SvÄt strojÃrenské techniky ÄÃslo 4/2012 (PDF, 5.03 MB) - Svaz ...
SvÄt strojÃrenské techniky ÄÃslo 4/2012 (PDF, 5.03 MB) - Svaz ...
SvÄt strojÃrenské techniky ÄÃslo 4/2012 (PDF, 5.03 MB) - Svaz ...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
• Je známo, že se osobně zasazujete o optimalizaci<br />
podmínek pro rozvoj vědy a aplikovaného<br />
výzkumu v oblasti strojírenství a také<br />
o podporu technického školství a formování<br />
nové mladé generace techniků. Jaké akce<br />
chystá v nejbližším období <strong>Svaz</strong> strojírenství<br />
Ruska právě na tomto poli?<br />
Prof. Gutěnjov: Dnes naše strojírenské podniky<br />
více než kdy jindy potřebují kvalifikované<br />
inženýry a vědecké odborníky. Systém přípravy<br />
technických pracovníků ale zatím není<br />
dokonalý. Proto je pro ruský <strong>Svaz</strong> strojírenství<br />
otázka vzdělávání inženýrů a techniků pro reálné<br />
sektory ruské ekonomiky prioritou.<br />
Právě jsem se vrátil z druhého mezinárodního<br />
průmyslového fóra mládeže Inženýři budoucnosti<br />
<strong>2012</strong>, které se konalo na břehu jezera<br />
Bajkal a jehož se zúčastnilo více než 1500<br />
ruských odborníků, vědců, aspirantů a studentů,<br />
kteří reprezentovali 355 průmyslových podniků<br />
a více než 50 předních technických univerzit<br />
v zemi. Fórum bylo zorganizováno <strong>Svaz</strong>em<br />
a správou Irkutské oblasti a mělo mimořádný<br />
ohlas u veřejnosti. Lze jen litovat malé účasti<br />
České republiky v porovnání s početným zastoupením<br />
delegací z ostatních zemí.<br />
<strong>Svaz</strong> strojírenství Ruské federace se také<br />
stal iniciátorem a projektantem Všeruského<br />
programu Ty jsi inženýrem budoucnosti, který<br />
je zaměřen na praxe a stáže pro studenty<br />
technických vysokých škol v podnicích strojírenského<br />
průmyslu. Pro absolvování praxí<br />
a stáží nabídly tuzemské průmyslové podniky<br />
studentům a absolventům technických vysokých<br />
škol více než 800 míst a 500 specializací<br />
v 27 různých povoláních. Posláním programu<br />
je přilákat absolventy technických vysokých<br />
škol do průmyslových podniků v Rusku, oživit<br />
systém mentoringu mladých odborníků v továrnách,<br />
zvýšit prestiž a společenské postavení<br />
inženýrského povolání. Dnes už se k účasti<br />
na projektu připojilo 41 regionů země, což<br />
představuje účast 60 ruských vysokých škol<br />
a 101 podniků strojírenského průmyslu.<br />
Chtěl bych zdůraznit, že <strong>Svaz</strong> připravil balíček<br />
návrhů na zdokonalení ve sféře vzdělávání,<br />
který byl posuzován na různých úrovních<br />
Všeruské národní fronty a byl schválen. Prezident<br />
Putin rovněž vyjádřil přání, aby se řada<br />
našich iniciativ realizovala.<br />
• V jakých oborech má Ruská federace perspektivu<br />
být na světové špičce a ve kterých<br />
mají české firmy potenciál pro vzájemnou<br />
spolupráci?<br />
Prof. Gutěnjov: V současnosti jsou potenciální<br />
lídři nové industrializace Ruska jasně<br />
patrní. V nejširším měřítku to jsou následující<br />
obory – výzkum vesmíru, letectví, pozemní<br />
doprava, stavba lodí, energetika, speciální<br />
chemie, telekomunikace, letecké a informační<br />
technologie, biotechnologie, mikroelektronika<br />
a speciální strojírenství pro vojensko-<br />
-průmyslový komplex. V těchto oblastech<br />
má Rusko své vlastní vědecké školy a úroveň<br />
základních znalostí se v porovnání se světovou<br />
konkurencí odhaduje na 70–80 %.<br />
Ve větší míře se očekává také rozšíření činnosti<br />
při získávání nových zdrojů energie, především<br />
obnovitelných, a také při racionalizaci<br />
využití zdrojů tradičních. Rýsují se zajímavé<br />
projekty vícepalivového motoru s rotačním pístem<br />
a návazným hybridním systémem využívajícím<br />
superkondenzátorů pro rekuperaci brzdné<br />
energie pro následný rozjezd. Velká pozornost<br />
bude rovněž věnována využití zemního plynu<br />
k pohonu všech druhů motorových vozidel, počínaje<br />
městskými autobusy, a vytvoření hybridních<br />
vozidel fungujících jak na principu spalovacího<br />
motoru, tak i ukládání elektrické energie<br />
v akumulátorech a superkondenzátorech.<br />
V použití zemního plynu jako pohonné<br />
hmoty bylo Rusko průkopníkem a získalo už<br />
v tomto směru značné zkušenosti. Již v roce<br />
1990 vlastnilo největší vozový park automobilů<br />
na plynový pohon na světě.<br />
Zvláštní pozornost je třeba věnovat tuzemské<br />
výrobě obráběcích strojů jako materiálně – technologické<br />
základně průmyslu a samotného strojírenství.<br />
V této oblasti považuji za perspektivní založení<br />
výroby moderních obráběcích strojů s CNC<br />
řízením jak pro náš vlastní trh, tak i na vývoz do<br />
jiných zemí ve spolupráci s našimi partnery.<br />
V této souvislosti podotýkám, že ruské továrny<br />
na výrobu obráběcích strojů produkují konkurenceschopné<br />
výrobky, z nichž se většina vyváží.<br />
Pokud budeme hovořit o stavbě lodí, pak<br />
mi dovolte připomenout, že naše země byla<br />
průkopníkem ve vývoji vznášedla. Pokračováním<br />
těchto projektů jsou ekranoplány, které<br />
mohou výrazně změnit tvář budoucího námořnictva<br />
na celém světě. V Nižném Novgorodu<br />
se nachází CKB (Centrální Konstruktérské<br />
Byro) pro plavidla na podvodních křídlech<br />
a místní podniky jsou připraveny postavit<br />
ekranoplány jak pro obranné účely, tak i pro<br />
přepravu cestujících a nákladů. Kromě toho<br />
Rusko zaujímá jedno z vedoucích postavení<br />
v konstrukci plavidel pro arktické loďstvo.<br />
Ve vesmírném výzkumu budou mít v příštím<br />
desetiletí přednost tyto oblasti: globální<br />
systém telekomunikací a monitoring životního<br />
prostředí, vesmírné navigační systémy,<br />
vesmírné biotechnologie, výroba nových materiálů<br />
pro využití ve stavu beztíže, vytvoření<br />
komunikačních systémů pro mezinárodní dopravní<br />
koridory, atd.<br />
Potenciálně může ruské strojírenství rychle<br />
rozvinout celou řadu průlomových technologií.<br />
Ovšem ne za každou cenu všechny, zvláště, kdyby<br />
se mělo v daném oboru začínat zcela od nuly.<br />
Mnohem smysluplnější a efektivnější je zajistit<br />
rychlou implementaci dovážených technologií.<br />
Prezident naší země stanovil úkol – do<br />
roku 2020 zvýšit podíl podniků zavádějících<br />
technologické inovace 2,5 krát – z 10,5% na<br />
25%, a tím dosáhnout dnešního středoevropského<br />
průměru. K řešení tohoto úkolu přispěje<br />
i účinná oboustranná spolupráce mezi<br />
<strong>Svaz</strong>em strojírenství Ruska a českým <strong>Svaz</strong>em<br />
strojírenské technologie.<br />
Za rozhovor pro MM Průmyslové<br />
spektrum poděkovala<br />
Blanka Markovičová<br />
Aktuality<br />
Kazašsko-české<br />
podnikatelské fórum<br />
hostilo nejvyšší<br />
představitele obou<br />
států<br />
Preziden Republiky Kazachstán Nursultan<br />
Nazarbajev hovoří na Kazašsko-českém fóru<br />
Při příležitosti oficiální návštěvy prezidenta<br />
Republiky Kazachstán Nursultana Abiševiče<br />
Nazarbajeva, jež se uskutečnila na pozvání<br />
prezidenta České republiky Václava Klause ve<br />
dnech 23.–24. října <strong>2012</strong>, bylo v prostorách<br />
Lichtenštejnského paláce v Praze podepsáno<br />
Memorandum o spolupráci mezi Kazašsko<br />
– českým technologickým centrem a společností<br />
s ručením omezeným SST Astana.<br />
Signatáři memoranda byli z kazachstánské<br />
strany pánové Sajat N. Njusupov, předseda<br />
představenstva akciové společnosti Astana<br />
Innovations, Serik I. Maselov, generální ředitel<br />
Kazašsko-českého technologického centra<br />
v Astaně, a B. M. Kenžin, ředitel Karagandského<br />
strojírenského konsorcia, s.r.o., z české<br />
strany pak prezident <strong>Svaz</strong>u strojírenské technologie<br />
a předseda představenstva akciové<br />
společnosti TOS VARNSDORF ing. Jan Rýdl.<br />
Prezident Nazarbajev přivezl do Prahy velkou<br />
delegaci sestávající ze čtyř ministrů, dvou<br />
guvernérů a 45 významných kazašských podnikatelů.<br />
Přítomní zástupci firem z obou zemí<br />
využili pobytu prezidenta Nazarbajeva k podpisu<br />
více než deseti mezinárodních dohod.<br />
Jejich hodnota dosáhla v odhadu 155 milionů<br />
eur.<br />
Po podpisu smluv byl slavnostními projevy<br />
obou prezidentů ve Zlatém sále zahájen vlastní<br />
program Kazašsko-české podnikatelského<br />
fóra, na němž vystoupili zástupci hlavního organizátora<br />
akce – <strong>Svaz</strong>u průmyslu a dopravy<br />
České republiky a Ministerstva průmyslu a obchodu<br />
ČR, dále pak Česko-kazašské mezivládní<br />
komise, České exportní banky a obchodních<br />
a průmyslových komor. Aktuální investiční<br />
www.sst.cz13
Change language