ke staÅ¾enÃ - PojistnÃ½ obzor

POJISTN› 

OBZOR 

5 2005 

RO»NÕK LXXXII 

Vyd·v·: »esk· asociace pojiöùoven jako odborn˝ 

mÏsÌËnÌk ËeskÈho pojiöùovnictvÌ. 

RedakËnÌ rada: Mgr. Mario Bˆhme, Ing. Jana Burdov·, 

prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mÌstop¯edseda), 

Jaroslava Faökov·, Tom·ö Fomenko, PhDr. Jan K·brt, 

Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p¯edseda), Bc. Petr Milata, 

PhDr. Miloö Nov·k, Ing. Eva Rojkov·, Ing. Eva 

Svobodov·, Ing. Marek VÌch 

äÈfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov· 

Adresa: 115 30 Praha 1, Na Po¯ÌËÌ 12 

Telefon: +420 224 875 629, 224 875 613 

Fax: +420 224 875 625 

E-mail: eva.trojanova@cap.cz 

pojistny.obzor@cap.cz 

Grafick· ˙prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber 

Tisk: Tisk·rna v R·ji, s.r.o., Pardubice 

ISSN 0032-2393 

Rozöi¯uje: distribuËnÌ firma A.L.L. PRODUCTION 

PodÏbradsk· 24, 190 00 Praha 9. 

Tel.: +420 234 092 851, fax: +420 234 092 813. 

Objedn·vky a p¯edplatnÈ na adrese: 

A.L.L. PRODUCTION, box 732, 111 21 Praha 1, 

e-mail: predplatne@predplatne.cz 

(nebo www.predplatne.cz). 

P¯edplatitelÈ ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn˝ 

obzor objednat u distribuËnÌ firmy L. K. PER- 

MANENT, PP 4, 834 14 Bratislava 34. 

Telefon: +421 244 453 711, fax: +421 244 373 311 

(e-mail: lkperm@lkpermanent.sk). 

Pod·v·nÌ novinov˝ch z·silek povoleno ÿeditelstvÌm 

poötovnÌ p¯epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne 27. 7. 1994; 

»eskou poötou, s.p. OZSe» ⁄stÌ nad Labem, dne 21. 1. 

1998, j.zn.P ñ 330/98. 

EvidenËnÌ ËÌslo MK »R E 1060. 

Inzerce: VeökerÈ informace pod· redakce. 

Nevyû·danÈ rukopisy a fotografie nevracÌme. 

P¯etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p¯i 

zachov·nÌ autorsk˝ch pr·v. 

© »esk· asociace pojiöùoven 

Internet: http://www.cap.cz 

Cena: 25 KË 

»Ìslo bylo p¯ed·no do v˝roby: 18. 4. 2005 

Pojistn˝ obzor je Ëlenem Mezin·rodnÌ organizace 

odbornÈho pojiöùovacÌho tisku. 

OBSAH 

ZmÏna znaleckÈho standardu (Ing. Pavel Haöek) .................................................................3 

Identifikace vozidel pomocÌ VIN (Marcela KobÌkov·) ...........................................................4 

SystÈm registrace provedenÈho zabezpeËenÌ vozidel (SYREZ) (Ing. ZdenÏk Veiner) .........5 

Nehodovost na pozemnÌch komunikacÌch v »R za rok 2004 (eva) .....................................6 

»esk· republika m· jeden z nejstaröÌch vozov˝ch park˘ v EvropÏ (eva) ..........................8 

Mezin·rodnÌ v˝zkumy pouûÌv·nÌ bezpeËnostnÌch p·s˘ (Ing. Ladislav Sk·cal) ..................8 

Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) .........................................................10 

Shrom·ûdÏnÌ Ëlen˘ »AP (eva) .............................................................................................10 

INFO z EvropskÈ unie (Ing. Jana PospÌöilov·, Mgr. Miroslav Langhammer) .....................11 

Setk·nÌ specialist˘ na poû·rnÏ bezpeËnostnÌ za¯ÌzenÌ v KolÌnÏ nad R˝nem 

(Ing. Pavel Ryb·¯) ...............................................................................................................12 

Na aktu·lnÌ tÈma: K bodovÈmu hodnocenÌ pr·vnÌch delikt˘ (JUDr. Pavel Buöta) .............14 

LetoönÌ obdobÌ hurik·n˘ v oblasti Atlantiku bude opÏt znaËnÏ aktivnÌ 

(Michal äkorpil) ..................................................................................................................14 

Telegraficky (Eva Trojanov·) ................................................................................................16 

P¯edstavujeme v·m: St·lou skupinu pro zemÏdÏlskÈ pojiötÏnÌ »AP 

a jejÌho novÈho p¯edsedu Ing. Ji¯Ìho Havelku (eva) .........................................................16 

KomerËnÌ prezentace ............................................................................................................17 

Praxe, Spory, Stanoviska: N·hrada ökody a d˘kaznÌ b¯emeno 

(JUDr. Vlasta Mikluö·kov·) ................................................................................................18 

Recenze: ⁄ËetnictvÌ pojiöùoven po vstupu do EU (vav) ........................................................18 

VelkÈ pojistnÈ ud·losti: Poû·r StaromÏstskÈ radnice (Josef Hrubeö) ..................................19 

P¯Ìloha: ⁄mrtnostnÌ tabulky nez·vislÈ na pohlavÌ pro »R (unisex tabulky) a d˘sledky pro 

pojistnÏ-matematickÈ v˝poËty ñ 1. Ë·st (Mgr. Petr Smetana, prof. RNDr. Tom·ö Cipra, DrSc.) 

CONTENTS 

Amendment of the Expert Standard (Pavel Haöek) 

Identification of vehicles with the help of VIN (Marcela KobÌkov·) 

Registration system of vehicles with security devices (SYREZ) (ZdenÏk Veiner) 

Accident-rate on traffic roads in the Czech Republic in 2004 (eva) 

Czech Republic has one among the oldest autoparks in Europe (eva) 

International research on use of safety belts (Ladislav Sk·cal) 

From among the new legal provisions (Ji¯ina Kotrbat·) 

Assembly of »AP members (eva) 

INFO from the European Union (Miroslav Langhammer, Jana PospÌöilov·) 

Meeting of specialists concerned with fire-security equipment in Cologne (Pavel Ryb·¯) 

As to the evaluation of offences by points (Pavel Buöta) 

This yearís hurricane period in the Atlantic region will be significantly active again 

(Michal äkorpil) 

By wire (Eva Trojanov·) 

Introduction: Standing Work Group on Agricultural Insurance and its new Chairman 

Mr Ji¯Ì Havelka (eva) 

Practice, Disputes, Standpoints: Loss indemnity and burden of proof (Vlasta Mikluö·kov·) 

Book review: »ejkov· V., Valouch P.: Accounting of insurance companies 

after entering the EU (vav) 

Big insured losses: Fire of Old Town Hall (Josef Hrubeö) 

Enclosure: Czech Republic dead-rate tables independent of gender (unisex tables), 

Part One (Petr Smetana, Tom·ö Cipra) 

CALLING TO YOUR ATTENTION 

Time for a change is a title of the first article in this Insurance Reviewís issue. It is concerned 

with the cost of repairs on vehicles damaged by accidents and covered by motor insurance. 

In particular, it is concerned with the so-called Expert Standard I/2005 (ZS I/2005), which is an 

amended version of Expert Standard I (ZS I). Rules set by the original Standard had been firstly 

worked out in the break of eighties and nineties of the 20 th century and recently amended by 

independent experts from a high credit authority. Taking into account aging of vehicles, technology 

and development of the spare-parts marked, the new standards provide insurers with a new 

term - ìcommon costî. Diagrams indicate comparison of loss indemnity in 2004 with expected 

figures in 2005 and a comparison of indemnity paid on different types of repairs with application 

of ZS I, ZS I/2005 and without the Standard. It is expected that the indemnity paid by 

insurers in 2005 is likely to grow by at least 5 to 7 per cent in average. 

2 POJISTNÝ OBZOR • 5/2005

» 

as nemusel zrovna trhat oponou, 

˙plnÏ postaËilo, ûe plynul 

sv˝m nemÏnn˝m tempem a 

snad kaûd˝, kdo se ve svÈ praxi 

setk·val se Znaleck˝m standardem 

Ë. I, poznal, jak dalece se v nÏkter˝ch 

sv˝ch Ë·stech vzd·lil realitÏ. 

Z·kladnÌ k·men 

P¯estoûe se v˝voj automobilovÈ 

techniky, a zejmÈna technologie 

oprav vozidel, znaËnÏ vzd·lil od p˘vodnÌ 

verze ZnaleckÈho standardu, 

bylo na Ëem stavÏt. BlÌûe k jeho sou- 

ËasnÈ podobÏ: znaleck˝ standard Ë. I 

(d·le ZS Ë. I) totiû byl, a ve svÈ novelizovanÈ 

podobÏ nad·le z˘st·v· publikacÌ, 

skr˝vajÌcÌ v sobÏ ucelen˝ metodick˝ 

postup pro ocenÏnÌ motorovÈho 

vozidla a pro stanovenÌ v˝öe 

ökody, kter· na vozidle vznikla nap¯. 

d˘sledkem hav·rie. Auto¯i tÈto publikace 

p˘sobÌ v ⁄stavu soudnÌho inûen˝rstvÌ 

v BrnÏ. Tento ˙stav se znaleckou 

ËinnostÌ zab˝v· nep¯eruöovanÏ 

dlouhou ¯adu let, a pr·vÏ na z·- 

kladÏ zkuöenostÌ nabyt˝ch mnohaletou 

praxÌ mohli auto¯i na p¯elomu 

osmdes·t˝ch a devades·t˝ch let minulÈho 

stoletÌ vytvo¯it z·klad ZS Ë. I. 

V pr˘bÏhu n·sledujÌcÌch let pr·ce na 

standardu nep¯estala a v˝voj techniky 

a technologiÌ, souvisejÌcÌch s v˝vojem 

motorov˝ch vozidel, se tak 

odrazil v jeho pr˘bÏûnÈ novelizaci. 

ZatÌm poslednÌ, a co do svÈho rozsahu 

nejvÏtöÌ, novelizacÌ standardu je 

jeho verze, kter· vstoupila v ˙Ëinnost 

poË·tkem letoönÌho roku pod ozna- 

ËenÌm Znaleck˝ standard Ë. I/2005 

(d·le ZS Ë. I/2005). 

Realita na papÌ¯e 

Aktualizace standardu odr·ûÌ 

souËasnou situaci na trhu s motorov˝mi 

vozidly, zejmÈna p¯i jejich 

oprav·ch. V souËasnÈ dobÏ se cena 

opravy do znaËnÈ mÌry odvÌjÌ od 

st·¯Ì opravovanÈho vozidla. S p¯ib˝vajÌcÌm 

st·¯Ìm vozidla jsou p¯i 

jeho oprav·ch ve st·le vÏtöÌ mÌ¯e 

vyuûÌv·ny kvalitativnÏ rovnocennÈ 

n·hradnÌ dÌly na mÌsto dÌl˘ origin·lnÌch, 

dod·van˝ch p¯Ìmo v˝robcem 

vozidla. Trh si tak s·m vytvo- 

¯il nov˝ pojem ñ ÑobvyklÈ n·klady 

na opravuì. Tyto obvyklÈ n·klady 

na opravu vozidla se promÌtly do 

standardu a z nÏho vypl˝vajÌcÌho 

stanovenÌ skuteËnÈ ökody na vozidle, 

kterou hradÌ pojiöùovna v r·mci 

povinnÈho ruËenÌ. P¯i v˝poËtu 

ZmÏna znaleckÈho 

standardu 

Ing. Pavel Haöek, Allianz pojiöùovna, a. s. 

n·hrady plnÏnÌ od pojiöùovny je 

zohlednÏna skuteËnost, ûe star˝ dÌl 

je nahrazov·n dÌlem nov˝m. A pokud 

je st·¯Ì vozidla, resp. vymÏÚovanÈho 

dÌlu, takovÈ, ûe p¯i jeho n·- 

hradÏ v servisu by byl bÏûnÏ pouûit 

nikoliv dÌl origin·lnÌ, ale dÌl kvalitativnÏ 

rovnocenn˝, je majiteli 

poökozenÈho vozidla hrazena Ë·stka 

odpovÌdajÌcÌ cenÏ tohoto n·hradnÌho 

dÌlu. Smyslem celÈho v˝po- 

Ëtu pojistnÈho plnÏnÌ za poökozenÈ 

vozidlo je uhradit motoristovi n·- 

klady na opravu jeho vozidla v takovÈ 

v˝öi, kter· plnÏ odpovÌd· n·- 

klad˘m na opravu, kterÈ jsou bÏûnÈ 

Graf 1 ñ Vliv ZS Ë. I/2005 na pojistnÈ plnÏnÌ 

na naöem trhu p¯i opravÏ vozidla 

srovnatelnÈho typu a st·¯Ì. 

Znaleck˝ standard souËasnÏ neopomnÏl 

ani skuteËnost, kdy po opravÏ 

vozidla m˘ûe dojÌt ke snÌûenÌ jeho 

prodejnÌ ceny na trhu s ojet˝mi vozidly. 

K tomuto stavu doch·zÌ u nov˝ch 

vozidel, jejichû oprava poökozenÌ 

vyûaduje radik·lnÌ z·sah do 

skeletu karoserie vozidla. 

Graf 2 ñ Porovn·nÌ v˝öe pojistnÈho plnÏnÌ u OA pr˘mÏrnÈho st·¯Ì 

Latina n·klad˘ na opravu 

Ze strany pojiöùoven je novelizovan˝ 

standard vÌt·n pr·vÏ pro skuteËnost, 

ûe odr·ûÌ v˝öe uvedenou realitu 

na trhu oprav motorov˝ch vozidel. 

PracovnÌci pojiöùoven tak dostali 

do rukou objektivnÌ n·stroj pro 

v˝poËet pojistnÈho plnÏnÌ. Takto 

stanovenÈ pojistnÈ plnÏnÌ umoûnÌ 

poökozenÈmu vlastnÌkovi motorovÈho 

vozidla za obdrûenou n·hradu 

z pojiöùovny svÈ vozidlo opravit 

bez poûadavku na p¯ÌspÏvek z vlastnÌ 

penÏûenky. Neocenitelnou p¯ednostÌ 

standardu je i fakt, ûe nevzeöel 

z dÌlny nÏkterÈ z pojiöùoven, ale 

byl vyd·n nez·vislou institucÌ s vysok˝m 

kreditem mezi odbornou ve- 

¯ejnostÌ. Novelizovan˝ standard se 

tak jistÏ stane hr·zÌ proti dlouh˝m 

soudnÌm tahanicÌm o v˝öi n·hrady 

ökody, protoûe je vyuûÌv·n nejen 

pojiöùovnami, ale i soudnÌmi znalci 

a v podstatÏ celou odbornou ve- 

¯ejnostÌ. DÌky standardu se mnohem 

snadnÏji najde spoleËn· ¯eË 

mezi pojiöùovnou a motoristou. 

Znaleck˝ standard Ë. I/2005 je latinou 

v problematice stanovenÌ n·klad˘ 

na opravu vozidla. Na rozdÌl od 

skuteËnÈ latiny vöak nenÌ jazykem 

mrtv˝m, ale vzhledem ke svÈ schopnosti 

pruûnÏ reagovat na dneönÌ realitu 

jde o jazyk ûiv˝ a plnÏ souËasn˝. 

PojistnÈ plnÏnÌ aû na prvnÌm 

mÌstÏ 

Novelizovan˝ standard je pro svoje 

pozitiva vÌt·n, na druhÈ stranÏ se vöak 

pojiöùoven zcela jistÏ dotkne jeho dopad 

na pojistnÈ plnÏnÌ v r·mci povinnÈho 

ruËenÌ. I ty nejzdrûenlivÏjöÌ odhady 

vykazujÌ celkovÈ nav˝öenÌ pojistnÈho 

plnÏnÌ o 5 aû 7 % ve srovn·- 

nÌ s plnÏnÌm vyplacen˝m v roce 2004. 

V z·vislosti na st·¯Ì a druhu vozidla 

m˘ûe b˝t n·r˘st pojistnÈho plnÏnÌ 

jeötÏ v˝raznÏ vyööÌ (viz graf Ë. 1). 

Proti vlivu ZS Ë. I/2005 na nav˝öenÌ 

ökodnÌho procenta stojÌ skuteËnost, 

ûe bez jeho existence by pojiöùovny 

nemÏly ˙Ëinn˝ a z·roveÚ 

odbornou ve¯ejnostÌ respektovan˝ 

n·stroj pro re·lnÈ urËenÌ skuteËnÈ 

ökody na vozidle. Bez tohoto n·stroje 

by pak mohly r˘st n·klady na 

opravu vozidel vûdy aû na samou 

hornÌ hranici jejich cenovÈho rozpÏtÌ, 

a to bez ohledu na st·¯Ì a stav poökozenÈho 

vozidla (viz graf Ë. 2). Z·- 

roveÚ by tak pojiöùovny mnohem 

h˘¯e mohly vyuûÌvat v˝hod, kterÈ 

m· na celkovÈ n·klady na opravu 

vozidla platnost vyhl·öky Ë. 31/2003 

Sb. (tzv. blokov· v˝jimka), kter· 

plnÏ vstoupila v ˙Ëinnost v listopadu 

loÚskÈho roku. 

POJISTNÝ OBZOR • 5/2005 3

CelosvÏtovÏ je roËnÏ odcizeno na 

3 miliony vozidel. Tato skuteËnost 

p¯in·öÌ starosti v prvnÌ ¯adÏ 

vöem postiûen˝m majitel˘m. Tr·pÌ 

ale i v˝robce, zamÏstn·v· policii 

i pojistitele, kter˝m navÌc zp˘sobuje 

vysokÈ finanËnÌ ztr·ty. Ty se pak p¯irozenÏ 

promÌtajÌ i do v˝öe ryzÌho 

(netto) pojistnÈho, kterÈ tvo¯Ì z·klad 

pro kalkulaci pojistnÈ sazby v havarijnÌm 

pojiötÏnÌ. A tak vöichni zainteresovanÌ 

¯eöÌ ˙lohu, jak p¯edejÌt nep¯Ìjemn˝m 

situacÌm, resp. jak minimalizovat 

vlastnÌ ökody. 

ZatÌmco si zodpovÏdn˝ majitel 

vozidla l·me hlavu, jak˝m zabezpeËovacÌm 

za¯ÌzenÌm vybavit 

(v lepöÌm p¯ÌpadÏ dovybavit) svÈho 

mil·Ëka, a v˝vojovÌ pracovnÌci 

Identifikace 

vozidel 

pomocÌ VIN 

Marcela KobÌkov·, 

Generali Pojiöùovna a.s. 

v˝robce zkoumajÌ, jak zlepöit prvky 

zabezpeËenÌ u nov˝ch model˘, 

pojistitelÈ majÌ k dispozici jeötÏ 

dalöÌ d˘leûit˝ n·stroj: d˘slednÈ 

prov·dÏnÌ identifikace vozidla pomocÌ 

Vehicle Identification Number 

(VIN). 

VIN jakoûto z·kladnÌ identifikaËnÌ 

znak vozidla je nositelem 

d˘leûit˝ch informacÌ o vozidle. Na 

vozidle z˘st·v· po celou dobu jeho 

ûivotnosti, a proto je nejen ide·lnÌm 

identifikaËnÌm n·strojem vedoucÌm 

k jeho majiteli a dalöÌm 

informaËnÌm atribut˘m, ale slouûÌ 

i ke zjiötÏnÌ historie automobilu. Je 

pouûÌv·n vöemi svÏtov˝mi v˝robci 

a na z·kladÏ v nÏm obsaûen˝ch 

informacÌ lze prov·dÏt i sloûitÈ 

anal˝zy vozovÈho parku. Pro 

vöechny tyto vlastnosti je d˘leûit˝m 

pomocnÌkem pracovnÌk˘ st·tnÌ 

spr·vy v souvislosti s vyöet¯ov·nÌm 

trestn˝ch Ëin˘, stejnÏ jako 

pro finanËnÌ instituce, stanice technickÈ 

kontroly, servisy, mezin·rodnÌ 

v˝mÏnu informacÌ apod. 

UûÌv·nÌ VIN bylo zavedeno 

v roce 1985 na z·kladÏ mezin·rodnÌch 

normativ˘ jako sedmn·ctimÌstn˝ 

kÛd, kter˝ zaruËuje unik·tnost 

oznaËenÌ automobilu na celÈm 

svÏtÏ. PomocÌ ËÌslic a pÌsmen 

vypovÌd· o obecn˝ch i individu·lnÌch 

vlastnostech vozidla. Jeho 

logick· struktura je pevnÏ dan· a 

skl·d· se ze t¯Ì Ë·stÌ: 

● zaËÌn· t¯ÌpÌsmenn˝m kÛdem 

zemÏ a tov·rnÌ znaËky v˝robce 

ñ World Manufacturer Identifier, 

● druh· Ë·st je vÏnovan· technicko-konstrukËnÌ 

charakteristice 

vozidla (modelov· ¯ada, provedenÌ 

karoserie, typ, objem 

motoru, palivo, emisnÌ systÈm 

apod.) ñ Vehicle Descriptor 

Section, 

● poslednÌ Ë·st tvo¯Ì rejst¯Ìkov˝ 

kÛd a b˝v· v nÏm uveden modelov˝ 

rok, v˝robnÌ z·vod ñ 

vûdy ale öestimÌstnÈ sÈriovÈ v˝robnÌ 

ËÌslo, kterÈ oznaËuje po- 

¯adÌ, v nÏmû vozidlo sjelo 

z mont·ûnÌho p·su ñ Vehicle Indicator 

Section. 

Znalost struktury VIN m˘ûe 

pomoci p¯i odhalov·nÌ z·vad Ëi 

z·mÏn tohoto ËÌsla jak na vozidle, 

tak v samotn˝ch dokladech. Protoûe 

VIN v sobÏ nese vöechny z·- 

kladnÌ informace o vozidle, je na 

nÏm zaloûena jak·koliv modernÌ 

evidence motorov˝ch vozidel vËetnÏ 

zahraniËnÌch datab·zÌ. Aby informace 

z dostupn˝ch informaËnÌch 

systÈm˘ byly opravdov˝mi 

pomocnÌky p¯i boji s automobilovou 

kriminalitou, je vöak jejich 

korektnost a jednoznaËnost prvo- 

¯ad˝m p¯edpokladem. Bohuûel ale 

st·le pracujeme i s informacemi 

opisovan˝mi z dokument˘ nebo 

p¯ebÌran˝mi bez n·leûit˝ch kontrol 

a provÏ¯ov·nÌ logick˝ch vazeb, 

coû efektivitu vyuûitÌ naöich informaËnÌch 

systÈm˘ celkovÏ sniûuje. 

Jak·koliv chyba v sedmn·ctimÌstnÈm 

ËÌsle totiû znamen· zcela jinÈ 

vozidlo nebo vozidlo, kterÈ fyzicky 

v˘bec nem˘ûe existovat! PoËÌtaËovÈ 

algoritmy a postupy moûnÈ 

chyby sice indikujÌ, ale pouze 

ve formÏ nejednoznaËn˝ch informacÌ 

Ëi spÌöe sign·l˘, kterÈ lze 

vyuûÌt jen p¯i manu·lnÌm zpracov·nÌ. 

UmÌstÏnÌ identifik·toru vozidla 

je mezin·rodnÏ normovanÈ a je 

souË·stÌ technickÈ dokumentace 

kaûdÈho vozidla. KromÏ vyraûenÌ 

do karoserie nebo na popisnÈ ötÌtky 

jej progresivnÌ v˝robci umisùujÌ 

i pod p¯ednÌ sklo vozidla, aby 

byl dob¯e vizu·lnÏ p¯Ìstupn˝ a 

umoûnil snadnou identifikaci vozidla. 

JeötÏ lepöÌm opat¯enÌm je 

v souËasnÈ dobÏ standardnÏ prov·dÏnÈ 

laserov·nÌ identifikaËnÌho 

ËÌsla VIN na vöechna skla u nov˝ch 

model˘ äkody Octavia. VIN 

je dob¯e Ëiteln˝ pouh˝m okem, a 

proto je toto oznaËenÌ dostupnÈ na 

prvnÌ pohled. 

K zabezpeËenÌ naprostÈ shody 

mezi VIN 

ñ umÌstÏn˝m na vozidle, 

ñ vytiötÏn˝m v dokladech k vozidlu 

a 

Z·kladnÌ struktura Vehicle Identification Number: 

W.M.I. 

ñ zanesen˝m v informaËnÌch systÈmech 

(v˝robc˘, prodejc˘, pojistitel˘, 

v registrech vozidel), je 

d˘leûit· d˘sledn· periodick· a 

nez·visl· vizu·lnÌ kontrola p¯i 

kaûdÈ p¯Ìleûitosti, jako nap¯Ìklad 

p¯i: 

ñ prvnÌm z·pisu do evidence 

vozidel, 

ñ kaûdÈ novÈ registraci/zmÏnÏ 

majitele, 

ñ povinnÈ kontrole na STK, 

ñ uzavÌr·nÌ pojistnÈ smlouvy, 

ñ likvidaci pojistnÈ ud·losti. 

Na mÌstÏ je jistÏ i zp¯ÌsnÏnÌ postupu 

p¯i registraci vozidel dovezen˝ch 

ze zahraniËÌ. Vozidla s nejasnou 

minulostÌ, nezn·mÈho p˘vodu 

a historie by nemÏla b˝t aû 

do provÏ¯enÌ v centr·lnÌ evidenci 

vozidel zemÏ p˘vodu do evidence 

v »eskÈ republice v˘bec p¯ipuötÏna. 

Nap¯Ìklad v MaÔarsku jsou 

povinnÈ provÏrky p˘vodu vozidla 

pro vöechny individu·lnÌ dovozy 

samoz¯ejmostÌ jiû od roku 1997. 

Vzhledem k tomu, ûe dovozy ojet˝ch 

vozidel do naöÌ republiky majÌ 

vzestupnou tendenci (v loÚskÈm 

roce se v podstatÏ vyrovnaly prodej˘m 

nov˝ch motorov˝ch vozidel!), 

hraje pat¯iËn· prevence d˘leûitou 

roli. 

Ostraûitost a d˘slednost je vöak 

na mÌstÏ i u vöech tuzemsk˝ch p¯evod˘, 

neboù podle odhad˘ je zhruba 

polovina odcizen˝ch vozidel p¯i 

jejich opÏtovnÈ registraci legalizov·na. 

PoËet odcizen˝ch vozidel 

leg·lnÏ evidovan˝ch v ËeskÈm registru 

se tak odhaduje na 500 000! 

Proto je i trivi·lnÌ fyzick· kontrola 

VIN oproti vöem doklad˘m 

k vozidlu v dneönÌ praxi nezbytn·. 

Toto pravidlo platÌ stejnou 

mÏrou pro novÈ nabyvatele ojet˝ch 

vozidel jako pro pojiöùovacÌ agenty, 

maklÈ¯e i pojistitele. A to tÌm 

spÌöe, ûe toto opat¯enÌ je cenovÏ 

mimo¯·dnÏ v˝hodnÈ. NestojÌ totiû 

doËista nic. 

Vehicle Identification Number 

V.D.S. 

V.I.S. 

T N U 8 5 P 1 3 6 N K 1 2 3 4 5 6 

typ vozidla 

sÈriovÈ v˝robnÌ ËÌslo 

zemÏ v˝robce 

mont·ûnÌ z·vod 

modelov˝ rok 

W.M.I. World Manufacturer Identifier ñ svÏtov˝ kÛd v˝robce 

V.D.S. Vehicle Descriptor Section ñ popisn˝ kÛd vozidla 

V.I.S. Vehicle Indicator Section ñ rejst¯Ìkov˝ kÛd vozidla 


» 

esk· republika nenÌ jedinou 

zemÌ, kterou tr·pÌ velkÈ poËty 

kr·deûÌ motorov˝ch vozidel, a takÈ 

mnoûstvÌ pojistn˝ch podvod˘ 

v souvislosti s vozidly. V nÏkter˝ch 

st·tech EU, nap¯. ve VelkÈ Brit·nii 

a v Nizozemsku, existujÌ specifickÈ 

systÈmy, kterÈ se zab˝vajÌ posuzov·nÌm 

˙Ëinnosti za¯ÌzenÌ pro zabezpeËenÌ 

vozidel a jejich odbornou 

mont·ûÌ v konkrÈtnÌch vozidlech. 

S ohledem na charakter ËeskÈho 

trhu zde vznik· SystÈm registrace 

provedenÈho zabezpeËenÌ vozidel 

(SYREZ) za ˙Ëasti CertifikaËnÌho 

institutu »AP a ve spolupr·ci s KomisÌ 

zabezpeËenÌ vozidel AGA. Tento 

projekt je za¯azen mezi hlavnÌ 

˙koly »eskÈ asociace pojiöùoven 

(»AP) na rok 2005. 

HlavnÌm cÌlem tohoto projektu 

je zv˝öit ˙Ëinnost prevence kr·deûÌ 

vozidel, podstatnÏ p¯ispÏt ke 

snÌûenÌ pojistn˝ch podvod˘ a poskytnout 

pojiöùovn·m pot¯ebnÈ informace 

pro uzavÌr·nÌ pojistn˝ch 

smluv s klienty a snÌûit ztr·ty zp˘sobenÈ 

uplatnÏnÌm neopr·vnÏn˝ch 

slev na pojistnÈm. D˘raz je kladen 

na maxim·lnÌ omezenÌ mont·ûÌ 

nekvalitnÌho nebo nefunkËnÌho 

zabezpeËovacÌho za¯ÌzenÌ do vozidel. 

SystÈm m·, v neposlednÌ ¯adÏ, 

zv˝öit z·jem motoristickÈ ve¯ejnosti 

o ˙ËinnÈ zp˘soby zabezpe- 

ËenÌ vozidel. 

Pro tento ˙Ëel byla vytvo¯ena 

Pravidla hodnocenÌ ve smÏrnici 

»AP P 110, kter· se zab˝vajÌ hodnocenÌm 

z·kladnÌch druh˘ zabezpeËovacÌch 

za¯ÌzenÌ a smÏrnice 

»AP P 109 ñ RegistraËnÌ ¯·d firem, 

poskytujÌcÌch mont·û a servis 

zabezpeËenÌ vozidel. RegistraËnÌ 

¯·d obsahuje pravidla pro 

registraci mont·ûnÌch a servisnÌch 

firem zabezpeËovacÌch systÈm˘ 

vozidel. Stanovuje z·kladnÌ poûadavky 

na poskytov·nÌ uveden˝ch 

sluûeb, mezi nÏû pat¯Ì mimo jinÈ 

odbornÈ vyökolenÌ od v˝robce 

nebo dodavatele zabezpeËovacÌho 

za¯ÌzenÌ, je zde zakotvena povinnost 

pouûÌvat v˝hradnÏ hodnocenÈ 

za¯ÌzenÌ v projektu SYREZ atd. 

RegistrovanÈ firmy budou poskytovat 

do systÈmu ˙daje o provedenÈm 

zabezpeËenÌ vozidel pro pot¯eby 

pojiöùoven, kterÈ je budou 

moci vyuûÌt p¯i uzavÌr·nÌ pojistn˝ch 

smluv. V pr˘bÏhu pilotnÌho 

SystÈm registrace 

provedenÈho 

zabezpeËenÌ vozidel 

(SYREZ) 

Ing. ZdenÏk Veiner, CertifikaËnÌ institut »AP 

projektu bude vytv·¯eno funkËnÌ 

komunikaËnÌ prost¯edÌ s jednotnou 

a p¯Ìmou komunikacÌ se z·jmov˝mi 

partnery. 

Do projektu SYREZ budou za- 

¯azeny pouze zabezpeËovacÌ systÈmy 

u kter˝ch bude ovÏ¯ena kvalita 

a ohodnocen p¯Ìnos pro zabezpeËenÌ 

vozidla. V˝robek p¯ihl·öen˝ 

k hodnocenÌ musÌ b˝t schv·len 

MD »R (n·rodnÌ schv·lenÌ ñ 

ATEST 8SD), nebo musÌ mÌt evropskou 

homologaci (mezin·rodnÌ 

schv·lenÌ dle EHK Ëi ES). 

HodnocenÌ v r·mci systÈmu 

SYREZ osvÏdËuje, ûe za¯ÌzenÌ, 

Ë·sti za¯ÌzenÌ a systÈmy (d·le jen 

v˝robky) zabezpeËenÌ vozidel vyhovujÌ 

platn˝m norm·m, specifikacÌm 

nap¯. Specifikaci elektronick˝ch 

zabezpeËovacÌch systÈm˘ 

pro osobnÌ automobily CEA01 

(ComitÈ EuropÈen des Assurances) 

a vlastnostem deklarovan˝ch 

v˝robcem. Jedn· se o komponenty 

a systÈmy zabezpeËenÌ vozidel 

a jejich kombinace podle n·sledujÌcÌho 

rozdÏlenÌ: 

a) mechanickÈ zabezpeËenÌ vozidel, 

b)elektronickÈ zabezpeËenÌ vozidel, 

c) identifikaËnÌ systÈmy, 

d)monitorovacÌ a vyhled·vacÌ systÈmy. 

HodnocenÌ v˝robk˘ v r·mci tohoto 

systÈmu bude zajiöùovat CertifikaËnÌ 

institut »AP. Postup se 

skl·d· z hodnocenÌ v˝robku, jeho 

technick˝ch parametr˘ a vlastnostÌ, 

zpracovanÈho na z·kladÏ zkouöek 

v˝robku, technickÈ dokumentace, 

p¯ÌpadnÏ kontroly zadavatele 

a pokud je to vhodnÈ, tak takÈ 

posouzenÌ st·losti dod·vek pro 

udÏlenÌ licence k uûÌv·nÌ znaËky 

shody CI »AP. 

HodnocenÌ mechanick˝ch zabezpeËovacÌch 

systÈm˘ 

OhodnocenÌ mechanick˝ch zabezpeËovacÌch 

systÈm˘ je d·no 

z·kladnÌmi parametry za¯ÌzenÌ a 

podmÌnkami jeho v˝roby a distribuce 

zajiöùujÌcÌmi stabilitu kvality 

systÈmu. Tyto z·kladnÌ parametry 

jsou ukazateli vybavenosti za¯ÌzenÌ, 

spolehlivosti a odolnosti proti 

p¯ekon·nÌ. ⁄roveÚ za¯ÌzenÌ se posuzuje 

komplexnÏ na z·kladÏ tÏchto 

parametr˘: 

ñ moûnost p¯ekon·nÌ mechanickÈho 

zabezpeËovacÌho systÈmu, 

ñ zp˘sobu spojenÌ systÈmu s vozidlem, 

ñ podmÌnky v˝roby a distribuce. 

HodnocenÌ systÈm˘ identifikace 

vozidla 

U tÏchto systÈm˘ se posuzujÌ 

zejmÈna n·sledujÌcÌ parametry: 

ñ moûnost ˙plnÈho odstranÏnÌ 

identifik·toru z vozidla, 

ñ nucen· v˝mÏna dÌlu vozidla 

oznaËenÈho identifik·torem, 

ñ n·slednÏ zjistiteln˝ z·sah, 

ñ identifik·tor je na vozidle umÌstÏn 

na vÌce dÌlech, 

ñ existence sluûeb pro registraci 

identifikace a jejÌ aktivnÌ vyuûitÌ 

(nap¯. PoliciÌ »R). 

HodnocenÌ elektronick˝ch zabezpeËovacÌch 

systÈm˘ 

Mezi z·kladnÌ parametry za¯ÌzenÌ 

elektronick˝ch zabezpeËovacÌch 

systÈm˘ pro vozidla pat¯Ì ukazatele 

vybavenosti za¯ÌzenÌ, spolehlivosti 

a odolnosti proti p¯ekon·nÌ. 

UrËujÌcÌ ˙Ëinnost danÈho za¯ÌzenÌ 

pro zabezpeËenÌ vozidla proti odcizenÌ 

je posuzov·na z pohledu: 

ñ konstrukce za¯ÌzenÌ, 

ñ ovl·d·nÌ systÈmu, 

ñ detekce naruöenÌ, 

ñ blokov·nÌ funkcÌ vozu, 

ñ signalizace naruöenÌ. 

HodnocenÌ monitorovacÌch a 

vyhled·vacÌch systÈm˘ odcizen˝ch 

vozidel 

Pro hodnocenÌ kategorie monitorovacÌch 

a vyhled·vacÌch systÈm˘ 

je nejd˘leûitÏjöÌm hlediskem 

odolnost systÈmu proti: 

ñ zamezenÌ vzniku podnÏtu pro 

aktivaci systÈmu ve vozidle, 

ñ zamezenÌ p¯enosu informace 

o neopr·vnÏnÈm pouûitÌ vozidla 

do vyhodnocovacÌho centra, 

ñ zamezenÌ urËenÌ polohy vozidla 

vlastnÌm systÈmem, 

ñ zamezenÌ p¯enosu informace 

o poloze vozidla do vyhodnocovacÌho 

centra, 

ñ zamezenÌ p¯enosu ¯ÌdicÌch informacÌ 

z vyhodnocovacÌho centra 

do vozidla, 

ñ uvedenÌ systÈmu do nefunkËnÌho 

stavu vnÏjöÌm Ëi vnit¯nÌm z·- 

sahem. 

MajitelÈ vozidel, kte¯Ì budou 

mÌt z·jem dob¯e zabezpeËit svoje 

vozidlo, budou mÌt v systÈmu 

k dispozici mimo ovÏ¯en˝ch zabezpeËovacÌch 

systÈm˘ na v˝bÏr 

¯adu servisnÌch organizacÌ, kterÈ 

budou zaruËovat odpovÌdajÌcÌ kvalitu 

mont·ûe. ServisnÌ sÌù pro jednotlivÈ 

druhy zabezpeËenÌ bude 

snadno dostupn· na ˙zemÌ »R. 

Projekt SYREZ byl p¯edstaven 

na 14. roËnÌku mezin·rodnÌho veletrhu 

Pragoalarm / Pragosec 2005. 

V pr˘bÏhu mÏsÌce kvÏtna a Ëervna 

bude probÌhat proces schvalov·nÌ 

v˝öe uveden˝ch smÏrnic 

»AP. Jako pilotnÌ projekt bude 

spuötÏn ve druhÈ polovinÏ roku 

2005. InformaËnÌ semin·¯ pro vyuûitÌ 

systÈmu pojiöùovnami bude 

uspo¯·d·n v Ëervnu 2005. V z·vÏru 

roku 2005 bude pilotnÌ projekt 

vyhodnocen a od ledna 2006 bude 

uveden do plnÈho provozu. 

Seznam hodnocen˝ch zabezpe- 

ËovacÌch systÈm˘ pro vozidla, seznam 

registrovan˝ch mont·ûnÌch a 

servisnÌch firem a dalöÌ d˘leûitÈ informace 

budou k dispozici na internetov˝ch 

str·nk·ch www.cap.cz, 

www.cicap.cz a www.syrez.cz. 


Nehodovost na pozemnÌch komunikacÌch v »R za rok 2004 

Podle ˙daj˘ poËÌtaËovÈho systÈmu evidence nehod v silniËnÌm provozu 

bylo v roce 2004 Policii »eskÈ republiky nahl·öeno 196 484 

nehod, p¯i kter˝ch bylo 1215 osob usmrceno, 4878 tÏûce zranÏno a 

29 543 osob zranÏno lehce. Odhad zp˘sobenÈ hmotnÈ ökody je ve v˝öi 

9,687 mld. KË. 

Porovn·nÌ hodnot z·kladnÌch ukazatel˘ s rokem 2003 je n·sledujÌcÌ: 

N·r˘st zaznamen·v·me v kategorii: 

❑ poËet nehod: o 633, tj. o 0,3 %, 

❑ odhad hmotnÈ ökody: o 353,1 mil. KË, tj. o 3,8 %. 

Pokles zaznamen·v·me v kategorii: 

❑ poËet usmrcen˝ch: o 104 osob, tj. o 7,9 %, 

❑ poËet tÏûce zranÏn˝ch: o 375 osob, tj. o 7,1 %, 

❑ poËet lehce zranÏn˝ch: o 769 osob, tj. o 2,5 %. 

V˝voj z·kladnÌch ukazatel˘ nehod za poslednÌch 10 let je uveden 

v tabulce 1. 

VinÌci nehod 

V tabulce 2 je p¯ehled o poËtech nehod a poËtech usmrcen˝ch osob 

podle sledovan˝ch vinÌk˘, vËetnÏ podÌlu na celkovÈm poËtu nehod, resp. 

poËtu usmrcen˝ch osob, v roce 2004 (index rok 2003 = 100 %). 

CelkovÈ zv˝öenÌ poËtu nehod ovlivnili p¯edevöÌm ¯idiËi motorov˝ch 

vozidel a z nich zejmÈna ¯idiËi n·kladnÌch automobil˘ ñ ve srovn·nÌ 

s rokem 2003 doölo ke zv˝öenÌ o 2026 nehod (tj. o 7,6 %), ¯idiËi autobus˘ 

zavinili o 98 nehod vÌce (tj. o 5,5 %), ¯idiËi traktor˘ o 148 nehod vÌce 

(tj. o 22,8 %). VyööÌ je i poËet nehod zavinÏn˝ch lesnÌ zvÏ¯Ì (o 958 

nehod, tj. o 12,7 %), z·vadou komunikace (o 116 nehod, tj. o 23,8 %) a 

tzv. jin˝m zavinÏnÌm. Naproti tomu mÈnÏ nehod zavinili cyklistÈ ñ snÌûenÌ 

o 207 nehod (tj. o 7,1 %), chodci o 26 nehod mÈnÏ (o 1,3 %) a niûöÌ 

je i poËet nehod zavinÏn˝ch ¯idiËi osobnÌch automobil˘ (o 1,4 %) a jednostop˝ch 

motorov˝ch vozidel (o 4,4 %). 

NejvÌce usmrcen˝ch osob bylo p¯i nehod·ch zavinÏn˝ch ¯idiËi osobnÌch 

automobil˘ ñ 839 osob (tj. o 59 osob mÈnÏ ñ o 6,6 %). P¯i nehod·ch 

zavinÏn˝ch ¯idiËi jednostop˝ch motorov˝ch vozidel bylo usmrceno 

61 osob (o 22 osob mÈnÏ). PomÏrnÏ v˝razn˝ pokles smrteln˝ch n·sledk˘ 

registrujeme i u nehod zavinÏn˝ch chodci ñ snÌûenÌ o 11 osob (tj. o 18,3 %) 

a u nehod zavinÏn˝ch cyklisty ñ snÌûenÌ o 22 osob (tj. o 33,8 %). 

V roce 2004 zaregistrovala policie celkem 17 175 nehod, kdy vinÌk 

nehody z mÌsta ujel. Bylo p¯i nich usmrceno 23 osob a dalöÌch 1157 

osob bylo zranÏno. PoËet tÏchto nehod je oproti stejnÈmu obdobÌ p¯edchozÌho 

roku niûöÌ o 2,6 %, poËet usmrcen˝ch je stejn˝ a poËet zranÏn˝ch 

je o 34 osob vyööÌ. 

V tabulce 3 je uvedeno porovn·nÌ poËtu nehod a jejich n·sledk˘ 

podle st·¯Ì osobnÌch automobil˘. Z tabulky je patrn˝ pomÏrnÏ nÌzk˝ 

podÌl nehod zavinÏn˝ch ¯idiËi vozidel vyroben˝ch p¯ed rokem 1985 

Tabulka 1 ñ Nehody a jejich n·sledky za poslednÌch 10 let 

rok 

počet 

nehod 

usmrceno 

těžce 

zraněno 

lehce 

zraněno 

hmotná 

škoda v mil. Kč 

1995 175 520 1384 6298 30 866 4877,20 

1996 201 697 1386 6621 31 296 6054,40 

1997 198 431 1411 6632 30 155 5981,60 

1998 210 138 1204 6152 29 225 6834,00 

1999 225 690 1322 6093 28 747 7148,80 

2000 211 516 1336 5525 27 063 7095,80 

2001 185 664 1219 5493 28 297 8243,90 

2002 190 718 1314 5492 29 013 8891,20 

2003 195 851 1319 5253 30 312 9334,27 

2004 196 484 1215 4878 29 543 9687,39 

Tabulka 2 ñ P¯ehled vinÌk˘ a zavinÏnÌ nehod 

viník, zavinění nehody 

rok 2004 

a tento podÌl se v porovn·nÌ s rokem 2003 d·le snÌûil. Vozidla vyroben· 

p¯ed rokem 1980 se na poËtu nehod podÌlejÌ 3,6 %, ale na poËtu 

usmrcen˝ch 5,4 %. 

Bilanci poËtu usmrcen˝ch osob nep¯ÌznivÏ ovlivnili zejmÈna ¯idiËi 

n·kladnÌch automobil˘, neboù p¯i jimi zavinÏn˝ch nehod·ch zahynulo 

154 osob, tj. ve srovn·nÌ s rokem 2003 o 34 osob (28,3 %) vÌce. 

Z d˘vodu technickÈ z·vady vozidla bylo v roce 2004 zavinÏno 1298 

nehod (tj. 0,7 % z celkovÈho poËtu nehod). P¯i tÏchto nehod·ch byla 

jedna osoba usmrcena a dalöÌch 179 osob bylo zranÏno. NejËastÏjöÌ p¯Ì- 

Ëinou bylo nespr·vnÈ uloûenÌ n·kladu ñ celkem 357 nehod. 

Chodci zavinili celkem 1911 nehod, z toho nejvÌce nehod zavinili muûi 

ñ 802 nehod, dÏti zavinily 681 nehod, ûeny 375 a zbytek p¯ipad· na 

skupiny chodc˘. P¯i tÏchto nehod·ch zahynulo 49 osob, tj. o 11 osob 

mÈnÏ neû v roce 2003. 

DalöÌm specifikem nehod zavinÏn˝ch chodci je vysok˝ poËet nehod 

zavinÏn˝ch pod vlivem alkoholu, vûdyù 215 chodc˘ ñ vinÌk˘ ñ bylo 

v dobÏ nehody pod vlivem alkoholu (tj. 11, 3 %, tedy tÈmÏ¯ kaûd˝ dev·- 

t˝ chodec ñ vinÌk nehody). Velmi tragickÈ bylo pro chodce p¯ech·zenÌ 

mimo p¯echod, kdy p¯i 738 nehod·ch zahynulo 21 chodc˘. 

P¯i nehod·ch zavinÏn˝ch ¯idiËi motorov˝ch vozidel z d˘vodu neumoûnÏnÌ 

neruöenÈho a bezpeËnÈho p¯ejitÌ vozovky chodci (Ñned·nÌ p¯ednosti 

chodciì) p¯ech·zejÌcÌmu po vyznaËenÈm p¯echodu zahynulo v roce 

2004 celkem 20 chodc˘ (o 1 osobu vÌce neû v roce 2003, ale takÈ tÈmÏ¯ 

t¯ikr·t vÌce neû v roce 2000, tedy poslednÌ rok p¯ed st·vajÌcÌ z·konnou 

˙pravou), 210 chodc˘ bylo tÏûce zranÏno (+ 28 osob) a 677 bylo zranÏno 

lehce (+ 85 osob). NejhoröÌ situace byla v letech 2002 a 2001, jak 

ukazuje tabulka 4. 

NejËetnÏjöÌ p¯ÌËinou nehod ¯idiË˘ motorov˝ch vozidel v roce 2004 

bylo nevÏnov·nÌ pot¯ebnÈ pozornosti ¯ÌzenÌ vozidla a nedodrûenÌ 

bezpeËnÈ vzd·lenosti za vozidlem a tyto dvÏ p¯ÌËiny tak p¯edstavujÌ 

vÌce neû 1/3 celkovÈho poËtu nehod ¯idiË˘ motorov˝ch vozidel (tabulka 

5). 

V porovn·nÌ s rokem 2003 zavinili ¯idiËi motorov˝ch vozidel vÌce 

nehod zejmÈna z d˘vodu: 

❑ nep¯izp˘sobenÌ rychlosti stavu vozovky o 2651 nehod, 

❑ nespr·vnÈho ot·ËenÌ nebo couv·nÌ o 866 nehod, 

❑ vyh˝b·nÌ bez dostateËnÈho boËnÌho odstupu o 594 nehod. 

Naproti tomu byl niûöÌ poËet nehod zavinÏn˝ch p¯edevöÌm z d˘vodu: 

❑ nevÏnov·nÌ pot¯ebnÈ pozornosti ¯ÌzenÌ vozidla o 2860 nehod, 

❑ nedodrûenÌ bezpeËnÈ vzd·lenosti za vozidlem o 901 nehod, 

❑ nezvl·dnutÌ ¯ÌzenÌ vozidla o 820 nehod. 

Jak vypl˝v· z tabulky 6, nejtragiËtÏjöÌ p¯ÌËinou nehod v hodnocenÈm 

obdobÌ bylo nep¯izp˘sobenÌ rychlosti dopravnÏ technickÈmu stavu (tj. 

zat·Ëka apod.), n·sledujÌ nehody zavinÏnÈ z d˘vodu nevÏnov·nÌ pozornosti 

¯ÌzenÌ vozidla, vjetÌ do protismÏru, nep¯izp˘sobenÌ rychlosti stavu 

vozovky atd. Na tyto Ëty¯i p¯ÌËiny tak p¯ipad· 499 usmrcen˝ch osob, tj. 

6 POJISTNÝ OBZOR • 5/2005 

počet 

nehod 

tj. % 

počet 

usmrcených 

tj. % 

řidičem motorového vozidla 180 402 91,8 1 104 90,9 

řidičem nemotorového vozidla 2 833 1,4 45 3,7 

chodcem 1 911 1,0 49 4,0 

jiným účastníkem 233 0,1 0 0,0 

závadou komunikace 603 0,3 0 0,0 

technickou závadou vozidla 1 298 0,7 1 0,1 

lesní, domácí zvěří 8 484 4,3 0 0,0 

jiné zavinění 720 0,4 16 1,3

vÌce jak 45 % z celkovÈho poËtu usmrcen˝ch p¯i nehod·ch zavinÏn˝ch 

¯idiËi motorov˝ch vozidel. 

Nehody zavinÏnÈ pod vlivem alkoholu 

Pod vlivem alkoholu bylo zavinÏno celkem 8445 nehod (tj. 4,5 % 

z celkovÈho poËtu), p¯i kter˝ch bylo 59 osob usmrceno a 3674 zranÏno. 

Tabulka 3 ñ PoËet nehod a jejich n·sledk˘ podle st·¯Ì osob. automobil˘ 

osobní 

automobily 

rok výroby 

– rok 2004 

počet 

nehod 

tj. % 

počet 

usmrcených 

tj. % 

rozdíl 

usmrcených 

(oproti 

r. 2003) 

závažnost 

nehod 

(usmrceno 

na 1000 nehod) 

2000 – 2004 36499 28,3 150 17,9 4 4,1 

1995 – 1999 39 882 31,0 242 28,8 –9 6,1 

1990 – 1994 24 301 18,9 172 20,5 –31 7,1 

1985 – 1989 17 945 13,9 174 20,7 –3 9,7 

1980 – 1984 4 949 3,8 32 3,8 –18 6,5 

vyrobená 

před r. 1980 

4 612 3,6 45 5,4 –17 9,8 

nezjištěno 661 0,5 24 2,9 13 – 

Tabulka 4 ñ HlavnÌ p¯ÌËiny nehod zavinÏn˝ch ¯idiËi motorov˝ch vozidel 

hlavní příčina nehody 

rok 2004 

počet 

nehod 

tj. % 

počet 

usmrcených 

nepřiměřená rychlost 29 890 16,6 461 41,8 

nesprávné předjíždění 4 224 2,3 74 6,7 

nedání přednosti 32 225 17,9 191 17,3 

nesprávný způsob jízdy 114 063 63,2 378 34,2 

Tabulka 5 ñ NejËetnÏjöÌ p¯ÌËiny nehod ¯idiË˘ motorov˝ch vozidel 

pořadí 

10 nejčetnějších příčin nehod řidičů motorových vozidel; 

rok 2004 

tj. % 

počet 

nehod 

1. řidič se plně nevěnoval řízení vozidla 30 997 

2. nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem 30 912 

3. nesprávné otáčení nebo couvání 20 518 

4. nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky 16 797 

5. nedání přednosti upravené dopravní značkou „Dej přednost v jízdě!“ 10 614 

6. nezvládnutí řízení vozidla 10 360 

7. nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky 6 903 

8. vjetí do protisměru 6 524 

9. vyhýbání bez dostatečného bočního odstupu 5 509 

10. nedání přednosti při odbočování vlevo 4 594 

Tabulka 6 ñ 10 nejtragiËtÏjöÌch p¯ÌËin nehod ¯idiË˘ motorov˝ch vozidel 

pořadí 

10 nejtragičtějších příčin nehod řidičů motorových vozidel; 

rok 2004 

počet 

usmrcených 

osob 

1. nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky 158 

2. řidič se plně nevěnoval řízení vozidla 129 

3. vjetí do protisměru 108 

4. nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky 104 

5. nepřizpůsobení rychlosti vlastnostem vozidla a nákladu 73 

6. nezvládnutí řízení vozidla 67 

7. nedání přednosti upravené dopravní značkou „Dej přednost v jízdě!“ 53 

8. kolize s protijedoucím vozidlem při předjíždění 43 

9. překročení předepsané rychlosti stanovené pravidly 36 

10. nepřizpůsobení rychlosti viditelnosti 33 

Oproti roku 2003 je poËet nehod niûöÌ o 631 (tj. o 7 %), poËet usmrcen˝ch 

je niûöÌ o 52 osob (tj. o 46,8 %) a poËet zranÏn˝ch je niûöÌ o 912 

osob. V˝voj tÏchto nehod a jejich n·sledk˘ je doposud p¯Ìzniv˝, p¯ipad· 

na nÏ 4,9 % z celkovÈho poËtu silniËnÌch obÏtÌ a to je jeden z nejniûöÌch 

podÌl˘ v poslednÌch letech. 

Tabulka 7 ñ »asovÈ rozloûenÌ nehod 

den v týdnu 

rok 2004 

počet 

nehod 

rozdíl 

nehod 

počet 

usmrcených 

rozdíl 

usmrcených 

pondělí 31 670 –529 196 24 

úterý 28 643 –570 145 12 

středa 30 467 –120 149 –11 

čtvrtek 30 558 1 747 167 –6 

pátek 34 635 –80 198 –15 

sobota 22 527 –175 198 –84 

neděle 17 984 360 162 –24 

Tabulka 8 ñ MÌsta nehod 

místo nehody 

rok 2004 

počet 

nehod 

počet 

usmrcených 

počet těžce 

zraněných 

počet lehce 

zraněných 

hmotná škoda 

v mil. Kč 

v obci 141 165 438 2 536 17 520 5845,54 

index r. 2003=100% 98,8 90,1 97,0 96,9 101,3 

mimo obec 55 319 777 2342 12 023 3841,84 

index r. 2003=100% 104,4 93,3 88,8 98,2 107,7 

z toho dálnice 5 002 56 93 598 603,35 

index r. 2003=100% 117,2 119,1 87,7 107,0 121,3 

Tabulka 9 ñ Nehody v jednotliv˝ch teritoriÌch 

území 

rok 2004 

počet 

nehod 

index 

počet 

usmrcených 

index 

rozdíl 

usmrcených 

hlavní město Praha 29 598 83,2 56 86,2 –9 

střední Čechy 26 161 103,9 191 91,0 –19 

jižní Čechy 15 275 106,1 119 94,4 –7 

západní Čechy 18 918 100,0 112 83,0 –23 

severní Čechy 21 860 102,5 143 92,3 –12 

východní Čechy 22 008 108,1 159 89,3 –19 

jižní Morava 31 905 105,6 235 94,8 –13 

severní Morava 30 759 103,0 200 99,0 –2 

»asovÈ rozloûenÌ nehod 

Oproti roku 2003 p¯ibylo nehod jen ve Ëtvrtek (o 6,1 %) a v nedÏli (o 2 %). 

NejvÌce ubylo ˙ternÌch nehod (o 2 %). P¯ehled je uveden v tabulce 7. 

NejvÌce obÏtÌ na lidsk˝ch ûivotech majÌ, i p¯es znaËnÈ snÌûenÌ, st·le 

sobotnÌ nehody, p¯i kter˝ch bylo usmrceno 198 osob a stejn˝ poËet p¯ipad· 

i na p·teËnÌ nehody. Velmi vysok˝ poËet usmrcen˝ch zaznamen·- 

v·me i u pondÏlnÌch nehod (196 usmrcen˝ch). NejmÈnÏ usmrcen˝ch 

(145 osob) bylo p¯i ˙ternÌch nehod·ch. 

NejvÌce nehod v roce 2004 bylo v ¯Ìjnu (17 664 nehod) a v listopadu 

(17 553 nehod), v tÏchto mÏsÌcÌch byla v roce 2004 p¯ekon·na sedmn·ctitisÌcov· 

hranice. NejmÈnÏ nehod bylo Policii »R nahl·öeno v dubnu (15 246). 

NejvÌce obÏtÌ na ûivotech bylo p¯i ¯Ìjnov˝ch nehod·ch ñ 143 usmrcen˝ch 

osob. Hranice 100 usmrcen˝ch byla p¯ekroËena jeötÏ v Ëervnu, v Ëervenci, 

v srpnu, v z·¯Ì a v prosinci. NejmÈnÏ usmrcen˝ch bylo v ˙noru a v lednu ñ 

56, resp. 61 osob. 

MÌsta nehod 

Z celkovÈho poËtu p¯ipad· na obce tÈmÏ¯ 72 % nehod, p¯es 36 % 

usmrcen˝ch, 52 % tÏûce zranÏn˝ch, tÈmÏ¯ 60 % lehce zranÏn˝ch osob a 

p¯es 60 % odhadu hmotn˝ch ökod. 


V tabulce 8 je uvedeno ËlenÏnÌ nehod a jejich n·sledk˘ podle mÌsta, 

tj. zda k nehodÏ doölo v obci, mimo obec nebo na d·lnici. Index p¯edstavuje 

porovn·nÌ s rokem 2003 (rok 2003 = 100 %). 

⁄zemnÌ ËlenÏnÌ nehod 

Porovn·nÌ poËtu nehod a poËtu usmrcen˝ch v†jednotliv˝ch teritoriÌch 

je uveden v tabulce 9 (Index = rok 2003 = 100 %). 

NejvÌce nehod bylo policiÌ zaregistrov·no na ˙zemÌ jiûnÌ Moravy ñ 

31 205 a nejmÈnÏ pak na ˙zemÌ jiûnÌch »ech ñ 15 275 nehod. NejvÌce 

usmrcen˝ch bylo p¯i nehod·ch na ˙zemÌ jiûnÌ Moravy ñ 235 osob a 

nejmÈnÏ na ˙zemÌ hl. m. Prahy ñ 56 osob. 

SouhrnnÈ n·sledky 

Z celkovÈho poËtu 1215 usmrcen˝ch osob p¯i nehod·ch v silniËnÌm 

provozu bylo: 

444 ¯idiË˘ osobnÌch automobil˘ 

261 spolujezdc˘ v osobnÌm automobilu 

243 chodc˘ 

99 cyklist˘ 

74 ¯idiË˘ motocykl˘ 

44 ¯idiË˘ n·kladnÌch automobil˘ 

17 spolujezdc˘ v n·kladnÌch automobilech 

9 cestujÌcÌch v autobuse 

6 spolujezdc˘ na motocyklech 

6 ¯idiË˘ malÈho motocyklu 

4 ¯idiËi a spolujezdci traktoru 

4 ¯idiËi autobusu 

1 ¯idiË nemotorovÈho vozidla. 

Pramen: www.mvcr.cz 

(em) 

»esk· republika m· jeden z nejstaröÌch 

vozov˝ch park˘ v EvropÏ 

Podle aktu·lnÌch statistik SdruûenÌ automobilovÈho pr˘myslu vypl˝v·, 

ûe je v »eskÈ republice k 30. 9. 2004 celkem 3 800 000 osobnÌch 

voz˘ pr˘mÏrnÈho st·¯Ì 13,5 roku. Oproti statistice k 30. 6. 2004 

doölo ke zv˝öenÌ pr˘mÏrnÈho vÏku osobnÌch vozidel z 13,51 roku na 

souËasn˝ch 13,53. Toto zvyöov·nÌ je d·no p¯edevöÌm poËtem vy¯azovan˝ch 

vozidel, jejich st·¯Ìm, pr˘mÏrn˝m vÏkem dov·ûen˝ch ojetin 

a registracemi. V EvropÏ je obvyklÈ, ûe roËnÌ registrace nov˝ch 

osobnÌch automobil˘ ËinÌ cca 6 aû 8 % vozovÈho parku. To by v »R 

znamenalo roËnÌ prodej p¯es 200 000 nov˝ch osobnÌch automobil˘, 

tedy o cca 30 % vÌce, neû nynÌ. 

Ñ»esk· republika pat¯Ì k zemÌm s nejstaröÌm vozov˝m parkem v zemÌch 

EvropskÈ unie,ì konstatuje Ing. AntonÌn äÌpek, tajemnÌk SdruûenÌ 

automobilovÈho pr˘myslu. ÑSt·¯Ì vozovÈho parku neovlivÚujÌ jen 

starÈ modely vozidel äkoda, ale zejmÈna b˝valÈ znaËky z tzv. Ñv˝chodnÌho 

blokuì. Roste vöak takÈ podÌl zahraniËnÌch voz˘ staröÌch 15 let, 

coû je d·no dovozem ojet˝ch osobnÌch automobil˘ do »R v uplynul˝ch 

letech,ì doplnil ing. äÌpek. 

Vozidla staröÌ 15ti let tvo¯Ì vÌce neû t¯etinu (1 299 508 ks = 35,06 %) 

celkovÈho poËtu vozovÈho parku »eskÈ republiky. Pr˘mÏrn˝ vÏk tÏchto 

vozidel je p¯es 23 let. Od 1. 1. do 30. 9. 2004 bylo poprvÈ zaregistrov·no 

92 948 ks nov˝ch v pr˘mÏrnÈm vÏku 0,5 roku a 89 676 ks 

ojet˝ch v pr˘mÏrnÈm vÏku 6,7 roku. Vy¯azeno bylo 88 000 ks vozidel 

pr˘mÏrnÈho st·¯Ì 22,5 roku. 

Jen pro ˙plnost ñ v »R je mimo jinÈ zaregistrov·no: 

ñ 1001 vozidel TATRA 603 v pr˘mÏrnÈm vÏku 38,6 roku, 

ñ 1303 vozidel VOLHA GAZ 21 v pr˘mÏrnÈm vÏku 38,4 roku, 

ñ 10 086 vozidel äKODA OCTAVIA v pr˘mÏrnÈm vÏku 43,4 roku, 

ñ 4216 vozidel FIAT 600 v pr˘mÏrnÈm vÏku 40,1 roku, 

ñ 2117 vozidel äKODA Spartak v pr˘mÏrnÈm vÏku 47,1 roku, 

ñ 1104 ks vozidel WARTBURG 311 v pr˘mÏrnÈm vÏku 43,5 roku, 

ñ 353 vozidel VELOREX v pr˘mÏrnÈm vÏku 32,9 roku, 

ñ 2103 vozidel äKODA Felicia v pr˘mÏrnÈm vÏku 43,4 roku, 

ñ 951 vozidel FORD Cortina v pr˘mÏrnÈm vÏku 33,8 roku, 

ñ 246 vozidel HILLMAN v pr˘mÏrnÈm vÏku 43,7 roku, 

ñ 817 vozidel GAZ 69 v pr˘mÏrnÈm vÏku 40,7 roku. 

(eva) 

Mezin·rodnÌ 

v˝zkumy pouûÌv·nÌ 

bezpeËnostnÌch 

p·s˘ 

Ing. Ladislav Sk·cal, 

Centrum dopravnÌho v˝zkumu 

Tento Ël·nek tematicky navazuje 

na Ël·nek ÑBezpeËnostnÌ p·sy a 

dÏtskÈ z·drûnÈ systÈmyì, publikovan˝ 

v PO 8/2002, v nÏmû bylo uvedeno 

vÌce z oblasti legislativy, nedostateËnÈ 

pasivnÌ ochrany naöich dÏtÌ, 

d·le nap¯. restrikce a monitorovacÌ 

systÈm v zahraniËÌ atd. Vöechny grafy, 

tabulky a z·vÏry vÏdeck˝ch v˝zkum˘ 

uvedenÈ v tomto dalöÌm Ël·nku 

jsou novÈ. 

Mezin·rodnÌ srovn·nÌ pouûÌv·- 

nÌ bezpeËnostnÌch p·s˘ (d·le BP) 

V IRTAD (International Road 

Traffic and Accident Database) byla 

vypracov·na studie o uûiteËnosti BP 

v osobnÌch automobilech st·t˘ 

OECD. Centrum dopravnÌho v˝zkumu 

(d·le CDV) zastupuje »R v uvedenÈ 

mezin·rodnÌ datab·zi. PracovnÌci 

CDV se zapojili do uvedenÈho 

mezin·rodnÌho v˝zkumnÈho programu. 

V letech 1996, 2000, 2001 a 

2004 prov·dÏli pr˘zkum zamÏ¯en˝ 

na pouûÌv·nÌ BP na t¯ech typech komunikacÌ: 

● mÏstsk· komunikace (intravil·n), 

Tabulka 1 ñ MÏ¯enÌ v CDV 

měření CDV používání bezpečnostních 

pásů v ČR v roce 2001 a 2004 (%) 

dálnice 

spolucestující 

řidiči 

přední 

sedadla 

zadní 

sedadla 

● venkovsk· komunikace (silnice 

I. t¯Ìdy mimo obec ñ extravil·n), 

● d·lnice (extravil·n). 

V tabulce 1 jsou obsaûeny v˝sledky 

kontroly pouûÌv·nÌ BP, kterÈ byly 

ovÏ¯ov·ny pracovnÌky CDV v roce 

2001 a 2004. Z tÈto tabulky je patrn· 

velk· nek·zeÚ naöich ¯idiË˘ 

p¯i pouûÌv·nÌ BP p¯edevöÌm ve mÏstech 

a v obcÌch (v intravil·nu). Jako 

varovnÈ memento p˘sobÌ data, kter· 

ukazujÌ na velkou nek·zeÚ naöich 

˙ËastnÌk˘ silniËnÌho provozu 

u osob na zadnÌch sedadlech. Ze 

zjiötÏnÌ CDV vyplynulo, ûe osoby 

na zadnÌch sedadlech v intravil·- 

nu i v extravil·nu nebyly aû na 

v˝jimky v˘bec p¯ipout·ny. 

Podle statistiky »R v letech 

2002 a 2004 bylo v pr˘mÏru na 

zadnÌch sedadlech osobnÌch automobil˘ 

u p¯ipoutan˝ch cestujÌcÌch 

usmrceno z celkovÈho poËtu usmrcen˝ch 

jen 1,8 % osob a u nep¯ipoutan˝ch 

osob zem¯elo pr˘mÏrnÏ 

13,4 % z celkovÈho poËtu usmrcen˝ch. 

Toto srovn·nÌ je opravdu 

varujÌcÌ a ukazuje na vysokou 

2001 2004 

intravilán 

extravilán 

dálnice 

intravilán 

extravilán 

muži 45,2 60,0 81,0 45 66 88 

ženy 50,7 63,7 76,7 60 64 89 

muži 33,1 53,5 66,4 38 49 73 

ženy 52,9 67,2 63,5 46 68 73 

muži 10,0 10,7 28,6 8 35 37 

ženy 6,7 14,0 28,6 7 17 63 

děti do 4 let 65,0 60,9 50,0 60 

děti 4 – 12 let 12,0 20,4 50 35 

děti 12 – 18 let 0,0 33,3 

Zdroj: CDV 


Tabulka 2 ñ ⁄Ëinnost bezpeËnostnÌch p·s˘ (data z roku 2002 a 2004) 

rok 2002/2004 

usmrceno na 1000 osob 

osobní aut. – řidič – bezpečnostní pás (BP) 1,1/1,2 

osobní aut. – řidič – bez BP 15,4/15,1 

osobní aut. – řidič – airbag 12,3/15,1 

osobní aut. – spolujezdec vpředu; BP 8,9/7,6 

osobní aut. – spolujezdec vpředu; bez BP 49,1/39,7 

osobní aut. – spolujezdec vpředu; airbag 33/26,8 

osobní aut. – spolujezdec vzadu; BP 10,6/7,1 

osobní aut. – spolujezdec vzadu; bez BP 29,5/29,3 

osobní aut. – dítě vzadu v sedačce 8,1/4,8 

Osobní aut. – dítě vzadu bez sedačky: v roce 2004 je pouze velmi malý statistický vzorek. 

V roce 2002 zde bylo 54 usmrcených dětí na 1000 osob. 

Zdroj: Statistická data z Policejního Prezidia ČR 

˙Ëinnost BP na zadnÌch sedadlech. 

Tabulka 2 ukazuje ˙Ëinnost BP. Je 

zde p¯epoËet usmrcen˝ch osob na 

1000 osob z celkovÈho poËtu osob 

p¯i dopravnÌch nehod·ch v roce 

2002 a 2004. TakÈ tato ËÌsla jsou 

varujÌcÌ. Za uvedenÈ dva roky byl 

pomÏr na zadnÌch sedadlech u p¯ipoutan˝ch 

osob okolo 9 % a u nep¯ipoutan˝ch 

osob vÌce neû 29 %. 

V tÈto tabulce je dob¯e vidÏt nebezpeËnost 

Ñsedadla smrtiì vedle ¯idi- 

Ëe a pak nebezpeËnost airbagu pro 

nep¯ipoutanÈ osoby BP. 

Graf 1 ukazuje mezin·rodnÌ srovn·nÌ 

uûitÌ BP u ¯idiË˘ v intravil·nu 

v letech 1980 ñ 2003. U n·s jezdÌ p¯ipout·no 

v obcÌch pr˘mÏrnÏ do 50 % 

¯idiË˘, ve vyspÏl˝ch st·tech vÌce neû 

Graf 1 ñ PouûitÌ bezpeËnostnÌch p·s˘ u ¯idiË˘ osobnÌch automobil˘ v intravil·nu 

(1980 ñ 2003) 

Graf 2 ñ PouûitÌ bezpeËnostnÌch p·s˘ u ¯idiË˘ osobnÌch automobil˘ v extravil·nu 

(1980 ñ 2003) 

Graf 3 ñ PouûitÌ bezpeËnostnÌch p·s˘ u ¯idiË˘ osobnÌch automobil˘ na 

d·lnici (1980 ñ 2003) 

80 %, v NÏmecku dokonce 90 % 

a v Japonsku aû 95 % ¯idiË˘. 

Grafy 2 a 3 ukazujÌ v˝voj pouûÌv·nÌ 

BP u nÏkter˝ch st·t˘ IRTAD 

v letech 1980 aû 2003 v extravil·- 

nu (»R do 65 %, vyspÏlÈ st·ty i 95 

%) a na d·lnici (»R okolo 85 %, 

vyspÏlÈ st·ty aû 98 %). DomnÌv·m 

se, ûe pozorn˝ Ëten·¯ si udÏl· rychle 

˙sudek o naöÌ neschopnosti donutit 

¯idiËe k pouûÌv·nÌ BP. 

UvedenÈ grafy ukazujÌ velmi 

rychl˝ n·stup pouûÌv·nÌ vöech druh˘ 

pasivnÌ ochrany ve vyspÏl˝ch st·- 

tech po schv·lenÈ legislativÏ. Tento 

˙spÏch se nedostavil s·m, byl podmÌnÏn 

velmi ˙Ëinnou kampanÌ a pak 

policejnÌm dohledem a restrikcemi. 

ZahraniËnÌ studie a v˝zkumy 

Nap¯. Spolkov˝ ˙stav BASt 

v NÏmecku prov·dÌ jiû od poloviny 

70. let pr˘bÏûn· reprezentativnÌ pozorov·nÌ 

provozu na celÈm ˙zemÌ st·- 

tu, p¯i kter˝ch se sledujÌ mÌry pouûÌv·nÌ 

bezpeËnostnÌch p·s˘ cestujÌcÌmi 

v osobnÌch automobilech a noöenÌ 

ochrann˝ch p¯ileb a ochrannÈho 

obleËenÌ uûivateli jednostop˝ch vozidel. 

Aktu·lnÌ v˝sledky z roku 2003 

jsou zaloûeny na pozorov·nÌch 

18 600 osobnÌch automobil˘ s 26 087 

dospÏl˝mi cestujÌcÌmi. Toto sledov·nÌ 

je navÌc jeötÏ doplnÏno nam·tkov˝m 

sledov·nÌm 3561 pasaûÈr˘ sedÌcÌch 

vzadu a 5944 dÏtÌ, na nÏû se vztahovala 

povinnost p¯epravy v dÏtskÈ sedaËce. 

CelkovÏ uûÌv·nÌ p·s˘ dospÏl˝mi 

cestujÌcÌmi v NÏmecku v osobnÌch 

automobilech v roce 2003 ËinÌ 

okolo 93 %. Na d·lnicÌch (97 %), 

v obcÌch (90 %), a na extravil·nov˝ch 

komunikacÌch (94 %). U dospÏl˝ch 

pasaûÈr˘ v NÏmecku v roce 

2003 vp¯edu dosahuje celkov· mÌra 

pout·nÌ 95 %. U dospÏl˝ch pasaûÈr˘ 

v NÏmecku vzadu mÌra pout·nÌ 

Ëinila v roce 2003 okolo 86 %. Ve 

studiÌch z NÏmecka a USA se uv·dÌ, 

ûe spr·vnÏ p¯ipoutan· osoba v osobnÌm 

automobilu m· p¯i n·razu na 

pevnou p¯ek·ûku do rychlosti 70 km/ 

hod. aû 50% öanci na p¯eûitÌ. V USA 

se nynÌ zamÏ¯ujÌ p¯edevöÌm na vÏtöÌ 

ochranu dÏtÌ. ZaËÌnajÌ takÈ v˝chovu 

k bezpeËnosti od ˙tlÈho dÏtstvÌ. 

V USA 78 % dÏtÌ pouûÌv· dÏtskÈ z·- 

drûnÈ systÈmy. TakÈ platÌ, ûe jejich 

nepouûitÌ zvyöuje riziko smrti dokonce 

o 2/3! 

Zd˘razÚuje p¯edevöÌm velik˝ 

v˝znam spr·vnÈho pouûÌv·nÌ bezpeËnostnÌch 

p·s˘. 

Z·vÏrem tÈto Ë·sti bych chtÏl 

uvÈst nÏkterÈ hlavnÌ cÌle, post¯ehy a 

z·vÏry z v˝öe jmenovanÈho v˝zkumu 

v IRTAD (ÑSeat belt wearing 

surveyì). V prvnÌ f·zi v˝zkumu z 29 

zemÌ, zapojen˝ch do IRTAD, bylo 

vyhodnoceno 20 zemÌ, nynÌ pokra- 

Ëuje v˝zkum u dalöÌch zemÌ. Z vyhodnocen˝ch 

v˝sledk˘ lze upozornit 

na tyto post¯ehy a z·vÏry: 

U dospÏl˝ch osob jsou hlavnÌ 

nedostatky v nespr·vnÈm nastavenÌ 

p·s˘ v ramennÌ Ë·sti pasaûÈra a 

takÈ v nadmÏrnÈm uvolnÏnÌ p·su 

mezi ramennÌ Ë·stÌ a nosiËem p·su. 

U dÏtÌ je to pak p¯edevöÌm nevhodn˝ 

systÈm bod˘ ukotvenÌ p·s˘ a 

pouûitÌ nevhodnÈho ochrannÈho 

systÈmu (dÏtskÈ sedaËky, bezpeËnostnÌho 

leh·tka atd.) vzhledem 

k v˝öce a v·ze dÌtÏte. To vöe v˝znamnÏ 

sniûuje v˝sledn˝ efekt 

ochrany dÏtÌ p¯i nehodÏ. 

SouËasn· situace 

V roce 2004 na silnicÌch v »R 

zahynulo 1215 lidÌ. Ve srovn·nÌ 


s rokem 2003 je to o sto mÈnÏ. P¯esto 

se vöak ¯adÌme mezi nejhoröÌ 

zemÏ v EvropÏ a nenÌ v˘bec d˘vod 

k nÏjakÈmu optimismu. Jsme 

na stejnÈm stavu jako p¯ed Ëty¯mi 

lety. V roce 1998, 2001 a 2004 jsou 

ta ËÌsla navÌc prakticky stejn·. 

Kdyû se podÌv·me na zemÏ v˝chodnÌ 

Evropy, tak vöem nehodovost 

po zmÏnÏ reûimu vzrostla v 

roce 1990. Avöak nap¯. v Polsku a 

MaÔarsku nehodovost uû nÏkolik 

let strmÏ kles·. Jen nÏkolik ËÌsel, 

kter· v˝öe uveden· fakta dokumentujÌ. 

Polsko v roce 1990 mÏlo 

7333 usmrcen˝ch osob v silniËnÌm 

provozu, v roce 2003 pak 5640. 

MaÔarsko v roce 1990 mÏlo 2432 

usmrcen˝ch, v roce 2003 pak 

1326. Francie v†roce 1990 mÏla 

11 215 usmrcen˝ch v silniËnÌm 

provozu, v†roce 1998 pak 8918 

usmrcen˝ch a koneËnÏ v roce 

2003 celkem 6058 usmrcen˝ch, 

coû je tÈmÏ¯ polovina hodnoty 

z roku 1990! Naöe republika se nÏkolik 

let drûÌ mezi st·ty s nejhoröÌmi 

v˝sledky v oblasti bezpeËnosti 

silniËnÌho provozu, v nÏkter˝ch 

obdobÌch byla dokonce na poslednÌm 

mÌstÏ v r·mci st·t˘ OECD! 

UvedenÈ grafy a tabulky n·zornÏ 

dokazujÌ velmi nep¯ÌznivÈ postavenÌ 

»R v r·mci skupiny zemÌ 

OECD. Na z·kladÏ v Ël·nku uveden˝ch 

fakt˘ a vÏdeck˝ch z·vÏr˘ 

si dovolÌm tvrdit, ûe p¯i d˘slednÈm 

a spr·vnÈm pouûÌv·nÌ bezpeËnostnÌch 

p·s˘ mohly b˝t na naöich silnicÌch 

p¯i dopravnÌch nehod·ch 

zachr·nÏny tisÌce lidsk˝ch ûivot˘! 

P¯i dodrûov·nÌ k·znÏ, dopravnÌch 

p¯edpis˘, dovolen˝ch rychlostÌ a 

p¯i toleranci ¯idiË˘ mezi sebou by 

bylo moûno snÌûit poËty usmrcen˝ch 

a zranÏn˝ch na polovinu. To 

vöak je v »R zatÌm utopie. Jak je 

v˘bec moûnÈ, ûe v »R v roce 2001 

i 2004 bylo na zadnÌch sedadlech 

osobnÌch automobil˘ v intravil·- 

nu p¯ipout·no pouze 8 % cestujÌcÌch? 

Jak to, ûe v ¯adÏ st·t˘ se zde 

p¯ipout·v· 80 ñ 90 % cestujÌcÌch? 

Jeden se zdroj˘ nek·znÏ, arogance 

a agresivity nÏkter˝ch naöich 

¯idiË˘ vidÌme v nedostateËnÈ 

a ned˘slednÈ realizaci dopravnÏ 

bezpeËnostnÌ politiky, kter· byla 

schv·len· vl·dou. D·le pak p¯edevöÌm 

v malÈm a neracion·lnÌm 

dohledu, kontrole a p¯edevöÌm postihu 

dopravnÌ policie. V »R je 

nanejv˝ö nutnÈ urychlenÏ provÈst 

r·zn· opat¯enÌ ze strany st·tnÌch 

org·n˘, legislativy, policejnÌho 

dozoru a pat¯iËnÈ restrikce. JedinÏ 

tak m˘ûeme zlepöit situaci v bezpeËnosti 

dopravy na pozemnÌch 

komunikacÌch, aby naöe republika 

nepat¯ila st·le mezi nejhoröÌ st·- 

ty v tÈto oblasti ñ jak je tomu jiû 

nÏkolik let. 

Shrom·ûdÏnÌ Ëlen˘ »AP 

LetoönÌ shrom·ûdÏnÌ Ëlen˘ »AP se konalo 23. b¯ezna v TOP HOTELu 

Praha. Jedn·nÌ zah·jil prezident »eskÈ asociace pojiöùoven Ing. Ladislav 

BartonÌËek, MBA. P¯ivÌtal na shrom·ûdÏnÌ Ing. V·clava K¯ivohl·vka, CSc., 

¯editele ⁄¯adu st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ a penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ, 

deleg·ty Ëlensk˝ch pojiöùoven, z·stupce sekcÌ a zamÏstnance sekretari·- 

tu. Po nezbytn˝ch volb·ch komisÌ vystoupil se zpr·vou o Ëinnosti »AP 

v roce 2004. V r·mci tohoto bodu jedn·nÌ zd˘raznil pÏt prioritnÌch ˙kol˘, 

jimiû se »AP v roce 2004 zab˝vala: aplikaci nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ 

k pojiöùovnictvÌ, d˘chodovou reformu, evropskou integraci, pojiötÏnÌ motorov˝ch 

vozidel, p¯Ìpravu a zabezpeËenÌ pr˘bÏhu V˝roËnÌho zased·nÌ 

CEA v Praze (Ëerven, 2004). V koment·¯i ke kaûdÈmu z tÏchto prioritnÌch 

˙kol˘ vûdy uvedl nÏkolik hlavnÌch tÈmat nebo ËinnostÌ, jimû bylo t¯eba se 

v uplynulÈm roce vÏnovat a kterÈ se poda¯ilo ˙spÏönÏ realizovat. 

V n·vrhu pl·nu hlavnÌch ˙kol˘ na rok 2005 se prezident »AP d·le 

orientoval na oblasti, jÌmû bude nutno v roce 2005 vÏnovat zv˝öenou 

pozornost a zamÏ¯il se p¯edevöÌm na hlavnÌ a aktu·lnÌ prioritu, kterou je 

n·vrh novely z·kona o danÌch z p¯Ìjm˘ a n·vrh novely z·kona o rezerv·ch, 

obsahujÌcÌ i ustanovenÌ o zdanÏnÌ tvorby rezerv. Informoval, ûe 

v »AP byla pro d˘slednÈ monitorov·nÌ v˝voje v tÈto oblasti a pro p¯Ìpravu 

z·kladnÌch stanovisek »AP vytvo¯ena pracovnÌ skupina, kter· uvÌt· 

jakÈkoliv vÏcnÈ podklady z Ëlensk˝ch pojiöùoven. Z dalöÌch prioritnÌch 

oblastÌ pro rok 2005 se zmÌnil nap¯Ìklad o: 

● p¯ÌpadnÈ aktualizaci strategie »AP k d˘chodovÈ reformÏ, 

● vypracov·nÌ pozice »AP k n·vrhu koncepce zdanÏnÌ doplÚkov˝ch systÈm˘ 

st·tnÌho d˘chodovÈho pojiötÏnÌ, 

● projektu Solventnost II, 

● hled·nÌ prostoru pro rozvoj soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ, 

● n·vrhu novely z·kona Ë. 168/1999 Sb., 

● dalöÌm zkoum·nÌ moûnostÌ pro vytvo¯enÌ systÈmu pro pojiöùov·nÌ p¯ÌrodnÌch 

katastrofick˝ch rizik v »R, 

● podÌlu asociace na aplikaci z·kona o pojiöùovacÌch zprost¯edkovatelÌch 

a likvid·torech pojistn˝ch ud·lostÌ v pojiöùovnictvÌ, 

● vl·dnÌm n·vrhu na ˙pravu platnÈho ß 250a trestnÌho z·kona ñ pojistn˝ 

podvod. 

Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ 

1. Z·kon Ë. 123/2005 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 48/1997 Sb., 

o ve¯ejnÈm zdravotnÌm pojiötÏnÌ a o zmÏnÏ a doplnÏnÌ nÏkter˝ch 

souvisejÌcÌch z·kon˘, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a z·- 

kon Ë. 592/1992 Sb., o pojistnÈm na vöeobecnÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ, 

ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 30. 3. 2005). 

2. Z·kon Ë. 124/2005 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 117/1995 Sb., 

o st·tnÌ soci·lnÌ podpo¯e, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, z·kon 

Ë. 482/1991 Sb., o soci·lnÌ pot¯ebnosti, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, 

z·kon Ë. 235/2004 Sb., o dani z p¯idanÈ hodnoty, ve znÏnÌ 

pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a z·kon Ë. 40/2004 Sb., o ve¯ejn˝ch zak·zk·ch, 

ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 30. 3. 2005). 

3. Z·kon Ë. 127/2005 Sb., o elektronick˝ch komunikacÌch a o zmÏnÏ 

nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (z·kon o elektronick˝ch komunikacÌch) 

ñ ˙Ëinnost 1. 5. 2005. 

Nahrazuje dosavadnÌ z·kon Ë. 151/00 Sb., o telekomunikacÌch a 

dalöÌ souvisejÌcÌ z·kony. Upravuje na z·kladÏ pr·va ES podmÌnky 

podnik·nÌ a v˝kon st·tnÌ spr·vy, vËetnÏ regulace trhu, v oblasti 

elektronick˝ch komunikacÌ. Z¯izuje »esk˝ telekomunikaËnÌ ˙¯ad. 

4. Vyhl·öka Ë. 130/2005 Sb., kterou se mÏnÌ vyhl·öka Ë. 331/2001 

Sb., o centr·lnÌ evidenci exekucÌ (˙Ëinnost 4. 4. 2005). 

5. SdÏlenÌ Ministerstva financÌ, jÌmû se urËujÌ emisnÌ podmÌnky Dluhopisu 

»eskÈ republiky, 2005 ñ 2015, 3,80 % (˙Ëinnost 8. 4. 2005). 

JUDr. Ji¯ina Kotrbat· 

V diskusi vystoupil ¯editel Ing. V. K¯ivohl·vek, CSc. Spolupr·ci ⁄¯adu 

a »AP v roce 2004 hodnotil pozitivnÏ. Priorit·m Ëinnosti »AP v roce 

2005, nastÌnÏn˝m prezidentem »AP Ing. L. BartonÌËkem, MBA, vyj·d¯il 

podporu a informoval, ûe se v z·sadÏ shodujÌ s prioritami ⁄¯adu dozoru. 

K aktu·lnÌm ot·zk·m ¯ekl, ûe n·vrh z·kona o finanËnÌch konglomer·tech 

je Poslaneckou snÏmovnou Parlamentu »R vr·cen do rozpoËtovÈho v˝boru 

Parlamentu, a to p¯edevöÌm s ohledem na skuteËnost, ûe k n·vrhu 

tohoto z·kona bylo p¯ipojeno velkÈ mnoûstvÌ r˘zn˝ch pozmÏÚovacÌch 

n·vrh˘, net˝kajÌcÌch se problematiky finanËnÌch konglomer·t˘. RovnÏû 

se zmÌnil o n·vrhu z·kona o sjednocenÈm dozoru, kter˝ LegislativnÌ rada 

vl·dy neprojednala a vr·tila Ministerstvu financÌ k p¯epracov·nÌ. Konstatoval, 

ûe tato skuteËnost m˘ûe vyvolat Ëasovou tÌseÚ p¯i dalöÌm projedn·v·nÌ 

tohoto n·vrhu. K n·vrhu z·kona, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 586/ 

1992 Sb., o danÌch z p¯Ìjm˘, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ a nÏkterÈ dalöÌ 

z·kony (viz v˝öe) Ing. V. K¯ivohl·vek, CSc. uvedl, ûe je d˘leûitÈ p¯i dalöÌm 

posuzov·nÌ n·vrhu sledovat moûn˝ dopad na finanËnÌ stabilitu pojiöùoven. 

Po skonËenÌ ofici·lnÌ se uskuteËnila jeötÏ Ë·st neofici·lnÌ, v nÌû z·stupce 

KPMG (p. Imrich Lozsi) sezn·mil z·jemce s nÏkter˝mi aspekty projektu 

Solventnost II. (ÑÿÌzenÌ rizik a postupy stanovenÌ ekonomickÈho kapit·lu 

v pojiöùovnictvÌì). 

(eva) 


GaranËnÌ systÈmy 

v pojiöùovnictvÌ 

V listopadu 2001 V˝bor pro pojiötÏnÌ 

v EU zaËal poukazovat na 

nedostateËnou harmonizaci a koordinaci 

garanËnÌch systÈm˘ chr·nÌcÌch 

klienty pojiöùoven na n·rodnÌ 

˙rovni. Evropsk· komise p¯edloûila 

¯adu pracovnÌch dokument˘ ¯eöÌcÌch 

garanËnÌ systÈmy v pojiöùovnictvÌ 

EU. 

Podle poslednÌho pracovnÌho materi·lu 

vydanÈho Evropskou komisÌ 

zaË·tkem tohoto roku, by kaûd˝ Ëlensk˝ 

st·t mÏl zajistit existenci nejmÈnÏ 

jednoho garanËnÌho systÈmu. Tento 

systÈm by musel splÚovat podmÌnky 

stanovenÈ komisÌ. 

GaranËnÌ systÈm by mÏl kr˝t pojistnÈ 

ud·losti z aktivit pojiöùoven 

v ËlenskÈm st·tÏ i v zahraniËÌ. 

Jednou z klÌËov˝ch problematik, 

kter· je ¯eöena v dokumentu EvropskÈ 

komise, je rozsah a limit krytÌ 

garanËnÌch systÈm˘. Navrhovan˝ 

limit krytÌ je pojistn· ud·lost do 

100 eur s 10% spolu˙ËastÌ. Avöak 

plnÏnÌ v celkovÈ v˝öi by mÏlo b˝t poskytnuto 

pro ökody v souvislosti 

s povinn˝m pojiötÏnÌm a s pojiötÏnÌm 

odpovÏdnosti. Mezi pojistnÈ 

ud·losti vylouËenÈ z krytÌ garanËnÌch 

systÈm˘ pat¯Ì ökody vypl˝vajÌcÌ ze 

zajiötÏnÌ, pojiötÏnÌ energetiky, n·- 

mo¯nÌho pojiötÏnÌ, pojiötÏnÌ p¯epravy 

a letectvÌ. 

P¯Ìstup CEA 

Od samÈho zaË·tku tÈto aktivity 

v r·mci EU argumentuje CEA proti 

povinnÈmu zavedenÌ garanËnÌch systÈmu 

v pojiöùovnictvÌ. Preference by 

se mÏly zamÏ¯it na vyûadov·nÌ stanovenÈ 

mÌry solventnosti. Ochrana 

spot¯ebitele pro p¯Ìpad ˙padku pojiöùovny 

v podstatÏ z·visÌ na efektivnosti, 

kvalitÏ a relevantnosti pravidel 

pro podnik·nÌ pojistitel˘ a na 

efektivnosti st·tnÌch dozorov˝ch org·n˘. 

Existence garanËnÌch systÈm˘ 

by vyvolala omezenÌ konkurence 

v neprospÏch spolehliv˝ch a solventnÌch 

pojistitel˘. 

PracovnÌ materi·l ne¯eöÌ citlivou 

ot·zku t˝kajÌcÌ se financov·nÌ garanËnÌch 

systÈm˘, p¯estoûe se jedn· 

o jeden z nejpodstatnÏjöÌch bod˘ celÈ 

problematiky. 

Z¯ÌzenÌ garanËnÌch systÈm˘ je 

v kaûdÈm p¯ÌpadÏ n·kladnÈ ¯eöenÌ pro 

celÈ pojistnÈ odvÏtvÌ, coû by mÏlo 

v koneËnÈm d˘sledku negativnÌ dopad 

na pojistnÌky. 

DalöÌ v˝voj 

Bez ohledu na kritick˝ postoj CEA, 

Evropsk· komise bude pokraËovat 

v tÈto pr·ci v pr˘bÏhu roku 2005. 

Pramen: CEA Executive Update, 

b¯ezen 2005 

INFO z EvropskÈ unie 

EvropskÈ pojiöùovnictvÌ 

a jedn·nÌ mezi EU 

a MERCOSUR 

Evropsk· unie a MERCOSUR (region·lnÌ 

obchodnÌ zÛna, kterou tvo¯Ì 

Argentina, BrazÌlie, Paraguay a Uruguay) 

spoleËnÏ vyjedn·vajÌ o vytvo- 

¯enÌ nejvÏtöÌ svÏtovÈ obchodnÌ zÛny 

jiû od Ëervna 2000. 

Tento proces je potenci·lnÌ p¯ÌleûitostÌ 

pro evropskÈ pojiöùovnictvÌ ke 

zlepöenÌ podmÌnek aktivit na tomto 

atraktivnÌm pojistnÈm trhu. 

MERCOSUR p¯edloûil 24. z·¯Ì 2004 

sv˘j n·vrh ohlednÏ poskytov·nÌ sluûeb 

na jednotnÈm trhu bez stanovenÌ 

specifick˝ch podmÌnek pro pojiötÏnÌ. 

EU prezentovala 29. z·¯Ì 2004 svoji 

nabÌdku pro poskytov·nÌ sluûeb, kter· 

mimo jinÈ zahrnovala n·sledujÌcÌ 

podmÌnky: 

ñ OdstranÏnÌ monopolu na zajiötÏnÌ 

v BrazÌlii. 

ñ ZruöenÌ bariÈr u pojiötÏnÌ p¯epravy 

v BrazÌlii a Paraguaji. 

ñ Liberalizace zprost¯edkov·nÌ pojiötÏnÌ 

a podp˘rn˝ch sluûeb vËetnÏ 

zprost¯edkov·nÌ zajiötÏnÌ a pojiötÏnÌ 

p¯epravy v ArgentinÏ. 

P¯Ìstup CEA 

CEA opakovanÏ poukazovala p¯edstavitel˘m 

EU a MERCOSUR na to, ûe 

odstranÏnÌ obchodnÌch bariÈr by evidentnÏ 

p¯ineslo prospÏch rozvojov˝m 

trh˘m i evropskÈmu pojiöùovnictvÌ. 

EvropötÌ pojistitelÈ podporujÌ n·vrh EU. 

Peter Mandelson, komisa¯ pro obchod 

v EU, prohl·sil, ûe odstranÏnÌ trûnÌch 

p¯ek·ûek pro evropskÈ pojistitele z˘st·v· 

jednou z priorit jeho ˙¯adu. 

Pramen: CEA Executive Update, b¯ezen 2005 

HypotÈËnÌ ˙vÏry 

Evropsk˝ trh hypotÈËnÌch ˙vÏr˘ je 

d˘leûit˝m hospod·¯sk˝m faktorem 

v EvropskÈ unii. Koncem roku 2002 

dosahovala hodnota poskytnut˝ch 

˙vÏr˘ na bydlenÌ 4 biliony eur, tedy cca 

40 % HDP st·t˘ evropskÈ patn·ctky. 

Na nabÌdce hypotÈËnÌch ˙vÏr˘ se v˝znamnÏ 

podÌlejÌ takÈ pojiöùovny. Nap¯. 

v NÏmecku p¯ipadalo v 1. ËtvrtletÌ 2003 

7 % kapit·lu pojiöùoven na hypotÈky 

(cca 71, 532 mld. eur). 

Dosud je oblast hypotÈËnÌch ˙vÏr˘ 

na evropskÈ ˙rovni upravena tzv. kodexem 

chov·nÌ o d˘vÏrn˝ch informacÌch 

pro ˙vÏry na bydlenÌ, kter˝ byl 

zaveden na z·kladÏ doporuËenÌ Komise 

z roku 2001. V b¯eznu roku 2003 

byla svol·na skupina obsazen· z·stupci 

svaz˘ odvÏtvÌ a spot¯ebitel˘. Skupina 

dostala n·sledujÌcÌ ˙koly: 

ñ identifikovat p¯ek·ûky pro hladkÈ 

fungov·nÌ vnit¯nÌho trhu v oblasti 

hypotÈËnÌch ˙vÏr˘, 

ñ stanovit ˙Ëinky tÏchto p¯ek·ûek, 

ñ zpracovat doporuËenÌ k odstranÏnÌ 

tÏchto p¯ek·ûek. 

Dne 13. 12. 2004 p¯edloûila skupina 

spr·vu, kter· obsahuje celkem 48 doporuËenÌ. 

Ta zahrnujÌ legislativnÌ a ostatnÌ 

opat¯enÌ na podporu integrace trhu 

˙vÏry na bydlenÌ v EU. Opat¯enÌ majÌ 

poskytnout spot¯ebitel˘m a poskytovatel˘m 

˙vÏr˘ vÌce moûnostÌ volby a 

˙spor. Zahrnuty jsou ËetnÈ oblasti jako 

ochrana spot¯ebitel˘, testov·nÌ ˙vÏr˘, 

hypotÈËnÌ maklÈ¯i, systÈmy registr˘, 

platnÈ pr·vo u p¯eshraniËnÌch smluv a 

financov·nÌ hypotÈËnÌch ˙vÏr˘ prost¯ednictvÌm 

kapit·lov˝ch trh˘. 

»lenovÈ skupiny se takÈ shodli na 

tom, ûe d˘vÏra spot¯ebitel˘ je p¯edpokladem 

pro integrovan˝ trh hypotÈk a 

na tom, ûe poËÌt·nÌ re·ln˝ch ˙rok˘ by 

mÏlo b˝t sjednoceno pr·vem EU. Mimoto 

vede nejistota, jakÈ pr·vo se u hypotÈk 

uplatÚuje v p¯ÌpadÏ, ûe se dot˝kajÌ 

vÌce Ëlensk˝ch st·t˘, k tomu, ûe jak 

poskytovatelÈ ˙vÏr˘, tak spot¯ebitelÈ 

nehledÌ na hypotÈËnÌ obchody p¯esahujÌcÌ 

hranice. 

Evropsk· komise do poloviny roku 

2005 p¯edloûÌ sdÏlenÌ, ve kterÈm p¯edstavÌ 

na z·kladÏ 48 doporuËenÌ dalöÌ 

kroky v tÈto oblasti. P¯Ìsluön· pracoviötÏ 

Komise uû ozn·mila, ûe svolajÌ 

r˘znÈ pracovnÌ skupiny, kterÈ se budou 

zab˝vat jednotliv˝mi tÈmaty a problÈmy, 

a navrhnou moûn· ¯eöenÌ. 

Pramen: GDV Bericht aus Br¸ssel, Ë. 52 

REACH: Politika EU 

v oblasti chemickÈho 

pr˘myslu pro zlepöenÌ 

bezpeËnosti v˝robk˘, 

ochranu ûivotnÌho 

prost¯edÌ, spot¯ebitel˘, 

zdravÌ a zvÌ¯at 

Politika v oblasti chemik·liÌ je v roce 

2005 vedle ot·zek zmÏny klimatu nejd˘leûitÏjöÌm 

tÈmatem na programu 

v˝boru EvropskÈho parlamentu pro 

ot·zky ûivotnÌho prost¯edÌ, ve¯ejnÈho 

zdravÌ a bezpeËnosti potravin. Od 

podzimu 2003 v˝bor z·pasÌ s asi tisÌcistr·nkov˝m 

svazkem nazvan˝m 

REACH (zkratka pro Registration, 

Evaluation and Authorisation of Chemicals). 

Jde o asi 30.000 chemick˝ch 

l·tek, kterÈ se uplatÚujÌ v kaûdodennÌm 

ûivotÏ a jejichû Ë·steËnÈ negativnÌ 

nebo dokonce nebezpeËnÈ p˘sobenÌ, 

resp. vz·jemnÈ p˘sobenÌ na ËlovÏka 

a ûivotnÌ prost¯edÌ by mÏlo b˝t 

omezeno nebo vylouËeno. 

P¯ezkoum·nÌ systÈmu registrace, 

hodnocenÌ a povolov·nÌ chemick˝ch 

l·tek (REACH) p¯edloûenÈho KomisÌ by 

mÏlo b˝t Evropsk˝m parlamentem uzav¯eno 

do lÈta 2005 a do konce letoönÌho 

roku by mÏlo dojÌt k prvnÌ shodÏ 

o legislativnÌm z·mÏru. Hled·nÌ vyv·- 

ûen˝ch ¯eöenÌ se ukazuje v detailu jako 

velmi obtÌûnÈ, jak to uk·zalo velkÈ slyöenÌ 

dotËen˝ch stran v Bruselu koncem 

ledna. Komisa¯ pro pr˘mysl G. Verheugen 

signalizoval p¯ipravenost p¯epracovat 

dosavadnÌ n·vrh ve smyslu vÏtöÌ 

praktiËnosti a moûnosti financov·nÌ. 

Pro pojiöùovnictvÌ jsou ot·zky ohodnocenÌ 

a zvl·dnutÌ rizik oded·vna z·kladnÌm 

tÈmatem. V politice EU v oblasti 

chemik·liÌ jsou aspekty bezpeËnosti v˝robk˘ 

a odpovÏdnosti za v˝robky, ale 

takÈ vhodn· opat¯enÌ k ochranÏ ûivotnÌho 

prost¯edÌ a zdravÌ ve st¯edu z·jmu. 

Proto pojiöùovny diskusi o systÈmu RE- 

ACH pozornÏ sledujÌ. DosavadnÌ pr˘bÏh 

lze shrnout n·sledovnÏ: 

Pr˘mysl se v û·dnÈm p¯ÌpadÏ neuzavÌr· 

z·kladnÌm cÌl˘m smÏrnice. Ob·- 

v· se ale, vedle byrokratick˝ch p¯ek·- 

ûek, takÈ dodateËn˝ch n·klad˘ v milionovÈ 

v˝öi, kterÈ zp˘sobÌ pl·novanÈ zkuöebnÌ 

a povolovacÌ p¯Ìstupy s vlastnÌm 

nov˝m zkuöebnÌm org·nem ve Stockholmu, 

stejnÏ jako znaËn˝ch konkurenËnÌch 

nev˝hod v mezin·rodnÌm 

mÏ¯Ìtku. To by se dotklo zejmÈna mal˝ch 

a st¯ednÌch chemick˝ch podnik˘ a 

m˘ûe to postihnout inovace a vÏdeck˝ 

pokrok. Vytrvale se proto pr˘mysl pokouöÌ 

p¯ejÌt od souËasnÈho p¯Ìstupu 

muset nechat certifikovat kompletnÏ 

vöechny chemickÈ l·tky k p¯Ìstupu, kter˝ 

by vyûadoval pouze zkouöenÌ nebezpeËn˝ch, 

resp. podez¯el˝ch l·tek a 

vöech nov˝ch l·tek. 

SpornÈ je takÈ, od jakÈho mnoûstvÌ 

vyrobenÈ nebo dovezenÈ l·tky bude 

muset b˝t l·tka registrov·na v centr·lnÌ 

datab·zi. K realizaci REACH budou nutnÈ 

ËetnÈ technickÈ p¯ÌruËky a praktickÈ 

realizaËnÌ n·stroje, aby bylo moûnÈ v˘bec 

zvl·dnout n·roky na zkouöenÌ a spr·- 

vu. NÏkte¯Ì kritici se ob·vajÌ, ûe informaËnÌ 

monopol, kter˝ vznikne v d˘sledku podrobn˝ch 

zkuöebnÌch postup˘, by mohl 

vÈst ke vzniku gigantickÈho a drahÈho 

ÑdatovÈho h¯bitovaì bez skuteËnÈho 

zlepöenÌ pro lidi a p¯Ìrodu. 

MezitÌm bylo z Ëlensk˝ch st·t˘ EU 

a ze strany pr˘myslu p¯edloûeno vÌc 

neû 40 r˘zn˝ch studiÌ o moûn˝ch n·- 

kladech a p¯Ìnosech novÈho pr·vnÌho 

p¯edpisu. Odhady n·sledk˘ jsou 

velmi rozdÌlnÈ a odr·ûejÌ v plnÈ öÌ¯i 

rozdÌlnost z·jm˘. 


P¯ipravili: 

Mgr. Miroslav Langhammer a Ing. Jana 

PospÌöilov· 


Tak jako kaûd˝ sud˝ rok se v z·- 

vÏru loÚskÈho roku konala v KolÌnÏ 

nad R˝nem mezin·rodnÌ konference 

k problematice poû·rnÏ bezpeËnostnÌch 

za¯ÌzenÌ. KolÌn nad R˝nem 

se tak stal jiû poËtvrtÈ mÏstem, 

kam se jezdÌ pro informace o dalöÌch 

perspektiv·ch tohoto oboru. 

Z·jem o tuto konferenci potvrzuje 

i nar˘stajÌcÌ v˝znam poû·rnÏ 

bezpeËnostnÌch za¯ÌzenÌ. Podle 

organiz·tora konference, kter˝m je 

tradiËnÏ prestiûnÌ evropsk· zkuöebnÌ 

a certifikaËnÌ instituce VdS, 

se konference z˙Ëastnilo p¯es 250 

specialist˘ na poû·rnÌ bezpeËnost 

z osmi zemÌ. 

Sprinklerov· hasicÌ za¯ÌzenÌ 

Je vöeobecnÏ zn·mo, ûe v˝zkum 

v oblasti nov˝ch hasicÌch technologiÌ 

pro specifickÈ aplikace je ¯eöen 

v poslednÌch lÈtech p¯ev·ûnÏ 

v USA. Jeho z·kladem jsou ohÚovÈ 

zkouöky v re·lnÈm mÏ¯Ìtku. 

JednÌm z takto ¯eöen˝ch problÈm˘ 

je pouûitÌ sprinkler˘ na haöenÌ vodou 

mÌsiteln˝ch ho¯lav˝ch kapalin. 

ProvedenÈ ohÚovÈ zkouöky 

p¯iblÌûil ve svÈm vystoupenÌ specialista 

FM Global J. A. LeBlanc. 

FM provedlo sÈrii ohÚov˝ch zkouöek 

s r˘zn˝m provedenÌm dvou¯adovÈho 

reg·lovÈho skladu s plastov˝mi 

kontejnery o objemu 480 ml. 

NaplnÏny byly 99% isopropylalkoholem 

(IPA). Uloûeny byly 

v kartÛnov˝ch obalech. Jelikoû poû·r 

nebyl uveden sprinklery pod 

kontrolu, bylo p¯ipraveno dalöÌch 

17 zkouöek, p¯i nichû se mÏnila 

koncentrace n·plnÏ z uveden˝ch 

99 % aû na 20 % IPA. Druh· sÈrie 

zkouöek se zamÏ¯ila na ovÏ¯enÌ 

dalöÌch moûn˝ch ˙prav skladov·- 

nÌ k dosaûenÌ uspokojivÈho v˝sledku. 

Ten se sice dostavil, ale za cenu 

ne˙mÏrn˝ch opat¯enÌ, t˝kajÌcÌch se 

poËtu a rozloûenÌ sprinkler˘, jakoû 

i pouûitÌ vertik·lnÌch p¯ep·ûek, 

slouûÌcÌch k vz·jemnÈmu oddÏlenÌ 

menöÌho poËtu skladovan˝ch 

kartÛnov˝ch obal˘. Ani v tomto 

p¯ÌpadÏ se vöak poËet kontejner˘, 

kterÈ zkolabovaly, nesnÌûil na nulu. 

Na z·kladÏ tÏchto zkouöek navrhlo 

FM novou klasifikaci dotËen˝ch 

ho¯lav˝ch kapalin. Podle obsahu 

alkoholu jsou rozdÏleny do 5 t¯Ìd 

a k nim je p¯i¯azen i zp˘sob jejich 

skladov·nÌ a protipoû·rnÌho zabezpeËenÌ. 

Setk·nÌ specialist˘ 

na poû·rnÏ 

bezpeËnostnÌ 

za¯ÌzenÌ v KolÌnÏ 

nad R˝nem 

Ing. Pavel Ryb·¯, p¯edseda st·lÈ pracovnÌ 

skupiny Poû·rnÌ ochrana »AP, 

Kooperativa, pojiöùovna, a.s. 

V˝voj v oblasti normativnÌch 

dokument˘, t˝kajÌcÌch se vodnÌch 

hasicÌch za¯ÌzenÌ, popsal ve svÈm 

vystoupenÌ Ëlen p¯ÌsluönÈ normalizaËnÌ 

komise CEN Dr. Bˆke 

z VdS. Konstatoval, ûe obor vodnÌch 

hasicÌch za¯ÌzenÌ se postupnÏ 

vykr˝v· evropsk˝mi normami 

v r˘znÈm stavu rozpracovanosti. 

Jako EN 12845 byla jiû v roce 

2003 vydan· norma na navrhov·- 

nÌ sprinklerov˝ch za¯ÌzenÌ, kter· 

v souËasnÈ dobÏ je v revizi (pozn.: 

v »R se jedn· o »SN EN 12845). 

V p¯ÌpadÏ sprejov˝ch a mlhov˝ch 

za¯ÌzenÌ jsou p¯ipraveny koneËnÈ 

n·vrhy p¯Ìsluön˝ch norem, 

jejichû projedn·v·nÌ probÌh· v r·mci 

EU. Na p¯Ìm˝ dotaz bylo sdÏleno, 

ûe lze p¯i navrhov·nÌ nap¯. 

sprinklerov˝ch za¯ÌzenÌ postupovat 

v EU i podle jin˝ch n·vrhov˝ch 

kritÈriÌ, avöak pouze v p¯ÌpadÏ, ûe 

budou zd˘vodnÏna v konkrÈtnÌ 

aplikaci ohÚov˝mi zkouökami. 

Pan Brinson, ¯editel EvropskÈ 

sprinklerovÈ sÌtÏ, se zab˝val p¯Ìnosem 

sprinklerovÈ ochrany pro 

ochranu lidsk˝ch ûivot˘. Sprinklerov· 

za¯ÌzenÌ jsou provÏ¯ena bezpoËtem 

poû·r˘ v pr˘bÏhu vÌce neû 

100 let. Statistiky prokazujÌ jejich 

p¯Ìnos nejen pro ochranu majetku, 

ale i po zavedenÌ vysoce citliv˝ch 

sprinkler˘, i pro ochranu osob. 

Mimo¯·dn· pozornost se vÏnuje 

tÈto aplikaci desÌtky let v USA. 

V˝sledkem je zavedenÌ n·vrhov˝ch 

norem NFPA 13D a NFPA 

13R. Jejich rozöÌ¯enÌ v praxi p¯ineslo 

v˝raznÈ snÌûenÌ poËtu obÏtÌ 

v d˘sledku poû·ru. Pokud jde 

o rodinnÈ domy a domy pro ubytov·nÌ 

do Ëty¯ podlaûÌ, pouûÌv· se 

jednoduchÈ cenovÏ dostupnÈ 

sprinklerovÈ za¯ÌzenÌ, a m· se na 

mysli v˝luËnÏ ochrana osob, nikoliv 

majetku. MnoûstvÌ vody se stanovuje 

pouze pro nejvÏtöÌ mÌstnost 

a plocha kryt· jednÌm sprinklerem 

m˘ûe b˝t aû 36 m 2 . 

Mezi americk˝mi a evropsk˝mi 

n·vrhov˝mi normami jsou rozdÌly, 

kterÈ vypl˝vajÌ nejen z rozdÌlnÈho 

za¯azenÌ hotel˘ v USA (nebezpeËÌñLH) 

a EU (nebezpeËÌñ 

OH1), ale i z diferencovanÈho p¯Ìstupu 

k ochranÏ osob podle druhu 

chr·nÏn˝ch objekt˘. Evropa ve 

sprinklerovÈ ochranÏ proti USA 

zaost·v·, nicmÈnÏ nap¯. ve VelkÈ 

Brit·nii se jiû pouûÌvajÌ Ñdomesticì 

sprinklery a s p¯Ìpravou podmÌnek 

na navrhov·nÌ tohoto druhu sprinkler˘ 

poËÌt· i Evropsk˝ v˝bor pojistitel˘ 

(CEA). N·vrhov· kritÈria, 

zamÏ¯en· na ochranu osob sprinklery, 

obsahuje i novÏ vydan· EN 

12845, kter· se ve VelkÈ Brit·nii 

aplikuje desÌtky let. Ta je zamÏ¯ena 

zatÌm v˝luËnÏ na sprinklerov· 

za¯ÌzenÌ urËen· nejen pro ochranu 

osob, ale i majetku pro aplikace, 

jako jsou hotely, peËovatelskÈ 

domy nebo v˝ökovÈ budovy. 

PotÏöitelnÈ zjiötÏnÌ je, ûe se 

v EvropÏ postupnÏ zaËÌn· kl·st d˘raz 

na prvky aktivnÌ poû·rnÌ ochrany, 

kam pat¯Ì p¯edevöÌm sprinklerov· 

ochrana a elektrick· poû·rnÌ 

signalizace. Tento trend se promÌt· 

i do koneËnÈho n·vrhu SmÏrnice 

na poû·rnÌ bezpeËnost hotel˘, 

kter· se p¯ipravuje k vyd·nÌ. 

V budoucnu je t¯eba smÏrovat 

˙silÌ k vyd·v·nÌ pr·vnÌch p¯edpis˘ 

v jednotliv˝ch zemÌch EU, kterÈ by 

stanovily mandatornÌ poûadavky na 

instalaci sprinkler˘ nejen v hotelech, 

ale i dalöÌch zd˘vodnÏn˝ch 

p¯Ìpadech, jako jsou v˝ökovÈ budovy, 

podzemnÌ gar·ûe, hypermarkety, 

logistick· centra, peËovatelskÈ 

domy, z·bavnÌ centra a jinÈ multifunkËnÌ 

shromaûÔovacÌ prostory. 

KonkrÈtnÌ aktivity lze zaznamenat 

ve VelkÈ Brit·nii a D·nsku, o USA 

nemluvÏ. 

PÏnov· hasicÌ za¯ÌzenÌ 

R. A. Whitely, expert na pÏnov· 

hasicÌ za¯ÌzenÌ firmy Warmald 

Ansul UK a Ëlen normalizaËnÌ komise 

CEN TC 191/WG2, detailnÏ 

popsal Ëinnost v tÈto komisi. Pr·- 

ce se v uplynulÈm obdobÌ soust¯edily 

na p¯Ìpravu dlouho oËek·vanÈ 

EN 13565, t˝kajÌcÌ se komponent˘ 

pro pÏnov· hasicÌ za¯ÌzenÌ a 

v dÌle 2 ¯eöÌcÌ navrhov·nÌ pÏnov˝ch 

systÈm˘, jejich instalaci a 

˙drûbu. ZavedenÌm uveden˝ch 

norem do soustavy evropsk˝ch 

norem byl uËinÏn v˝znamn˝ krok 

v dosaûenÌ poûadovanÈ technickÈ 

˙rovnÏ tÏchto systÈm˘, kterÈ v EU 

nemÏly doposud oporu v jednotn˝ch 

n·vrhov˝ch poûadavcÌch. 

Obvykle se vych·zelo z norem 

NFPA, kterÈ majÌ vysokou ˙roveÚ, 

ale souËasnÏ obsahujÌ mnoho odkaz˘ 

na dom·cÌ p¯edpisy. 

Plynov· hasicÌ za¯ÌzenÌ 

Plynov· hasicÌ za¯ÌzenÌ proûÌvajÌ 

boom, coû je vyvol·no rozvojem 

informaËnÌch technologiÌ a docenÏnÌm 

v˝znamu jejich ochrany. 

Expert firmy Minimax pan Gensel 

informoval o stavu v˝voje nÌzkotlak˝ch 

skladovacÌch z·sobnÌk˘ 

pro inertnÌ plyny. CÌlem je zmenöit 

poûadavky na prostor, kter˝ si 

vyûadujÌ standardnÌ vysokotlakÈ 

l·hve. NavrhovanÈ nÌzkotlakÈ za- 

¯ÌzenÌ pracuje p¯i tlaku v z·sobnÌku 

20 bar a teplota skladovanÈho 

hasiva je ñ143 ∞C. P¯edpokl·dan· 

z·soba hasiva m˘ûe b˝t aû 50 t. 

OËek·van˝m efektem je vyööÌ hasicÌ 

˙Ëinek v d˘sledku p¯emÏny 

zkapalnÏnÈho Argonu na plynou 


f·zi, p¯i v˝st¯iku do chr·nÏnÈho 

prostoru. 

PokraËuje v˝voj chemick˝ch 

halonov˝ch n·hrad, kterÈ by vykazovaly 

vyööÌ hasicÌ ˙Ëinnost neû 

inertnÌ hasiva, a splÚovaly st·le n·- 

roËnÏjöÌ poûadavky na ochranu ûivotnÌho 

prost¯edÌ. Mezi takovÈ l·tky, 

oznaËovanÈ jako hasiva III. generace, 

pat¯Ì i Novec 1230. O jeho 

v˝voji a vlastnostech informoval 

specialista na hasiva P. Revers z firmy 

3M, kde toto hasivo bylo vyvinuto 

a p¯ed 2 roky uvedeno na 

trh. OhÚovÈ zkouöky v re·lnÈm 

mÏ¯Ìtku ˙dajnÏ prok·zaly jeho 

vysokou hasicÌ ˙Ëinnost a vhodnost 

pro ochranu elektronick˝ch 

za¯ÌzenÌ. Vliv na oteplov·nÌ ZemÏ 

vykazuje zanedbateln˝ a poruöov·nÌ 

ozonovÈ vrstvy je nulovÈ. 

Kr·tk˝ je i Ëas rozpadu. Bohuûel, 

jedn· se o komplikovanou v˝robnÌ 

technologii, coû m· za n·sledek 

vysokou cenu tÈto l·tky. 

Z·stupce spoleËnosti Kidde 

z VelkÈ Brit·nie pan Moore informoval 

o ˙spÏönÈ certifikaci plynovÈho 

hasicÌho za¯ÌzenÌ Kidde s hasivem 

NOVEC 1230. Manu·l pro 

navrhov·nÌ p¯edmÏtnÈho hasicÌho 

za¯ÌzenÌ proöel detailnÌm provÏ¯ov·nÌm 

certifikaËnÌho org·nu VdS, 

z Ëehoû vypl˝v·, ûe firma Kidde 

je opr·vnÏn˝m nositelem know 

how na jeho navrhov·nÌ. Za dobrou 

zpr·vu oznaËil fakt, ûe p¯ipravovan· 

revize normy ISO 14520 

toto hasivo odpovÌdajÌcÌm zp˘sobem 

zohlednÌ. 

EPS a SHZ 

P¯ednÌ evropsk˝ specialista na 

EPS pan Luttenberg z VdS se zamÏ¯il 

ve svÈm vystoupenÌ na novou 

EN 12094-1, t˝kajÌcÌ se poûadavk˘ 

na elektrick· ¯ÌdÌcÌ a zpoû- 

ÔovacÌ za¯ÌzenÌ plynov˝ch hasicÌch 

za¯ÌzenÌ. V »R se nÏkdy toto 

za¯ÌzenÌ oznaËuje jako ¯ÌdÌcÌ 

˙st¯edna hasicÌho za¯ÌzenÌ. Instaluje 

se v p¯Ìpadech, ûe obdobnÈ 

funkce nezajiöùuje ˙st¯edna EPS. 

Podle uvedenÈ EN m· povinnÈ a 

volitelnÈ funkce. KromÏ jinÈho 

musÌ p¯ijmout a vyhodnotit vstupnÌ 

sign·l pro spuötÏnÌ hasicÌho za- 

¯ÌzenÌ od EPS, nebo z ruËnÌho tla- 

ËÌtkovÈho hl·siËe odeslat sign·l 

pro haöenÌ, aktivovat poplachovÈ 

za¯ÌzenÌ, indikovat stav Ñporuchaì 

a Ñaktivaceì a informovat na EPS 

o stavech ÑvypouötÏnÌ hasivaì a 

Ñporuchaì. Mezi volitelnÈ funkce 

pat¯Ì nap¯. zpoûdÏnÌ sign·lu pro 

haöenÌ, ¯ÌzenÌ doby zaplavov·nÌ, 

ovl·d·nÌ dalöÌch navazujÌcÌch za- 

¯ÌzenÌ nebo uvedenÌ do Ëinnosti 

z·loûnÌ baterie lahvÌ. 

Certifikace dodavatel˘ poû·rnÏ 

bezpeËnostnÌch za¯ÌzenÌ 

Situaci v EU shrnul za dodavatele 

hasicÌch za¯ÌzenÌ pracovnÌk 

firmy Minimax M. Pohlz. Konstatoval, 

ûe zÌsk·nÌ d˘vÏry nap¯. ke 

sprinklerovÈ instalaci lze jenom na 

z·kladÏ systÈmovÏ do¯eöenÈ certifikace 

nebo registrace dodavatel˘ 

tÏchto za¯ÌzenÌ. SouË·stÌ certifikace 

musÌ b˝t i inspekËnÌ prohlÌdky 

dokonËen˝ch instalacÌ prov·dÏnÈ 

podle relevantnÌch n·vrhov˝ch 

p¯edpis˘ nez·visl˝mi subjekty. 

Poû·rnÌ instalace totiû do doby 

skuteËnÈho poû·ru jinak provÏ¯ovat 

nelze. V NÏmecku je zaveden 

systÈm certifikace v˝robk˘ a certifikace 

dodavatel˘ hasicÌch za¯ÌzenÌ, 

kter˝ se realizuje prost¯ednictvÌm 

VdS. PlnÏ je podporov·n 

sdruûenÌm v˝robc˘ hasicÌch za¯ÌzenÌ. 

Na dodavatele je kladena ¯ada 

poûadavk˘ t˝kajÌcÌch se person·lnÌho 

obsazenÌ, odbornÈ kvalifikace, 

pojiötÏnÌ na odpovÏdnost, 

schopnost reagovat ve stanovenÈm 

Ëase na nahl·öenÈ z·vady, vybavenÌ 

stanoven˝mi n·¯adÌm a v neposlednÌ 

¯adÏ mÌt p¯edv·dÏcÌ plnÏ 

funkËnÌ instalaci pro ˙Ëely ökolenÌ. 

Certifikace se prov·dÌ jako 

p¯edbÏûn· na dobu 36 mÏsÌc˘ a 

pln· na 4 roky. SystÈm certifikace 

dodavatel˘ VdS byl pouûit jako z·- 

klad pro dokument, kter˝ v sou- 

ËasnÈ dobÏ finalizuje CEA (V˝bor 

evropsk˝ch pojistitel˘) s doporu- 

ËenÌm jeho zavedenÌ ve vöech zemÌch 

EU (pozn.: obdobn˝ systÈm 

registrace dodavatel˘ PBZ v »R 

p¯ipracuje CI »AP). 

VelkÈ poû·ry 

B˝v· zvykem za¯adit na program 

konferencÌ, organizovan˝ch 

VdS, rozbor vybranÈho velkÈho 

poû·ru z minulÈho obdobÌ. Po poû·ru 

OstankinovskÈ televiznÌ vÏûe 

byl tentokr·t pro pouËenÌ vybr·n 

poû·r, ke kterÈmu doölo ve firmÏ 

Goodyear Tyres v Philippsburgu 

10. b¯ezna 2004. Jedn· se o z·vod 

na v˝robu pneumatik s kapacitou 

12 000 pneumatik dennÏ, postaven˝ 

v roce 1968, kter˝ se rozkl·d· 

na ploöe 90 000 m 2 . 

Poû·r vznikl cca ve 2.30 hodin ve 

v˝robnÌ hale o velikosti 50 000 m 2 . 

JejÌ souË·stÌ byl i sklad hotov˝ch 

v˝robk˘ oddÏlen˝ p¯ÌËkou s malou 

poû·rnÌ odolnostÌ. Asi po 2 hodin·ch 

ne˙spÏönÈho haöenÌ doölo 

k dramatickÈmu rozöÌ¯enÌ poû·ru 

z p˘vodnÌch 3500 m 2 na 10 000 m 2 . 

⁄pln· likvidace byla hl·öena 

13. b¯ezna v 11.30. 

P¯ÌËinou poû·ru byla z·vada na 

stropnÌm teplovzduönÈm ventil·toru 

o rozmÏrech 2 m x 2 m. Ten se 

nach·zel nad sprinklerov˝m potrubnÌm 

rozvodem instalovan˝m 

ve skladu pneumatik. PadajÌcÌ ho- 

¯ÌcÌ Ë·sti ventil·toru patrnÏ zp˘sobily 

poû·r pneumatik ñ sho¯elo 

jich 40 000. Teprve za 12 t˝dn˘ 

bylo moûnÈ obnovit v˝robu na p˘vodnÌ 

kapacitu. 

Rozbor poû·ru provedli specialistÈ 

z univerzity v Karlsruhe, kte- 

¯Ì navrhli k realizaci n·sledujÌcÌ 

opat¯enÌ: 

ñ ve v˝robnÌ hale instalovat elektrickou 

poû·rnÌ signalizaci, 

ñ modernizovat sprinklerovÈ za¯ÌzenÌ 

podle poûadavk˘ VdS, aby 

odpovÌdalo danÈmu poû·rnÌmu 

zatÌûenÌ a jeho konfiguraci, 

ñ d˘slednÏ oddÏlit v˝robnÌ a skladovacÌ 

˙sek, 

ñ revidovat podle normy DIN 

zp˘sob skladov·nÌ polotovar˘ 

(zelen˝ch pneumatik) na mobilnÌch 

reg·lech chr·nÏn˝ch sprinklery, 

ñ optimalizovat za¯ÌzenÌ pro odvod 

kou¯e a tepla, 

ñ provÈst kontrolu z·sobov·nÌ vodou 

pro sprinklerovÈ za¯ÌzenÌ. 

Poznatky zÌskanÈ na konferenci 

VdS daly p¯edstavu o dalöÌm smÏ- 

¯ov·nÌ oboru poû·rnÏ bezpeËnostnÌch 

za¯ÌzenÌ v EU v nejbliûöÌch letech. 

Je patrn˝ jeho rozvoj jak v oblasti 

hasicÌch za¯ÌzenÌ, tak i elektrickÈ 

poû·rnÌ signalizace. V˝znamn˝ 

posun je v oblasti norem definujÌcÌch 

n·vrhovÈ poûadavky na komponenty 

a systÈmy PBZ. V˝sledkem 

vÌce neû 15letÈho ˙silÌ je vyd·nÌ 

EN 12 845, kter· v EU definuje 

jednotnÈ poûadavky na navrhov·nÌ 

sprinklerov˝ch za¯ÌzenÌ jako nej˙- 

ËinnÏjöÌho opat¯enÌ k ochranÏ majetku 

a osob. 

DalöÌ ˙silÌ v EU smÏ¯uje k rozöÌ¯enÌ 

tÏchto instalacÌ cestou pr·vnÌch 

p¯edpis˘. Nezanedbateln˝ je 

i tlak na kvalitu instalovan˝ch za- 

¯ÌzenÌ, k Ëemuû p¯ispÌv· systÈm registrace 

nebo certifikace dodavatel˘ 

PBZ p¯ipravovan˝ i v »R. 

IASB projekt PojiöùovacÌ smlouvy ñ f·ze II 

V loÚskÈm roce byla z¯Ìzena pojiöùovacÌ pracovnÌ skupina IASB. 

JejÌm ˙kolem je prost¯ednictvÌ rady expert˘ formou v˝mÏny zkuöenostÌ 

podporovat IASB a pracovnÌky IASB podÌlejÌcÌ se na projektu. 

P¯edevöÌm v r·mci IASB projektu PojiöùovacÌ smlouvy ñ f·ze II je 

nutnÈ identifikovat diskutovanÈ aspekty, uk·zat alternativy, stanovit 

priority a diskutovat ot·zky implementace jednotliv˝ch opat¯enÌ. PracovnÌ 

skupina by takÈ mÏla pomoci pochopit a analyzovat podrobnÈ 

koment·¯e. IASB klade d˘raz na ustanovenÌ, ûe ËlenovÈ vyjad¯ujÌ 

svÈ osobnÌ n·zory. VybÌzÌ je ale takÈ k tomu, aby diskutovanÈ ot·zky 

konzultovali se sv˝mi kolegy. 

Dosud se uskuteËnila t¯i zased·nÌ pracovnÌ skupiny, z toho dvÏ 

ve¯ejn·. Na zased·nÌ v z·¯Ì 2004 ölo o identifikaci ot·zek, kterÈ se 

majÌ diskutovat v r·mci IASB projektu PojiöùovacÌ smlouvy ñ f·ze 

II. Diskuse k vybran˝m aspekt˘m ˙Ëtov·nÌ v neûivotnÌch pojiötÏnÌch 

zaËala na zased·nÌ v listopadu 2004. 

V˝chodiskem byly souËasnÈ ˙ËetnÌ praktiky ve vybran˝ch zemÌch. 

Na z·kladÏ toho byla p¯edloûena k diskusi mj. tÈmata poskytov·nÌ 

slev a moûnÈ zohledÚov·nÌ rizik a nejistot p¯i hodnocenÌ z·vazk˘. 

Na zased·nÌ v lednu 2005 zaËala diskuse o moûn˝ch modelech ˙Ëtov·nÌ. 

ZaËala diskuse o ûivotnÌm pojiötÏnÌ. TakÈ tady byly v˝chodiskem 

souËasnÈ ˙ËetnÌ praktiky ve vybran˝ch zemÌch. Diskuse o ûivotnÌm 

pojiötÏnÌ bude pokraËovat na dalöÌm zased·nÌ v dubnu. 


(ML) 


Na aktu·lnÌ tÈma 

K bodovÈmu hodnocenÌ 

pr·vnÌch delikt˘ 

Pr·vnÌ ˙prava provozu na pozemnÌch 

komunikacÌch podle 

z·kona Ë. 361/2000 Sb., ve znÏnÌ 

pozdÏjöÌch p¯edpis˘, nenÌ na dobrÈ 

˙rovni. ZnaËnÈ mnoûstvÌ vÏcn˝ch 

i pr·vnÌch vad neodstraÚuje ani 

opÏtovn· vl·dnÌ novela, kter· se 

nynÌ nach·zÌ v PoslaneckÈ snÏmovnÏ 

p¯ed druh˝m ËtenÌm. O to vÏtöÌ 

pozornost vöak vÏnuje str·nce represivnÌ. 

To se t˝k· i navrhovanÈho 

bodovÈho hodnocenÌ poruöenÌ 

povinnostÌ stanoven˝ch z·konem. 

Podle tohoto systÈmu ¯idiËi motorovÈho 

vozidla, kterÈmu byla za 

jedn·nÌ za¯azenÈ do bodovÈho hodnocenÌ 

pravomocnÏ uloûena sankce 

za p¯estupek nebo trest za trestn˝ Ëin, 

zaznamen· p¯Ìsluön˝ obecnÌ ˙¯ad 

obce s rozöÌ¯enou p˘sobnostÌ v registru 

¯idiË˘ stanoven˝ poËet bod˘. 

P¯i provedenÌ z·znamu bod˘, kter˝m 

¯idiË dos·hl celkem 12 bod˘, 

neprodlenÏ pÌsemnÏ ozn·mÌ tuto 

skuteËnost ¯idiËi a vyzve jej k odevzd·nÌ 

¯idiËskÈho pr˘kazu a mezin·rodnÌho 

¯idiËskÈho pr˘kazu, coû 

musÌ b˝t splnÏno. ÿidiË rovnÏû pozb˝v· 

odbornou zp˘sobilost a ¯idiËskÈ 

opr·vnÏnÌ. 

O vr·cenÌ ¯idiËskÈho opr·vnÏnÌ je 

¯idiË opr·vnÏn poû·dat nejd¯Ìve po 

uplynutÌ 1 roku ode dne uloûenÌ pokuty 

v blokovÈm ¯ÌzenÌ nebo nabytÌ 

pr·vnÌ moci rozhodnutÌ o p¯estupku 

nebo trestnÈm Ëinu, sp·chan˝ch jedn·nÌm 

za¯azen˝m do bodovÈho hodnocenÌ, 

na jehoû z·kladÏ dos·hl celkovÈho 

poËtu 12 bod˘. 

PodmÌnkou vr·cenÌ ¯idiËskÈho 

opr·vnÏnÌ je prok·z·nÌ, ûe se ûadatel 

podrobil p¯ezkouöenÌ z odbornÈ 

zp˘sobilosti k ¯ÌzenÌ motorov˝ch 

vozidel a p¯iloûil doklad o odbornÈ 


vozidel ve smyslu ß 101 z·kona 

Ë. 361/2000 Sb. 

SkuteËnosti tak neodpovÌd· navrhovanÈ 

ustanovenÌ ß 123a, byù deklaratornÌ 

povahy, ûe bodovÈ hodnocenÌ 

zajiöùuje sledov·nÌ opakovanÈho 

p·ch·nÌ p¯estupk˘ nebo trestn˝ch 

Ëin˘, stejnÏ jako tvrzenÌ, ûe 

dan˝ systÈm nem· sankËnÌ povahu. 

UveÔme si pro n·zornost p¯Ìklad: 

ÿidiËi motorovÈho vozidla bude uloûena 

blokov· pokuta za p¯estupek 

spoËÌvajÌcÌ v drûenÌ telefonnÌho p¯Ìstroje 

v ruce p¯i ¯ÌzenÌ vozidla 

JUDr. Pavel Buöta 

(3 body), v dalöÌm p¯ÌpadÏ za p¯estupek 

spoËÌvajÌcÌ v p¯ekroËenÌ nejvyööÌ 

dovolenÈ rychlosti v obci o 20 km 

za hodinu (3 body) a v jin˝ch dvou 

p¯Ìpadech za p¯estupek spoËÌvajÌcÌ 

v p¯ekroËenÌ nejvyööÌ dovolenÈ rychlosti 

mimo obec o 30 km za hodinu 

(2 x 3 body). D˘sledkem celkovÈho 

poËtu 12 bod˘ (vedle uloûen˝ch sankcÌ) 

bude ztr·ta odbornÈ zp˘sobilosti 

a ¯idiËskÈho opr·vnÏnÌ na dobu nejmÈnÏ 

jednoho roku. 

PodmÌnkou vr·cenÌ ¯idiËskÈho 

opr·vnÏnÌ pak je zcela nesmysln· 

povinnost ûadatele se na svÈ n·klady 

podrobit zkouöce z p¯edpis˘ 

o provozu na pozemnÌch komunikacÌch 

a zdravotnickÈ p¯Ìpravy, ze znalostÌ 

ovl·d·nÌ a ˙drûby vozidla 

a z praktickÈ jÌzdy s v˝cvikov˝m vozidlem 

podle z·kona o zÌsk·v·nÌ a 

zdokonalov·nÌ odbornÈ zp˘sobilosti 

k ¯ÌzenÌ motorov˝ch vozidel. Jestliûe 

p¯i p¯ezkouöenÌ z odbornÈ zp˘sobilosti 

neprospÏje, m˘ûe zkouöku 

opakovat pouze jednou. NeuspÏje-li 

p¯i opakovanÈ zkouöce, musÌ 

se podrobit novÈ v˝uce nebo v˝cviku 

z p¯edmÏtu, ve kterÈm neprospÏl. 

OpakovanÈ dÌlËÌ zkouöky po 

ukonËenÌ novÈ v˝uky nebo v˝cviku 

z nÏkterÈho p¯edmÏtu je povinen 

sloûit ve lh˘tÏ öesti mÏsÌc˘ ode 

dne kon·nÌ prvnÌ zkouöky p¯i p¯ezkouöenÌ 

z odbornÈ zp˘sobilosti; 

jinak se musÌ podrobit novÈ v˝uce 

a v˝cviku v plnÈm rozsahu. 

U poûadovanÈho dokladu o odbornÈ 


vozidel navÌc nelze p¯ehlÈdnout, 

ûe se nestanovÌ, co se 

rozumÌ takov˝m dokladem, kdo jej 

vyd·v· apod. 

Na z·kladÏ naznaËenÈho je zcela 

z¯etelnÈ, ûe navrhovan˝ systÈm 

vedle vad pr·vnÌch 

ñ odhlÌûÌ od poûadavku na individualizaci 

jednotliv˝ch protipr·vnÌch 

jedn·nÌ a opakovanÏ a 

nep¯imÏ¯enÏ tvrdÏ postihuje jedn·nÌ, 

kter· navÌc ani nepat¯Ì 

mezi p¯ÌËiny dopravnÌch nehod; 

ñ zcela neod˘vodnÏnÏ ze z·kona 

odnÌm· odbornou zp˘sobilost a 

stanovuje povinnost absolvovat 

zkouöky jako u novÈho ûadatele 

o ¯idiËskÈ opr·vnÏnÌ, kdyû p¯Ì- 

Ëinou danÈho protipr·vnÌho jedn·nÌ 

zpravidla nenÌ absence odbornÈ 


vozidel, 

ñ vytv·¯Ì (zhuöùuje) korupËnÌ prost¯edÌ, 

ñ je v˝sledkem zjednoduöujÌcÌho 

pohledu na bezpeËnost silniËnÌho 

provozu, 

ñ nepostihuje hlavnÌ p¯ÌËiny dopravnÌ 

nehodovosti a jejich nositele, 

ñ nevöÌm· si projev˘ agresivnÌch 

˙mysln˝ch protipr·vnÌch jedn·- 

nÌ v silniËnÌm provozu, 

ñ a v neposlednÌ ¯adÏ vytv·¯Ì pocit 

strachu uk·znÏn˝ch ¯idiË˘. 

DomnÌv·m se, ûe k uplatnÏnÌ odpovÏdnosti 

za konkrÈtnÌ pr·vnÌ delikt 

v silniËnÌm provozu by mÏla slouûit 

jak odpovÌdajÌcÌ pr·vnÌ ˙prava p¯estupk˘ 

proti bezpeËnosti a plynulosti 

provozu na pozemnÌch komunikacÌch, 

tak i trestnÌ pr·vo hmotnÈ. 

Nebo tÏm, kte¯Ì tak vehementnÏ 

prosazujÌ Ñbodov˝ systÈmì (i kdyû 

moûn· ani netuöÌ, co vöechno se za 

nÌm skr˝v·, nebo o tom radÏji nemluvÌ) 

nestaËÌ, ûe podle stejnÈ vl·dnÌ 

p¯edlohy ¯idiËi, kter˝ se odmÌtne 

podrobit dechovÈ zkouöce ke zjiötÏnÌ, 

nenÌ-li ovlivnÏn alkoholem, se 

povinnÏ uloûÌ pokuta od 25 000 KË 

do 50 000 KË a z·kaz Ëinnosti od 

jednoho roku do dvou let, stejnÏ jako 

za p¯estupek spoËÌvajÌcÌ ve zp˘sobenÌ 

dopravnÌ nehody se zranÏnÌm 

osoby, byù jen malÈho rozsahu? 

I kdyû na druhÈ stranÏ je zcela 

nepochopiteln˝ n·vrh, podle nÏhoû 

za p¯estupek spoËÌvajÌcÌ ve zp˘sobenÌ 

dopravnÌ nehody s n·sledkem 

hmotnÈ ökody z¯ejmÏ p¯evyöujÌcÌ 

50 000 KË se uloûÌ jen pokuta od 

2500 KË do 5000 KË; o z·kazu Ëinnosti 

nem˘ûe b˝t ani ¯eËi, i kdyû 

p˘jde t¯eba o milionovou ökodu, 

nebude-li se jednat o opakov·nÌ takovÈho 

deliktu v obdobÌ dvan·cti 

po sobÏ jdoucÌch mÏsÌc˘. SvÏte, 

div se, stejnÏ by tomu mÏlo b˝t za 

p¯estupek spoËÌvajÌcÌ jen v p¯ekro- 

ËenÌ nejvyööÌ dovolenÈ rychlosti 

v obci o 20 km za hodinu a vÌce nebo 

mimo obec o 30 km za hodinu. 

Za sebe zd˘razÚuji, ûe se nezast·v·m 

neuk·znÏn˝ch ¯idiË˘. Horuji 

jen za pr·vnÌ ˙pravu bezvadnou, 

odpovÌdajÌcÌ ˙stavnÌmu po- 

¯·dku, stavu a logice vÏci. 

P¯ÌspÏvek vyjad¯uje osobnÌ n·zor 

autora. 

LetoönÌ obdobÌ hurik·n˘ v oblasti Atlantiku 

bude opÏt znaËnÏ aktivnÌ 

Varov·nÌ, obsaûenÈ v titulku, vyslovili poË·tkem letoönÌho roku 

experti konsorcia Tropical Storm Risks (TSR), jeû je vedeno Benfield 

Hazards Research Centre na lond˝nskÈ University College. 

Konsorcium sdruûuje pojiöùovacÌ experty, risk manaûery a profesion·ly 

ze sluûby pro sezÛnnÌ p¯edpovÏdi klimatu. Varov·nÌ se t˝k· 

oblasti nad Atlantsk˝m oce·nem a ˙zemÌm Spojen˝ch st·t˘ americk˝ch, 

jeû se nach·zejÌ ve sfÈ¯e tradiËnÌch aktivit hurik·n˘. P¯edpovÏÔ 

hrozÌ n·r˘stem frekvence hurik·n˘ v uvedenÈ oblasti v roce 

2005 aû na 155 % zdejöÌho pr˘mÏru. 

Dlouhodob· p¯edpovÏÔ se 76% pravdÏpodobnostÌ poËÌt· s nadnorm·lnÌ 

hurik·novou sezonou v Atlantiku a se 67% abnorm·lnÌ 

hurik·novou sezonou v USA. Konsorcium d·v· naopak pouze 6% 

öanci, ûe by hurik·ny nad Atlantikem nakonec ¯·dily v ˙rovni pod 

dlouhodob˝m pr˘mÏrem a 11% obdobnou nadÏji pro americk· ˙zemÌ 

postihovan· hurik·ny. 

TSR oËek·v· v˝skyt 14 tropick˝ch bou¯Ì v oblasti nad cel˝m 

Atlantikem, z nichû v 8 p¯Ìpadech m· jÌt o hurik·ny a ve 4 dokonce 

o intenzivnÌ hurik·ny. Podle tÏchto p¯edpovÏdÌ 4 tropickÈ bou¯e 

postihnou SpojenÈ st·ty, z nichû 2 budou hurik·ny a ve 2 p¯Ìpadech 

se bude jednat o tropickÈ bou¯e. Jeden hurik·n m· tÈû zas·hnout 

MalÈ Antily v Karibiku. 

Konsorcium rovnÏû p¯edpovÌd·, ûe v roce 2005 povanou celkovÏ 

slaböÌ pas·ty v porovn·nÌ s dlouhodob˝m pr˘mÏrem, a teploty 

mo¯sk˝ch vod dos·hnou vyööÌho stupnÏ, coû vöe jsou podmÌnky, 

jeû budou podporovat nadpr˘mÏrnou sezonu hurik·n˘. VedenÌ TSR 

proto nab·d· ke zv˝öenÈ bdÏlosti jak mÌstnÌ vl·dy, tak i jednotlivÈ 

obËany v dotyËn˝ch oblastech. 

Po intervalu niûöÌch ökod nap·chan˝ch hurik·ny v letech 2000 

aû 2002 (kdy jen jeden hurik·n zas·hl SpojenÈ st·ty) byl v letech 

2003 a 2004 zaznamen·n t¯etÌ nejvyööÌ dloulet˝ pr˘mÏr hurik·n˘, 

kterÈ postihly USA v historickÈm ˙dobÌ od roku 1900. Na z·kladÏ 

dosavadnÌch bÏûn˝ch i projektovan˝ch klimatick˝ch sign·l˘ se zd·, 

ûe vzestup aktivity hurik·n˘ bude pokraËovat i bÏhem roku 2005. 

Podle zahraniËnÌch pramen˘ p¯ipravil Michal äkorpil 


Soci·lnÏ politick· agenda EvropskÈ komise 

Evropsk· komise schv·lila 9. 2. 2005 novou soci·lnÏ politickou 

agendu. PotÈ, co dosaûenÈ v˝sledky v tzv. lisabonskÈm procesu z˘staly 

daleko za oËek·v·nÌmi, m· b˝t nov· agenda p¯ÌspÏvkem k urychlenÌ 

a intenzifikaci. 

SdÏlenÌ uv·dÌ n·sledujÌcÌ cÌle: 

1)VÏtöÌ zamÏstnanost a zlepöenÌ produktivity a kvality pr·ce. 

2)Rovnost p¯ÌleûitostÌ pro vöechny a modernizace systÈm˘ soci·lnÌch 

jistot. 

K rozh˝b·nÌ zamÏstnanosti chce Komise vytvo¯it jeden evropsk˝ 

pracovnÌ trh. DosavadnÌ p¯ek·ûky na tÈto cestÏ majÌ b˝t odstranÏny. 

KonkrÈtnÏ jsou poûadov·na opat¯enÌ ke zlepöenÌ mobility. Tak majÌ 

mÌt pracovnÌci, kte¯Ì p¯ejdou do jinÈho ËlenskÈho st·tu, aby tam pracovali, 

zachov·ny dosud dosaûenÈ n·roky na podnikovÈ d˘chody. Rok 

2006 m· b˝t evropsk˝m rokem mobility zamÏstnanc˘. Soci·lnÌm partner˘m 

se m· otev¯Ìt cesta k p¯eshraniËnÌmu kolektivnÌmu vyjedn·v·- 

nÌ. Celoevropsky p˘sobÌcÌ koncerny a odvÏtvÌ by pak mÏly n·stroj 

pro uzavÌr·nÌ nadn·rodnÌch smluv, zejmÈna v oblasti organizace pr·- 

ce, pracovnÌch podmÌnek a dalöÌho vzdÏl·v·nÌ. 

Jako dalöÌ opat¯enÌ v r·mci politiky zamÏstnanosti uv·dÌ agenda: 

ñ P¯edloûenÌ ZelenÈ knihy o v˝voji pracovnÌho pr·va a o jeho v˝znamu 

pro p¯izp˘sobovacÌ procesy na pracovnÌm trhu. 

ñ Aktualizace smÏrnice o p¯evedenÌ provozu (2001/23/EG) a o hromadnÈm 

propouötÏnÌ (98/59/EG) a kodifikace pr·vnÌch p¯edpis˘ 

o vyslechnutÌ zamÏstnanc˘. 

ñ Nov· strategie v oblasti zdravÌ a bezpeËnosti na pracoviöti pro ËasovÈ 

obdobÌ 2007 ñ 2012. 

ñ Prosazov·nÌ soci·lnÌho dialogu na ˙rovni p¯ekraËujÌcÌ jednotliv· 

odvÏtvÌ a sektory. 

P¯i reformÏ systÈm˘ soci·lnÌho zabezpeËenÌ prosazuje Komise metodu 

otev¯enÈ koordinace (MOK). OsvÏdËilo se vyt˝ËenÌ spoleËn˝ch 

cÌl˘ v oblasti boje proti chudobÏ a v oblasti penzÌ bez spoleËnÈho 

vyt˝ËenÌ prost¯edk˘ a cest pro dosaûenÌ cÌl˘. Proto bude od roku 2006 

proces MOK zaveden˝ v oblastech zdravotnÌho zabezpeËenÌ a dlouhodobÈ 

pÈËe. Mimoto m· b˝t proces MOK racionalizov·n a zjednoduöen. 

DalöÌmi pl·novan˝mi opat¯enÌmi k dosaûenÌ vÏtöÌ rovnosti p¯ÌleûitostÌ 

a modernizace soci·lnÌch systÈm˘ jsou: 

ñ SpoleËn· iniciativa k zajiötÏnÌ minim·lnÌch p¯Ìjm˘ a k zaËlenÏnÌ 

vyluËovan˝ch osob; vyslechnutÌ soci·lnÌch partner˘ v roce 2005. 

ñ Strategick· koncepce pro boj s diskriminacÌ (sdÏlenÌ v roce 2005). 

ñ Organizace evropskÈho roku rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ (2007); tÈmata: 

mzdy v z·vislosti na pohlavÌ, p¯Ìstup k trhu pr·ce a podÌl zamÏstnanosti 

ûen, dalöÌ vzdÏl·v·nÌ, profesnÌ postup, shoda rodiny a povol·nÌ 

a spolup˘sobenÌ na rozhodovacÌ procesy. 

ñ Implementace rozhodnutÌ Rady z roku 2004 o z¯ÌzenÌ evropskÈho 

gender institutu. 

ñ SdÏlenÌ o budoucÌm r·mci soci·lnÌch sluûeb a o zp˘sobech financov·nÌ 

sluûeb vöeobecnÈho hospod·¯skÈho z·jmu. 


(ML) 


Telegraficky • Telegraficky 

✔ Valn· hromada »SOB Pojiöùovny na svÈm mimo¯·dnÈm zased·nÌ 

dne 14. b¯ezna 2005 zvolila top manaûery belgickÈho holdingu 

KBC Bank & Insurance, vÏtöinovÈho akcion·¯e »SOB Pojiöùovny, 

Waltera Bogaertse a Johana Daemena do dozorËÌ rady spoleËnosti. 

Valn· hromada tak rozöÌ¯ila poËet Ëlen˘ dozorËÌ rady ze st·vajÌcÌch t¯Ì 

na öest s tÌm, ûe dalöÌ mÌsto bude obsazeno z·stupcem zamÏstnanc˘. 

(Z tiskovÈ zpr·vy »SOB Pojiöùovny, a. s., Ëlena holdingu »SOB, 

ze dne 15. b¯ezna 2005) 

✔ Historicky prvnÌ ûenou, 

kter· obdrûela titul Gentleman 

silnic, udÏlovan˝ »eskou pojiöùovnou 

ve spolupr·ci s PoliciÌ 

»R, se stala berounsk· lÈka¯ka 

Martina Kordov·. OcenÏnÌ 

zÌskala z rukou agenturnÌho 

¯editele »P v BerounÏ 

Pavla KonËela a ¯editele berounskÈ 

Policie »R Miroslava Jerlinga za z·chranu ûivota po z·- 

vaûnÈ dopravnÌ nehodÏ, rychlou reakci a odvahu. 

Vloni 21. Ëervence byla spoleËnÏ se sv˝mi dvÏma dÏtmi svÏdkem 

z·vaûnÈ nehody, kterou zp˘sobil ¯idiË, jenû kraden˝m vozem srazil 

cyklistu, a aniû by mu pomohl, ujel pryË. Neb˝t okamûitÈ pomoci doktorky 

KordovÈ, cyklista by nep¯eûil. ParadoxnÏ se pak MUDr. Kordov· 

se zlodÏjem, kter˝ vöechno zp˘sobil a p¯i n·slednÈ hav·rii se takÈ 

zranil, setkala jeötÏ jednou. O p·r dn˘ pozdÏji mu totiû v r·mci svÈ 

profese v berounskÈ nemocnici dÏlala ultrazvuk. U toho uû ale asistovali 

takÈ muûi v uniform·ch... 

(Z tiskovÈ zpr·vy »eskÈ pojiöùovny a. s., ze dne 18. b¯ezna 2005) 

✔ UNIQA pojiöùovnÏ, a. s., kter· pat¯Ì s 2,5procentnÌm podÌlem 

mezi deset nejvÏtöÌch pojiöùoven na tuzemskÈm trhu, stoupl podle 

auditovan˝ch v˝sledk˘ v roce 2004 Ëist˝ zisk na 213 milion˘ korun. 

Pro srovn·nÌ ñ p¯edloni vytvo¯ila zisk po zdanÏnÌ 45 milion˘ 

KË. K r˘stu zisku pomohly vyööÌ v˝bÏr pojistnÈho, pokles ökod a 

mimo¯·dnÈ zhodnocenÌ aktiv, ¯ekl novin·¯˘m na tiskovÈ besedÏ dne 

22. 3. 2005 gener·lnÌ ¯editel tÈto pojiöùovny Ing. Marek Venuta. 

✔ »tvrt· nejvÏtöÌ tuzemsk· pojiöùovna »SOB Pojiöùovna vloni 

dos·hla nejlepöÌho hospod·¯skÈho v˝sledku ve svÈ historii: jejÌ auditovan˝ 

Ëist˝ zisk za rok 2004 Ëinil 500,4 milionu korun. ÑVysok˝ 

n·r˘st zisku byl ovlivnÏn kombinacÌ vÌce faktor˘ ñ p¯edevöÌm lepöÌm 

technick˝m v˝sledkem, poda¯ilo se n·m ozdravit pojiöùovnu tak, ûe 

uû nenÌ ztr·tov·. SnÌûili jsme takÈ naöe provoznÌ n·klady a p¯Ìzniv˝ 

byl loni i v˝voj na finanËnÌch trzÌch ñ vöechny tyto faktory mÏly pozitivnÌ 

dopad na dosaûen˝ p˘lmiliardov˝ zisk,ì ¯ekl p¯edseda p¯edstavenstva 

a gener·lnÌ ¯editel »SOB Pojiöùovny Jeroen van Leeuwen. 

(Z tiskovÈ zpr·vy »SOB Pojiöùovny, a. s., Ëlena holdingu »SOB, 

ze dne 23. b¯ezna 2005) 

✔ KooperativÏ, pojiöùovnÏ, a. s., kterÈ pat¯Ì na dom·cÌm pojistnÈm 

trhu druhÈ mÌsto, stoupl v roce 2004 Ëist˝ zisk o zhruba deset procent 

na 490 milion˘ korun. Na pojistnÈm vybrala pojiöùovna 24,2 miliardy 

korun, coû bylo o 21 procent vÌce neû p¯edloni. Na tiskovÈ konferenci 

24. 3. 2005 o tom informoval gener·lnÌ ¯editel Kooperativy pojiöùovny 

Ing. VladimÌr Mr·z. V ûivotnÌm pojiötÏnÌ vyk·zala Kooperativa meziroËnÌ 

r˘st o 21 procent na 5, 5 miliardy korun. NeûivotnÌ pojiötÏnÌ 

vzrostlo o 20,5 procenta na 18,7 miliardy korun, k Ëemuû p¯ispÏlo 

i p¯evzetÌ neûivotnÌ Ë·sti Pojiöùovny »eskÈ spo¯itelny. 

P¯ipravila Eva Trojanov· 

Telegraficky • Telegraficky 

P¯edstavujeme v·m: 

St·lou skupinu pro zemÏdÏlskÈ 

pojiötÏnÌ »AP a jejÌho novÈho 

p¯edsedu Ing. Ji¯Ìho Havelku 

St·l· pracovnÌ skupina pro 

zemÏdÏlskÈ pojiötÏnÌ vznikla 

v »eskÈ asociaci pojiöùoven 

v Ëervnu 1998. Od jejÌho vzniku 

byl jejÌm p¯edsedou Ing. Miroslav 

Pot˘Ëek, vedoucÌ odboru 

zemÏdÏlskÈho pojiötÏnÌ v »eskÈ 

pojiöùovnÏ a. s. Po skonËenÌ jeho 

aktivnÌ Ëinnosti se, na z·kladÏ 

rozhodnutÌ prezidia »AP ze dne 

16. ˙nora 2005, stal p¯edsedou 

SPS »AP pro zemÏdÏlskÈ pojiötÏnÌ 

Ing. Ji¯Ì Havelka, kter˝ vystudoval 

VäZ, agronomickou fakultu. 

V »P pracuje od roku 

1991, kdy nastoupil do agentury zemÏdÏlskÈho pojiötÏnÌ ve st¯ednÌch 

»ech·ch. PotÈ pracoval na r˘zn˝ch pozicÌch v likvidaci pojistn˝ch 

ud·lostÌ a risk managementu, od ˙nora 2004 pracuje jako 

¯editel odboru zemÏdÏlskÈho pojiötÏnÌ. 

Redakce PojistnÈho obzoru poloûila ing. Havelkovi n·sledujÌcÌ 

ot·zky, aby Ëten·¯˘m p¯iblÌûila konkrÈtnÌ Ëinnost tÈto skupiny. 

1. Jak hodnotÌte v˝sledky v oblasti zemÏdÏlskÈho pojiötÏnÌ v loÚskÈm 

roce? 

V roce 2004 bylo v zemÏdÏlskÈm pojiötÏnÌ dosaûeno nadpr˘mÏrn˝ch 

v˝sledk˘ ñ p¯edepsanÈ pojistnÈ v zemÏdÏlskÈm pojiötÏnÌ 

v pojiöùovn·ch sdruûen˝ch v »AP dos·hlo 869 mil. KË (z toho 

534 mil. KË v pojiötÏnÌ plodin a 335 mil. v pojiötÏnÌ zvÌ¯at). äkodnÌ 

pr˘bÏh za zemÏdÏlskÈ pojiötÏnÌ dos·hl 43 %. 

2. »Ìm se v souËasnÈ dobÏ zab˝v· st·l· skupina zemÏdÏlskÈho 

pojiötÏnÌ? 

St·l· pracovnÌ skupina, sloûen· ze z·stupc˘ »eskÈ pojiöùovny, 

Generali Pojiöùovny, HasiËskÈ vz·jemnÈ pojiöùovny a »SOB Pojiötovny, 

se v souËasnÈ dobÏ zab˝v· p¯edevöÌm ot·zkami, t˝kajÌcÌmi 

se st·tnÌ finanËnÌ podpory v zemÏdÏlskÈho pojiötÏnÌ (st·t prost¯ednictvÌm 

Podp˘rnÈho garanËnÌho rolnickÈho a lesnickÈho fondu ñ 

PGRLF, p¯ispÌv· pojiötÏn˝m zemÏdÏlsk˝m subjekt˘m na pojiötÏnÌ 

plodin aû do v˝öe 30 % na pojiötÏnÌ n·kaz hospod·¯sk˝ch zvÌ¯at aû 

do v˝öe 15 %) a poskytnutÌm tÈto podpory na rok 2005. 

Druhou nosnou problematikou skupiny jsou pr·ce na tvorbÏ ÑnovÈho 

koncepËnÌho systÈmu financov·nÌ rizik v zemÏdÏlskÈm pojiötÏnÌì. 

V tÈto ot·zce skupina velmi ˙zce spolupracuje jak se z·stupci 

st·tu (MZe a PGRLF), nevl·dnÌch organizacÌ (zejmÈna Agr·rnÌ 

komorou »R a ZemÏdÏlsk˝m svazem »R), tak samoz¯ejmÏ i s podnikateli 

v zemÏdÏlstvÌ. CÌlem tÈto koncepËnÌ Ëinnosti je mj. vytvo- 

¯enÌ podmÌnek pro dlouhodobou spolupr·ci vöech z˙ËastnÏn˝ch 

sloûek systÈmu a d·le nap¯Ìklad jasnÏ definovat pravidla pro poskytov·nÌ 

st·tnÌ pomoci v p¯ÌpadÏ vzniku katastrofick˝ch ökod. 

TÏmito ot·zkami se SPS pro zemÏdÏlstvÌ hodl· zab˝vat i v budoucnosti. 

(eva) 



JUDr. Vlasta Mikluö·kov·, ExpertnÌ a poradensk· kancel·¯, s.r.o. 

N·hrada ökody a d˘kaznÌ b¯emeno 

V n·hradÏ ökody z odpovÏdnosti 

platÌ, ûe prok·z·nÌ vzniku ökody 

jako majetkovÈ ˙jmy, jejÌho rozsahu 

i v˝öe je na poökozenÈm. TotÈû 

platÌ i o p¯ÌËinnÈ souvislosti 

mezi protipr·vnÌm ˙konem ök˘dce 

a touto ökodou. Poökozen˝ tak 

nese d˘kaznÌ b¯emeno, a to aù vÏc 

¯eöÌ pojiöùovna Ëi soud. 

PochopitelnÏ, jde-li o mimosoudnÌ 

vy¯ÌzenÌ vÏci, kdy je z·jem 

a v˘le stran vÏc Ñnehnat na ost¯Ì 

noûeì jako d˘kazy, kter˝mi jsou 

prokazov·ny shora uvedenÈ skuteËnosti, 

obstojÌ i takov· svÏdectvÌ Ëi 

listinnÈ d˘kazy, kterÈ by u soudu, 

pokud by ovöem nebyly oznaËeny 

stranami za nespornÈ, v û·dnÈm 

p¯ÌpadÏ nepostaËily. P¯itom nejde 

o to, ûe by ölo o d˘kazy nepravdivÈ, 

neodpovÌdajÌcÌ realitÏ, Ëi dokonce 

podvrûenÈ. M˘ûe nap¯. b˝t 

vst¯Ìcn˝m postojem pojiöùovny pomoûeno 

poökozenÈmu z d˘kaznÌ 

nouze, zpravidla za p¯edpokladu, ûe 

urËit˝ d˘kaz, pokud koresponduje 

s ostatnÌmi zjiötÏnÌmi, bude akceptov·n. 

DÏje se tak v p¯Ìpadech, kdy 

je prokazov·na vysok· pravdÏpodobnost 

urËitÈho tvrzenÌ, i kdyû 

nejde o zcela exaktnÌ jistotu. Nem˘ûe-li 

nap¯. poökozen˝, kter˝ utrpÏl 

zlomeninu kotnÌku, prok·zat, ûe 

mu byla rozst¯iûena vysok· zimnÌ 

bota a nohavice u kalhot p¯i oöet¯enÌ 

v nemocnici lÈka¯skou zpr·vou 

a zbytky vÏcÌ, pravdÏpodobnÏ se 

pojiöùovna spokojÌ s jeho Ëestn˝m 

prohl·öenÌm. Je totiû obvyklÈ, ûe 

tak nemocnice p¯i tÏchto zranÏnÌch 

postupuje, jakoû i obvyklÈ, ûe poökozen˝ 

mÏl na sobÏ boty a kalhoty. 

PotÌû m˘ûe nastat tam, kde jde 

o vÏci jako p¯edmÏty obvyklÈ, ale 

neobvykle drahÈ. Je pak pochybnost, 

zda pr·vÏ vÏc takovÈ znaËky 

a hodnoty mÏl poökozen˝ u sebe 

pr·vÏ v okamûiku nehody a tam 

o ni p¯iöel. Nap¯. drahÈ hodinky, 

kterÈ se ˙dajnÏ ztratily. NemÏl n·- 

hodou poökozen˝ motork·¯ v dobÏ 

nehody rezervnÌ zcela obyËejnÈ 

hodinky? MusÌ b˝t postupov·no 

p¯Ìpad od p¯Ìpadu. Je-li prok·z·no 

hodnovÏrnÏ, ûe takovÈ hodinky 

vlastnil a p¯ed nehodou je mÏl na 

sobÏ, lze z¯ejmÏ pro ˙Ëely mimosoudnÌho 

vy¯ÌzenÌ vÏci n·hradu 

ökody p¯iznat, p¯ÌpadnÏ se s poökozen˝m, 

kter˝ je v d˘kaznÌ nouzi dohodnout 

na kompromisnÌm vyrovn·nÌ, 

p¯ijatelnÈm pro obÏ strany. 

Pokud ale dojde k soudnÌmu 

sporu a druh· strana nenÌ ochotna 

nÏkterÈ d˘kazy oznaËit za nespornÈ, 

je t¯eba, aby mÏl poökozen˝ 

d˘kazy daleko p·dnÏjöÌ. Ten m· 

podle obËanskÈho soudnÌho ¯·du 

povinnost tvrzenÌ rozhodn˝ch skuteËnostÌ 

a povinnost oznaËenÌ d˘kaz˘ 

k nim. 

Jestliûe nap¯. ûalobkynÏ tvrdÌ, ûe 

p¯i nehodÏ jÌ byl poökozen drah˝ 

koûich a atypick˝ drah˝ mobilnÌ telefon 

(kter˝ mÏla v autÏ navÌc k druhÈmu 

bÏûnÏ pouûÌvanÈmu) a tuto 

ökodu neuvedla ani na mÌstÏ nehody 

do protokolu policie ani za mÏsÌc 

po nehodÏ, kdyû vyplÚovala 

ökodnÌ hl·öenÌ pro pojiöùovnu, je to 

na pov·ûenou. Zvl·ötÏ kdyû tyto vÏci 

byly ˙dajnÏ vyhozeny a nejsou 

k dispozici, aby mohly b˝t prohlÈdnuty. 

P¯itom û·dn· z tÏchto uv·dÏn˝ch 

skuteËnostnÌ sama o sobÏ ani 

v souhrnu nenÌ d˘kazem toho, ûe 

tvrzenÌ jsou nepravdiv·. äkoda mohla 

opravdu vzniknout a to p¯i p¯edmÏtnÈ 

nehodÏ (i kdyû to nenÌ p¯Ìliö 

pravdÏpodobnÈ, a proto se pojiöùovna 

takÈ br·nila). éalobkynÏ se vöak 

ocitla v d˘kaznÌ nouzi a to je pod- 

stata problÈmu. MÏla sice ˙Ëty na 

zakoupenÌ vÏcÌ, soud by moûn· byl 

vzal i za prok·zanÈ to, ûe se tyto vÏci 

vyskytovaly na mÌstÏ nehody, avöak 

nenÌ jistota, ûe p¯i nehodÏ byly vÏci 

skuteËnÏ zniËeny Ëi poökozeny a 

zejmÈna pak v jakÈm rozsahu. P¯ed 

soud se sice dostavili svÏdci, kte¯Ì 

tvrdili, ûe vÏci po nehodÏ byly zabaleny 

v pytli a jim ukazov·ny, ale 

nedovedli popsat, v Ëem spoËÌvalo 

poökozenÌ a jakÈho bylo rozsahu. 

Jejich v˝povÏdi nemÏly pot¯ebnou 

vypovÌdacÌ hodnotu. Proto soud uû 

ani nep¯ipustil dalöÌ ûalobou navrhovan˝ 

d˘kaz barevn˝mi policejnÌmi 

fotografiemi, na kter˝ch by byla 

vidÏt ûalobkynÏ z d·lky v koûichu 

(ûalobou tvrzeno, ûe tento d˘kaz 

slouûÌ k prok·z·nÌ faktu, ûe p¯i nehodÏ 

mÏla poökozen· koûich na 

Recenze: 

sobÏ). Spr·vnÏ soud oznaËil tento 

d˘kaz za neschopn˝ prok·zat, zda a 

v jakÈm rozsahu byl koûich poökozen, 

a proto za irelevantnÌ. I kdyby 

tedy soud chtÏl uznat, ûe tvrzen· 

ökoda roztrûenÌm koûichu vznikla, 

nenÌ-li zn·m p¯esn˝ rozsah poökozenÌ, 

nelze ani odhadem stanovit 

v˝öi ökody. 

éaloba tak byla v tomto p¯ÌpadÏ 

zamÌtnuta. éalobkynÏ totiû prok·zala 

jen, ûe kdosi kdysi nakoupil 

vÏci, o kter˝ch ona tvrdÌ, ûe je 

mÏla na sobÏ Ëi p¯i sobÏ p¯i dopravnÌ 

nehodÏ. D˘kazy o tom, ûe 

tyto vÏci se na mÌstÏ nehody nach·zely 

nebyly uû tak p¯esvÏdËivÈ, 

a uû v˘bec nebylo prok·z·no, 

ûe byly zniËeny Ëi poökozeny, natoû 

v jakÈm rozsahu, a to z·roveÚ 

v p¯ÌËinnÈ souvislosti s nehodou. 

⁄ËetnictvÌ pojiöùoven po vstupu do EU 

Doc. Ing. ViktÛria »ejkov·, PhD., Ing. Petr Valouch z Katedry 

financÌ Ekonomicko-spr·vnÌ fakulty Masarykovy univerzity 

v BrnÏ. Grada Publishing, Praha 2005, 120 str. 

Publikace Ñ⁄ËetnictvÌ pojiöùoven po vstupu do EUì vysvÏtluje 

specifika ˙ËetnictvÌ pojiöùoven v »eskÈ republice po vstupu do EvropskÈ 

unie. ⁄Ëelem textu je sezn·menÌ s teoriÌ a praxÌ ˙Ëtov·nÌ v 

pojiöùovn·ch. Popisuje pr·vnÌ ˙pravu ˙ËetnictvÌ pojiöùoven, vËetnÏ 

harmonizace ËeskÈho pojistnÈho pr·va s legislativou EU, a zd˘raz- 

Úuje specifika, kter˝mi se ˙ËetnictvÌ komerËnÌch pojiöùoven liöÌ od 

˙ËetnictvÌ jin˝ch podnikatelsk˝ch subjekt˘. 

Kniha obsahuje deset z·kladnÌch kapitol, doplnÏn˝ch o ˙vodnÌ 

p¯edmluvu, seznam pouûitÈ literatury a p¯Ìlohy. PrvnÌ kapitola se 

nejprve zab˝v· pojiöùovnou jako podnikatelsk˝m subjektem a finanËnÌm 

umÌstÏnÌm technick˝ch rezerv pojiöùoven, d·le specifiky 

˙ËetnictvÌ pojiöùoven, pr·vnÌ ˙pravou a obecn˝mi ˙ËetnÌmi z·sadami, 

a takÈ zp˘soby oceÚov·nÌ aktiv a pasiv pojiöùoven. DalöÌ kapitoly 

podrobnÏ rozebÌrajÌ jednotlivÈ ˙ËtovÈ t¯Ìdy smÏrnÈ ˙ËtovÈ osnovy 

pojiöùoven a metodiku ˙Ëtov·nÌ v r·mci tÏchto t¯Ìd. V˝klad je 

doplnÏn ¯adou p¯Ìklad˘ z bÏûnÈ ˙ËetnÌ praxe pojiöùoven pro praktickÈ 

pochopenÌ popisovanÈ problematiky a zvl·dnutÌ ˙ËetnÌch p¯Ìpad˘ 

vyskytujÌcÌch se v kaûdodennÌ Ëinnosti komerËnÌch pojiöùoven. 

V z·vÏreËnÈ des·tÈ kapitole je uveden postup sestavov·nÌ ˙ËetnÌ 

z·vÏrky v pojiöùovnÏ, struktura z·vÏrkov˝ch ˙ËetnÌch v˝kaz˘ pojiöùoven 

a postup jejich p¯edkl·d·nÌ p¯Ìsluön˝m org·n˘m. V p¯Ìloze 

Ë. 6 auto¯i zapracovali z·kladnÌ pojistnou terminologii, vËetnÏ 

pojm˘ vypl˝vajÌcÌch z novÈ legislativnÌ ˙pravy. 

Publikace umoûÚuje ucelenÏ pochopit cel˝ proces od za˙Ëtov·nÌ 

pojistn˝ch operacÌ aû po vyhotovenÌ ˙ËetnÌ z·vÏrky v pojiöùovnÏ. 

Je logicky uspo¯·dan·, napsan· srozumiteln˝m jazykem. P¯edstavuje 

nezbytnou podporu pro pochopenÌ princip˘ a za˙Ëtov·nÌ hlavnÌch 

˙ËetnÌch p¯Ìpad˘ v ˙ËetnictvÌ pojiöùoven. 

Vyd·vanou publikaci lektoroval Ing. Ladislav Korobczuk, p¯edseda 

ekonomickÈ sekce »AP a ¯editel odboru ˙ËetnictvÌ »eskÈ pojiöùovny 

a. s. Kniha byla vyd·na za finanËnÌho p¯ispÏnÌ spoleËnosti 

Kooperativa, pojiöùovna, a. s. 

(vav) 


V e l k È p o j i s t n È u d · l o s t i 

VtÏchto dnech si cel˝ svÏt p¯ipomÌn· 

v˝znamnÈ v˝roËÌ. Je 

tomu 60 let, kdy skonËila II. svÏtov· 

v·lka, nejstraönÏjöÌ v·leËn˝ konflikt 

v lidskÈ historii. Na jejÌm samotnÈm 

konci vypuklo 5. kvÏtna 

1945 v Praze ozbrojenÈ povst·nÌ 

proti nacistick˝m okupant˘m. Doölo 

k ûivelnÈmu niËenÌ nacistick˝ch 

symbol˘, lidÈ v euforii strh·vali 

nebo zamalov·vali nÏmeckÈ n·pisy 

a vyvÏöovali ËeskÈ vlajky. Rozhlas 

zaËal po letech vysÌlat pouze 

Ëesky, vysÌl·nÌ bylo prokl·d·no 

hudbou a veröi n·rodnÌch klasik˘. 

Vöe vyvrcholilo prosbou o ozbrojenou 

pomoc p¯i obranÏ rozhlasu, 

neboù nacistÈ se rozhodli p¯eruöit 

vysÌl·nÌ silou. Na mÌstÏ se rozpoutaly 

tÏûkÈ boje, bohuûel s mnoha 

mrtv˝mi na ËeskÈ stranÏ. 

V praûsk˝ch ulicÌch vyrostlo asi 

1600 barik·d. BojovnÌci povst·nÌ na 

mnoh˝ch mÌstech odzbrojovali nÏmeckÈ 

voj·ky, a tÌm zÌsk·vali zbranÏ. 

Na scÈnu vstoupilo i mnoho 

do tÈ doby p¯ÌsnÏ ileg·lnÌch odbojov˝ch 

skupin. Boje si vyû·daly 

mnoho obÏtÌ z ¯ad civilnÌho obyvatelstva, 

obrovskÈ hmotnÈ ökody neölo 

pro jejich rozsah ani p¯esnÏ vy- 

ËÌslit. Snad nejvÏtöÌ ökodou byl velk˝ 

poû·r StaromÏstskÈ radnice, p¯i 

kterÈm byla poniËena jejÌ vÏû, znaËnÏ 

poökozen historick˝ orloj a zcela 

zniËeno jejÌ novogotickÈ v˝chodnÌ 

a severnÌ k¯Ìdlo. 

StaromÏstsk· radnice je skupina 

dom˘ nesoucÌch stopy öesti stoletÌ. 

Jejich harmonick˝ celek m· svojÌ 

dominantu, vysokou n·roûnÌ vÏû. 

V jejÌ st¯ednÌ Ë·sti je umÌstÏn historick˝ 

orloj s pohybliv˝mi figurami a 

chodem apoötol˘. Hodnota orloje 

vöak spoËÌv· p¯edevöÌm v nesmÌrnÏ 

sloûitÈ astronomickÈ Ë·sti. 

Ke z¯ÌzenÌ StaromÏstskÈ radnice 

doölo privilegiem ËeskÈho kr·le Jana 

LucemburskÈho, kterÈ bylo vyd·no 

StarÈmu MÏstu praûskÈmu v Amiensu 

dne 18. z·¯Ì 1338. PanovnÌk 

tÌm vyplÚoval d·vnÈ tuûby mÏöùan˘ 

a povoloval jim vyööÌ stupeÚ samospr·vy, 

neû tomu bylo dosud. Postupem 

Ëasu, potÈ, kdy v roce 1784 

doölo z podnÏtu cÌsa¯e Josefa II. ke 

slouËenÌ praûsk˝ch historick˝ch 

mÏst, se StaromÏstsk· radnice stala 

spr·vnÌm st¯ediskem celÈ Prahy. 

Odehr·valo se tady nespoËet d˘leûit˝ch 

akt˘, mnohdy i celost·tnÌho 

v˝znamu. Za vöechny nap¯Ìklad 

Poû·r 

StaromÏstskÈ 

radnice 

vzpomeÚme 2. b¯ezen 1458, kdy 

tady byl na snÏmu kaliönick˝ch a 

katolick˝ch stav˘ Ji¯Ì z PodÏbrad 

zvolen Ëesk˝m kr·lem. 

Proto nebylo divu, ûe pr·vÏ StaromÏstsk· 

radnice, jako jeden z nejp¯ednÏjöÌch 

symbol˘ stovÏûatÈho 

mÏsta nad Vltavou, se stala v kvÏtnovÈm 

povst·nÌ terËem soust¯edÏnÈho 

˙toku nacist˘. NavÌc se radnice 

v poË·tcÌch povst·nÌ stala politick˝m 

centrem a siln˝m ¯ÌdÌcÌm 

st¯ediskem odporu. 

V p¯Ìstupov˝ch ulicÌch na StaromÏstskÈ 

n·mÏstÌ byly z¯Ìzeny barik·dy, 

coû se bohuûel nepoda¯ilo na 

tÈ nejöiröÌ, Pa¯ÌûskÈ t¯ÌdÏ. Tudy nacistÈ 

vedli hlavnÌ ˙tok, pÏchotu 

podporovaly tanky. Obr·nci sice 

pancÈ¯ovou pÏstÌ jeden tank zniËili, 

ale p¯ijely dalöÌ dva, prvnÌ z nich 

mÏl namontov·n plamenomet, jeho 

oheÚ vöak k radnici nedos·hl. Zni- 

Ëen˝ tank zaËal ho¯et, ho¯el i asfalt 

vozovky v Pa¯ÌûskÈ t¯ÌdÏ. K obloze 

stoupal hust˝ Ëern˝ d˝m. 

NacistÈ potÈ pouûili stejnou taktiku 

jako na jin˝ch mÌstech Prahy. 

Vytahovali lidi ukrytÈ ve sklepÌch 

okolnÌch dom˘ a pod hlavnÏmi samopal˘ 

je p¯inutili odklidit barik·- 

du v CeletnÈ ulici. Tudy pronikly na 

n·mÏstÌ dalöÌ Ëty¯i tanky a p¯es hrdinn˝ 

odpor obr·nc˘, na jejichû 

stranÏ bojoval i oddÌl ËetnÌk˘, druûstvo 

vl·dnÌho vojska a na pomoc 

p¯iöli i partyz·ni z Ho¯ovic, se NÏmci 

dostali aû tÏsnÏ k radnici. 

Obr·nc˘m doch·zela munice, 

vËetnÏ pancÈ¯ov˝ch pÏstÌ, tak ˙Ëinn˝ch 

proti tank˘m, navÌc chybÏly tzv. 

tÏûkÈ zbranÏ. NacistÈ zaËali pouûÌvat 

z·palnÈ gran·ty a st¯ely; nejprve chytily 

okennÌ r·my, potÈ i stropy a st¯echa 

radnice. Zcela zniËeno bylo v˝chodnÌ 

a severnÌ novogotickÈ radniËnÌ 

k¯Ìdlo, ze kter˝ch z˘staly pouze 

oho¯elÈ zdi. Ty musely b˝t pozdÏji 

strûeny. Na vÏËnou pamÏù a v˝strahu 

budoucÌm z˘stal pouze fragment 

p¯i radniËnÌ vÏûi, zdivo v öÌ¯i jednÈ 

okennÌ osy, doplnÏnÈ p¯Ìsluönou pamÏtnÌ 

deskou. Obrovskou ztr·tou 

bylo, ûe pr·vÏ v tÈto Ë·sti radniËnÌ 

budovy byl uloûen mÏstsk˝ archiv. 

Plameny tak zniËily mnohÈ nenahraditelnÈ 

dokumenty a dalöÌ pÌsemnosti 

osvÏtlujÌcÌ minulost Prahy. 

Zcela zniËen byl vrchol radniËnÌ 

vÏûe, vËetnÏ zvonu z roku 1313. 

Doölo tÈû k poökozenÌ radniËnÌ kaple. 

SilnÏ poniËen byl i orloj. Jeho 

stroj se z¯Ìtil, kdyû pod nÌm proho- 

¯ela podlaha. P¯i p·du se vzp¯ÌËil a 

zdeformoval. Sho¯ely vöechny d¯evÏnÈ 

soöky apoötol˘, z vnÏjöÌ socha¯skÈ 

v˝zdoby zbyly jen trosky. 

PozdÏjöÌ obnovu orloje po umÏleckÈ 

str·nce provedl socha¯ Vojta 

Sucharda. BÏhem svÈ pr·ce dost·- 

val mnoho nabÌdek darov·nÌ vyzr·- 

lÈho d¯eva z cel˝ch »ech. Hodinov˝ 

stroj zrekonstruoval zn·m˝ hodin·¯sk˝ 

odbornÌk Heinz, v jehoû rodÏ 

bylo oöet¯ov·nÌ orloje tradicÌ. 

Zachov·n z˘stal hlavnÌ radniËnÌ 

vchod s gotick˝m port·lem a starobylÈ 

okno s n·pisem Praga caput 

regni ñ Praha hlava kr·lovstvÌ. 

Oproti tomu bylo poniËeno n·roûÌ 

domu U Minuty, pat¯ÌcÌ do komplexu 

radniËnÌch budov. V prostoru 

StaromÏstskÈho n·mÏstÌ pokrytÈho 

troskami z˘stal st·t jakoby z·- 

zrakem nepoökozen äaloun˘v pomnÌk 

Mistra Jana Husa. 

Dne 8. kvÏtna 1945 v 16 hodin 

byl podeps·n protokol o provedenÌ 

a formÏ kapitulace nÏmeck˝ch brann˝ch 

sil v Praze. O den pozdÏji, nadöenÏ 

vÌtanÈ obyvatelstvem, do Prahy 

dorazily prvnÌ jednotky RudÈ arm·dy, 

kterÈ pomohly bojovnÌk˘m 

povst·nÌ likvidovat poslednÌ zbytky 

odporu fanatick˝ch nacist˘, p¯edevöÌm 

z·ke¯n˝ch ost¯elovaË˘, kte¯Ì 

nereflektovali na uzav¯enou kapitulaci. 

JeötÏ poslednÌ noc p¯ed p¯Ìchodem 

RudÈ arm·dy nacistÈ vraûdili 

civilnÌ obyvatelstvo a drancovali. 

MnohÈ ulice mÏsta oza¯ovalo svÏtlo 

z ho¯ÌcÌch dom˘. 

PotÈ, kdy skonËily oslavy ukonËenÌ 

II. svÏtovÈ v·lky, zaËaly se sËÌtat 

ökody. Ty byly obrovskÈ, a to ve vöech 

Ë·stech mÏsta. Vûdyù jen v srdci Prahy 

na StaromÏstskÈm n·mÏstÌ bylo 

kromÏ radnice vyp·leno a pobo¯eno 

nÏkolik historick˝ch dom˘. Jak vöak 

z historie vÌme, mnoh· evropsk· 

mÏsta dopadla jeötÏ h˘¯. 

V porevoluËnÌch kvÏtnov˝ch 

dnech se p¯ed StaromÏstskou radnicÌ 

na mÌstÏ, kde byl p¯ed okupacÌ 

hrob nezn·mÈho vojÌna, objevil velk˝ 

improvizovan˝ d¯evÏn˝ k¯Ìû a 

prost˝ pomnÌËek se z·plavou kvÏtin 

na poËest hrdin˘, kte¯Ì zde poloûili 

svÈ ûivoty. 

Josef Hrubeö

ke staÅ¾enÃ­ - PojistnÃ½ obzor

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?

ke staÅ¾enÃ - PojistnÃ½ obzor