Domanínka k Bystici uplavalo seno tm, kteí si pospíšili. 

21. ervna. Dlouholetý starosta zdejšího msta Edm. Fiša resignoval na svj úad. Obecní 

zastupitelstvo vyslalo k nmu deputaci, aby úmysl svj odvolal. Starosta vyhovl pání 

obecního zastupitelstva a vykonává úad starostenský dále. 

4. – 6. ervence konal se v Praze VIII. Všesokolský slet, na nmž byli zástupcové a hosté 

snad z celého vzdlaného svta. I naši Sokoli piln se na slet pipravovali a v hojném potu 

se do Prahy vypravili. V Praze oslavena sokolstvem památka mistra Jana Husa. V našem 

mst v nedli 11.ervence po návratu našich z Prahy. Den Husv byl i u nás tém 

svátení a oslava za hojné úasti byla zdailá. Konala se jako loni v sokolské Forot a 

ukonena byla prvodem s lampiony ped hotelem, kde zapn husitský chorál „Kdož jste 

boží bojovníci.“ 

- 30 -


12. ervence. Celý letošní erven byl deštivý, dešt a povodn zpustošili jižní Moravu a 

Slovensko rovnž úrodné Polabí. Náš horácký kraj byl povod 

 

ní ušeten a také úroda je dobrá. ervencem nastává snad v poasí obrat k lepšímu a krásné 

letošní jetele poínají se dobe sklízeti. Jak poškozena byla letošní senose ukazuje nejlépe 

drahota píce. Metrický cent sena, který byl loni za 30 K, je nyní za 70 K a dostoupí prý 

100 K. 

28.ervence byl v Bystici velký orelský den. Konalo se první veejné cviení spojené 

s otevením Orlovny. Z okolí bližšího i vzdálenjšího dostavili se lenové i lenky 

v krojích, takže prvod po námstí byl veliký. Cviení konalo se na ciheln. 

26.srpna. Po mokrém ervnu i ervenci nastal srpen pro náš horácký kraj celkem píznivý, 

takže žita i jemeny se dobe slízely a slušné poasí je též na ovsy, které jsou letos velmi 

vysoké.Uškodila jim boue spojená s krupobitím. Pruhem od Rozsoh pes Bystici 

k Vchovu sypaly se kroupy hranaté zvíci holubího vejce, které ovsy od ochoze k mstu 

víc než z polovice vytloukly.Velmi málo padají v Bystici kroupy, proto málokdo na obilí, 

zvlášt na ovsy, pojišuje. 

15.záí. Žák zdejší školy Frant. Peterka ze Dvoiš byl zabit elektrickým proudem. Hnal 

krávu po škole k pivonické lávce. Vyšplhal se po železné konstrukci až k elektrickému 

vedení a nožem zkoušel sílu proudu, který ho zabil. Spadl a zstal treti mezi železnými 

tyemi vedení. Sestra veer našla krávu, ale nikoli bratra. Toho uvidla až druhý den, když 

sama na pastvu hnala. 

23.záí ve tvrtek o 9½ hodin veer v Bystici 

 

hoelo. Stodola msana Adolfa Koího ís. 58 byla pojednou v plameni a shoela docela i 

se zásobami a vedle ní stodola domu ís. 57 (Bouzkova) a stodola hotelu.O pvodu ohn 

nic se bezpen nezjistilo .Vítr vál smrem k Bratrské ulici a odnášel spousty jisker, že 

byla obava z rozšíení ohn. Na štstí po delším suchu ten veer pršelo, takže ohe omezen 

na ti jmenované stodoly. Pracovali hasii místní po prvé s automobilovou stíkakou, 

pijely sbory okolní: z Domanína, Ždánic, Karasína, Vítochova, Rozsoch, Rodkova, 

Vchnova i Zlatkova. Ped rokem postižena ohnm Malá branka, letos stodoly patící 

k domm na námstí. U Koích vyhoeli v nedlouhé dob po druhé, po prvé v roce 1914. 

17.íjna o hodech postavili mladíci na Starém mst máj a zaídili maškaru, která chodila 

po mst a vybírala. istý výtžek slibovala odevzdati na stavbu nové školy kde kdo, snad 

se jí pece dokáme! 

28.íjna. Národní svátek je rok od roku dstojnji oslavován. Letošní pkná oslava konala 

se ped radnicí. Prapory vesele vlály, byl opravdový svátek v našem mst. 

14.listopadu zemel Frant. Nahodil, soudní sluha ve výslužb, ve stáí 92 let. Byl 

z nejstarších v našem mst; jeho syn, ídící uitel, je jíž také pensistou. Velkého stáí 

dožívají se mnozí u nás máme dobrý vzduch a dobrou vodu. 

26. listopadu. Tak pkného a dlouhého podzimu jako letos nebylo dávno.Po celý íjen a 

listopad poasí pkné, že všechny práce každý pohodln dokonil. Nebylo snad kloudného 

mrazu, nenapa 

 

dlo snhu. Na mezích plno chudobek rozkvetlých, na lukách kvetou blatouchy, 

v zahradách se pupeny strom nalévají k rozkvtu. 

20. prosince bylo u nás první pedstavení kinematografické. O zaízení kina jednáno 

dlouho. Chtla je pvodn zídit Okresní pée o mládež, ale obávajíc se, že by do kina 

vložilo kapitál, jehož ke své innosti potebuje, postoupila koncesi legionám, kteí 

spojivše se se Sokolem zaídili kino v záloženském hotelu, jejž Okresní záložna dala 

znaným nákladem k tomu upraviti. 

- 31 -


Zisk z podniku pipadne legionám, Sokolu a z ásti též Okresní péi. 

Je o nový podnik vzdlávací u nás více a bude-li dobe ízen, bude míti dosti návštvník. 

25. prosince 23. prosince nastala zima nejen podle kalendáe, ale skuten. Snhu dost a 

mrzna. Škoda, že pda pod snhem není dosti umrzlá! Jsou pece bílé vánoce. 

23.prosince pijat obecní rozpoet na r. 1927 

Poteba našeho msta iní K 208.731. 

Úhrada 125.507. 

Schodek K 83.224. 

Celková pirážka bude 114% k dani domovní a 475% k daním ostatním.Tímto rokem 

poínaje sestavuje se trojí rozpoet: msta Bystice, osady Dvoiš a spolený celé obce. 

1927. 

 

4.ledna. Ue Lad. Bajer besedoval u kamaráda L. Chrásta. Pohrávali si s nabitým 

revolverem. Vyšla rána a zasáhla Chrásta pímo do prsou, takže za nedlouho skonal. Bajer 

byl zaten a po výslechu dopraven k soudu do Jihlavy. 

27. ledna. V lednu nebylo poasí lednové. Vánoce byly pkné bílé, ale Novým rokem 

nastalo tání sníh i led se zakrátko ztratil a po dlouhé ti týdny dešt, mlhy, poasí nezdravé. 

Teprve poslední týden lednový mrzne a zaíná zase zimní poasí. Lyžai jichž bylo o 

vánocích v Bystici na 40, bílého sportu neužili. Zato píznivý byl leden epidemii 

chipkové, která letí Evropou a zachvacuje již i naši republiku. Noviny oznamují, že má 

prbh mírný. U nás dosud není. 

28. února. Únor letošní byl u nás bez snhu, ale celkem pkný. Umrzlo, že se hostinští i 

ezníci mohli leden zásobiti. Doufali jsme, že budeme ušeteni chipkové epidemie, ale 

navštívila nás také. Probíhá celkem mírn, ale kosí hojn starých lidí, takže byl u únoru 

poheb takka denn. Staiký editel kru Fr. erný rann byl na hbitov lehce mrtvicí, 

že musil býti do bytu autem dovezen. 

Vážnji onemocnl strážník Hrstka. Zdálo se s poátku, že rovnž chipkou, ale objevily se 

píznaky tyfu, proež byl dopraven do nemocnice do Brna. 

 

1.bezna. Zahájena z Jimramova na bystické nádraží doprava autobusem, jejž si poídili 

dva mladíci z Chudobína. Zdá se, že je to podnik dobrý, je autobus pokaždé naplnn. I pro 

Bystici má autobus význam zvlášt od veerního vlaku. 

31.bezna. Celý letošní bezen vyznaoval se takka jarním poasím, byl bez snhu. Toliko 

v polovici msíce napadlo snhu, ale zmizel docela již tetí den. Ranní mrazy škodily 

žitm, zvlášt pozdním. 

6.dubna byla první bouka spojená s hojným deštm. 

18. dubna. Duben je od poátku deštivý, na polích nemže se pracovati. Na Zelený tvrtek 

a Velký pátek pímo lilo. Všechna píroda se nepíznivým dubnovým poasím opožuje. 

25., 26. a 27. dubna konaly se v Bystici odvody. Z našich 36 branc odvedeno jen 6, malo 

na Bystici. 

1.kvtna na námstí tábor komunistický. Pišli komunisté z Víru i Štpánova s hudbou i 

prapory. 

6. kvtna. Den parný. Odpoledne po 3. hodin pihnala se bouka od jv. Nad mstem déš a 

kroupy. Nad Domanínkem skoro jasno, ale nad Vchnovem a Bratrušínem mraky hrozivé, 

erné až k zemi. Ve Vchtov píval vody takový, že protrhl hráz rybníka. Voda valila se 

loukami k Bystici a zvtšovala se nánosem s polí bratrušínských i bystických tak, že 

ohrožovala domky u nemocnice, brala, co jí bylo v cest, zejména 

- 32 -


 

u mlýna Vašinova, kde i pes 40 slepic uplavalo. Od Makovských a ermák odnesla 

mnoho prken. Takové povodn od Vchnova v Bystici nikdo nepamatuje. 

15. kvtna. Po druhé oslaven v našem mst svátek matek prvodem po námstí, hudbou, 

již ídil pozdravený staeek Fr. erný, pednáškou na námstí a veer dtským divadlem. 

Úast byla proti losku hojnjší, pkná slavnost se vžívá. 

27. kvtna vlály radostn prapory v našem mst. Toho den zvolen T.G. Masaryk pi první 

volb presidenta republiky již po tetí. Komunisté odevzdali hlasy svému kandidátu, 

národní demokraté a slovenští lidovci odevzdali prázdné lístky hlasovací. Bystická 

organizace národn demokratická zaslala projev, že nesouhlasí naprosto s postupem 

národn demokratického poslaneckého klubu pi volb presidenta republiky a odsoudila 

veškeré útoky podnikané proti zakladateli našeho státu. 

20. ervna. erven je parný s astými boukami. Jsou letos bouky s krupobitím spojené, a 

proto obávané. U nás pecházejí beze škody, naopak pinášejí potebnou vláhu, takže se 

vše po zlé kvtnové boui spravilo a ukazuje se nadje na dobrou sklize. Je do ní ješt 

dlouho a na Medarda pršelo! 

20. ervna bylo v Bystici župní sokolské cviení. Sjeli se Sokoli i Sokolky z okolí bližšího 

i vzdálenjšího, z celé župy do našeho msta, které vyzdobeno bylo hojn prapory. 

Mohutný byl prvod ze Starého msta k radnici, kde vzpomenuto ve válce padlých, a 

potom do sokolské Foroty. V pedu prvodu bylo tentokráte nkolik len 

 

jízdy. Za nádherného poasí pedvedeno župní cviení za velké úasti obecenstva. 

3.ervence v nedli provedena oslava Husova prvodem ze školy do sokolské Foroty, kde 

prof. Fraul z Brna promluvil pknou e o významu mistra Jana Husa. Prvodem 

s lampiony k hotelu a zapním písn „Kdož jste boží bojovníci“ skonena slavnost, jejíž se 

rok od roku úastní více obanstva. Den Husv slaví se jako den svátení. 

10.ervence. Akoliv na Medarda pršelo, neprší každý den, ba ani ne asto. Vláha pichází 

v pravý as, k tomu je teplo. Mohou býti naši zemdlci spokojeni s dobrou s dobrou 

sklizní sen i jetelí i s pkným obilím. 

1.záí. Žn, které zaaly letos srpnem, byly velmi píznivé, jediné zrnko snad u nás 

neporostlo a nezkazilo se. Poátkem záí je obilí sklizeno, jen bujné brambory, epy a 

pkné otavy na sklize ekají. Brambor bude letos úroda neobyejná. Nové byly s poátku 

po 1 K, nyní jsou po 30h. 

5. záí mstu k ozdob a pohodlí pispje nová silnice k hospodáské škole, která 

v dohledné dob zmní se v ulici, jakož i oprava chodník podél dom na námstí. 

Pkné bystické kostely svým vnitkem byly letos také zvení opraveny. 

25.záí slavila odborná škola hospodáská své 25leté trvání. Dopoledne promluvili eníci 

ped budovu školy o jejím významu pro náš kraj, pvecký sbor „Sokola“ pednesl 

„Moravnku“ a „Rolnickou“, která s nadšením byla vyslech 

 

nuta. Odpoledne uspoádán mstem prvod se selskou jízdou a alegorickými vozy do 

sokolské Foroty, kde se konal tábor rolnického lidu. 

U píležitosti oslavy byla v budov hospodáské školy výstava hospodáská, ovocnáská i 

kvtinová, která po celý následující týden byla hojn navštvována. 

9.íjna. Je týden do obecních voleb. Na námstí komunistický tábor lidu, schze strany 

lidové v orlovn, strany národn demokratické v pivovae. 

16. íjna konaly se volby do obecního zastupitelstva. Byly tyi kandidátní listiny : 1. 

komunistická, 2. živnostenská, 3. stran sdružených (republikánské, národní strany práce, 

s. socialist, nár. demokracie), 4. strany lidové. Všech platných lístk odevzdáno 1251, 

neplatných odevzdáno 15. Volební íslo bylo 41. 

- 33 -


Komunisté obdrželi 170 lístk, 4 mandáty. 

Strana živnostenská 354 lístk, 8 mandát. 

Strany sdružené 318 lístk, 8 mandát 

Strana lidová 409 lístk, 10 mandát 

Dosavadní dlouholetý starosta Edm. Fiša, dovršiv v záí 70 let života, nekandidoval a 

odchází tudíž z radnice, v níž po 28 let zastával úad starosty msta. Po všechna léta 

starostování tšil se neomezené dve celého msta, které zvlášt v útrapách války 

svtové mlo v nm dobrého ochránce. Odchází do soukromí, aby se cele vnoval 

myšlence hasiské jakožto pední inovník hasiský na Morav. 

 

22. íjna pochován byl na bystickém hbitov Mons. Dr. Karel Schuster, prelát kapituly 

svatovítské, jehož hodnost biskupské se rovnala. Rád zajíždl do svého rodného msta, 

jehož byl i štdrým podporovatelem. Zvon „Karel“ nese jeho jméno udlil znaný dar 

tlocviné jednot „Orel“ a na automobilovou stíkaku, na chudé žáky posílal každoron 

dar 150 K. 

Odpoívá na našem hbitov, jejž ozdobil pknou hrobkou. 

28.íjna. Devátý národní svátek v našem mst svátkem byl. Byl den krásný, vesele vlály 

erveno bílé prapory na domech úedních i soukromých. Hojn bylo lidí v kostele, pkná 

byla slavnost ped radnicí o 10 hod, kde zpíval pvecký odbor Sokola a výstižn promluvil 

prof. Novomstské reálky Dr. Jar. Novotný. Odpoledne procházeli se obané jako v nedli 

a veerní kino bylo rovnž sváten naplnno. 

1.listopadu. Zmna na úad notáském. Notá Frant. Kroutil po tyletém pobytu u nás 

odchází do Blanska. Jeho nástupcem je Jan Hos z Brna. 

7. listopadu. Otevena v našem mst druhá advokátní kancelá v dom Vác. Ddka ís. 

168. Kancelá otevel Dr. Jar. Fuksík z Brna. Doposud býval v našem mst jediný advokát 

a notá, nyní budou advokátní kanceláe dv. Práce na soud je dosti, v nkterých 

vesnicích jsou praví sudii. 

 

11.listopadu byla volba obecní rady. Strany sdružené vyhradily si druhého námstka a 

zvolily všemi hlasy Adolfa Koího. Nato ostatní ti strany provedly volbu starosty a 

prvního námstka. Z odevzdaných 22 hlas na starostu obdržel Fr. Veselý 17 hlas (5 

lístk prázdných) a zvolen starosta ze strany živnostenské. Rovnž 17 hlasy zvolen prvním 

námstkem Jos. Krásenský ze strany lidové. 

Následovala volba obecních radních, jimiž zvoleni. Vlad Kíž, Jan Svaina, Fr. Navrátil, 

Ad. Makovský, Aug. Polnický, Ant. Koukal, Jos. Pecina. 

19.listopadu usnesla se mstská spoitelna vnovati v 10. roce republiky na stavbu nových 

školních budov 500.000 K a 20.000 K na vybudování knihoven v Bystici a v okolních 

obcích. Velkodušné tyto dary pijaty s díkem a uznáním všeho obanstva. 

20. listopadu. Dnes, zdá se, nastává teprv zima. Mrzne a ostrý vítr fouká, snhu však dosud 

není. Velmi pkný byl letošní podzim. Všechny práce pohodln dokoneny, žita se krásn 

zazelenala. Pro naše horácko byl letošní rok dobrý jako loský, ješt snad lepší velikou 

úrodou brambor. 

11. prosince.S obnoveným obecním zastupitelstvem byly obnoveny i okresní osvtové 

sbory. Na ustavující schzi v Bystici byl zvolen tento 6 lený pracovní výbor: 

Jos. Štoura, pedseda, Jos. Kalvoda, jednatel, Fr. Vrbka, pokladník, Fr.Kadlec, kinem.refe 

 

rent, Adolf Makovský a JUDr Jar. Fuksík lenové. Okresní osvtové sbory starají se 

pedevším o vybudování obecních knihoven, o vzdlávací pednášky a významné oslavy. 

- 34 -


11.prosince ustavil se v našem mst odbor klubu s. turist, jehož úkolem bude pedevším 

obnovení turistických znaek, ochrana a možná oprava Zubštýna. Mezi odbor v Nedvdici 

a v Novém Mst zaazuje se i odbor v Bystici. 

13. prosince založen v Bystici klub sportovní jehož lenové chtjí pstovat sporty zimní 

(lyžaení, bruslení , sákování) i letní po zpsobu sportovc v Tišnov a v Novém Mst. 

14.prosince projednáván obecní rozpoet na r. 1928.Spoteba iní 402.055K, úhrada 

167.757 K,schodek 234.298 K.usneseno vybírati pirážku 114% k domovní dani 

inžovní , 300% k daním ostatním a na neuhrazený schodek 172.897 K žádati pídl 

z vyrovnávacího fondu. 

15. prosince zízena v dom Jos. Peciny na námstí prodejna obuvi firmy Tom. Bati ze 

Zlína. Prodejny Baovy v Novém Mst, Nedvdici a nyní i v Bystici uškodí zdejšímu 

obuvnictví, které po válce beztak pokleslo. Bývalo zde až 70 samostatných mistr, kteí 

své výrobky rozváželi po jarmarcích široko daleko a piváželi do msta slušný peníz. 

Tovární výrobou zašlo bystické soukenictví, nyní nastává úpadek obuvnictví. Dívjší 

obuvníci zabývají se vtšinou rolnictvím. 

 

19.prosince zemel nejstarší oban zdejší Ant. Ptáek, bývalý ezník a hostinský ve vku 

93let. 

25.prosince. Teprve prosinec je letos pravým zimním msícem, aspo mrazy byly až 22°C 

pod nulou. Snhu je málo, jenom poprašek, ale ledu pro hostinské a ezníky dostatek. 

 

(prázdná) 

 

(vlastnoruní pdpis) 

T. G. Masaryk 

17/VI./28 

 

(prázdné) 

 

1928. 

6.ledna. Až do Tí král byly mrazy teskuté.V noci tíkrálové ádila vichice, že shazovala 

kidlice, rozbíjela tabule (ve škole 5), nastalo tání a déš. V Lesoovicích shozeny na 3 

nov postavených domech celé stechy. 

15. ledna. Pimrzlo, ale snhu nepibylo. Ze zimních sport daí se bruslení. Sportovní klub 

zaídil kluzišt v mst na Fišov zahrad (u mostu). Klouzají se lenové i nelenové, 

dosplí i dti. Elektrické osvtlení umožuje bruslení i veer. 

21. ledna. Hasiský ples byl jako vždy hojn navštíven. Nemilá píhoda stala se paní 

Božen Svobodové. Vyvrtla a zlomila si pi tanci nohu v kotníku, že musila býti hlídkou 

hasiskou na nosítkách dom dopravena druhý den k rentgenování nohy odvezena do 

nemocnice do Brna. 

5.února. Do Aradu v Rumunsku odsthoval se Vojtch Pešek z Bystice, obdržel místo 

editele v textilní továrn. Bystití rodáci se dobe ve 

 

svt uplatují. 

13. února. Na centrálním hbitov v Brn zastelil se soudní oficiál z Bystice Fr. Svoboda. 

Zanechává vdovu a 6 nezaopatených dítek. 

4.bezna. Okresní osvtový sbor vzal si za úkol uspoádati v jubilejním roce republiky 

nkolik významných oslav. První pknou oslavou uctny 78. narozeniny presidenta 

- 35 -


Masaryka. Pkné sbory a obsažná e prof. Dr. Trauba z Brna uspokojily etné 

návštvníky všech politických stran. 

8.bezna. Mstská rada se zástupci místní školní rady urila místo pro nové školní budovy. 

Obecní pozemky mezi školou hospodáskou a zahradami budou asem zastavny. Zde má 

vzniknouti nová pkná ást Bystice. Budou ji zdobiti zvlášt dv budovy: škola a 

sokolovna. Pro školu místo stanoveno. 

6 dubna. Na velký pátek první bouka s deštm. Celý bezen byl studený, v polích se do 

velikonoc nepracovalo. 

 

17.dubna. I duben je studený. 17. dubna se do rána nametlo tolik, že byly závje Po 3 dni 

se dol snhu nechtlo. 

20. duben. Odsthoval se z Bystice editel mst. škol Jan Kípal do Vyškova, kde si koupil 

dm. Psobil ve zdejším mst plných 30 let jako odborný uitel a editel. Mimo školu byl 

hlavn inným v tlocviné jednot Sokol jako jednatel a starosta. editelem mst. škol 

stal se odb. uitel zdejší Jos. Štoura. 

Z Bystice odchází okresní soudce Jan Dokoupil do msta Libavy.Na jeho místo ustanoven 

Jind. Holík z Brna. 

25.dubna. Úetní Okresní záložny Jos.Babáek stal se editelem záložny v Mst Žáe. 

Ve schzi obecního zastupitelstva ustanoven obecním sekretáem Adolf Polnický, rodák 

zdejší, který vystudoval obchodní akademii v Brn byl úetním zdejšího Živnostenského 

družstva. Dosavadní sekretá La- 

 

dislav ermák vzdal se svého místa. Zastával úad mstského sekretáe 7 let. 

1. kvtna.Na námstí tábor sociáln demokratický. 

20. kvtna. Poádán na námstí opt svátek matek. Zástup matek a dtí byl zase vtší, 

rovnž poslucha pkné eí pí Josefy Schmogerové bylo hojn. Po slavnosti podíleny 

chudé matky dárky pro dti, veer sehrána dorostem erveného kíže piléhavá divadelní 

pohádka. Dtské divadlo bylo jako vždycky do posledního místa naplnno. 

17. ervna. Den tento zstane památným pro Horácko a také pro naše msto. Pan president 

republiky T.G.Masaryk navštívil letos ze Židlochovic rzné kraje moravské také Horácko. 

Návštva našeho kraje stanovena na 17. ervna. Bystice piinila se, aby, jak nejlépe 

dovede, pivítala prvního obana republiky, presidenta osvoboditele. Všecky strany a 

vrstvy 

 

svorn se staraly o výzdobu msta, která provádna podle návrhu a ízení odb. uitele Boh. 

Ptáka. 

Postaveny dv vkusné brány (ve Fortn a Velké brán) a na prostranství ped radnicí 

tribuna. Po celém námstí tvoily školní dti z Bystice a okolí špalír. Bylo jich na 1.800 

po jedné stran hoši ozdobení prapory, po druhé stran dvata s kytikami .Námstí bylo 

naplnno jako nikdy snad dosud. Za hlaholu zvon vjíždl automobil pana presidenta do 

msta, za zvuk fanfár odebral se vzácný host na tribunu. Vojenská kapela zahrála státní 

hymny, naež následovaly uvítací ei. Vítal pana presidenta starosta Fr. Veselý, pedseda 

starostenského sboru Fr. Navrátil z Víru, zástupce legioná ídící Jan Miín z Rovného, 

konen za žactvo žákyn III. tídy mš. školy Libuše Špaková; žákyn II. tídy mš 

školy, Marie Koí a Berta Stítezská, 

 

podaly panu presidentovi a jeho dcei Dr. Alici Masarykové kytice. Pan presidentovi 

podkoval za uvítání, podepsal se do pamtních knih msta Bystice, obce Pivonice a 

Býšovce. Potom vsedl do automobilu, který projíždl špalírem školních dtí nadšen hlavu 

státu pozdravujících do Nového Msta, odtud po obd do Žáru, Velkého Meziíí a zpt 

- 36 -


do Židlochovic. Po výjezdu pana presidenta konala se slavnostní schze mstského 

zastupitelstva, na níž vyslechli lenové tento protokol: 

Dnešní den, tj. 17. erven 1928 zaznamenán budiž v kronice našeho msta, jež má 

minulost tak starou, bohatou i slavnou, - jako den velepamátný, – jelikož toho dne stanul 

na pd naší, na našich horách, a pobyl teba jen krátce ve zdech našeho starobylého 

msta, miláek Osvoboditel národa – první president eskoslovenské republiky Dr. T.G. 

Masaryk, jemuž celý náš národ dkuje a vdí za velikou práci vykonanou pro osvobození 

zdeptané vlasti a ujameného národa esko- 

 

slovenského. 

Jest to jeden z tch muž ducha, který podobá se meteoru, jenž dopadne, aby svou dobu 

osvítil, aby mohlo pijíti nové velké století. Šel za svoji ideou a došel kýženého cíle! Prošel 

moe utrpení v dob svtové války, aby pozvedl ujamený národ, – práv v hodin 

dvanácté, kdy tento klonil již hlavu v prach zem. Obránil jej od nemilosrdné psti, kteráž 

jej týrala od nohy jež deptala jej k zemi. Pozvedl jej k výšinám, k jasu slunce a kídla 

ranna jemu zhojil a rozepial, by mohla vzlétnouti k metám nejvyšší. 

A vdný národ v prvé ad dkuje budovateli a tvrci našeho mladého státu, jehož 

desítiletí budeme letošního roku slaviti a tm kdož pro blaho národa obtovali životy. 

Vzpomínáme též v tomto okamžiku našich padlých spolubudovatel našeho státu, kteí 

bojovali o život pro lepší píští svého národa obtovali a máme za to že žijí mezi námi 

živými, nebo mrtev jest jen ten, kdo zapomenut jest. 

Budiž tímto našim hrdinm – ro- 

 

dákm – pokoj a est, nebo v památce nás živých jest život mrtvých. 

Pracujete tedy pro blaho, rozkvt a skvlou budoucnost našeho národa a vlasti, jak sám náš 

vdce T. G. Masaryk praví: „Ne násilím, ale smírn, ne meem, ale pluhem, ne krví, ale 

životem k životu, to mysl našich djin a odkaz našich pedk.“ 

Mnohá pokolení budou vzpomínati a závidti nám, že hostili jsme dnešního dne hlavu 

našeho státu, našeho tatíka Masaryka, jehož veliké dílo budiž nám a našim generacím 

píštím jasnou hvzdou v djinách národa eskoslovenského. 

„Bu nám hodn dlouho živ a zdráv náš vde!“ 

Na návrh editele Vl. Kíže usneslo se zastupitelstvo vnovati 1000 K jako základ ke 

sbírkám na vybudování pomníku na námstí. 

5.ervence. V pedveer památného dne Mistra Jana Husa uspoádána Okr. Osvtovým 

sborem zdailá oslava v sokolské Forot. Mla obvyklý prbh: prvod ze školy do Foroty, 

zpv pvec- 

 

kého odboru Sokola, pednáška eníka Nozara z Brna, lampionový prvod k radnici, kde 

slavnost zakonena husitským chorálem. 

15.ervence. Kvten i erven byly msíce našemu horáckému kraji celkem píznivé, 

zvlášt erven teplý i vlahý. Ale v ervenci se dostavila neslýchaná vedra. Trávníky a 

oseené louky jsou spáleny. Teplota dosahuje až 40 stup. 

15. srpna. Žádoucí vláha se nedostavuje. Prší sice nkdy, ale nezamokne. Nedostatek vody 

je ve studnách i pumpách. Sklize je letos pohodlná a nejlépe se zamlouvá letošní léto 

turistm.také jich znaný poet do bystického kraje pichází, ve zdejší isté turistické 

noclehárn (ve škole) pespávají a všemi smry podle turistických znaek zdejším 

turistickým odborem poízených se vydávají. 

20.srpna. Znan se zvtšuje ruch automobilový. Dva velké autobusy projíždjí stále mezi 

Jimramovem a naším nádražím, automobily všeho druhu od rána do noci mstem rachotí. 

- 37 -


Na tech místech se opatují benzinem. Nejvtší benzinové napajedlo zídila firma Vacuum 

Oil Company nad štátou. 

 

18. záí. Zemel zdejší advokát J.U.Dr. Kar. Roman, nástupce J.U.Dr. Fr. Seidla. Když se 

v Bystici r. 1925 usadil, inil již dojem lovka churavého. Ani náš dobrý vzduch mu 

zdraví nezlepšil. 

23. záí. Konen prší celou noc a dopoledne. Od poátku ervence u nás nezamoklo. 

Oraky jsou tvrdé, seje se do popela a nejhe je s vodou. Není jí v ece, ve studních ani 

pumpách. 

20. íjna. Pedsedou mstské spoitelny byl zvolen starosta msta p. Fr. Veselý. 

25. íjna. Zdejší oblíbený obuvník Alois Mitáš ukonil sám život v rozrušení mysli 

(následek z války) obšením. Byl obtavý hasi, jakých je málo. 

28. íjna. Jubilejní oslavy byly v našem mst jednotné a dstojné. S Okres. osvt sborem 

sdružily se místní spolky v korporace ke spoleným oslavám. Konaly se ve dnech 21., 27. 

a 28. íjna pod protektorátem mstského zastupitelstva. 

V nedli 21. íjna sehrán vhodný divadelní kus „Soud“. V sobotu 27. íjna odpoledne 

vysázena jubilejní lipová alej na Skipci. Po proslovu editele mš. škol deklamovali žáci 

vhodné básn, naež následovalo sáze 

 

ní starostou msta, pedsedou okraštovacího spolku a žactvem. Veer byl uspoádán 

lampionový prvod ze Starého msta po námstí k radnici. Prvod veliký, osvtlení 

nádherné! Veer koncert v sále záložny. V nedli 28.íjna byla slavnost ped radnicí pi níž 

promluvil legioná redaktor Novák z Prahy. Pvecký odbor Sokola mistrným pednesem 

pkných sbor, hornická kapela Oslavan íznou hudbou ke zdaru oslavy zvlášt pisply. 

I veselice 28.íjna se vydaila. 

2.prosince. Konaly se volby do zemských a okresních zastupitelstev. Do zemského 

zastupitelstva moravsko – slezského voleno 40 len, okresního zastupitelstva našeho 

okresu 16 len. V Bystici konaly se volby u dvou komisí: v hotelu a ve škole. 

Do zemského zastupitelstva obdržely strany: 

1.Chris. saz. Partei 10 

2.Struž. katol. zemdlc 9 

3.Národní demokracie 57 

4.Geverbe Partei 8 

5.Sociální demokr. 79 

6.Deutsche Landwirtsch. 1 

7.Orbeitn. Wirtsch. Gemeinde 5 

8.Soz. demokr. Partei 2 

9.Republikánská 109 

 

10.Pol. lid. strana 1 

12.Komunisté 91 

13.Lidová 363 

14.Živnostenská 245 

15.Národn sociální 114 

16.Naz. soz. Arbiter 3 

17.Volksverband 5 

Do okresního zastupitelstva: 

1.Republikánská 119 

2.Sociál. demokr. 69 

3.Komunistická 115 

- 38 -


4.Živnostenská 270 

5.Nár. sociální 109 

7.Lidová 374 

Do zemského zastupitelstva zvoleno 30 ech a 10 Nmc. Do okresního zastupitelstva 6 

len ze strany republ., 6 ze strany lidové, 1 ze strany živnostenské, 1 ze strany soc. 

demokr., 1 z národn sociální a 1 ze komunistické. Mezi zvolenými je Jos. Makovský, 

ková a podková z Bystice, píslušník strany živnostenské. 

15. prosince. Na konci roku budiž zaznamenán dležitý krok kupedu v našem mst. V 

prvním roce nového zastupitelstva uskutenna 

 

dobrá myšlenka, již delší dobu v mst udržovaná, vybudování velké moderní cihelny. 

Starosta msta se zvoleným odborem vydal se na prohlídku dobe prosperujících cihelen, 

vyzkoušena odborn hlína na obecní trati „Voldán“ a ízením radního p. Adolfa 

Makovského provádna rychle promyšlená práce, jejíž výsledek je velmi pkný. Udlána 

dobrá cesta, vystavn dm pro kancelá a cihláského mistra, vybudovány klny, strojírna, 

zakoupeny stroje. Vložen do podniku sice znaný kapitál 550.000K, bude se však nejen 

dobe úrokovati a moiti, ale prospje stavebnímu ruchu v mst, uspíší potebnou stavbu 

nových školních budov, pinese mstu užitek, dlnictvu a živnostnictvu práci. Všichni 

dobí obané vítají tento podnik msta a pejí mu zdaru. 

25. prosince. Jaro letošní bylo studené a vlhké, léto neobyejn parné, podzim krásný a 

dlouhý. Teprve 15.prosince nastala zima. Umrzlo a nametlo se, takže jsou vánoce bílé. 

Akoliv byl letošní rok na naše pdy hodn suchý, udailo se dosti, 

 

obilí je jadrné a hospodái krom menší úrody, více nemohou naíkati. 

31. prosince. Dar mstské spoitelny pl milionu K na stavbu nových školních budov 

ministerstvo neschválilo, povolilo pouze 155.000 K. Spoitelna vnovala letos nový dar 

ástkou 160.000 K.Co nešlo najednou pjde po ástech. 

1929. 

6.ledna. Letošní zima se dobe pipravila. V druhé polovici prosince ádn umrzlo, o 

vánocích se dosti nametlo. Po celé Evrop valí se vlna snhová, místy s velikými škodami. 

U nás je pkná bílá zima, vítaná na zimní sport všeho druhu. 

13.února konalo se komisionální šetení zdejších škol. Zúastnili se ho od politický správy 

rada Zeman, okresní školní inspektor Vaculík, technický rada Ing. Mazel, starosta msta 

Veselý, 

 

první námstek Krásenský a pedseda místní školní rady Štoura. Po zevrubné prohlídce 

chodeb, všech místností, pdy i záchod byl sepsán obsáhlý protokol o nevyhovujících 

místnostech školních a místnostech nových školních budov. 

20.února. V lednu napadlo dosti snhu a mrazy se stupovaly až do 24°C. Mnohem he je 

v únoru, kdy Evropa trpí „bílou smrtí“. Dne 11.února zjištno bylo u nás v Bystici - 

31.5°C, to už je zima neslýchaná! Ptactvo mrzne, mrzne i zv, která pichází nejen do 

zahrad, ale i do dom a ulic. Hajní piln zakládají, ale mnoho zve hyne “bílou smrtí“. 

Žactvu pespolnímu zmrzají uši i nohy. Nedostatek uhlí je všude. Od 18. do konce února 

zaveny jsou školy v celé republice. Krom o palivo nastává velká nouze o vodu. 

 

Mráz pronikl hluboko až na podzemní prameny. Brambory snad ve všech sklepech 

pomrzly. Autobusová doprava z Bystice do Jimramova zastavena, jen spojení s nádražím 

- 39 -


se udržuje. Pro množství snhu konají etníci službu na lyžích. V tomto století je letošní 

zima v Evrop nejtužší. 

3. bezna. Živo bylo v našem mst. Dopoledne první lyžaské závody, poádané zdejším 

sportovním spolkem. Závodících bylo na poprvé dosti, též nkolik dám. Zájem o závody 

byl znaný, divák mnoho mladých i starých.odpoledne téhož dne veejná oslava 

narozenin presidenta republiky v sále hotelu, kterou poádal Okresní osvtový sbor. Veer 

orelské divadlo a v hotelu kino. 

21. bezna. Od sv. Josefa zima, zdá se povoluje. Jiná léta chystají se naši 

 

zemdlci do polí, letos ani pomyšlení! Nepracují v polích ani u Brna, ani tam na Hané, 

kde jiná léta se již jarní obilí zelená. Skivani a špaci piletli, doufejme, že bude lépe. Po 

šestinedlní pestávce zahájeno autobusová doprava z Bystice do Jimramova. 

15. dubna konaly se odvody v Bystici.ze 43 branc odvedeno jen 10. 

4. kvtna. První bouka letos, ale vláhy mnoho nepinesla. Poátkem dubna se ztratil sníh, 

všude se obávali povodní, ale nikde nebyly. Osvdilo se poekadlo: „Mnoho snhu, málo 

vody.“ Po celý duben valn ani nezapršelo, jarní setí dlo se za sucha. 

5. kvtna byla ustavující schze nové místní školní rady. Pedsedou na nové období 

zvolen odb. uitel 

 

Jindich Ptáek, místopedsedou Adolf Koí. 

16. kvtna. Ledoví mužové letos zimu nepinesli. 15. veer spustil se déš, pršelo do rána a 

16. též. Je to první vydatné zamoknutí, které poslouží naší pírod, zvlášt žitm, jetelím a 

travám. 

20. kvtna slaven byl svátek matek v našem mst. Velký prvod matek s dtmi bral se 

s hudbou po námstí a vrátil se ke škole, kde žákyn III. tídy mšanské školy pednesla 

pípadnou báse, pí Jos. Schmogerová e k matkám o jejich životním úkolu a význam 

rodiny pro národ. Mládež školní za vedení uitelského sboru sehrála v sále hotelu divadelní 

pedstavení. Pkná slavnost matek dochází rok od roku vtší obliby. 

30.kvtna. Kvten koní se poasím deštivým. Byl letošní kvten 

 

našemu okolí velmi píznivý. Nebylo mraz, teplými dny se zem prohívala, vydatná 

vláda spadla. Píce i obilí ukazují se velmi slibn. Zlá boue s prtrží mraen a krupobitím, 

která zachvátila nkteré obce na Novomstsku, naše okolí ušetila. 

13. ervna pochován byl za hojné úasti mšan Fr. Domanský, jeden z pamtník 

bystického soukenictví. Jeho vzpomínky zapsány jsou na píslušném míst knihy této. 

16 .ervna konalo se v Bystici bimování udílel brnnský biskup Dr. Kupka, dobrý ech, 

rodák z erná Hory na Kunštátsku. Mnohé soukromé domy na námstí byly ozdobeny 

prapory. 

23. ervna byla v našem mst výstava horáckých koní. Zahájena byla prvodem selské 

jízdy okresu bystického v 9. hodin na letní sokolské cviišt ve forot. Zdailá výstava 

ukázala, jak se vzmáhá chov koní na Horácku. 

 

4. ervence naveer pihnala se hrozná boue od západu. Byla provázena bouí, více škody 

zpsobila, nežli velké kroupy, které s deštm padaly. Vytloukaly slabší sklenné tabule, 

rozsekaly máky, ale na obilí u nás celkem škody neudlaly. Zato vichice vyvracela stromy 

lesní i zahradní. Za ob jí padla stará lípa Meluzínova, jeden z nejstarších strom 

bystických. V pli se zlomila a pádem poškodila v sousední zahrad Šmídkov nkolik 

strom a ásten i stodolu. 

- 40 -


5. ervence oslava Husova v sokolské Forot za hojné úasti. Program obvyklý: prvod 

ze školy do Foroty, zpv pveckého odboru Sokola, e legionáe Dr. Kandely, 

lampionový prvod k desce padlých, kde zazpívána píse „Kdož jste boží bojovníci“ 

15. srpna. V msíci ervenci 

 

dostavila se tropická vedra jako roku minulého, jenom že asté bouky donesli dosti vláhy, 

takže o suchu v našem kraji nelze letos mluviti. První polovice srpna je podobná: vedra 

tropická, pes den bouka s hromobitím a krubovitím. I naše pkná úroda kroupami letos 

trpí. Za verejší bouky zaaly padati hranaté kusy ledu, jakých ani staí lidé nepamatují. 

Naštstí nepadaly dlouho. Zlé zprávy pinášejí noviny ze všech kraj republiky o 

škodlivých bouích, prtržích, krupobitích a hromobití. Výstední byla zima, zde poškodila 

citlivjší stromoví (u nás nevíce oechy a jeáby), jinde ovocné stromoví, výstední je i 

léto. 

24. srpna zavítal do rodného msta pan Eduard Schvarzer, inženýr a vrchní stavební rada 

msta Prahy, jenž se proslavil vodními stavbami, úpravou toku Vltavy a Praze, jenž 

pracuje plány pro velkou Prahu. 

 

Na žádost mstské rady pijel do rodného msta, aby prohlédl, vymil a vypracoval plán 

nové tvrti, vyznail ulice i domky, umístil veejné budovy, jejichž výstavba bude 

následovati. Mstská rada s povdkem pijala jeho návrh a byla pohnuta a dojata slavným 

rodákem , který slíbil obtížnou práci provésti rodnému mstu zdarma. To je ukázka 

pravého vlastenectví – podle Masaryka. Zvelebiti rodnou obec znamená zvelebiti vlast, 

vždy ta rodná obec je kouskem vlasti. 

21. záí odsthoval se z Bystice do Žabovesk na dovolenou, po níž bude následovati 

odpoinek, ídící uitel zdejších obecných škol Augustin Knob. Psobil v Bystici 20 let, 

zastával úad knihovníka obecní knihovny a vedl správu živnostenské školy pokraovací. 

Knihovnictví po nm pijala zdejší rodaka, odborná uitelka Anna Vinklerová. 

 

28. záí oslaveno v republice 1000 výroí smrti sv. Václava. Hlavní oslavy svatováclavské 

byly v Praze. Po celé republice vlály na veejných budovách prapory. U nás oslaveno 

svatováclavské jubileum církevn a pilehavou divadelní horu v orlovn. 

1. íjna. První polovice záí byla teplá, ba horká, v druhé polovici nastal as podzimní: 

slunné dni s noními mrazíky. Poasí na podzimní práce je výborné, jenom že po celý 

msíc neprší, oraky tvrdé, ozim seje se do sucha a hlásí se nedostatek vody ve studních. 

15. íjna byl poheb mšana Ant. Šmídka, majitele domu na námstí .4; zemel ve vku 

83 let. Antonín Šmídek 

 

zastával po dlouhou adu let úad mstského tajemníka a pokladníka mstské spoitelny. 

Na poslední cest doprovodili ho hasii a Sokoli. Tlocviné jednoty Sokol byl 

spoluzakladatelem a prvním starostou. Smrtí Šmídka mizí píjmení Šmídek, kdysi se 

Šmídkové rozeznávali pídomky. Byl v Bystici Šmídek „sekretá“ , Šmídek „fabrikant“ , 

Šmídek „módista“, Šmídek „kupec“, Šmídek „švec“, Šmídek „na zámeku“, Šmídek 

„fiakr“, Šmídek „klempí“, Šmídek „husa“ a Šmídek „Vojta“. 

27 .íjna byl den voleb do Nár. shromáždní. Mezi dvma hlavními stranami vládní vtšiny 

(republik. 

 

a lidovou) vznikly neshody pro jmenování Dr. Viškovského (republikána) ministrem 

národní obrany za Udržala, jenž se stal ministerským pedsedou místo nemocného Švehly. 

Neshody vedly k rozpuštní snmovny, akoliv uplynula od posledních voleb teprve 4 léta. 

- 41 -


Výsledek voleb v našem mst(do snmovny) poslanecké : 

Poet voli 1236 

Poet plat. hlas 1197 

Poet nepl. hlas 26 

Poet prázd. obálek 13 

Jednotlivé strany obdržely ( v závorce v roce 1925) : 

1.Komunistická 131.(72) 

2.Deutsche Wahlgem 3.(2) 

3.Deutsche Soc. dem. 2 . – 

5.Poláci a Židé 1(2) 

6.Deutsche National -(1) 

8.eskoslov. Sociální 155(123) 

10.eskoslov. soc. dekokr. 112(58) 

12.Liga proti váz. List. 3(3) 

13.Národní demokr. 63(39) 

14.Lidová strana 369(408) 

15.Republikánská 119(96) 

16.Živnostenská 240(374) 

17.Deutsche Christsoc. –(1) 

18.Hlinkova ludová 5(-) 

19.Deutsche national - - 

Výsledek voleb do senátu u nás: 

Poet voli 1100 

Poet plat. hlas 1070 

Poet nepl. hlas 25 

Poet prázd. obálek 14 

Jednotlivé volební strany obdržely: 

1.Komunisté 101(61) 

3. Deutsche Wahlgem 1(4) 

4.Deutsche socialdem 2(1) 

6.Deutche national 1- 

8.eskoslov. socialisté 134(114) 

10.eskoslov. soc. demokraté 95(53) 

13.Národní demokraté 50(39) 

14.Lidová strana 347(387) 

15.Republ. strana 118(109) 

16..Živnosten. strana 219(321) 

17.Deutsche Christliíchz. - - 

18Hlinkova ludová 2 – 

19.Deutsche nationalzoc. - - 

Poet poslanc a senátor jednotlivých politických stran v r. 1929 a 1925. 

Posl. snm. 

Senát 

Politická strana 1929 1925 1929 - 1925 

Republikáni 46 45 24 23 

eští soc. dem. 39 29 20 14 

eskost. nár. dem. 32 38 16 14 

Komunisté 30 41 15 20 

Lidová strana 25 31 13 16 

 

 

- 42 -


Nm. Soc. dem. 21 17 11 9 

Ludová strana 19 23 9 12 

Nmetí agrar 16 24 9 12 

Národní demokr. 15 14 8 7 

Nm. Kest. Soc. 14 13 8 7 

ští živnostníci 12 13 6 6 

Ma. Nár. soc. 9 4 6 2 

Nm. Nár. soc. 8 7 4 3 

Nm. National. 7 10 - 5 

Poláci a židé 4 1 - - 

Liga(Stíbr. – gajda) 3 - 1 - 

celkem 300 300 150 150 

Strana republikánská ješt vzrostla a zstává stranou nejpoetnjší. Vzrostly strany 

socialistické, ztrátu nejvtší mají komunisté, nmetí agrárníci, strana lidová a ludová, 

nmetí nacionálové. 

Ze 300 poslanc je 10 žen, ze 150 

 

senátor 3 ženy. 

28 .íjna konala se oslava státního svátku, kterou uspoádal Okresní osvtový sbor za 

nepíznivého poasí v hotelu. Zahájena byla sborem, který pednesl pvecký odbor Sokola. 

Hlavním bodem byla poutavá, hluboce založená pednáška prof. Dr. Trauba z Brna. 

Zapním státních hymen byla zakonena zdailá oslava. 

2. listopadu. V den Všech svatých a Dušiek pršelo. Byl to první vydatnjší déš na 

podzim, který posloužil nejen pdám, ale i studnám, z nichž v mnohých povážliv vody 

ubývalo. 

23 .listopadu v sobotu o pl tvrté hodin odpolední bylo msto vyrušeno požárem na 

námstí. Vyvalil se sloup koue z Müllerova domu . 8. Ihned oznamoval signál hasiský, 

že hoí v míst a hasii se pipravovali. Každá minuta pípravy se zdála nesmírn dlouhou, 

protože ohe vzniklý ve chlév, nad nímž byla píce a sláma, hroziv rostl a pednášel se 

z klny a chléva na dvoe na stechu domu, z nhož se 

 

piln vyklízelo. Hasim nezbývalo, než hájiti soused, kteí byli vážn ohroženi. U 

Polnických, chytilo se na pd a rovnž v dom Šmídov. Naštstí bylo poasí vlhké a vítr 

malý vál smrem vzhru. Proto o nebezpeím velkém byly horní domy na námstí. Do 

veera byl ohe uhašen. Vyhoel jenom Müller, nepatrn poškozeni oba sousedé. Celé 

msto bylo snad na námstí, pijeli hasii z okolí i z Nového Msta. Znova se ukázalo,že je 

v mst málo vody. Piln se hasilo, nkteí lidé se i poranili: školník na ruce, editel Kíž 

na kolen, hostínský na Smíchov vyvrtnutím nohy. Ohe vznikl neopatrným zacházeným 

se svtlem ve chlév. Pojištní škodu nenahradí. 

8.prosince. Máme novou jedenáctou vládu. Po zdlouhavém šestitýdenním jednání dohodly 

se strany, jak si rozdlí ministerská kesla. Pedsedou nové vlády je Udržal, jeho 

námstkem Bechyn. V nové vlád jsou opt 2 nmci. Dr. Szech a Dr. Spina. 

V msíci prosinci projednán byl obecní rozpoet na rok 1930. 

 

Píjmy: 

Výdaje: 

Schodek: 

Na uhrazení schodku bude pirážka. ástka neuhrazená 

K bude požadována 

z vyrovnávacího fondu. Za konící se rok má dodati vyrovnávací fond našemu mstu 

76.000. Letošním rokem dobudována strojní kruhová cihelna.Celkem vyžádala 550.000 K 

- 43 -


nákladu. Píštím rokem na jae pone se s výrobou cihel na prodej a doufejme také na 

školu. Stavební ruch byl letošního roku nepatrný. Pibyly celkem 3 malé domky. 

Zaznamenaní je hodna oprava silnice na Starém mst okresní silniní správou. 

Urovnáním a rozšíením silnice, vybudováním potebních taras nabyl sted Starého msta 

vzhledu. 

31.prosince. Celý listopad až do pl prosince bylo poasí mlhavé a deštivé. Posloužilo 

podzimnímu obilí i studnám. Od pl prosince mrzne, ale mírnji proti losku. Pkn se 

zima pipravuje a podle rozmanitých známek nebude asi tak krutá jako loni. Pehlížíme-li 

uplynulý rok ze strany 

 

hospodáské, byl pro naše okolí dosti úrodný. Naíkají-li naši zemdlci, není to pro 

špatnou sklize, jako spíše pro klesnutí cen obilí. Jelikož ceny jiných výrobk, stroj, 

hnojiv atd. neklesají, ocitá se tím zemdlství v tžké krizi, která je evropská, svtová. 

1kg žita a jemene u nás je za 110 K, 1kg ovsa za 90 K, 1kg brambor za 20 K; to je 

pokles proti cenám loským veliký. 

1930. 

14. ledna. Lupii v Bystici. V noci ze 13. na 14. ledna asi o pl 12. hodin vnikli 3 lupii 

humny a zahradou do domu . 11. (Dm Hosp. družstva) na dvr. Oteveli si vrata a dostali 

se do sín, ale vrátili se a v zadním okn do dvora vyízli okenní tabuli a oteveli si okno. 

Oknem vlezli do kanceláe správcovy a odtud do útárny. Navrtali pokladnu a hasákem 

z pravé strany oteveli. Vzali malou pokladnici s 12.000 K a krom toho 600 K drobných 

a nkteré listiny. Téže noci vykradli trafiku prodavaky Šmerdové, 

 

z prodejny Jakubcovy salámy, které pravdpodobn házeli psm. Když u Jedlik zavírali 

hostinec (o pl jedné), vidli 3 muže píti u Hamplovy studny. Policejní pes je vystopoval 

smrem k Víru, ale zjištni nebyli. 

25. ledna byl pochován v rodné hrobce v Doubravníku velkostatká Vladimír Mitrovský 

za velké úasti host a lidstva z celého okolí. Zesnulý, a výchovou Nmec, byl muž 

tolerantní a velmi dobroinný. Naše msto odkoupilo od nho 2 panské domy, Sokolu 

zdejšímu velmi lacino prodal Forotu. 

12. února byla pohbena v rodinné hrobce vdova paní Mitrovská, která svého manžela 

ješt na poslední cest ve zdraví doprovázela a za 14 dní srdení mrtvicí náhle zemela. Z 

Bystice byla úast na obou pohbech veliká. 

20. února usnesl se spoitelní výbor vnovati na stavbu nových školních budov 

v jubilejním roce pana presidenta 85.000 K a na vodní nádrž pro pípad požáru 15.000 

K. Krom toho daruje spoitelna 25.000 K na koupelku. Okresní záložna uctila jubileum 

pana presidenta darem 25.000 K na Sokolovnu a 5.000 K na pomcky zdejším ms. 

školám. 

 

7. bezna byly oslaveny 80. narozeniny pana presidenta školní besídkou v sále 

záloženského domu. Hasistvo uspoádalo oslavu na námstí velikým a dobe ízeným 

nástupem a pednáškou. O 11. hodin po hasiské oslav byla slavnostní schze obecního 

zastupitelstva, na níž po vyslechnutí proslovu pana starosty pijat návrh mstské rady na 

darování pozemku pro okresní nemocnici Masarykovu, o jejíž uskutenní se obec piiní. 

V nedli 9. bezna odpoledne provedena veejná oslava Okresním osvtovým sborem 

v sále hotelu. O život a díle pana presidenta pednášel prof. Dr. H. Traul z Brna, pí 

Schmägrová deklamovala „Pozdrav T.G. Masarikovi “, oslavné sbory zpíval odbor 

- 44 -


Sokola, národní taneky, hold dítek a živý obraz provedla školní mládež. Zdailá a velmi 

navštívená oslava zstavila v posluchaích hluboký dojem. 

21. bezen na první jarní den pravé jarní poasí, slunce svítí, ze snhu jen tu a tam tkanice 

v úvozech. Zdá se, že je po zim, která byla letos neobyejn mírná: málo snhu, nevelké 

mrazy, tak, tak, že hostinští a ezníci se ledem 

 

opatili 

22. bezna pinesly noviny tuto zprávu: V Alpách v oddílu Vysokých Taur, pihodilo se 

tragické neštstí, jemuž padly za ob dva životy výborných brnnských lýža. Je to 28 

letý advokátní koncepient Dr. Radoslav Chytil a 56 letý úedník Edmund Schvarzer 

z Bystice nad Pernšt. Otec Radoslava Chytila byl v Bystici soudcem a Edmund Schvarzer 

je bratr inženýra Eduarda Schvarzra, jenž rodnému mstu zdarma vypracoval zastavovací 

plán nové tvrti. 

30. bezna konal se poheb kons. Rady a faráe v. v. Vincence Ddka. Píjmení Ddek 

bývalo v Bystici hojn zastoupeno, že se Ddkové pídomky rozeznávali. V dom na 

námstí . 13 byli Ddkové “mydlái“. Mydláské emeslo zaniklo úpln. Mšan Jan 

Ddek, spoluzakladatel obanské záložny a dlouholetý její pedseda, starosta msta, 

s poátku mydláství provozoval, pozdji jen mydlem obchodoval. Z rodiny této zemelo 

v nkolika málo letech 5 len. Karel Ddek, odbor. uitel mš. školy zdejší, zemel ve 

válce svtové v ruském zajetí. Brzy po válce zemel bratr Fr. Ddek, bývalý vídeský 

 

kupec, následoval bratr Jan, roku minulého nejmladší len rodiny uitel Jos. Ddek, 

dovedený kreslí, dnes pochován fará Vincenc Ddek, jenž psobil 7 let v Olešnici a pes 

30 let v Sebranicích. Vážn nemocen uchýlil se do rodného msta a domu, odkudž 

doprovodilo ho k poslednímu odpoinku mnoho rodák a ješt více lidí pijelo z bývalého 

psobišt jeho, aby se rozlouili s dobrým knzem. Ze 7 dtí zstávají na rodném dom 

pan Vojtch Ddek, bývalý vídeský obchodník, a sestra sl. Marie Ddková, vzorná 

ošetovatelka svého zemelého bratra knze. I to budiž poznamenáno, že nikdo z nich 

nebyl ženat. 

15. dubna. Msíc duben zaal píjemným jarním poasím. Sprchlo, že je dostatek vláhy, 

žita se krásn zelenají, v polích se piln pracuje, takže do velikonoc, které pipadají na 

druhou polovici dubna, bude hodn jarní práce podláno. 

19. dubna. Na bílou nedli dv minuty ped 12 byla vnována v našem mst vzpomínka 

padlým a zemelým ve 

 

svtové válce. Oddíl místních hasi provedl nástup ped deskou padlých. Když s vže 

zatroubeno, sklonili hasii prapor, dvata povsila vnec pod desku padlých, ustal naráz 

všechen ruch na námstí a lidé s hlavami obnaženými vnovali vzpomínku tm, kteí se 

míru a svobody nedokali. Ve 12 hodin zatroubením a zazvonním skonil dvouminutový 

klid k uctný obtí války. Tato pietní oslava byla letos po prvé v našem mst. 

20. a 21. dubna v nedli a v pondlí velikononí uspoádal ervený kíž ve škole 

zdravotnickou výstavu, která budila zájem a byla hojn navštívena. 

27. dubna bylo oslaveno 350. výroí povýšení Bystice na msto císaem Rudolfem II. 

Obecní zastupitelstvo usneslo se oslaviti tento den a stanovilo tento program: 

V sobotu dne 26. dubna veer slavnostní vyzvánní a všeobecné osvtlení msta. 

V nedli 27. dubna: 

o 10 hod. slavné bohoslužby 

o 11. hod. shromáždní ped radnicí, 

zahájení zpvem odboru Sokola, 

- 45 -


slavnostní e editele mš. školy 

tení vnovací listiny z r. 1580 starostou 

 

msta, ukonení slavnosti zpvem odboru Sokola. 

Slavnost byla sice prostá, beze všeho vydaní, ale velmi zdailá. 

e založená na djinách msta je do této knihy napsána. 

e editele mš. škol Jos. Štourae. 

Je tomu 350 let, kdy se obanm bystickým splnilo vroucí pání, kdy msteko Bystice 

bylo povýšeno na msto. Císa potvrdil bystickým obyvatelm podobná práva, jaká tehdy 

mla toliko šlechta – páni. Dostali slovem na tu dobu svobodu. Bystití piadili se ped 

350 lety k mšanm, ke stavu mstskému, který má velký význam pro demokracii 

v národ. Svoboda, vláda a správa pedcházela z hrad, z rukou aristokracie, do mst, do 

rukou demokracie, lidu. Postupem asu zašly hrady, rozkvetla msta. 

Den povýšení na msto byl pro Bystici velikým dnem historickým a nelze jej 

vzpomenouti a oslaviti vhodnji, než vzpomínkou historickou, o niž se ve skutenosti 

pokusím. 

Opírám svj výklad o knihu kul- 

 

turního historika našeho msta Jana Tenary „Pamti msta Bystice n. Pernšt. a o starou 

kroniku bystickou, založenou za primátora Jana Zourka, rodáka a varhaníka zdejšího, v 

níž pokraoval radní písa Jan Dukát, pozdji syndikové Jakub Kafka, Jan Šírš a konen 

Jakub Jakl, jehož odchodem z obecní služby koní se stará obecní kronika. 

Kdy a kdo Bystici založil, zstane asi na vždy neznámo, není o tom doklad. První datum 

je 1220, kdy se Bystice jmenuje již mstekem. Náležela tehdy, jak se íkalo, ke zboží 

pán z Pernštejna, a to ke hradu jejich Kameni ili Zubštýnu, kostelem a farou byla 

podízena klášteru doubravnickému. 

To bylo v dobách, kdy zem naše byly posety ddinami, kdy na výšinách hrd vypínaly se 

hrady, na nichž se sousteoval tehdejší život, tehdejší ruch. V blízkosti hrad vznikaly 

vesnice trhové ili msteka, zárodky budoucích mst. Takovým mstekem je Bystice 

1220, v jejímž okolí pipomínají se hrady: Zubštýn a Pernštein, Aušperk a Pišolec a staré 

ddiny. 

 

Listinné doklady jmenují oba mohutné hrady Zubštejn a Pernštejn, klášter doubravnický a 

brzy po tom naši Bystici ve vzájemných vztazích jako majetek téhož rodu. 

Byl to rod slavných Pernštejn, jimž Bystice až do r. 1588 náležela. Pernštejnové náležejí 

nkterými svými pedstaviteli mezi nejpednjší panské rody eské. Zejména Vilém 

z Pernštejna je Palackým pímo veleben. „Byl to muž,“ teme v djinách Palackého 

„jemuž rovného marn bychom hledali v souasných djinách eských a snad i u jiných 

národ“. Jako váleník a hrdina náležel ješt dob starší, jako hospodá, ba prmyslník 

vku nového, jako výtená hlava a ušlechtilá povaha všem vkm a všemu lovenstvu. 

Mnoho dobrého uinili Perštejnové svým poddaným a také Bystici. 

Když v rušném století 15. a 16. šíilo se po vlastech našich náboženské uení Husovo ili 

podobojí a vyznání esko – bratrské, dopával Vilém poddaným svým volnosti svdomí a 

vyznání. Povolil vyslancm bystickým, když ho r. 1514 na Pardubicích prosili, vyznávati 

náboženství podobojí. 

 

I jednota bratrská mla zde svj sbor, ulice, kde modlitebna stávala do dneska Bratrskou 

zvaná, jest toho dokladem. Památný je Vilémv výrok, o jeho vzácné na tu dobu 

snášenlivosti : „S ímany vím, s echy (husity) držím, s Bratími umírám.“ 

- 46 -


Nejenom volnosti vyznání, ale i mnohých úlev a svobod poskytli Bystici Pernštejnové, 

zejména Vratislav, milovník nádhery, pítel vd a umní. Bystice dostala v držení lesy, 

které do dneška obecní majetek tvoí, starodávnému bystickému špitálu vnovali 

Pernštejnové osadu Dvoišt s robotami a platy a konen splnili vroucí tužbu našich 

pedk a vymohli jimi povýšení msteka Bystice na msto r. 1580, práv ped 350 lety. 

Byli tehdejší obané na výši doby, vdli, o usilují. Pi takovému povýšení na msto byla 

opakována všechna do té doby udlená práva, která byla rozmnožena o práva mstská. To 

vše pi povýšení na msto potvrdil panovník a v tomto potvrzení bylo zajištní práv do 

budoucnosti proti šlecht. 

V listin vydané rok ped povýšením r. 1579 opakuje a shrnuje Vratislav z 

 

Pernštejna všechna dosavadní práva bystická. Bylo to na prvém míst výnosné vaení piva 

a šenkování piva a vína po domech, nejpednjší živnost v tehdejší Bystici. V listin je 

sociáln psáno, „aby chudej i bohatej ten obchod provozovati mohli.“ 

Je to dále volnost, aby jedni druhým podle poteby od svých grunt role, louky, chrastiny 

prodávati mohli. Zajišuje se dále Bystici voda: „Tok vody, který se nad Zubím a 

Vojtchovem zaíná, na dvé od starodávna rozdlenej jest. Polovice k zámku 

pernštejnskému a druhá polovice na rybníky bohuovský a domanínský se obrací a z tch 

rybník voda k Bystici se pouští, aby v tom zpsobu nyní i na budoucí asy zstalo, aby 

bystití soužení na mlejnech a valše netrpli“. 

Co se robot týe, ponechává se osvobození na asy budoucí a vné. 

V listin mluví se konen o dležitém právu mílovém. „Tímto listem naizujeme, aby 

z vesnic okolo Bystice v míli ležících ne odjinud nežli z Bystice sl brána a kupována 

byla. 

Tato dosavadní práva byla roku 

 

následujícího 1580 pi povýšení na msto potvrzena císaem Rudolfem II. a rozhojnna o 

privilegia, která mla všechna panská msta na Morav. Bystice dostala mstské 

soudnictví. Purkmistr, rychtá a 12 konšel konali všechny soudy i hrdelní. Blízká hora 

slove horou šibeniní. I praný, u nhož provinilci byli veejn trestáni, se pipomíná. 

teme o Bystici jako o mst hrazeném, které má brány (Fortna), branky (Malá branka), 

mstský znak pl hlavy zubí a pl orlice a má právo erveným voskem peetiti. 

Šastny to byl den pondlí po Provodní nedli r. 1580. 

Nastal rozkvt našeho msta, pi odevzdávání mstského úadu odevzdávalo se penz 

hotových pes 300 kop. Pedkové jist vzpomínali a slavili tento den povýšení na msto a 

byli vdni a hrdi na ty obany, kteí se o toto povýšení piinili. 

Po letech blahobytu picházejí léta hubená. Ta se dostavila dosti brzy po povýšení na 

msto. Již za 8 let pestávají býti Pernštejnové pány Bystice, jejíž vrchnosti se potom 

stídaly velmi asto. Rodie svobodných pán, pozdji hrabat 

 

Mitrovských dostala se až v 18. století roku 1731. Mezi tím mla nad sebou vrchnosti 

dobré i zlé. 

Brzy po povýšení pikvaila válka 30 letá a mstu nastávají doby strasti. Na poátku války 

patila Bystice evangelickému pánu ejkovi z Olbramovic, budovateli hbitovního 

kostelíka pro své souvrce. ejka byl za povstání proti Habsburkm jedním z direktor, a 

proto pozbyl po Bílé Hoe všeho zboží i Bystice. 

Po Bílé hoe Poláci, pomocníci císaovi, táhli Moravou zemi sužujíce. Stará kronika uvádí, 

že u Horních Rozsíek bystických a kunštátských 70 osob mrtvých zstalo, však do 

Bystice žádný z Polák se nedostal. Vrchností bystickou stal se Jií hrab z Náchoda, 

vojevdce císaský, jemuž náležely také Lysice. Jemu bylo zboží bystické „v pokut 

- 47 -


propadlé“ prodáno. Hrab z Náchoda zaídil tvrdou vládu vojenskou a našim pedkm 

podle starého kronikáe nastalo od grunt utíkání, po lesích se toulání, od zimy tvrdé, 

hladu a všech jiných bd mení. Marn prosili o milosrdenství boží, 

 

aby s nich ten lid vojenský, který na statku bystickém zstává, šnat býti mohl. 

Pímo hrozný byl 15. íjen 1645, když Švédové do Bystice vtrhli a s nimi sám generál 

Torstenson. 1300 zl jim ožebraené msto sehnati muselo. Kde co bylo, pobrali, tetího 

dne k Jimramovu a na Poliku se obrátili. Celkem se uvádí 44 pustých grunt po hrozném 

tomto období války 30 leté. 

Když mírem vestfálským hrzy války 30 leté pominuly, líbí se rozvaha a rozhodnost 

našich pedk, erpaná ze slavného dne povýšení na msto. Opírají se zvli panské, 

zahajují boj proti tvrdé vrchnosti o své svobody, o svá mstská práva; císaem potvrzená. 

Hrab z Náchoda chápal se všeho, co bylo mstu na píko. Naídili i 12 mstských 

pacholat na Lysice dodati. Nikdy a nikde prý se ješt nestalo, aby vrchnost rodim dti 

brala, a proto bystití odepeli dti vydati. Za to byli purkmistr a konšelé vznni na 

Kunštát, tam karabáováni a mrskáni. 

Tak a podobn trpli pedkové v dlouhém boji za mstská práva, jichž 

 

si cenili a vážili jako pokladu a jichž na konec uhájili. Vymohli si potvrzení svých práv u 

císae Leopolda s rozmnožením jarmark, potvrzení císae Karla VI. i Marie Terezie 

s novým rozšíením trh. 

Mstská práva a výsady pozbývají svého velkého významu dobou Josefa II., která se 

vyznauje všeobecným uvolnním, zrušením nevolnictví lidu selského a omezováním 

výsad a privilegií. Co do soudní moci zaazena byla Bystice do potu 45 mst 

moravských, která musela míti soudního referenta práva znalého, jenž ml titul syndikus. 

Prvním syndikem v Bystici byl Jakub Kafka, pisatel staré bystické kroniky. Úad a titul 

mstského primátora pestává. 

Na poátku minulého století zažila Bystice války napoleonské a s nimi velkou drahotu a 

státní úpadek. Po bitv u Slavkova 1805 pijelo 29. prosince do Bystice pes 200 

Francouz, velitel jejich se ubytoval na fae. Žádali od msta 2.400 zl., byli však faráem 

uprošeni, že se spokojili 600 zl. a 

 

odjeli již 4. ledna. 

Po tchto válkách nastává nový rozkvt msta, který pineslo soukenictví. I rozvoj 

soukenictví dkuje privilegiím mstským, i pro n má slavný den povýšení na msto svj 

význam. Nejenom upravena a zaruena potebná voda valchám, ale mšané emeslníci 

byli osvobozeni ode všech plat z emesla vrchnostem a spor o tyto platy vyhráli. 

Bystice byla vždy mstem emeslným. emeslníci jako v jiných mstech družili se 

v cechy. Pipomínají se v Bystici cechy emesla eznického, kováského a kosaského, 

koláského, kožišník, krejích i obuvník. Slavný byl však cech soukenický. R. 1834 bylo 

zde 230 soukenických mistr a sukno bystické prodávalo se na trzích v Brn, ve Vídni i 

v Pešti. Proto dávali soukeníci své syny uiti skoro výhradn soukenickému emeslu, takže 

Bystice byla mstem soukenickým. Do rodin soukenických dostávalo se hojn penz, 

vzmohl se blahobyt, který se jevil v úprav dom, ve stravování a zejména v odvu. 

Zastihl ovšem Bystici zlý rok 1841, o nmž stará kronika toto zaznamenává: 

„19.záí 1841 vyšel o pl 12 hodin v noci 

 

u Jos. Svobody blíže fary ohe. Shoelo 116 dom a 62 stodol, padla za obt plamenm 

neuhasitelným takka celá Bystice, i chvlo se každé citlivé srdce oko se zarosilo 

- 48 -


mimovoln slzou pi pohledu na zíceniny tohoto starého, nejvíce ze deva stavného 

msta.“ 

Ze spáleništ povstává Bystice nová s výstavními domy po obou stranách námstí, na 

nmž zbudována kamenná kašna. 

Konstituní rok 1848 nepešel Bystici beze sledu. Dvakráte bylo msto osvtleno, po 

píkladu jiných mst zízena národní garda, do níž dalo se zapsati 210 muž. Garda piln 

cviila, o slavnostech se úastnila a stídala. Hudební sbor s kapelníkem Jos. Bízou, 

vzorným uitelem, gardu pokaždé doprovázel. 

V Bystici se probouzí staré mstské ešství a vlastenectví, o nmž svdí odpov 

bystických na nmecký pípis Vel. Meziíí již v r. 1688: „Psaní od Vašich vzácných 

opatrností pijmouce, k rozmyšlení nám to pichází, že nmecky psaní 

 

odesílají, jsou oboje msta eí moravskou se ídící, tím jazykem, kterým se vše na obci 

ídí a od starodávna takového užívá, také jedni druhých pozdravovati písluší.“ 

V památném roce 1848 byly zrušeny poslední zbytky roboty a poddanství, zrušeny soudy i 

úady vrchnostenské i soudy a práva mstská a zavádny nynjší státní úady a samospráva 

obecní. Padají vtšinou mstská práva a tu se zase ukazují mšané bystití na svém 

míst, pochopují dležitost úad státních pro msto. 

Roženecká vrchnost se všemožn piiovala, aby okresní soud a úady byly na Rožínce a 

nabízela svj zámek zadarmo. Ale Bystice nezstala za tou nabídkou. Ponechala pro soud 

zadarmo první poschodí radnice, uvolila se uvnit všecko upraviti a náadím opatiti. 

Starý kroniká poznamenává: „Tuto vnitní stavbu a opravu ídil tehdejší purkmistr 

Pelhim Fiša, muž o msto velmi zasloužilý, jenž mnohá léta obci vrn sloužil až do 

vysokého stáí svého. Byl to poslední purkmistr, 

 

tohoto msta a poslední syndikus byl Jan Šírš, jenž se dostal za soudce do Perova.“ 

Od r. 1850 zaíná obecní samospráva tém v nynjší podob, v ele obce je zastupitelstvo, 

které volí starostu. 

Nastává období poslední, o nmž stará kronika, konící rokem 1858, nemluví. 

V tomto období, v druhé polovici 19. století nastává úpadek bystického soukenictví. 

Píinou úpadku se stala výroba tovární, s níž výroba emeslná konkurovati nemohla. 

Avšak chyba se stala tentokráte v Bystici také tím, že se naše soukenictví nedovedlo 

pizpsobiti nové dob, že se nezaídilo po továrnicku. Nkterá msta to dovedla a rozvoj 

jejich se nezastavil, nkterá msta a mezi nimi naše Bystice se nepizpsobila, zanechala 

soukenictví a poala se vylidovati. Mnozí píslušníci odcházejí do to- 

 

várních mst za chlebem. 

Doba poslední po úpadku soukenictví možno vystihnouti jako hledání nových cest a 

smr, jak tomuto živnostenskému a rolnickému mstu pomoci k lepšímu životu. 

inem záslužným bylo vasné zízení mšanské školy chlapecké a pozdji díví. Za 41 let 

svého trvání stala se opravdovým dobrodiním pro zdejší rodáky i obany z okolních vesnic 

poskytujíc potebného vzdlání pro život i pro školy vyšší. Tísní se sice doposud 

v budovách zízených pro školu obecnou, ale doká se bohda v krátké dob stánku 

dstojného. Nemenší význam, zvlášt pro venkov má zimní škola hospodáská, která již 

pes tvrt století iní z Bystice hospodáské stedisko našeho okresu. Krokem vped bylo 

uskutenní dráhy, která nás spojila se svtem. 

Na mže býti Bystice za posledních let hrda, jsou dobré penžní ústavy, umožující 

podnikavost v mst a okolí. 

 

Ke cti msta jsou ilé spolky i ruch politický. 

- 49 -


Pokusil jsem se pedvedením velkých djinných období vysvtliti význam povýšení 

Bystice na msto ped 350 lety. Dovolím si na konec íci, že práv my, souastníci, prožili 

jsme a prožíváme velikou dobu, které se nám budou budoucí pokolení závidti. Není to jen 

válka svtová, v níž naši rodáci, jak tato pamtní deska hlásá, za svobodu vlasti a národa 

umírali, byl to velký den pevratu a zrození republiky, kdy se Bystice estn zachovala, 

nadšenou oslavu uspoádala, tak jako ve velký den návštvy pana presidenta u nás. Jestliže 

stará kronika bystická má podpisy vzácných hostí, zejména moravských místodržitel, 

podepsal se do nové kroniky naší sám president Osvoboditel. 

Žijeme ve velké dob hospodáských a jiných zmn a je potebí jíti s duchem asu, býti na 

stráži, 

 

vytžiti pro msto nejvíce. 

Pro obce jako pro jednotlivce platí slova národního pvce Svatopluka echa: „Sláb jenom 

ten, kdo zná jen malý cíl.“ 

Vytyují a naskýtají se te nové cíle a já koním velým páním, aby se dobrá snaha 

posunuti Bystici vped podaila, aby ti, kteí dnes jako dti mezi námi jsou a dokají se a 

budou slaviti tyrsté výroí povýšení Bystice na msto, mohli o nás íci: „Žili ve velké 

dob, využili jí ve prospch msta, dlali, co mohli“. Rodák zdejší p. inž. Eduard 

Schwarzer, zaslal zastavovací plán nové tvrti s tímto pípisem: 

 

Rodák zdejší, insp. drah v. v., pan Metodj Svitavský, zaslal obecní knihovn knihy 

dobrých eských spisovatel a penžitý dar chudým s tímto pípisem: 

11. kvtna bylo cviení selské jízdy v sokolské Forot. V plné ješt svžesti pijel na 

cviení Ferdinand Svítil, rolník z Horní Rožínky. Náhle spadl s kon mrtev. K sám se 

zastavil, jako by tušil, že se z jeho pánem nco hrozného stalo. Rychle povolaný léka 

mohl konstatovati jenom smrt zpsobenou srdení mrtvicí. 

18. kvtna svátek matek. Uspoádána pkná slavnost s hudbou a prvodem. Krom 

deklarací dtí a pkné ei paní Schmögrové zpíval pípadný sbor pvecký 

 

odbor Sokola. 

27. kvtna se oteplilo a rozpršelo od veera do rána. Po celý kvten bylo zima a sucho. I to 

je zajímavé, že letos do konce kvtna bouky u nás nebylo. 

1. ervna. Letošním rokem provádí státní úad statistický sítání všeho druhu. Podle stavu 

27. kvtna provedeno sítání zemdlského osevu, zvíectva a živnostenských závod. 

Zemdlská pda zdejší je takto oseta: 

pšenice ozimá na 1660 a, jarní na 364 a, 

žito ozimé na 21.677 a, jarní na 20 a 

jemen jarní na 3.332 a, oves na 19.550 a, 

luštniny na 1.355 a, obch. a prmyslové plodiny (mák, len, traviny na semeno) na 470 a, 

brambory a epa na 17.727 a, 

zelenina na 95 a, pícniny na 17.450 a, 

úhoru bylo 160 a 

Zvíat hospodáských bylo: 

78 koní, 643 kus skotu, 6 ovec, 262 koz, 492 kus vepového dobytka, 1824 kuat, 3377 

slepic s kohouty, 766 housat, 

 

104 hus, 329 káat, 42 kachen, 57 kus drbeže krocaní, 4 perliky a 4 pávi. 

- 50 -


Živnostenské závody v našem mst jsou skoro všecky malé. K vtším poítati možno 

obecní cihelnu, Nahodilovu pletárnu, Vašinv mlýn a Krásenského výrobu epic. 

8. ervna.na svatodušní svátky poasí krásné, letní, ale sucho. Velký pátek byl deštivý, na 

Medarda nebe tvrdé, bez mrak, snad se letos staré pranostiky vyplní a bude suchý rok. 

5. ervence konala se v sokolské Forot oslava Husova obvyklým zpsobem: prvod ze 

školy do foroty, úvodem zpv pveckého odboru Sokola, zapálení hranice, e, 

lampionový prvod ped radnicí, kde zapním chorálu: „Kdož jste boží bojovníci“ slavnost 

ukonena. Tentokráte eník z Prahy zabíhaje do politiky posluchae píliš neuspokojil. 

 

10. ervence pochován byl nejstarší bystický oban František Trávníek ve vku 93 let. 

Pes 80 let dožívá se ve zdraví 36 osob v našem mst. 

20. ervence. Suchý, velmi suchý letošní rok, zvlášt pro naše obilí. Místy spadne vláha 

s boukou, nám se letos bouky vyhýbají. Zaínají u nás letos žn, které jiná léta bývají 

dobe o 14 dní pozdji. Žita jsou pkná i sena, jetele jsou dobré. Jainy však suchem 

utrply, nyní jde o otavy, brambory a epu. Velká bída nastává o vodu. 

5. srpna konal se za velké úasti msta i okolí poheb oblíbeného zvrolékae Ant. Špinky, 

jenž umel jako obt svého povolání ve vku 44 let. Od roku 1913 psobil v Bystici a 

okolí jako svdomitý a dobrý odborník. Neznal klidu, pomáhal obtav v každé dob 

ochotn komukoliv. Onemocnl ervenkou, zemel v 

 

brnnské nemocnici a pochován na našem hbitov za obrovské úasti lidu, spolk a 

korporací. 

15. srpna. Akoliv zaaly letos žn o 14 dní díve, zdržela se další sklize deštivým 

poasím, které se dostavilo v srpnu. Nemine dne, aby nepršelo. Dobe se celkem letos 

sklidilo jen žita. Jarní obilí, zvlášt ovsy, leží 14 dní v deštích na polích, jsou erné a 

prorostlé. Dešt poslouží bramborm, ep, tráv a hlavn pestane nouze o vodu. 

28. srpna 1930 o 3. hod. odpoledne byl poheb lékárníka Jana Svainy, pedsedy tenásko 

- pveckého spolku Vnavy a starosty msta, koupil si dm na námstí is. , který uvnit 

pestavl a zídil v nm lékárnu a drogerii. Jako lékárník byl stejn jako jeho otec oblíben 

lidem, jemuž rád posloužil a poradil. 

 

20. záí provedeno sítání ovocného stromoví po republice.V našem mst zjištno: 

jablooví 729 odumelých (násl. mraz), 

1559 zdravých , 

238 bylo nov vysazeno, 

hrušní 281 odum, 489 zdr., 86 mlad. 

tešní 339 odum, 146 zdr., 67 mlad. 

višní 95 “ , 666 “ , 17 “ 

švestek 652 “ , 659 “ , 39 “ 

sliv 403 “ , 348 “ , 43 “ 

mer. - “ , 3 “ , - 

oechy 19 “ , 8 “ , 2 “ 

rybíz 659 “ , 1379 “ , 100 “ 

angr. 181 “ , 630 “ , 30 “ 

15. íjna. Msíc záí byl pro poslední sklize dosti píznivý. íjen však zaal zase poasím 

deštivým. Kdo se opozdil se sklizní brambor nebo se zasetím ozim, pracuje se mu v íjnu 

špatn. 

28. íjna. Ješt nikdy se neoslavoval národní svátek za takové nepohody jako letos. Od 26. 

do 30. íjna vtry a vytrvalé dešt postihly celou republiku. 

 

- 51 -


 

eskomoravské vysoin pinesla tato nepohoda vánice snhové. Od Jihlavska po 

Novomstsko napadly místem spousty snhu. Mezi Žárem a Novým Mstem se nakupila 

se nakupila závj až 1 m vysoká. Mezi Bysticí a Žárem perušeno spojení železniní, ale 

také telegrafní a telefonní, nebo vichicí vyvráceny sloupy a spojení perušeno. 

Novomští jedoucí z Brna pobyli si v Bystici po 2 dni než mohli dále do domova. Takové 

nepohody snhové v íjnu nikdo nepamatuje. Obrovské škody zpsobila vichice v lesích 

na Horácku. Na Bysticku nejvíce jsou poškozeny lesy Jilmová a Piulín. Škody tu 

dosahují plných 50%. Na stromy napadaly nejdíve spousty vlhkého snhu, který rozlámal 

hlavn menší stromy; prudká vichice pak dokonala dílo zkázy. 

Oslava národního svátku byla provedena za úasti školní mládeže v sále hotelu. Pvecký 

odbor Sokola zahájil a ukonil slavnost, žáci 

 

deklamovali píhodné básn, editel mšt. škol promluvil o významu dne. Poznamenati 

dlužno, že ani prapory na domech nevlály. První prapor zavlál na pošt, ale byl vichicí 

roztrhán ve chvíli na kusy. 

15. listopadu . První polovice listopadu byla vtšinou deštivá. Až do 15. mohli lidé orati a 

dobytek se pásl. Teprve nyní se pomlá, poíná mrznouti , snad nastává zima. 

2. prosince provedeno sítání lidu v naší republice.V Bystici n. Pern. napoteno v 374 

domech 2.106 obyvatel, ve Dvoištích 153 lidí ve 23 domech , se Dvoištmi má Bystice 

2.259 obyvatel. V Bystici po úpadku soukenictví je pi každém sítání úbytek. Pi sítání 

v r. 1880 mla Bystice se Dvoištmi 3.063 obyvatel, jsou lidnatjší než Žár a Nové 

Msto.V roce 1890 napoteno 2853 lidí , v roce 1900 mla 2495 obyvatel , letos 

napoteno 2259 obyvatel. Vtší úbytek zpso- 

 

bil úpadek obuvnictví. Podivné je, že lidí ubývá, bytu pibývá a byt je stále nedostatek. 

28. prosince lyžaské závody v Bystici, na nž pijeli lyžai z Nov. Msta, Nedvdice a 

Tišnova. Snhu je letos o vánocích dost a zimní sporty v plném proudu. 

31. prosince. Na konci roku budiž uinna poznámka o letošní zemdl- a nyní i 

prmyslové krisi, která jako svtová vlna i naši republiku zachvátila a konce nemožno ješt 

pedvídati..Zemdlec prodává 1kg žita za 90 k, jemen a pkný oves je dražší, až za 100 

k, brambory takka nikdo nechce, pokles v cenách dobytka, ale stroje hospodáské, 

hnojiva aj. neklesají, a proto krise. 

Horší je krise prmyslová, nebo má za následek propouštní dlnictva a nezamstnanost. 

Propouští dlnictvo i továrna ve Víe, což se bolestn dotýká i mnohých našich 

 

lidí, kteí byli ve vírské továrn slušn zamstnáni. 

Mstská cihelna v uplynulém roce pkn pracovala; vyrobila celkem cihel; pl miliónu 

dobrých cihel má v zásob na stavbu nové mstské spoitelny. 

1931 

11. ledna. Nový rok zaal pohby starých vážených oban. Zemel Jos. Schuster ve vku 

77. let. Byl to poslední barví v Bystici. Barvíství poslední dobou již neprovozoval. 

Zemel 79 tiletý Richard Musil, obchodník a majitel domu . 2. Obchod Musilv býval 

v Bystici svou dobou nejlepší. 

11. ledna pochovávala Bystice editele kru a hudební školy Fr. erného, jenž 57 let 

zastával v tomto mst službu varhanickou. Rodák z msteka Bobrové pišel do Bystice 

jako dovedný 

- 52 -


 

hudebník vojenské kapely, zídil chvaln známou kapelu bystickou, vychoval hudebník 

celé generace zdejší mládeže, kterou od poátku jako výpomocný uitel také vyuoval. Byl 

pro svou dobrou a milou povahu všeobecn vážen a na poslední cest ke svaté Trojici, 

kterou nesíslnkrát vykonal, celým takka mstem doprovázen. 

18. ledna. Druhé lyžaské závody v letošní zim. Tentokráte pijeli skauti a vysokoškoláci 

z Brna, hosté z Nov. Msta a okolí, zastoupeno bylo i žactvo. Sportovní klub zdejší dobe 

závody ídil. Jenom poasí bylo zlé, metlo se a prášilo tém po celý den. 

7. bezna. Zima jako v lednu. Po celý únor zima nepovolila. Snhu se nasypalo tolik, že 

pod jeho tíhou se prolamovaly staré stechy. Spousty snhu leží na polích i na cestách. 

Autobusová doprava Bystice do Jimramova i z Bystice do Vel. 

 

Meziíí po celý únor byla perušena. Narozeniny pana prezidenta byly oslaveny pkným 

hudebním veírkem se vstupem volným. 

27. bezna. Letošní zima se vyznauje dosti astými mlhami, z nichž se množí chipka, 

které podléhají zvlášt starší lidé. Chipce podlehl postihova Karel Karkulín, jenž se 

dožil ve zdraví 88 let. Postihaství již neprovozoval, jako se neprovozuje již v Bystici 

vbec. 

V následcích chipky zemel mšan Ant. ížek ve vku 81 let. Antonín ížek znám byl 

v celém okolí jako ilý obchodník obilím v dob, dokud nebylo v Bystici hospodáského 

družstva. 

1 .dubna. Když 21. bezna podle kalendáe nastává jaro, nastalo letos tání a ve dovu, tech 

dnech se sníh ztratil, že zstal jenom v úvozech. Ale se jaro nedostavilo. Obrátil se severák 

a mrzne jako o vánocích. 

4. dubna. Na Bílou sobotu po 

 

druhé byla uctna památka padlých ve válce 2 minutovým klidem, jehož poátek i konec 

ohlásila hasiská trubka. Ped deskou padlých byli hasii s praporem, zástupci Orla v kroji, 

zástupci odboru erveného kíže, školní mládež i obané. 

Téhož den odpoledne událo se politování hodné neštstí u Šírových. 32 letá Julie Zítková, 

dcera domkae Zítky na Skipci, nesla si ušité šaty od švadleny Rotkovské. Od foroty jel 

eledín Ad. Koího Smrkal. Kon se lekli troubení auta, splašili a pádili do msta. Povalili 

Zítkovou a poranili ji tak, že ve chvíli byla mrtva. 

19. dubna. Snad se koní zimní poasí. Dostavil se déš, první letos na jae, a ponkud se 

otepluje. 

30. dubna. Starosta msta v souhlase s obec. zastupitelstvem žádal od svého zvolení za 

obecní revisi. Došlo k ní ve tvrtém roce jeho úadování. 

 

Revise byla provedena rodákem zdejším Jaroslavem Janovským, úetním úedníkem 

okresního úadu. Vykonal revisi za dobu od státního pevratu za starosty Edmunda Fiši a 

tajemníka Ladislava ermáka i za starosty Františka Veselého a tajemníka Adolfa 

Polnického. Revisní nález, který byl peten ve finanní komisi, mstské rad i obecním 

zastupitelstvu, jest: 

Tajemník Adolf Polnický vzdal se služby, mstská rada vypsala konkurs na místo 

tajemníka a ze 67 žadatelu 3 ucházee, o nichž pak mstská rada, tak i obecní 

zastupitelstvo i okresní úad se informoval díve, nežli obecní zastupitelstvo tajemníka 

volilo. Zvolen byl Josef Koukal, úedník z Brna s nastoupením místa 1. ervna 1931. 

Odvody. Ve dnech 28. 29. a 30 dubna konaly se odvody v našem mst. Z 75 rekrut bylo 

odvedeno 14, 7 v I. tíd, 3 ve II. tíd, 4 ve tíd III. 

Poasí v dubnu bylo letos studené, 

- 53 -


 

od listopadu do kvtna letos zima, nedivno, že se píroda opozdila a eká na lepší pohodu 

v kvtnu a ervnu. 

17. kvtna. O tvrté hodin ranní oznamovala hasiská trubka požár v mst, hoela 

kavárna Benešova . 47. Nežli hasii dostali vodu až z eky, byla stecha v plamenech; 

bylo nutno chrániti sousedy a ohe lokalisovati, což se dobe podailo. Shoel vršek pední 

budovy, budova do zahrady zstala neporušena. Štstí pálo na vodu chudému hornímu 

konci, že bylo úplné bezvtí. Požár vznikl na pd. 

Svátek matek, který se slaví v našem mst druhou nedli kvtnou, byl neobyejn 

navštíven a velmi zdailý ve všech ástech: pkný byl prvod mstem s hudbou, pkné 

deklarace žactva obecných škol, vybraná e pí Schmägrové, zdailé veerní kino ve 

prospch lidumilného spolku „Ochrana 

 

matek a kojenc“. 

21. kvtna byla zadána stavba spoitelní budovy. Mstská spoitelna, která náleží 

k nejvtším penžním ústavm na Horácku, tísní se budov radnice. Usnesla se ozdobiti 

msto pknou budovu, v níž by mla trvalé a svému rozvoji pimené umístní. Za tím 

úelem byl koupen hostinec pí Schvarzerové vedle radnice za 150.000 K, aby byl zboen 

a na jeho míst postavena pkná spoitelní budova. Pedseda spoitelny, starosta msta 

František Veselý, a editel spoitelny Filip Chrást vykonali prohlídku nkolika nových 

spoitelen na Morav a v echách informujíce se o provedení stavby. Na to byla vypsána 

soutž na poízení nártk, které byly zaslány k posouzení rodáku zdejšímu Inž. Eduardu 

Schvarzerovi do Prahy. Nejlépe posouzen byl nárt architekta Frievalda, jemuž sveno 

vypracování plán a vrchní dohled pi provádní budovy. Nato vypsána soutž na pro 

 

vedení stavby podle plán. Oferovali ti stavitelé: Šmíd z Poliky, Nesnídal z Nového 

Msta a rodáci zdejší – Jaroslav Huta z Nedvdice s bratrem Boh. Hutaem z Bystice ve 

spojení s betonáem Ing. Kolákem z Brna. Když stavitel z Poliky odepel pracovati za 

pevný paušál, bylo rozhodováno mezi dvma a zadána práce stavitelská bratím Hutam 

za pevnou cenu 540.000K. 

8. ervna na sv. Medarda prší a hospodái déš vítají. Byl msíc kvten nejen suchý, ale 

uhodil v nm týden pímo žových veder, která hrozila vážnými obavami našim lehkým 

pdám. Žita, která špatn pezimovala, jsou špatná, krátká a ídká. Jde nyní o jainy, které 

volají po astjší vláze. 

30. ervna . Poasí v ervnu bylo celkem teplé a suché. Horka byla pímo žhavá, po nichž 

se dostavovaly zlé bouky. 3 z nich dosti zle ádily v našem horáckém kraji. 

 

Uškodily hlavn zhoubnou vichicí, která stromy lesní a ovocné lámala a vyvracela, 

kidlici ze stech shazovala ba i celá stavení kroutila. (V Milasí nov postavená stodola 

se úpln shroutila). Krupobití na štstí dosud náš kraj minulo, ale u Brna a za Žárem zle 

úrodu poškodilo. Našemu okolí pinesly bouky potebnou vláhu, i je naše jarní úroda 

velmi pkná. 

5. ervenec. Památka Mistra Jana Husa byla oslavena obvyklým zpsobem: prvodem do 

foroty, zpvem a pednáškou. Pednáška profesora Dr. Trauba byla vdecky založena, 

klidná, pro všechny politické i náboženské strany pijatelná a pouná. Takové mají býti 

ei o národních velikánech a zvlášt o Husovi, aby jimi byli oslavenci všem dobe 

smýšlejícím stranám národním pibližováni. Prof. Dr. Traub to dovedl. 

6. ervence v den Husv byla v Bystici velká slavnost strany republik., 

 

- 54 -


odevzdání praporu dorostu této strany a selská jízda u Domanínku, o níž napsaly noviny 

v podstat toto: Tak rušného dne a tolik návštvník Bystice již dávno nevidla. Msto se 

ozdobilo hojn prapory na uvítanou hostí. Za ízného vyhrávání židlochovické hudby bral 

se malebný prvod mstem: 104 jezdc, 4 vkusné alegorické vozy zobrazující bývalou 

otroinu, pemnoho hostí. Ve forot konala se manifestace zemdlského dorostu, jemuž 

byl odevzdán prapor. Mluvil senátor Sáblík, poslanec Pelíšek, písedící zemd. rady 

Stoupal a j. Odpoledne byly závody na poli nad Domanínkem za obrovské úasti. Mly 

pkný prbh a pinesli nevídanou podívanou. Zvlášt se vyznamenal 14 letý Petr Beneš, 

syn majitele kavárny, který byl odmnn estnou cenou písedícího zemdlské rady 

Stoupala. 

 

Veer veselice v hotelu Záložna. 

12. ervence poádala podobnou slavnost strana lidová svým okresním sjezdem. Na 

domech opt vlály prapory. Dopoledne sjíždly se opletené vozy s dorostem strany lidové, 

která se zúastnila bohoslužeb. Odpoledne bral se prvod ze Starého msta námstím na 

stanovišt nové mstské tvrti. V prvod jezdci na koních, jezdci na kolech, Slováci a 

Slovaky v krojích, hosté a píslušníci strany lidové se svými pedáky, posl. Šamalíkem a j. 

Po politických eích a projevech pedvedeny národní tance a následovala veselice 

v Orlovn. Ob tyto slavnosti byly uspoádány nepochybn k letošním podzimním 

obecním volbám. Strany se zase pipravují k volebnímu boji. 

Ze 13. na 14. ervence v noci po 40° vedru hrozná bouka. Blesky ozaovaly okna, 

hromobití strašné, v každém snad dom oekáváno 

 

uhození. To ádilo v Rovném, kde sjel blesk do stavení Mitášova a zapálil. Stavení shoela 

do základ a ohe se rozšíil ješt na stavení sousední. Vody spadlo mnoho, a ježto i 

následující den pršelo, prospla tato velká boue pírod. 

1. záí . Koncem ervence nastaly žn a poasí žnové bylo až do pl srpna velmi pkné. 

Žita, jemeny, pšenky sklizeny velmi pkn. V druhé polovici srpna opakovala se loská 

pohroma deštivá na ovsy. Zase jsou vtšinou zernalé a porostlé. ím dále k Nov. Mstu a 

Žáru, tím více je obilí poškozeno. Nyní jde o sklize otav a brambor, aby nehnily. 

27. záí konaly se volby obecních zastupitelstev. Ped volbami bylo dosti rušno, bylo 

nkolik schzí, bylo dosti agitace. Kandidátek dostalo se do rukou voli 9. Pibyla strana 

kes. sociální a nepolitická strana obanská. 

 

1. kandidátní listinu mla strana živnostenská; obdržela 319 hlas a 8 mandát (mla 8.) 

2. kandidátku mla strana soc. dem. ; obdržela 71 hlas a 2 mandaty (mla 1.) 

3. kandidátku mli eskoslov. social.; dostali 95 hlas a 2 mandáty (mli 2). 

4. kandidátka patila nové stran kesansko-sociální; dostala 92 hlas a 2 mandáty. 

5. kand. listinu mla strana komunistická, která obdržela 79 hlas a 2 mandáty (mla 4.) 

6. kandidátku mla strana republikánská; dostala 110 hlas a 2 mandáty (mla 3.) 

8. kand. listina byla nové strany obanské, která obdržela 137 hlas a 3 mandáty. 

7. kand. listina byla sl. str. nár. demokracie, které se dostalo 43 hlas a 1 mandát (mla 1.) 

9. kandidátka obdržela 342 hlas (strana lidová) a 8 mandát (mla 10). 

Zvolení byli z kand. 1.: Veselý Fr., obchodník, Adolf Makovský, mlyná, Polnický Aug., 

kožišník, Schvarzer Emil, ezník, Ptáek Jind., obchodník, Štursa Jaros., 

 

strojník, Mach Kar., hodiná, Rinchenbach Jos., obchodník 

Z listiny 2.: Pešek Jan, berní zízenec, Svoboda Bohdan, rolník. 

Ze 3. kand.: Kalous Jos., mlyná, Vrbka Fr., p. dch. kontr. 

Ze 4. kand.: Skivánek Jan, malorolník, Elkner Frant. 

- 55 -


Ze 5. kand.: Mikše Jos., strojník, Dvoáek Vlad., dlník 

Ze 6. kand.: Kíž Vladim, editel, Havlík Josef, rolník. 

Ze 7. kand.: Huta Boh., zed. a tes. mistr. 

Z 8. kand.: Dvoák Hynek, rolník, Ptáek Boh., odb. uitel , Zítka Frant., ková. 

Z 9. kand.: Krásenský Jos., klobouník, Nahodil Jan, továrník, Pecina Josef, mšan, 

Koukal Aut., rolník, Kosí Vnc, listovní, Flek Julins, krejí, Pelikán Fr., rolník, Baxant 

Tom., rolník. 

1. íjna. Msíc íjen zaíná pkným 

 

poasím.,,Kéž by potrvalo celý msíc“, peje si kde kdo. Celý msíc záí pršelo. Kdo se 

opozdil s ovsy a otavami, sklízel mokré a zernalé pi stálém obracení. Za dešt zasévali 

hospodái žita, která patí podle poekadla na podzim zaprášit. Tak lidé byli pestrašeni, že 

se za dešt dávali do brambor, mokré a zablácené vozili do stodol na mlaty, aby oschly. 

Nejsou pamtníci takového záí, v nmž se letošní Medard zle vyplnil. S íjnem nastává 

konen pkn. 

12. íjna. Pijel do Bystice cirkus Bonelo a umístil se na námstí pod kašnou. Po celý 

týden provádl s medvdy, psíky a komi, jakož i jinak pkné produkce. Byl to celkem 

pkný cirkus a tšil se hojné návštv. I zvinec jeho byl slušný. Lev, jemuž zahynula 

ped nedávnem družka, po celý týden žalostn val, zvlášt v noci. Pi nedlních výkonech 

spadl jeden akrobat a zstal v bezvdomí ležeti. Byl autem 

 

erveného kíže odvezen do brnnské nemocnice. To je astý údl akrobat! 

28. íjna. Den zachmuený. Msto prapory ozdobeno a také oslava pkná. O desíti hod. za 

úasti školní mládeže v hotelu oslava vážná, veer v sokolském divadle dobe sehraná 

veselohra. Obojí návštva etná. 

1. listopadu. Zem dosti umrzlá, hbitov bílý pod snhem. Zstane-li tak, bude letos hodn 

dlouhá zima. Téhož dne volba obecní rady. K volb spojily se strany: živnostenská a lidová 

a republikánská (19), strana obanská , sl. socialist, soc. demokratická a 

komunistická(11.) Starostou zvolen opt František Veselý ze strany živnostenské, prvním 

námstkem Ignác Dvoák, (strana obanská), druhým Jos. Krásenský, (strana lidová). 

Radními zvoleni: Jos. Pecina a Ant. 

 

Koukal (strana lidová), Adolf Makovský (živnostník), Vlad. Kíž (republikán), Fr. Vrbka 

(sl. social.), Jan Kivánek (kes. social.), Vlad. Dvoáek (komunista) 

31. prosince. Až do konce roku úadovalo staré obecní zastupitelstvo, ponvadž proti volb 

starosty podal mšan Adolf Koí rekurs. Okresní ani zemský úad jeho námitek však 

neuznal. V listopadu a v prosinci bylo sice poasí zimní, ale mírné. Umrzlo, nametl se 

poprašek, ale zase se oteplilo a sníh zmizel. Na vánoce tšili se malí i velcí na zimní 

sporty, pipravili si všecky poteby, le sníh nenapadl, naopak byly vánoce mlhavé, blátivé. 

Koncem roku budiž uinna zmínka o ilém stavebním ruchu v mst. Byla vystavna pod 

stechu mstská spoitelna a u nových dom krom pístaveb a oprav dom starších. 

K ruchu stavebnímu 

 

pispla mstská cihelna, jejíž cihly jsou zbožím dobrým a šly slušn na odbyt. Ješt budiž 

uinna zmínka o krisi hospodáské a živnostenské, která se valí svtem a zasáhla i naši 

republiku. Naíkají rolníci, že trží za dobytek poloviku (kráva, která byla ped rokem za 

2000 K, je sotva za 1000 K), naíkají živnostníci, že zboží nejde na odbyt, leda na dluh, 

naíkají dlníci, že továrny propouštjí. V našem mst je potud lépe, že je zde továrního 

lidu málo a že ve Víe a ve Štpánov se dosti pracuje. Aby byla zmírnna bída 

nezamstnaných a chudých, piinily se dobroinné spolky zdejší, Okresní pée o mládež, 

- 56 -


Charita a odbor erveného kíže o sbírky po mst, z jejichž výtžku dostalo se dtem i 

dosplým slušného nadlení v prádle, odvu, obuvi i v potravinách. 

Vidla 

30/1 1932 

M. Šmídková 

spr. šk. 

1932 

 

1. ledna. V roce 1931 došlo v Bystici n. P. k založení lesního družstva, do nhož byly 

pojaty obce okolní, které se ucházely o pídly les vrchnostenských na základ 

pozemkové reformy. Bylo stanoveno 360 podíl po 5000 K. Msto Bystice dostalo 20 

podíl a získalo ve své držení tyto lesy: Panský les ( u Valchy), Hrtany a tzv. Domanínský 

rybník. 

2. února. Po celý týden snhu nebylo. Pda je umrzlá, ale na sníh marn ekají lyžai, kteí 

se na letošní zimu tolik pipravovali a tšili. A zima není nikterak krutá, pece šla po 

mst povst , že zamrzl zdejší oban Elis. Šel v sobotu ped plnocí z Vašicova hostince 

dom do Bratrské ulice, ale nedošel. Podle lékaského zjištní nebylo to zmrznutí, ale 

ochrnutí, 

 

srdce pivodilo jeho smrt na ulici. 

20. února. Konen metelice, první v letošní zim! Sníh padal s velkým vtrem, a proto je 

ho více jen místy. 

21. února. Ustavující schze okresního osvtového sboru. Pedsedou zvolen editel 

hospodáské školy Vl. Kíž, jednatelem odb. uitel Jos. Kalvoda, pokladníkem pednosta 

dch. kontroly Fr. Vrbka, leny výboru Karel Endl, Jos. Makovský, Fr. Kadlec a Jos. 

Šoura. 

27. února byla nešastná sobota pro bystické stelce, notáe J. Hosa a jeho solicitátora Jos. 

Svobodu. Vyšli si na lov kuny k Aušperku. Notái Hosovi vkroil do rány nešastn 17. 

letý eledín Fr. Krytiná, který se lovu zúastnil. Byl trefen do hlavy okamžit mrtev. Jos. 

Svoboda rozhánje psy holí, uklouzl a bodce hole vrazil si pod oko. Byl ihned autem 

odvezen do nemocnice. 

 

6. bezna byly oslaveny 82. narozeniny p. presidenta veerním kinem s filmy ze života p. 

presidenta. Kino pedcházel proslov a recitace, provedené žáky, oslava zakonena státními 

hymnami, které, zapl pvecký odbor Sokola. 

14. bezna byl pochován zdejší oban Dvoák, známý silák. Byl postavou statný, silný 

lovk a stal se známým vystupováním v zápasech po okolí i v místech vzdálených. 

Zemel v 67. letech, ješt na podzim inil dojem úpln zdravého lovka. 

20. bezna byl pochován bývalý editel zdejších mš. škol Lad. Vondruška. Ladislav 

Vondruška psobil na zdejších školách dvakráte. Byl 5 let (1892- 1897) uitelem zdejší 

školy obecné. Druhé období jeho psobení v Bystici bylo v letech 1912/1919 jako editel 

zdejších mš. škol. 

 

Zanechal povst jako dobrý uitel, jako vynikající hudebník, jako milý a skromný lovk. 

Zabýval se již ve Žáe pepisováním starých listin a v Bystici dal podnt ke sbírkám 

- 57 -


starožitností a ke zízení mstského muzea. Zemel v 72. roce životním v Boskovicích, kde 

trávil poslední léta svého odpoinku. 

26. bezna na Bílou sobotu prohlášen byl v Praze v poslanecké snmovn velikononí mír, 

po nmž následuje tklivá 2minutová vzpomínka na obti války, která se poádala po všech 

mstech i vesnicích dv minuty, ped 12.hodinou. U nás ozdobí mládež desku padlých 

vncem, picházejí v uniformách hasii i lenové Orla, mládež i obecenstvo. Hasiská 

trubka ohlásí poátek i konec tiché slavnosti, za níž námstí zmlká, chodci i vozy se 

zastavují, hlavy 

 

se obnažují na dv minuty ticha a vzpomínání. 

1. kvtna byl komunistický tábor lidu na námstí, protože v nedli, byl dosti navštívený. 

8. kvtna. Msíc bezen byl studený, snhu málo, mraz naholo dosti. Byla obava o žita, 

ale vydržela to, spíše jetely mrazy utrply. Poasí po celý duben bylo suché, polním pracím 

píznivé. Jenom po dešti volala píroda. Vydatný déš se dostavil 8. kvtna. Pršelo celou 

noc a byl to déš vydatný, který jarní zeleni chybl. Pro žita a trávu pišla vláha v as 

svrchovaný. 

9. – 12. kvtna byly odvody v našem mst, tentokráte v Orlovn. V I. tíd z 18 branc 

odvedeni 2, ve 2. tíd ze 16 branc neodveden nikdo, ve 3. tíd z 19 odvedeno 12. 

15. kvtna za krásného poasí a svatodušní nedli poádala ,,Ochrana matek a kojenc“ 

slavnost matek s pkným pro- 

 

gramem za velké úasti obecenstva. Pvci sokolští zpívali, mládež deklamovala, jednatelka 

spolku pí Schmögrová, bývalá odb. uitelka, vystižn k obecenstvu promluvila. 

22. kvtna na pout sv. Trojice spadla druhá vláha v kvtnu. Byla vítaná, nebo pedcházela 

14 dní žových paren, jimiž naše pdy vyprahly. Dostavila se boue s mírným deštm, 

který velice prospl. Den následný byl podmraný, takže se meze i trávníky, o nž byla již 

obava, pkn zazelenají. 

1.ervna. Pivovar (hostinec v bývalém pivovae) pronajal Hynek Pásek z Poliky za 

10.700 K ron a bude prodávati pivo poliské. Bude to pivo v mst nejlacinjší. 

5. ervna uspoádal zdejší Sportovní klub závody cyklist na vzdálenost 12 1/2 km a 20,5 

km. Tra vedla pes Ždánice – Vítochov – Písené a zpt. Závody mly dobrý prbh a 

byly obecenstvem se zájmem sledovány. 

 

Tra byla osazena skauty v krojích, kteí takto vystoupili na veejnost ve své pomocné 

funkci. 

12.ervna na Medarda maliko pršelo, ale hned po nm se vyjasnilo a poasí utvrdilo. 

21.ervna veer zavítal do Bystice Gajda, bývalý generál a poslanec, vdce sl. fašist. 

Místnost v pivovae byla peplnna hlavn obany bystickými. Mnozí ze zvdavosti, 

nkteí z opravdového zájmu o vc sledovali výklady Gajdovy, který byl asto volán 

k poádku pítomným vrchním komisaem, jenž postupoval klidn a objektivn, ale 

nakonec pece schzi rozpustil, ponvadž pecházela ve štvaní a chaos. 

22.ervna byl pochován mšan Jos. Pecina ve stáí 62 let. Vždy zdravý a ilý oban 

onemocnl ped temi týdny zántem slepého steva a odvezen do nemocnice v Brn, kde 

byl operován. 

 

Ale pidružili se komplikace, které místo vyléení pivodili smrt. Odvezen byl na své pání 

dom, kde asi za 2 hodiny zemel. Odchází s ním dlouholetý len obecního zastupitelstva, 

mstský radní, len místní školní rady, hasiský inovník a velký pracovník ve stran 

lidové i v tlocviné jednot Orel. 

- 58 -


25. ervna. Námstí bystické je rozkopáno od shora až ke štát. Provádí se kanalizace 

v této ásti, ponvadž bude silnice stedem msta v nejbližší dob dláždna. 

2. ervence. Umírají obané z námstí. Po mšanovi Jos. Pecinovi zemel po krátké 

nemoci mšan, hostínský a ezník Fr. ermák, jenž zaal v Bystici jako nájemce hostince 

„na Smíchov“. Úslužnému hostinskému pálo štstí. Koupil si hostinec na námstí ís 52., 

který je místními i pespolními hojn navštvován. Fr. ermák zemel ve vku 53 let. 

 

9. ervence došla do Bystice truchlivá zpráva, že zemel vynikající rodák budovatel 

zastavovacího plánu nové mstské tvrti, Ing. Ed. Schwarzer, o nmž noviny napsaly: 

Zemel zasloužilý pracovník Ing. Ed. Schwarzer, ministerský rada. Narodil se 9.záí 1872 

v Bystici n. Pernšt. Po studiích byl povolán do editelství pro stavbu vodních cest v Praze, 

kde byl inným až do pevratu. Po pevrat byl poven vedením úpravy Vltavy v obvodu 

Velké Prahy, ve kteréžto funkci vykonal pozoruhodné dílo, peložení vltavského koryta na 

Maninách. Byl z vynikajících pracovník pi ešení nádražních otázek železniních 

v Praze. Byl též mnoholetým pedsedou Klubu za starou Prahu a v posledních letech 

psobil i pi zizování zoologické zahrady. Ml smysl a lásku pro tlovýchovu, zastával 

úad místostarosty Svazu junák – skaut. 

9. ervence . Na všesokolském slet 

 

v Praze zastoupena byla Bystice 67 leny. Mezi nimi 80 letý Vojtch Štpánek se 

sokolským nadšením Prahou pochodoval. 

10. ervence se konala oslava Husova v sokolské Forot. Na programu bylo krom zpvu 

tení manifestu, deklamace básn echovy a tení listu z Kostnice. 

12. ervence. ,,Tomáš Baa mrtev“ – letlo republikou a svtem. Chtjc navštíviti svého 

syna ve Švýcaích, naídil toho dne let. Na domácím letišti zítilo se letadlo a usmrtilo 

pilota i továrníka Bau, muže svtového. Prodejna Baova v našem mst dobe 

prosperuje. 

25. ervence. Poasí v ervnu bylo letos dosti chladné, zato v ervenci je neobyejn horké 

a boulivé. Dne 23. ervence zle bouka ádila v okolí Bystice. I v mst padaly kroupy 

s deštm a na nkterých pozemcích i uškodily. Úroda narostla letos velmi pkná. 

 

2. srpna se konal smutný poheb Antonína Elnera. Antonín Elner, 20-letý strojní 

zámeník, vydal se s pítelem Janem Šperlingem, vojínem na dovolené, o pl dvanácté 

vykoupati se do Kepeláku. Oba jeli na kolech. Na Kepeláku uvidli 2 potápky. Ant. 

Elner se vysvlékl a skoil za nimi. Potápky plovali doprosted, Elner za nimi. Tam zaal 

se ponoovati. A volati o pomoc. Kamarád Jan Šperling skoil do vody, aby mu pomohl. 

Ale zaali se topiti oba. Šperling stží vyvázl a na kole rychle spchal pro pomoc. Pomoc 

se dostavila, páni Pavelkové, stolai, na prknech se vydali za Elnerem, vytáhli však 

mrtvolu. 

29. srpna. Msíc srpen byl horký, žový msíc. Jen první jeho týden byl deštivý, boulivý a 

nepíznivý, ale to našim hospodám nevadilo. Žn se u nás poaly až druhý týden v srpnu, 

a to už bylo pkn. 

 

V potu tvái sklízeli hospodái požehnanou letošní úrodu, libovali si letní hosté, kteí se 

táhli k vod do Chudobína a Víru. Teprve 29.srpna snesla se nad Bysticí prudká boue 

s krupobitím. Padaly kroupy a pršelo a bouilo, takže nkteré domy byly i zatopeny. Úrod 

uškozeno nebylo, protože je tém vše sklizeno. 

2. záí. Pan Jos. Florián, obchodník v Bystici n. Pernšt., koupil dm na námstí . 9., 

v nmž od roku 1899. obchodoval. Je to dm, v nmž míval místnosti v prvním poschodí 

tenásko – pvecký spolek Vnava. Cena ped válkou 16.000 K nyní 112.000 K. 

- 59 -


Dne 11 záí uspoádal zdejší sportovní klub ,,letecký den“ na pozemcích blíže nádraží. 

Pípravy a reklamu dne obstaral vtšinou odb. uitel Boh. Ptáek, osvdený organisátor 

sportovních produkcí. Letecký den proveden byl beze všech nehod podle 

 

programu. Návštva odpolední byla veliká. Let nad rodným mstem vykonal starosta 

msta p. Veselý. 

17. a 18. záí poádalo sokolstvo celé republiky nadšené oslavy stých narozenin Dr. Mirosl. 

Tyrše. V našem mst prapory ozdobeném poádáno v sobotu 18. srpna veer pálení 

oslavných oh na kopcích, v nedli 18. srpna byla veejná oslava se vstupem volným 

v sále hotelu. Na programu: pednáška pí Koenigové, zpvy, recitace. Mstská rada 

nazvala novou mstskou tvr, kde bude se píštím rokem stavti sokolovna, Tyršovou 

tvrtí. 

20. záí. Lékaská služba je v Bystici rozmnožena druhým lékaem: MUDr. Fr. Jauke 

z Prahy zahájil praksi v dom hostínského K. Vašice na námstí. 

21. záí. V dražb konané dne 20. záí koupil p. Jarolím Dostál z Bratrušína 

 

t. z. ,,Valchu“ za 102.000 K. Valcha bývala majetkem soukenického cechu, rodina 

ermák provozovala v ní valcháství. Ladislav ermák, bývalý sekretá, koupil od 

soukeník Valchu a promnil ji v hospodáský statek, který pešel nyní v majetek Jarolíma 

Dostála. 

28. íjna. Za pkného podzimního dne konala se oslava státního svátku za úasti školní 

mládeže ped radnicí. Zahájil ji pvecký sbor Sokola oslavným sborem. Poté pednesl žák 

II.t. mš. školy Fr. Veselý Neumanovu báse ,,28.íjen“. Proslov o významu dne ml 

editel Josef Šoura. Žáci obecné školy pednesli sborov pozdrav státní vlajce. Státními 

hymnami byla zdailá a hojn obecenstvem navštívená oslava skonena. Veer bylo pkné 

divadelní pedstavení tlocviné jednoty Sokol. 

31. íjna . Poasí v íjnu bylo velmi píznivé na dokonení polních 

 

prací, na osetí ozimu i na dokonení staveb. 

8. listopadu. Nastala zmna vlády. Ministerstvo Udržalovo podalo demisi, novým 

ministerským pedsedou byl jmenován dosavadní pedseda poslanecké snmovny Jan 

Malypetr ze strany republikánské. Nová vláda má krom ministerského pedsedy 15. 

ministr (ministerstvo zásobování bylo zrušeno.) Nová vláda chce vládnouti v duchu 

tchto zásad: Udržeti rovnováhu rozpotu úsporami a snížením plat státních zamstnanc 

od 1. ledna 1933. Udržeti pevnou mnu, aby neohrozilo nebezpeí zdražování. Vzájemn 

si pomáhati: bohatí chudým, sytí hladovým…. Jsme všichni na jedné lodi! 

20. listopadu v nedli uspoádal místní Sportovní klub závody v bhu, o níž pinesly 

noviny pochvalné zprávy. Zvlášt zdraznily romantický ráz naší krajiny a její 

 

vhodnost ke sportu lyžaskému. Zasloužené pochvaly se dostalo organisátoru zdejšího 

sportu, odbor. uiteli Boh. Ptákovi. 

27. listopadu. V nedli 27. listopadu konal se jubilejní koncert pveckého sboru Sokola, 

který po 25 let zúastuje se všech významných slavností v mst i okolí pednesem sbor 

našich pedních hudebních skladatel. Pvecký sbor ídili a ídí uitelé Jos. Sedmera, Ant. 

Skipský a nyní Fr. Kadlec, který je v ele sboru pes 20 let. O kulturní innosti pveckého 

sboru promluvil editel mš. škol Jos. Šoura. Jubilejní koncert byl velmi zdailý. 

V nedli 11.prosince konal se poheb editele Okresní záložny a mšana zdejšího 

Vojtcha Štpánka. Velká úast zdejšího obanstva, množství lidu z bližšího i 

- 60 -


vzdálenjšího okolí, zástupc jednot sokolských svdily o velké oblib zesnulého, kterou 

si zjednal poctivou prací v každém smru. 

 

Vojtch Štpánek se nejenom vnoval penžnímu ústavu, jemuž byl dlouhá léta v ele, ale 

piinoval se o vše, co bylo ke cti rodného msta; byl nadšený vlastenec. Býval po léta 

inovníkem tenásko – pveckého spolku Vnava, o jehož innosti vydal vlastním 

nákladem spisek, jehož výtžek vnoval tlocviné jednot Sokol. Byl nadšeným Sokolem 

od poátku jednoty až do smrti a dlouholetým pokladníkem jednoty. Má zásluhy o zízení 

školy mšanské i hospodáské, zúastoval se všeho snažení rodného msta, které ho na 

poslední cest k zpopelnní doprovodilo v hojném potu. innost jeho zhodnotili pi 

pohbu: duchovní církve eskoslovenské, editel hospodáské školy Kíž, editel mš. škol 

Jos. Štoura a redaktor Lidových novin Klusáek. 

V nedli dne 18. prosince po pl noci vznikl ohe ve starém 

 

domku paní Špakové na Starém mst . . Devný domek, jeden z nejstarších 

v Bystici, vyhoel do základ, shoely i kozy, husy i slepice. Ponvadž byl znan oddlen 

od soused a bylo klidno, nebylo nebezpeí z rozšíení ohn. 

31. prosince. Poasí v listopadu i v prosinci bylo den ze dne mlhavé, jako snad není 

pamtníka. Pda v prosinci sice umrzla, ale sníh se takka neukázal. Jinovatky je na 

stromech tolik, že v lesích je škoda veliká. Nadivno, že se z nezdravého poasí šíí po 

republice i v našem mst chipka. Na konci roku teba uiniti tyto poznámky: Pro naše 

zemdlce byl letošní rok velmi píznivý. Pišla vždy vláha v pravý as, narostlo dosti 

píce, obilí i brambor, sklízelo se za sucha. Nicmén zemdlci si stžují, jelikož cena obilí 

valn poklesla proti roku minulému. Žito se udržovalo roku 

 

minulého znan pes 100 K kg, letos však 80 K, jemen i oves loni kg nejmén 100 K, 

letos 60 K. Podobný je pokles u dobytka hovzího. Hnojiva, stroje a jiné hospodáské 

poteby neklesají a proto náek! Živnostníci naíkají na špatný odbyt zboží, a že se dan 

nezmenšují. Málo se kupuje, protože je málo penz. Snížení plat státních zamstnanc 

pocítí obchod, menší platy musí míti za následek vtší šetení ve vydání. Nejtíživjším 

zjevem je, že továrny v mstech omezují a zastavují provoz pro nedostatek odbytu. Vzrstá 

poet nezamstnaných a s ním výdaje na podpory v nezamstnanosti. Dobroinné spolky 

pracují, se jsou, ke zmírnní bídy mezi lidem. U nás platn pomáhají obci ve starostech o 

chudé zejména Okresní pée o mládež, Charita a 

 

odbor erveného kíže. Školy starají se o výživu a ošacení dtí nejchudších. Tžká vlna 

svtové nezamstnanosti a bídy zavaluje i naší republiku. Stavební ruch byl v uplynulém 

roce u nás slušný. Hojného zamstnání poskytla novostaveb mstské spoitelny, která je 

dokonena. Je v ní umístna vedle spoitelny pošta, drogerie, jsou v ní pkné, vším 

moderním píslušenstvím opatené byty, které si pronajali dva vedoucí úedníci spoitelny, 

mstský tajemník a majitel drogerie. Též sluha spoitelny má pkný byt. Je mstská 

spoitelna význanou budovou a pední ozdobou našeho msta. Vedle toho byly vystavny 

2 pkné domky na Benátkách, 2 na Skipci, 2 na Pilátov kopci. Všech dom oíslovaných 

je 392. Skrze msto, od kostela až do Velké brány, byla provedena široká, 

 

kostkami dláždná silnice, která zejména poslouží automobilm mstem projíždjícím. 

Potebné cihly ke stavbám dodávala mstská cihelna, která má ješt sklad cihel na prodej a 

potebovala by, aby se v píštích letech letech stavební ruch neomezoval. Nestranný 

- 61 -


pozorovatel musí piznati, že se msto v posledních tžkých letech iní, a páti obecnímu 

podnikání hojn zdaru. 

 

(prázdná) 

 

Dr A.Alekhim 

13/XII 1933 

(foto) 

 

(prázdná) 

 

1933 

8. ledna. Zima bez snhu jest u nás jako posvícení bez kolá, není prost taková, jaká má 

býti. Letošní zima je dosud bez bílé dekorace, a proto se nám nelíbí. Podiv hospodá budí, 

že není jeabin a není také kvíal u nás. ,,Málo jeabin, málo žita“, praví selské písloví. 

20. ledna. Konen první a dkladná vánice, že se zarovnaly úvozy. Dv zlé stránky letošní 

zimy jsou: Šíí se hromadná chipka, a kde se pipojí zánt plic, nastává smrt. Zdejší školy 

musily býti pro chipku týden zaveny. Druhá zlá stránka je pravé zpuštosení les. 

Jinovatka láme a nií stromy katastrofáln. 

25. ledna. Zdejší stavitel Boh. Huta trpl od války omrzlinou prst pravé nohy. V dob 

zimní míval bolestný odpoinek na 

 

lžku. Letos se mu choroba tak zhoršila, že musel do nemocnice, kde mu byla zachvácená 

noha nad kolenem uíznuta. 

29. ledna poádal Sportovní klub lyžaské závody. Byly etn navštíveny lyzai z msta i 

okolí, z Nového Msta, z Brna i Prahy. Závodníci rozjíždli se z námstí smrem dol 

k Zubštýnu a Aušperku na 16 km a smrem nahoru na 6 km závodníci mladší. Závody byly 

provedeny podle programu a bez nehody. 

1. února. Za msíc leden zkosila chipka 20 osob; je to z prmrného roního potu 50 

zemelých trochu mnoho. 

2. února. Na hromnice tálo a pršelo. Málo nadje na brzké ukonení zimy podle poekadla: 

,,Na hromnice chumelice koní zimu tuhou, nepijde-li na hromnice, oekávej druhou“! 

 

10. února. Mstská spoitelna vnovala letos krom obvyklých dar 33.480 K na úpravu 

dlažby na námstí za tím také úelem, aby byla poskytnuta práce zdejším nezamstnaným. 

14. února. Byl poheb mstského radního Adolfa Makovského. Rodák ze Ždánic usadil se 

v Bystici, kde se zabýval z poátku kolástvím. Pozdji koupil Láznikv mlýn, který 

pestavl a zdokonalil. Oddal se mlynáství a byl mlynáem oblíbeným. Zastnil se inn 

a vlivn života politického i obecní samosprávy. Byl za stranu živnostenskou lenem 

obecního zastupitelstva mstské rady i místní školní rady. Na poslední cest doprovázelo 

ho msto v potu velikém, louilo se s ním jako obanem o msto velmi 

 

zasloužilým. Zemel po dlouhé nemoci ve vku 61 let. 

4. bezna. Probudilo msto zvonní na poplach, hasiské troubení ,,hoí v míst“. Hoel 

v Bratrské ulici dm . 75., náležící rolníku Havíovi. Na štstí nebylo vtru, dosti na 

stechách snhu a mlhavo, takže byl ohe brzy lokalisován a uhašen. Majitel domu nebyl 

doma ani jeho manželka. Paní Havíová byla v nemocnici, pan Haví ve Vojtchov u 

rodi. 

- 62 -


5. bezna. 83.narozeniny pana presidenta byly oslaveny takto: Pvci Sokola zazpívali sbor 

,,Movavnce“, uitel Václav Šejnoha promluvil o presidentu Masarykovi, byly zapny 

hymny a pedveden film, v nmž vystupoval pan president. Oslava byla hojn navštívena. 

21. bezna. Na první jarní den silný mráz, snhový poprašek a studený 

 

vítr. Msíc bezen byl dosti pkný, jarní. Na Hané i u Brna piln seli, také u Nedvdice i 

Štpánova již zaínají. První jarní den však ukazuje, že si na pravé jaro ješt pokáme. 

1. dubna. Holi Petr Otto koupil koželužnu u mostu za 90.000 K. Koželužn té se íká 

,,koželužna Janekova“ po jejím dlouholetém majiteli, mšanu a zástupci státního 

nadvládnictví Romanu Janekovi. Po jeho smrti mnila asto majitele, kteí v ní 

koželužství provozovali. Byli to: ddic Romana Janeka, vojenský hejtman Domanský, 

obchodník zdejší R. Musil a spoleník N. Jaroš, který odkoupil koželužnu pro sebe a nyní 

ji prodal. Pestalo se pracovati v ,,Janekov“ koželužn, pestal provozovati koželužství i 

mšan Jan Koktavý. Zaniklo 

 

soukenictví, postihaství, barvíství, zaniká i koželužství, v úpadku je obuvnictví. 

15. dubna. Na Bílou sobotu je pkné jarní poasí. Po námstí šíí rozhlas prohlášení 

velikononího míru sl. erveného kíže. Pkn bylo letos psáno a promluveno v hesle: 

,,istota všem a všude, více vzájemné dvry a pomoci“! Dv minuty ticha ohlásili hasití 

trubai a bylo ticho na námstí pietn provedeno. Konec ticha byl oznámen vyzvánním. 

1. kvtna. Na námstí komunistický tábor lidu o malém proti jindy potu a ješt ponejvíce 

komunist cizích: z Víru a Štpánova. První máj – teplý, pkný den. Však je oteplení 

nanejvýš potebí. Byl celý duben studený, ba mrazivý a bez dešt. Krom oteplení volá 

píroda po dešti; jarní sucho není dobré. 

2.-5. kvtna. Odvody v našem mst byly 

 

v sále hotelu. Dostavilo se z Bystice 57 branc, odvedeno bylo: v I.tíd 1, ve druhé 3, ve 

tetí 19; úhrnem 23 branc. 

4. kvtna. Majitel osobního auta Kubišta jel s továrníkem zdejším Fr. Nahodilem do 

Jihlavy. U Kižanova auto vypovdlo službu, vrazilo do stromu u silnice, rozbilo se. 

Továrník Nahodil byl sklem na hlav porann, krvácel a upadl do mdloby. Kubišta, jenž 

vyvázl bez pohromy, lekl se, že továrník je mrtev, a v rozrušení se na míst dvakráte stelil. 

Dopraven byl do nemocnice v Tebíi, kde zemel. Továrník byl ze mdloby vzkíšen, 

ošeten a dom do lékaského ošetování dopraven. Poranní jeho není nebezpené. 

6. kvtna. Ze zdejšího msta se odsthoval editel mš. škol ve výslužb Karel Kubíek 

k svému 

 

synovi, úedníku bernínu, bytem v Rajhrad. editel Kubíek prožil v Bystici 44 let a byl 

všeobecn oblíben jako ,,starý dobrý pán“. O školu a mládež se stále zajímal a pi odchodu 

zvýšil svou nadaci pro poteby chudé mládeže ze 100 K na 1.000 K. 

7. kvtna. Letos po prvé na jae prší. Déš je mírný a prospje pírod velice. 

9. kvtna. Poheb zámeníka Moice Slezáka z Bratrské ulice. Zemel ve 64 letech a dosti 

náhle. Pracovitý a statný ješt lovk onemocnl zántem plic. Z jeho 5 syn 4 

vystudovali: 2 obchodní akademii a 2 práva. Celá rodina je pilná a piinlivá. 

28. kvtna. Slavnost matek je rok od roku v našem mst hojnji navštívena domácími i 

pespolními. Provedena byla zpsobem obvyklým: Velký prvod mládeže, matek s dtmi i 

obecenstva bral se od Procházkových na Starém mst na námstí a po pejítí 

 

celého námstí s hudbou vrátil se ped školu, kde se konala slavnost. Na programu bylo: 

- 63 -


1. zpv pveckého odboru Sokola, 

2. báse pednesená žákem mš. školy, 

3. deklamace žákyn 4.tídy obecné, 

4. e o významu dne pronesená chotí obvodního lékae pí Koenigovou, 

5. zpv odboru Sokola. Po slavnosti byly podleny chudé matky. 

8. ervna. Poasí v kvtnu vyznaovalo se suchem a chladem. Sucho a studeno je i na 

zaátku ervna, což netší horácké zemdlce, jejichž úrodu rozhoduje erven. Trochu 

nadje pinesl Medard tm, kteí se dovolávají starodávných pranostik, pršelo totiž na 

Medarda odpoledne a veer. Teplo a vláhu žádají naše pole i jejich obdlavatelé. 

1. ervence. Pršky se v ervnu do 

 

stavovaly, Medard se letos osvdil. Úroda je ku podivu pkná, žn se ovšem zpozdí. 

6. ervence. Oslava Husova byla uspoádána v den Husv obvyklým zpsobem. eníkem 

byl letos rodák zdejší, odborný uitel Frant. Huta ze Žáru, který poutavou pednáškou 

pln zaujal a uspokojil etné posluchastvo. Oslava byla tudíž zdailá. 

8. ervence. Rušno bylo v nedli 8. ervence v Bystici, konal se tábor lidu rolnického. 

Dosud poádali u nás tábory socialisté, letos zaal táboiti lid rolnický. Tábor byl hojn 

navštíven a eníci dokazovali, že postup strany republikánské je správný. Touž nedli 

odpoledne tragicky zemela paní Handlová z Leseovic, díve hostínská, nyní výmnkaka, 

matka paní Ptákové z Bystice. Skonila nešastn pi jízd v sidekaru motocyklu. Smrt 

 

zavinila nešastná paní tím, že spativši na silnici u Bystice své vnuky, náhle ve vozíku 

povstala. Prudkým nárazem o strom byla okamžit usmrcena. Kde kdo litoval oblíbené 

staré paní, vnouata v ní ztratila milovanou babiku. 

22. a 23. ervence. Bystice s blízkým Karasínem oslavovala 100. výroí narozenin 

Gustava Pflégra Moravského. Naše msto pipravilo podobný kulturní horácký den ped 50 

lety, kdy byla na rodném dom Pflegrov zasazena pamtní deska. Oslava, kterou vedl a 

ídil Okresní osvtový sbor, skládala se ze dvou díl: z oslavy sobotní v Bystici n./P. a 

nedlní v Karasín. Pkn byl uspoádán oslavný veer v Bystici v sobotu. Msto se 

ozdobilo prapory i vlajkami, hotel Záložna, kde se slavnost konala, škola, do níž 

 

Pflegr chodil, notáský dm, v nmž rodina bydlela, byly elektrickými žárovkami 

osvtleny. Tídní kniha školní z doby Gustava Pflegra, jeho spisy a knihy k nmu se 

vztrahující byly vyloženy po oba dva dny slavnosti. Oslavu zahájil pedseda Okresního 

osvtového sboru, editel hosp. školy Vladimír Kíž. Spisovatel Dr. Veselý z Prahy pronesl 

slavnostní e, v níž poutav pedvedl život oslavencv a jeho dílo. Zajímav poukázal, 

kterak se životní osudy obrážejí ve spisovatelov tvorb, v níž jsou patrny i vztahy z 10 

letého pobytu v rodném kraji. Posoudil všecky jeho spisy, poukázal na jeho vzory 

z minulosti i na spisovatele pozdjší, ba i nejnovjší, kteí myšlénky Pflegrovy opakují 

nebo doplují. Slavnostní veer byl zpesten pkn podanou Pflegrovou aktovkou 

 

Telegram, pveckým sborem Bystického Sokola, sólovými zpvy Vl. Kíže a Fr. 

Domanského i Pavelkovou hrou na elo.V nedli od 11 do 12 koncertovala na námstí 

horácká kapela.Odpoledne oslavovala svého rodáka vesnika Karasín, kam Bystití 

obané v autobusech, autech i pšky hojn se dostavili. Ped rodnou myslivnou sešlo se 

pes 2.000 lidí z okolí i z dáli. Oslavu zahájil editel Kíž a starosta z Karasína. Po zapní 

sboru ,,Movavnce“ pveckým odborem Sokola promluvil slavnostní e universitní 

profesor Dr. Arnie Novák. eí hluboce založenou ocenil dílo Pflegrovo a jeho postavení a 

význam v naší literatue. Za kolo moravských spisovatel pronesl díky a zdravici 

spisovatel 

- 64 -


 

Kárník – Svítil. Po recitaci dtí karasínských povsil vnec k pamtní desce okresní 

hejtman, rada Zeman. Zapním státních hymen byla zdailá slavnost skonena. 

1.srpna. Poslední týden ervencový byl týden veder, pravých žových veder. Žn u nás 

v tomto týdnu sice ješt letos nebyly, ale zrání se horky urychluje, takže žové zpoždní 

pedpovídané na 14 dní se jist o týden zkrátí. Za tchto veder pišla velmi vhod zvtšená a 

pkn upravená koupelka. Místní školní rada s odborem erveného kíže a Sportovním 

spolkem provedla pebudováni koupelky v basen 40x13 m, jehož hráze jsou betonové, 

podlaha z prken. Byly zízeny i vkusné kabiny. Pebudování vyžádalo si nákladu pes 

40.000 K. Na rzných místech íky byly inny pokusy o potebné koupališt; nynjší 

koupelka je na 

 

míst slunném, vhodném a postaí mstu i letním hostm. 

1 .srpna. V Bystici velká slavnost sokolská. Stavba nové Sokolovny pokroila, do jejího 

zdiva byl zasazen pamtní kámen s letopotem 1933. Prbh slavnosti byl velmi pkný. 

Bylo to práv o pouti, s mnohých dom vlály prapory. Ze školy, kde Sokol po 35 let 

cviíval, bral se mohutný prvod za zvuk ízné horácké hudby k nové sokolovn. 

Slavnost zahájil pvecký odbor Sokola. Následoval uvítací proslov starosty Sokola Vl. 

Kíže a pkná e odb. uitele Fr. Hutae ze Žáru. Potom byly konány poklepy na 

pamtní kámen. První poklep vykonal starosta Sokola, po nm lenové zakládající, hosté, 

zástupcové spolku a korporací a konen lenové výboru. Mezi hesly pi poklepu 

 

pronášenými byl i významný projev, že je poklep na srdce. A takovým se osvdil. Vynesl 

pes 11.000 K na dárcích. Vítaný zajisté píspvek na stavbu! Odpoledne cviení mládeže 

v sokolské Forot, veer vneek v sále hotelu. 

15. srpna. Poasí v první polovici srpna pravé žové, vedra od 30-40ºC. Píroda pkn 

vyrovnává studený kvten a erven. Vše rychle zraje, již i ovsy se kosí. 

20. srpna. Zemel dobrodinec našeho horáckéko kraje, odborový pednosta ministerstva 

pošt a telegraf J.U.Dr. Vl. Caha, u svého bratra ve Vojetín. Vysoký úedník pomáhal 

nezištn chudým Horákm do poštovních služeb, a jako sám poctiv sloužil, žádal 

poctivost ve služb. I mnoho píslušník z Bystice zamstnaných u pošty vdn na nho 

vzpomíná. 

 

8. záí. Hostinec Karla Vašice (díve Homolkv hostinec) na námstí ís. 54 koupil soused, 

velkoobchodník Boh. ížek, za 106.000K a zídil v koupeném dom své obchodní 

kanceláe. Jeden hostinec v Bystici tím ubývá. Však si hostínští na špatné obchody ztžují. 

27. záí. Poheb Stanislava Staka Doubravského. V Bystici zemel a do rodinné hrobky 

Fišovy byl pochován dirigent státní opery v Kluži, bývalý kapelník národního divadla 

v Brn, Stanislav Stank Doubravský, jehož cho Olga je dcera pedsedy hasiské 

pojišovny, zdejšího mšana a dlouholetého starosty Edmunda Fiše. Zemel v 38 letech. 

Nadaný umlec, který pilnul k Bystici jako ke druhému domovu. Za pobytu v Bystici, 

kde trávíval dovolenou, zúastoval se kul- 

 

turního a umleckého ruchu dobrou radou i mistrným zásahem. Do Bystice se uchýlil, 

když propukla u nho poválená choroba, která po dlouhém utrpení skonila se smrtí. 

Veliká úast na pohbu z Bystice a z Brna svdila, jaké se tšil oblib. 

2. íjna. Bouka s krupobitím. Poslední týden záijový byl žov horký. Lidé vybírali 

brambory v potu tvái. Brambor je proti loskému mén, ale za to byly sklizeny jako 

málokdy. Dešt je stále potebí, nebo velikými horky (lidé se koncem záí koupali) pda 

rychle vysychá. 

- 65 -


6. íjna. V posledních dvou letech ztrácelo se obilí Hospodáského družstva uložené na 

sýpce Nového Dvora u nádraží. Krádež provádli noní zlodji, dlník novodvorský 

Štpánek a oban Bystický Silv. Šperling, který kradené obilí odvážel vlastním povozem 

v noci a pro 

 

dával do obchodních skladiš bližších i vzdálenjších. Zlodje pistihl a zatkl etník, 

vracející se z noní pochzky, který uzel na sýpce svtlo a ped ní povoz. Krádež bude 

souzena v Jihlav. 

28. íjna. Národní svátek letošní byl oslaven všude okázaleji, nebo se slavilo spolu 15. 

výroí našeho osvobození. I naše msto bylo prapory hojn ozdobeno. Oslava byla u desky 

padlých ped radnicí a pozstávala ze zpvu pveckého odboru Sokola a ei odbor. uitele 

Fr. Hutae ze Žáru. Veer v Sokolském divadle hojn navštíveném provedena hra 

z horáckého prostedí od našich spisovatel (Svítila - Kárníka a Kikové) ,,Soumrak rodu 

Jamborova“ 

29. íjna. Sokolstvo eskoslovenské republiky provedlo náhlý sraz jakožto projev, že je na 

stráži 

 

svobodu republiky chrániti. Bystití obané se hojn zúastnili. Bystice byla zvolena za 

místo srazu zdejšího okolí. Za poasí krajn nepíznivého sešlo se na urené místo 328 

úastník, kteí za zpvu sokolských písní pochodovali do msta k desce padlých, aby 

vyslechli nadšený projev sokolského eníka, profesora Mack z Tišnova. 

10. prosince. Celý msíc listopad byl mlhavý a pinesl podzimní nemoci. U dtí i školního 

žactva propukl záškrt tak, že 12 dtí bylo odvezeno do nemocnice, kde 2 pípady skonily 

smrtí. Od 21. – 26. listopadu bylo na obecných i mš. školách perušeno vyuování a 

provedena ádná desinfekce. Msícem prosincem uhodily náhle tuhé mrazy, že až voda 

v pumpách zamrzala a ezníci i hostínští ledovali. Mrazivé poasí petrhlo záškrt 

 

a doufejme i jiné choroby. Noviny oznamují, že zmrzlo hojn polních myší, jichž bylo 

letos na podzim neobyejn mnoho. 

13. prosince. Šachový mistr svta Rus Dr. Aljechin v Bystici n./P. Je pkným zjevem, 

když mladá generace oblibuje si ušlechtilé zábavy. Tak nap. šíí se hra v šachy v menších 

mstech i na venkov. ilý kroužek bystických šachist získal na stedu 13. prosince 

svtového mistra Dr. Aljechina. Mstská rada pevzala protektorát zájezdu jeho k nám a 

zástupce msta editel Vl. Kíž mistra uvítal. V jazyce ruském pivítal ho ídící uitel 

z Vchnova Jan Miín, ruský legioná. Závod trval 4½ hodiny, Dr Aljechin vyhrál z 50 

partií 45, neprohrál žádnou, 

 

5 remizoval 

Nerozhodn hráli: Fesl Vladimír z Bystice n/P. Veselý Leopold z Nedvdice, Markytán 

Josef ze Štpánova, Slezák Václav z Bystice n/P., J.U.Dr.Ferd. Jasný z Nového msta. 

Produkci pihlíželo asi 150 divák. Hlavní zásluhou o založení a rozvoj kroužku šachist 

v Bystici má okresní soudce J.U.Dr.Jindich Holík. 

18. prosince. Na konci roku budiž uvedeno, že byl letošního roku ilý stavební ruch i 

pomrn dobrý odbyt cihel z mstské cihelny. Pibývají na nové tvrti sokolovna a 3 vily, 

domky na Skipci, na Pilátov kopci a pod Horou. Koncem roku vzrostl poet domovních 

ísel na 403. Byla letos pedláždna vtší ást námstí a rozšíen silniní prjezd na Staré 

msto. Nov vybudovaná kostelní ze je ozdobou. 

 

Sestavovatel této nové kroniky msta Bystice n. P. poídil letos zápis naposled, nebo 

z Bystice odchází. Zstane však srdcem a vzpomínkami spojen s tímto mstem, kde 

- 66 -


chodil do mšanské školy, kde vyuoval 6 let na obecné škole, 25 let na škole mšanské 

jako odborný uitel a 7 let jako editel mšanských škol. Loue se prosí, aby P.T. 

zastupitelstvo nezapomínalo na 3 obory, v nichž podepsaný mimo školu rád pracoval a 

které mohou býti svým asem ozdobou starobylého msta: na vedení této kroniky, na 

obecní knihovnu a mstské museum. 

Jos.Štoura, 

editel mš.škol. 

1934 

 

2.ledna. Po odchodu dosavadního poadatele kroniky editele mšanských škol zdejších 

Jos. Štourae z Bystice n. Pernšt. na zdravotní dovolenou a pozdji na zasloužený trvalý 

odpoinek ujímá se funkce poadatelské Jos. Kalvoda, odb. uitel zdejších mšanských 

škol, na nichž psobí od 1. ledna 1919. 

3. ledna udál se hrzný výbuch v severoeském hndouhelném revíru na dole ,,Nelson“ u 

Oseku, v nmž pohbeno bylo 142 horník, po nichž zstalo 114 vdov a 191 sirotk. 

Katastrofa tato vyvolala v celé republice odezvu hlubokého smutku a snahu finann 

pispti pozstalým obtí katastrofy. 

15. ledna rozlouili se zástupci obanstva a uitelstva s okr. hejtmanem radou p. Ant. 

Zemanem, který odešel ze svého psobišt v Nov. Mst na Morav k zemskému úadu do 

Brna. Pro svou ochotu, s jakou hledl každému vyjíti vstíc, byl u nás velmi oblíben. 

25. ledna uvítán byl v okresním úad týmiž zástupci nový okresní hejtman p. JUDr. 

Dvorzak, který na okres náš pichází ze Vsetína. 

2. února. Letošní zima vyznauje se malým množstvím snhu. Mlhy a hojnost par pi zemi 

sráží se na stromech a drátech elektrických vedení a mrzne v hojnost jinovatky. Tento 

nápadný úbytek snhu jeví se u nás již po nkolik let. Naši lýžai jen stží nacházejí 

 

nepatrné okrsky, kam by si mohli obas vyjeti. Lyže vtšinu zimy zahálejí doma a lyžai 

marn vzhlížejí k zachmuené obloze; sních, po nmž touží nepichází. 

12. února vypukla v Rakousku revoluce sociáln – demokratická, která byla potlaena 

vládou Dolfusovou. Celý svt otásl se odporem a hrzou nad krutostí a bezohledností, 

s jakou si Dolfusova vláda pi likvidaci vzbouení poínala. 

14. února podala vláda Malypetrova formáln demisi; odstoupil z ní národn – 

demokratický ministr obchodu Matoušek a dosavádní ministr vnitra erný. Dosavádní 

ministr školství a národní osvty Dr. Ivan Déder stal se ministrem spravedlnosti, Dr 

Meissner ministrem sociální pée, Czech ministrem veejných prací a inž Dostálek 

ministrem obchodu. 

7. bezna konala se spolen s oslavou školní v sále okresní záložny oslava 84. narozenin 

presidenta T. G. Masaryka. Úast obecenstva na oslavu pozvaného byla pkná. Proslov 

ml odb. uitel Jos. Kalvoda. Roztomile psobila zdramatisovaná scéna dtí z nižších tíd 

obecné školy. 

6. dubna. Poátek msíce dubna ohlašuje se letos pknou jarní pohodou. Není obvyklých 

,,aprilových pliskanic“. Pole rychle vsychají a hospodái jsou v pilné 

 

jarní práci. Také v zahradách se všude horliv pracuje, vysívá, ba i sází. 

15. dubna vypravila se ada bystických lidí autobusem do Nového Msta, kde mešká 

cirkus ,,Kludský“. Druhého dne v pondlí navštívila cirkus mládež našich obecných a 

- 67 -


mšanských škol i z okolních obcí. Bohužel z velikého tohoto svtového podniku byly tu 

jen skromné zbytky. Ale i tak byla to pro mnohé dti jedinená píležitost vidti cirkus 

vtšího rozsahu. Žactvo jelo tam i zpt zvláštním vlakem. 

26.a 30.dubna uspoádána byla péí okresního osvtového sboru výstava broušeného 

olovnatého skla firmy V. Andl a synové z Dolní Smrné. Instalována byla ve tíd zemské 

odborné hospodáské školy. Návštvníkm dostalo se odborného pouení o výrob 

olovnatého skla, barvení a postupu broušení s pimeným názorem. 

27.a 30.dubna navštívilo výstavu žactvo našich i okolních škol. 

9., 11. a 12 byly u nás v mst odvody. 9.kvtna dostavilo se k odvodu 28 branc roníku 

1912 a 1913. Odvedeno bylo jich 6. 

10. kvtna ustaven po informaní pednášce výkon pro ochranu msta proti leteckým 

útokm za války a zvoleni jednotliví jeho inovníci. 

 

13. kvtna uspoádal místní odbor sl. obce legionáské spolu s okr. osvtovým sborem 

pednášku Dra J. Kudely z Brna o brannosti národa. Pednáška konána v nedli dopoledne, 

byla pkn navštívena, vývody eníkovy vyslechnuty se zájmem a porozumním. Po 

pednášce podal eník vysvtlení na adu dotaz pítomných poslucha. 

13. kvtna konala se oslava svátku matek obvyklým zpsobem. Prvod dtí a matek prošel 

mstem s hudbou. U školy o významu dne promluvila pí. Jos. Schmägrová, cho pednosty 

dráhy a odb. uitelka v. v. Dti pisply vhodnými recitacemi. Po vyerpání poadu 

rozdány chudým matkám dárky. 

20. kvtna vzpomenuto bylo 50. výroí našeho nejvtšího hudebního skladatele Bedicha 

Smetany veejnou oslavou, uspoádanou okresním osvtovým sborem v sále okresní 

záložny. Oslava zahájena byla Smetanovým mužským sborem ,,Vno“. Obor. uitel Jos. 

Kalvoda promluvil pak o život a významu Bedicha Smetany. editel V. Kíž recitoval 

pkn pilehavou báse. Poad vyplnn byl potom mužským sborem Smetanovým. 

Zpíváno: ,,Odrodilec“, „Slavnostní sbor“, „Rolnická“, „Píse na moi“, které pednesl 

vzorn mužský sbor ,,Sokola“, ženským sborem jemnou Smetanovou písní ,,Piletly 

vlaštoviky“ a velkolepou ,,eskou písní“ pro smíšený sbor. Sbory byly promíseny 

pknými sólovými ukázkami 

 

zpvními ze Smetanových oper, které pednesli naši solisté p. Fr. Domanský, editel V. 

Kíž a pí. M. Svainová. Úast obecenstva na oslav nebyla bohužel taková, jak význam 

její vyžadoval. 

24. kvten r. 1934 byl a zstane památným dnem v djinách našeho osvobozeného národa. 

Vladislavovský sál pražského hradu, k nmuž poutá se ada významných událostí z historie 

našeho národa stal se djištm památného a nezapomenutelného aktu: tvrté volby 

presidenta našeho svobodného státu. S radostným naptím oekávali jsme hodinu 

tvrteního dopoledne, kdy mla býti volba zahájena. V 9 hodinu 50 min. byla volba 

zahájena. Prbh její vysílán všemi rozhlasovými stanicemi eskoslovenskými. Žactvo 

našich škol sledovalo vysílání volby na školním dvoe, lidé v celém mst u svých 

pijíma. Všem záily oi radostí, když v 10hod. 30min oznamoval pedseda snmovny 

Stank, že ze 418 odevzdaných platných hlas znlo 327 na jméno Tomáš Garigue 

Masaryk, který je proto znovu zvoleným presidentem eskoslovenské republiky. Všem 

utkvlo hluboce v mysli každé slovo slibu opt zvoleného presidenta : ,,Slibuji na svou est 

a svdomí, že budu dbáti blaha republiky i lidu a šetiti ústavních i jiných zákon“. Téhož 

dne veer oslavila strana sl. socialist volbu p. presidenta lampionovým 

 

prvodem s hudbou mstem. Prvod kráel touže cestou jako 1918 a 28.íjna 1928 a 

zastavil se u desky padlých ped radnicí. Po zapní mužských sbor pveckým odborem 

- 68 -


,,Sokola“ promluvil k obanstvu o významu dne uitel Václ. Šejnoha. Zapním státních 

hymen byla oslava ukonena. Oslava konala se pod pretektorátem mstské rady, pozvány 

k úasti na ní všecky spolky a korporace, v hojném potu zúastnila se jí též školní mládež. 

31. kvtna. Letos minuli ledoví muži uprosted msíce kvtna zcela neškodn. Vegetace na 

polích i v zahradách posilována teplou pohodou vyvíjela se velmi zdaile. Koncem kvtna 

pišly zcela neoekávan mrazy, poškodily vzešlé brambory, kvtiny na zahradách i 

vyvíjející se již tešové plody. 

20. ervna. Novostavba p. odb. uitele Svitavského z Brna na Suchém kopci nad 

skladištm firmy A.B. ížek je dokonena a eká na svého majitele. Dm s okolím pro 

svoje ploché, vodorovné stechy a zálibu majitele v pozorování hvzd nazval lid ,,Na 

hvzdárn“. 

30. ervna odchází na trvalý odpoinek editel zdejších mšanských škol Jos. Štoura, 

který od 1. ledna 1934 byl na zdravotní dovolené v Rožné. Zemská školní rada vyslovila 

mu pochvalné uznání za dlouholeté 

 

a velmi úspšné psobení ve školní služb. S Bysticí n. P. byl úzce spjat vtšinu svého 

života. Narodil se 11. íjna 1874 ve Zlatkov. Školu obecnou navštvoval ve svém rodišti, 

mšanskou v Bystici n. P. Po studiích na uitelském ústav v Brn ustanoven byl 

prozatímním poduitelem na obecné škole chlapecké v Bystici od 1. záí 1896. Celou 

svou uitelskou dráhu ztrávil v našem mst. Na obecné škole uil 6, na mšanské škole 

jako odb. uitel 25 a jako editel mšanských škol psobil zde 7 rok. Svou neobyejnou 

svdomitostí získal si vážnost obanstva, úctu a lásku žactva školy, k níž pilnul 

s opravdovou láskou. I život veejný ztrácí v nm pilného, nezištného a nenároného a 

tichého pracovníka. Pi rzných oslavách asto pednášíval, byl adu let pedsedou okr. 

osvtového sboru, jednatelem knihovní rady, horlivým správcem zdejšího musea, lenem 

výboru mstské spoitelny a po jedno období obecního zastupitelstva. Odešel nehlun, 

tiše, jak nejradji také pracoval. 

1. ervence. Pro epidemii spály, která se objevila koncem školního roku na obecné škole a 

potrvala ješt v prázdninách, nepijela do Bystice dtská prázdninová kolonie. Místní 

živnostníci mají z toho citelnou ztrátu. 

2. ervence došla z Nmecka hrzná zpráva o hro- 

 

madných vraždách ,,Bartolomjské noci“, kterými se bezohledný diktátor Nmecka Hitler 

zbavoval obtížných lidí ve své politické stran, pi emž nešetil ani svých pátel. 

5. a 6. ervence konaly se v Bystici n./P. jubilejní slavnosti na pam 60 letého trvání 

zdejšího sboru dobrovolných hasi, 60leté innosti jeho zakladatele a starosty Edmunda 

Fiše, t.. pedsedy Hasiské vzájemné pojišovny a 50 letého trvání VI. Hasiské župy 

Vilímovy. Do msta vyzdobeného bohat prapory sjelo se množství význaných 

hasiských pedák již na slavnostní veer, který se konal v nové sokolovn. Druhého dne 

6. ervence po projevech význaných pracovník na námstí dopoledne, byl odpoledne 

prvod mstem a veejné cviení, k nmuž se sešlo množství hasiských sbor z celé župy 

v sokolské ,,Forot“. Slavnosti ukoneny veselicí v sokolovn. 

14. a 15. ervence zavlály na domech v mst znovu prapory. Zdejší Tlocviná jednota 

,,Sokol“ otevírala slavnostním zpsobem nov vystavnou sokolovnu. Sjezd rodák a 

pátel bystického Sokola pivedl na tuto významnou slavnost množství lidí, kteí se odtud 

dávno odsthovali i ze zahranií. Projevy nkterých dály se dne 14. ervence veer po ei 

starosty Sokola, editele Vl. Kíže a vyvolaly vzpomínky z dávno uplynulých dob. V nedli 

dne 15. ervence dopoledne konalo se slavnostní otevení Sokolovny za úasti 

 

- 69 -


zástupc župy Pernštejnské a ŠOS. Ped sokolovnou tísnil se obrovský dav lidí. Odpoledne 

po prvodu bylo veejné cviení ve ,,Forot“ a veer veselice v sokolovn. 

25. ervence k veeru roznesla se rozhlasem zpráva o obsazení vídeského Ravagu 

nacionálními socialisty rakouskými a o zavraždní rakouského kanclée Dr. Dolfuse. Ve 

Vídni i v ostatních rakouských zemích došlo k ozbrojenému povstání nacionáln 

socialistickému. Nkolik dní zdolávalo spolkové vojsko rakouskou vzpouru. Italie z obavy, 

aby z Nmecka nedostalo se nac. socialistm posil, obsadila vojensky jižní rakouskou 

hranici. 

2. srpna došla zvst, že zemel president nmecké íše maršál Hindenburg. 

8. srpna byl slavn na Tanneuberském bojišti pochován. Prezidentský úad po nm uchvátil 

íšský kanclé Hitler. 

19. záí zahájeny byly na eskomoravské vysoin, na nmeckobrodsku velké armádní 

manevry, ízené generálem Vojcechovským. V sobotu 13. a v nedli 14. záí ubytovány 

byly u nás nkteré vojenské ásti, které byly na cest na hlavní djišt manevr. 

Obyvatelstvo u nás a ve všech jiných obcích rádo a nadšen vojsko naše vítalo. 

30. záí vypravil se od nás jako každoron autobus pln obsazený na závody na 

Masarykv okruh u Brna. Vítzem byl letos nmecký závodník Stuck na voze Auto-Union. 

 

4. íjna. Teplá a slunná pohoda koncem léta a na podzim vyvolala urychlen zrání polních 

plodin. Vybírání brambor je v plném proudu. Obavy, že sklize hlavní naší plodiny – 

brambor – bude slabá, se nesplnily. Nkolik deštík, které pišly v nejvyšší as, pisplo 

ke vzrstu hlíz, takže brambor je dostatek. Pkná pohoda v dob sklízn pispla k tomu, 

že hospodái dostali je suché dom. 

9. íjna. Rozhlas pináší nám letos samé poplašné a smutné zprávy. Po celém svt 

roznesla se bleskurychle truchlivá zpráva o atentátu spáchaném na krále jugoslávského 

Alexandra I. z rodu Karaovdovi. Ve francouzském pístavním míst Marseille pi 

vstupu na francouzskou pdu byl temi výstely smrteln zrann a se slovy: ,,Stezte 

Jugoslavii“, zemel. Krátce na to ukázalo se, že atentátu padl za ob i francouzský 

zahraniní ministr Louis Barthou. Vrah padl do rukou rozlíceného lidu a byl utluen. Dle 

prvních zpráv byl to Petr Kelemen, dle cestovního pasu, který byl u nho nalezen a 

vystaven eskoslovenským konsulátem v Zágreb. Druhého dne na znamení smutku 

zavlály na veejných budovách smutení prapory. Marseillský atentát hluboce vyrušil celý 

svt. Policejní aparatura všech evropských i mimoevropských stát, jež atentát odsuzovaly, 

zahájila horenou 

 

innost, aby zjištna byla bezpen osoba vrahova a spoluviníci. Záhy se ukázalo, že 

eskoslovenský pas Kelemenv je padlán. Již 15. íjna zjistila policie jugoslávská a 

bulharská, že Kelemen je jméno nepravé a že vrahem je Vlado Georgiev, zvaný 

,,ernozemski“, také Vlado-šofer“, narozený r. 1897 ve Štipu v Makedonii. V Bulharsku 

byl již ped atentátem prohlášen za psance. Jako len makedonské revoluní organizace, 

ped nedávnem v Bulharsku rozpuštné, byl inným v Maarsku v teroristické charvatské 

organizaci ,,Ustaša“, která atentát naídila a provedením jeho povila Georgieva. 

Francouzské policii podailo se vypátrati, že kdyby atentát nepovedl se v Marseille, mli 

jej Georgievovi spoluviníci provésti jinde. 

13. íjna byl slavnostn pohben francouzský zahraniní ministr Louis Barthou. 

18. íjna. Mrtvola jugoslávského krále Alexandra pevezena byla lodí do Jugoslavie a 18. 

íjna za všeobecného, hlubokého národního smutku pohbena v rodinné hrobce 

Karaovovi v Topole. Smrt krále Alexandra, který s ministrem Barthouem pracoval na 

zabezpeení evropského míru otásla svdomím rozkladných živl v Jugoslavii. Celý 

- 70 -


národ se znova spojil a sjednotil. Zvnlý král nazván byl Alexandrem – Sjednotitelem. 

Brzy po jeho smrti korunován byl mla- 

 

diký princ Petar, na nhož zízena byla regentská rada. 

28. íjen – svátek svobody – oslavil osvtový okresní sbor obvyklým zpsobem. Oslava 

konala se u ,,desky padlých“ na námstí. Zahájena byla mužským sborem Sokola ,,Vlastí“. 

O významu dne promluvil odb. uitel Jos. Kalvoda. Vzpoml poátku svtové války ped 

20 lety, rozvinul obraz našeho zahraniního odboje a boje za svobodu a vybízel obanstvo 

k lásce ke svobodnému našemu státu. Ped i po ei byly recitace žáka Fr. Veselého a 

žákyn Jos. Ptákové z roního uebného kursu. Oslava ukonena státními hymnami. 

15. listopadu o 3.hod. ranní probuzeno bylo obyvatelstvo msta požárním poplachem. 

Hoela stodola rolníka Jos. Müllera. Od stodoly chytila klna a bylo nebezpeí, že se požár 

rozšíí. Díky smru vtru a konenému zásahu motorové stíkaky zstal požár lokalizován 

pouze na tyto dva objekty. Postiženému shoelo obilí, seno, sláma a nkteré hospodáské 

stroje. Škoda je kryta pouze z ásti pojištním. 

23. listopadu odešel na vnost editel obecných a mšanských škol v.v. Karel Kubíek. 

Zemel v Brn, kam se nerad odsthoval z Bystice n.P. v kvtnu 1933. Narodil se 

v boulivém roce 1848 ve Stráži v echách. Na školní okres novomstský pišel r. 1879 do 

Msta Žáru, kde psobil 10 let. 

 

R. 1889 dostal se do Bystice n.P., kde se stal r. 1902 editelem obec. a mš. škol. R. 

1912. odešel do výslužby, kterou trávil v našem mst, k nmuž pilnul celou svoji 

bytostí. Sem také pivezen byl k poslednímu odpoinku. Dne 27. listopadu pohben byl 

v rodinné hrobce na zdejším hbitov. Davy bývalých jeho žák, obanstva i školní 

mládeže doprovodily jej na hbitov. Nad hrobem rozlouil se s ním dojemn za uitelstvo 

editel v.v. Josef Štoura a za Sokol starosta Vladimír Kíž. 

7., 8. a 9. prosince uspoádal okresní osvtový sbor ve školní tlocvin výstavu eské 

knihy. Knihy dodalo knihkupectví Jos. Khuna v Novém Mst na Morav. Výstavka byla 

pkn instalována a slušn navštívena. 

16. prosince uspoádána ve zdejší orlovn oslava 70. letých narozenin p. dkana R. 

Vágnera. Pišel do Bystice n.P. ped 40 lety a vnoval mstu a své farnosti celou svoji 

životní práci. Mezi farníky byl oblíben. Poslední dobou tžce churavl a odešel na trvalý 

zasloužený odpoinek. Pi oslav narozenin jeho se s ním farníci rozlouili a odevzdán mu 

byl diplom estného obanství msta Bystice n.P. 

24. prosince na Štdrý den byli lidé pi veei u vánoních stromk vyrušeni požárním 

signálem. Hoelo u Jana Mülera na námstí, v 5 letech již podruhé. Shoely hospodáské 

budovy ve dvoe. Rychlým uvedením v innost motorové stíkaky podailo se ohe 

lokalisovat. Škoda byla kryta pojištním. 

Revidoval 23/9 35 

VValach 

 

 

1935 

1. ledna 1935. Nový rok ohlásil se deštm, který je špatnou známkou pro zimní pohodu. 

Dne 26. ledna spozorovali lidé v 6. hod. ráno, že se ze zaveného krámu v dom Jos. 

Müllera, kde je Doskoilova trafika, valí kou. Krám byl rychle oteven a ohe v brzku 

uhašen. Ohe vznikl asi z neopatrnosti kuák. Shoelo vnitní zaízení a nco novin. 

Štstím bylo, že nechytl devný strop. 

- 71 -


2. února perušena byla mírná zimní pohoda o noci prudkým mrazem a vichicí 

provázenou vánicí. Zprávy o snhových bouích neobyejn prudkých pišly z Krkonoš, 

kde zahynuli ve snhové boui 2 eskoslovenští dstojníci-legionái a mladí snoubenci. 

3. února konaly se v Bystici n.P. lyžaské závody, poádané zdejším sportovním klubem a 

,,Sokolskou župou Pernštejnskou“. Celkem pihlášeno bylo 116 závodník, startovalo 76, 

projelo cílem 74. Poasí bylo nepíznivé, proto mnozí z pihlášených se nedostavili. Tsn 

ped závodem pihnala se prudká snhová vánice. Mládež rozdlena byla do 4 kategorií: 

1.) do 9 rok, 2.) od 9-11 let, 3.) od 12-13 let, 4.) od 14-15 let. V první zvítzil Jan 

Svaina, žák 3.t. ob. školy v Bystici n.P., v druhé Bohumil Šenký ze ,,Sokola“ Nové 

Msto na Mor., v tetí Jaroslav Fiša, žák 3. tídy mš. školy v Bystici n.P., ve tvrté 

Zdenk Velen, žák jednoroního kursu ueb. v Bystici n.P. V kategorii dorostu (do 17 

rok) zvítzil Jan Vlek ze ,,Sokola“ Nové Msto na Mor. V závodu na 15 km byl vítzem 

Oldich Novotný, S. K. Slavia Praha, asem 57 min. 8 vtein. 

 

28. února. Po celý tém msíc únor letošního roku panovala pkná zimní pohoda. Napadlo 

slušné množství snhu a mírné mrazy trvaly celý únor. Pohoda podporovala zimní sporty. 

6. bezna slavil Sbor dobrovolných hasi 85.narozeniny presidenta republiky T. G. 

Masaryka. Na domech zavlály prapory v národních barvách, v oknech malé praporky. 

V 19. hodin signál hasiský a u ,,muky“ pod ,,Horou“ zažehnuta byla vatra. Z hasiského 

skladišt vyšel prvod hasi s hudbou, prošel námstím a vrátil se k ,,desce padlých“, kde 

zahrány byly státní hymny. 

10. bezna sehrána byla v rámci oslav 85. narozenin presidentových ,,Sokolem“ Tylova 

Fidlovaka, která byla pkn provedena a tšila se veliké návštv. Proslov ped ní pronesl 

editel hospodáské školy Vladimír Kíž. 

17. bezna konala se veejná oslava 85. narozenin presidenta T. G. Masaryka, která se 

zdržela chipkovými onemocnními. Sbor ,,Sokola“ zapl Smetanovo ,,Vno“, uitel 

Vladimír Slouka pednesl Rokytovu báse: ,,T.G. Masaryk“. Po Smetanovu ,,Slavnostním 

sboru“ promluvil odb. uitel Josef Kalvoda na téma ,,Masaryk – Osvoboditel“. Státní 

hymnou oslava skonena. 85. narozeniny presidenta – Osvoboditele uctila mstská 

spoitelna v Bystici n.P. krásným darem 100.000 K. na stavbu mšanských škol. 

1. kvten projevil se letos neobyejn citelným chladem. Ze severských stát picházejí 

zprávy až o -20°C mrazech, u nás na horách poklesla teplota až pod -10°C. I v jižnjších 

polohách republiky naší klesla teplota pod bod 

 

V milou upomínku na moji návštvu ve zdejším Klubu šachist s páním, aby mstu 

Bystici vyrostlo mnoho mistr! 

Salo Flohr 

Bystice n. P. 9.III.36. 

Raque Flor 

(foto manžel) 

 

mrazu. Pražské meteorologické ústedí hlásí, že tak nízké teploty nebyly v tuto dobu roní 

zaznamenány po více jak 160 rok. Odpoledne 1. kvtna zuily v celém Polsku prudké 

snhové vánice. I u nás hust snžilo a ráno 2. kvtna byla krajina pod snhem. 

5. kvtna konala se ustavující schze výboru brannosti pro soudní okres bystický v sále 

záložny za souinnosti odboky Svazu s. dstojnictva v Nov. Mst na Morav. Po 

pednášce štáb. Kapitána Dra. Leopolda Chmela z ministerstva nár. obrany v evropské 

politice a obran státu pikroeno k ustavení 24 lenného výboru ze spolk a korporací 

v okrese. Pedsedou zvolen byl pednosta okr. soudu Rudolf Polnický a po jeho resignaci 

pozdji uitel Frant. Kadlec. Místopedseda Frant. Peringer, . u. z Rovného, jednatelem 

- 72 -


Lad. Krejzek odb. uitel, pokladníkem Jos. Dobiáš, správce hospodáského družstva, 

tlovýchovným referentem Rud. Beran, tiskovým a osvtovým uitel Václ. Šejnoha. 

15. kvtna. Celá první polovice kvtna byla ve znamení voleb. Politické strany kandidující 

v našem kraji konaly voliské schze, vývsní tabule polepeny byly pestrými volebními 

plakáty, projíždjící auta mstem rozhazovala bílé záplavy leták. K volební agitaci 

použito bylo radiových zesilova s mikrofony a megafony. Prbh schzi byl všude 

klidný a slušný, k násilnostem nikde nedošlo. 

19. kvtna konaly se volby do Národního shromáždní. U nás byla 2 obvody. 

 

I. obvod (do 1000 voli) volil v hotelu, 

II. obvod (od 1001-1489) volil ve škole. Volbu ídily 4 volební komise, v mstské 

spoiteln byla okrsková sbrna. 

Odevzdáno bylo jednotlivým politickým stranám v Bystici n. P. 

pol.snmovna 

senát 

1. Republikánská 211 191 

2. s. soc demokratická 91 84 

3. s. nár.socialistická 120 112 

4. Komunistická 104 88 

5. Lidová 330 292 

10. Živnostensko- obchodnická 252 220 

13. Nár. obec fašistická 236 221 

14. Nár. sjednocení úed. 3 - 

16. ,, „ Kramáovo 37 34 

6. Nm. Soc. demokratická 1 1 

8. Buud der Landviste 1 1 

9. Nm. kes. sociální 2 1 

26. kvtna konaly se volby do zemských a okresních zastupitelstev v thže místnostech 

jako volby do Národního shromáždní. Do zemského zastupitelstva odevzdáno bylo 

v Bystici. 

1. Republikánská 188 hlas 

2. s. soc. demokratická 79 ,, 

3. s. nár. socialistická 116 ,, 

4. Komunistická 102 ,, 

5. Lidová 316 ,, 

8. Buud der Landviste 1 ,, 

10. Živnostensko-obchodnická 269 ,, 

20. Sudeto-nmecká (Hculciu) 2 ,, 

21. Národní sjednocení Kramáovo 34 ,, 

22. Kes. sociálové eští 49 ,, 

 

23. Národní obec. fašistická 152 ,, 

25. Wahlblok 1 ,, 

Do okresního zastupitelstva: 

1. Republikánská 170 hlas 

2. s. soc. demokratická 72 ,, 

3. s. nár. socialistická 116 ,, 

4. Komunistická 129 ,, 

5. Lidová 301 ,, 

10. Živnostensko-obchodnická 265 ,, 

20. Nár. sjednocení Kramáovo 38 ,, 

- 73 -


21. Nár. obec fašistická 161 ,, 

22. Kes. sociálové eští 53 ,, 

30. ervna. Koncem msíce ervna vystupovala se teplota do nebývalé výše. Na školním 

dvoe na slunci vystoupila teplota na 50 ºC. Teploty tchto výší nebyly prý zaznamenány 

za celou dobu, co byly v Klementínu teploty meny a zaznamenávány. 

25. ervna pochován byl na zdejším hbitové uitel Vojtch Kryštof z Prostjova, zdejší 

rodák, za velké úasti místního obyvatelstva i oban z Prostjova, kde byl velmi oblíben. 

Tkliv psobila pítomnost drobných žaek, které vyuoval. Zemel náhle srdení mrtvicí. 

5. ervence veer konala se oslava M.J.Husi. Mužský sbor Sokola zapl chorál a 

Smetanovu modlitbu. O život a významu M.J.Husi promluvil uitel Fr. Kadlec. Recitaci 

obstarala abiturientka ref. reál. gymnásia sl. Libuše Špaková. 

15. záí.. V první polovici záí 1935 zahájila obec Bystická po dlouhých pípravných 

jednáních stavbu nové budovy mšanských škol v Tyršov 

 

tvrti. Stavbu provádí dle plánu Ing. arch. Freivalda z Prahy stavitel St. Nedla z Brna. 

27 .íjna.V noci ze 27. na 28. íjna probudily údery zvonu bijícího na poplach, obyvatelstvo 

ze spánku. Hoely hospodáské budovy koželuha Jana Koktavého, . 156. Požár hnán 

vtrem ohrožoval sousední Ottv dm. Hasistvu podailo se motorovou stíkakou požár 

omeziti a zdolati. Usuzuje se, že požár byl založen. 

28. íjna oslaven byl jako obvykle Národní svátek. Oslava mla se konati na námstí. 

Ponvadž od rána siln pršelo, konala se oslava v sále záloženském. Úast pro velmi 

nepíznivé poasí byla slabá. Mužský sbor sokola zapl Bendlv sbor: „Svoji k svému“ , 

naež Jos. Kalvoda promluvil o významu dne. Uitel Vlad. Slouka recitoval pak 

Neumanovu báse „28.íjen“. Oslava ukonena pak státní hymnou. 

10. prosince. V msíci listopadu mírná pohoda umožnila intensivní práci na novostavb 

budovy mšanských škol, takže poátkem prosince dokoneno bylo hlavní zdivo, 

položena vazba, pokryty stechy a budova pipravena k pezimování.Tím první etapa prací 

byla ukonena. 

14. prosince v poledne vzdal se první president T.G. Masaryk úadu presidentského 

z dvodu zdravotních na zámku v Lánech. Abdikaní akt se udál v pítomnosti pedsedy 

vlády Dr. Milana Hodži, pedsedy poslanecké snmovny Jana Nalypetra, pedsedy senátu 

Dr. Frant. Soukupa, kteí byli k aktu pozváni. Aktu byli pítomni též lenové rodiny pana 

presidenta, osobní jeho léka Dr. Naisener. Prohlášení pana presidenta pi abdikaním aktu 

peetl kanclé Dr. Šámal. 

 

18. prosince svoláno bylo Národní shromáždní, aby provedlo volbu nového presidenta. 

Slavnostní schze Národního shromáždní svolána na 10. hodinu 30minut. 

Schzi zahajuje pedseda poslanecké snmovny Jan Malypetr oznámením abdikace 

prvního presidenta a ocenním jeho života a díla. 

Protikandidáti Dra Edvarda Beneše prof. Dr. Boh. Nmec a Dr. Karel Kramá se 

kandidatur již díve vzdali. 

V 10 hodin 55 minut sbírají skrutatoi lístky a v 11 hod. 20 minut oznamují výsledek 

volby. Odevzdáním 440 platných lístk, z nich bylo 76 prázných. 340 lístk znlo na 

jméno Dr. Edvarda Beneše, 24 na jméno dra Bohumila Nmce. Je tedy Dr. Edvard Beneš 

zvolen druhým presidentem naší republiky. Ve 12 hod. 5 minut vstupuje nov zvolený 

president do sálu a skládá slib na ústavu. 

Zvolení Dra. Edvarda Beneše presidentem republiky pijato bylo všude v republice i 

v zahranií s velikým uspokojením a nadšením. 

- 74 -


První zákon, který nov zvolený president podepsal, je zákon o poct prvnímu presidentu – 

Osvoboditeli T.G.Masarykovi, jímž v uznání jeho zásluh o stát ponechává se mu zámek 

v Lánech za trvalé sídlo, estná stráž a presidentský plat. 

Druhý zákon podepsaný novým presidentem je zákon o obvodových mšanských školách 

s datem platnosti od 1. ledna 1936, jímž v budoucnu ulehí se znan v bemenech 

spojených s vydržováním mšanské školy. Dle nho 1/3 nákladu bude uhražovati zem, 

 

1/3 okres a 1/3 obec tvoící újezd mšanské školy . 

31. prosince. Také letošní zima má až dosud prbh neobyejn mírný. O svátcích 

vánoních napadlo snhu, který však k velmi malé radosti zimních sportovc ml trvání 

velmi krátké. 

Z udalostí svtových letošního roku, které vzrušily svt teba uvést: 

15. ledna – bezna trhá Hitler Versaillskou mírovou smlouvu zavedením všeobecné brané 

povinnosti v Nmecku. 

13. ledna konal se plebiscit v Sársku, pi nmž 91% hlas se vyslovilo pro Nmecko. 

12. kvtna zemel ve Varšav maršál Pilsudski. 

29. srpna tragicky zahynula pi automobilovém neštstí Astrid, královna belgická. 

2. íjna dochází do Evropy zpráva, že vojska italská bez jakéhokoliv vypovzení války 

pekroila hranice a zahájila postup na území Habeše. Dne 9., 10. a 11.. íjna konala se 

plenární schze Spolenosti národ v Ženev, památná svými rozhodnutími dalekosáhlého 

dosahu. Italie uznána byla za útoníka, a rozhodnuto pikroiti k uplatnní sankcí podle l. 

16. proti Italii. Sankce budou rázu finanního a hospodáského. Byl to první pípad 

uplatnní sankcí proti útoníku. 

 

1936 

31. ledna. Msíc leden neml nikterak rázu obvyklého zimního poasí. Mírný prbh zimy 

pechází i do roku nového. 

10. února konala se na paížské Sorbon oslava presidenta – Osvoboditele T.G. Masaryka, 

uspoádaná „Výborem pro evropskou spolupráci.“ Oslavy zúastnili se pedstavitelé 

francouzské vlády, vysokoškolští profesoi a proslulí lenové akademie, významní 

spisovatelé, parlamentní hodnostái a novinái. eskoslovenskou vládu representoval její 

ministerský pedseda Dr. Milan Hodža. Oslava vyznla mohutným dojmem. Po ní došlo 

k dležitým poradám politickým s vládou francouzskou i s ministry zahranií vlád jiných 

spátelených stát. 

28. února jmenován byl ministrem zahranií vyslanec Dr. Kamil Krofta. 

2. bezna v noci o ¾ 2 hod. vyrušeno bylo obyvatelstvo msta požárním poplachem. Požár 

prozrazovala jasná záe na obloze. Hoelo u Zeman. Požáru padly za ob devné 

budovy. Zákrokem hasi se požár nerozšíil. 

7. bezna v sobotu konala se oslava 86. narozenin p. presidenta – Osvoboditele T.G. 

Masaryka. Ve forot zapálili hasii veer vatru. Ponvadž poasí bylo velmi nepíznivé, 

konala se celá oslava v sále záložny. Po zapní Smetanova „Vna“ mužským sborem 

Sokola peetl náelník hasiského sboru Jos. Dobiáš prohlášení k tomuto dni. Pak zapl 

opt mužský sbor Sokola Smetanv: „Slavnostní sbor“, 

 

naež Jos. Kalvoda promluvil na téma: „Osobitost presidenta – Osvoboditele“. Po recitaci 

Vladimíra Slouky básn Rokytovy: T.G. Masaryk zapna státní hymna, kterou byla oslava 

ukonena. 

- 75 -


Radost z požehnaného vku presidenta - Osvoboditele zkalena byla zprávou z Nmecka, 

kde Hitler vypovídá locarnskou smlouvu uzavenou slavnostn mezi Nmeckem, Francií, 

Anglií, Itálií a Belgií a obsazuje vojensky demilitarisované pásmo na Rýn. 

8. bezna pijel na pozvání kroužku šachist do Bystice n P. ministr šachu Salo Flohr, aby 

sehral simultánku s leny zdejšího kroužku a hosty z okolí. Hrálo se v sále okresní záložny. 

Hry zúastnilo se 43 hrá. Hra zaala v 8 hod. 26 minut a skonila v 1 hod. 10 min. (dne 

9. bezna.) S poátku mla rychlý spád. Mistr Flohr rychle obcházel šachovnice a udivoval 

rychlostí a jistotou hry. První byl matován Alois Uhlí ze Štpánova, poslední Žofie 

Baxantová z Bystice n..P. 

Mistr Flohr vyhrál všech 43 partií. 

23. bezna v noci po 2. hodin zaznl opt požární poplach. V krátké pomrn dob bylo 

stavení Šiborovo za humny i s hospodáskými budovami zachváceno zhoubným ohnm. 

Požár byl založen, emuž nasvdovala nkolik kidlic odkrytých na sousední Svobodov 

stodole, v zadním rohu Šiborova dvora, kam ml požár peskoiti. Slabý vtík však 

odchyloval ohe smrem opaným. Majiteli shoely i hospodáské stroje, které pojištny 

nebyly. V levé polovici domu prohoely i stropy obytných místností. Škoda je z ásti kryta 

pojištním. 

 

25. dubna. Mírná letošní zima vyznaovala se nepatrným množstvím snhu, jímž se 

zablaly naše kopce jen krátkou dobu. Pedasn dostavila se jarní pohoda. Msíc bezen 

byl pkný a teplý. Studenjší byl však duben. Na nedli velikononí 12. duben ochladilo se 

na tolik, že padal vlhký sníh a zstal ležet. ervené pondlí velikononí bylo ráno bílé.V 

druhé polovici dubna bývali asté noní mrazy. 

30. dubna; Suché jarní poasí uspíšilo letos jarní práce. Pole záhy vyschla a hospodái dali 

se brzy do práce. Ozimy pezimovaly dobe. Jarní setba však nemá dostatek vláhy. Po 

dubnových mrazech dostavily se opt pkné teplé dny. Mocn nalité pupeny kvtní, 

zadržované ve vývoji mrazy, pukly a 28. dubna rozvily se na zahradách první tešové 

kvty. 

1. kvten – svátek práce minul u nás klidn. Na námstí byly 2 tábory lidu. První mla 

strana sl. národn sociální, o nco pozdji sociální demokraté spolen s komunisty. 

etnictvo mlo pohotovost, ale vše minulo klidn. 

27. kvtna ve stedu odpoledne konala se školní oslava spolen s veejnou oslavou 

narozenin druhého presidenta republiky Dra. Edvarda Beneše. Prosté i sborové recitace 

promísené písnmi obstarali žáci obecných a mšanských škol. O život a práci druhého 

presidenta promluvil Jos. Kalvoda. Oslava ukonena byla státní hymnou. Konala se v sále 

Sokolovny. 

 

25. ervna. Teplý a vlhký erven ml velmi píznivý vliv na bujný vývoj vegetace našich 

luk. V druhé polovici ervna zaalo se s kosením sen, která krásn uschla a byla sklizena. 

Jimi dostalo se hospodám takového množství píce, že s obtížemi uvolovali místo 

k jejímu uložení. 

5. ervence konala se veejná oslava M. Jana Husi, poádaná jako obvykle okresním 

osvtovým sborem. O ¾ 9 hod. veer vyšel prvod od školy do Foroty. Po zapní Prausova 

„chorálu“ mužským sborem Sokola promluvil o M. J. Husovi kand. profesury, t. . odb. 

uitel Alois Láník. Pak pednesli chlapci sborovou recitaci z Nerudy: „A mluví lovk“, 

naež prvod vrátil se do msta zpt k desce padlých, kdež zapním husitského chorálu 

„Kdož jste boží bojovníci“ byla oslava ukonena. Pi oslav hoela v pozadí hranice. 

24. ervence poíná se kositi žito a ozimé pšenice a zahajuje se doba žní. Dešti a vtry byla 

žita namnoze poválena, takže práce s kosením je znan obtížná. 

- 76 -


30. srpna byl pro Bystici dnem významným. Konala se toho dne slavnost otevení a 

svcení nové budovy mšanských škol. K oslav pozváni byli pedstavitelé úad 

školních, okresních, zemských i ísských, pedstavitelé úad politických v okrese i zemi, 

všichni žijící lenové uitelských sbor a sboru nynjšího, místní spolky a korporace. Na 

slavnost upozornno rozhlasem. Krásná slunná nedle pilákala na slavnost množství lidí. 

Dopoledne v 10. hod. konala se slavnost otevení na prostranství ped vchodem do budovy. 

 

Zastoupením ministra školství a nár. osvty, zemského presidenta zem Moravskoslezké a 

zem. úadu poven byl Dr. Alois Dvorzak, okresní hejtman. Ze zemské školní rady v Brn 

poctili oslavou návštvou zem. škol. inspektorové Ot. Hanuš a Dr. Fr. Višinka. Za okresní 

školní výbor zúastnili se oslavy okr. školní inspektor In. Vaculík, uitelé – lenové okr. 

škol. výboru Huta a Sobotka. Z uitelských sbor dívjších let pijel okr. škol. inspektor 

v.v Josef Herzog, první editel školy, editelé Jan Kípal a Jos.Štoura. Pijelo a pišlo 

mnoho bývalého žactva, z nichž nkteí zaujímají význaná postavení nap. profesor 

uitelského ústavu v Praze Dr. Metodj Ostrý. Byli tu zástupci okolních obcí a místních 

školních rad. 

V 10 hod. zahájil slavnost starosta msta Frant.Veselý a pivítal hosty. Po úvodním 

proslovu, v nmž tlumoil radost obanstva a msta z vykonaného díla, udlil slovo zem. 

škol. inspektorovi Ot. Hanušovi, jenž s ochotou vzal na se úkol slavnostního eníka. Ve 

své ei nastínil strun obtíže, jimiž bystické školy zápasily, promluvil o úkolech školy, 

zvlášt mšanské a o dležitosti vzdlání, jímž škola vyzbrojuje žactvo pro tžký životní 

boj, o vyuovatelských a vychovatelských snahách uitelstva o nynjší škole vedoucích 

k opravdovému vlastenectví, lásce k republice a jejímu demokratickému duchu. Uvedl, 

k emu zavazuje nová, krásná školní budova uitelstvo, rodie i žactvo. 

 

Díkem obanstvu, starostovi msta a mstské spoiteln svoji e ukonil. Po jeho ei 

následovali projevy hostí. Pedseda okr. škol. výboru, okr. hejtman Dr. Alois Dworzak 

projevil pání, aby v nové školní budov vychováváni byli ádní lidé a obané svobodného 

státu a škola, která je chloubou obec a kraje, aby se stala místem spojujícím rzné složky 

národa a státu. 

Okr. školní inspektor In. Vaculík promluvil o významu našich mšanských škol a oblib, 

jaké se tyto školy právem tší širokých vrstvách lidových, jimž poskytují cenné množství 

vdomostí, potebných pro život praktický. Mšanská škola bystická je opravdovým 

ohniskem pro vzdlávání žactva širokého kraje soudního okresu bystického. Vzpomnl 

ušlechtilých myšlenek a zásad našeho p. presidenta – Osvoboditele, jehož jméno škola 

ponese, a proto nech v duchu tohoto velikého myslitele stane se chrámem lásky a 

svornosti, zdrojem výchovy a vzdlání, dílnou pravé lidskosti. Okr. školní inspektor v.v. 

Jos. Herzog, který jako uitel a pozdjší první editel škol u kolébky zdejší mšanské 

školy, zaletl v myšlenkách do tchto dob rozhodil mezi posluchastvem hrst vzpomínek 

na tyto doby a osoby, které pi budování mšanské školy pomáhaly. Vzpomnl, jaké 

základy vdomostí poskytovala žactvu mšanská škola bystická a jejich vynikajících 

žák. 

Za mstskou spoitelnu uinil projev její pedseda Fr. Mazel, za rodiovské sdružení a 

 

sportovní klub Dr. Jaroslav Fuksík, za uitelskou jednotu „Komenský“ v Bystici n. P. íd. 

uitel Jan Miín. 

Po projevech hostí odevzdal starosta msta školu do pée místní školní rady jejímu 

místopedsedovi Hynku Dvoákovi. Tento odevzdává klí od budovy editeli školy Oskaru 

Švríkovi, jenž budovu za zvuk pedehry Smetanovy opery „Libuše“ otvírá. 

Následuje prohlídka školy. 

- 77 -


Pi slavnosti otevení úinkoval mužský sbor Sokola bystického. Slavnost zahájena 

Smetanovým „Vnem“. Po odevzdání budovy do pée místní školní rady zapna 

Smetanova „Modlitba“. Po odevzdání klíe slavnost ukonil mužský sbor státní hymnou. 

Odpoledne v 14 hodin konala se slavnost svcení nové budovy. Z kostela pišel prvod 

Msgr. em. Dr. Jos. Kratochvílem, prelátem, biskupským kancléem a lenem zemské 

školní rady ke škole, kde byl uvítán. V pízemní hale byl instalován malý oltá. Po zahájení 

odpolední slavnosti pronesl svtitel pípadnou e, v níž promluvil o významu školy se 

stanoviska církevního. Jeho e byla vyslechnuta množstvím lidí a dtí, kteí se slavnosti 

zúastnili. 

Po ei obcházel svtitel uební místnosti po celé škole a provedl slavnostní akt svcení. 

28. záí. Sv. Václav ohlásil se letos snhem. Za silného ochlazení padal dosti hust sníh. 

 

Je to jen pece brzo a proslýchá se, že letošní zima bude tuhá. 

10. íjna. Chladna v msíci záí urychlila letos sklize podzimních polních plodin. Lidé 

spchají, aby pedasné snad mrazy jim v pracích nezabránily. Brambory jsou vtšinou 

sklizeny, sváží se zelí a epa. 

28. íjna oslaven byl svátek jako jiná léta okresním osvtovým sborem. Oslava konala se u 

desky padlých za nevlídného podzimního deštivého poasí. Úast na oslav byla slušná. 

Mužský sbor Sokola zapl vhodné sbory. Proslov pronesl odb. uitel Jos. Kalvoda, jenž 

poukázal na prvního 28. íjna 1918, na neblahé zjevy dnešní doby, s nimiž musí náš 

svobodný stát zápasit, na význam dnešní návštvy rumunského krále Carola v Praze a 

nabádal obanstvo ke svorné spolupráci pro blaho naší republiky. 

Po recitaci uitele Vlad. Slouky ukonena oslava státní hymnou. 

O nco pozdji konala se slavnost otevení nové budovy „Dtského domova“ v Tyršov 

tvrti. Po zahájení oslavy a proslovu pedsedy okresní pée o mládež Vincence Košíe 

promluvil o budování dtských domov a sociálním poslání zemské a okresní pée o 

mládež Dr. Karel Opoenský. Po jeho ei uinil projev za starostenský sbor a msto 

Bystici n. P. starosta msta Fr. Veselý, za uitelskou jednotu „Komenský“ v Bystici n.P. 

její místopedseda odb. uitel Jos. Kalvoda. Pi oslav zapl mužský sbor Sokola 

bystického piléhavé sbory. Pak následovala prohlídka nové 

 

budovy, která svou výstavbou a vnitním úelním zaízením je pro budoucnost krásn 

vybavena. 

20. prosince rozsvítil na námstí ped radnicí u nás prvé vánoní strom republiky. Místní 

Okresní pée o mládež ujala se poadatelství rodiovského sdružení pi zdejších školách. 

Postavení stromu, který byl darován z obecního lesa, obstaral sbor dobrovolných hasi., 

barevné žárovky pjila okresní záložna, instalaci svtla provedena byla zízenci Z.K E. 

Veer 20. prosince 2 žáci obecných škol pednesli vhodné básn, k obecenstvu, jež se 

sešlo v hojném potu promluvil o významu vánoních strom a zaútoil na cit od u. Jos. 

Kalvoda. íd. uitel Jos. Pavelka zahrál s hudebníky oknem z místnosti okr. soudu 

staroeské koledy. 

Celkový výtžek z pokladny s vcnými dary inil 1.050 K a vnován byl na ošacení 

chudých dtí. 

21. prosince. Letošní rok byl bohat na pekvapení v politickém svt evropském a na 

vzrušující události, jakými bylo na píklad vypovzení locarnských úmluv a obsazení 

Porýní Nmeckem, konec tragedie habešské a jiné, pi nichž zdálo se, že nevyhnuteln 

dojde k váleným komplikacím. Usilovné snaze diplomatických sbor podailo se však 

válené nebezpeí zažehnati. 

U nás v Bystici ukoneny byly v tomto 

 

- 78 -


roce stavby nkolika vtších budov. V první ad to byla novostavba mšanské školy, 

Dtského domova, dále stavby velkých obilných skladiš Jednoty hospodáských družstev 

a Hospodáského družstva. Zhruba ukonena byla stavba nového záloženského domu na 

míst zbouraného domu Bouzkova a upraven prchod tímto domem z námstí do Tyršovy 

tvrti. 

etl 14. dubna 1937 

VValach 

okrsk. revizor 

 

1937 

24. ledna. Již po adu let možno pozorovati, že krásné zimy, vyznaující se bohatstvím 

snhu, který vysokým píkrovem pokryl louky, pole, lesy, zavál cesty, patí minulosti. Ani 

letošní zima nebyla výjimkou. Teprve v druhé polovici msíce ledna dostavilo se 

vydatnjší snžení a vichice, provázená vánicí, vytvoili aspo na kratší dobu obraz 

bývalých zim. Dostavivší se mrazy zdají se nasvdovati tomu, že se zimní pohoda udrží. 

8. února. Mstská rada v Bystici n/P. a editelství mš. škol uvdomny okr. škol. 

výborem v Novém Mst na Morav, že tajemník pana pres. Osvoboditele T.G. Masaryka 

uvdomil ministerstvo školství a národní osvty pípisem ze dne 9. ledna 1937, že p. 

president Osvoboditel dal souhlas k tomu, aby nová budova mš. školy smla býti 

pojmenovaná ,,Masarykova mšanská škola“. Tak nabyl konen oprávnní nápis, který 

tento estný název hlásal od ukonení stavby školy. 

Radostná zpráva tato oznámena byla všemu uitelstvu a žactvu a uctna školní oslavou. 

6. bezna. V sobotu veer uspoádal jako obvykle okresní osvtový sbor 

 

oslavu 87. narozenin presidenta Osvoboditele. T.G. Masaryka. Poad byl pestrejší než 

v letech minulých a byl sestaven takto: 

1. J.B.Foerster: ,,Orá“- mužský sbor. 

2. B.Smetana: ,,O, vy lípy“ arie Pemysla z opery Libuše- Fr. Zmrzlý. 

3. Neuman: ,,T.G.M.“ recitace Jos. Sedmera 

4. ajkovskij: ,,Píse beze slov“ solo na elo – Jos. Pavelka. 

5. Z myšlenek T.G. Masaryka – Jos. Kalvoda 

6. B. Smetana: ,, Slyšels to, píteli“ arie z opery Dalibor – Dr. K. Petrželka 

7. B. Smetana: ,, Slavnostní sbor“ – mužský sbor Sokola. 

8. Státní hymna, mužský sbor Sokola. 

Naplnný sál okresní záložny byl dkazem toho, jaké úct a vážnosti se tší první náš 

president. 

30. bezna. Zvolilo obecní zastupitelstvo do nové místní školní rady tyto leny: Jana 

Cejnka, Vladimíra Dvoáka, Ant. Bílka, Jos. Zítku, Ant. Koukala, Julia Fleka, V. 

Veselého, Jos. Najmra a Fr. Kolaíka. 

Obecní zastupitelstvo v Domanínku zvolilo p. Ing. Jar. Tobyáše 

Náhradníky zvoleni: p.J.Ddek, J. Pelikán a K. Mach. Z uitelských sbor obecných a 

mš. škol byli 17. bezna zvoleni: p. V. Šejnoha, Al. Láník, Vl. Fesl 

 

a pí. Vostrejžová a Anna Vinklerová. 

15. dubna: Svolána byla ustavující schze místní školní rady. Pedsedou zvolen byl p. Fr. 

Veselý, starosta msta, místopedseda p. uitel V. Šejnoha 

- 79 -


1. kvten: Svátek práce minul u nás klidn, nebylo žádných rušivých píhod. Obvyklé 

tábory lidu uspoádaly na námstí socialistické strany oddlen: sl. socialist, sociálních 

demokrat a komunist. 

9. kvtna: V nedli slavil se Svátek matek letos poprvé u budovy,,Dtského domova“. 

Mstem prošel prvod se standartami a prchodem v novém záloženském dom ubíral se k 

,,Dtskému domovu“. Dti pednesly tu vhodn vybrané básn, pí. Jos. Schmögrová 

promluvila o úct k matce a dnešní rodin. 

Po slavnosti podleny byly chudé matky v Dtském domov látkami a prádlem pro jejich 

dti. 

28. kvtna: Konala se oslava 53. narozenin p. presidenta republiky v sále okresní záložny. 

Pi oslav promluvil pkn o život a díle hlavy státu p. uitel V. Šejnoha. Pi oslav 

úinkoval, jako obvykle mužský sbor Sokola. Návštva 

 

z ad obanstva byla velmi pkná. 

12. ervna: Pehnala se naším krajem prudká boue, pi níž nkolikráte udeilo. Na školní 

zahrad sjel blesk po starém smrku. Ve Víru usmrcen byl bleskem 14letý chlapec 

St.Šenký, žák III. tídy Bystické mš. školy. 

13. ervna: V nedli uspoádány byly v sále zdejší sokolovny pvecké slavnosti Západomoravské 

župy pvecké. 

Poad slavností: 

9. hodin- Zkoušky v sokolovn 

½ 12 - Koncert Horácké hudby, na námstí. 

14. hodin- Sraz na Starém mst, prvod 

Hold u desky padlých 

Proslov- Dr. K. Petrželka 

Medek- Zborov. recit. Vl. Slouka 

15. hodin- Pvecký koncert v sokolovn. 

Poad koncertu: 

1. K. Konvalinka: Zdravice presidentovi republiky, mužské sbory, dir. Fr. Kadlec. 

2. Projevy: Fr. Veselý starosta msta, Ostrý z Prahy za pvecké ústedí, Vl. Kíž, za 

pvecký odbor Sokola Bystického. 

3. Hlahol z Tebíe, žen. Sbor, dir. B. Krška: a) V.Králík: Heslo 

b) J. Kika: K duchu svatému. 

 

4.Kvtnice z Tišnova – Pedklášteí, mužs. Sbor, dir. Továrek. 

a) J.B. Foester: Když jsme se louili 

b) L.Janáek: Ach vojna. 

5.Foester z Jihlavy, mužský sbor, dir. Bouda 

a) J. Kálík: Vánoní 

b)J. Novák: Bohnická 

6.Pvecký sbor Sokola z Bystice n/P. 

K.Bendl: Pochod Tábor, mužský sbor, dir. Al. Klejzar. 

Ant. Dvoák: Z moravských dvojzpv – žen. sbor, dir. M. Ištvanová. 

J. Jindich: eská písnika, smíš sbor, dir V. Kálík. 

B. Spolená vystoupení : 

7. J. B. Foster: eská píse, smíš. sbor dir. Fr. Kadlec. 

8.J Králík: Návrat, Uvítání, Oslovení, žens. Sbor, dir. Boh. Krška. 

9.J. B. Foester : Svatý Václave, mužs. sbor, dir. B. J. Králík 

10.P. Kížkovský: Utonulá – mužs.sbor, dir. Boh. Bouda. 

11.B.Smetana: eská píse, smíš. sbor s doprovodem velkého orchestru, dir. J. Králík. 

- 80 -


Veer 8 hod: Veselice pi Horácké hudb. 

Pvecké slavnosti soustedily k návštv všechno obyvatelstvo bystického 

 

kraje. Byl to podnik opravdu krajový . 

Prbh slavnosti byl mohutný a dstojný. Úastníci odnesli si odtud dojem o vysoké 

úrovni umlecké a zdatnosti všech sbor, což potvrdili i pítomní hudební kritikové. 

Téhož dne uspoádalo ,,Krajinské sdružení uitelek domácích nauk školního okresu 

novomstského okresní výstavu dívích runích prací a domácích nauk v budov 

Masarykovy mš. školy. Expozice prací žáky instalována byla vkusn v 6 místnostech 

v prvním poschodí. Navštívena byla velmi poetn. Široká veejnost vyslovila se o výstav 

s obdivem a nešetila chválou. Uitelky domácích nauk, které tu uložily výsledky celoroní 

práce, dokázaly, že se vnují svému pedmtu s láskou a že vyuování jeho stojí u nás na 

výši doby. 

1. ervence. První poschodí nové školní budovy propjeno bylo na dobu školních 

prázdnin, k používání dtské kolonie „Zahradníkova fondu v Praze do 25. srpna“. Dtské 

ložnice umístny byly ve tídách, vailo se ve školní kuchyni, jídelna byla improvisovaná 

v hale v 1. poschodí. 

5. ervence. V pedveer památného dne Husova konala se oslava M. Jana Husa. 

Prvod vyšel z námstí a po vykonání oslavy ve „Forot“ vrátil se opt zpt. 

 

O významu M. Jana Husa a jeho pomru k demokracii promluvil Al. Lámík. 

Po jeho ei peetl Jos. Kalvoda manifest vydaný k letošním oslavám. Ponvadž vtšina 

len mužského sboru Sokola nebyla v míst, sbor letos nezpíval. 

15. srpna. V nedli odpoledne stalo se na naší železniní trati v mírné zatáce nedaleko, 

ped novými domky rozsoškého nádraží smrem od Bystice k Rozsochám železniní 

neštstí, které mohlo míti hrozné následky. 

Lokomotiva vyjela s kolejí, sjela s trati a sítila se po dosti vysokém náspu na bramborové 

pole a strhla sebou první dva vozy. Ostatní se utrhly a zstaly šastnou náhodou na trati. 

O život pišel pouze strojvdce. Topi utrpl tžší popáleniny a dopraven byl do 

nemocnice v Police, kde se vyléil. 

Stržené vozy byly naštstí slab obsazeny. Zranní 7 osob byla lehího rázu. 

19. srpna. V asných hodinách ranních byl postižen požárem „Pilátv mlýn“. Požár zasáhl 

stavení na dvoe a hlavní budovu. Zde však plechová stecha tlumila ohe, tak že budova, 

tebas devná, neshoela, byla jen znan poškozena. Blízká stará devná stodola zstala 

požárem nedotena. 

4. záí oslaveny byly 80. narozeniny p. pedsedy hasiské pojišovny v sále sokolovny 

Sborem dobrovolných hasi a 

 

Tlocvinou jednotou Sokol v Bystici n/P. Slavnosti zúastnilo se množství hasi 

z blízkého i vzdáleného okolí a pedáci hasití. Pi oslav vedle pveckého odboru Sokola 

a jeho sólist úinkovala Horácká hudba. 

14. záí. asn ráno hlášena rozhlasem do svta truchlivá zpráva, že p. president 

osvoboditel T. G. Masaryk zemel. Onemocnl poátkem záí záchvatem mrtvice. Dík 

pelivému ošetení se stav jeho zvolna zlepšoval, tak že v druhém týdnu msíce záí 

zdravotní stav jeho byl uspokojivý. 

V noci ze soboty na nedli 11. záí dostavil se u nemocného zánt plic. Stav se horšil a 

v úterý dne 14. záí ve 3 hod. 20min. ztichlo šlechetné jeho srdce úpln. 

Bystice, kde bylo toho den bimování vyzdobena byla prapory. Když se roznesla truchlivá 

zvst, vymovány byly státní prapory za smutení. Na všech veejných i na nkterých 

soukromých domech zavlály smutení prapory. Ješt téhož dne veer svolal poadatelský 

- 81 -


výbor okr. osvtového sboru schzi a pozval do ní zástupce spolk a korporací 

bystických. Usneseno uspoádati smutení slavnost v nedli dne 19. záí v sále sokolovny. 

K obstarání programu se pihlásili ochotn zájemci sami. Doba byla krátká, ale spojenými 

silami dosaženo bylo toho, že prbh slavnosti byl opravdu dstojný. Sál Sokolovny byl do 

posledního místa naplnn. Na jevišti smuten vyzdobeném stála na vysokém podstavci 

busta 

 

presidentova ozáená reflektorem. Na nejspodnjších stupních podstavce rozestena byla 

státní vlajka. Po stranách stály 2 pilony se svtly tlumenými sklennými bánmi. Dole pod 

jevištm byl stupe pro eníka a recitátory. Ostatní úinkující byli na balkon. Svtla 

v sále byla všechna shasnuta. Pi tlumeném Händlov ,,Largu“ oznámeno bylo úmrtí p. 

presidenta T.G.Masaryka. Nato mužský sbor Sokola zapl ,,Hndou brázdu“. Odb. uitel 

Jos. Kalvoda pronesl smutení proslov. Dále na poadu byl smutení zpv, který zapl 

M.U.Dr K.Petrželka, sborová recitace ,,Mrtvý kapitán“, kterou ídil uitel Dobiáš, recitace 

tí smuteních básní, jež pkn pednesl J.U.Dr Mir. Veselý, solo na harmonium zahrála 

Olga Doubravská. Pohnutí vyvrcholilo pi poselství presidenta Osvoboditele, pedneseném 

r. 1928, reprodukováním s gramofonové desky, která nám uchovala jeho hlas. Pak zapl 

mužský sbor Sokola státní hymnu pi emž svtlo, vrhané reflektorem na presidentovu 

bustu se stlumilo, busta temnla, opona jevišt se zvolna zatahovala, svtlo reflektoru 

pohaslo, busta ztemnla úpln a opona ji uzavela. 

21. záí konal se poheb presidenta Osvoboditele. Na dlové lafet dopravena byla rakev 

ve státní vlajce na Wilsonova nádraží a odtud zvláštním vlakem do Lán, kde pochován byl 

vedle své choti. Úast na pohbu v Praze byla ohromná. 

28. íjna. Veejná oslava státního svátku konala se letos v sále okresní 

 

záložny v 10 hod. dopoledne. Úast byla hojná Mužský sbor Sokol zapl Tovaovského 

,,Milá má vlasti“, naež odb. uitel Jos. Kalvoda promluvil o významu letošního 28. íjna. 

Pak následovalo tenorové solo p. Fr.Domanského s klavírním doprovodem Olgy 

Doubravské ,,Modlitba za vlast“. Vl. Slouka recitoval pak Evokovu báse ,,ervenobílý 

prapor“. Oslava ukonena státní hymnou, kterou zapl mužský sbor Sokola. 

V rámci oslav 28. íjna sehrála veer Tlocviná jednota Sokol vzorn vypravenu a 

nacvienu Langerovu ‚,Jízdní hlídku‘‘, která byla rovnž velmi etn navštívena i 

obecenstvem z dalekého okolí. 

4. listopadu. Letošní podzim vyznauje se velmi píznivou a pknou pohodou. V den 

Všech svatých, kdy bývá obyejn nevlídn a deštivo, bylo pkné, suché poasí. Podzimní 

polní práce byly letos ukoneny za dobré suché pohody. 

19. prosince, konala se slavnost vztyení vánoního stromu republiky. Slavnost poádaná 

Okresní péí o mládež spolen s rodiovským sdružením. Žactvo mš. škol obstaralo dv 

piléhavé recitace, dvata zpívala za ízení odb. uitele Vl. Fessla vánoní koledy. Pod 

stromem promluvil odb. uitel Jos. Kalvoda. 

Strom vnovalo ,,Lesní družstvo“, osvtlení poskytly zdarma ,,Západomoravské 

elektrárny“. Slavnosti zúastnilo se mnoho obecenstva. Pod stromem vybráno bylo 539,65 

K, po mst odebralo se 568 K. 

28. prosince. Již ped vánocemi napadlo letos snhu, který vytrval, když pda 

 

utvrdla a promrzla. Po celou dobu vánoních svátk panovala krásná zimní pohoda, jaké 

po léta nebylo. Mládež i dosplí mli možnost užíti v hojné míe zimních sport. 

 

 

 

- 82 -


1938 

 

10. ledna. Krásná zimní pohoda z konce r. 1937 udržela se ješt v první polovici msíce 

ledna 1938. Na zasnžených stráních projíždli etní lýžai místní, naše školní mládež a 

lýžaského sportu užili v hojné míe i hosté, kteí do Bystice n. P dojíždjí. 

25. ledna veer byl pozorován v našich krajinách vzácný pírodní úkaz – polární záe. 

Mezi 19. a 20. hodinou veerní upoutalo pozornost všech zvláštní zabarvení a jas severní 

oblohy. K severozápadu utvoila se temn ržová oblaka, která pecházela v silný svtelný 

jas. Po 21. hodin tonul celý severozápadní obzor v rudé zái, prošlehávané jasnjšími 

svtelnými sloupy. Zeteln bylo možno pozorovati neklid svtla a charakteristické 

svtelné osolace. Krásný tento úkaz potrval do posledních hodin noních. 

Pi prvním objevení se polární záe mli nkteí pozorovatelé dojem požáru. Byl 

alarmován i hasiský sbor a po krátké 

 

objížce sousedních obcí, obrácených k severu, vrátil se s motorovou stíkakou dom. 

Stejné omyly hlášeny byly tiskem druhého dne z celé ady obcí i velkých našich mst Brna 

a Bratislavy. 

Na námstí v ulicích i venku za mstem pihlíželo vzácnému úkazu mnoho lidí do 

pozdních hodin noních. 

2. února. Letošní den Hromnic byl již dnem pedtuchy jara. Sníh v druhé polovici ledna 

rychle roztál, hroudy na polích a brázdy se zaernaly a jižní vlhký vítr dokonává dílo zkázy 

na rozidlém zbylém snhu. Udrží-li se tato vlažná pohoda, dokáme se již brzo skivání 

písn. 

6. bezna pipadlo letos na nedli a den tento hodil se tudíž dobe k památkové vzpomínce 

88. narozenin presidenta Osvoboditele T.G. Masaryka. Letos poprve slavili jsme jeho 

narozeniny bez nho. Hluboká láska a vdnost k jeho drahé osob jevila se o mnohém 

vtší péi, která byla bohatému programu oslavy vnována. I návštva vzpomínkové 

slavnosti byla vtší než v jiných letech. Lid takto dokázal, jak hluboce si váží a ctí svého 

prvního presidenta a že ho nikdy nezapomene. 

11. bezna. V noci s 10. na 11. bezna proveden byl ve Vídni i v ostatním Rakosku 

nacionáln socialistický pevrat, který odstranil 

 

Schuschnigovu vládu. Kanclé rakouský Schuschning, který se chystal k provedení 

plebiscitu, byl nucen odstoupiti a pozdji ustoupil i president Niklas. Nacionaln 

socialistití lenové vlády ujali se moci a hranice rakouské pekroilo na mnoha místech 

nmecké vojsko a v nkolika dnech obsadilo Rakousko. Ve vítezném prvodu navštívil 

Rakousko i Vdce a íšský kanclé Adolf Hitler. Vlády západních stát zakroily 

diplomaticky proti pivtlení Rakouska, smíily se však s jeho pivtlením 

12. dubna.Msíc duben byl celkov pkný a dosti teplý. Koncem bezna a zaátkem dubna 

zmnila se pkná pohoda a dostavilo se studené poasí. Zdálo se, že msíc bezen a duben 

vymnily spolu vládu. 

1. kvtna. Národní rada eskoslovenská uinila k letošnímu 1. kvtnu výzvu všem 

politickým stranám, aby se spojily k oslav 1. máje a manifestovaly tak jednotu celého 

národa. Jednoty bylo dosaženo i u nás. Oslava konala se na námstí u desky padlých v 10 

hod. 30 min. Po stranách desky držely vztyený státní vlajky na vysokých žerdích lenové 

místní komunistické strany. Po zapní sboru „Svoji k svému“ 

 

 

- 83 -


 

pveckým sborem Sokola promluvil k pítomným zat. editel mšanské školy Jos. 

Kalvoda. Zmínil se o posledních svtových událostech a zdraznil význam a cenu jednoty 

národa a spolupráce všech jeho složek. Po jeho ei zapl mužský sbor Sokola chorál: 

„Kdož jste Boží bojovníci“. Oslava ukonena byla státní hymnou. Úast byla veliká. 

Manifestovala jednotu myslí a srdcí eského lidu. 

21. kvten. Po beznových událostech v Rakousku vzrstalo hnutí mezi našim nmeckým 

obyvatelstvem. Soustedním bylo v sudetonmecké oblasti, ve stran vedené Konrádem 

Henleinem. Pi vzrstajícím naptí v noci s 20. na 21. kvtna povolán byl do zbran 

k mimoádnému vojenskému cviení poslední roník branc a vojensky obsazeny byly 

naše hranice. 

28. kvtna oslaveny byly narozeniny presidenta republiky Dra. Edvarda Beneše. Oslavu 

zahájil mužský sbor Sokola Konvalinkovou „Zdravicí“ a Prausovým: „Chorálem ech“, 

který svým obsahem dobe piléhal k vážnosti doby. O život a díle našeho druhého 

presidenta promluvil zal. editel mšanské školy Jos. Kalvoda. Pak zapl ženský sbor 

Sokola Kikovou: „Sloventinu“. editel hospodáské školy prof. Vladimír Kíž peetl 

pak manifest „Vrni zstaneme“ a vyzval pítomné k podpisové akci. Uitel Vladimír 

Slouka pednesl Rokytovu báse: „Duch malé zem“. Oslava 

 

ukonena byla státní hymnou, kterou zapl mužský sbor Sokola. 

22. ervna doprovodilo mnoho lidí z msta i okolí, také uitelstva . uitele v. v. Hynka 

Jeábka na poslední cest k odpoinku. Svj odpoinek trávil v našem mst. Za Sokol 

rozlouil se se zemelým editel hosp. školy prof. Vl. Kíž, za uitelstvo uitel Václav 

Šejnoha. 

6. ervence. Mnoho zdejších lidí zúastnilo se X. všesokolského sletu v hlavních sletových 

dnech 3., 4., 5. a 6. ervence. Návštva sletu v Praze byla letos obrovská a pedila 

všechny pedešlé slety, veliká byla zvlášt z ciziny. 

Ponvadž v den 6. ervence byli ti, kteí obyejn pipravují a poádají oslavy památního 

dne M. Jana Husa na sletu odpadla letos oslava toho památního dne. 

15. srpna. Žové práce zahájeny byly letos za velmi nepíznivé pohody. Po pkném poasí 

v ervenci dostavily se dešt, které bránily v normálním chodu žových prací. Pokosené 

žito dlouho leželo a poasí stále deštivé. Na vtšin polí žito prorostlo. Žitné obilky 

vyhnaly vysoké kly, které nad pokosenými adami se zelenaly. Také ovsy na zemi i 

v panácích prorostly. Škoda tím zpsobená byla veliká. 

23. záí. Msíc záí byl dobou nejpohnutjší a nejtragitjší, kterou eský národ a 

eskoslovenský 

 

stát prožil od svého osvobození. Vnitní i politické události mezinárodní se denn 

piostují.V sudetských oblastech dochází k novým a novým incidentm. Státní policie a 

etnictvo, které mají tmto nepístojnostem elit, má postavení velmi tžké. Na celém 

území státním vydán je zákaz konání schzí a jakýchkoliv shromáždní lidu. V dsledku 

toho nesmly se konati ani pietní vzpomínky výroí smrti prvního našeho presidenta. 

Když incidenty se stupují ve zjevné ozbrojení povstání, vyhlašuje vláda tém v celém 

pohranií stanné právo, zákaz nošení zbraní a jejich odevzdání. 

21. záí oznámena národu zpráva, že sudetské oblasti s obyvatelstvem pevážn 

nmeckým budou odevzdány Nmecku. Stalo se tak na nátlak Francie a Anglie. To byl 

poslední akt Hodžovy vlády. 

22. záí odstupuje Hodžova vláda a nastupuje vláda armádního generála Syrového. Národ 

vítá s jásotem jmenování této nové vlády. Složena je dílem z odborník, dílem z voják. 

Celé pohraniní území obsazuje ihned vojenská branná moc a pejímá úlohu policie a 

- 84 -


etnictva. V noci z 22. na 23. záí ze tvrtka na pátek mezi 22 a 23. hodinou noní 

oznamuje rozhlas naízení presidenta republiky o mobilizaci první výzvy do 40 rok a 

všech tch, kteí mli urovací lístky. Souasn dochází k 

 

odevzdání koní a motorových vozidel pro úely vojenské. Mobilizace mla skvlý prbh. 

Nadšení branci nastupují ke svým vojenským tlesm ihned po vyhlášení mobilizaního 

nálezu. 

Pomry mezinárodní se piostují, na všech stranách se konen diplomaticky pracuje. 

Evropští státníci snaží se zabránit konfliktu válenému stj co stj. Premiéi Nmecka, 

Itálie, Francie a Anglie (Hitler, Musolini, Daladier a Chamberlaine) scházejí se 

v Mnichov, aby rozhodli otázku menšin v eskoslovensku. 

30. záí pijímá eskoslovensko rozhodnutí mnichovské, aby zachován byl evropský mír. 

3. íjna poíná se s evakuací zabraných pásem a s jejich okupací vojskem nmeckým. 

V nkolika dnech obsazena byla 4 okupaní pásma. Nejvtší územní ztráty zpsobilo nám 

5. okupaní pásmo. 

Tém souasn s tímto záborem pichází Polsko a žádá formou ultimativní odstoupení 

Tšínska. Také zde nezbývá než vyhovti. Polsko zabírá mnohem vtší území, než obývají 

Poláci. Ztrácíme tu nejvydatnjší uhelné doly a prmyslová, bohat zalidnná msta. 

5. íjna po odstoupení staré vlády a jmenování vlády nové opt s armádním generálem 

Syrovým v ele odstupuje president republiky Dr. Edvard Beneš a uchyluje se do 

soukromí. Presidentská moc pechází dle ústavní listiny na vládu a jejího pedsedu. 

 

Nová vláda upravuje pomr k Slovensku a Podkarpatské Rusi, které dostávají širokou 

autonomii. 

Události záijové mají znaný vliv i na v našem mst. Z území zabraných hrnou se na 

zabírající oblast republiky proudy eských vysthovalc.Mnozí vyhledávají své rodné 

kraje nebo píbuzné a usazují se u nich. Také k nám picházejí mnozí lidé z velkých mst 

pi hranicích a z tchto kraj. Mobilizace pipravila nás o mnoho pracovitých rukou, 

rolníci stratili kon. A obojího je v této dob tolik za potebí. Nastává doba bramborové 

sklizn a podzimní setby. Ale rolníci nezoufají ani tam, kde zstaly doma jen ženy. Kde 

jaká volná ruka chopí se práce. I školní mládež zapojuje se se do práce a vydatn pomáhá. 

Pi tom krásná podzimní pohoda volnjší chod polních prací podporuje. Dík této 

houževnatosti našich starších hospodá žen i dtí podaí se zdolati všechny podzimní 

práce. 

Zabráním území našich Nmeckem porušeny byly etné železniní spoje. Doprava na 

hlavních tratích vázne. Veliké dležitosti nabývá naše tra železniní, kterou projíždí 

prbžné vlaky ze Slovenska do Prahy a mnoho vlak nákladních. 

28. íjen – státní svátek oslaven byl i v dsledku zmnné práce situace z naízení vlády 

prací. V továrnách se pracovalo, v úadech se úadovalo a 

 

ve školách se uilo 

2. listopadu. Koncem íjna dochází ada i na menšiny maarské na Slovensku a 

Podkarpatské Rusi. Ponvadž nebylo možno dosáhnouti dohody mezi ústupky slovenskými 

a požadavky maarskými, rozhodnuto bylo ve Vídni o hranice nového Slovenska mezi 

zahraniními ministry italským Lianem a nmeckým Ribbentropem. Široký pruh 

Slovenska a Podkarpatské Rusi za Košice a Užhorod piznán byl Maarsku 

20. listopadu byla podepsána definitivní dohoda o hranicích mezi eskoslovenskem a 

Nmeckem po provedené rekvalifikaci hranic. 120 obcí a osad zabírá ješt Nmecko a 

vrací nám zabraných 50 obcí, mezi nimi též Poliku. 

- 85 -


Události 

msíce záí 

1938 

30. listopadu konala se v Zasedací síni poslanecké snmovny volba nového presidenta sl. 

republiky. Volbu ídil pedseda poslanecké snmovny Malypetr. Z 312 platných hlas 

odevzdáno bylo 39 prázdných lístk, 272 se jménem Dra Emila Háchy. Ponvadž poet 

tchto hlas pevyšoval potebnou dvoutetinovou vtšinu, byl zvolen president Nejvyššího 

správního soudu. 

Téhož dne podala demisi vláda armádního generála Syrového a sestavením nové vlády 

poven byl poslanec Rudolf Beran, 

 

který dne 1. prosince sestavil novou vládu. 

24. prosince. Vývoj podzimních událostí z r. 1938. které tak tžce dolehly na sl. 

republiku a její obyvatelstvo ml vliv i na její vnitropolitický život. innost strany 

komunistické byla zastavena. Vtšina strany sociálndemokratické seskupuje se v Národní 

stranu práce. Ostatní strany se rozcházejí a spojují v novou mocnou stranu Národní 

Jednoty. 

30. prosince. V msíci prosinci udeily kruté mrazy. Zimní pohoda se udržela po celou 

dobu vánoních svátk. Váznou doprava i dodávky uhlí. Dti i dosplí užili o vánoních 

svátcích v hojnosti zimních sport. 

Pes znané pípravy a výdaje, které msto vnovalo pro cizí milovníky zimních 

sport, nepodailo se dosáhnouti vtší návštvy cizích host. 

(zmna písae) 

1939 

Msíc záí r. 1938 byl dobou nejpohnutjší a nejtragitjší kterou prožil eský národ a 

eskoslovenský stát od svého osvobození . Vnitní i mezinárodní události se následkem 

zvyšované agrese Nmecka denn piostují. V sudetských oblastech dochází k rostoucímu 

naptí, jež vyúsuje vzpourou a oteveným odbojem k SR. Po odjezdu lorda Runcimana a 

schze Chamberlaina s Hitlerem v Berchtesgadenu dochází k rozhodnutí západních 

státník o odstoupení pohraniních oblastí SR Nmecku. eský národ se to dozvdl dne 

21.záí 1938 v den prvního výroí pohbu presidenta Osvoboditele T.G. Masaryka. Byly to 

hrozné dny. Jedni naíkali, druzí proklínali západ a hledli na rozhodnutí jako na slabost 

západu a pirozených nástup nmecké agrese. 

Dne 21. záí 1938 odstoupila Hodžova vláda a nastoupila vláda generála Syrového. V noci 

ze tvrtka na pátek 23. záí a 23. hodinou vyhlášena byla mobilizace první výzvy do 40 

rok vetn tch, kteí mli urovací lístky. Temným ránem ozývaly se rychlé kroky po 

chodnících a dlažb ulice. To spchali naši první záložníci k prvnímu rannímu vlaku, aby 

splnili moji povinnost k státu a národu. Šli a odjíždli s nadšením. 

Po napjaté schzi Chamberlaina Hitlerem v Godesbergu nad Rýnem, pi níž nmecký 

kanclé stanovil tak tžké podmínky a požadavky pro eskoslovensko, že sám anglický 

premiér je požadoval za neuskutenitelné, zdálo se, že válka je neodvratná. 

Do tohoto naptí pichází poslední pokus stát- 

 

ník – schzka 4 premiér v Mnichov Mussoliniho, Hitlera, francouzského Daladiera a 

anglického Chomberlaina a po krátké porad dochází mezi nimi k dohod o záležitosti 

nmeckých menšin v eskoslovensku 

Dne 30. záí 1938 obtováno bylo eskoslovensko pro udržení evropského míru, jehož 

problematiku mnozí tušili. Byl to nejernjší den našich djin po katastrof blohorské. 

V odpoledních hodinách oznamoval náš rozhlas tuto smutnou zprávu, pi níž každiké 

eské srdce sevelo se krutým bolem. Ženy a dti plakaly, mužové bezmocn zatínali psti. 

- 86 -


S bolestí sledovali jsme pak denn obsazování jednotlivých pohraniních pásem. 

Nejbolestnji dotklo se nás obsazení 5. pásma, pi emž posunula se nmecká íšská 

hranice nedaleko od nás – do Poliky. Pak pišli Poláci a Maai ultimativn se svými 

požadavky. 

Dne 5. íjna 1938 stihla nás nová rána zpsobená odstoupením presidenta republiky Dr. 

Edv. Beneše, jenž brzy potom odjel do ciziny. Nkteí u nás klesali úpln na mysli, ale ti 

prozíravjší se z jeho odchodu radovali, jsou si jisti, že v cizin vystupuje všechnu svoji 

energii, aby kivda spáchaná tak cynicky na našem stát, byla odinna. 

A tak když 30. listopadu 1938 byl zvolen presidentem republiky Dr. Emil Hácha, 

neznali jsme ho a nic jsme o nm nevdli. Slib vykonal pesn podle slibové formulky 

obou prvních našich president. Ale mluvilo-li se o presidentovi republiky v užším 

kroužku, nikdo nebyl na pochybách, že je jim mén Dr. Edv. Beneš. Zstal jim pro nás 

všechny až do svého návratu 

 

v r.1945. 

Republika, t.zv. ,,druhá“ roztržena byla vlastn ve 3 autonomní celky a mla 3 vlády: 

v eských zemích byl pedsedou vlády poslanec Rudolf Beran, horlivý zastánce a 

propagátor myšlenky smíení s Nmci, pedsedou vlády Slovenské krajiny byl Msgre Dr. 

Jos. Tiso a Podkarpatské Rusi Msgre Augustin Vološin. 

Tušili jsme a asto mluvili o tom, že je to krok k úplnému rozbití zmrzaené 

eskoslovenské republiky a že dny její jsou seteny. Bylo jisto, že Nmecko nespokojí se 

stavem, který nastal po mnichovském diktátu, a že ve svých výbojích pjde dále. 

Dne 14. bezna 1939 jsme s naptím naslouchali ped polednem rozhlasu, oekávajíce 

rozhodnutí uinného v tajné schzi slovenského snmu konané po návratu Dr. Tisa 

z Berlína ze schzky s Hitlerem. Dokali jsme se smutného výsledku. Slovensko se 

odlouilo od SR a vyhlásilo samostatný Slovenský štát, který v záptí potom dal se pod 

ochranu Nmecka. Akoliv jsme s tímto vývojem událostí po soustavném štvaní 

vídeského rozhlasu v eské a slovenské ei: ,,Prafda fítzí“, poítali, otásla námi tato 

zpráva pece hluboce. Tak mnohá pst se sevela, tak mnohá slza bolesti byla uronna. 

A veer uvedl nás náš rozhlas do ješt vtšího naptí. Ohlásil, že president Hácha odjel 

na pozvání kanclée Hitlera do Berlína a pozdji ješt, že u Mor. Ostravy pekroilo 

nmecké vojsko naši státní hranici. Ráno ozývala se již nmina v našem rozhlase, po 

chvílích ozývaly se 

 

varovné výzvy, aby nmeckému vojsku, které obsazovalo naši republiku, nebyl kladen 

nikde žádný odpor. Pi tom vyhrávala hudba nmecké vojenské ,,marše“. Poasí bylo 

hrozné. Píroda jakoby se spikla a stavla na odpor postupujícím nmcm. Ostrý vítr 

vystupoval se v sílu vichru a unášel spousty padajícího snhu. Msto naše mlo úpln 

zimní ráz. (obr. 1) 

Dti ve škole sedly tiše, zamlkle a upíraly na své uitele tázavé pohledy. Bylo tžko je 

potšit, když samým uitelm bylo tak zoufale hoko. Lidé po ulicích chodili jako zmatení. 

Tvoily se skupinky, v nichž se vyslovovaly nejrznjší dohady, ale nikdo nic uritého 

nevdl. Odpoledne kolovaly po mst povsti, že nmecké vojenské oddíly postupují 

k nám od Brna, a že dosáhly Nedvdice. Nebylo na tom slova pravdy. 

Zvláštní vydání novin pinesly zprávy o zízení protektorátu. Teprve pozdji jsme 

zvdli, jak k nmu došlo a ústní podání šíilo ihned podrobnosti: Každý soudný lovk 

cítil, že je konec našeho samostatného státu, svobody eského národa, a že díve i pozdji 

nás oekávají vci mnohem horší. Byly to chvíle zoufalého bolu, jež vyžadovaly pevných, 

pímo železných nerv. Bylo nutno skleslé mysli potšit, zoufale povznášet a povzbudit. 

- 87 -


Národní 

pou 

Postavení 

sochy TGM 

Jen nkteí škdci republiky z eského národa se nemohli dokat píchodu nmecké 

armády. Tšili se, že nastane všude ,,poádek“ a slibovaný ,,blahobyt“ a mnohý z nich si 

inil nadje, že si s jinými vyrovná své osobní úty. Každý z nich se hned pro 

 

zradil usmrovanými pohledy, ironickými otázkami a odpornou kritikou poádk v první 

republice. 

15. bezen 1939 a zízení protektorátu tak mnozí proklínali. Ale byli i nkteí, kteí vidli 

dále ba dokonce projevili v kruhu nejbližších známých i jakýsi druh zahoklé radosti nad 

tímto zteštným aktem a hrubým porušením mezinárodního práva Nmeckem. Oekávali, 

že tato událost oteve státníkm svta, zvlášt tak napáleným státníkm zapadlé oi, že ho 

nebude poslední akt násilí, že budou následovat další a nakonec, že z toho eský národ 

vyjde dobe, že pravda zvítzí. 

Naše msto zstalo uchránno nmecké posádky až do r. 1945. Brzy jsme však pocítili 

následky nmecké ochrany. Když poátkem záí 1939 zahájilo Nmecko tažení do Polska 

nevilo zejm pomru v protektorát. V den zahájení školního roku pijíždí ráno nákladní 

auto, zastavuje na námstí a za chvíli pivedla nmecká eskorta Aloise Obršlíka, oblast. 

montéra Z M E a Jana Suchého, zamstnaného v továrn ve Víe, kteí byli zateni a 

odvezeni jako rukojmí. Nkolik týdn se nevdlo o jejich osudu. Pak došla od nich 

zpráva, že se nacházejí v koncentraním táboe v Buchenwald. Jinak zajíždli k nám 

lenové nmeckého etnictva z Nového Msta na Morav nebo gestapo z Jihlavy, ideji 

z Brna. 

 

asto nkoho honili, ale vždycky obešli obchody a skupovali co se dalo. Bývali vždycky 

ovšeni množstvím balík a balík. Obešli i eznictví a hostince, dobe se najedli a napili 

a jeli. Po lístcích potravinových se jich nikdo nedovolil zeptat. Co se u nás dálo v malém, 

dálo se ve velkých mstech ve velkém. Obchody byly naplnny nmeckými vojáky, kteí 

nakupovali celé stohy zboží a platili je nmeckými markami v pomru 1 M = 10 K. 

Kupovali hlavn obleky, obuv a prádlo a posílali vše dom. Celé vlaky vyvážely od nás 

zásilky do Nmecka. 

Aby ukázali, že nám popejí i trochu radosti, nebránili Nmci v lét 1939 v poádání 

lidových veselic a národních poutí. I u nás poádána byla po píkladu jiných mst národní 

pou v nedli dne 13. srpna. Poadatelem bylo místní vedení Národního souruenství. Pou 

konala se ve ,,Forot“. Mládež provedla rzné cviky a hry, národní tance hýili pestrostí 

barev národních kroj a svéráz. Krušný, slunný den vylákal ven množství lidu místních a 

host z blízkého a vzdálenjšího okolí. Veer konaly se veselice v místnostech sokolovny i 

orlovny. Již tehdy pracovala ,,šeptanda“ a dobe se jí dailo.Vážení lidé, kteí mli dobré 

styky, vyprávli, že v Nmecku se tvoí tajn nová vláda, která Hitlera svrhne a vrátí našim 

zemím svobodu. Nebylo na tom zhola pravdy, ale psobilo to jako vzpruha, která mnohé 

pokleslé mysli pozvedla. 

 

Na podzim r. 1939 postavena byla ped budovou mšanské školy v parku socha 

presidenta Osvoboditele T.G. Masaryka v nadživotní velikosti. Postavení a slavnostní její 

odhalení bylo projektováno na 28. íjen 1938. V dsledku kritických íjnových událostí 

bylo od postavení upuštno. Socha byla uložena u fy. Bartáka v Praze – Holešovicích. Na 

upozornní jejího tvrce akademického sochae Mistra Vincence Makovského byla socha 

v tichosti postavena. Oslavu s tím spojenou nebylo povoleno vykonati, Socha presidenta 

Osvoboditele stala se tím útchou v tžkém bolu nad ztrátou nezávislosti státní a národní 

svobody a symbolem nadje na lepší budoucnost v tchto pro nás kritických dobách. 

Putovali sem lidé z mst i okolí. Tiše postávali, kytiku utrousili, zahloubali se do sebe, 

zamysleli nad tíhou událostí, která je tlaila k zemi jako tžké neúnosné bím. Nejedna 

- 88 -


Odstranní 

sochy TGM 

Vtrná 

smtš 

+ Jos.Štoura 

editel vv 

slza zrosila oko, ale všichni odcházeli uklidnni, posíleni, zoceleni, nesmíeni s krutým 

osudem, avšak s neomylnou a pevnou nadjí v duši, že „Pravda vítzí“ a i tentokráte 

zvítzí. (obr. 2) 

 

1940 

V msíci kvtnu 1940 byli všichni veejní zamstnanci a uitelstvo podepsati tištné sliby 

o zachování vrnosti vdci a nmecké íši. 

V ervenci 1940 stupuje se nmecká zloba proti všemu co pipomíná jakýmkoliv 

zpsobem eskoslovenskou publiku. Všechny stopy na jejího presidenta Dr. Edvarda 

Beneše museli býti již dávno odstranny, hned po jeho akcích, které zahájil po vyhlášení 

protektorátu v cizin. Nyní dochází ada i na presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka. Na 

všechny zprávy škol rozeslán byl výnos okr. škol. výboru v Novém Mst na Morav o 

odstranní nápis, soch, bust i jiných pedmt, které byly v uritém vztahu k SR. Výnos 

byl stylizován tak neurit, že z nho nebylo možno zjistit, o co se pesn jedná. Stalo se 

tak úmysln, aby ti, kteí výnos poslali, nemohli býti nkdy pozdji vinni. Teprve potom 

pišel striktní pokyn, že i sochy Masarykovy je nutno odstranit. 

(obr. 3) 

A tak 17. ervence 1940, když záhon ruských rži byl v plném kvtu, odstraovali jsme 

sochu presidenta Osvoboditele ze žulového podstavce. Brali nám symbol toho, co nám 

bylo drahé, ale lásku a úctu k jeho drahé osob a nadji na jasnjší dny, která tkvla 

hluboko v našich duších, tu nám vzíti nemohli. Socha uschována byla Rudolfem Beranem 

zatím v hasiském skladišti, pozdji pevezena byla do kolny ke hbitovu a zarovnána 

sebranými odpadky. Avšak ani zde se neudržela. Na kategorický píkaz okres.úadu 

v Novém Mst na Mor. byla vydána sbrai kov z Fryšavy. Ten pijel, sochu 

 

rozízl na dvou místech napí a odvezl. Dostala se do Velvar, kde ji dlníci ukryli a 

podailo se uchovati ji zde až do osvobození. 

Dne 26. ervence odpoledne pehnala se Bysticí vtrná smrš provázená prudkým 

lijavcem a krupobitím. Na steše budovy mšanské školy byly rozmetány tašky a utvoily 

se 3 obrovské díry do stechy. Ped sokolovnou zlomen byl praporový stožár u zem a pi 

pádu petrhal dráty telefonního vedení. Také na nových budovách v okolí školy byla 

krytina poškozena. 

Dne 4. srpna 1940 zemel po nedlouhé tžké nemoci v zemské nemocnici v Brn Josef 

Štoura, editel mšanských škol v. v. Narodil se 11. íjna 1874 ve Zlatkov. Po osmileté 

návštv zlatkovské jednotídky vstoupil r. 1889 na mšanskou školu v Bystici n. Pernšt., 

která byla práv prvním rokem otevena. Odtud odchází r. 1892 na uitelský ústav v Brn, 

kde r. 1896 vykonal zkoušku dosplosti a ustanoven od 1. 9. 1896 prozatímním 

poduitelem na obecné škole chlapecké v Bystici n. Pernšt. Zkoušku zpsobilosti pro 

školy obecné vykonal v Brn r. 1898, pro školy mšanské z I. odboru v Píboe r. 1901. 

Všechny zkoušky vykonal s vyznamenáním. Celou svoji uitelskou dráhu prožil na 

bystických školách. Od 1. záí 1902 byl ustanoven odb. uitelem na mšanské škole 

chlapecké, od 1. záí 1927 byl zastupujícím editelem a od 1. íjna 1928 definitivním 

editelem mšanských škol v Bystici n. P. Koncem r. 1933 odchází na zdravotní 

dovolenou a koncem ervna 1934 peložen byl 

 

na trvalý odpoinek. Za celou dobu svého uitelského psobení vynechal na škole jediný 

den pro nemoc. Byl výborným, neobyejn pilným a svdomitým uitelem, potom 

vzorným editelem. Žáci i uitelé mli jej opravdu rádi pro jeho milou, ušlechtilou povahu 

- 89 -


Sundání 

nápisu na 

mš.škole 

Kruté mrazy 

koncem 

r. 1940 

a želeli jeho odchodu na odpoinek. Odešel tiše z Bystice n. P., kterou ml rád a jíž 

vnoval svoji celoživotní práci. Byl adu let pedsedou okr. osvtového oboru a pedsedou 

újezdní školní rady. Pednášíval po okrese, mluvil pi rzných veejných oslavách. 

Dlouhou dobu vnoval znanou práci místnímu museu, jeho sbírky udržoval ve vzorném 

poádku. Jinak se stranil veejného života. 

Svj odpoinek trávil ve vlastním domku v Rožné n. Pernšt. v kruhu svých píbuzných pro 

nž mnoho dobrého vykonal. Neužil mnoho zaslouženého odpoinku. Tžká, zákená 

nemoc sklátila jej v pedasný hrob. Dne 7.srpna 1940 doprovodili jej jeho bývalí žáci a 

uitelé na poslední pouti na hbitov v Rožné n. P., kde se s ním rozlouil za uitelstvo, 

bystické obanstvo a okr. škol. výbor jeho nástupce Josef Kalvoda. Tu uložen byl 

nedaleko svého rodišt do zem, kterou tolik miloval. est jeho památce! 

Dne 13.srpna 1940 došla ada i na nápis na budov mšanských škol a na pamtní desku 

mstské spoitelny, zasazenou po stran vchodu do budovy. Pomocí hasiského žebe sal 

kovová písmena nápisu „Masarykova mšanská škola“ se zdi budovy p. Jan Špaek, malí 

pokoj z Bratrské 

 

ulice. Po skonení práce prohlásil, že až pijde as, písmena opt vynese a upevní. (obr. 

4) 

Nápis na pamtní mramorové desce u vchodu byl zakryt skláským tmelem, deska petena 

vrstvou bloby, na níž pak zhotoven nmecko – eský, pozdji z úedního naízení pouze 

nmecký název školy. Po kvtnovém pevratu v r. 1945 byly nátr i tunel odstranny a 

deska s pvodním nápisem odstranna. Téhož roku došlo i na podstavce pomník. Bylo 

naízeno je odstranit. Kvádry podstavce pomníku presidenta Osvoboditele byly odtrhány a 

rozhozeny. Stopy této práce jsou patrny na hranách a rozích leštných žulových kvádr. 

V dubnu r. 1940 zavládly na veejných budovách první „hackenkreuzy“. Pi pohledu na n 

bylo nám smutno v duši a hoko v srdci. Postupem doby museli si je však opatit všichni 

majitelé dom. 

(obr. 5,6) 

První polovice msíce prosince 1940 vyznaovala se kritickou zimní nepohodu. Po 

vánocích, které trvaly nkolik dní se vyjasnilo a dostavily se kruté mrazy, že rtu 

v teplomru klesala pod -20º C. Zásobování uhlím bylo však plynulé a tak vydatné, 

že místnosti mrazem netrply. 

 

1941 -1944. 

Zimní nepohodou vyznauje se i poátek roku 1941. asté jsou vichice s vánicemi, které 

zasypávají cesty vysoko snhem a nanášejí v závtí mohutné snhové závje. Jen 

s krajními obtížemi uvolují se cesty od snhu a sotvaže je cesta ponkud sjízdná, je tebas 

za jedinou noc znovu zaváta. Po naízené pracovní povinnosti pracují lidé denn na 

silnicích na odstraování snhu, aby Wehrmacht a gestapo mohly nerušen projíždt do 

všech našich obcí. 

Rokem 1941 vzrstá persekuce eského národa. Dne 13.dubna 1941 zastavena byla innost 

Sokola a pozdji i Orla. Brzy byly ob tlovýchovné organizace rozpuštny. Hned po 

zástav innosti pracuje se potichu na záchran sokolského majetku. Náadí z tlocviny se 

odstrauje a ukrývá zvlášt ty kusy, jejichž souástkou je kže. 

Dne 28 .záí 1941 – den sv. Václava zaíná hrzovláda Hendrichova. Dovídáme se z 

kusých zpráv novinových, že se nco pipravuje a tušíme vci neblahé. Naše tušení nás 

nezklamalo. Ohromilo nás niím neodvodnné vyhlášení stanného práva, k nmuž došlo 

jenom proto, aby se mohlo zaít s masovými popravami. 

- 90 -


V prvním týdnu zaalo se s honbou na sokolské pracovníky a inovníky. Dne 8. íjna 1941 

zaten byl ve škole ve své tíd ídící uitel chl. obecné školy František Kadlec a souasn 

s ním náelnice zdejší Tl. jednoty sokolské Ludmila Novotná, oba inovníci sokolské 

župy Pernštejnské. Po zevrubné bytové prohlídce byli odvezeni do Jihlavy. Ludmila 

Novotná byla po 6 nedlích propuštna a vrátila se 

 

dom, Frant. Kadlec se více dom nevrátil. 

Dne 12. íjna 1941 byl Sokol rozpuštn a jeho majetek zabaven. Likvidace sokolského 

majetku se provádla s nejvtším urychlením. Správcem sokolského nemovitého majetku 

byl jmenován pednosta ber. adu v. v Frant. Domanský, který tuto funkci vykonával po 

celou dobu trvání války. Již po zastavení innosti zaali Nmci s rozebíráním sokolského 

inventáe, nebo 21. dubna bylo odvezeno 150 židlí do Nového Msta na Morav pro 

poteby nmecké mládeže. 

Persekuce sokolských inovník pokraovala však dále. Dne 25. listopadu 1941 zaten byl 

starosta zdejší Tl. jednoty Sokol, editel hosp. školy Vladimír Kíž, dále jednatel – úetní 

zdejší záložny Stanislav Vrbík a pokladník jednoty profesor hosp. školy Gabriel Ištván. 

Všichni byli odvezeni do Jihlavy. Vladimír Kíž a Stanislav Vrbík byli propuštni dne 13. 

ledna 1942, Gabriel Ištván dne 24. bezna 1942 dom. 

První obtí heydrichiády v našem mst stal se ídící uitel zdejší chlapec. školy obecné 

František Kadlec. Narodil se dne 12 .íjna 1887 v Borové u Poliky. Po zkoušce uitelské 

dosplosti na uitelském ústav v Police psobil krátký as na nkolika školách až trvale 

zakotvil na obecní škole chlapecké v Bystici n. P. Ml rád svou rodnou obec, v prázdných 

chvílích zajíždl mezi své drahé, aby si tu po práci vydechl a odpoal. 

Jeho myšlenky a jeho práce platily však našemu mstu. Tu psobil jako uitel, pozdji 

ídící uitel 

 

chlapecké obecné školy až do svého zatení. Ml rád svoji školu miloval svoje žáky a tito 

lnuli láskou k nmu. Všemi jeho dopisy, jež psal z vzení vine se jako zlatá nit jako 

dojemná starost o školu a její úední záležitosti 

Nejvtší však jeho láskou byla tlocviná jednota Sokol. Naše sokolovna byla jeho dílem, 

byla to jeho vytoužená láska, jeho nejvtší chlouba. Kdykoliv pišel nkdo cizí do Bystice, 

ukazoval mu s hrdostí sokolovnu. 

Druhou jeho láskou v Sokole byl sborový zpv. Od první svtové války stál jako dirigent 

v ele sokolského mužského sboru, který v posledních letech rozšioval ženským sborem 

na sbor smíšený. Kolik píle, práce, úsilí a asu vnoval sokolskému sboru, to vdí jen ti, 

kteí pod jeho vedením zpívali. Nikdy neumdléval, nikdy nezakolísal. Ovládal sbor pevnou 

rukou a nezlomnou vlí uinit z nho svojí piinlivostí, svým sokolským nadšením a 

hudebním nadáním pvecký útvar chvaln známý v míst i po celém Horácku .Nebylo 

jediné veejné oslavy, jediné píležitosti, aby pi ní neúinkoval sokolský sbor za jeho 

ízení. 

Tak jako v Sokole, vykonával adu let též funkci vzdlavatelskou ve sboru dobrovolných 

hasi v mst. Uitelstvo si cenilo jeho pítomnosti a otevenosti, pátelské družnosti a 

zvolilo si jej svým zástupcem v okresním školním výboru, kteroužto funkci zastával od 

ustavení okresního výboru až do doby, kdy pestaly svobodn žít. 

Stál ve veejnosti mimo psobnost politického dní všech velkých politických stran, kde 

by byl býval jist vítaným lenem, ale nedovedl se k žádné pipoutat. Formáln 

 

patil k jedné z nejmenších – ke stran pokrokové. Vedle hlavního jeho zamstnání veškeru 

jeho innost pronikala a všude dominovala práce sokolská. Byl sokolským pracovníkem 

tlem i duší, jakých je a bude málo a této lásce pinesl ob nejvtší – svj život. 

- 91 -


Když byl odvezen v den svého zatení do Jihlavy s Ludmilou Novotnou, bylo nám smutno 

k zalknutí. Každý cítil, že nejsou poslední, na nž dojde ješt ada. 

Z Jihlavy mluvil už jen svými dopisy. Byla to e krásná a dojemná. teme-li je, neubrání 

se tak mnohý slzám. Dýše z nich tolik lásky a starostlivosti k lenm rodiny, tolik vroucí 

otcovské pée, že se zdá, jako by jim chtl nahraditi vše to, o co je jeho nadšená práce 

sokolská pipravila. Nezapomínal na žádnou píležitost, pi níž iníval svým drahým doma 

radost a je vidt, jak jej to vnitn blažilo, když jim mohl radost zpsobit, tebas to nedal 

nápadn najevo. 

V žaláním prostedí ponouje se sám do sebe a píše, že se mu stala zdrojem útchy etba 

bible. Nabádá své drahé, aby ji taky etli, to že je bude spojovat. V samot veerní myslí 

na Boha, oddává se do jeho vle a pokorn se podrobuje zákonu Božímu, jak postavy 

jednoho dopisu, v nmž píše: 

,, Jen jeden poklad ukrytý 

je v pokladnici Boží 

a cesta k nmu vede jen 

pes kamení a hloží.“ 

,,Jdi odoln a beze strachu cestou po vli Pán, 

 

vroubené zákonem Božím. Je chvíli balvanem dláždn a hložím vystlána a nohy své si 

zurážíš a do krve rozdrásáš. Le toho nedbej. Ví zajisté Bh Tvj, kudy T vede, jen vli 

jeho se nevzpeuj, ale poslušen bu zákona jeho.“ 

To mluvila jeho rozbolestnná duše, oddaná do vle Boží, která cítila, že už se nevrátí, i 

když ústa pesvdiv mluvila o návratu. To mluvila duše lovka, který je hotov obtovat 

všecko i život za velkou životní ideu. U nho byla to idea sokolská, jejímž zosobnním 

celý svj život byl. 

Z Jihlavy byl odvezen poátkem r. 1942 do Brna na Veveí a v únoru do koncentraního 

tábora v Osvtim. Tam koní ve smyslu tehdejšího práva jeho lidská osobnost a on stává 

se íslem 21.033 v bloku 9, štub 3. Dle vypravování oitého svdka byl prý znan 

tlesn sešlý a dne 11. bezna 1942 podlehl onemocnní úplavicí. Umel jako obtavý a 

nenároný sokolský pracovník, jenž sokolské ideje nejen propagoval, ale i jimi žil a uvádl 

je ve skutek. A proto musel zemít. 

Avšak ani jeho smrtí nebyla skonena Kalvárie jeho utrpení. Když pišlo brnnské gestapo 

zatýkat Rudolfa Berana, hledali souasn také íd. uitele Frant. Kadlece. Pátrali po nm 

jako po vedoucím odbojové složky „Obrana národa“. Nenašli jej už mezi živými. I kdyby 

byl ušel smrti jako sokolský pracovník, tentokráte nebyl by unikl jisté smrti. 

V koncentraním táboe osvtimském dotrpl také bystický rodák Antonín Kroupa, úetní 

firmy Vichterle a Kovaík v Prostjov. Byl zaten 

 

pi honb na sokolské inovníky dne 8. íjna 1941, odvezen do Brna a poátkem roku 1942 

skonil smrtí národního hrdiny a muedníka. 

Msíc ped smrtí íd. uitele Frant. Kadlece ohromila obanstvo bystické zpráva o skonu 

odb. uitele Frant. Hutae, rodáka bystického, sokolského a veejného pracovníka na 

našem Horácku. Pobytem a uitelským psobením poslední dobu v Brn odpoutal se od 

nás do jisté míry, ale zajíždl sem a udržoval stálé styky s našim Horáckem. Také on byl 

zaten jako sokolský pracovník, prošel brnnskými žalái a peduren byl k muednické 

smrti. Poslán byl do koncentraního tábora v Mauthausenu, hbitova brnnské inteligence. 

Tu dotrpl dne 3. února 1942. 

V dob stanného práva odhalena byla zpravodajská služba podzemního hnutí „Obrana 

národa“. Ve spojení s tím zaten byl v beznu 1942 inspektor Hasiské pojišovny Rudolf 

Beran, piemž hledali i íd. uitele Frant. Kadlece. Odvezen byl do Kounicových kolejí a 

- 92 -


umístn v cele . B/60. Jako všude ve veejných vznicích tak i zde tvoili vzové 

jednotlivý celek, spojený pouty nejistšího a nejryzejšího pátelství, uzavený tymi 

stnami spolené cely. Jídla bývalo málo; více hladu. Ale Rudolf Beran nikdy nereptal, 

spoluvzn povzbuzoval a tšil, že jejich utrpení šastn skoní. 

Ale neskonilo šastn, aspo ne nho. V pondlí dne 15. ervna 1942 ráno, vyvolali jej 

z cely ven. Druhové jeho v utrpení oekávali je v poledne k obdu, nepišel však. Ani 

odpoledne se ho nedokali. Te 

 

prve mezi 5. a 6. hodinou odpolední spatil oknem vedoucím na dvr oškrábaným místem 

ve vápenném nátru smutný prvod. Odvádli na popravu 48 lidí a mezi nimi byl i Rudolf 

Beran. Pozvedl hlavu, zahledl se naposled do okna, jako by tu tušil svoje druhy v utrpení, 

louil se s nimi v duchu a kráel klidn dál. Pak už bylo jen slyšet kik stráží, teskly 

výstely a Rudolf Beran klesl k zemi. Položil svj mladý, nadjný život na oltá vlasti za 

nejvzácnjší poklad národa – za svobodu. 

Jeho obtavost vyplývala z vroucí lásky k vlasti, kterou vždycky stavl na první místo, a 

k níž nabádal lenstvo, a už to bylo v Nár. souruenství, ve sboru dobrovolných hasi, 

v Sokole nebo ve vzdlávacím spolku „Vratislav“. Tomuto dosloužil jako vzorný jednatel 

a do posledního zápisu, který byl uinn ped rozpuštním spolku v r. 1941 napsal slova, 

která mu tryskla z hloubi jeho vlasteneckého pesvdení. 

„ Je doba tžká, válená, velmi obtížná pro náš eský národ. My nemžeme dnes 

kritizovati události ani u nás ani kolem nás. Pijde však doba, kdy bude historie kritizovat 

nás a naše konání. Zstate proto vrni naší staré eské tradici, našemu národu a naší drahé 

vlasti, o níž zpíváme: „Kde domov mj?“ 

Další obtí v našem mst byl mladý nadjný studující práv Alois Koukal, který byl nucen 

vypíti kalich hokosti do dna. Byl ve 3. semestru na právnické fakult, když nám zavely 

naše vysoké školy. Život zanesl jej do okresní nemocenské pojišovny v Novém Mst na 

Morav. Vystavil pravdpodobn knížku lenu podzemního hnutí, který ji ztratil pi 

nmecké akci v Albrechticích. 

 

Nmci ji našli, šli po stop a v polovici ervence 1944 zatkli a odvlekli nešastného hocha 

do Kounicových kolejí. 

Cela . 30 stala se pro nho zdrojem neustálého utrpení a duševních muk, jež jsou mnohdy 

horší než útrapy tlesné. Okno cely vedlo na dvr pímo na popravišt. Tu byla hromada 

písku. K ní pivádli nešastné obti, ženy a muže, tyto svleené, ženy ve spodním prádle a 

všechny s ostíhanými zátylky hlavy. Na rozkaz museli ulehnout obliejem dol do 

hromady písku. Esesman vykonával popravu. Okovanou botou stoupl na záda nešastné 

obti a ranami z pistole do zátylku je jednoho po druhém odpravoval. Ženy mly pednost. 

Každý úterek a pátek se opakovalo toto hrzné divadlo, jemuž ubozí vzni Koukalovy cely 

pihlíželi s obliejem strnulým hrzou a s tichou modlitbou na rtech za nešastné obti. 

Když 12. ledna 1945 odjíždl s transportem do Bavor, setkal se s ním zdejší stavitel 

p.Stanislav Vašíek, jenž byl zaazen do téhož transportu. Od té doby se oba druhové 

v utrpení a bolestech neopustili, až je rozdlila smrt jednoho z nich. 

Ubohý Alois byl v letním obleku a trpl zimou. Teplého odvu mu nedali, vrátili jej 

rodim dom. Cestou se nad ním ustrnul jeden ze spoluvz a daroval mu teplé spodky. 

V míšku ml ušeteno nkolik suchých krek chleba, nkolik stroužk esneku a jablek 

z domova. To byl celý jeho majeteek. Napchováni do nemožnosti v nákladních vozech 

s troškou podestlané slámy dojeli tvrtého dne do stanice 

 

Floss, odkud je hnali do tábora ve Flossenbürger. Cestou mnozí padli a ve snhu a mraze 

zahynuli. V dob karantény byli vzové tídni dle tlesné zdatnosti ísly 1 - 4, která jim 

- 93 -


psal flossenbürgerský léka Schmidt ervenou barvou na ela. Odtud je odvezli 23. února 

1945 do Obertraublingu. Nahnáni byli do nedostavné budovy a umístni do velké 

místnosti bez dveí, oken a stropu na promrzlo betonovou podlahu. Stechou poškozenou 

bombardováním padal sníh. Tu ekali celý týden, než byla vybudována drátná ohrada. 

V noci tlaili se tsn k sob na betonové podlaze, aby se zahívali. Hlad a zima hlodali na 

jejich zesláblých tlech. Jedli i odpadky ze smetišt a pochutnávali si na košálových 

koenech. 

Meli denn po desítkách. Umírali vysílením z hladu a zántem plic. Tu onemocnl 12. 

bezna 1945 i nešastný Alois Koukal zántem plic a již 13. bezna 1945 šeptali jeho 

druhové modlitbu nad jeho nehybným ztuhlým tlem. Ubohý hoch! Víra ve vítzství 

spojenc udržovala jej pi život v nejtžších dobách. Nestaila. Nedovedla pekonat 

hroznou nemoc za okolností tak strašlivých a nesnesitelných. Umel jako ostatní za naši 

lepší a krásnjší budoucnost. 

Aby byl obraz o obtech našeho msta úplný nutno vzpomenout všech, i tch, jimž 

milosrdná smrt uinila naráz konec života, obtovaného za svobodu drahé vlasti. 

Byli to v první ad dva hrdinové – letci naší zahraniní anglické armády rodáci bystití 

Josef Svoboda a František Vrbka. Následovali hlasu svého srdce naplnného horoucí 

láskou k vlasti a porobenému národu. Nesnesli pohledu na utrpení národa a vydali se na 

 

pou tam, odkud kynula spása a nadje na osvobození. Museli pekonat ohromné pekážky, 

jež mnohdy hraniily s nemožností a pi nichž byl život jejich neustále v sázce, než dospli 

tam, kde je srdce táhlo – do naší eské armády na západ. Tu obtovali svoje mladé životy 

v hrdinných leteckých bojích za svoje drahé, za svou vlast. 

František Vrbka padl nad Porím, Josef Svoboda nad Paíží. 

Vlastnosti Josefa Svobody krásn ocenil zvláštním dopisem z Anglie 6. ervna 1945 

divisní generál Karel Janoušek, inspektor eskoslovenského letectva ve Vel. Británii, 

v nmž stojí: 

„Rotmistr Svoboda byl od poátku války vynikajícím píslušníkem eskoslovenského 

zahraniního bombardovacího letectva. Ve Francii se nedostal do úinného boje pro rychlý 

spád událostí a v ervenci 1940 pijel s ostatními do Anglie. Prodlal letecký výcvik a byl 

pidlen k eskoslovenské bombardovací peruti. Byl lovkem velmi inteligentním, 

odvážným a svojí svdomitostí získal všeobecnou dvru a oblibu. Zúastnil se nkolika 

bombardovacích let nad Nmecko a obsazená území.a dne 3. bezna 1942 se nevrátil 

z bombardovacího náletu na Paíž. Teprve po delší dob pišla zpráva od mezinárodního 

erv. Kíže, že pozorovatel jeho posádky, poruík Tolar byl pohben na vojenském 

hbitov nedaleko Paíže a s ním další 4 nezjištní letci. Rotmistr Svoboda byl prohlášen za 

úedn mrtvého. 

Položil svj život v biji proti nepíteli jako vrný syn 

 

své zem a statený obhájce našich spolených ideál a svobody. 

est jeho jménu, práci a památce!“ 

Ale nejen na západ, nýbrž také na východ krváceli a umírali za blaho a svobodu drahé 

naší vlasti tak mnozí vrní synové svého národa. Z našich bystických rodák byl to 

Rudolf Vašek, narozený 12. dubna 1915. Také on tžce nesl útlak a kruté jho pod nímž 

zdeptán bolestn úpl a krvácel nespoetnými ranami náš národ. Nesnesl pohledu na 

utrpení a strasti našeho lidu a šel jako tisíce jiných tam, kam jej srdce naplnné láskou 

k vlasti táhlo. Obrátil zraky a kroky svoje k východu. Nebyla to cesta snadná a sta 

pekážek, asto nepekonatelných stavlo se mu v cestu. Ale pevn rozhodnutá duše 

neznala pekážek a sílila asto vyerpané tlo útrapami a dovedla je konen k vytyenému 

cíli. Dostal se do východní eskoslovenské armády plukovníka Svobody. Jako vzorný a 

- 94 -


svdomitý vojín dosáhl hodnosti etae. Bok po boku s rudou armádou postupovaly naše 

ásti a osvobozovaly okupovaná a zniená ruská území. Koncem roku 1943 padl tento 

ušlechtilý hoch. Nebylo mu páno, aby se osvobozené vlasti, za jejíž svobodu tolikrát život 

nasadil a konen obtoval, vrátil jako vítz. Za své zásluhy a udatnost povýšen byl na 

štábního rotmistra in memoriam. est jeho památce. 

 

V dob válených událostí zahynul Witz, jako tisíce židovských souvrc. Po beznových 

událostech 1939 uchýlil se do Bystice n. P., dosáhl obanství v našem mst a pi 

hromadném transportu musel odtud odejít, aby se více nevrátil. 

Bolestn všech dotkl se osud dvou mladých partyzán Františka Kupsy, narozeného dne 1. 

února 1919 v Boitov a Slováka Janka Silného, narozeného 11 kvtna 1920 v Trnav. 

Padli estn ped branou mšanské školy dne 8. kvtna 1945, stavše se obtí 

nepátelského útoku. Bylo to pímo v pedveer velikého a slavného vítzství této války. 

Kolikráte nasadili svoje mladé životy za tento vznešený cíl. Vidli jej, byl jen nkolik 

krok ped nimi, ale nedospli k nmu. 

Souasn s nimi byla tu ješt tetí nešastná ob, ba nešastnjší, nebo poetná rodina 

pišla tu o svého starostlivého otce a živitele. Téhož dne byl zastelen železniá Stanislav 

Fiala na prahu svého domu. Radoval se již z konce války, vidl již hvzdu vítzství a naší 

svobody, ale nerozzáila se mu v oslnivé svtlo slunce. 

K obtem války patí též šofér okr. úadu v Novém Mst na Morav František Nedla, 

zatený pro podezení dodávání taskavin našim partyzánm. Byl odvleen do Kouniek, 

kde zahynul, neznámo za jakých okolností. 

 

Na partyzánské hlídce u Daleína padl František Vostrejž z Dvoiš u Bystice n. P. 

Pi náletu na Brno zahynul nešastnou náhodou Jan Vašek. 

Pi náletu na kouimskou zbrojovku stal se obtí náletu František Cop. 

Nelítostná válka se všemi svými dsledky byla píinou smrti otce Františka Dvoáka, 

který štván ukrýval se, piemž zdraví jeho bylo na tolik podlomeno, že z tchto útrap 

zemel. 

ada oban bystických byla pro rzné ,,delikty“, nejastji pro politickou nebo 

protistátní innost vznna v žaláích, že se pro kratší nebo delší dob vrátili dom, nkteí 

s nalomeným zdravím. 

Byli to: 

Alois Obršlik, obv. Montér ZME, narozený dne 19. 6. 1901 v Ketkovicích, pol. okres 

Tebí, bydlící v Bystici n. P. Byl zaten jihlavským gestapem 1. 9. 1939 jako rukojmí za 

pol. stranu soc. dem. Veze byl v koncentraním táboe v Buchenewaldu a vrátil se 30. 4. 

1942 s porouchaným zdravím a trvalo to dosti dlouho, než se zotavil. 

Jan Suchý, nyní úedník textil. továrny ve Víru, narozený dne 15. kvtna 1896 v Bystici n. 

P. a zde bydlící v . 373. Byl zaten 1. 9. 1939 jako rukojmí za pol. stranu komunistickou 

gestapem 

 

jihlavským a internován v Buchenwaldu v koncentraním táboe, až do osvobození. Vrátil 

se v kvtnu 1945 se zdravím siln oteseným a chrupem velmi poškozeným a poteboval 

k pozdravení delší doby. 

Ludmila Novotná, manželka vrch. soudního revidenta v Bystici n. P., narozena zde dne 8. 

srpna 1888. Byla zatena dne 8. 10. 1941 jihlavským gestapem pi honb na sokolské 

inovníky. Vznna byla v Jihlav do 16. 12. 1941, kdy byla propuštna dom. 

Stanislav Vrbík, úetní okr. záložny v Bystici n. P., narozený dne 21. ervence 1909 

v Habrovanech, pol. okres Vyškov, bydlící v Bystici n. P. . 450. Byl zaten dne 25. 11. 

1941 jako jednatel zdejší tl.jednoty sokolské. Vznn byl v Jihlav do 12. 1. 1942, kdy se 

- 95 -


vrátil dom. Vladimír Kíž editel zim. Rolnické školy v Bystici n. P., narozený dne 14. 

února 1885 v Malenovicích, pol. okres Zlín, bytem v Bystici n. P., . 343. Byl zaten dne 

25. 11. 1941 jako starosta zdejší sokolské jednoty. Vzn byl v Jihlav do 12.1.1942, kdy 

se vrátil dom. 

Gabriel Ištván, profesor zim. rol. školy v Bystici n. P., narozený dne 31. 10. 1891 ve 

Vémyslicích, pol. okres Mor. Krumlov. Byl zaten jako pokladník zdejší sokolské jednoty 

dne 25. 11. 1941 a vznn v Jihlav do 24. 3. 1942, kdy se vrátil dom. 

 

Jindich Vomela, výpraví CSD v Bystici n. P., narozený dne 10. 7. 1902 v Mst Žáe, 

bytem v žel. stanici zde. Zaten byl gestapem pardubickým dne 11. 12. 1941 pro politickou 

innost a vznn do 2. 4 1943, kdy se vrátil dom. 

Milada Nedlová, narozená dne 12. 9. 1903 v Borovnici, elektromechanik a Marta 

Makovská, narozená dne 13. 7. 1942 v Borovnici, všichni bytem v Bystici n. P., .424 

zateni byli pro podporu nepítele a protistátní innost. František Nedla starší byl zaten 

17. 7. 1944, ostatní všichni 20. 7. 1944 brnnským gestapem. Všichni byli propuštni dne 

30. 8. 1944 až na Františka Nedlu staršího, který ve vzení zahynul, neznámo kdy. 

Václav Ondra , dozorce vz pi okr. soud v Bystici n. P., narozený dne 12. kvtna 

1909 v Píseném. Zaten byl brnnským gestapem dne 5.10. 1941 pro hospodáskou 

sabotáž a odsouzen zvláštním soudem na 3 roky káznice. Vrátil se dne 28. 10. 1944. 

Jan Svoboda, zedník v Bohuov, narozený zde dne 26. 3. 1891 zaten byl pro podvratnou 

innost a útk syna na Slovensko dne 14. 9. 1944. Souasn s ním pro týž delikt byli 

zateni Anna Svobodová, jeho manželka, narozená dne 26. 7. 1896 v Bohuov a Josef 

Svoboda, holi, narozený dne 26. 7. 1927 v Bohuov. Všichni se vrátili po osvobození. 

Stanislav Vašíek, stavitel v Bystici n. P. narozený 

 

dne 3. 5. 1911 v Senticích, pol. okres Tišnov. Zaten byl dne 14. 1. 1945 a vznn 

v koncentraním táboe ve Flossenbürgu a jeho poboce Obertraublingenu, kdež byl 

svdkem smrti Aloise Koukala. Vrátil se ve stavu tlesn znan sešlém po osvobození. 

Udán byl asi Milošem Vlkem z Tišnova, jenž byl po osvobození popraven partyzány. 

Týmž byl také udán Bohuš Schwarzer, továrník v Bystici n. P., narozený dne 1. 9. 1899 ve 

Velkých Janovicích, bytem v Bystici n. P., . 210. Zaten byl pro protistátní innost dne 7. 

11. 1944. Emerich Schwarzer, jeho syn, studující, narozený dne 5. 11. 1911 v Hor. Lhot. 

Zaten byl 23. 11. 1944. Oba se vrátili v kvtnu 1945 po osvobození. 

Antonín Durda, vrchní strážmistr SNB, narozený dne 15. ledna 1895 v Lesoovicích, pol. 

okres Mor. Budjovice byl zaten pro innost protistátní dne 26. 1. 1945. Vrátil se s obma 

pedcházejícími v kvtnu 1945 po osvobození. 

V mst a okolí skrývalo se množství tch, kteí byli nasazeni do práce, do práce se 

nedostavili nebo odtud uprchli a ve svých úkrytech byli podporováni místními obany. Pro 

podporu uprchlík byli uvznni: 

František Škubala, správce mlýna a pily, narozený dne 1. 5. 1896 v Dravicích, pol. okres 

Kromíž. Vznn byl od 6. 6. do 12. 7. 1944. 

Ludmila Dvoáková byla vznna od 4. 6. do 4. 9. 1944, Marie Veselská od 31. 5. do 17. 8. 

1944, Josef Veselý, listonoš, od 4. 6. do 5. 9. 1944. 

 

Z Dvoiš u Bystice n. P.: Jos. Havlík od 4. 6. do 5. 9. 1944, Jos. Kubík od 4. 6. do 5. 9. 

1944, Jos Kinc od 6. 6. do 6. 7. 1944, Jos. Bukáek od 6. 6. do 5. 9. 1944, Jarosl. Mlyná 

od 6. 6. do 8. 7. 1944. 

Pro porušení pracovní morálky potrestáni byli internováním ve výchovných pracovních 

táborech: Miroslav Dvoák na 3 msíce, Stanislav Dvoák vrátil se po osvobození a Petr 

Zavadil, malí pokoj, na 4 týdny. 

- 96 -


Pro nenastoupení zákopových prací potrestáni byli vzením: Václav Kleniv, studující dne 

19. 2. 1945 na 6 týdn a Josef Indra, obchod. píruí dne 22. 2. 1945 rovnž na 6 týdn. 

Obsazení budovy mšanských škol a sokolovny. Dne 1. záí 1943 zabrány byli 

budova mšanských škol a sokolovna a nasthována sem nmecká studující mládež 

z Berlína, který v té dob trpl tžkými nálety. 150 hoch bylo umístno v sokolovn a 150 

dvat v budov mšanských škol. Pro všechny se vailo v sokolovn. Vaení obstarával 

místní hoteliér Eduard Velen. Vailo se v sokolské kuchyni a v loutkovém sále, kde byl 

postaven veliký sporák a 2 veliké kotle. Jídlo se podávalo v tlocvin. Ze sálu byla 

zízena noclehárna. Na galerii byly upraveny oddlené kabiny pro leny profesorského 

sboru. Stav mládeže byl záhy rozmnožen na 500. 15. prosince 1943 opustily školní budovu 

všechny dívky a nasthovala se sem mužská mládež ze sokolovny, jež byla záhy 

rozmnožena o mládež z Holandska. Ze sokolské tlocviny bylo zízeno skladišt a v sále 

byla instalována jídelna. 

 

Vedoucí tábora zvaného KLV349 (Kindre-Land-Verschickung) byl Dr. Alfred Petzold, 

dále tu byl poestný profesorský sbor. Koncem ledna 1945 opustila tato mládež ob 

budovy, hned však po jejich odchodu byly budovy obsazeny novým útvarem mládeže 

v potu 500. Pocházeli z okupované ásti Polska a vedeni byli v intencích Hitlerovy 

mládeže. 

Na štdrý den 1944 pišlo sem 22 muž nmecké ochranné policie „Schutzpolizei“ a 

ubytovalo se v tlocvin sokolovny. 

Oddíl tento odešel pak do Rožné a na jeho místo nastoupilo Jagdkomando o 40 mužích. 

Záhy sem pišlo nových 10 muž oddílu Sicherheitsdienst a usadili se ve vile sek. šéfa K. 

Collino. (Za protektorátu byl ministrem pošt).– (napsáno tužkou) 

V polovin bezna 1945 odešlo Jagdkomando ze sokolovny a zaátkem dubna odešla 

polská mládež. V polovici dubna 1945 obsadily budovy obecné školy a lidový dm oddíly 

nmecké branné moci. Koncem dubna 1945 usadil se v budov mšanské školy nmecký 

lazaret, jenž svoje skladišt umístil v sokolovn. 

Ve stedu dne 9. kvtna 1945 opustil lazaret školní budovu. Po píchodu Rudé armády 

vyistili budovu mšanské školy nmetí zajatci a usadil se tu štáb Rudé armády, který 

odešel souasn s odchodem oddíl Rudé armády z msta dne 9. ervence 1945. 

 

Dne 12.srpna 1942 zemel pedseda Hasiské vzájemné pojišovny v Brn Edmund Fiša, 

zdejší rodák oban, známá osobnost bystická. Narodil se zde dne 5.záí 1857. Po 

školském vzdlání v rodném mst absolvoval nižší reálku v Moravské Tebové. Vyuil se 

vokaem, studoval v cizin, piuený získával zkušenosti v mnoha továrnách a pevzal pak 

živnost po svém otci. 

Již od mládí uplatoval svoje zkušenosti a pracoval ve veejném život.R. 1875 stává se 

inným lenem sboru dobrovolných hasi v mst, r. 1888 vstupuje jako len do obecního 

zastupitelstva, r.1891 zvolen mstským radním a r. 1899 starostou msta a pedsedou 

mstské spoitelny, v nkterýchto funkcích setrval do r. 1928. 

Od r. 1911 byl pedsedou okresního silniního výboru. Za jeho pedsednictví vystavena 

byla silnice z Bystice n. Pernšt. do Víru s odbokou do osady Dvoiš, silnice do 

Zlatkova, Ždánic, Domanína, Pivonic a silnice z msta na bystické nádraží. Úastnil se 

také jednání pi plánování a stavb dráhy Tišnov – Msto Ždár. 

Stal se též starostou okresní nemocenské pokladny, dlouhá léta byl lenem správního 

výboru okresní záložny. Pi ustavování spolenosti Západomoravských elektráren stal se 

lenem správního rady a staral se o elektrizaci našeho kraje a rozšíení telefonní sít. 

V míst byl zakladatelem emeslnického a vzdlávacího spolku „Vratislav“, stál u kolébky 

zdejší tl. jednoty sokolské. Byl zvolen pedsedou Spoleenstva emeslných živností a ped 

- 97 -


Z historie 

bystických 

zvon 

 

sedou hospodáského spolku, kdež provozoval ízení hospodáské školy a rozšíení 

hospodáské školky. 

R. 1905 byl povolán do editelství Hasiské vzájemné pojišovny v Brn, r. 1915 postaven 

v ele ústavu jako pedseda, jimž zstal do své smrti. 

Pohben byl na zdejším hbitov v rodinné hrobce za veliké úasti z ad hasistva. 

O velikononích svátcích r. 1942 na Zelelný tvrtek pi dopoledních bohoslužbách 

rozeznly se všechny bystické zvony svým harmonickým velebným zvukem. Zvonily 

dlouho, dozvonily. Ozval se poslední mohutný akord, doznívaly poslední údery jejich 

kovových srdcí a zmlkly. Vyzvánly si umírákem a souastn hranu samy sob. 

Nelítostná válka nezastavila se ped tmito svdky a mluvími božské slávy, lidské radosti, 

ale také utrpení a bdy. Hned potom ujali se práce dlníci, aby vyplnili strohý rozkaz. 

Snímali jeden zvon po druhém a kladkami spouštli s kostelní vže na zem. Byl to smutný 

obraz, (obr. 8 – 17) lidé se tžko louili se svými zvony a v nejednom oku zaleskla se 

slza smutku. Sebrali nám všechny zvony. Nepodailo se zachránit nejvtší „Vavín“ pes 

všechny žádosti. Dálo se tak ve všech obcích naši vlasti. Zvony odvezeny byly na nádraží a 

dopravovány odevšud do Prahy. 

Hrabivá ruka válené litice sahla po nich podruhé. Prvn stalo se tak v dob první svtové 

války v r. 1917. A letos po 25 letech znovu. 

Historie bystických zvon byla mnohdy pohnutá. Dležitým mezníkem v ní byl den 20. 

záí 1841, kdy pi 

 

hrzném požáru msta shoely ob vže a zvony byly znieny natolik, že bylo poteba je 

pelíti. 

Nejvtší zvon, Vavín, propadl se do prvého patra vže, prorazil klenbu a v otvoru tak 

vzniklém zstal viset. V korun jeho vytavil se tak veliký otvor, že dosplý lovk mohl 

jím prolézt. Vavín a všechny ostatní zvony byly pelity zvonaem Josefem Hilzerem 

v Jihlav, zde posvceny a v r. 1842 odtud pivezeny. Ve dnech 23. a 24. kvtna byly 

zavšeny na opravené vže za veliké úasti lidí, pítomnosti hrabat Mistrovských a od nich 

pozvaných vysoce postavených hostí. Menším novým zvonm dána nová jména, 

nejvtšímu ponecháno jeho staré jméno Vavín. 

Historie jeho sahá do let starších. Zmínka o nm je v list p. ejky z Olbramovic 

bystickým z 24. ervna 1614, kde nazývá jej „velkým zvonem“. Podrobnjší zpráva o nm 

pochází ze spisku faráe Františka Klinkae: „Památka a zpráva o obnovení vží a 

vykonaných opravách pi farním chrámu Pán sv. Vavince v Bystici nad Pernštejnem r. 

1873“. Autor tu vypráví, že „r. 1686 roztrhl se velký zvon a ješt téhož dne 7. záí na útraty 

a pispním dobrodinc v Bystici pelit jest. Na kterém míst pelití se vykonalo, na jisto 

se neví, ježto zprávy o tom se rozcházejí. Dle jednch pelit byl na zahrad mšana Višky, 

dle jiných na zahrad mšana Rudy (dnešní spoitelna), než o tom se shodují, že píkladná 

musela býti zbožnost bystických matron, any tehdáž tolary a jiné stíbrné peníze a vci 

v klín pinášely a do zvonoviny taviti daly, aby zvunjšího hlasu nabyla.“ 

Další zvony zniené požárem v r. 1841 byly: 

Medián, zvaný též Poledník, vážící 16 cent s eským nápisem pocházející pravdpodobn 

z XV. století, Pavel o váze 8 cent z r. 1686, Zborníek vážící 4 centy 

 

z r. 1547, Povtrník o váze 2 cent a Umíráek stejné váhy jako pedešlý. 

Pi pelití r. 1841 v Jihlav ulito krom Vavína 5 zvon, jejichž jména byla: 

Maria o váze 15 cent 10 liber (845 kg). R. 1889 pukl tento zvon, byl pelit a váha jeho 

zvýšena na 928 kg; 

Luitgarda o váze 721 ½ libry (394 kg), 

- 98 -


Petr a Pavel o váze 122,5 libry, dle nynjšího vážení 70 kg, 

Vilém – také Umíráek zvaný 57,5 libry dle nového vážení 35 kg a konen 

Vladimír, o nmž není zpráv. 

Všechny tyto zvony byly dílem jihlavského zvonae Josefa Hilzera. Jejich velebný zvuk 

nesl se do kraje krásným harmonicky zladným souzvukem od r. 1842 do 1917, kdy bylo 

naízeno velké zvony odevzdat k úelm vojenským. Do záboru toho náležely: Vavín, 

Marie a Luitgarda. Za nejvtší a nejpamátnjší zvon Vavín prosili bystití u samého 

císae, aby byl kostelu ponechán. Po dlouhém a svízelném jednání bylo prosb vyhovno. 

Zvon byl zachránn v posledním okamžiku. Dlníci provádjící odbr zvon chystali se již 

Vavín kladivy rozbít a po kusech sundat z vže. Vtom došel na poštovní úad dopis 

z Vídn odeslán duchapítomnou poštovní úednicí pímo na kostelní vž. Dopis oteveli a 

zjistili, že žádosti bystických bylo vyhovno. Vavín byl zachránn, Marie a Luitgarda 

zmizely v propadlišti první svtové války. 

Brzy po ukonení první svtové války vynoila se myšlenka doplnit a nahradit odcizené 

zvony a 

 

zahájeny byly sbírky v celé bystické farnosti dm od domu. Výtžek jejich byl 57.703 K 

a poízeny místo dvou ztracených zvon zvony ti. Nazvány byly: Marie, Karel a 

Luitgarda. Krom nich zstaly tu staré zvony: Vavín, Petr a Pavel a konen Wilém. 

Vavín, nejvtší zvon pelitý r. 1841 váží 1960 kg. Je 160 cm vysoký a má v prmru 

vnce 150 cm. Zladn základním tonem C. Vrchol tvoí ozdobná koruna. Horní tetinu 

plášt zdobí dva rostlinné ornamenty oddlené od sebe trojí úzkou ímsou. V dolních dvou 

tetinách jsou obrazy a nápisy. elná stna nese obraz patrona zvonu a chrámu Pán sv. 

Vavince s palmou muednickou v levé a rožnm v pravé ruce. Nad obrazem je nápis: „Ke 

cti a chvále sw. Wavince“, dole pak ve dvou ádcích: 

„A se slawa Božj 

Zwukem twým vždy množj.“ 

Na protjší stran je znak rodu hrabat Mitrovských a pod ním nápis: 

„Wilém Hrab Mitrowský 

Z Nemyšle, Pán na Bystici, 

Pernštejn a Rožince 

Tento zwon ohnm dne 20. záí rozpuštný 

vlastním nákladem skrze Josefa 

Hilzera, zwonae Jihlavského peléti 

Dal téhož roku 1841“ 

Na jedne z boních stran je je obraz sv. Viléma s nápisem pod ním: „Sv Wilém“, na druhé 

stran obraz kíže s tlem Kristovým. 

Všechny nápisy jsou provedeny tiskací latinkou. Vnec je od plášt oddlen rovnž trojitou 

ímsou. Opa- 

 

kuje se na nm ornament z plášt podložený dvma jednoduchými linkami. 

Tvar i výzdoba zvonu svdí o díle umleckém. Pílišným užíváním v letech, kdy byl na 

vži z velkých zvon sám, byl vnec v místech, kde srdce naráží, znan opotebován, 

proto byl otoen o ¼ kruhu a život zvonu tak znan prodloužen. 

Zvon „Marie“ vážil 1.010 kg. Byl ozdoben plastikou P. Marie s Ježíškem a nesl nápis: 

„Ku cti Marie Panny vnovali farníci bystití 

1924 za faráe R. Wagnera.“ 

Koruna od plášt byla oddlena 3 jednoduchými linkami, pod nimiž byl ornament 

gotického slohu. Na vnci byl nápis: „ Ulil R. Herolet v Chomutov.“ 

Zvon „Karel“ vážil 508 kg. Byl ozdoben obrazem sv. Karla Boromejského s nápisem: 

- 99 -


„Ku cti sv. Karla Boromejského vnoval Bystici 1924 

prelát a arcijáhen pražský Dr. Karel Schuster.“ 

Ostatní výzdoba byla stejná jako u Marie. 

Zvon „Luitgarda“ vážil 378 kg a ml pouze nápis bez obrazu: 

„Ku cti sv. Luitgardy vnovali bystití 

Za faráe R. Wagnera 1924.“ 

Zvon „Petr a Pavel“ vážil 122 ½ libry, dle nového vážení 70 kg. Zladn je tonem F 2 . 

Tvarem i úpravou se podobá Vavínu a byl pelit spolen s ním. Pláš nahoe zdobí 

kvtinový ornament s jednoduchou linkou dole. Na plášti je obraz svatých Petra a Pavla a 

pod ním slova: 

Blahoslawenj, ktej slyšj 

Slowo Božj a osthagj ho. Luk. XI. 28.“ 

 

Na vnci mezi dvma linkami je nápis: 

„Skrze Josefa Hilzera, zwonae Jihlawského 

preljtý r. 1841.“ 

Písmeno Z je všude vysázeno obrácen 

Zvon „Wilém“ – „Umíráek“ též zvaný váží 57,5 libry, dle nového vážení 35 kg. 

Uprosted plášt má kíž s tlem Kristovým a po stranách nápis: 

„Blahoslawenj metej 

kteíž w Pána umjragj; 

nebo skutkové gegjch 

následuj gjch. 

Zgewenj XVI. 13.“ 

Vnec nese nápis: 

„Skrze Josefa Hilzera, zwonae Jihlawského 

Pelitý roku 1841.“ 

Písmena „S“ a „Z“ jsou vysázena obrácen. 

Všechny tyto zvony byly odebrány o svátcích velikononích r. 1942 pro úely vojenské. 

Aby nezstal hlavní chrám bez zvonu, penesen byl zvonek z horního kostela Nejsvtjší 

trojice na hbitov a umístn jediný na vži farního kostela. 

Je to zvonek beze jména o váze 25 kg. Na horním okraji plášt má mezi dvma linkami 

nápis gotický: 

„Tento zvon je dlán ke cti a chvále pánu Bohu.“ 

Písmena jsou vysázena tsn k sob, jednotlivá slova jsou oddlena rovnoramennými 

kížky. Nápis obepíná celý zvonek. Nevešel se do jedné ádky. Poslední písmeno „u“ je 

vysazeno nad ádku. Zvonek je již znan poškozený. Vyzváníval pohebnímu prvodu pi 

píchodu na hbitov. 

 

Po ujmutí zvon z farního kostela ozýval se lkavý jeho hlas pi všech bohoslužebných 

úkonech. 

Odebrané zvony, na nž bystití farníci tak obtav pispli ozvaly se svým kovovým 

akordem zladny s Vavínem na C-F-As-B naposled. Všichni vzpomínali na den 10. srpna 

1924, kdy byly ped nové ti zvony postaveny, slavn arcijáhenem kapituly vyšehradské, 

místním rodákem, Th. Dr. Karlem Schustrem posvceny a téhož dne na kostelní vž 

vytaženy a zavšeny. Na veer ozval se poprvé jejich kovový hlas a v mohutné souhe nesl 

se do širého kraje. Pi sborovém vyzvánní užívalo se jen Vavína a 3 nových zvon, aby 

ostatními nebyl pvodní jich akord rušen. 

Od 2. dubna 1942 naíkal jen malý zvonek z kostelní vže. 

- 100 -


Dohoely požáry druhé svtové války a v kvtnu 1945 pišel kýžený den osvobození. 

Krátce po tom pišla z Prahy zpráva, že ve skladišti na Maninách zstaly bystické zvony 

uchovány. Nebyly tu však nalezeny všechny. Zachránn byl pouze Vavín, Petr a Pavel a 

Vilém. Marie, Karel a Luitgarda jsou nezvstné. 

Zvony byly radostn pivezeny a dne 11. ervence 1945 znovu zavšeny. Nejvtší radost 

mli bystití ze zachránní památného Vavína, který se slavn a vítzn vrátil do svého 

domova. (obr. 18 – 23) 

 

Rok 1945 

Rok 1945 projevuje se zejm nápadným poklesem výkonu nmeckých braných sil a 

znatelným ochabnutím nmeckého váleného stroje. Již koncem r. 1944 stupuje se zde 

znanou mrou partyzánská innost a psobí Nmcm starosti. Dne 24. 12. 1944 

nasthovalo se do sokolovny nmecké Jagdkomando. Úkolem jeho bylo pátrat po 

partyzánech a rušit jejich innost. ítalo 40 muž, velitelem jejich byl Mister Holst. 

Mnoho se najezdili, ale výsledek jejich námahy byl nepatrný. 

Dne 11. ledna 1945 pibylo ješt 10 len Sicherheitsdienst pod velením sekretáe 

Bossarda. Obsadili vilu sekního šéfa K. Cillina. Vypátrali skrýš partyzán u Borae a 

nkolik jich chytili. Vznili je ve vznici zdejšího okresního soudu. Výslech jich provádly 

ve vile, kde byli ubytováni. asto je vyslýchali ve sklep, kde je donucovali k piznání 

bitím. Používali pi tom hole hust ovinuté drátem a lýkovce, jímž byl prostren ocelový 

drát. Bystici opustili brzy, již ped koncem dubna 1945, pi emž všechny stopy své 

innosti zahladili. 

Koncem února 1945 naídili nmci na všech cestách vedoucích do msta stavbu záboru 

z kmen erstv pokácených strom a navezených kamen. Jimi mla býti v pípad 

poteby cesta uzavena. Za tím úelem naídili pracovní povinnost všech práceschopných 

muž od 18 do 60 let. Nkteré z nich zstaly nedokoneny. 

V dob kdy Rudá armáda se pibližovala k hranicím Moravy, zahájily ve zdejším kraji 

zvýšenou mrou innost partyzánské skupiny. Odzbrojovaly etnické stanice, rušily 

železniní dopravu a pepadávaly menší nmecké jednotky. V dubnu a poátkem kvtna 

1945 vystupovaly svoji innost do té míry, že od polovice dubna bylo veškeré poštovní, 

telefonní 

 

i železniní spojení se svtem zastaveno. Každé noci, nkdy i ve dne byly lokomotivy 

poškozovány, mosty na železniních tratích i silnicích poboován, nap. most ve Víru a 

Štpánov. 

Již v r. 1944, zvlášt však v r. 1945 byly pozorovány pelety bombardovacích a stíhacích 

letadel spojeneckých a zaléhaly k nám dusivé rány z míst jež byla bombardována. V msíci 

dubnu a kvtnu 1945 bylo bombardování tém denním zjevem a ohlas mocných detonací 

ozýval se u nás každou dobu denní. 

V sobotu dne 5. kvtna 1945 došly k nám v dopoledních hodinách první zprávy o 

revoluním povstání v Praze a nkterých mstech. Odpoledne zaslechli jsme po prvé 

v pražském rozhlase naši eskou hudbu, promísenou pouze eským hlášením. Každé eské 

srdce se rozehálo a pokroilo radostí nad touto náhlou zmnou. Bylo nám všem tak milo, 

ale v záptí sevela se naše rozjásaná srdce strachem a duše pachtily s obavami, když 

z pražské vysílaky ozývalo se v nkolika jazycích volání o pomoc. Hluboce nás to 

znepokojilo a rozrušilo, ale doufali jsme pevn, že vše dobe skoní. 

V nedli dne 6. kvtna 1945 postavil se v ele mstské správy místní národní výbor. Od 

poátku nmecké okupace byl v Bystici n. P. duševním a ídícím odboje íd. uitel 

- 101 -


chlapecké obecné školy František Kadlec len odbojové skupiny ON (Obrana národa). 

Jeho spolupracovníky byli: uitel Václav Šejnoha a pro vojenské vci editel spoitelny 

Lad. Jelínek. Po zatení a smrti Kadlecov zavládlo všu- 

 

de ticho. 

Teprve koncem r. 1943 sešli se Václav Šejnoha a Ladislav Jelínek v byt Václava Šejnohy, 

aby se dohodli na základn pro místní národní výbor. Jako další lenové byli získáni P. 

Antonín Bradá a Jos. Mikše, s nímž byla první schzka v byt Tomáše Vlacha. Koncem 

r.1944 byli pibráni: Aug. Starý, Josef Svitavský a Ladislav Kalous. Starý ml píkaz 

psobiti na zemdlce, aby zadržovali obilí doma, v jarních msících 1945 provedl 

distribuci zásob obilí ze skladišt Hosp. družstva po okolních vesnicích a mlýnech. 

Ped revolucí se sešlo vždy nkolik osob – len nár. výboru, jichž se to týkalo, v dom 

MUdr. Silvia Koeniga k provedení patiných úkon. Jednalo se hlavn o zásobách 

obilných, o vyživovací otázce, o tvoení místních národních výbor po obcích okresu, o 

letácích pro Nmce by složili zbran a o zprávách pro partyzány. Do pipravovaného 

národního výboru byli pibráni: pí. Anna Koenigová a Vladimír Dvoáek, který se práv 

vrátil po uprchnutí z vzení a skrýval se u Koenig. Tsn ped revoluními dny 

kvtnovými pibyl na žádost partyzán autodopravce Jan Hampl, jenž s partyzány byl ve 

spojení. 

V nedli den 6. kvtna 1945 sešel se NV dopoledne na radnici. Po zprávách, které 

došly z eských mst zavlál kolem 10. hodiny eskoslovenský prapor na kostelní vži a po 

skonení bohoslužby ozvaly prostorami chrámovými zvuky státní hymny. Brzy na to 

vlály eskoslovenské prapory na všech domech. Nmecká radio – eta v potu 30 muž – 

ubytovaná v obecné škole 

 

byla odzbrojena a zajištna. Krátce na to pijela do msta autokolona vpotu 125 aut, které 

museli býti muži i zbran radio – ety vydány. Odpoledne pijelo do Bystice n.P. 25 SS 

man, kteí byli posádkou v Rožné n. P. Velitel jejich naídil, že prapory musí býti 

okamžit odstranny a záseky ke Zlatkovu do 19 hodin odklizeny, jinak že bude 10 

pedních mšan zasteleno. Aby bylo zabránno krve prolití, bylo výzvy uposlechnuto. 

Národní výbor se uchýlil do ústraní. 

V pondlí dne 7. kvtna 1945 v ranních hodinách vracela se auto kolona, která v nedli 

projela mstem zpt. Ped Jimramovem narazila na záseky a byla napadena skupinou 

partyzán a místních obyvatel. Na silnici mezi lesem Jilmovou a Kaplikou u Bystice n, 

P. byla zaskoena partyzány. Došlo k pestelce, bhem níž bylo Nmcm znieno asi 30 

aut minami. Mocnými detonacemi bylo ve mst rozbito mnoho okenních tabulí. Zbytek 

autokolony se rozjel rznými smry.Veer byl SS many zastelen železniní zízenec 

Stanislav Fiala. 

Úterý dne 8. kvtna 1945 bylo ve znamení útku nmeckých vojsk. Prchali již v pondlí 

odpoledne, kdy došlo v budov zdejší mšanské školy k aktu partyzán, který si z jejich 

ad vyžádal za ob dva lidské životy a jeden z ad nmecké armády. Kolem 15.hodiny 

pijela do Bystice skupina partyzán, která za souinnosti etnické stanice a nkolika 

hasi poala odzbrojovali posádku lazaretu ve škole. Nmcm ze školy podailo se 

vyrozumt posádku pancéového vlaku na nádraží, aby jim pišla na pomoc. Došlo 

k pestelce, pi níž byli z okna kotelny zasteleni dva partyzáni stojící na stráži. Byl to 

František Kupsa, narozený dne 1. února 1919 v Boitiv a Janko Silný, 

 

Slovák narozený dne 11. kvtna 1920 v Trnav. Pi tom padl jeden nmecký voják a jeden 

byl zrann. 

- 102 -


Vývoj 

MNV 

Aby Nmci, postupující od nádraží, odvrátili pozornosti od sebe zapálili zápalnou stelou 

stodolu Anežky Havránkové, jež vyhoela do základ. Velitel lazaretu vyžádal si 10 

oban bystických, kteí byli umístni v budov mšanské školy, jako rukojmí. Partyzáni 

byli uvdomni, aby tu nieho nepodnikali a neohrožovali jejich život. Propuštni byli ve 

stedu dne 9. kvtna v 5 hodin ráno. 

V úterý den 8. kvtna 1945 byl útk Nmc, zvlášt autokolon chaotitjší. Vdli již o 

všeobecné kapitulaci a tém v každém aut mli pipraveny bílé praporky. Mnozí si 

opatovali civilní obleky, pevlékali se do nich a samovoln opouštli svoje skupiny. 

Steda dne 9. kvtna 1945 byl dnem panického útku ped blížící se Rudou armádou, jejíž 

píchod do msta byl oekáván v noních hodinách. Nmci prchali po silnicích do Víru, 

Štpánova a Rožné n. P. Nkteré skupiny aut zajíždly i na polní cesty a do les na odlehlé 

cesty. Panika se do pozdních noních hodin stále stupovala. Od veera bylo obyvatelstvo 

celého msta na námstí, aby pozdravilo oekávanou Rudou armádu. Do vavy prchající 

nmecké armády zadunla obas dlová rána. 

Ve dv hodiny v noci ozval se dole na námstí jásot. To vyjíždl sem poprvé sovtský tank 

sledovaný dalšími. Bodí Rudoamjci tiskli s úsmvem jásajícímu davu ruce. Lidé kieli, 

provolávali slávu, jásali nkteí plakali. Radosti nebylo konce. Okovy, jimiž jsme byli tak 

dlouho spoutáni, byly rázem rozbity a svtlo 

 

svobody prozáilo srdce i duše nás všech. Celé msto bylo vyzdobeno eskoslovenskými, 

nkde i sovtskými prapory. 

Ve tvrtek 10. kvtna 1945 v asných ranních hodin ozývaly se detonace bližšího i 

vzdálenjšího bombardování. Tu ruské letectvo bombardovalo seskupení nmeckých 

motorových vozidel. Pitom bylo postiženo Nové Msto a Msto Žár, kde se nahromadila 

motorová vozidla po ulicích a pi jejich bombardování byly poškozeny i blízké domy. 

V poáteních dnech procházely mstem nepehledné transporty nmeckých zajatc 

doprovázené strážemi rudoarmjc. Odevšud z okolí picházejí ozbrojené stráže sboru 

bezpenosti a dovádjí se po lesích rozprchlé nmecké vojíny. Pechodn nocují v 

budovách obecné školy, jejíž místnosti byly nyní ve zbdovaném stavu. 

V pátek dne 11. kvtna 1945 dosply do msta oddíly Rudé armády, které zde mly zstat 

posádkou na uritou dobu. Budova mšanské školy byla na rychlo vyištna a umístny tu 

kanceláe štábu. V obecné škole bylo jednak skladišt, jednak dílny obuvník, krejích a 

švadlen, kde pracovalo se pro Rudou armádu. Mužstvo i dstojnictvo rozmístno bylo po 

domech v rodinách. Nebyly zapomenuto ani na knihovnu a ítárnu, jež umístna byla 

v tlocvin sokolovny a na kino 16 mm úzkého filmu. Všude v mst bylo plno života a 

ruchu. Obyvatelstvo se s rudoarmjci dobe dorozumívalo. Sžili se s naším mstem a cítili 

se tu spokojeni. V nedli veer bývaly v sále sokolovny veselice pi 

 

nichž tanili a veselili se spolen s Rudou armádou. Zvlášt mládež si vynahrazovala 

dlouhou dobu potlaování zábav za protektorátu 

První revoluní N V byl složen takto: Ladislav Jelínek, Václav Šejnoha, Gustav Starý, Jan 

Hampl, Jos. Svitavský, Ladislav Kalous, Anna Koenigová, P. Ant. Bradá, Aug. Polnický, 

Vladimír Dvoáek, Jos. Mikše, a Jar. Mikše, Ant. Kožíšek. Partyzánská skupina 

jmenovala Jos. Mikše pedsedou M N V. 

Dne 16. kvtna 1945 tvoil se okresní národní výbor v Novém Mst na Morav. Do nho 

odešli jako lenové z míst nár. výboru Ladislav Jelínek a Josef Mikše a mimo míst nár. 

výbor P. Antonín Nedoma. 

Revoluní místní nár. výbor musel zdolávati velikou práci. Bylo teba uvésti správu msta 

do normálních kolejí po zmatcích, jež koncem války vznikly. Palivou otázkou byl plynulý 

chod zásobování obyvatelstva, který bylo nutno udržeti. Podailo se to zejména zásluhou 

- 103 -


Gustava Starého, jenž se ukázal jako dobrý organizátor. Dále to byla veejná bezpenost, 

která potebovala množství lidí. ízení její dobe obstaral podpluk. Jindich Novotný. 

Rychle bylo nutno provést i zajištní nmeckého majetku. Pak tu byl neustálý styk s Rudou 

armádou. Národní výbor byl v premanenci po celé dny, asto pozd do noci. 

Revoluní nár. výbor byl záhy doplnn na poetní stav, jaký mlo tehdy obecní 

zastupitelstvo. Stalo se tak na veejné schzi svolané do sálu hotelu, kde byl doplnn, 

ustaven M N V v tomto složení: Jan Suchý (pedseda), P. Ant. Bradá, MUDr. Fr. Janke a 

Jos. Kalvoda – místopedsedové. Dále 

 

lenové: Frant. ejka, Jos. ejka, Vojtch Dvoáek, Fr. Elkner, Jan Hampl, JUDr. 

Zdenk Horák, Jos. Svitavský, Bohumil Schwarzer, Bohumil Josífek, Lad. Kalous, Anna 

Koenigová, Lad. Kožíšek, Viktor Krábek, Jos. Král, Alois Kubík, Ed. Svoboda, Václ. 

Šejnoha, jenž zvolen krátce na to místopedsedou po P. Ant. Bradaovi, Jan Vávra, Cyril 

Matoušek, Jar. Mikše, Frant. Navrátil, Jos. Pavelka, Rudolf Polnický, Aug. Polnický, Gust. 

Strarý, Jos. Svoboda a Jarosl. Špaek. 

V ervenci 1945 pišel pokyn, aby v M N V mli prioritní zastoupení všechny 4 politické 

strany Nár. fronty. V tom smyslu byl ustaven M N V v tomto složení: Ant. Babáek, 

Vladimír Dvoáek, Rudolf Dvoák, Jos. Flojšingr, JUDr. Zdenk Horák, JUDr. Jan 

Horníek, Michal Hrnár, MUDr. Fr. Janke, Jos. Kalvoda, Jos. Kinc, Anna Koenigová, 

Lad. Kožíšek, Fr. Kubík, Jos. Kuera, Fr. Navrátil, Alois Obršlik, Vinc. Pálka, Jos. 

Procházka, P. Jos. Prokop, Václ. Slezák, Jos. Svoboda, Jan Suchý, Jos. Šabart, Jos. 

Schmogrová, Jos. Špaek, Bohumil Schwarzer, Ed. Velen, Anna Vinklerová a Fr. Zmrzlý. 

Václav Šejnoha byl zvolen jednomysln pedsedou MNV. Práce v MNV probíhala klidn, 

nerušen, dosplo se k žádoucí spolupráci všech 4 politických stran. 

Po prvních republikánských volbách, konaných dne 26. kvtna 1946 pikroilo se k úprav 

M N V podle výsledku tchto voleb. 

Byl složen takto: 

MUDr. Fr. Janke, * 1.12. 1896, léka, KS, len R. bezp. ref., . 55, 

 

Lad. Kožíšek, * 5.6. 1890, klempí, KS, II. nám. zobrav. . 47 

Jan Suchý, * 8.5. 1896, úed., len MNV , . 373 

Vladim. Dvoáek * 21.7. 1902, tajemník // R. stav., 402 

Fr. Navrátil, * 2.5. 1889, dl. //, len MNV 389 

Jos. Svoboda, * 5.1. 1904, domká // // // 89 

Anna Švaíková, * 1.5. 1906, v domácn. // // 197 

Jos. Kinc, * 11.3. 1904, tesa // // // 5 

P. Jos. Prokop, * 3.7. 1891, dkan, L., len R. financ. 283 

Frant. Zmrzlý, * 15.7. 1907, ed. kru, I. nám., doprava 294 

Fr. Kolaík, * 30.6. 1889, obch. // l. R., hospodá 12 

Jos. Zakopalová, * 5.2. 1911, v dom., // // R., bytový 298 

Fr. Kubík, hort. 21.1.1913, l. MNV., Dvoišt 17 

Cyril Mašek, * 18.4. 1900, zedn. // // // 131 

Jos. Špaek, * 19.8. 1919, inp. poj., // // // 234 

Jos. Šabart, * 6.9. 1892, zedn. // // // 121 

Jos. Kuera, * 17.1. 1911, klempí // // // 250 

Anna Špaková, * 9.12. 1911 v dom. // // // 261 

Bohumír Velen, * 28.1. 1910, dl. // // // 320 

Adolf Dvoáek, * 8.2. 1913, tkadlec, // // // 242 

Vlasta Benková, * 28.9. 1921, uitelka 236, 

Václ. Šejnoha, * 30.6. 1889, íd.u. Soc.dem., pedseda M N V 137, 

- 104 -


Obnovení 

kult. innosti 

Rozlouení 

s Rudou 

armádou 

Odjezd 

R.armády 

Uvolnní 

budovy 

mš.školy 

Žn a roda 

r.1945 

Oslava 

státního 

svátku 

Odhalení 

sochy 

presidenta 

Osvoboditele 

Alois Kubík, * 10.4. 1904, stola, // // // 394, 

Jos. Dobiáš, * 6.8. 1885 pe.druž. Nár. soc. // R, zemd. 345, 

Anna Pálková, * 1.1. 1904 v dom. // // // R, Kult. šk. 253, 

Fr. Domanský, * 13.10. 1882, ed. V.V. // // // MNV. 365, 

Jos. Procházka, * 31.8. 1904, pošt, // // // 444 

Stanisl. Vrbík, * 21.7. 1909, ú. zál. , // // // 450 

Frant. Sláma, * 2.4. 1908, kniha, // // // 289 

MNV v tomto složení byl ustaven 4. ervence 1946. 

 

íta 30 len, z toho 10 len rady 

leny ONV z Bystice jsou: 

Vojtch Dvoáek, * 18.2. 1905, zemdl. KS, . 206 

Anna Koenigová, * 4.5. 1892, v dom. // . 262 

Jos. Prostihovský, * 23.11. 1906, obch. Lid. . 297 

Koncem ervna 1945 zaalo se s cviením mužsk.sboru sokolské jednoty. Obnovení kult. 

sboru sokolské jednoty. První místní osvtový podnik konal se 5. ervence 1945 veer na 

sport. hišti. Byla to oslava památky M. J. Husa. Význam M. J. Husa po stránce národní 

zhotovil editel Josef Kalvoda. Na oslavu byli pozvání zástupci R. armády, kteí se pak o ní 

pochvaln vyslovili. 

V nedli dne 8. ervence 1945 konala se v sokolovn slavnost, na níž sešlo se mnoho 

obanstva a píslušník Rudé armády. Za Rudou armádu promluvil podpluk. Krivošapko a 

pedal v upomínku na Rudou armádu místo národ. výboru veliké portrety Leninv a 

Stalinv. Pedseda MNV Jan Suchý podkoval za n, naemž promluvil k lenm R 

armády a pítomných obanm kult. referent MNV editel Jos. Kalvoda. Mužský sbor 

Sokola pi tom zazpíval. Po oficiálním rozlouení setrvali lenové MNV s pedstaviteli 

R.armády a obanstvo pohromad v družné zábav a srdeném rozhovoru déle do noci. 

Dne 9. ervence 1945 odjely v ranních hodinách všechny skupiny Rudé armády na bohat 

ovnených autech z msta smrem na Moravskou Ostravu, až na nepatrnou ást strážní 

služby, která se tu ješt na krátkou dobu zadržela. 

 

Odchodem Rudé armády uvolnila se budova mšanské školy a v pátek dne 13. ervence 

1945 bylo tu zahájeno vyuování. Stídala se tu obecní a mšanská škola do 19. ervence 

1946, kdy byl školní rok ukonen 

Rok 1945 byl rokem prvních žní v osvobozené republice. Bylo vytyeno heslo: „Nesmí 

pijít nazmar ani zrnko obilí“. Porosty obilí mnohde utrply znan válenými událostmi. 

Pohyby a pesuny vojsk utrply zvlášt louky a pole osetá pícními rostlinami. Ale asté 

stídání srážek vodních a pkného slunného poasí jako píznivý klimatický faktor pro 

vývoj rostlinstva tak mnohou škodu vyrovnaly. Také úroda brambor byla dobrá. O žních 

a pi sklizni okopanin pomáhala kde jaká volná ruka, pomáhala všude vydatn i školní 

mládež. 

Po sedmileté pestávce utrpení a válených bd uspoádána byla okázalejším zpsobem 

oslava 28. íjna téhož dne odpoledne. Složena byla ze 2 ástí. První ást provedena byla na 

námstí u Desky padlých ped budovou radnice. Mužský sbor sokola zapl slavnostní 

sbory. Význam 28. íjna po sedmileté pestávce zhodnotil editel Jos. Kalvoda. 

Od Desky padlých pochodoval prvod k budov mš. školy k pomníku prezidenta 

Osvoboditele T. G. Masaryka. Cestou zastavil se u hrobu Rudoarmjc na námstí, kde 

hudba zahrála sovtskou hymnu. 

Socha prezidenta Osvoboditele rozíznutá na ti díly byla odeslána z Velvar do Prahy – 

Holešovice firm Barták, která ji pvodn odlévala, k oprav. Byla 

 

- 105 -


Mírná zima 

 

odborn opravena a zcelena, vas, dopravena do Bystice n. P. a znovu postavena. V tento 

významný den konala se oslava jejího odhalení. V programu se vystídaly mužské sbory 

sokola s recitacemi. O prezidentu Osvoboditeli promluvil eník z Brna. 

Až do svátk vánoních byla veliká nouze o uhlí. Výtžek dol rozrušených válkou 

nestail krýti potebu uhlí, jež jsme výmrou za jiné druhy zboží byli nuceni vyvážeti za 

hranice. Jen té okolnosti, že byla velmi mírná zima, nutno dkovati, že jsme toto kritické 

období pekali bez nehod. Zvlášt domácnosti a školy trply znanou mrou nedostatkem 

paliva. 

 

Rok 1946 

Jarní 

povode 

Požár ve 

mst 

Oslava výroí 

Rudé armády 

Po novém roce udeily v msíci lednu citelné mrazy. Voda zvlášt v potocích a íce 

hluboko promrzla. Do msta docházely však uhelné zásilky otop dodován byl 

domácnostem rychlejším tempem, tak že tyto pestály mrazivou periodu roní bez poruch. 

Dne 14. února 1946 bylo svoláno hasistvo, aby pisplo svojí pomocí pi povodni, kterou 

vyvolal vyzvednutý a odcházející led na íce pl hodiny po plnoci. Ráno svolávali ku 

pomoci obanstvo poplachovou sirenou. Nejvíce škody bylo zpsobeno ve Vašinov 

mlýn, kde se utvoila ledová pehrada. Nešastný pípad znovu ukázal na nutnost regulace 

toku eky Bystiky aspo v mst a jeho blízkém okolí. 

Dne 28. února 1946 v noci v 1:30 hod vypukl požár v dvorním traktu dom Karla Macha a 

Antonína Janovského. Požár byl pozd zpozorován. Poasí bylo klidné. Díky zákroku 

hasistva podailo se požár lokalizovat, tak že se dále nerozšíil. 

Koncem února 1946 uspoádána byla veejná oslava Rudé armády pi jejím výroí. K tomu 

sdružily se všechny školy, místní spolky a korporace. Sraz úastník byl u budovy 

mšanské školy. V 9 hodin vyšel odtud prvod, v jehož ele nesen byl vnec místní 

skupiny Svazu eské mládeže. Pvecký sbor sokola zapl Foersterv sbor „ Svoji 

k svému“. Pak následoval proslov editele Jos. Kalvody, v nmž nastínil první poátky R. 

armády z vlastního názoru, dále její rozmach, jenž vyvrcholil vítzstvím ve velké 

 

vlastenecké vojn. Slavnost byla ukonena státní a sovtskou hymnou. Konala se na 

námstí u spoleného hrobu rudoarmjc. 

Dne 7. bezna 1946 uspoádána veejná vzpomínková oslava narozenin presidenta 

Osvoboditele T. G. Masaryka veer v sokolovn. Do programu oslavy pipraveného MOR 

zaaen byl program pipravený místním hasiským sborem. Byl to signál „pozor“ fanfáry, 

které byly zatroubeny s ploché pavlae sokolovny a zapálení vatry. Proslov za hasiský 

sbor obstaral jeho starosta Jos. Dobiáš. Program MOR. Obsahoval 3 mužské sbory, jež 

zapl mužský sbor sokola a proslov editele Jos. Kalvody na téma: „ Masaryk a dnešek“. 

Oslava byla ukonena státní hymnou. 

Dne 20. dubna 1946 na Bílou sobotu vyhlášen byl poprvé po válce, pi níž se nesmlo 

mluvit o míru, mír sl. erveného kíže. Slavnost konala se u Desky padlých na námstí 

ped 12. hodinou polední. lenové hasiského sboru – trubai zatroubili z vže kostela 

fanfáry. Proslov k tomuto úelu pronesl editel Jos. Kalvoda, jenž koncem proslovu 

vyhlásil v míst Mír sl. . kíže. Pesn ve 12 hodin po zatroubení nastala minuta ticha 

k uctní památky padlých. Pak zaznl zvon z kostelní vže. 

Msíc kvten r. 1946 byl dobou vzpomínek na nkolik významných událostí. V první 

polovin kvtna jsme vzpomínali loských událostí kvtnových, 26. kvtna byly volby do 

Prozatímního Nár. 

 

- 106 -


Výroí 

kvtnové 

revoluce 

Volby do 

proz. Nár. 

shromáždní 

 

shromáždní na den 28. kvtna pivolá oslavu narozenin prezidenta republiky Dr. Edu. 

Beneše. 

Veejná oslava prvního výroí povstání a revoluce a Dne vítzství konala se v nedli dne 9. 

kvtna 1946 na námstí u Desky padlých. Za krásného slunného nedlního dopoledne sešlo 

se k úasti na ní veliké množství lidu, jež zaplnilo znanou ást námstí. Oslava byla 

vysíláná na celé prostoe námstí místním rozhlasem. Poad tvoilo pásmo složené ze 4 

proslov prostídaných piléhavými hudebními vložkami. První ástí byl proslov „Naše 

první republika“, pednesený P Jos. Prokopem, dkanem, 2. ást byl proslov: „Mnichov a 

15. bezen 1939“, pednesený JUDr. Janem Horníkem, advokátem, 3. ást: „Utrpení 

eského národa v dob okupace“, pednesený pí. Annou Koenigovou, 4. konená ást: 

„Osvobození a vítzství“, pednesenou editelem Jos. Kalvodou. Oslava se znan protáhla 

projevem hasistva a hlavn dlouhým referátem lena okr. nár. výboru prof. Sylv. Dvoáka 

z Nov. Msta na Mor., v nmž probíral statistická data okr. nár. výboru. Nkteré hudební 

vložky bylo nutno vypustit nebo zkrátit. Pi oslav úinkoval také mužský sbor Sokola. 

Oslava byla ukonena státní hymnou. 

V nedli dne 26. kvtna 1946 byly na celém území eskoslovenské republiky volby do 

prozatímního Národního shromáždní. Byly tu první svobodné volby v osvobozeném stát. 

Dobu pedvolební byla dobou živé agitace 4 politických stran. Agitace byla však všude 

vedena korektn a nevyboovala nikde z mezí slušnosti. Každá ze 4 politických 

 

stran poádala u nás nejmén 1 politickou schzi, jež všechny stály na slušné úrovni 

dotyné politické strany. 

Volby byly vykonány ve 2 místnostech obecné školy. Rozdlení voli se do potu a 

výsledky odevzdaných hlas jevily se takto: 

Skupina Souet osob 

zapsaných ve voli. 

seznamech 

Z výkonu 

volby 

vyloueno 

Zbývá 

oprávnných 

voli 

k volb 

Dostavilo se k 

volb 

Muž Žen Všech 21 851 muž žen všech 

I. 380 492 872 38 869 352 463 815 

II. 414 493 907 59 1720 374 461 835 

794 985 1779 726 924 1650 

Poznámka 

Na podklad voli. prkazu 5 9 14 

Dostavilo se k volb 

Skupina Celkem volilo 

Neplatných 

hlas 

Muž žen všech 1. 

Ks 

Na kandidát. .: 

pipadá: 

2. 

Lid. 

3. 

Soc. 

dem 

4. 

Nár. 

soc. 

I. 352 463 815 3 175 357 83 194 3 

II. 

731 933 1664 9 424 733 164 330 4 

Dostavilo se tedy k volb 96,8 % oprávnného volistva. . 

Bílé lístky 

- 107 -

Oslava 

narozenin 

pes.rep. Dr. 

E Beneše 

Oslava 

Husova 

Žn v roce 

1946 

Oslava 

stát,svátku 

Nižší 

osvtová 

škola 

Prosinec 

1946 

Úmrtí P.Jos, 

Prokopa, 

kons.rady a 

dkana 


Dne 28. kvtna 1946 konala se veejná oslava narozenin Dr. Edv. Beneše. Mužský sbor 

Sokla zapl sbory. O osvobozovacím díle Dr. Edv. Beneše za 2. svtové války promluvil 

editel Jos. Kalvoda. 

Dne 6. ervence 1946 konala se veejná oslava památného dne M. J. Husa. Sraz byl na St. 

mst „Pod kaštany“, odku obebral se prvod do „Foroty“. Program sestával z 

mužských sbor, recitace odb. uitele Jana Žilky a proslovu proneseného odb. uitelem 

 

Frant. Holoubkem. Oslava byla poetn navštívena. 

Krásná letní pohoda pispla k zdárnému provedení a ukonení 2. národních žní 

v osvobozené republice. Msta a osazenstva prmyslových podnik pispla ochotn ku 

pomoci, jíž bylo teba k úspšnému zdolávání žových prací všude na venkov. Úroda 

byla dobrá. U nás pomáhalo se všude, na polích a na statku Nový dvr našlo se dosti 

ochotných ruk, jež pisply k zdárnému ukonení žní. 

Také pi sklizni brambor, plodin to u nás tak dležité, pracovalo se horen. Mnoho 

pisplo ke zdárnému prbhu a ukonení tchto prací v mst i okolních obcích žactvo 

mšanských spolen se svým uitelem. 

Veejná oslava 28. íjna konala se téhož dne 1946 v 10 hodin dopoledne v sále sokolovny. 

Pi ní úinkoval mužský sbor sokola, recitoval odb. uitel Jan Žilka. Proslov ml editel 

Jos. Kalvoda, jenž zhodnotil význam svátku, vyhlásil dvouletý budovatelský plán a složil 

s pítomnými slib zavazující splnní zmínného plánu. Slavnost byla ukonena státní 

hymnou. 

V msíci listopadu 1946 zahájeny byly pednášky nižší lidové osvtové školy v budov 

mšanské školy. Správu školy uvolil se vésti editel Jos. Kalvoda. Vyuování obstarali 

hlavn uitelské osoby mšanské školy a správce školy. Nkolika pednáškami pispli 

také osv. inspektor Mir. Šajnar a okr. šk. inspektor Ludvík Jaroš. Hygienické pednášky 

obstaral státní obvodní léka MUDr. Sylvio Koenig, zemdlské Ing. Jar. Tobiáš. 

Pednášelo se dvakrát týdn, vždy po 2 hodinách. 

 

Prmrná návštva byla slušná. 

Zima v posledních roních msíci probíhala mírn. Teprve o vánoních svátcích se mrazy 

piostily. 

 

Rok 1947 

Na nový rok 1947 pišla z okresní nemocnice v Novém Mst na Morav truchlivá zpráva, 

že tu dotrpl po tžké nemoci konsistoriální rada a dkan P. Josef Prokop. Ješt o 

vánoních svátcích vykonával svdomit všechny práce a úkony svého stavu, a byl již 

vážn nemocen. Stálý pobyt v kostele za tuhých mraz zhoršoval znanou mrou jeho 

chorobu, jejíž zhoubný prbh pes všechny lékaské zákroky v nemocnici a pes všechnu 

péi mu vnovanou nebylo možno zadržeti. Ped svou smrtí projevil pání, aby byl 

pochován v Bystici n. Pernšt. Mezi svými farníky. Pání jeho bylo splnno. Pochován byl 

v sobotu dne 4. ledna 1946 v 10.hod. dopolední za veliké úasti duchovenstva, obanstva a 

škol. mládeže na zdejším hbitov. Pohební obady vedl biskup brnnský, THDr. K. 

Skoupý. Posouzeni jeho vlastností a kvalit jako knze nutno ponechati úadm církevním. 

Jako lovk i knz byl vždy dobrým echem a výmluvným vlastencem. asto ve svých 

kázáních a projevech vedl své farníky a lid k vroucí lásce k vlasti a národu, vléval jim 

útchu a dvru v dobách nejtžších. Velmi dobrým pracovníkem byl v samospráv 

obecní. Ml znané zkušenosti v tomto oboru a bystrý postech zvlášt ve finanním 

hospodáství obce. Jeho ztráta v tomto oboru bude tžko nahradit. 

- 108 -


Tuhé 

mrazy 

Oslava 

narozenin 

TGM 

Nár. SL 

kíže 

Pomoc 

Rumunsku 

Kvtnové 

oslavy 

Oslava 

narozenin 

presidenta 

republiky 

Veejné 

cviení 

žactva 

mš.škol 

Svatovojtš 

ské oslavy 

Od poátku ledna 1947 panovaly velmi tuhé mrazy. V úterý dne 7. a ve stedu dne 8. ledna 

klesla teplota až na – 23° C. Dne 9. ledna zatáhla se dosud bez 

 

mraná obloha hustými mraky a mrazy znan polevily. 

Dne 7. bezna 1947 uspoádána veer v sokolovn Oslava za úasti všech spolk a 

korporací MOR – adou oslava narozenin presidenta Osvoboditele T.G.Masaryka. Sbory 

zapl pvecký odbor sokola proslov pronesl editel Jos. Kalvoda. 

Na Bílou sobotu dne 5. dubna 1947 provedl zdejší Místní spolek sl. . kíže slavnost 

Míru sl. . kíže obvyklým zpsobem. Slavnost byla zahájena recitací žákyn mš. 

školy, naež editel Jos. Kalvoda pronesl proslov k této píležitosti. Ve 12 hodin uctna 2 

minutami ticha památka obtí obou svtových válek, naež rozezvuel se zvon na kostelní 

vži. Poasí bylo velmi nepíjemné, ale pes to zúastnilo se dosti obanstva a žactva 

mšanských škol oslavy Míru. 

Rok 1946 byl pro nkteré státy rokem neúrody, po nmž dostavila se bída a hlad. 

Velmi tžce poškozenou zemí bylo Rumunsko, kde po celé jaro a léto 1946 nepršelo a 

v zim 1947 íšela ze všech kout zem krutá bída. Na výzvu k pomoci u nás v r. 1946 

dosti urodilo. Sbrným bodem pro msto i okolí bylo zdejší hospodáské družstvo. Zde 

scházela se pomoc z msta, zdejších i vzdálenjších obcí. Odesláno bylo znané množství 

brambor a ástka 1.580,80 Ks, což svdilo o hlubokém cítní našeho lidu a dtí 

s ubohým trpícím 

 

národem. 

Oslavy vítzství konaly se letos po dv kvtinové nedle dne 4. a 11. kvtna 1947. 

V nedli dne 4. kvtna bylo poctiv vzpomenuto všech padlých obtí druhé svtové války. 

Vzpomínková slavnost mla se konati venku u Desky padlých. Poslední chvíli byla však 

pro studené a nevlídné poasí peložena do sokolovny. Pi ní recitoval odb. uitel Jan 

Žilka. 

V nedli dne 11. kvtna oslaven byl Den vítzství veejnou slavností na námstí u 

Desky padlých. Pi ní recitoval odb. uitel Jií Christian. Po ob nedle zapl vhodné sbory 

pvecký odbor Sokola, proslovy pro oba dny obstaral editel Jos. Kalvoda. 

Dne 28. kvtna 1947 uspoádala MOR veer v sokolovn veejnou oslavu narozenin 

presidenta republiky Dr. Ed. Beneše. Program oslavy byl peliv pipraven. Vystídaly se 2 

recitace, s nimiž se stídaly mužské sbory pveckého odboru sokol. Proslov obstaral editel 

Jos. Kalvoda. 

Dne 5. ervna 1947 v den Božího tla odpoledne bylo uspoádáno Rodiovským 

sdružením a editelstvím mšanských škol pro širokou veejnost cviení žactva na 

školním hišti. Na nm pedvedeny byly všechny sestavy pro cviní pedsletových 

prostných a program doplnn byl hrami žactva, lehkou atletikou a vystoupením žactva ze 

školy obecné a nejmenších ze školy mateské. Již na jae pizpsoben byl školský rozhlas 

pro cviení venku. Na stn školní budovy obrácené k hišti upevnny byly reproduktory, 

tak že celé hišt bylo v okruhu vysílané hudby. Všechna ísla poadu byla vzorn 

pipravena a pedvedena s pozoruhodnou pesností. 

 

Návštva z ad rodi byla nad obyej veliká. Pkný byl i finanní úspch. Žactva 

mšanských škol bylo vnováno 10 000 K jako píspvek na zájezd do Prahy. 

U píležitosti 950. výroí smrti sv. Vojtcha vypraveny byly ostatky tohoto národního 

svtce na pou po zemích eských. K nám pivezeny byly dne 8. ervna 1947 odpoledne. 

K uvítání jich sešlo se veliké množství lidu, dospívající mládeže a žactvo obecných a 

mšanských škol z místa i z okolních i školních obcí za dozoru uitelstva. Poasí bylo 

velmi studené. Chladem trpli dosplí i dti. Na kižovatce cest u nádraží uvítal ostatky 

- 109 -


Oslava 

Husova 

Protimande 

linková 

akce 

Vzpomínka 

výroí úmrtí 

presidenta 

osvoboditele 

Oslava 

státního 

svátku 

Oslava 

íjnové 

revoluce 

eského svtce místopedseda MNV Jos. Zmrzlý. Odtud neseny byly v prvodu do msta. 

Prvod skládal se z nepehledných dav dosplých i dtí. Ostatky uloženy byly v kostele. 

Pak bylo kázání vysílané rozhlasem instalovaným v kostele a požehnání. Veer procházel 

mstem lampionový prvod, v nmž neseny byly ostatky. Zúastnilo se ho veliké množství 

lidí a mládeže. Druhé dne dopoledne probíhaly bohoslužby rychle za sebou. Odpoledne 9. 

ervna po rozlouení v kostele odvezeny byly ostatky dále. 

Dne 5. ervence 1947 veer konala se vzpomínková oslava M. Jana Husa ve „Forot“ 

s obvyklým prvodem ze St. msta. Pvecký odbor Sokola zapl piléhavé sbory, 

poslucha filozofie Vratislav Svaina peetl Husv list z Kostnice, uitelka Božena 

Šejnohová promluvila o život a díle M. Jana Husa. V pozadí zapálena byla hranice. 

Letošní žn byly velmi smutné. Od jarních msíc panovalo stále sucho, jimž vývin 

rostlinstva velmi 

 

znanou mrou trpl. Všechny obiloviny byly suchem velmi poškozeny. Poasí o žních 

bylo velmi pkné, ale výsledky žní byly pro naše zásobování a výživu národa katastrofální. 

Bylo odhadnuto, že sklizené obilí staí na zásobování do konce r. 1947. Bylo tedy teba 

nakupovat obilí za hranicemi pro domácí spotebu a za n dodávat produkty naší 

prmyslové výroby, o nž byl pak ochuzen domácí trh. Z tísn pomohl nám znanou 

mrou SSSR, který pispl nám chlebovým obilím, zvlášt pšenicí do té míry, že bylo 

možno udržeti zásobování obyvatelstva do píštích žní. 

Se sklizní sena a otavy nevystaí mnozí zemdlci ani do vánoc. Snaží se tedy aspo 

ásti dobytka se zbavit. Tím pirozen se ohrožuje produkce mléka a másla. Také 

bramborová sklize byla slabá, ponvadž hlízy bramborové nedostatkem vláhy zstaly 

malé. Slabší dešt, které se koncem vegetaní periody u pozdních brambor dostavily, už 

nepomohly. 

Z nkterých okres, zvlášt z eského pohranií došly poplašné zprávy o zhoubném 

ádní mandelinky bramborové, jež napadla a niila bramborové porosty. Místnímu nár. 

výboru došel rozkaz prohlédnout všechna bramborová pole. Hned poátkem msíce záí 

bylo zapojeno do této akce všechno žactvo mšanských škol, které za dozoru uitelstva 

prohlédlo všechna pole osázená brambory. Výsledek byl negativní. Po mandelince 

bramborové nebylo u nás stopy. 

V nedli dne 14. záí 1947 konal se veer v sokolovn vzpomínkový veer výroí úmrtí 

presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka. Mužský sbor sokola zapl vhodné sbory. Odb. 

uitel Jan Žilka recitoval. Proslov 

 

obstaral editel Jos. Kalvoda. Za zvuku státní hymny zvolna mizela busta a výzdoba jevišt 

jemn provedená vkusem našeho osvdeného dekoratéra editele záložny Fr. 

Skorkovského. 

Veejná oslava státního svátku 28. íjna konala se v pedveer tohoto dne v úterý dne 

27. íjna. Konala se v sokolovn tsn po hromadném poslechu sokolských složek a 

štafetovém bhu. Recitoval žák mšanské školy Alois Klejzar, žákyn Marie Veselá a 

odb. uitelka Jos. Schmogrová. Mužský sbor zapl pvecký odbor sokola. editel Jos. 

Kalvoda promluvil na téma: „Cesta našich legií k 28. íjna 1918“. Státní hymnou byla 

oslava ukonena. 

Oslava 30. výroí Velké íjnové revoluce uspoádána byla v pátek veer dne 7. 

listopadu 1947 v sokolovn. Recitoval odb. uitel Jan Žilka. Mužský sbor sokola zapl 

vhodné sbory. len pveckého odboru Sokola Frant. Domanský zapl solové písn „Volga, 

Volga“ a „Veerní zvon“. O píinách, poátku, prbhu a významu Velké íjnové 

revoluce promluvil Vladimír Veselý, odb. uitel z Jimramova. Program obou oslav 

- 110 -


Prosinec 

1947 

rozhojnil a zpestil prokurista Cyrilometodjské záložny z Brna p. Mašek jemn 

procítnými houslovými pednesy, doprovázenými na klavír svou dcerou sl. Sylvou. 

Místo obvyklých prosincových mraz dostavilo se letos období deš. Zaalo již 

vlastn v listopadu, kdy množství namených srážek inilo 114,8 mm. V prosinci pršelo 

ješt intenzivnji a nameno bylo 116,1 mm. Píroda jako by chtla 

 

vynahraditi, o jsme byli v suchém období jarním letním a podzimním pipraveni. Není 

bez zajímavosti zjištní stavu srážek v r. 1947 a v letech pedchozích. Zdejší 

meteorologická stanice poskytla nám k tomu úelu pehled srážek za uplynulých 10 rok 

v jednotlivých msících. 

Rok: 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 

Msíc: 

Leden 60,8 30,9 9,8 48,4 12,6 15,2 90,9 29,6 26 13,2 

Únor 27,6 27,5 22,7 44,6 7,5 7,8 30,6 25,7 90,6 25,8 

Bezen 22,3 76,4 46,9 68,2 9 38,1 49 16,3 24,2 17,3 

Duben 51,9 12,6 20,7 68,3 46,9 76,5 14,6 60,6 23 29,2 

Kvten 46,6 116,9 122,4 87,8 62,5 29,9 47,9 81,5 98,5 23,7 

erven 55,4 128,6 35,9 116,8 65,8 100,1 90 93,7 118 79,1 

ervenec 114,1 96,1 58,4 111,2 39,7 92 70,1 69,6 87,8 41 

Srpen 276,1 108,7 69,9 89,9 24,3 37,7 44,1 71,2 152,5 43,8 

Záí 43 67,5 83,5 26 45,5 44,4 8,1 71,8 17,2 6,7 

íjen 49,9 113,8 39,2 108,4 71,2 2,5 100,6 86,1 62,9 11,5 

Listopad 42,1 104,3 54,1 33,1 35 30,3 68,7 93,8 48 114,8 

Prosinec 36,9 35,8 37,5 64,7 12,4 19,4 28,3 48,7 28,6 116,7 

Souet 827,27 919,1 601 867,4 432,4 490,4 642,3 738,6 777,2 522,2 

Souet srážek ve vegetaním msících beznu až srpnu v r. 1947 je 234,1mm a je nejnižší 

v celé desetileté period. Léta 1942 a 1943 byla suchá. Také v dalších letech nebyl stav 

srážek píliš vysoký. Pda vysychala, prameny pozbývaly na vydatnosti a v r. 1947 

dostavila se pak krize. Ochromila slibný vývoj do budoucna. 10-letý prmr srážek íší 

681,8 mm. V letech 1942 a 1943 klesli jsme hluboko pod prmr, v r. 1947, pomineme-li 

msíce listopad a prosinec, klesli jsme nejhloubji. Zajimavé jsou také pomry v tchto 

letech, zvlášt v r. 1947. 

 

Roní teploty v letech 1938 – 1947 

Rok: 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 

Teplota: 

Nejvyšší 29,2 29 25,8 26,5 28,8 31,6 30,5 31,5 34,2 33,7 

C 

Nejnižší - -2,4 -27,5 -25,5 -29 -17,5 -17,4 -22 -19,5 23,5 

C 

Prmrná 

C 

22,1 

7,4 7,2 4,02 4,24 6,34 7,2 6,5 7 6,75 6,83 

V roce 1947 panovala znaná vedra v msících ervnu, ervenci, srpnu, ba i v záí. Jsou 

vyjádena vysokým potem letních dn ( s nejvyšší teplotou 25°C ) a tropických dn 

s teplotou 30°C i více ). 

V ervnu bylo 9 dn s letní a 7 dn s tropickou teplotou, 

v ervenci // 9 // // a 8 // //, 

- 111 -


v srpnu // 9 // // a 3 // //, 

v záí // 11// // a 5 // // 

Rok 1948 

 

Situace 

vnitropolitická 

Demise 

ministr 

Nová vláda 

Místní akní 

výbor 

Osobní 

zmny 

Oslava 

narozenin 

T.G.M. 

Tragický 

skon Dr.h.c. 

Jana 

Masaryka 

Poátkem roku 1948 vyznauje se stále se zhoršující situací vnitropolitickou. Pomry 

v Národní front nejsou zdrávy, vzájemné spolupráci ty politických stran vyvstávají 

pekážky stále vtší a vtší. A pece bylo tolik potebí vzájemné dvry a pochopení. 

Obtíže z Nár. fronty penášejí se do prací smrováních v Národním shromáždní, kde není 

možno uiniti pokrok v pracích na nové ústav, hlavn však do vlády. Není možno také 

dospt k dohod o termínu nových voleb. 

Pomry se denn piostují, dochází k ostrému sporu po peložení nkterých 

dstojník SNB, který vrcholí dne 20. února 1948, kdy ministi strany lidové, národn 

socialistické a slovenské demokratické podávají demisi. KS se ujímá vedení státních 

záležitostí a po táboru lidu na Staromstském námstí (21.února) a sjezdu delegát 

závodních rad (nedle dne 22. února) sestavuje se nová vláda pod vedením pedsedy vlády 

Klementa Gottwalda. 

Dne 25. února 1948 pijímá president republiky Dr. Edvard Beneš demisi odstouplých 

ministr a jmenuje nov navrženou vládu, v níž žádný z odstouplých ministr není. Tato 

vytvoena byla v intencích nov upravené Národní fronty, v níž vedle politických stran 

jsou zastoupeny i jiná celonárodní organizace jako ROH, Svaz osvobozených vz, 

složky domácího odboje, OS aj. 

Všude se tvoí akní výbory, jež mají podobnou organizaci jako národní výbory a jejichž 

úkolem je provésti oistu veejného života od živl reakních. 

Také u nás ustaven byl místní akní výbor, v jehož elo postaven byl jako pedseda 

praktický léka MUDr. Fr. Janke. Po jeho odsthování stal se pedsedou Frant. Sedláek. 

 

Jednatelkou jeho je Anna Pálková. leny jeho jsou: Jan Suchý, Stanisl. Vašíek, Ladisl. 

Kožíšek, Adolf Kuera, Jan Cejnek, Alois Obršlik, Petr Roman, Václav Ondra, Jarosl. 

Suchý, Milada Šindeláová, 

Také místní národní výbor nabyl za únorových událostí jiné tvárnosti. Pedsedou jeho 

zstal dosavadní pedseda Frant. Zmrzlý. 

Ze svých míst byli na návrh okresního akního výboru v Novém Mst na Morav 

odstranni: Jos. Kalvoda, editel mš. školy, Josefa Schmogrová, odb. uitelka na díví 

mš. škole a Václav Šejnoha, íd. uitel chl. obecné školy, kteí byli pedloženi na 

odpoinek dnem doruení dekretu. Jos. Procházka, pednosta poštovního úadu byl 

peložen na místo podízené do Nového Msta na Morav. 

Dne 7. bezna 1948 uspoádána míst. Osv. rada oslavu narozenin prezidenta 

Osvoboditele T. G. Masaryka. Po víru únorových událostí byla oslava velmi poetn 

navštívena. Sál sokolovny byl plný. Mužský sbor Sokola pispl svými sbory, editel Jos. 

Kalvoda na prahu ticetiletí republiky zhodnotil Masarykovo osvobozenecké dílo a jeho 

zásluhou a vznik naší republiky. 

Ti dni potom dne 10. bezna 1948 pišla truchlivá zpráva o tragickém skonu ministra 

zahranií Dr. h. c. Jana Masaryka. Pedsednictvo vlády vydalo o tom tuto zprávu: „Dne 10. 

bezna 1948 v asných hodinách ranních skonil dobrovoln svj život naplnný prací pro 

vlast a národ ministr zahraniních vcí dr. h. c. Jan Masaryk. V dsledku své nemoci, 

spojené s nespavostí rozhodl se pravdpodobn v okamžiku nervové poruchy k zakonení 

života skokem z okna svého úedního bytu na nádvoí erninského paláce. 

 

- 112 -


Oslava 

1.máje 

Oslava 

vítzství 

Koncert 

pveckého 

odboru 

Sokol 

Majáles 

Oslava 

narozenin 

pes,rep. 

Dr.E.Beneše 

 

Den ped svým tragickým skonem a též ve veerních hodinách nejevil ministr Masaryk 

známky duševní sklíenosti, nýbrž naopak byl pln životní aktivity a obvyklého svého 

optimismu. Podrobné šetení se provádí“. 

Tchto nkolik slov sevelo srdce nás všech hlubokým bolem. 

Nešastný ministr narodil se dne 14. záí 1886 na Král. Vinohradech. Vystudoval na 

akademickém gymnáziu v Praze, naež odešel do USA, kde pracoval jako dlník 

v železárnách. Na poátku republiky odešel do diplomatické služby. Dne 1. ledna 1921 byl 

pidlen londýnskému vyslanectví, jehož se stal pozdji šéfem. Poátkem r. 1939 složil 

úad a odjel do USA, kde pracoval pro osvobození eskoslovenské republiky a získal si 

zásluhy neocenitelné. V londýnské vlád zastával úad ministra zahraniních vcí a zstal 

jím i v osvobozeném stát. Získal si nezapomenutelné zásluhy o eskoslovensko za druhé 

svtové války a po ní. 

Dne 13. bezna 1948 se rozlouili se zemelým vláda republiky eskoslovenské, 

diplomatický sbor, zástupci spolk a korporací a tisíce lidí, kteí vyprovázeli na poslední 

cest velkého státníka, vrného syna eského národa a pedobrého lovka. Pohební 

prvod prošel Prahou na Wilsonovo nádraží, odkudž dopravena rakev do Lán, kde byl 

zemelý uložen po boku svého slavného otce a milované matky. 

Nebylo jediného lovka u nás, jenž by nepocítil hluboký zármutek nad tragickým 

skonem posledního z mužských potomk Masarykova rodu a kdo by v hloubi duše 

nesledoval jej na jeho poslední cest konící na tichém lánském 

 

hbitvku. 

K oslavám 1. máje vydáno bylo heslo: jednotné celonárodní oslavy v celé republice. 

Tak jako ve všech mstech v naší republiky pochodovali píslušníci všech politických 

stran, spolk a korporací v jediném mohutném prvodu mstem a uspoádali ped radnicí 

na námstí spolenou májovou oslavu pracujícího lidu. 

Dne 8. kvtna 1948 uspoádala míst. osv. rada a sdružené spolky a korporace 

v sokolovn oslavu výroí dne vítzství. Zpíval mužský sbor Sokola. Recitoval odb. uitel 

Jan Žilka a žactvo stední školy. O významu dne promluvil editel stední školy Vladim. 

Veselý. Slavnost byla ukonena státní hymnou. 

V nedli dne 9. kvtna 1948 uspoádal pvecký odbor Sokola samostatný koncert 

v sále sokolovny pro širokou veejnost. Zpíval stídav mužský sbor, ženský sbor a 

smíšený sbor. Všechna zpvní ísla byla dirigentem Al. Klejzarem vzorn nacviena a 

pednesena a odmna boulivým potleskem obecenstva, které naplnilo prostory sokolovny 

do posledního místeka. Skvlý výsledek odmnil i všechny úastníky sboru za jejich 

neúnavnou, vytrvalou práci v nezetných zkouškách, zvlášt však jejich dirigenta, který 

pinesl koncertu obti nejvtší. 

Žactvi nár. a stední školy spolen s organizací Sv. es. mládeže uspoádalo v nedli dne 

23. kvtna 1948 Majales na sportovním hišti. Pkná nedle vylákala na hišt spolu 

s mládeží veliké množství návštvník z ad rodi a ostatního obanstva. K mládeži a 

návštvníkm promluvil editel st. školy Vlad. Veselý. 

Dne 28. kvtna 1948 uspoádala míst. osv. radu oslavu 64. narozenin presidenta republiky 

Dr. 

Edv. Beneše. Mužský sbor Sokola zapl pilehavé sbory. Program 

 

byl znan rozhojnn recitaními a zpvními výstupy žactva národních a sted. škol. 

Úryvek z knihy Mackenzie: Dr. Edv. Beneš peetl odb. uitel Jan Žilka. Život a dílo 

prezidenta Dr. E. Beneše zhodnotil editel st. školy Vl. Veselý 

- 113 -


Volby 

Okrskové 

veejné 

cviení 

Sokola 

Abdikace 

presidenta 

republiky 

Dr.E.Beneše 

Volba 

nového 

presidenta 

republiky 

XI. 

všesokolský 

slet 

Žn 

Úmrtí 

presidenta 

republiky 

Dr.E.Beneše 

Dne 30. kvtna 1948 vykonány volby do Národního shromáždní. K letošním volbám 

usnesena byla jednotná kandidátka. Dostal tedy každý oprávnný voli lístek s jednotnou 

kandidátkou a bílý lístek. U nás byly vykonány volby obvyklým zpsobem ve dvou 

volebních místnostech. Celkový poet voli byl 1525. K volb se dostavilo 1516 

oprávnných hlas. Bílých lístk odevzdáno 250, neplatných hlas bylo 81. 

V nedli dne 6. ervna 1948 konalo se u nás Okrskové veejné cviení Sokola za 

krásné letní pohody. Úast všech složek sokolských byla veliká. Dopoledne probíhaly 

zkoušky. Odpoledne po prvodu byla odhalena pamtní deska bratím Františku Kadlecovi 

a Rudolfu Beranovi obtem druhé svtové války z ad sokolských. Deska je dílo 

akademického sochae Jos. Kadlece, rodného bratra Františkova. Je z bronzu s krásnou 

symbolikou, zasazená do zdi ve vestibulu sokolovny proti vchodu. 

Po zapní mužského sboru promluvil editel mst. školy v.v. Jos. Kalvoda, jenž 

zhodnotil obtavou práci obou bratí pro naši tlocvinou jednutu a pro Sokol vbec. Aktu 

tohoto vedle sokolstva zasnilo se velké množství hasistva v krojích. 

Po odhalení desky, kterou pejal do ochrany za zdejší sokolskou jednotu br. Fr. 

Domanský, probíhalo na hišti mšanské školy veejné cviení zahájené proslovem 

 

bratra Rudolfa Musila z Nového Msta na Morav. Všecny sokolské složky pedvedly 

cviení pipravené pro XI. Všesokolský slet. Byla ve všech jednotách, které se cviení 

zasnily, vzorn nacviena a zde provedena.Veejné cviení bylo zakoneno veer 

veselicí v sokolovn. 

Již delší dobu byl stav presidenta republiky Dr. Eduarda Beneše neutšený. Lékai mu 

doporuovali klid. Pan president se dlouho rozhodoval, až konen uposlechl domluv a rad 

léka a dne 7. ervna 1948 vzdal se úadu presidentského. Odešel tiše jako veliký jeho 

pedchdce želen celým eským a slovenským národem . 

Ústední výbor KS, pedsednictva URO a NF rozhodly, že na úad presidenta 

republiky bude kandidovat jediný kandidát, dosavadní pedseda vlády Klement Gottwald. 

Dne 14. ervna 1948 vykonána volba Národním shromáždním.Vyznla jednomysln pro 

Klementa Gottwalda, jemuž výsledek volby byl ihned oznámen. Nov zvolený president 

republiky odjel na schzu Nár. shromáždní, kde složil slib obdobným zpsobem jako pi 

ostatních presidentských volbách. 

Do dn 4. až 8. ervence 1948 spadaly hlavní dni XI. všesokolského sletu, k nmuž 

inny byly dalekosáhlé pípravy dlouho ped tím. Z našeho msta cviící ženstvo bylo 

hojn zastoupeno. Menší než v dobách jiných slet byla úast z lenstva, které necviilo. 

Byli to hlavn vtší obtíže ubytovací a lístkové hospodáství, jež mnohým zdály se býti 

pekážkou. 

Do sletových dn zapadla letošní Husova oslava. U nás se nekonala, ponvadž velká 

ást mužského sboru i obvyklého poadavatelstva dlela na slet. 

 

Žním byla vnována letos zvláštní pozornost a pée. Všude tvoili se brigády které 

pomáhali horliv pi žových pracích, jež byly hladce a rychle zdolány. Celkové výsledky 

byly znan lepší než roku loského, ale následky loského sucha projevili se na ozimech, 

které byly u nás všude ídké, takže vinné obilí tím jinak pkn vyrostlé málo sypalo. 

Neuspokojila také sklize brambor. 

Po žních následoval ihned výmlat a zemdlci se v pravém slova smyslu pedhánli 

v dodávkách obilí. Ped hospodáským družstvem tísnili se ady povoz s nákladem obilí, 

aby splnno bylo vytené heslo: ukonili dodávky chlebového obilí do 28. íjna 1948. 

Dne 3. záí 1948 roznesla se do všech konin republiky velmi smutná zpráva, že president 

republiky Dr. Eduard Beneš zemel v Sezimov Ústí. Byl již dlouho nemocen, pro nemoc 

vzdal se úadu presidentského. Ale zhoubná nemoc hlodala na jeho organismu a denn se 

- 114 -


Státní 

poheb 

Tryzna za 

oba 

presidenty 

Vzpomínka 

na Mnichov 

Plnní 

zemdlských 

dodávek 

Oslava 

státního 

svátku 

Oslava 

narozenin 

presid.rep. Kl. 

Gottwalda 

zhoršovala. Poslední dni jsme tušili, že jeho života je namále. A pece nás jeho smrt tak 

bolestn pekvapila. Tlo drahého zesnulého bylo pevezeno do Prahy na hrad, kde 

nepehledné davy pišli, aby se ped jeho tlesnými pozstatky bolu naposled sklonili. 

Dne 8. záí konal se státní poheb z Pantheonu národního muzea. Prbh jeho vysílán byl 

rozhlasem a celý národ sledoval jej u svých rozhlasových pístroj. Po státním pohbu 

v Praze odvezeny byly tlesné pozstatky zemelého presidenta do Sezimova Ústí, kde 

byly uloženy do zem k vnému odpoinku. 

 

Dne 14. záí 1948 konala se v sále sokolovny veejná smutení vzpomínka na oba 

presidenty – T.G.Masaryka a Dr. Eduarda Beneše. Mužský sbor Sokola zapl vhodné 

sbory. editel stední školy Vladimír Veselý vylíil život a zhodnotil dílo obou president. 

Žactvo rozhojnilo program svými recitacemi. Pietní slavnost ukonena byla státní hymnou, 

za jejichž zvuk mizelo smuten vyzdobené jevišt bustami obou president. 

Dne 9. íjna 1948 byla uspoádána míst. Osv. radou a místní odbokou Svazu 

eskoslovensko-sovtského pátelství v sále sokolovny varovná vzpomínka na Mnichov 

1938. Bohat pisplo k tomu žactvo národních a stedních škol svými recitacemi. Tragédii 

mnichovskou a všechno, co sní souviselo, osvtlil ve svém proslovu editel stední školy 

Vladimír Veselý. Teba bdíti, aby se Mnichov nikdy více nespakoval. 

Heslem vydaným ministerstvem zásobování zemdlc bylo: „Splniti dodávkové 

povinnosti do 28. íjna 1948.“ Taky zemdlci našeho msta vypjali všechny své síly, aby, 

pokud se dalo, výzv vyhovli a splnní její realizovali. Dodávka chlebového obilí splnna 

byla na 83%, krmného obilí na 30% po odetní obilí, které na statku Nový dvr bylo 

ponecháno jako vyznané osivo. Dodávka brambor byla splnna na 51%. Opt bez uznané 

sazby z Nového dvoru a dodávek proponovaných na jaro. 

Dodávka sena splnna na 60%, slámy na 45%. Vajec bylo dodáno 90%, masa 95%, 

mléka 80%. 

Do konce roku 1948 bylo dodáno chlebového obolí 90%, vajec 95%, masa nad 100% a 

mléka 85%. 

Program oslavy letošního státního svátku byl bohatý. Proveden byl dopoledne 28. íjna 

1948. První jeho ástí bylo odhalení pamtní desky zasazené do prelní stny budovy 

stední školy dvma partyzánm: Františku Kupsovi a Janku Sil- 

 

nému, kteí zde padli dne 8. kvtna roku 1945 zasaženi nmeckými stelami. K tomuto 

pietnímu aktu dostavili se lenové rodiny obou padlých. Hlavní projev pednesla pí. 

doktorová Anna Koenigová, která vele promluvila k lenm rodin a lííla okolnosti, za 

nichž zemeli. Za okresní Národní výbor v Novém Mst na Morav promluvil uitel Jos. 

Khun. Desku pevzal do opatrování po své ei pedseda národního výboru František 

Zmrzlý. Mužský sbor Sokola pi slavnosti zapl. 

Potom odebrali se všicni pítomní do sokolovny, kde provedená byla oslava státního 

svátku. Mezi adou recitací žactva promluvil o významu dne editel stední školy Vladimír 

Veselý. Osou oslav bylo heslo: „Bez 7. listopadu 1917 nebylo by 28. íjna 1918.“ Pi 

oslav zpíval mužský zbor Sokola. 

Po oslav odebral se prvod na hbitov, kde odhalen byl po projevu editele stední školy 

Vladimíra Veselého krasný pomník padlým rudoarmjcm a partyzánm. Sem byli už 

díve uloženi rudoarmjci pochovaní na námstí. Také zde zpíval mužský sbor Sokola. 

Tím vyplnno bylo celé dopoledne 28. íjna 1948. 

Dne 23. listopadu 1948 uspoádala místní osv. rada v sokolovn veer oslavu 52. narozenin 

presidenta republiky Klementa Gottwalda. editel stední školy Vlad. Veselý probral život 

a dílo jeho ve svém proslovu. Odb. uitel Jan Žilka peet úryvek z knihy Kl. Gottwalda: 

- 115 -


Vánoní 

besídka 

Obsazení 

prvních 4 

bytových 

jednotek 

Narození a 

úmrtí 

v r.1948 

„deset let.“ Žactvo pisplo svými recitacemi a výstupy bohat k vyplnní programu. Pi 

slavnosti zpíval mužský sbor Sokola. Slvanost byla ukonena státní Hymnou. 

Dne 23. prosince 1948 ozvala se žákovská samospráva stední školy svou vánoní 

besídkou, kterou vedla pro širokou veejnost v sále sokolovny. Všechna 

 

ísla bohat pipravené a dobe vypravované besídky byla vhodn volena, vzorn 

nacviena a provedena. Zvláš líbila zborová recitace Erbenv: Štdrý veer, nacviena 

z nevšední pílí odb. uitelem Janem Žilkou. Ale i každé s ostatních jevilo známky 

dokonalé pipravenosti. Pro mén vhodnou odpolední dobu ped Štdrým dnem byla úast 

z ad rodi i obanstva slabá. 

V druhé polovin roku 1948 dokoneny byly práce na prvním “uitelském dom“ se 4 

bytovými jednotkami do té míry, že bylo možno se do nich odsthovat. Obsazeny byly 

tymi rodinami uitelských osob: editele školy Vladimíra Veselého, odb. u. Vl. Tesala a 

uitel K. Trávníka a Bož. Kubíkové. 

V roce 1948 se narodilo v Bystice n. P. 14 chlapc a 10 dvat, na Dvoištích 1 chlapec, 

celkem 25 dtí. Zemelo 21 m a 16 žen v Bystici n. P., na Dvoištích 1 muž a 2 ženy, 

celkem 40 lidí. 

Satek uzavelo 19 dvojic. 

Kroniká Josef Kalvoda, editel stední školy v Bystici nad Pernštejnem zápisy v této 

kronice rokem 1948 ukonil a odchodem do výslužby funkce se vzdal. 

 

Po resignaci kronikáe Josefa Kalvody, ed. sted. školy v Bystici nad Pernštejnem v r. 

1948 místní národ. výbor v Bystici n. P. ve schuzi konané dne 17. kvtna 1950 jmenoval 

kronikáem Josefa Rinchenbacha, vedoucího spotebního družstva “Vela“ v Bystci n. P. 

a leny letopisecké komise – pedsedu Josefa Havelku a leny Vladimíra Valacha, editele 

národ. školy v. v. a Bohumila Ptáka, ed. stední šk. v. v. Posledn jmenovaný pro nemoc 

se funkce vzdal. 

Mezitím ministerstvo informací a osvty v Praze vydalo výnosem ze dne 30. listopadu 

1950, j. 62838 nové smrnice a vedení obecních kronik, jimiž se mní nkterá dosavadní 

ustanovení. 

V úvodu tchto smrnic se uvádí, že veškerá práce obecního kronikáství bude 

postavena na vdeckou základnu historického materialismu, že bude oprostna od dívjší 

lhostejnosti, falešné objektivity a t. zv. nestrannosti v otázkách tídního boje a kronika se 

tak stane pravdivým dokumentem budovatelského úsilí pracujících a jejich boje 

s reakními silami, obrazem života a práce venkovského lidu, který nastupuje na dráhu 

socialismu. 

V pokynech dále se praví, že místní národní výbor je povinnen vésti obecní kroniku 

jako doklad o politickém život, hospodáském budování a kulturním rstu našeho lidu. 

Místní národní výbor peuje o vedení kroniky kulturní (osvtovou) komisí. Tato 

komise schvaluje všechny zápisy v kronice. Tato komise schvaluje kronikáe za pomoci 

dobrovolných spolupracovník. Jako spolupracovníky kronikáe ustanoví MNV ideového 

spolupracovníka, dokumentátora ( sbratele doklad a zpráv) a podleokolností i písae. 

Kronikái písluší za jeho práci odmna, kterou urí místní národ. výbor podle 

socialistických zásad 

 

o odmnování práce. Kroniká dlá si záznamy do píruního sešitu a tyto pak pekládá 

tvrtletn ke schválení kulturní komisi. Tím se umožní, aby se staly pedmtem diskuse 

všeho obanstva a plnily tak svou úlohu uvdomování a propaganí. 

Po zápise do kroniky vyloží se tato u místního národního výboru každého roku 15 dn 

a to od 1. do 15. kvtna. Vyložení nech je nejdíve veejn vyhlášeno. Do dn po 

- 116 -


Kulturní 

osvt. 

komise 

Ideový 

spolupracovník 

Životopis 

kronikáe 

Životopis 

ideo.spolupracovníka 

uplynutí této lhty mohou býti proti zápisu v kronice podány námitky, o nichž rozhodne 

místní národní výbor. 

Podle nových smrnic ministerstva informací a osvty byla letopisecká komise 

pejmenována na kulturní ( osvtovou) komisi a místní národní výbor do ní jmenoval další 

leny. 

Složení její je následující: Pedseda: Kuera Adolf – kulturní a osvt. referent MNV 

Dvoáek Vladimír – okresní tajemník u ONV 

Šmíd Karel – tajemník MNV 

Pavelka Josef – stavební ref- MNV 

Májovský Josef – pedseda dvrník lidové správy 

Juraka Frant. – pedseda dverník lidové správy 

Abraham Frant. – pedseda JZD v Bystici n. P. 

Valach Vladimír – editel nár. šk. v. v. 

Kadlec Adolf – odbor. u. 

Matyášek Ferd. školník 

Ideovým spolupracovníkem kronikáe zvolen kulturní komisí ve schuzi dne 4. února 1951 

Vladimír Dvoáek. 

Zvolený kroniká Josef Rinchenbach narodil se v Bystici n. P. dne 14. íjna 1899 syn 

obchodníka Josefa Rinchenbacha v Bystici nad Pernštejnem. Navštvoval obecnou a 3 

tídy mšanské školy v Bystici n. P. a poté navštvoval 1 roník obchodní školy v Brn. 

 

V roce 1920 pevzal obchod se smíšeným zbožím pro své zemelé matce vdov. V r. 

1950 zapojil svj obchod do výrobního a spotebního družstva „Vela“, v nmž je 

vedoucím. Vedle svého povolání zamstnává se velaením a je pokladníkem velaského 

spolku v Bystici n. Pernšt. 

Ideový spolupracovník Vladimír Dvoáek narodil se v Bystici n. Pernš. dne 21. 

ervence 1902 jako syn domáckého tkalce. Již jako školák musil pomáhat otci nasoukávat 

cívky. Navštvoval obecnou a 3 tídy mšanské školy v Bystici n. Pern. Po vyjití školy 

vstoupil do uení strojního zámeníka u mistra Jos. echa v Bystici n. Pern. Po vyuení 

byl zamstnán u fy. Bartelmus – Donát v Brn. Po svtové válce se seznámil s Ant. 

Štouraem, domkáem z Pivonic, který se vrátil z ruského zajetí a propagoval myšlenku 

socialismu. Získal ho do komunistické strany a tak r. 1925 vstupuje do ní a byl jedním ze 

zakládajících len KS V r 1929 zvolen lenem krajského výboru KS a vedl adu akcí 

za zlepšení životní úrovn nezamstnaných. Byl nkolikrát zaten a vyšetován. 

V r 1939 pi rozpuštní KS byl lenem ilegálního okresního výboru KS a rozširoval 

illeg. Komunistické letáky. V r. 1940 byl zaten a po 1 roním vznní odsouzen na 6 let 

do káznice pro pípravu velezrady. V r. 1941 pevezen na pevnost Stein na Dunaji, kde byl 

vznn 3 ½ roku. 

Když v dubnu 1945 blížila se Rudá armáda, vzni za pomoci komunist. dozorc 

zorganizovali vzpouru a tím podailo se mu uprchnout. Po týdenní cest pšky dostal se 

dom do Bystice n. P. 

 

Po kvtnové revoluci 1945 stal se pedsedou revoluního místního národního výboru 

v Bystici n. Pern., pozdji obvodním tajemníkem KS s funkcí kádrového tajemníka. Od 

1. února 1951 vykonává funkci okresního tajemníka u okresního národního výboru 

v Bystici n. P. 

Zápisy v píruním sešit za r. 1949 a 1950 byly ped kulturní komisí peteny, 

prodebatovány, novými pipomínkami doplnny a po schválení komisí do kroniky 

zapsány. 

- 117 -


Návštva 

ministra 

techn. Ing Dr 

Šlechty ve 

vci stavby 

ZOŠ 

8.10.48 

Rozdlení 

bytových 

jednotek 

2.11.48 

Sondy pro 

msts. 

vodovod 

4.11.48 

Sbírka na 

es. Socál. 

pomoc 

Stavba 

druhého 

uitel.domu 

29.12.48 

MNV-žádost 

k presid.republ 

o pijetí est. 

obanství 

Ponvadž zápisy v kronice koní r. 1948 a mnohé události nebyly v tomto roce 

zachyceny, jsou uvedeny dodaten. 

Na své cest naším Horáckem v záí 1948 navštívil Bystici n P. ministr techniky Ing. 

Dr. Šlechta. Místní narodní výbor informoval ho o nedostatcích uovských dílen základní 

odborné školy (ZOŠ). Když shlédl tyto nedostatky a závady v umístní této školy 

(umístny v pízemních nedostaujících místnostech národní školy, v devné díln na 

školním dvoe, tím také velmi trplo vyuování na národní škole hlukem stroj) uznal 

nutnost stavby a pislíbil, že se postará o vybudování ZOŠ. 

Rada MNV schválila rozdlení 10ti bytových jednotek na pozemku odkoupením od pí 

Svobodové, Bratrská ul. p. 103 mezi místní uchazee podle nutnosti staveb jsou to: 

1. Hanuš Ludvík 

2. Nekvasil Alois 

3. Kocián Frant 

4. Sláma Frant. 

 

5. Exel Emil 

6. Kuera Jos. 

7. Kluza Alois 

8. Dank Bohumil 

9. Špaek – Koktavý 

10. Krbušková Marie 

Každý stavebník podepsal prohlášení: Prohlašuji tímto závazn, že v pípad, bude-li mi 

pidlena bytová jednotka pro r. 1949 zaponu ihned v pípravných pracích celou stavbu 

dokoním do 2 let. 

Firma Káš – Brno zaslala nabídku MNV v Bystici n. P. na provedení pokusných sond 

pro mstský vodovod. MNV nabídku pijal a s prací poalo se v I. etap v lese za 

Vojtchovým – v II. etap u Lhoty a v III. Etap u Domanínka. Nikde však nebyl nalezen 

dostatený pramen, aby byl s to, zásobit msto vodou. Sondy byly dobrovolnými 

brigádami oban bystichých zaházeny. 

Dne 2. listpodadu 1948 byla MNV vyslána deputace do Prahy k ministerstvu techniky 2.11.48 

ve vci povolení výjimky pro stavbu uovských dílen ZOŠ (základní odborné školy) ze Deputace ve 

zákazu staveb a bylo jí na rozhodujících místech slíbeno, že dají co nejdíve alespo vci stavby 

prozatímní povolení. 

ZO 

Dvrník eské sociální pomoci Marie Vinklerová, odb. u. podává vyútování 

16.12.48 

výtžku sbírky do poklaniek na hbitov na Vše svaté. 

znárodnní 

Moravskoslezské pily Šumperk sdlují MNV v Bystici, že pila fy Vašina – Modr je 

pily 

zalenna do jejich národního podniku. 

Koncem roku 1948 zapoata stavba druhého uitelského domu v blízkosti jednotky první, 

v témže provedení jako u první. Byty však byly obsazeny ženatými úedníky 

 

ONV (okresního národního výboru) lékaem, soudcem, ponvadž nebylo pro n jiných 

vhodných byt. Ob stavby provádl stavitel Stanislav Vašíek z Bystice n. Pern. 

V plenární schuzi místního národního výboru MNV konané 29. prosince 1948 

jednomysln usnesno požádat presidenta Klementa Gottwalda o pijetí estného obanství 

msta Bystice n. Pernšt. 

30.12.48 

Presidium ministerstva techniky – zmocnnec pro plánování ve stavebnictví – posílá povolení 

pípis MNV v nmž sdluje, že stavba uovských dílen Základního odbroné školy ZOŠ stavby dílen 

dle j. 6886ZV pres. 48 ze dne 16. prosince 1948 obdržela povolení vyjimky ze zákazu ZOŠ 

staveb. 

- 118 -

30.12.48 

Vypracov. 

projektu 

msts. 

vodovodu 

31.12.48 

Splnní 

dvouletého 

plánu 

1.1.49 

nástup 

5.LP 

1.1.49 

Zízení sídla 

okresu 

v Bystici n.P. 


Místní národní výbor se usnesl, aby vypracováním projektu mstského vodovodu dle 

nabídky eskoslovenských stavebních závod v Brn byly poveny SSZ za obnos 

230.000Ks. 

Dne 31. prosince 1948 úspšn dokonen byl dvouletý plán vypracováný 

Gottwaldovou vládou. Poprve v djinách našeho lidu zaalo se rozvíjet hospodáství 

republiky podle celostátního plánu. Plnním tohoto plánu podailo se pozvednout 

zemdlskou výrobu na pedválenou úrove a prmyslovou výrobu, která byla válkou a 

okupací spustošena, pedit o 10 % výroby pedválené. 

Touto skuteností byly potvrzeny pednosti plánovaného hospodáství nad 

kapitalistickým. Dlnická tída zvládla úkoly obnovy a tím ukázala, že dovede lépe 

hospodait než kapitalisté. (Dle novinových zpráv) 

 

1949 

Úspšné splnní dvouletého plánu zajistlo dobrý nástup k ptiletce zahájené 1. lednem 

1949, jejímž hlavním cílemje zvýšit zemdlskou a prmyslovou výrobu a pebudovat náš 

prmysl tak, aby odpovídal potebám a zájmm našeho lidu. Ptiletku, vypracovanou KS 

(Komunistickou stranou eskoslovenskou) podle pokyn presidenta Klementa Gottwalda, 

nastupuje dlnictvo s hudbou a písní na rtech. Dlnictvo je si vdomo, že nastupuje cestu 

k další met v djinách lidstva – k socialismu a tím ke šastnjsímu životu a blahobytu. 

Po únorovém vítzství r. 1948 pracujícího lidu mst a venkova za vedení KS nad 

buržoasn – kapitalistickou reakcí rozhodla nová vláda obrozené národní fronty zútovat 

se stávajím reakním zízením vládním a vložit vládu do rukou pracujícího lidu. 

Buržoasn centralistický státní systém byl odstrann a celé územní republiky rozdleno 

na menší samostatné celky tzv. kraje. 

A tak od 1. ledna 1949 vešlo v platnost usnesení vlády, jímž republika rozdlena na 19 

kraj. Tím zmizely hranice zemí a nastaly podstatné zmny v hranicích dosavadních 

okres. 

Této píležitosti využil tajemník okresního akního výboru národní fronty (OAV NF) 

v bývalém okrese novomstském Vladimír Dvoáek z Bystice n. P., aby vymanil náš 

soudní okres z podruí okresu novomstského, který se vždy macenášsky stavl se 

k požadavkm našeho okresu. Domluvil se s vlivnými osobnostmi soudního okresu 

žárského, které s deputací místního národ. Výboru 

 

v Bystici n. Pern. Adolfem Kuerou a Annou Pálkovou zajeli do Prahy k ministerstvu 

vnira, pedložili mu hotové plány a dosáhli toho, že sídla nových okres byla zízena 

v Bystici n. Pern. a mst Žáe. Obce soudního okresu novomstského rozdleny mezi 

nov zízené zmínné okesy. K okresu bystickému pivtleny ješt ásti okresu 

boskovického ( Roveín, Olešnice s okolními obcemi) a tišnovského ( Nedvdice s obcemi 

Chlébské, Skorotice a ernvír). Náš okres je zaazen do kraje Brnnského. 

Okres spravuje okresní národní výbor. Pedsedou jeho jmenován ministerstvem vnitra 

Josef Doiáš, uitel ve Snžném (díve Nmeckém) rodák bystický. Ustavující slavnostní 

schze ONV zahájena byla dne 1. února 1949 v místní sokolovn. Zastnili se jí zástupci 

kraje, pedsedové místních národních výbor všech obcí okresu, zástupci úad a 

masových organisací. Pvecký odbor Sokola zazpíval státní hymnu a hymnu Sovtského 

svazu. 

Po zahájení schze pedsedou ONV Jos. Dobiášem skládají lenové ONV slib vrnosti 

SR do rukou pedsedových a dostávají jmenovací dekrety krajskéh národního výboru 

(KNV) v Brn. Rozdlení referát lenm ONV. 

1. Dobiáš Josef z Bystice n. P. pedseda – obecné vci vnitní 

- 119 -


Autobusová 

doiprava 

27.1.49 

Resignace 

pedsedy 

MNV 

28.3.49 

Zízení 

družst. 

prádelny 

2. Koukal R. z Nedvdice, místopeds – obor plánovací, hospodás. 

3. Štoura Miloslav ze Štpánova – referát bezpenostní 

4. Záviský Frant. u. z Víru – referát školský a finanní 

5. Tomšík J. z Dol. Rožínky – referát práce sociální pée, zdravot. 

6. Škorpík Frant.-z Rožné n. P. – referát zemdlský 

7. Novotný R. z Olejnice – obchod, výživa, cenový 

8. Vašíek Stanislav z Bystice n. P. – referát technický 

V dalším prbhu schze nastínil pedseda Jos. Dobiáš velmi podrobn úkoly, které okres 

v budoucnu ekají. Schze zakonena písní práce. 

Úadovny ONV pro nedostatek místností umístny jsou v budov bývalé okresní 

záložny p. 57., která 

 

pesídlila do mstské spoitelny s níž splynula pod názvem „okresní záložna a spoitelna“ – 

dále v místnostech národní školy díví na námstí p.60 (4 tídy této školy umístny 

v budov mšanské školy) potom v hotelu „Velen“ v pokojích pro cestující 

v Hospodáském družstv – u Augustina Slezáka p. 55, v dom Bohumila ížka p. 54, 

v Hospodáské škole a ve vile Josefa Vašice p 419. 

Zízením sídla okresu v Bystici n. P. bylo nutno rozšíiti autobusovou sí pro styk 

obanstva s okresním úadem. Soukromá autobusová a nákladní doprava byla zrušena a 

pevzaly ji eskoslovenské státní dráhy SAD. Autobusové linky jsou v provozu: 

1. Bystice n/P – Daleín – Jimramov 

2. Bystice n/P – Štpánov – Vír – Ubušínek 

3. Bystice n/P – Zlatkov – Rožná – Dol. Rožínka – Moravec – Pikárec 

4. Bystice n/P – Vír – Olešnice – Trpín 

Všechny autobusy mají spojení 2x denn, dojíždjí až na nádraží ke každému vlaku a 

zpt. 

Nakladní doprava SAD má stanovišt a správkárnu u J. Peínky, bývalého 

autodopravce v Koželužské ulici, p. 155. 

Ve schzi MNV v listopadu 1948 podal pedseda MNV Frant. Zmrzlý resignaci na 

lenství a pedsednictví z dvod zdravotních. Na žádost len rady uvolil se setrvat v této 

funkci do nového roku. Pedsedou MNV byl od ervence 1947 a lenem od 1945. 

Po resignaci pedsedy Frant. Zmrzelého byl zvolen plenem MNV pedsedou Josef 

Pešina z Bystice n/P. 

 

V nkterých místech okresu bystíckého zakládány pomocí subvencí družstevní 

prádelny. Naléhavá poteba zízení prádelny pocoovala se i v Bystici n/P. V elo této 

akce postavila se obtavá Milada Šindeláová, cho zubního technika v Bystici n/P. 

Svolala schzi žen a vyložila jim úel této schze. Pihlásilo se 39 lenek se 100 K podíly 

a utvoeno prádelní družstvo. Toto prostednictvím zemdlského strojního družstva 

v Bystici N/P utvoeného v r. 1948 zažádalo ministerstvo zemdlství o subvenci. Na 

zízení prádelny zaruila subvenci 170.000.- odboru žen JSZ ( jednotnému svazu eských 

zemdlc) 20.000 a MNV 20.000.- 

Poslední dv instituce se subvence vzdaly ve prospch prádelny. Subvence nebyla 

poukázána v hotovosti, nýbrž ministerstvo proplácelo úty. 

Prádelna byla upravena z místnosti urtené pro sbr odpadových hmot ve dvoe 

pivovaru p 1. Adaptaci provádl stavitel Stanislav Vašíek z Bystice n/P. Ze subvence 

zakoupeny 2 elektrické praky, odstedivka a potebné nádoby. Voda do prádelny je 

vedena z kašny na námstí potrubním vedeným Musilovou ulikou pes dvr soudní 

budovy a dvr pivovaru. 

- 120 -


29.3.49 

Ustavení 

okres.spoku 

SK 

1.5.49 

Oslava 

1.máje 

svátku práce 

Prádelna byla uvedena v provoz 28. bezna 1949. Akoliv pedbžná akce pi zakládání 

mla dosti pekážek, pihlásilo se hodn len, takže ke konci r. 1949 mlo družstvo již 

145 len. 

Družstevní prádelny, bez kterých si dnes nelze vesnici pedstavit jsou velkým 

pomocníkem ženám. Jsou názorným píkladem družstevní svépomoci pro tisíce žen a 

pisply tak znanou mrou k socialisaci venkova. 

Podle nových stanov okresních spolk eskoslovenského erveného kíže SK byl 

v každém okresním mst utvoen okresní spolek a zízena okresní úadovna SK. 

 

K utvoení okresního spolku SK v Bystici n/P a ke zvolení jeho pedsednictva 

došlo dne 19. bezna 1949. Pedsedou zvolen Mudr. Ant. Kunc z dolní Rožínky a 

místopedsedou šef zdravotní služby ONV v Bystici n/P Mudr. Frant. Štpánek. 

Vedoucí okresní úadovny SK zvolena na krajské porad v Brn dne 19. bezna 

1949 Dana Padalíková, úednice eské sociální pomoci v Novém Mst na Mor. 

Po jejím provdání jmenován tajemníkem úadovny Stanislav ížek z Nedvdice od 1. 

prosince 1949 a úednicí Augustina Vondráková z Bystice nad Pernštejnem. Od 7. 12. 

1949. 

Okresní spolek SK jako všechny masové organizace má stanoven 5 LP. Podle nho 

má získat do konce 5LP na 200 nových len, vyškolit 200 samaritán a dobrovolných 

sester, vyškolit 100 žák v samarictví a 20 instruktor pro zdravotní výchovu mládeže, 

získat co nejvtší poet dobrovolných dárc krve, rozšíit sí místních skupin SK vedle 

stávajích v Bystici n/P, Dolní Rožince, Nedvdici a Olejnici – ješt ve Víru, Strážku, 

Daleín a Špánov. 

Poet len SK na okrese v r. 1949 byl 1293 z nichž 1072 pispívajícíhc a 221 

inných (samaritán 177 a 44 funkcioná) 

Na okrese jsou 2 záchranné stanice a to v Bystici s 2 sanitními auty a v Olešnici s 1 

sanit. autem. Poet pevoz bystické stanice byl 548 pípad, pijato za pevozy 176 375 

K pi 27 846 ujetých kilometrech . 

Sociáln slabým a pestárlým v potu 29 poskytnuty pravidelné msíní podpory ve 

výši 27 600 K. 

Porovnáme-li innost SK v nynjší dob s dobou kapitalismu poznáváme jak naše 

lidov demokratické zaízení zvyšuje neustále pi o zdraví obyvatelstva. 

 

Dne 1. kvtna 1949 slaven byl v Bystici n/P svátek práce – svátek všeho pracujícího 

lidu v mítku nebývalém. Z celého okresu bystického dostavil se pracující lid, lidové 

milice, sbor národní bezpenosti SNB, spolky s prapory, masové organizace se 

standartami, veejné korporace, zástupci úadu, školní mládež a nkolik hudebních kapel. 

Tisícihlavý malebný prvod zakonený 20 alegorickýmni vozy vyšel z dálnice u 

Vašinových po Starém mst pes celé námstí a ve spoádaných útvarech stanul ped 

tribunou u mstské radnice slavnostn vydekorované s podobiznou presidenta Klementa 

Gottwalda a generalisima Stalina (viz album) 

Z tribuny zástupci pracujícího lidu promluvili o významu 1. máje – svátku pracujícího 

lidu, pipomnli pítomným rozdíl 1. máje v minulosti, kdy dlník marn se dovolával u 

vládnoucí tídy kapitalistické za splnní svých oprávnných požadavk a pítomností, kdy 

pracující stal se pánem na svém pracovišti a nemusí již manifestovat za práva na práci, na 

chléb, za svobodu. S tribuny ozvaly se projevy vdnosti a oddanosti bratrskému 

Sovtskému svazu, jehož hrdinná armáda osvobodila naší zem, abychom si mohli 

vybudovat nový šastnjší život. Bez Sovtského svazu nebylo by u nás 1. máje. Slavnost 

zakonena státní a sovtskou hymnou. 

- 121 -


3.5.49 

Stavba 

uovs.dílen 

ZOŠ 

5.5.49 

Plánované 

stavby na 

r.1950 

15.5.49 

Státní 

traktorová 

stanice 

26.5.49 

President 

Klement 

Gottwald – 

estným 

obanem 

Na základ povolení výjimky ze zákazu staveb jež obdržel MNN od presidia 

ministerstva techniky dne 16.12.1948, pekroil MNN v msíci kvtnu 1949 ke stavb 

dílen ZOŠ v Bystici n/P. Podle ideového plánu provedl detailní plán uovských dílen 

architekt Ing. Tymich z Brna. Úet za projekt inil 113 00 K. Zaalo se stavt etapov. 

V I. etap mají se postavit uovské dílny, v II. etap v r. 1951 píslušenství k dílnám. 

 

Rozpoet na I. etapu inní 4 322 000 K- na II. etapu 2 205 930 K. Stavbu proplácí 

MNN z prostedk státních. Stavba dílen je na pozemku parc. 817/1, která byla získána 

koupí od státního statku v Domanínku, pod uitelským domem. Stavbu provádly 

eskoslovenské stavební závody – SSZ Brno, závod pro pozemní stavby (staveb. spáva 

Kuím) a I. etapa dokonena byla v ervnu 1950. 

Stavebního materiálu (cihel, kamene, písku, cementu) bylo použito z materiálu 

navezeného na stavbu národní školy, jejíž stavba byla zapotena (položeny základy) ale na 

základ zákazu staveb perušena a nedokonena. 

ZOŠ ješt v ervnu pesthovala stroje do nových dílen a poalo se tam vyuovati. Jsou 

to dílny devaské a kovodlná. Z ásti dílny koláské byly prozatím upraveny 3 uebny, ze 

skladišt editelna a sborovna. 

Uové této školy rekrutují se z celého Brnnského kraje a z ásti kraje Jihlavského. 

ZOŠ má 3 roníky podle 3 leté uební doby. Do I. a II. roníku chodí ue po 4 msíce, do 

III. Roníku 2 msíce, takže celková návštva ZOŠ pro un je 10 msíc. Uové jsou 

ubytováni v Domov mládeže (informace od Jos. Pavelky u. ZOŠ) 

Místní národní výbor v Bystici nad Pernštejnem ve schzi konané 5. kvtna 1949 

zažádal krajský národní výbor-KNV- o zaazení do 5 LP na r. 1950 následující stavby: 

1. Dostavba národní školy 6. Stavbu Domaníns. rybníka 

2. Stavbu uovské školy 7. Stavba admin. Budovy MNN 

3. Stavba vodovodu 8. Stavba hasi. zbrojnice 

4. Stavba kanalizace 9. Retenní nádrž 

5. Stavba bytov. Jednotek 

 

Se vzrstem prmyslové výroby v dob ptiletky, musila nastati podstatná zmna i 

v zemdlství a to ke zvýšení produktivity zemdlské výroby, aby neutrpla životní 

úrove pracujících v prmyslu. Dochází tak k velkým pemnám v zemdlství – vydáním 

zákona o zákládání jednotných zemdlských družtev – JZD. Je to scelování zemdlské 

pdy drobných a stedních rolník ve velké celky a ke spolenému osívání na nich. 

K obdlávání tak velkých parcel nestaí dosavadní prostedky ke zpracování pdy, 

bylo nutno zapojiti do práce stroje – traktory. A tak dochází na vtších místech k zakládání 

státních traktorových stanic. 

V Bystici n/P uvedena státní traktorová stanice v innosti v kvtnu 1949. V zaátku 

mla 4 traktory staršího typu od hospodáského družstva v Bystici n/P a Rožné n/P. 

Parkovišt mla stanice v poátku u hbitovní zdi, pozdji byly pro ni pronajaty klny 

majitel cihelny. Vedoucím státní traktorové stanice – STS – byli Ondra z Tišnova a Jos. 

Dvoák z Bystice n/P. 

Státní traktorová stanice vysílala traktory na pomocné práce nejen zemdlcm 

v Bystici n/P, ale i na požádání jezdila do okolních vesnic. Poet traktor bhem roku 

znan vzrostl. (Informace podal úetní STS Václav Dufek) 

12.5.49 

Výnos jubilejní národní sbírky na SK o velikonocích konané v Bystici n/P inil Výnos sbírky 

6 027 K 

Kancelá presidenta republiky zaslala pípis MNN v Bystici n/P. se sdlením, že 

president Klement Gottwald pijal estné obanství msta Bystice n/P. Stalo se tak na 

- 122 - 

SK


17.7.49 

Objednávka 

školního 

nábytku 

1.9.49 

Zrušení lísk 

na chleb a 

mouku 

žádost MNN ze dne 29. prosince 1948. Obané bystití s radostí pijali tuto zprávu, že se 

jim dostalo té cti zváti nejvyšší hlavu státu svým estným obanem. 

 

Místní národní výbor v Bystici n/P objednal prostednictvím místní školní rady školní 

nábytek pro národ. školu chlapeckou a díví v Bystici n/P. od fy Drukov n.p. Brno, 

Kenová 16 – díve Jaroslav Najman a to: 130 lavic trojí velikosti, 7 dvojlistových tabulí, 9 

stolk a židlí pro uitele, 9 nástnných skínk pro houbu, kídu a hadr za obnos 159 000 

K které MNN pedem poukázal. Dodací lhta byla 1 rok – podle možností pídlu 

materiálu. 

Dnem 1. záí 1949 otevena byla závodní kuchyn ONV v Bystici n/P v bývalé 

hostinské místnosti Ferdinanda Matjky p. 62 na námstí (bývalý hostinec Šlingrv) v níž 

se stravují zamstnanci ONV i z jiných místních úad a škol. Vedoucí kuchyn je Pavla 

1.9.49 

Závodní 

kuchyn 

ONV Kulková, cho Emila Kulky, strojníka družstev. mlékarny v Bystici n/P. 

V msíci záí 1949 zrušen byl lístkový systém v zásobování chlebem, moukou, 

peivem a brambory. Pi tom ceny chleba, mouky zvýšeny nebyly, takže ceny tchto 

výrobk patily u nás k nejnižším cenám chleba a mouky ve svt. Cena 1 kg chleba byla 5 

K, 1 kg mouky hladké 7,50 K, mouky hrubé 13 Ks. 

Toto uvolnní bylo uskutenno zásluhou Sovt. Svazu, který v r. 1949 dodal do naší 

republice velké množství chlebového obilí ( pšenice a žita). Tmito dodávkami jakož i 

výkupem z domácích zdroj nashromáždila vláda velké fondy, které pi normální spoteb 

inily lístkový systém zbytenýcm. Rovnž zrušen lístkový systém na brambory a tyto 

mohly býti nakupovány voln. 

 

11.9.49 

K líšeské slavnosti poádané na poest V. manifestaní oslav práce dne 11. záí 1949 

Líšeská 

uspoádal naš brnnský kraj štafetový bh s pozdravnými adresami do Gottwaldova údolí 

slavnost 

v Líšni. Štafety startovaly na 5 okrajových bodech kraje brnns. a probhly všemi 

okresními msty. Štafeta našeho okresu startovala v Daleín v 8 hod. a probhla Bysticí 

špalírem žactva a obanstva v 8:40 hod. Organisaci pevzal krajský výbor Sokola za 

spoluúasti všech složek národní fronty. 

Dle pípisu ONV v Bystici n/P. byl reorganizován místní národní výbor – MNV – 

v Bystici n/P. Odvolán byl pedseda Josef Pešina, místopedseda Ladislav Kožíšek, 

lenové Ladislav Jelínek a Anna Pálková. Novým pedsedou MNV zvolen plenem 

Vladimír Dvoáek, kádrový tajemník okresního sekretariátu KS. 

Místní márodní výbor odprodal obecní hlavatiska na Vyhlídce (Díve Skipec) 

22.9.49 

Reorganizace 

MNV 

14.10.49 

Odprodej 

majitelm pilehlých domk 1 m 2 po 5 Ks na zahrádky. 

hlavatisek 4.11.49 

Výnos dušikové sbírky na hbitov v r. 1949 na eskou sociální pomoc inil 9 065 

Dušiková 

Ks. 

sbírka 

Úrazové Místní národní výbor uzavel u sl. pojišovny hromadné úrazové pojištní 35 len 

pojištní hasiského sboru v Bystici n/P. a 16 len ve Dvoištích na 80 000 pro pípad úmrtí a 

Hasiského 320 000 pro pípad trvalé invalidity. 

sboru K rychlejší doprav stavebního materiálu na stavbu vodní pahrady ve Víru postavena 

od bystického nádraží lanová dráha smrem na Bratrušín, Dvoišt k Víru. U lesa 

Lanová ,,Ochoze,, postaveno skladišt, k nmuž od nádraží položena byla vleka. 

dráha 

 

k pehrad Dne 25. listopadu 1949 uzavel MNV v Bystici smlouvu o postavení lanové dráhy na 

Vír pozemcích katastru bystického s eskoslovens. stavebními závody – SSZ – závod BN 

551 pro inženýrské stavby v Brn, které stavbu lanové dráhy provádly. 

Jinak dopravuje se stavební materiál nákladními auty z nádraží po silnici pes msto 

Bystici n/P. Ponvadž tím provoz na této silnici byl petížen a na mnohých místech 

v zatákách silnice ve mst i nebezpený, správa státních silnic rozšíila silnici od nádraží 

- 123 -


Úprava 

silnice 

k pehrad 

Vír 

100 let 

okr.soudu v 

Bystici Obanské 

satky – 

zákon 

23.12.49 

Dar MNV 

na strom 

republiky 

Úprava 

námstí 

23.12.49 

Rozšíení 

místn. 

rozhlasu 

až k vile Jos. Vašice. Odtud vystavla odboku silnice petínající silnici k Vchnovu, dále 

k Domovu u, podél rodiných domk pod Horou a na Starém mst u domu Ant. Zicha 

p. 226 pipojuje se na pvodní silnici. Od Domova u bylo nutno pes íku Bystiku 

postavit dva mosty a íku regulovat. 

Další úsek staré silnice až k dálnici u jatek bylo nutno rozšíit. Správa státních silnic 

vykoupila domky po levé stran silnice, které tomuto projektu pekážely. Jsou to dm 

Aloise Kaše p. 222, Ant. Bílka p. 219 Silvestra Šperlinga p. 218 a domek stavitele 

Rudolfa Dvoáka p. 405 u jatek. Kaša, Bílek a Šperling dostali stavební místo v horní 

ásti zahrady statku Vašina – Madr, obhospodaovaném sl. státními statky a stavební 

práce zapoaly na podzim 1950. 

Okresní soud v Bystici n/P. oslavil v msíci prosinci 1949 100 leté trvání tohoto 

soudu. 

Výnosem ministerstva vnitra zákon .268/49 Sb. uzákonny obanské satky 

s platností od 1. ledna 1950 Matriky povedou MNV prostednictvím zvolených matriká a 

jejich zástupc. Obanské satky uzavírají pedsedové místních národ. výbor nebo jejich 

zástupci. 

 

Zákon stanoví sídla matriních úad a jejich obvody. Matriní úad Bystice nad 

Pernštejnem má tyto obce: Bystice n. Pern. – Bratrušín – Domanínek – Domanin – 

Ždánice – Karasín – Pivonice – Lesoovice – Vchnov. 

Pro zvolené matrikáe a jejich zástupce naízeno školení, které se provedlo v msíci 

prosinci 1949 v Bystici n/P. pro všechny matrikáe okresu bystického. 

Místní národní výbory – MNV – mly se postarat o vyhovující místnost a její dstojné 

vybavení do 1. ledna 1950. MNV ve schzi konané dne 9. prosince 1949 zvolil matrikáem 

obecního zamstnance Jana Kurfürsta a jeho zástupcem obecního strážníka Antonína Fišu. 

Nevšední péí místního národ. výboru a jeho matrikáe vybavena byla obadní sí 

pepychov nákladem 250.000 Ks. Obadní sí je v mstské radnici p. 1 v starobylé 

místnosti se znakem msta Bystice na strop vymalováném. 

První obanský satek konal se 7. února 1950. Ženichem byl Ludvík Šikula píslušník 

SNB a nevstou Marie Skalníková ze Ždánic. Jako svatební dar dostali novomanželé od 

MNV hodiny v cen 2900 Ks. Tento satek uzavel pedseda MNV Vladimír Dvoáek. 

Zavedením obanského satku vychází vláda vstíc pracujícímu lidu tím, že bezplatným 

úkonem ulehí jim finann a zavádí pi satku obanskou rovnost. (Informace poskytl 

matriká Jan Kurfürst ) 

Ve schzi MNV dne 23. prosince 1949 jednomysln schválen návrh pedsedy Vladimíra 

Dvoáka, aby MNV pispl na vánoní strom republiky obnosem 10 000 ve prospch 

sociální pée. 

V téže schzi pijal MNV nabídku arch. Ing. Bendy na mické práce pro architektonickou 

úpravu 

 

námstí za 13 185 Ks. Tato práce má býti podkladem pro detailní projekt k úprav 

námstí Ing. Vrtla z Brna, který mu byl zadán za 13 000 Ks. Za tím úelem naídil 

poízení fotografií všech dom na námstí. 

Aby místní národ. výbor vyhovl požadavkm oban o rozšíení místního rozhlasu na 

obvod msta, zakoupil u Elektry n. p. Brno 15 reproduktor za 66 315 Ks a dal provésti 

jejich instalaci. 

Svaz eskosloven. – sovtského pátelství 

S vdností vzpomínají obané bystití památného 9. kvtna 1945, kdy na námstí 

dlouho do noci ekali a s hudbou a jásotem vítali první tanky a nákladní auta s vítznou 

- 124 -


Rudou armádou naší osvoboditelkou, pronásledující prchající zbytky nmecké armády. 

Nemén radostn vítali pozdji 11. kvtna pibylé oddíly Rudoarmjc, kteí zstali u nás 

pes 2 msíce posádkou. 

Dosud žijí v pamti dosplých i dtí pátelské chvíle mezi rudoarmjci, ubytovanými tém 

v každém dom s našim lidem. V krátkém jejich pobytu mezi námi snažili se obané 

zpíjemnit jejich pobyt u nás a tak se odvdit za jejich obti. Rudoarmjci odjeli – 

vdnost a pátelství vzstalo. To pátelství navázané za jejich pobytu odchodem 

neutuchlo, bylo ješt utuženo založením Svazu eskoslovensko – sovtského pátelství – 

SSP – do nhož se pihlásilo 150 len a bhem doby vzrstalo a koncem r. 1949 dosáhlo 

potu 350 len. 

Úkolem svazu s. – sovts. pátelství je sbližovat dva bratrské národy slovanské, 

seznamovat náš lid 

 

pednáškami, filmy, zájezdy o velkém pokroku ve výstavb Sovts. svazu po velké íjnové 

socialistické revoluci ve všech oborech lidského snažení a jejich pednosti a klady penášet 

do pomr našich, aby pomohl budovat socialismus po vzoru sovtském u nás. 

Svaz SSP vzal si také za úkol nauit dosplé zaátkm ruštiny (dti uí se povinn ve 

škole) nebo znalost ei je to nejlepší pouto pátelství. A tak zaátkem r. 1950 poádaly se 

kursy ruštiny a to pro: 

1. píslušníky SNB – kroužek vedla odb. u. Jarm. Adamová 

2. pro uitelstvo – vedl prof. sted. šk. Posádka 

Kursy byly 3 msíní – týdn 2 hodiny. V kursech bude se pokraovat píštím rokem pro 

ostátní zájemce. (Informace podal Vlad. Augustin, tajem. SSP) 

(barevná kresba obznaku SM) 

eskoslovenský svaz mládeže 

Po kvtnových revoluních dnech r. 1945 nastávají zmny v organisaci naší mládeže. 

Ve mstech a vesnicích zakládá se jednotná organisace mládeže eskoslovenské 

republiky, která je souástí národní fronty pod názvem Svaz eské mládeže – který pozdji 

slouen s mládeží slovenskou v eskoslovenský svaz mládeže – SM – 

SM spojuje bez rozdílu náboženského vyznání mládež všech vrstev pracujících, mladé 

dlníky, rolníky a pracující inteligenci od 15 – 26 let. 

 

Hlavním úkolem eskoslovenské mládeže je: 

1. vychovávat mládež k oddanosti lidov demokratické republice a jejímu presidentu 

2. k lásce k velikému osvoboditelskému Sovts. svazu 

3. v duchu pokrokových ideí našich národních djin, naší národní a demokratické revoluce 

4. k socialistické pracovní morálce 

5. charakterov pevné a mravn isté mladé lidi 

6. peovat ve spolupráci s jednotnou organisací Sokol o upevnní tlesné a branné 

zdatnosti mládeže 

Základní organisace SM se nazývá závodní – školní – místní skupina. Závodní je na 

závodech, školní sdružuje školní mládež – místní jsou ostatní lenové. Každá skupina má 

svj výbor. V rámci hranic politického okresu volí se na okresní konferenci okresní výbor 

a v rámci hranic kraj – krajský výbor. SM v Bystici n. P. byla založena v r . 1945. 

Ponvadž v zápisech kroniky v r. 1945 i pozdji není zmínky o SM, iní se tak 

dodaten. 

innost místní skupiny SM v Bystici n. Pern. Tém každých 14 dn koná lenské 

schze a na nich uruje pracovní program. lenové svazu rozdlení jsou do kroužk. Jsou 

to kroužky 

- 125 -


1. sportovní: odbíjená – kopaná – šachy – stolní tenis 

2. kulturní: rozdleny na : pvecký – nacviuje svazác. písn, recitaní 

3. politický: pi každé lenské schzi podává polit. referát 

4. tenáský 

lenové svazu úastní se rzných kurs – kursu traktorist – kursu ruštiny. Rozdlují se na 

pracovní ety na výpomoc prací polních a lesních: Jsou to : 

1. pohotovostní eta s ½ denní pracovní možností k nasazení ke všem nárazovým pracím 

v zemdlství, 

 

2. z mladých zemdlc tvoí se pracovní skupiny pro podzimní práce 

3. pohotovostní eta proti nebezpeí rozšíení mandelinky bramborové 

4. eta na sázení lesních stromk 

SM vytváí a vede na školách I. a II. stupn dtskou pionýrskou organisaci a je aktivní na 

národní škole chlapecké v Bystici n. P. s 42 leny – na díví škole s 31 leny a na stední 

škole se 117 leny. Do konce školního roku 1951 složí všichni slib. 

Pionýrská organisace vychovává v dtech dobrý, upímný vzájemný pomr, vede je k úct 

a lásce k rodim, uitelm a všem pracujícím lidem, k estnému jednání, aby byli svým 

chováním a prací píkladem ostatním dtem, uí je znát a milovat našeho osvoboditele 

Sovtský svaz, vytváet bratrské vztahy k pokrokovým lidem všech národ, ukazuje vzory 

hrdin naší doby pedevším vzor presid. republiky Klementa Gottwalda. 

A tak z tchto pionýr vyrostou hrdinové práce a budování, všestrann zdatní a uvdomlí 

obané, oddaní lidov demokratické republice – budovatelé socialismu. (Informace od 

okres. tajemníka SM a z protokol) 

Nová škola vesnici – vesnice škole 

Toto heslo stalo se symbolem tsné spolupráce obanstva se školou v naší lidov 

demokratické republice. Obanstvu otevely se dvée do škol – mají právo stanovený 1 den 

v msíci navštívit vyuování, sledovat práci uitelstva v jeho tžkém povolání – sblížit se 

s uitelským sborem ve schzích sdružení rodi a vyslechnout tam jejich rady a pokyny 

ve výchov dtí v rodin a naopak projevit tam své stesky, tužby 

 

a pání tykající se jejich dtí – školák. 

Závody pejímají patronáty nad školami a tím pejímají závazek podporovat školu, aby se 

stala místem radosti. Naopak škola pomáhá závodm sbrem odpadových hmot, léivých 

bylin – obanstvu pi jeho pracích polních a lesních. Je to opravdu – nová škola. 

Co dalo msto stední škole? 

V msíci prosinci 1949 dal MNV nákladem 53.000 Ks zídit od fy Jaromír Špaek 

malíství a natraství v Bystici n. P. ve všech chodbách budovy emailové sokly, ímž na 

trvalo zabezpeí se istý a pkný vzhled školy. 

V témže msíci zakoupil pro stední školu 2 radiopijímae a scházející ampliony do tíd, 

aby se mohl žactvu zajistit spolený poslech rozhlasu. 

Pi vjezdu na hišt u školy poídil schody – mrákotínská žula - v cen 48.000 a místo pro 

skládku uhlí ped budovou vydláždil žulovými kostkami. Penžitou podporu umožnil 

zakoupení zvukového projekního filmu 16 mm. 

Co dala stední škola mstu – závodm v r. 1949. 

Žákovskými brigádami odpracovala pátráním po 

1. mandelince bramborové…………………………....…4824 hod 

2. na polních pracích………….……….………………….346 hod 

3. sázením lesních stromk…….…………………....……853 hod 

Celkem 6 023 hod. 

- 126 -


Kulturní 

innost 1949 

Zmny 

v potu 

obyvatelstva 

1.1.50 

Likvidace 

financ. 

hospoda.obcí 

1.1.50 

Likvidace 

školních rad 

Kanalizace 

msta 

Do závod odevzdala 8209 kg odpadových hmot (papíru, hader, kostí), mimo to množství 

léivých bylin, šípk, bezinek, borvek, kaštan a makovic. 

Do schzí sdružení rodi pipravila každý msíc pouný a zábavný program s promítáním 

filmu. 

Národním školám v Bystici n. P. opatil MNV nový školní nábytek – 130 lavic, 7 

dvoulistových tabulí, 9 stolk se židlemi pro uitele v cen 159.000. 

 

u fy Drukov – Brno – Kenová ul. 

Pro díví školu zakoupil uební pomcky: prvouné znalosti a vlastivdné obrazy a 

pístroje pro pírodovdu. 

V budov chlapecké školy do všech místností dal zavésti elektrické vedení do zdí, ve 

tídách po 4 elektrických svtlech a všechny místností s chodbami nov vymalovat. Do 

školní zahrady koupil tlakovou pumpu. 

Žáci s uitelkami odpracovali pátráním po mandelince 4296 hod. – na krátkodobých 

brigádách 1824 hod, odevzdali 9722 kg odpadových hmot, sebrali 625 kg léivých bylin, 

83 kg makovic, 148 kg šípk, 130 kg bezinek, 47 kg borvek a 74 kg pecek a tím našemu 

prmyslu zachránili velké hodnoty a státní pokladn cenné valuty. 

(Informace od editelství škol) 

Lidová osvtová škola v Bystici n. P. poádala pro veejnost v r. 1949 20 velmi pouných 

pednášek v budov stední školy, které byly provázeny pípadnými filmy. 

Dramatic. odbor Sokola sehrál divadelní hry: Bejvávalo, Zvona a Prodané peníze. 

Oblastní divadlo z Brna: Mraky na nebesích, arodj a Uzel. Pvecky odbor Sokola 

uspoádal koncert na oslavu narozenin Bedicha Smetany. ONV uspoádal oslavu naroz. 

prezidenta Klementa Gottwalda, oslavu 70 tých narozenin generalisima J. V. Stalina. 

V r. 1949 narodilo se v Bystici n. P. 32 dtí. Zemelo 28 lidí – 7 muž a 21 žen. Nejstarší 

zemelé osoby byly: 

Homolková Aloisie z Bystice n. P. .p. 414 stáí 82 r. 7 ms. 

Halva Tomáš z Bystice n. P. .p. 163 stáí 82 r. 6 ms. 

Koktavá Frant. z Bystice n. P. .p. 26 stáí 82 r. 5 ms. 

Madrová Frant. z Bystice n. P. .p. 116 stáí 82 r. 6 ms. 

Satk toho roku uzaveno 13 

 

1950 

Po únorovém vítzství 1948 pracujícího lidu dostala se moc do jejich rukou. Správu mst a 

vesnic ídí místní národní výbory – okresní národ. výbory a krajské nár. výbory. Tyto 

výbory staly se pímo orgány státní moci a v dsledku toho obecní, okresní a krajské 

finanní hospodáství stalo se hospodaením státním. Od 1. ledna 1950 pevzal finanní 

hospodáství stát a toho dne veškerou finanní hotovost obcí a úad pevzala pokladna 

státní. 

Veškerá innost MNV stala se souástí celostátního plánování a to jak v plánování 

hmotném i finanním. Pro náš chudý kraj má toto opatení velký význam, protože veškeré 

poteby kraje jsou v rámci plánování hrazeny z prostedk státních. 

Dnem 1. ledna 1950 byly likvidovány místní, újezdní a zemské školní rady a psobnost 

jejich pevzaly místní, okresní a krajské národní výbory. 

Obané budují msto 

V rámci plánování 5 LP ( ptiletého plánu) na r. 1950 bylo poskytnuto mstu 500 000 

Ks na stavbu mstské kanalizace. První etapa provedena na podzim 1949 na Vyhlídce 

- 127 -


Sbor 

dvrník 

lidové 

správy 

1.1.50 

Stavební 

komunální 

podnik 

21.1.50 

Operativní 

plán na r.1951 

(díve Skipec). II. etapa v r. 1950 pokraovala na Starém mst ,,Pod kaštany,, od domu 

p. 180 až ped dm Jos. Rinchenbacha p. 243. 

Na akci 5 M pidlena byla mstu ástka 470 000 a byla rozdlena následovn: 

Komunikace ………………………….… 150 000 na úpravu silnic a cest 

Pozemní práce……………………………. 298 000 

Obnova rybník ………….............................20 000 (rybník v Rácovech) 

 

Práce vodohospodás………………………... 2 000 plán na koupališt 

Na tyto práce vyplaceno bylo 533 000. Plán byl pekroen o 63 000, již si vyžádala 

adaptace kina. 

K snadnjšímu zvládnutí a provedení tžkých úkol, které dnešní doba ukládá 

místnímu národnímu výboru, zapojil MNV dle pracovního plánu do spolupráce širší 

veejnost obce a uložil místnímu aknímu výboru národ. fronty MAV NF, aby utvoil sbor 

dvrník lidové správy a seznam pedložil MNV. Místní akní výbor zvolil 25 lenný 

sbor dvrník z oban, kteí na schzi dne 21. srpna 1950 funkci pijali. Pedseda MNV 

Jos. Havelka promluvil o významu funkce lidového dvrníka, obeznámil je s úkoly jim 

pidlenými, pijal jejich slib a rozdal jim dekrety. 

Úkolem dvrník lidové správy je podporovat MNV na úprav a budování msta a 

okolí, býti prostedníkem mezi obany a MNV, kterému by pednášel svá pání a stížnosti, 

naopak uvdomovali obany o plánech a usneseních MNV. Za krátkou dobu vykonal sbor 

dvrník v ele s pedsedou Jos. Makovským dobrou práci. 

Z Mirošova dovezeno 110 m 3 štrku a vyšrkována cesta k uitelským domm – 

k základní odborné škole a u jatek. Z Víru dovezena dr na vyspravení ulice Rudolfa 

Vaška, u Domova u vykopána nová studna, odklizeny hromady hlíny z vykopávky pi 

adaptaci kina, upraveno pedsálí kina pro okresní knihovnu a upraven sklep pro uskladnní 

uhlí. 

Tato dobrovolná práce obyvatelstva na výstavb msta stala se ctí bystických oban. 

O obtavosti oban svdí poet dobrovolných brigádnických hodin, které na mzdách tím 

dosažené inily 213 000 Ks. Zrodilo se nové aktivní vlastenectví, nový pomr oban 

k svému mstu k socialisaci mst a venkova. (Informace podal MNV a peds. Lidové 

správy Jos. Makovský) 

 

Od 1. ledna 1950 zídil MNV v Bystici n. P. stavební komunální podnik s vkladem 

320.000 z kmenového jmní za prodej cihelny a kamenolomu u mstských jatek. Do 

podniku zaazeni zedníci a tesai. Vedoucím podniku byl jmenován stavitel Jaroslav Huta 

z Nedvdice. Jeho pomocné síly byli: 

J. Ryzí – zednický mistr z Nedvdice 

Hradešínský – tesaský a studnaský mistr z Nedvdice 

Markl Egit – technický zamstnanec z Bystice n. P. 

Polnický Adolf – úetní a pokladní z Bystice n. P. 

MNV pipravil operativní plán ve stavebnictví a akce 5 M na r. 1951 

1. Dokonení stavby ZOŠ 

2. Stavba hasiské zbrojnice 

3. Projekt a stavba administrat. budovy MNV 

4. Stavba 10 ti bytových jednotek 

5. Kanalizace a regulace Bystiky 

6. Vodovod 

7. Obnova rybníka u Vchnova 

8. Vodohospodáská nádrž 

9. Koupališt 

- 128 -


10.2.50 

Motorová 

stík. 

Dvoišt 

1.3.50 

Národní 

sítání lidu 

1.5.50 

Oslava 

svátku práce 

15.5.50 

Vznik JZD 


10. Stavba soudní budovy 

11. Stavba budovy sboru národ. bezpenosti SNB 

12. Adaptace nižší stední školy 

13. Stavba garáže záchranné stanice 

14. Stavba internátu ZOŠ a zimní hospodás. školy 

15. Výdlažba námstí 

MNV v Bystici n. P. zakoupil motorovou stíkaku pro hasiský sbor ve Dvoištích od fy 

Sigmund – Vysoké Mýto za 110.000 Ks. 

 

Podle vládního naízení ze dne 18. íjna 1949, . 224 Sb. konalo se na celém území 

eskoslov. republiky dne 1. bezna 1950 a ve dnech následujících tetí sítání lidu, s nímž 

byl spojen soupis dom a byt, soupis zemdls. závod, prmyslových a živnostenských 

závod, soupis hospodás. zvíectva, ovocných strom, veškerých stroj, výmra pdy a 

její osevní plochy. 

Pro svj velký význam pro jednotný hospodáský plán eskoslov. republiky byla celá akce 

nazvána národním sítáním. Výsledky národního sítání pro Bystici budou zapsány do 

kroniky až vyjde katalog státního úadu statistického v Praze s podrobnými a správnými 

údaji. 

1.kvten – svátek pracujícího lidu 

Imposantním dojmem psobila oslava 1. kvtna 1950 – oslava svátku práce – svátku 

pracujícího lidu v našem mst Bystici n/P. Tento den byl dostaveníkem pracujícího lidu 

z celého okresu. Všechny korporace, masové organisace s prapory a standartami, školní 

mládež s hesly, 42 alegorických voz, nkolik kapel tvoilo malebný prvod ítající pes 

8000 úastník, který za jásotu obecenstva, tvoícího špalír, ubíral se z dálnice u 

Domanínka smrem ke kaplice na námstí, které úpln zaplnil. Školní mládež v ele 

prvodu nesla standarty s pilehavými hesly: „Pomáháme republice – pstujeme slunenice 

apod. 

Za prvodem jelo 42 alegorických voz s nápisy: Více traktor umožní zdolání úhor – Za 

mír, za vlast, socialismus apod. (viz album) 

Msto tonulo v záplav prapor, vlajek, každý dm na námstí ozdoben guirlandami 

s podobiznami presidenta Klementa Gottwalda a generalisimu Stalina. 

 

Na tribun ped radnicí krásn dekorované zasedli zástupci kraje ONV, MNV, všech 

korporací, masových organisací ve stínu prapor. K tisícihlavému zástupu promluvili 

zástupci tchto organisací, jímž zástup pítomných výkiky a potleskem dával na jevo svj 

souhlas. 

Tato májová manifestace byla ukázkou úspchu pracujících jak v prmyslu tak 

v zemdlství – 42 alegorických voz, které jednotlivé závody a JZD upravily podalo o 

tom nejlepší dkaz. 

Jednotné zemdlské družstvo – JZD 

Po únorovém vítzství 1948 pracujícího lidu mst a venkova nad buržoasn reakními 

silami nastupují dlníci v továrnách a dolech a drobní zemdlci na venkov na dráhu 

socialismu. Továrny a doly pecházejí do rukou dlnictva, zemdlská pda do rukou tch, 

kteí na ní pracují. 

Jsou to památné Durišovy zákony, jimiž vyvlastuje se pda velkostatkám nad 50 ha a 

hierarchii a rozdluje se drobným zemdlcm a bezzemkm. Tak vzrostl poet malých a 

stedních rolník, kteí tvoí 95% všech zemdlských podnikatel. U této nejdležitjší 

ásti zemdlských malovýrobc musila nastati ve výrob zmna, nebo nebylo možné a 

- 129 -


žádoucí aby v našem zemdlství udržovaly se malovýrobní formy, když v prmyslu a 

velkoobchod zvítzilo socialistické velkopodnikání. 

Co by znamenala dlouhá existence zemdlské malovýroby vedle socialistické 

velkovýroby? Že by rozdíl mezi vysokou produktivitou prmyslové výroby a nízkou 

produktivitou zemdlské malovýroby by se stále zvtšoval a že nedostatkem zemdíl 

 

výrobk trpla by i životní úrove pracujících ve mstech. Z toho dvodu byl vydán na 

jae 1949 zákon o jednotných zemdlských družstvech JZD, jejichž význam spoívá 

v tom, že je to jedniná cesta, kterou náš drobný a stední rolník pejde od malovýroby – 

plné diny – k družstevní velkovýrob a tím ke zvýšení produktivity zemdlské výroby. 

V tom smru vychází vláda malým rolníkm sdruženým v JZD všemožn vstíc jednak 

obdláváním pdy stroji, pomáhá jim dodávkami strojených hnojiv, ušlechtilého osiva, 

sadby, plemenného materiálu, poradnickou službou v rostlinné i živoišné výrob, 

nemocenským pojištním pro leny JZD vyšších typu III. a IV. 

Tyto nové formy hospodaení víily hlavami zemdlc ve všech krajích naší republiky a 

tak dochází v nkterých krajích více jinde mén ke tvoení JZD. 

Jednotný svaz eských zemdlc v Bystici n. P. svolal nkolikrát schzi, v níž se 

rokovalo o utvoení JZD. Konen na schzi zemdlc konané dne 15. kvtna 1950 

v hotelu „Velen“ po pednášce Pokorného, zemdls. referenta ONV v Bystici n. P. který 

jasn vylíil dležitost a prospšnost JZD pro zvýšení životní úrovn pracujícího lidu jsou 

mnozí pítomní této akci naklonni. 

Malý a stední rolník, který se dobrovoln rozhodl vstoupit do JZD odevzdá veškerou 

ornou pdu družstvu a ponechá si ½ nejvýše 1 ha z vlastní pdy tzv. „záhumenek„ pro 

vlastní hospodaení, aby si mohl vyživit krávu s teletem, vepe a neomezené množství 

drbeže. Nestaí-li „záhumenek“ na krmivo pro krávu, prasata a drbež, získá si potebné 

množství krmiva jako naturální dchod z družstva podle odpracovaných pracovních 

jednotek. 

Takto získaná pda se scelí, což pedpokládá rozorání mezí a zavádí se spolené osevy na 

velkých 

 

scelených lánech. Má to tu výhodu, že se nemusí pecházet s pole na pole, jako pi 

roztíštných parcelách a možno využíti stroj, což na malých parcelách je nemožné. 

Spolené hospodaení JZD vyžaduje i spolené ustájení dobytka ve spolených kravínech. 

Spolené ustájení krav je v zájmu družstva, nebo ušetí pracovní síly, zvýší se dojivost 

krav, odborné ošetování povede k zlepšení chovu a zvýší životní úrove družstevník. 

Jednotné zemdlské družstvo liší se od národního podniku tím, že pda, stroje, ostatní 

mrtvý i živý inventá družstva, penžní spolený majetek není stáním vlastnictvím, ale 

vlastnictvím družstva t. j. jeho len, že len je spoluvlastníkem, že rozhoduje o správ 

družstva o rozdlení výtžk, který se rozdluje lenm podle vykonané práce lena a 

vypláceném jednak v penzích, jednak v naturáliích. Tedy lenové družstva hospodaí na 

svém a pro sebe. lenové družstva nedlí se o výtžek stejným dílem. V družstvu platí 

zásada, že za málo práce a špatnou práci je také malá odmna. 

len družstva se odmuje podle množství, obtížnosti a kvality každé práce. Proto JZD 

projedná a zavede „pracovní normy“ pro jednotlivé druhy práce – t. j. kolik musí za uritou 

dobu vykonat urené množství práce, stanoví je podle obtížnosti a kvality každé práce a na 

základ toho urí „pracovní jednotky“. Obtížnost a kvalitu práce lena provázejícího secí 

stroj nelze stejn hodnotit jako práci traktoristy pi splnní normy. 

Hodnota pracovní jednotky není stálá, ale závisí na tom, jak lenové v družstvu hospodaí. 

Hospodaí-li dobe, je odmna velká, když špatn je malá. 

Po této schzi dochází ke zvolení pípravného výboru JZD. Zvoleni byli: 

- 130 -


Pedsedou: Juraka Frant. zemd. v Bystici n. P. .p. 368 

Místopeds.: Kos Vojtch, zemd. v Dvoišti .p. 21 

 

lenové: Prosecký Cyril, zemd. v Bystici, .p. 29 

Dobiáš Josef, zemd. v Bystici, . p. 345 

Havlík Josef, zemd. v Bystici, .p. 354 

Svoboda Josef, zemd. v Bystici, .p. 89 

Babáek Ant. dlník v Bystici, .p. 106 

Dvoáková Vlasta, zemd. v Bystici .p. 88 

Havelková Dobromila, v dom. v Bystici .p. 428 

Slezák Václav, zemdl. v Bystici .p. 180 

Pípravný výbor JZD se stal právoplatným pro schválení Ustední radou družstev URD dne 

19. kvtna 1950. 

Zamení pípravného výboru JZD se od poátku jevilo v získávání len z ad zemdlc 

straník cestou dobrovolnosti. Dne 9. íjna 1950 dochází k ustavení a schválení JZD, které 

ítalo 32 len. Tímto dnem nabylo JZD pravoplatnosti a stávající 2 strojní družstva a 

družstvo prádelny odboru žen splynulo s ustaveným JZD. Uvedená družstva byla vyzvána 

k likvidaci a lenové, kteí nehodlají se zapojiti do JZD, aby uinili odhlášky do 14 dn. 

Slouením 2 strojních družstev zvýšil se stav len na 53 a prádelní odbor ítá 142 len. 

Výmra pozemk JZD ke dni 9.10. 1950 inila 100 ha. K tmto bylo pozdji pilenno 15 

ha 7 a pdy církevní bystické fary, ímž se zvýšil stav na 115 ha 7a a JZD v Bystici patí 

do I. typu. Bhem vývoje JZD byly 3 lenské schze. Pi poslední schzi bylo pikroeno 

k jmenování ádného výboru, který se má skládati z 10 len pedstavenstva, 2 len 

náhradník, 5 len dozorí rady s 2 náhradníky. 

Zkušebním kamenem nov založeného JZD v Bystici bylo zdolání žových a 

výmlatových prací. Tyto úkoly byly sveny zemdlské komisi pi MNV, která 

vypracovala pesný plán tchto prací. Podle toho plánu utvoeno 6 žových a výmlatových 

skupin s pesným urením, kde která skupina se má tchto prací zúastnit. Každá skupina 

mla svého vedoucího, který byl zodpov 

 

den za ádný chod tchto prací. Akoliv poasí v dob žní bylo deštivé, podailo se 

zvládnout veškeré práce díve, pi menší námaze, která byla urena strojm. Dochází na 

heslo zemelého krále bot Tomáše Bati: lovku myšlení – strojm dinu. 

Dosažené dobré výsledky pesvdily nemalou ást tch kteí s nedvrou pohlíželi na 

plánování prací jako na nebezpenou novotu a není daleká doba a všichni drobní zemdlci 

vstoupí do JZD. (Informace o vzniku JZD v Bystici podal pedseda Frant. Juraka) 

V r. 1949 bylo na okrese bystickém utvoeno 6 JZD. Dobrá organizace práce zpsobila, že 

pibývalo dalších JZD a družstva pecházela na vyšší typy. Koncem r. 1950 má bystický 

okres 14 JZD. Socialistická práce projevila se pi organisaci prací na stavb spolených 

kravín. Byly to zvlášt ženy, které velmi platn pisply k stavbám kravín 

eskoslovenské státní statky SSS 

Vedle JZD na vesnicích tvoily se s. státní statky z bývalých zbytkových statk po první 

svtové válce. Tak v r. 1949 zalenny do SSS statek Nový dvr – Bystice n. Pern. a 

statek Domanínek. O nco pozdji pidleny k editelství statek Lomnika – Boskovice – 

Pedklášteí a Louka u Olešnice. 

Od 1. ledna 1950 pivtleny k editelství SSS statky a zemdlské usedlosti, které byly 

pod národní správou. Byly to statky: Vašina – Modr v Bystici n/P., Skalský Dvr, Krma 

u Strážku, Vojetín (Caha, Škorpík, Karas), Dolní a Horní Rozsíka, Moravec, Zvole 

- 131 -


istící a 

šlechtitelská 

stanice 

„Oseva“ 

Vepinec 

Drbežárna 

mléka. 

družstva 

(Kohout), Vojtchov (Sova), a Mitrov. Na jae 1950 pesthovalo se editelství a kancelá 

z Domanínka do Bystice n/P. do bývalého statku Vašina – Modr. 

 

Polní práce na Statku Nový dvr obstarávají jednak stálí dlníci (deputátníci), jednak 

brigády. editelství SSS postaralo se o zlepšení bytových podmínek pro deputátníky na 

Lužánkách. Za bývalého majitele statku hrabte Mistrovského a pozdjších držitel byly 

tam byty o jedné místnosti, vlhké, nezdravé, spustlé, semeništ nemocí. Po adaptaci domu 

má každá rodina (celkem 6) kuchy, svtnici s píslušenstvím, v kuchyni vodovod a všude 

elektrické osvtlení. Rovnž upraveny byly byty na Nových dvorech. Pro pracující a 

zamstnance v kancelái je zízena na statku závodní kuchyn. 

Od 1.ledna 1951 je statek Nový dvr vyjmut ze stavu státních statk a je tam zízena 

istící a šlechtitelská stanice ,,Oseva“. Fy Prokop – Pardubice postavila v objektu bývalých 

sýpek istící stanici pro všechny druhy seového obilí s kapacitou 20 q za 1 hodinu. Z 

istícího stroje sype se obilí do moícího aparátu a z nho sype se obilí pímo do pytl. 

isté a umoené obilí dostanou pouze státní statky v oblasti Moravy a jednot. zemd. 

družs. 

Šlechtitelská stanice zabývá se šlechtním brambor, ovsa a žita. Pstují se všechny druhy 

zmínných plodin, kíží se a zkoumají se jednotlivé výnosy. Tato zaízení pispjí k vyšším 

hektarovým výnosm a tím k lepší výživ obyvatelstva. 

V r. 1950 postavil státní statek Nový dvr na svých pozemcích za nádražím smrem 

k Rodkovu velký vepinec – produkní stanici pro chov prasnic a bhoun. Na jedné 

polovin vepince pstují se plemenice v potu kolem 70 – v druhé polovin odrstají 

odstavená selata do váhy 30 kg a poté se posílají do velkovýkrmen (informace podal peds. 

závodní rady zamstnanc Nový dvr – Josef Holba) 

 

Drbežárna 

Do rámce kolektivního hospodaení spadá chov istokrevné drbeže. Tohoto chovu ve 

velkém mítku ujalo se rolnické mlékaství družstva v Bystici n/P. pstováním kuat 

v umlé líhni. Pesto však nestailo uspokojovat poptávku zájemc. 

Na poátku léta 1950 postavilo drbežárnu nákladem 100 000 Ks na velkém pozemku, 

pronajatém od majitele Karla Honzíka v Bystici n/P. t.. vedoucího n.p. Pramen 

v Lipnici, sousedící se zahradou Aloise Obršlíka p. 435 blízko mlékarny. 

Drbežárna má 4 velké uzavené kurníky a velkou výbhovou plochu. Bhem sezóny 

odchová se až 10 000 kuat, nkteré až do stáí 24 týdn pro trh. V zimním období 

vyhívají se kurníky elektinou a teplota dosahuje 20º C. 

Vedle chovu kuat je v drbežárn zaízen chov nosnic u nichž kontroluje se užitkovost a 

ddinost, která náleží dnes k nejdležitjším zvelebovacím akcím pi zušlechování 

hospodáského zvíectva. U slepic nosnic poizují se každodenní zápisy v kontrolních 

sešitech, které upozorní na kusy málo užitkové, kvokavé, nemocné, které se z chovu 

vylouí. 

V bystické drbežárn pstují se 4 uznané istokrevné chovy nosnic: leghornky bílé – 

vlašky koroptví rhode-isl. a wyandotky bílé. Kontrola užitkovosti tchto plemen provádí se 

dvojím zpsobem a to tzv. 

A) chovy - u nichž se kontroluje užitkovost celého osazenstva 

B) chovy - kde kontroluje se užitkovost u každé jednotl. nosnice. Drbežárna tmito 

chovy zvyšuje a zlepšuje stav nosnic ve svém obvodu a samozejm zvyšuje výrobu vajec 

dodavatelm a tím zvyšuje výživu lidu. 

Umlou líhe kuat má mlékas. družstvo v Rovném u p. Šípka, ponvadž v mlékárn 

nemá pro ni místo. (informace podal Stanislav Šír, vedoucí obvod. sbrny vajec). 

 

- 132 -


20.5.50 

Reorganizace 

ONV 

6.6.50 

Rozpoet 

na r.1950 

20.6.50 

Reorganizace 

MNV v 

Bystici 

Znárodnní 

obchod a 

živností 


Dne 20. kvtna 1950 nastala zmna v pedsednictvu ONV v Bystici n/P. Pedsedou 

ONV byl jmenován ministerstvem vnitra Frant. Kubík, úetní závodu Vlnap ve Víru a 

místopedsedou dosavadní pedseda Jos. Dobiáš. Zemdls. referát pejímá Pokorný z Dol. 

Bobrové, školský pidlen k referátu bezpenostnímu Milosl. Štouraovi ze Štpánova, 

zdravotní referát pidlen Josef Zakopalové z Bystice n/P., referát sociální pejímá 

Václav Sedlický z Bohuova, zásobovací Boh. Suchý z ernvíru. 

MNV schválil jednomysln pedbžný rozpoet na r. 1950 osobních, vcných a 

správních výloh v obnose 1, 841.300 K. Píjem byl rozpoten na 1,258.700 Ks, jeví se 

schodek 555.000 Ks. 

V msíci ervnu 1950 provedena reorganizace MNV v Bystici n/P jak v pedsednictvu 

i lenstvu. Reorganisaci provedlo plenum MNV. 

Pedsedou zvolen Josef Havelka 

I. místopedsedou Josef Paveka 

II. místopedsedou Adolf Kuera 

Rozdlení referát: 

1. Havelka Jos. všeobecné vci vnitní a refer. plánovací 

2. Pavelka Jos. referát technický (stavební) 

3. Kuera Adolf referát školský, osvtový a teles. výchovy 

4. Láznika Jos. referát bezpenostní 

5. Pšina Jos. referát zemdlský 

6. Hlavinka Benedikt referát finanní 

7. Klejzarová Marie referát bytový, soc. pée a zdravotn. 

8. Navrátil Frant. referát hospodáský 

9. Kos Vojtch referát pro vnitní obchod a výživu 

 

Znárodnní obchod a živností 

V r. 1950 zapojili se ke znárodnní následující obchody a živnosti v Bystici n/P. 

OBCHODY S TEXTILEM: 

Jaroslav Ptáek, Frant. Veselý, Frant. Kolaík a Frant. Krásenský zapojily se do distribuce 

s názvem nár. podnik ,,Tep“. Menší textilní obchody: Leopolda Všianská, Antonín 

Procházka, Julius Flek, Frant. Peínka a Augustin Slezák byly zrušeny. 

OBCHODY SE SMÍŠENÝM ZBOŽÍM: 

Josef Rinchenbach, Ant. Tulis, Milan Bohuovský, Jos. Janovský byly zapojeny do 

výrobního a spotebního družstva ,,Vela“. Fy Josef Prostihovský byla zapojena na volný 

prodej potravinami s názvem n.p. ,,Pramen“. 

Obchody Bedicha umpla, Jaroslava Suchého, Frant. Špiky byly uzaveny. 

EZNICTVÍ A UZENÁSTVÍ: 

Vincence Ptáka, Karla Schwarzera zapojeno do výrobního a spotebního družstva 

,,Vela"; u Anny Vinklerové s názvem „n.p. Masna“. U Jaromíra ermáka zízen volný 

prodej masa a uzenin s názvem „n.p. Masna“ volný prodej. 

Ceny masa a výrobk 

Ceny masa a masových výrobk: na volném trhu: vázaném: 

Hovzí maso pední-zad. 110-140 35-48 

Vepová krkovice 200 52 

Vepový bek 160 45 

Telecí hrudí 170 35 

Telecí ízky 220 62 

Vuty 180 58 

Párky 200 58 

Salám lidový 160 62 

- 133 -


Pemístní 

kina 

„Sokolovo“ 

Šunka 400 -- 

Slanina 300 58 

Sádlo 220 60 

 

HOSTINCE 

Jaromíra ermáka, Jindicha Hlouše, Marie Kuerové byly zapojeny do okresního 

komunálního podniku s názvem ,,Horácké pohostinství“. 

Mezi majitelem hotelu Janem Velenem a okresním národ. výborem v Bystici n/P uzavena 

smlouva, kterou Jan Velen postupuje budovu okres. národ. výboru výmnou za dm 

dvoupatrový v Brn, Kamenomlýnská . 2 a ONV odkupuje inventá hotelu za 

300 000Ks. ONV pak provedl adaptaci hotelu pro úadovny ONV. 

Kino ,,Sokolovo“ které mlo sídlo v sále hotelu Velen bylo pemístno do katolického 

domu (bývalá orlovna) kde po adaptaci této budovy zahájilo svou innost v msíci íjnu 

1950. Katolický dm, v nmž provozoval svou innost tlovýchovnou „Orel“ byl 

majetkem Družstva pro stavbu a udržování orlovny. Po zákonitém slouení 

tlovýchovných spolk s tlocvi. jednotou „Sokol“ byla budova dána ONV pod národní 

správu. MNV z akce 5M adaptoval tuto budovu ástkou 416.000 Ks a pronajal ji státnímu 

filmu pro místní kino. Veškeré vnitní zaízení a cviebné náadí pipadlo pi slouení 

tlovýchovy spolku „Sokol“ v Bystici n/P. 

Pedsálí kina bylo upraveno, pemístna tam byla ze stední školy okresní knihovna 

(díve mstská). Zízením okresu pevzal ONV mstskou knihovnu do své správy a dotuje 

ji ze svého rozpotu. MNV poskytuje místnost, svtlo a otop. 

CUKRÁSTVÍ 

Frant. Zmrzlého zapojeno na volný prodej cukrovinek pod názvem n.p. Pramen. 

PEKASTVÍ 

Milana Bohuovského, Jarosl. Kolbábka, Ant. Vašice a Štourae pevzaly do n.p. 

Stedomoravské mlýny. Pekaství Marie Koukalové bylo zrušeno. 

 

HODINÁSTVÍ 

Elektra n. p. Brno zídilo svoji prodejnu s elektrickými potebami a souástkami, 

radiovými pijímai v závod Karla Macha p. 19, který je vedoucím. V hodináství Jana 

Hansvenela p. 16 zízen n. p. Chronor s prodejem a opravou hodin, zlatých a stíbrných 

pedmt. 

ZLEZÁSTVÍ 

Morice Slezáka znárodnno pod názvem „Kovomat“ v nmž zstal jmenovaný 

zamstnancem. Železáství Richar. Musila zapojeno do n. p. Mototechna se souástkami 

ke strojm a motorm, šicími stroji, bicykly. 

LÉKÁRNA – DROGERIE 

Lékárna Aloise Nekvasila zapojena do n. p. Medika, drogerie Josefa Najmra zapojena pod 

názvem „Chemodroga“ 

OBCHOD KŽEMI 

Vincence Pálky zapojen na n. p. „Zdar“ s prodejem hraek a kožených výrobk a 

v hrakáském krám Ant. Janovského p. 18 zízen n.p. „Bazar“ s prodejem odložených i 

nových vcí. 

OBCHOD OVOCEM A ZELENINOU 

Filipky Procházkové pevzalo výrobní a spotební družs. „Vela“ a je umístn v dom p. 

6. Jiné obchody se zeleninou a ovocem Viktora Krábka – Marie Biovské – Frant. 

Macháka byly zrušeny. 

SKLENÁSTVÍ 

- 134 -


29.7.50 

Okresní 

zdravot. 

stedisko 

12.8.50 

Spolený 

výkup obilí 

Rufolfa Berana p. 4 na námstí zapojeno do n.p. pod názvem „Sklo – porcelán“ 

s prodejem výrobk ze skla a porcelán. Pro zasklívání oken, obraz a broušení skla slouží 

n. p. Sklo – porcelán fy Bureš – Bratrská ul. 

BEDNÁSTVÍ 

Ant. Nahodila zapojeno do bednáského družstva v Brn 

PAPÍRNICTVÍ 

Antonína Eichlera, Frant. Slámy a Richarda Onze zrušeno a zízen n. p. „Narpa“ v dom 

p. 64. 

 

Ve zrušeném obchod Ant. Procházky zízen nár. pod. „Obnova“ se správkárnou bot a 

punoch. 

V bývalém papírnickém obchod Ant. Eichlera zaídila družstevní mlékárna prodejnu a 

KS prodejnu knih, asopis a okresní studovnu marxleninismu. 

Zásobování oban a úad uhlím a devem pevzaly od hospodáského družstva v Bystici 

n. P. n.p. „Uhelné sklady“ 

Hospodáskému družstvu odato hospodaení uhlím, zemdlskými stroji, stavebními 

hmotami a pidleno mu obhospodaování hospodáskými produkty. 

Okresní zdravotní stedisko 

Okresní národ. výbor – ústav národního zdraví v Bystici pronajal od VDP 

(velkodistribuního podniku) v Brn objekt patící díve Vladimíru ížkovi u nádraží za 

úelem zízení Okresního zdravotního stediska. 

Po úelných adaptacích této budovy umístna je tam poboka Okresní národní pojištovny 

v Tišnov se všemi úadovnami i revisním lékaem – zubní ambulatorium s píslušenstvím 

a protituberkulosní poradna. 

V protituberkulosní poradn ordinuje odborný léka pro nemoci plícní každé úterý a pátek 

od 14 – 18 hod. Tam jsou také konány každého ¼ roku poradny protirakovinné. V této 

poradn konají se také vyšetení gynekolog. (pro choroby ženské), otolaryngolog. (pro 

choroby hrtanu), roengenolog, histolog (mikroskopické bádání) a 2 lékai z Masarykova 

radioléebného ústavu (pro zkoumání rakoviny). Poradna provádí všechna odborná 

vyšetení až na roentgenologické vyšetení traktu zažívacího, žluových a moových cest. 

Provoz v zubním ambulatoriu je po celý den mimo sobotu odpoledne, nedle a svátky. 

Toto okresní zdrav. stedisko bylo slavnostn oteveno 29. ervence 1950 a provoz 

 

zahájen dne 1. záí 1950. Velký podíl na zízení okresního zdravot. stediska má zdravotní 

referentka ONV Josefa Zakopalová. (Informace podala zdrav. referentka Jos. Zakopalová) 

Žn v r. 1950 byly svdkem významného kroku rolník okresu bystického na cest 

k socialismu. Nejen v obcích kde mli JZD, ale v ostatních obcích konaly se spolené žn a 

spolené výmlaty, ímž se zkrátily tyto práce pi menší námaze o 14 dn. Dne 12. srpna 

1950 prožívala Bystice n. P. radostnou událost. Z více jak 20 obcí okresu pivezli rolníci 

spolen do hospodáského družstva obilí, které podle výkupu smluv, uzavených se 

státem, mli odevzdati. 

Pes 30 traktor s obilím, ovnených s piléhavými hesly „S pole mlatu – z mlatu státu“ a 

mnoho povoz zaplnilo námstí. Na námstí uvítala rolníky hudba, školní mládež a 

obanstvo. S tribuny ped radnicí promluvil k nim pedseda MNV Frant. Kubík a za 

dlníky sleva Veea ze Štpánova, který tak dokumentoval pátelský postoj dlnictva 

k zemdlství. 

Dodávka obilí okresu bystického byla v r. 1950 splnna na 105%. Ceny vykoupeného 

obilí byly následující: 

Žito 352 oves 280 mák 1760 

- 135 -


20.8.50 

Brigáda na 

úpravu 

Gottwald.ú 

dolí 

1.9.50 

Ošetovatelská 

zdravotní 

služba v 

rodinách 

3.9.50 

Mírová 

manif. v 

Líšni 

3.-5.10.50 

Proces 

s ileg.skup. 

dr. Hebík 

pšenice 395 epka 850 hoice 800 

jemen 320 lnné s. 973 

Mstský výbor KS (komunist. strany eskoslov.) v Bystici nad Pernštejnem organizoval 

brigádu na úpravu Gottwaldova údolí v Líšni k VI. mírové manifestaci. Brigáda v potu 70 

osob odjela 20.srpna 1950 a odpracovala 825 hodin. 

Od 1. záí 1950 zízena ve všech sídlech okres ošetovatelská zdravotní služba 

v rodinách. Tuto službu 

 

vykonávají vyškolené sestry SK (eskoslov. erveného kíže) pro celý okres. Úkolem 

sester je, aby dle pokyn a rad léka na okrese, s nimiž jsou ve stálém kontaktu a jsou 

vybaveny potebnými léky, injekními pístroji, navštvovaly a ošetovaly nemocné, kteí 

pro sv chronické nebo nevyléitelné nemoci nemohou býti pijati do nemocnice a také 

poskytovati první pomoc. Tato zdravotní služba pro nemocné koná se zdarma, ímž 

nemocným ušetí se nákladná vydání za dopravu k lékai, honorá lékai a lékam ulehí 

se v jejich tžkém povolání. 

Na našem okrese konají zdravotnickou službu 2 sestry ustanovené Ústedním SK 

v Brn. Zúastnily se 6 msíního zdravotního kursu poádaného krajskou úadovnou 

SK v Brn. 

Okresní spolek SK v Bystici nad Pernštejnem vybavil je všemi potebami ke své 

služb. Peují o 126 pacient a od záí do prosince 1950 vykonaly 844 návštv v rodinách. 

U léka, ve školách a v úadech vykonaly 260 návštv, pi akci odbru krve v Olešnici, ve 

Strážku odpracovaly celkem 443 hod. 

Zízením této zdravotní služby v rodinách je patrno, jak lidov demokratická republika 

vnuje všemožnou péi o zdraví svých oban, což za kapitalist. ery nebylo. (Informace 

podal okres. spolek SK v Bystici nad Pernštejnem.) 

VI. mírová manifestace práce 

V nedli dne 3. záí 1950 konala se mírová manifestace práce a socialistického 

soutžení brnnského kraje v Gottwaldov úkolí v Líšni. V sobotu ped slavností 

v odpoledních hodinách probhla obcemi brnnskho kraje štafeta nesoucí poselství a 

závazky do Gottwaldova údolí v Líšni. Tento hvzdicový 5 proudný štafetový bh 

uspoádal krajs. výbor Sokola za úasti všech složek nár. fronty. Jeden štafetový paprsek 

ml start v Bystici nad Pernštejnem ve 14:47 hod. Tsn ped vybhnutím štafety 

promluvil k ní peds. ONV 

 

Frant. Kubík. Všech 5 proud štafety pibhlo na Rudé námstí v Brn ve 20 hod. 

Odsouzení illegální skupiny dr. Hebík 

Ve dnech 3. – 5. ijna 1950 probíhal ped státním soudem v Brn proces proti illegální 

skupin zvané dr. Hebík, (bývalý starosta eskost. obce sokolské OS, uprchlý do 

zahranií) z bystického okresu, která mla za úkol pomoci cizí imperialistické moci 

zmnit vývoj pomr v naší republice nazpt smrem ke kapitalistickému vykoisování na 

úkor široké pracující vrnosti. 

Tato skupina byla ve spojení s anglickým vícekonsulem v Bratislav, který ml za 

manželku Jarmilu Stejskalovou, dceru autodopravce Stejskala v Chudobín, kam autem 

dojíždl a s vedoucími skupiny se stýkal. 

Státní soud v Brn v plném souhlase pracujícího lidu vynesl spravedlivý trest. 

Obžalovaní: 

1. Hájek Rudolf, hotelier z Rožné odsuzuje se na doživotí a pokut 100.000 Ks 

- 136 -


6.10.50 

Den 

sl.armády 

Pojmenování 

nových ulic 

7.11.50 

Oslava 

výroí 

vel.íjnové 

revoluce 

2. Koutník enk z Rozsoch na doživotí a pokut 100.000 Ks 

3. Koutník Josef jeho bratr na dobu 22 let a pokut 50.000 Ks 

4. Koenigová Anna, cho lékae z Bystice nad Pernštejnem na 16 let a pokut 100.000 

Ks 

5. Chocholá Jaroslav ze Stíteže na 18 let a pokut 20.000 Ks 

6. Musil Rajmund, statká z Rodkova na 16 let a pokut 100.000 Ks 

7. Svitavský Josef, elektrotech. z Bystice nad Pernštejnem na 20 let a pokut 100.000 Ks 

8. Crha Frant. z Rodkova na 12 let a pokut 10.000 Ks 

U všech obžalovaných vyslovuje se odntí estných práv obanských po dobu 10 let po 

odpykání trestu a konfiskace veškerého majetku a u Hájka a Svitavského odntí 

živnostenského oprávnní. 

Do této afery byli zapleteni a pozdji zateni: Jelínek Ladislav, místoped. okresní 

záložny a spoitelny v Bystici nad Pernštejnem – Mašek Frant., zvroléka v Bystici nad 

Pernštejnem a Kašpárek Josef autodopravce z Bystice nad Pernštejnem (Informace 

z novin). 

 

Ze zahraniní špionáže obvinni a státním soudem v Praze odsouzeni byli: 

1. Svaina Vratislav, studující z Bystice nad Pernštejnem na 20 let 

2. Trapl Mil., úedník z Bystice nad Pernštejnem na 17 let 

3. Zouhar Emil, fará z Bystice nad Pernštejnem na 13 let 

4. Strážovský Vladimír, kaplan z Bystice nad Pernštejnem na 3 roky 

5. Matjka Ferdinand, nájemce hostince . 64 na 5let 

6. Matjková, jeho žena z Bystice nad Pernštejnem na 4 roky 

7. Juráek na 7 let 

8. Juráková Vra, jeho žena na 11 let 

Takový osud stihne všechny, kteí by chtli rozvracet naši lidov demokratickou 

republiku. (Informace Vlad. Dvoáek) 

Den eskoslovenské armády 

Dne 6. íjna 1950 oslavil náš lid spolen s eskoslovenskou armádou poprve „Den sl. 

armády.“ Dne 6. íjna 1944 dosáhl sl. armádní sbor podporován Rudou armádou po 

nesmírných obtech eskoslovenských hranic v prostoru dukelského prsmyku. Na 

památku toho vítzství ped 6 lety ustanovil ve svém armádním rozkaze president 

republiky Klement Gottwald tento den „Dnem sl. armády.“ ONV s OAV NF v Bystici 

nad Pernštejnem uspoádali oslavu tohoto dne v sokolovn za úastí 200 osob. 

Oslavu zahájil peds. ONV Frant. Kubík, naež udlil slovo zástupci sl. armády, který 

pod heslem „Armáda s lidem – lid s armádou“ osvtlil význam toho dne. 

Slavnost zakonil pedseda MNV Josef Havelka usnesením rady MNV, která na poest 

tohoto významného dne pojmenovala dv ulice našeho msta jmény našich hrdin 

zahraniního vojska. 

Ulice od Janovských, obchod „Vela“ k hospodáské škole nese jméno hrdiny sovts. 

svazu „ulice Rudolfa Vaška“ rodáka bystického. Ulice od domu Karla Schwarzera p. 

 

smrem k „Forot“ nese jméno hrdiny sovts. svazu od Sokolova kapitána Jaroše – „ulice 

O. Jaroše.“ 

Dne 7.listopadu 1950 konala se v sále sokolovny oslava 33. výroí „velké íjnové 

socialistické revoluce“. Po zahrání státní a sovtské hymny zahájil slavnost pedseda ONV 

Frant. Kubík. Poté udlil slovo poslanci Podhorskému, který podrobn vylíil ujamení 

ruského dlníka za carismu a jeho boj až do svrhnutí potupného jama dne 7. listopadu 

1917 za velké íjnové revoluce vedené geniálním vdcem dlnictva Vladimírem Iljiem 

- 137 -


2.12.50 

Okresní 

zdravot. 

konference 

19.12.50 

Mírový 

projev 

Infekní 

žloutenka 

Leninem a jeho pomocníkem Josefem Visarionoviem Stalinem. Potom vystoupili pionýi 

stední školy v Bystici nad Pernštejnem a zazpívali a recitovali pásmo týkající se íjnové 

revoluce. 

Pekvapením bylo vystoupení eckých partyzán, kteí našli asyl v naší vlasti a pracují 

na vodní pehrad ve Víru. Zazpívali nkolik písní jejich domova a hluný potlesk byl jim 

odmnou. Ke konci s. Emil Kulka, zamstnanec družs. mlékárny v Bystici nad 

Pernštejnem peetl závazky masových organisací k tomuto dni. Slavnost zakonena písní 

práce. 

Okresní zdravotní konference 

Dne 2. prosince 1950 uspoádal zdravotní referát ONV v Bystici nad Pernštejnem za 

spoluúasti okresní odborové rady a okresní národní pojišovny v Tišnov v sále 

sokolovny v Bystici nad Pernštejnem první okresní zdravotní konferenci za úasti 

zdravotních referent MNV okresu bystického, obvodních i praktických léka okresu. 

Sjezd zahájila zdravotní referentka ONV Josefa Zakopalová a politický referát podal 

pedseda ONV František Kubík. 

Zúastnní lékai pednesli svoje zdravotní referáty 

1. Pipomínky k hygienickým pomrm na okrese – MUDr. S Koenig 

2. Zdravotnická osvta pednesl – MUDr. A Kunc 

 

3. Socialistické zdravotnictví z hlediska politického – MUDr. V. Formánek 

4. Úkoly SK – MUDr. A. Kunc 

5. Boj proti pohlavním nemocem – MUDr. J. Habanec 

6. Boj proti alkoholu a léení chron. alkoholismu – MUDr. E. Krejzek 

7. Pée o chrup – MUDr. E. Seyfried 

8. Pée o dít – MUDr. A. Kunc 

9. Pée o matku – MUDr. J. Runštuk 

10. Boj proti tuberkulose – MUDr. J. Sedlák 

V polední a odpolední pestávce byly zahájeny diskuse o pednesených referátech a 

závrené zhodnocení konference. 

Jako odpov západním imperialistm a pipravovatelm tetí svtové války uspoádán 

byl ONV v Bystici nad Pernštejnem v místní sokolovn dne 19. prosince 1950 okresní 

mírový projev, který pronesl poslanec Sladkovský za úasti 400 osob. 

Na podzim 1950 vyskytla se na území naší republiky nebezpená nakažlivá nemoc t. z. 

„infekní žloutenka“ zpsobená zvláštím virusem, jímž onemocní játra s píznaky 

sežloutnutím pokožky. 

Na tuto nemoc zemela v nemocnici v Novém Mst na Mor. paní Anna Špaková, 

cho malíe Jana Špaka ve vku 69 let. 

Kulturní innost 

Lidová osvtová škola v Bystici nad Pernštejnem poádala v r. 1950 následující 

pednášky v budov stední školy, které provázeny piléhavými filmy. 

Dne 21.1. O V. I. Leninovi pednášel Vl. Veselý, ed. 

Dne 25.2. Únorové události pednášel Vl. Veselý, ed. 

Dne 6.3. Konference zemdl. žen refer. RD z Brna 

Dne 7.3. T. G. Masaryk pedn. Jos. Dobiáš, peds. 

Dne 18.4. Dar krve, boj proti pohl. nemoc. Dr. S. Kleniv 

 

Dne 21.4. Lesy, hojnost vláhy Jos. Pavelka, odb. u. ZOŠ 

Dne 28.4. ihošský zázrak zástupce katol. akce – Brno 

- 138 -


Divadla 

Zmny 

v potu 

obyvytelstva 

innost 

tlov.jed. 

Sokol ve 

sportu 

1950 

Dne 2.5. Košický vládní program Vl. Veselý, ed. 

Dne 5.5. Spisov. Vlad. Majakovský Jos. Posádka, prof. 

Dne 19.5. Co dává socialismus ženám ref. Kittnerová – Brno 

Dne 4.12. O rakovin MUDr. Em. Krejek 

Dne 17.2. Krajs. oblast. Divadlo sehrálo div. hru Hadrian z ímsu 

Dne 18.3. Dramat. odbor Sokola div. hru Pražský žid 

Dne 10.4. Díví nár. škola div. pohád. Perníková chaloupka 

Dne 23.4. Krajs. obl. divadlo div. hru Nemá kocour posvícení 

Dne 8.5. Koncert na violoncelo umlce Kirse s dopr. klavíru 

Dne 16.5. Krajs. obl. divadlo div. hru Rozum do hrsti 

Dne 30.5. Žáci sted. školy Rovené Erbenovy balady 

Dne 4.6. Koncert brnnských umlc 

Dne 7.7. Loutkové divadlo Matje Kopeckého pro dti 

Dne 28.9. Krajs. obl. divadlo div. hru Sluha dvou pán 

Dne 19.11. Krajs. obl. divadlo div. hru Její postorkyn 

Dne 15.12. Krajs. obl. divadlo div. hru V jednom mst 

Pipoteme-li k uvedeným kulturním podnikm a divadelním pedstavením hodnotné 

filmy, bylo o vzdlání oban postaráno dostatenou mrou, a v mnohých pípadech 

nedovedli obané této píležitosti využíti. 

V roce 1950 narodilo se v Bystici nad Pernštejnem 28 dtí. Do 1 roku zemely 2 dti. 

Poet zemelých v r. 1950 inil 28 osob. 

Nejstarší osobou ze zemelých byl Josef Prosecký, hrní v Bystici nad Pernštejnem 

p. 278 ve vku 95 let. Po nm nejstarší oban bystický dosud žijící je Josef Kožíšek 

naroz. 27.8. 1857 z p. 259 stár 93 let. 

Poet satk uzavených v r. 1950 v Bystici nad Pernštejnem byl 45. 

 

innost Sokola ve sportu 

Tlocviná jednota Sokol v Bystici nad Pernštejnem má ve sportu 5 oddíl: fotbalový, 

volejbalový, stolní tenis, turistický, lyžaský. 

Fotbalový oddíl ítá 15 hrá muž a 12 dorostenc. Byl zapojen do soutže IV. tídy, 

kde se umístil na II. míst z 10 družstev. 

Voleybalový oddíl byl zapojen do okresní soutže, odkud vyšel jako vítz a postoupil 

do krajs. mistrovství poádaného Sokolem Královo Pole. 

Stolní tenis uspoádal nkolik zápas a turnaj v jednot. Okresní soutže SHM 

(sportov. hry mládeže) ve stolním tenisu zúastnili se 3 brati a 5 dorostenc, z nichž 2 

brati a 2 dorostenci postoupili do krajské soutže. 

Turistický oddíl soustedil innost na úpravu starých turistických znaek, vyhledávání 

nového smru pro stezku Svobody. tydenního kursu pro vedoucí turistiky v Jedovnicích 

se zúastnili 1 bratr a 1 sestra. 

Lyžaský oddíl pro nepíznivé poasí letošní zimy nevyvíjel innost. Sokolského závodu 

branné zdatnosti se zúastnili 3 dorostenci. Z nich 2 postoupili do krajského závodu. Jeden 

bratr se zúastnil kursu pro pomocníky rozhodích ledního hockeje. 

Do soutže TOZ (Tyršv odznak zdatnosti) je zapojeno 30 uchaze. Získán 1 TOZ. 

V rámci akce „Každý hoch a dve cyklistou“ byl uspoádán cyklistický závod za úasti 30 

žák. 

V soutži „Sokol patí pracujícím“ bylo získano 12 nových len a založeny dva oddíly 

– gymnastika a cyklistika. (Informace podal tajemník okres. výboru Sokola.) 

vidl 

Jií Móc 

Okres.knih.insp. 

- 139 -


Kronika msta Bystice nad Pernštejnem byla z originálu který je uložen v Mstském 

muzeu opsána na podzim 2009 studenty – praktikanty VO Bystice nad Pernštejnem. 

Takto získaný opis byl opraven dle originálu Petrem Dvoákem za spolupráce Vladimíra 

Cisára. Zárove bylo provedeno stránkování Kroniky podle originálu. 

Dodaten bude proveden struný obsah a jmenný a vcný rejstík. 

V pípad publikování ástí Kroniky, pípadn použití jakékoliv informace z ní je nutno 

uvádt sutorem píslušné práce zdroj. 

Duben 2010 

- 140 -

Kronika města 1914-1950 - Bystřice nad Pernštejnem

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?