Analýza nízkého počtu žen v politických a rozhodovacích funkcích

Podpora zapojování žen do veřejných funkcí od roku 1991, kdy jsme se tímto tématem ve
výzkumu zabývali poprvé, postupně rostla. V listopadu 1991 považovalo zapojení žen do
politiky za užitečné 61 % oslovených, v polovině devadesátých let to bylo 75 % a v roce
2004 je za užitečné označilo již 84 % českých občanů. Naopak podíl odpůrců veřejné
aktivity žen v populaci stále klesá. Po celou dobu sledování daného jevu je však patrný
výrazný rozdíl mezi názory mužů a žen (viz tabulku 4.1).
Tabulka 4.1. Užitečnost zapojování žen do veřejných funkcí – srovnání názorů mužů
a žen (v %)
Listopad 1991
Muži/ Ženy
Červenec 1995
Muži/Ženy
Červen 2004
Muži/Ženy
Ano/užitečné 52/69 70/81 77/91
Zdroj: IVVM, šetření 11-91; IVVM, šetření 07-1995; CVVM, výzkum Naše společnost,
šetření 06-04, blok otázek pro projekt Analýza nízkého počtu žen v politických a
rozhodovacích funkcích.
Jak ukazuje tabulka 1, k nejvýraznějšímu „názorovému skoku“ došlo mezi českými muži
v období mezi lety 1991 a 1995. Na počátku 90. let podporovala veřejnou aktivitu žen jen
polovina českých mužů, v roce 1995 více než dvě třetiny a v současné době vyjádřily názor, že
působení žen ve veřejných funkcích je pro společnost užitečné, více než tři čtvrtiny oslovených
mužů. Názory dotázaných mužů a žen se od sebe nejvíce vzdalovaly v roce 1991, kdy zapojování
žen do veřejných funkcí podporovalo o 17 % více žen než mužů.
Většina českých občanů se domnívá, že působení žen v politice je užitečné. Zajímají se ale
obyvatelé naší země při volbách také o to, zda je volený kandidát muž či žena? V našem šetření
probíhajícím těsně před volbami do Evropského parlamentu (19. – 26. května 2004) jsme
respondentům předložili kandidátní listiny seřazené podle pořadí, které si subjekty pro evropské
volby vylosovaly. Kromě seznamu kandidátů obsahovaly tyto listiny také všechny oficiálně
zveřejněné informace, stejně jako tomu je na volebních lístcích. Naší snahou bylo co nejpřesněji
simulovat volební rozhodování. Těch, kteří si z předložených kandidátních listin některou vybrali,
jsme se dále zeptali, jakou roli při jejich rozhodování hrály jednotlivé aspekty. Zjišťovali jsme
tedy i to, zda si dotázaný na kandidátních listinách jednotlivých stran či hnutích všímal, na kterých
67