Analýza nízkého počtu žen v politických a rozhodovacích funkcích

Celkem 200 350 200 350 350 200 300 200
PSP 94 PSP 96 PSP 98 Senát 98 Senát 00 PSP 02 Senát 00
Počet mužů 181 173 170 72 71 166 71
% mužů 90,5 86,5 85,0 88,9 87,7 83,0 87,7
Počet žen 19 27 30 9 10 33 10
% žen 9,5 13,5 15,0 11,1 12,3 16,5 12,3
Celkem 200 200 200 81 81 200 81
Zdroj: Parliamentary DICe
Tabulka 2.2. Ženy v politických stranách
1990 1994 1996 1998 2002
(N) (%) (N) (N) (%) (%) (N) (%) (N) (%)
OF 19 15,1% – – – – – – – –
ODS – – 6 9,2% 5 7,3% 6 9,5% 8 13,8%
ČSSD – – 3 15,0% 11 18,0% 11 14,9% 10 14,3%
KSČM 6 18,8% 1 10,0% 5 22,7% 6 25,0% 12 29,3%
KDU-ČSL 1 5,00% 1 6,3% 2 11,1% 3 15,0% 2 9,5%
ODA – – 3 17,6% 0 0,0% – – – –
US – – – – – – 3 15,8% 1 10,0%
Zdroj: Sociologický ústav AV ČR
V minulosti byla v parlamentu rovněž zastoupena radikální a nacionalistická SPR-RSČ,
která podobně jako například politické subjekty v některých rozvojových zemích
nominovala na kandidátku ženy-příbuzné představitelů politické strany. Jak dokumentuje
Drupe Dahlerup, v Indii jsou tímto způsobem obcházeny existující zákonné kvóty -
muži-poslanci nominují své dcery, manželky a sestry, aby byly naplněny kvóty, a mužiposlanci
tak de facto v této tradiční společnosti disponují více než jedním hlasem
[Dahlerup in Karam et al. 1998]. Ve funkčním období 1996-1998 byla část poslankyň
SPR-RSČ podobným způsobem spřízněna s předsedou strany.
Pokud analyzujeme postavení žen ve vrcholové politice, je rovněž nutné poukázat na fakt,
že poslankyně i senátorky jsou vnímány svými mužskými protějšky i samy navzájem jako
méně profesionální a jsou “více identifikovány s humanitními sférami, jako je sociální
politika, zdravotnictví, vzdělávání, kultura a regionální otázky” [Seidlová 2001]. Obsazují
6