Analýza nÃzkého poÄtu žen v politických a rozhodovacÃch funkcÃch
Analýza nÃzkého poÄtu žen v politických a rozhodovacÃch funkcÃch
Analýza nÃzkého poÄtu žen v politických a rozhodovacÃch funkcÃch
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
pozici z hlediska žen v jeho jednotlivých strukturách. Ve vlastní analýze pak vycházíme<br />
z dílčích komparací mezi jednotlivými kraji v rámci jednoho typu funkce.<br />
Následující tabulka ukazuje výsledné koeficienty jednotlivých krajů po načtení dílčích<br />
koeficientů za jednotlivé orgány politické reprezentace kraje. Je seřazena podle výše<br />
těchto koeficientů. Na vrcholu tedy ukazuje Liberecký kraj, zatímco na opačném konci<br />
s nejméně početnou ženskou částí reprezentace se umísťuje kraj Olomoucký a<br />
Královehradecký. Krajská politická reprezentace je zastoupena jak muži, tak ženami.<br />
Ženy jsou nicméně v menších počtech již na samotných kandidátkách a pomyslná<br />
startovní čára je z hlediska výsledných poměrů nerovná.<br />
Tabulka 2.7. Celkový koeficient krajů složený z koeficientů jednotlivých orgánů<br />
krajské politické reprezentace<br />
Kraj<br />
koeficient kraje<br />
Liberecký 133,0<br />
Vysočina 87,9<br />
Moravskoslezský 75,3<br />
Karlovarský 62,3<br />
Plzeňský 48,2<br />
Jihočeský 32,9<br />
Ústecký 31,1<br />
Praha 25,4<br />
Pardubický 25,2<br />
Zlínský 22,7<br />
Středočeský 19,5<br />
Jihomoravský 14,2<br />
Olomoucký 10,5<br />
Královéhradecký 10,2<br />
Zdroj: Sociologický ústav AV ČR<br />
14
Change language