Svět strojírenské techniky číslo 4/2012 (PDF, 5.03 MB) - Svaz ...

Účast na zahraničních veletrzích
Záběr z výstaviště v Almaty-ing. Slavomír Bednář z firmy Strojírna TYC v rohovoru se Serikem
Maselovem
čovala. Kazachstánské zdroje uvádějí růst HDP
o 4 %, průmyslové výroby o 0,7 % a zemědělství
o 4 %. Obdobné tendence pak pokračovaly
i v dalších letech. V roce 2006 dosáhl přírůstek
HDP 10,6 %, (růst průmyslové výroby 7 %,
růst zemědělské výroby 7 % a inflace dosáhla
8,6 %). Stejně jako v minulých letech bylo dosaženo
přírůstku průmyslové výroby zejména
v oblasti průmyslu těžařského.
Pro kazašskou ekonomiku je rozhodující
příjem z exportu ropy a zemního plynu. Nezanedbatelným
faktorem v první polovině roku
2008 byla vysoká cena za ropu (hlavní vývozní
položka Kazachstánu) na světových trzích. Stále
nadpoloviční podíl ropy z celkového vývozu
je podle odborníků důkazem strukturálních
problémů ekonomiky a její značné závislosti na
exportu jedné suroviny. Přesto však lze konstatovat,
že Kazachstán nabírá od roku 2000 stabilní
směr k dynamickému rozvoji ekonomiky.
Celkový podíl kazašského exportu do zemí
Evropské unie představuje cca 40 %, na země
Společenství nezávislých států připadá 16,7 %.
Největšími vývozci do Kazachstánu jsou Rusko
(35 % z celkového dovozu), dále Čína (10 %),
Německo (8 %), USA (5,0 %) a Ukrajina (5 %).
Na Českou republiku připadá (0,5 %). Celkový
podíl kazašského importu ze zemí EU činí
25 %, ze zemí SNS je import na úrovni 44,6 %.
Nosnými položkami kazašského exportu jsou
ropa, zemní plyn, železné, barevné a vzácné
kovy, ze zemědělských produktů pak obilí a bavlna.
Hlavními položkami kazašského dovozu
jsou obráběcí stroje, strojní zařízení, technologie,
dopravní prostředky, přístroje, chemické
výrobky a produkce potravinářského průmyslu.
Vzhledem ke snaze o modernizaci průmyslových
závodů, která vyžaduje značné finanční
náklady, jež budou kryty z těžby surovin,
schválila kazachstánská vláda významné investice
do oblasti strojírenského průmyslu.
Výrazný růst v oblasti strojírenství se přičítá
postupnému zapojení vojensko-průmyslového
komplexu do spolupráce s Ruskem a rozvoji
těžebního průmyslu spojeného s metalurgickým
zpracováním surovin.
Ze strany Evropské unie je Kazachstánu a celému
regionu Střední Asie věnována značná
pozornost. V roce 2007 byl v Bruselu vypracován
dokument „Strategie spolupráce EU se
zeměmi Střední Asie“ – „The EU and Central
Asia: Strategy for a New Partnership“ v němž
je velká pozornost věnována právě Kazachstánu,
konkrétně oblasti ekonomické bilaterální
a regionální spolupráci, obchodu a investicím.
Novým trendem podporovaným státem je
nákup moderních technologií a následně pak
omezování přímých dovozů výrobků, které se
budou s využitím těchto technologií přímo
v zemi vyrábět. Tento trend je nejpatrnější
v ropném průmyslu a v zemědělství a bude se
určitě prosazovat v nejbližších letech. Právě
díky této státní politice se pro české exportéry
vytvářejí nové možnosti v podobě dodávek
technologických celků do strojírenských
závodů, dále pak pro potravinářský průmysl,
zdravotnictví, zemědělství nebo pro zpracování
ropy a plynu. Dále se jako perspektivní jeví
oblast čistění a úpravy vody, papírenského
průmyslu a polygrafických strojů. Z hlediska
obráběcích a tvářecích strojů je třeba už nyní
poukázat na rostoucí statistiky vývozů českých
strojů do tohoto teritoria.
Kazachstán je devátou největší zemí světa.
Je jednou ze zemí s nejbohatšími zdroji
přírodního bohatství. Bohaté zásoby ropy,
zemního plynu, zlata, uranu, wolframu, molybdenu,
fosforu, hořčíku, olova a dalších
rud patří mezi největší na světě. Ekonomika
Kazachstánu měla v posledních letech značný
přísun finančních prostředků z prodeje
nerostných surovin a snaží se tyto peníze
dále investovat. Dlouhodobě stabilní politický
systém činí navíc z Kazachstánu v mnoha
odvětvích zajímavého obchodního partnera
pro české firmy. Také proto byl Kazachstán
zvolen jednou z prioritních zemí pro export
České republiky, o čemž svědčí několik ofici-
Export ČR–Kazachstán
www.sst.cz39