Kronika města 1914-1950 - Bystřice nad Pernštejnem

Kronika 1.doc
propadlé“ prodáno. Hrab z Náchoda zaídil tvrdou vládu vojenskou a našim pedkm
podle starého kronikáe nastalo od grunt utíkání, po lesích se toulání, od zimy tvrdé,
hladu a všech jiných bd mení. Marn prosili o milosrdenství boží,
aby s nich ten lid vojenský, který na statku bystickém zstává, šnat býti mohl.
Pímo hrozný byl 15. íjen 1645, když Švédové do Bystice vtrhli a s nimi sám generál
Torstenson. 1300 zl jim ožebraené msto sehnati muselo. Kde co bylo, pobrali, tetího
dne k Jimramovu a na Poliku se obrátili. Celkem se uvádí 44 pustých grunt po hrozném
tomto období války 30 leté.
Když mírem vestfálským hrzy války 30 leté pominuly, líbí se rozvaha a rozhodnost
našich pedk, erpaná ze slavného dne povýšení na msto. Opírají se zvli panské,
zahajují boj proti tvrdé vrchnosti o své svobody, o svá mstská práva; císaem potvrzená.
Hrab z Náchoda chápal se všeho, co bylo mstu na píko. Naídili i 12 mstských
pacholat na Lysice dodati. Nikdy a nikde prý se ješt nestalo, aby vrchnost rodim dti
brala, a proto bystití odepeli dti vydati. Za to byli purkmistr a konšelé vznni na
Kunštát, tam karabáováni a mrskáni.
Tak a podobn trpli pedkové v dlouhém boji za mstská práva, jichž
si cenili a vážili jako pokladu a jichž na konec uhájili. Vymohli si potvrzení svých práv u
císae Leopolda s rozmnožením jarmark, potvrzení císae Karla VI. i Marie Terezie
s novým rozšíením trh.
Mstská práva a výsady pozbývají svého velkého významu dobou Josefa II., která se
vyznauje všeobecným uvolnním, zrušením nevolnictví lidu selského a omezováním
výsad a privilegií. Co do soudní moci zaazena byla Bystice do potu 45 mst
moravských, která musela míti soudního referenta práva znalého, jenž ml titul syndikus.
Prvním syndikem v Bystici byl Jakub Kafka, pisatel staré bystické kroniky. Úad a titul
mstského primátora pestává.
Na poátku minulého století zažila Bystice války napoleonské a s nimi velkou drahotu a
státní úpadek. Po bitv u Slavkova 1805 pijelo 29. prosince do Bystice pes 200
Francouz, velitel jejich se ubytoval na fae. Žádali od msta 2.400 zl., byli však faráem
uprošeni, že se spokojili 600 zl. a
odjeli již 4. ledna.
Po tchto válkách nastává nový rozkvt msta, který pineslo soukenictví. I rozvoj
soukenictví dkuje privilegiím mstským, i pro n má slavný den povýšení na msto svj
význam. Nejenom upravena a zaruena potebná voda valchám, ale mšané emeslníci
byli osvobozeni ode všech plat z emesla vrchnostem a spor o tyto platy vyhráli.
Bystice byla vždy mstem emeslným. emeslníci jako v jiných mstech družili se
v cechy. Pipomínají se v Bystici cechy emesla eznického, kováského a kosaského,
koláského, kožišník, krejích i obuvník. Slavný byl však cech soukenický. R. 1834 bylo
zde 230 soukenických mistr a sukno bystické prodávalo se na trzích v Brn, ve Vídni i
v Pešti. Proto dávali soukeníci své syny uiti skoro výhradn soukenickému emeslu, takže
Bystice byla mstem soukenickým. Do rodin soukenických dostávalo se hojn penz,
vzmohl se blahobyt, který se jevil v úprav dom, ve stravování a zejména v odvu.
Zastihl ovšem Bystici zlý rok 1841, o nmž stará kronika toto zaznamenává:
„19.záí 1841 vyšel o pl 12 hodin v noci
u Jos. Svobody blíže fary ohe. Shoelo 116 dom a 62 stodol, padla za obt plamenm
neuhasitelným takka celá Bystice, i chvlo se každé citlivé srdce oko se zarosilo
- 48 -