Říjen 2011 - Webnode

uvedeni majitelé domků a u některých je poznámka o vystěhování do Ameriky.
Málo údajů je ve Státním okresním archivu a Rajhradě. Tam se zachovalo pouze
několik listů záznamů o vydání cestovních pasů, zřejmě je to zbytek převzatý
z archivu okresního hejtmanství v Brně. Je štěstím, že v období 1876–1882 je
uvedeno cca 15 jmen z Ivančicka. Jsou tu konkrétní údaje
se jménem, datem narození, místem bydliště, označení
řemesla a pro kterou zemi byl pas vydán. Škoda, že chybí
údaje z jiných období. Nejvíce informací o rodácích z Ivančicka
je uvedeno v knize „Pisek, The First Century“ vydané
v Severní Dakotě v roce 2007 u příležitosti 125. výročí založení
města Pisek. Z americké angličtiny zajistila překlad
potřebných údajů vnučka Magdalena Kabelková, které tímto
srdečně děkuji.
Než-li se podíváme po osudech osob uvedených na začátku, pokusme si
objasnit příčiny emigrace. Byla to velká odvaha, prodat co měli a vydat se do
neznámého prostředí nebo nutnost, protože tehdejší životní podmínky v Rakousku-Uhersku
neumožňovaly obstojné živobytí, hlavně u vícečlenných rodin?
Dne 7. 9. 1848 vydal císař František Josef I. patent o zrušení poddanství.
Z roboty se mohli rolníci za finanční náhradu vykoupit. Pro mnohé z nich to
neznamenalo obrat k lepšímu, naopak, jejich ekonomická situace se v důsledku
zadlužování ještě více zhoršila, a proto se rozhodli hledat obživu za mořem.
Vystěhování umožnil zákon z roku 1867 o volnosti k vystěhování ze země,
což předtím nebylo vůbec povolováno. Zájemci o vystěhování mohli vycestovat
buď přímo na vystěhovalecký nebo na cestovní pas, obvykle s tříletou platnosti.
K žádosti o vystěhovalectví se muselo přikládat rovněž potvrzení vydané
místním obecním úřadem o tom, že žadatel nemá dluhy a disponuje dostatkem
finančních prostředků na cestu do Ameriky. Všichni muži ve věku od 17 do 40
let navíc museli přikládat osvědčení vojenských úřadů o splnění vojenské povinnosti.
Podle úředních záznamů odešlo z Čech a Moravy do USA v letech 1850
–1900 přes 210 tisíc osob. Kolik jich odešlo ilegálně nelze zjistit.
Cesta do Ameriky byla náročná po finanční, tělesné i duševní stránce a ne
každý se na ni mohl vydat. Mnozí prodali veškerý svůj majetek a za získané
peníze si zajistili přepravu do Spojených států. Jiní si na cestu chtěli vydělat tak,
že se nechávali najmout na lodní práce. Když ani to nestačilo, rodina se rozdělila,
odjel otec a později až získal prostředky pro ostatní, mohli vycestovat příslušníci
jeho rodiny.
Cesta lodí přes oceán trvající několik týdnů představovala pro mnohé traumatický
zážitek. Lodním společnostem bylo sice nařízeno zajistit pro cestující
34