OvÃ„Â›Ã…Â™enÃƒÂ reÃƒÂ¡lnÃƒÂ©ho stavu poÃ…Â¡kozenÃƒÂ© stropnÃƒÂ ... - Fakulta stavebnÃƒÂ

More documents

Recommendations

Info

JUNIORSTAV 2008 2.5 Stavební zkušebnictví téměř 100 let starším, stropním dílcům. CSD HURDIS I jsou dílce s kolmými čely o výšce 80 mm, šířce 250 mm a délce 1180 mm. Ukládají se na spodní příruby ocelových I-nosníků na vápenocementovou maltu. Naproti tomu CSD HURDIS II jsou desky s šikmými čely o stejné výšce i šířce, přičemž délka může být 1080 nebo 1180 mm. Mohou se ukládat buď pomocí vápenocementové malty na keramické patky, jež se vkládají na spodní příruby ocelových I- nosníků, nebo pomocí cementové malty přímo na tzv. HF – nosníky nebo HAT TRICK – nosníky, které mají k tomuto účelu šikmo seříznuté stěny. Ještě do nedávné doby byla oporou při navrhování a provádění stropních systémů HURDIS příručka s názvem „Stropní systém HURDIS – technická příručka pro projektanty a stavitele“ [2], kterou vydala právě firma Alois Flachs – HURDIS v roce 2000. Situace po sérii havárií hurdiskových stropů, ke kterým docházelo od druhé poloviny 90. let 20. století, si však vynutila potřebu změny v přístupu k navrhování a provádění těchto stropních konstrukcí, což mělo za následek nejen zrušení posledního vydání normy [4], ale také nutnost aktualizovat montážní postupy uváděné výrobcem v této příručce. 2.2 Problematika poruch a havárií stropů z CSD HURDIS v posledních letech Stropní konstrukce systému CSD HURDIS byly u nás téměř celé minulé století považovány za jedny z nejkvalitnějších a nejspolehlivějších stropních konstrukcí. Naši předchůdci neměli k dispozici žádné přesné normy a směrnice ani žádné detailně popsané montážní postupy a zásady navrhování hurdiskových stropů. Provádění těchto stropů tedy bylo záležitostí spíše nepsaných zásad a předávaných zkušeností, a přesto není znám z historie žádný případ havárie takového stropu. Téměř sto let vyráběné hurdisky v podstatě stejných rozměrů byly užívány bez problémů. K nim ale bohužel začalo docházet zhruba v polovině 90. let 20. století. Problémy spojené s poruchami a následnými haváriemi stropů systému HURDIS určitě do jisté míry souvisejí se situací ve stavebnictví u nás po roce 1990, kdy po počáteční značné stagnaci začalo pomalu docházet k oživování stavební výroby, následkem čehož vznikalo velké množství firem, z nichž mnohé neměly s hurdiskovými stropy patřičné zkušenosti a dopouštěly se zásadních chyb nejen při montáži stropů, ale mnohdy už ve fázi jejich projektování. Často se v souladu s projektovou dokumentací používal postup, při kterém se přímo na horní desku hurdisek vybetonovala vrstva betonu o tloušťce zhruba 30 až 60 mm, aniž by se vytvořila potřebná separační vrstva. Jak se později ukázalo, tato na první pohled banální změna v pořadí vrstev stropní konstrukce oproti zažitým zásadám z minulosti se ukázala jako hlavní příčina většiny havárií hurdiskových stropů v nedávné době. 2.2.1 Statistika havárií První známý případ havárie tohoto typu stropní konstrukce nastal u nás v roce 1994, kdy došlo k havárii dvou stropů v rodinném domku v Černošicích u Prahy. V průběhu následujících 10 let bylo registrováno kolem 65 havárií. Lze však odhadovat, že bylo těchto případů ve skutečnosti více, neboť se dá předpokládat, že někteří svépomocní stavebníci odmítali publicitu a neinformovali stavební úřad ani jiné instituce o situaci a rekonstrukci prováděli po konzultacích sami. Porušené konstrukce se nacházely v rodinných domech, v administrativních budovách, v dílně, v kotelně, ale i v hotelovém objektu. Zřícení stropu představovalo vždy vysokou materiální škodu pro uživatele objektu, protože se ve všech případech jednalo o obývané prostory. Drtivá většina havárií nastala u stropů ze stropních dílců CSD HURDIS II osazovaných na patky, které se nasazují na příruby I-nosníků. Případů havárií stropů ze systému CSD HURDIS I bylo evidováno jen několik, což není nijak překvapující vzhledem ke skutečnosti, že stropy tohoto systému tvoří asi jen 7% všech hurdiskových stropů v České Republice. [9] Ze statistik uvedených v [10], do kterých bylo zahrnuto 42 havarovaných nebo porušených stropů, vyplývá, že k haváriím docházelo častěji v chladnějších měsících roku. Nejčastěji docházelo k haváriím na podzim, nejmenší četnost havárií naopak vykazuje léto. Celkem 90,5% havárií vzniklo v období topné sezony, kdy ve vnitřním prostředí objektů může dojít k prudkým tepelným výkyvům. Podrobnější informace podává Tab. 1. Co se týče stáří stropu, tak se poruchy v plných 37% případů projevily po dvou letech od montáže stropu, naopak nejméně postižené byly stropní konstrukce staré méně než rok. Podrobnější informace podává Tab. 2. Tab. 1 Závislost počtu havárií hurdiskových stropů na ročním období Roční období jaro léto podzim zima Četnost havárií [%] 28 9,5 34,5 28 Tab. 2 Závislost počtu porušených hurdiskových stropů na stáří stropu v době zjištění poruchy Stáří stropu [roky] méně než 1 2 3 4 5 a více Četnost poruch [%] 6 37 11 14 32 Při haváriích nebyl naštěstí nikdo usmrcen, ani vážně zraněn. K poruchám došlo vždy v době, kdy lidé z postiženého prostoru buď právě odešli anebo tam z provozních důvodů nebyli. Pouze při havárii stropní konstrukce 2
JUNIORSTAV 2008 2.5 Stavební zkušebnictví v Nerudově gymnáziu v Praze 11. listopadu 2001 slyšeli studenti praskání a viděli vznik trhlin, takže místnost urychleně opustili. Přesto při této události došlo k lehkému zranění jedné ze studentek. [9] I když bylo již dříve v časopisech i denním tisku uveřejněno množství příspěvků na toto téma, až pád stropu v Nerudově gymnáziu vyvolal vlnu reakcí a celý problém se začal více probírat i v médiích. Ač se nejednalo vždy o seriózní informace, medializace celého problému vyvolala nejen v odborných kruzích, ale i u širší veřejnosti řadu diskuzí o příčinách poruch těchto stropních konstrukcí a u uživatelů hurdiskových stropů navíc oprávněnou obavu, zda je jejich stropní konstrukce bezpečná a spolehlivá. 2.2.2 Popis poruch a průběh následných havárií Charakter havárií byl ve všech známých případech obdobný – v průběhu několika měsíců až zhruba šesti let po dokončení stavby havarovala dolní část stropní konstrukce zřícením podhledu. Destrukce nastala většinou náhle (po krátkodobém praskotu), přičemž v období před poruchou nedocházelo k varujícím vizuálním ani výrazným akustickým jevům, svědčícím o blížící se poruše většího rozsahu. Destrukce má dvoufázový charakter: • V první fázi se tvoří podélné trhliny ve stojinách stropních dílců, které směřují od prostoru styku stojin s horní deskou dílců směrem šikmo dolů k dolnímu líci patek. • Druhá fáze havárie se vyznačuje „ustřihnutím“ patek a náhlým zřícením dolní části desek společně s na nich nanesenou omítkou (viz Obr. 1). Lomové plochy procházejí stojinami desek a k destrukci dochází většinou náhle. V žádném ze známých případů havárií nedošlo po odlomení spodní části stropní konstrukce k prolomení zbývajících částí hurdisek. Obr. 1 Zřícení spodní části stropní konstrukce HURDIS spolu s podhledem Není pravdou, že by každá porucha na stropních dílcích musela nutně signalizovat blížící se plošné zřícení podhledu. Existuje řada případů, při nichž byly dlouhodobě pozorovány zřetelné trhliny propagované na spodním líci stropu ve směru rovnoběžném s ocelovými I-nosníky, a to zpravidla v polovině rozpětí hurdisky. Tyto poruchy napovídají, že došlo ke zlomení hurdisek a následně k jejich vzpříčení mezi patkami. Lze předpokládat, že takových případů může být ve skutečnosti více, neboť je možné, že mnohé uživatele výskyt takových trhlin nijak neznepokojuje a sami je při malování opakovaně zakrývají. 2.2.3 Příčiny poruch a havárií Obecně se dá říci, že žádná havárie stavby nebo její části nemá obvykle jen jedinou příčinu, většinou se jedná o soubor negativních jevů, z nichž jeden může být dominantní. Při hledání dominantní příčiny havárií hurdiskových stropů bylo třeba vycházet ze skutečnosti, že za celou dobu své existence nebyla u těchto stropů žádná havárie zaznamenána, a že k nim začalo v rychlém sledu docházet teprve v nedávné době. Protože celá situace svou vážností vzbudila velkou pozornost technické veřejnosti, začalo se problémem havárií hurdisek nezávisle na sobě zabývat hned několik jednotlivců a odborných pracovišť i jiných institucí. Byla zveřejněna řada článků v odborných časopisech i na internetu a dne 25.4.2002 se dokonce konal v rámci Stavebního veletrhu v Brně odborný seminář o příčinách vzniku poruch hurdiskových stropů. Konfrontace názorů odborníků, zabývajících se danou problematikou, dopomohly objasnit hlavní příčiny poruch a souhrnně popsat mechanismus poruchy při haváriích hurdiskových stropů. Hlavní příčinou poruch stropů HURDIS, ke kterým dosud došlo, bylo nedodržování montážních postupů při jejich realizaci a patrně i při projektování. Byl aplikován postup, při kterém se bezprostředně na horní líc stropních dílců nanesla vrstva betonu, aniž by se použila separační vrstva. Následkem nedodržení předepsané tloušťky cementového potěru na horním lící hurdisek (popřípadě nanesením vrstvy vyrovnávacího nebo dokonce nosného betonu) se vytváří účinkem smrštění betonu časově závislý stav napjatosti. Ve spodní desce hurdisky vznikají od smršťování betonu (nebo 3
Page 1: JUNIORSTAV 2008 2.5 Stavební zkuš
Page 5 and 6: JUNIORSTAV 2008 2.5 Stavební zkuš

OvÃ„Â›Ã…Â™enÃƒÂ­ reÃƒÂ¡lnÃƒÂ©ho stavu poÃ…Â¡kozenÃƒÂ© stropnÃƒÂ­ ... - Fakulta stavebnÃƒÂ­

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?

OvÃ„Â›Ã…Â™enÃƒÂ reÃƒÂ¡lnÃƒÂ©ho stavu poÃ…Â¡kozenÃƒÂ© stropnÃƒÂ ... - Fakulta stavebnÃƒÂ