Strany 21â40 - PlzeÅskÃ½ Rozhled

More documents

Recommendations

Info

Ing. Miroslav Šimandl folklorista a muzikant, duší železničář oslavil šedesátku Lidová píseň je prostá, ale není vůbec snadné ji dobře zazpívat a zahrát. Že známého Plzeňana Miroslava Šimandla dostihla životní šedesátka, prozrazuje jen jeho datum narození 29. ledna 1953. Usměvavý a stále pohodový „mladík“ se správnou dávkou entuziasmu, píle, pokory, úspěšných uměleckých projektů, a co hlavně – člověk s velkou dávkou lidské slušnosti. V životě musel překonat spoustu hořkých momentů i lidské zášti. Ale vše si vynahrazuje ve své velké vášni – folklorní muzice. Znáte jej nejen z pravidelných a oblíbených pořadů Českého rozhlasu Plzeň „Špalíček lidových písní“, ale i z koncertních pódií. Vážený a milý jubilante Mirku, přicházím nejen se srdečnou gratulací, ale i s několika otázkami. Ta první je na tvé dětství. Narodil jsem se v roce 1953 v Plzni. Základní školu jsem vychodil v tehdejší 14. základní devítileté škole v Jablonského ulici v Plzni na Petrohradě, kde už v roce 1958 vznikl dětský folklorní soubor Jiskra. Mezi mé zájmy už tehdy patřila především hudba a železnice. Pod vánočním stromečkem jsem se tenkrát nejvíce radoval ze známých PIKO vláčků. S těmi jsem si hrál skoro až do dospělosti. V roce 1961 jsem se stal členem souboru Jiskra. Nejdříve jsem tam zpíval a pak také hrál na housle. Od dětství jsem si přál hrát na klavír. Ale bydleli jsme v malém bytě v Koterovské ulici a tak velký nástroj by se tam vůbec nevešel. Z mého snu tedy sešlo. Postupně jsem to jako samouk zkusil na housle. Na tehdejší Lidovou školu umění jsem se z důvodu nedostatečného talentu nedostal. Rodiče pak pro mě našli soukromého učitele pana Josefa Švestku. Hrál v souboru Jiskra první housle. Byl to cirkusový muzikant. Naučil mě mnohé, co dodnes zúročuji! Lidová muzika se ti stala celoživotním koníčkem, ale profesní směřování mělo základ asi v těch tvých tehdy oblíbených PIKO vláčcích? Ano, středoškolské vzdělání jsem absolvoval na Střední průmyslové škole dopravní v Plzni v Koterovské ulici. Bylo to v oboru „Provoz a ekonomika železniční dopravy“. Maturoval jsem v roce 1972. Ve stejném oboru jsem potom pokračoval na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině a v roce 1977 jsem získal titul Ing. To bylo na Slovensku. Tehdy se muselo ještě na vojnu, a tak se ptám, kam tě potom zavál vítr? Vojnu jsem absolvoval v Horních Počáplech na Mělnicku. Už při studiu střední, ale i vysoké školy jsem o prázdninách a ve svém volnu pracoval na železnici. Nejdříve jako hradlař, signalista a potom i jako výpravčí vlaků. Mým prvním útočištěm se stala železniční stanice Nepomuk. Dopravním „profesorem“, jak s oblibou říkám, který mně dal svou školu, byl tamní výpravčí Josef Trojánek. S odstupem času rád přiznávám, že to byly nejhezčí roky mého života. Já tě, Mirku, pamatuji nejen jako muzikanta, ale také ve slušivé modré uniformě, červené čepici a s výpravkou pod paží. To jsme se tehdy velmi často potkávali na plzeňském nádraží. Po skončení vysoké školy v roce 1977 jsem nastoupil do železniční stanice Plzeň, tehdy Gottwaldovo nádraží. Prošel jsem jako výpravčí styčnými stanicemi Třemošná, Valcha, Chrást, Jižní předměstí a pak teprve jsem „sloužil“ v samotné „velké“ Plzni. Po vojně jsem nastoupil na „Útvar organizace práce“ žst. Plzeň jako samostatný inženýr železniční dopravy. V roce 1987 jsem se stal technickým náměstkem a v roce 1991, na základě konkurzu, přednostou železniční stanice Plzeň Hlavní nádraží. Stanice měla tehdy kolem 1 200 zaměstnanců. Na jaře 1994 jsem byl z dráhy tzv. „odejit“. Mým dalším působištěm se stala Střední průmyslová škola dopravní Ing. Miroslav Šimandl oslavil letos v lednu 60. narozeniny v Plzni. Tam jsem od roku 1981 byl jako externista, dnes jako řádný středoškolský učitel. Te ta nejdůležitější otázka. Co ty a folklor? Lidová píseň a hudební folklor mě vždy zajímaly. Už v 15 letech jsem začal upravovat lidové písně. Později jsem se pustil i do hudebního zpracování lidových tanců. Mým folklorním vzorem se stal hudební redaktor Zdeněk Bláha. Partitury jsem psal výhradně pro soubor Jiskra. Desítky let jsem tam působil jako umělecký vedoucí. Jiskře jsem věnoval stovky hudebních zpracování a dvě autorská CD. Stál jsem také u zrodu Mezinárodního folklorního festivalu v Plzni. Jak vím, že takovým velmi nechutným komplotem ale přišla nečekaná „odměna“ za tvoji dlouholetou úspěšnou práci… O tom už nechci přemýšlet. Svět občas odplácí nevděkem. Své angažmá v souboru Jiskra jsem ukončil v roce 2008. Ale tvoje nadšení pro folklor neuvadlo a zase muzikantsky „mlsáš“. Co je jednou v srdci, to ti nikdo nevyrve. Už skoro 20 let spolupracuji s Českým rozhlasem Plzeň, připravuji a uvádím pořad „Špalíček lidových písní“. A chu pro hudební zpracování a komponování mě také neopustila. Před čtyřmi lety jsem založil „Plzeňský MLS“ (malý lidový soubor), kterému se nyní plně věnuji. Vím, že jste nedávno s „MLSem“ pokřtili nové CD „V jednej ruce panenku, v druhej piva džbánek“ a že máš kolem sebe mladé tváře zanícených muzikantů a zpěváků. Ještě k názvu souboru. Duchovním otcem názvu i našeho pěkného loga je můj dlouholetý kamarád, muzikant Milan Benedikt Karpíšek. A rád sděluji, že mám mladé muzikanty a zpěváky, kteří vyrostli v dětských folklorních souborech a lidové muzice a zpěvu se od dětství věnují. Výrazně mně pomohl i syn Mirek, který věděl, že bez folklorní muziky jaksi nemohu existovat. Zase se přede mnou otevřela vidina koncertování a prezentování lidové písně v co možná nejlepší kvalitě a úrovni. Celá desetiletí zastávám názor a tvrdím, že lidová píseň je prostá, ale není vůbec snadné ji dobře zazpívat a zahrát. Většina členů Plzeňského MLSu jsou studenti nebo absolventi konzervatoře a hudbě a zpěvu se profesionálně věnují. Někteří studují Akademii múzických umění nebo působí na základních uměleckých školách, kde předávají své zkušenosti dalším generacím. Rád připomínám jejich jména: primáškou Plzeňského MLSu je Veronika Vildová, dále hrají a zpívají Kryštof Křemenák, Miroslav Šimandl jr., Jiří Tolar, Eva Gembická, Jan Fraus, Kamil Tichota. Veronika Jakubčíková, Michal Vostrý, Kateřina Raschiková, David Kouba, Karolina Věžníková, Eliška Mourečková, Jana Václavíková, Jana Rezková a Tereza Macková a pro mě zbývá hra na kontrabas a niněru. Za čtenáře Plzeňského rozhledu a tvé ctitele přijmi srdečnou gratulaci s přáním zdraví, štěstí, uměleckých úspěchů a „dobrých lidí kolem sebe“! Josef Pospíšil 26 Aktuální internetové noviny na www.plzenskyrozhled.cz Plzeňský rozhled 1-2/2013
Ochutnal Asiat i Afričan V loňském roce padl rekord v počtu návštěvníků Plzeňského Prazdroje. Celkem si prohlídkové trasy pivovarů Prazdroj a Gambrinus v Plzni, Pivovarského muzea a Plzeňského historického podzemí přišlo prohlédnout přes 270 tisíc návštěvníků, což je o 7 % více než o rok dříve. Mezi hosty z více než stovky států měli nejpočetnější zastoupeni Němci, Češi, návštěvníci z jihovýchodní Asie, Rusové a Francouzi. Přijeli ale i návštěvníci ze vzdálenějších zemí jako Madagaskar, Kongo či Zimbabwe. V roce 2012 byl již tradičně největší zájem o návštěvu plzeňských pivovarů mezi turisty z Čech a Německa. Výrazně vzrostl počet návštěvníků z jihovýchodní Asie, především z Vietnamu, Tchaj-wanu a Indie. Stále větší množství turistů přijíždí z Číny, i díky „Čínskému certifikátu za kvalitní destinaci“, který obdržel Plzeňský Prazdroj v únoru 2012 jako první mimopražská destinace v ČR. Jde o mezinárodně uznávaný certifikát, který je důležitým znakem kvality pro čínské organizátory cestovního ruchu. Návštěvnost zvyšují i doprovodné akce konané v pivovaru, jako je seriál koncertů pod názvem Léto v Prazdroji, pravidelné koncerty Lubomíra Brabce nebo oslava plzeňských piv Pilsner Fest. V roce 2012 přispěla k zájmu i řada výjimečných akcí pořádaných v pivovaru Prazdroj a Pivovarském muzeu u příležitosti oslav 170. výročí založení společnosti a uvaření první várky plzeňského ležáku. Plzeňský rozhled 1-2/2013 Aktuální internetové noviny na www.plzenskyrozhled.cz 27
Page 1 and 2: Darida není na prodej. Pro nikoho!
Page 3 and 4: Kdo by s tím neměl větší či m
Page 5: Firma eurotop in ve Kdyni nabízí
Page 9 and 10: Venkovní pohled na zimní zahradu
Page 11 and 12: Sofronka nabídne zookoutek s lesn
Page 13 and 14: Okna Slovaktual okna bez kompromisu
Page 15 and 16: ŘÁDKOVÁ INZERCE ŘÁDKOVÁ INZE
Page 17 and 18: ŘÁDKOVÁ INZERCE ŘÁDKOVÁ INZE
Page 19 and 20: Plzeňský rozhled 1-2/2013 Aktuál

Strany 21â40 - PlzeÅskÃ½ Rozhled

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?

Strany 21â40 - PlzeÅskÃ½ Rozhled