Kronika města 1914-1950 - Bystřice nad Pernštejnem

Kronika 1.doc
Úvod
Poloha
msta
Usnesením obecního zastupitelstva ze dne 30. srpna 1923. byl Josef Štoura, odborný
uitel v Bystici n. Pernšt., ustanoven sestavovatelem kroniky zdejšího msta a mstský
tajemník Ladislav ermák jejím pisatelem.
Sestavovatel ujal se ihned svené práce, jíž možno nazvati sbíráním kaménk, které
snad jednou poslouží k mosaikovému obrazu djepisnému kulturnímu historikovi, když
bude psáti o Bystici nynjší a tak pokraovati v djinách našeho msta.
Bystici minulou máme dosti dobe osvtlenu ve dvou knihách kulturn historického
spisovatele Jana Tenory, k nimž druží se kronika msta Bystice s mstským a musejním
archivem, kterou podle památek archivních upravili Lad. Vondruška, editel mšanských
škol zdejších, s redaktorem ,,Selského archivu J. F. Svobodou.
Z tchto knih doví se tená o význaných událostech našeho msta od prvního zápisu
o nm z roku 1220, kdy se Bystice jmenuje mstekem, až tém do války svtové, ped
níž Jan Tenora své ,,Pamti“ koní.
Poslední kapitolou ,,Pamti“ je Bystice nynjší, polohopisný nár
tek, který dnešku krom nepatrných zmn dobe odpovídá. Proto se ho sestavovatel strun
dovolává a jím tenáe do Bystice nynjší uvádí.
Hlavní ást msta rozkládá se na levém behu íky Bystiky, která dolní ástí msta
protéká. Stedem je dosti rozsáhlé a pkné námstí, které se v horní ásti zužuje a pechází
v silnici vedoucí k Novému Mstu. Na dolní stran ústí do námstí ulice, jichž
pokraováním jsou silnice k Víru, Štpánovu, Tišnovu a Velkému Meziíí.
ást msta pod kostelem slove do dneška Staré msto, vedle íky je Bratrská ulice
s domem kdysi bratrským, kde mli Bratí svj sbor a školu. Za ekou smrem k nádraží,
kde pestává ulice a zaínají domky porznu, íká se dosud ,, na Skipci“. Ulice dosti
prudce od eky k námstí stoupající slove do dneška ,,Fortna“, ulice, ve které námstí na
horním konci pechází, jmenují se posud ,,Velká brána“ a ,,Malá branka“. Dolní stranu
námstí zdobí kostel sv. Vavince s bohatou výzdobou rokokovou, sted kašna se sousoším
sv.
Cyrila a Metodje, pkné stromoadí s lavikami, sloup mariánský se sochami a
zábradlím, t. zv. štáta; horní konec má hbitovní kostel sv. Trojice, pvodn evangelický.
Pod dolním kostelem stojí úpravný mstský chudobinec (špitál), stranou v ulici vedoucí
do polí výstavná fara. Hlavní ulice vedoucí Starým mstem dlí se u mostu v silnici
štpánovskou, u níž je pletárna na výrobu punoch, a vírskou, od níž odbouje rozkošné
údolí, Valcha zvané.
Námstí obklopeno je domy vtšinou jednopatrovými. Je mezi nimi radnice s mstskou
spoitelnou a okresním soudem, uprosted úad poštovní a berní, naproti obecné a
mšanské školy, výše výstavný hotel ,,Záložna“ s Okresní záložnou.
Pknou budovou z dálky patrnou je zemská zimní hospodáská škola poblíž hbitova,
obklopená velkou zahradou.
Toho si všimne všeho návštvník našeho msta, jenž zajíti si mže na blízký kopec
,,Horu“- kdysi popravišt – pro pkný po
hled na Bystici.
Proti dívjšímu popisu msta pibylo 5 nových dom na horním konci námstí
smrem k hospodáské škole a ti budovy u kapliky. Staví se málo. Všech dom je nyní
356.
Nyní následovati budou poznámky ze svtové války, která pinesla národu našemu
svobodu, od ní vycházíme v obnovené kronice. Sestavovatel kroniky použil v této a dalších
- 2 -